Hypersonické střely pro ruské raketové křižníky Kirov

Foto: Raketový křižník Pjotr Velikij. / Public Domain
Raketový křižník Pjotr Velikij. / Public Domain

Raketové křižníky třídy Kirov jsou po letadlové lodi Admirál Kuzněcov největšími plavidly ruského námořnictva. Dnes je operačně nasazená pouze loď Pjotr Velikij. Ruské námořnictvo ale plánuje opravit a modernizovat všechny tři zbývající plavidla třídy Kirov. Lodě mimo jiné získají novou generací hypersonických zbraní.

Proti letadlovým lodím

Třída Kirov začala vznikat v 70. letech minulého století. Celkem byly na vodu spuštěny čtyři lodě: Admiral Ušakov (1980), Admiral Lazarev (1984), Admiral Nachimov (1988) a Pjotr Velikij (1996). V aktivní službě je pouze poslední loď a představuje vlajkovou loď ruské Severní flotily.

Posádku křižníků Kirov tvoří 700 námořníků. Srdcem lodí jsou dva jaderné reaktory KN-3 (2x171 MW) a dvě nezávislé mohutné parní turbíny. Maximální rychlost lodí je 55 km/h. Třída Kirov měří na délku 252 m při výtlaku 26 000 tun. Ponor dosahuje 10 m.

Třída Kirov byla odpovědí Sovětské svazu na letadlové lodě amerického námořnictva, resp. na bitevní skupiny letadlových lodí CVBG (Carrier Battle Group). Sovětský svaz nemohl nasadit proti CVBG adekvátní letadlové lodě, proto se soustředil na mohutnou raketovou výzbroj dlouhého doletu.

Hlavní výzbroj lodí třídy Kirov tvoří 20 protilodních raket P-700 Granit s dlouhým doletem, které se nalézají ve velkých vertikálních silech umístěných před hlavní nástavbou. Startovací hmotnost střely Granit  je 7000 kg a dolet při max rychlosti Mach 2,5 přes 600 km. Střela na cíl útočí konvenční (750 kg) nebo jadernou (500 kt) hlavicí.

Modernizace

V roce 2011 ruské ministerstvo obrany oznámilo plány na opravu a modernizaci všech tří odstavených lodí. V současné době se v loděnicích modernizuje loď Admiral Nachimov. Vstup do služby se očekává v roce 2019.

Admiral Nachimov zaujme v ruském námořnictvu místo po lodi Pjotr Velikij, která na tři roky zamíří do doků na opravy a modernizace. Dlužno dodat, že Admiral Nachimov se opravuje již od roku 2008 a zařazení do služby se očekávalo v roce 2011. Modernizace raketového křižníku je tak typickou ukázkou podfinancování a slabé výkonnosti lodního průmyslu, který oproti jiným odvětvím ruského vojenského průmyslu leží v pozadí zájmu.

Po roce 2020 se počítá s opravou lodí Admiral Ušakov a Admiral Lazarev. Spekuluje se však o špatné kondici jaderných reaktorů obou lodí (Ušakov měl v roce 1990 havárii jaderného reaktoru) a tedy velké obtížnosti (resp. velmi vysokých nákladech) zavést obě lodě do aktivní služby.

Modernizované lodě třídy Kirov se stanou nejsilnějšími plavidly ruského námořnictva. Počítá se s kompletní modernizací vnitřního vybavení, s novou sadou senzorů, podsystémů a samozřejmě zbraní. Lodě získají nová vertikální sila, která umožní použít širší paletu nejnovější protiletecké a protilodní raketové výzbroje.

Testy zbraní lodě Pjotr Velikij.

Hypersonické střely a nová protivzdušná obrana

Místo původních 20 vertikálních sil pro střely P-700 Granit loď získá 10 univerzálních vertikálních odpalovacích sil 3S-14-11442M (každé silo má 4 nebo 8 boxů pro střely) umožňující použití řízených střel rodiny Kalibr nebo střel Onyx. Vertikální šachty pojmou také vyvíjené hypersonické protilodní střely Zirkon.

Nová raketová sila získá jak křižník Admiral Nachimov, tak v blízké budoucností i Pjotr Velikij. “Křižník Pjotr Velikij začne procházet opravami v třetím čtvrtletí roku 2019. Opravy a vylepšení podle plánů skončí na konci roku 2022. Loď bude vybavena protilodními hypersonickými střelami Zirkon. Nyní jsou střely ve vývojovém testování a vstoupí do služby na konci testů,” komentovala před několika týdny modernizaci lodí tisková agentura TASS.

Dokončení vývoje a testování střely Zirkon se plánuje na rok 2020. Parametry střely jsou tajné, ale dolet je odhadován 300 až 400 km a rychlost na Mach 5 až Mach 7.

Vysoká hypersonická rychlost výrazně zkrátí obrannou reakční dobu lodě, na kterou střela útočí. Střela dokáže uletět vzdálenost 10 km do 6 sekund.

Počítá se také s modernizací protiletecké a protiraketové obrany. Stávající raketový systém S-300F/FM Pevnost doplní střely 48N6DMK (námořní verze 48N6DM) ze systému S-400 Triumf. Dolet střel je přibližně 250 km a dokážou působit proti cílům letící rychlostí až 4,8 km/s.

Loď pojme až 96 střel 48N6DMK. Vzhledem k ceně i pomalému tempu výroby raket systému S-400, lodě třídy Kirov budou vybaveny několika druhy protileteckých střel - půjde o jednoduší námořní verze 5V55R (dolet až 75 km), 48N6 (150 km) nebo 48N6E2 (195 km).

AK-130 Mohutnou výzbroj tvoří rychlopalný dvojhlavňový kanón ráže 130 mm. / Public Domain

Mohutná výzbroj zustává

Lodě Kirov si i po modernizaci ponechají svou další mohutnou výzbroj. Je však otázkou, v jakém rozsahu "vedlejší" výzbroj projde modernizací.

Blízkou obranu lodi obstarává 196 střel systému 3K95 Dýka s doletem 12 km a 40 střel OSA-MK s doletem 15 km - oba systémy využívají vertikální sila. Podle dřívějších zpráv OSA-MK nahradí nové raketové komplety Poliment-Redut.

Zajímavou zbraní je univerzální dvojhlavňový rychlopalný kanón AK-130 ráže 130 mm na zádi lodi s kadencí 10 až 40 ran za minutu. Dělo dokáže ve spojitosti se senzory lodi střílet až na vzdálenost 23 km proti hladinovým cílům a na vzdálenost 15 km proti vzdušným cílům.

Blízkou ochranu lodi zajišťuje osm stanic AK-630 s 30mm rotačním kanónem AO-18 s účinným dostřelem 4 km (proti střelám 1,5 km) a šest výkonnějších hybridních kompletů 3K87 Kortik. Každá věž 3K87 obsahuje dva kanóny AO-18 a 24 střel 9M311 s doletem 1,5 až 10 km.

Lodě třídy Kirov disponují mohutnou protiponorkovou výzbroji. Posádka má k dispozici jeden vícenásobný raketový vrhač hlubinných pum RBS-1000 ráže 305 mm s dostřelem 1000 m. Ponorkovou výzbroj doplňují dvě věže RBU-12000 schopné střílet nejrůznější protiponorkovou raketovou munici a 10 torpédometů ráže 533 mm (pro torpéda a rakety).

Pro boj s ponorkami a k dalším úkolům lze využít námořní vrtulník Ka-25/27, pro který je na zádi vyčleněný hangár. Vrtulník může nést torpéda nebo hlubinné pumy.

Zdroj: Foxtrot Alpha, TASS

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Americké námořnictvo vyzkoušelo balistické střely Trident

Americké námořnictvo (U.S. Navy) 7. a 9. října otestovalo dvě z ponorky odpalované balistické střely ...

Ruské námořnictvo: Nové lodě a staré problémy

Rusko pokračuje pomalu ale vytrvale ve zvyšování schopností svých námořních sil. Pozoruhodná je ...

Dron UCLASS jako námořní vzdušný tanker?

Americké námořnictvo (U.S. Navy) pokračuje v programu bezpilotního námořního letounu UCLASS ...

Prudký pokles ceny ropy a jeho efekt na exportní země

Již po několik měsíců rapidně klesá cena ropy. Jestliže se v roce 2013 cena jednoho barelu ropy na ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Luky
    09:13 16.03.2016

    Vnímám už dlouhodobě určitou nejasnost v české terminologii, která se týká střel s "plochou" dráhou letu - rodina např. Tomahawk/Kalibr. Z Angličtiny lze termín "cruise missile" přeložit jako "křižující střela". Tohle používám nejčastěji, ale ona přeci křižovat vždy nemusí, navíc dávat velké rodině zbraní jméno podle toho jestli kličkuje je divné.

    Mimochodem trošku divný mi od dětství přišel i termín křižník (cruiser) a později i torpédoborec (destroyer). On je to křižník asi proto, že křižuje oceány, ale když jsme hrávali pod lavicí lodě, křižník byl na čtverečkovém papíru do kříže. A Aurora měla taky stěžně do kříže...:) Torpédoborec snad ani nemá cenu řešit, protože už dávno nejsou torpéda hlavní zbraní této třídy. Největší nouze pak nastává, když je potřeba přeložit "Star destroyer" z hvězdných válek - celkem elegantně z toho vyšli s "hvězdným destruktorem".

    Takže střela s plochou dráhou letu je trochu divná, protože ta dráha zas tak plochá není, obzvlášť, když to pošlou z letadla. Hodně se to říkalo za socíku, kdy se v rádiu pořád mluvilo o plochodrážních a balistických raketách.
    Křižující je také celkem divné, jak už jsem zmínil.
    Včera Šedivý v televizi použil termín "křídlatá". To je celkem hezké, asi se mu ty předchozí taky nelíbí - ale zase ono to sedí třeba u JASSM, která fakt ta křidýlka má slušná. Spousta střel jsou ale trubky s pidikřídly...no tak aby jeden používal všechny termíny.
    ----------------------
    P.S. trochu jinak mě to zblbující překládání dráždilo i na vejšce, kde se hojně používal termín "strukturální zasklení". Jedná se o prosklené obvodové pláště používané např. na mrakodrapech nebo u hotelových hal, které jsou dost hladké a bez struktury (rámy jsou potlačené). Je to z anglického structural glazing a je to vlastně konstrukční zasklení - a mě furt "strukturální" evokuje jeskynní grottu nebo rustikální, členitou fasádu. To se zas někdo vybodl na překlad, ale hrozně se to rozšířilo.

  • Shania
    00:00 15.03.2016

    Fenri: jsem si zcela jist, že by tě tři věty ode mě, které by ten článek shrnovali neuspokojili a vyžadoval by jsi důkaz, tak proč ti ho rovnou nedát?

    Hlavní důvod, proč sem dávám mnoho zdrojů je ten, že to umožní ostatním udělat si vlastní názor, to proč nezůstávám jen u linku a vypíchnu i část textu je ten, aby to zaujalo ty línější, protože nečekám, že to každý udělá.

    Při diskuzi na armádním webu by se člověk měl dozvědět i něco nového a tohle je moje forma jak předat informace, někomu může vyhovovat a někomu ne, to je ok.

    To proč je to většinou anglicky je proto, že já čtu a hledám věci v angličtině, není mi známý dobrý český zdroj a většinou by byl stejně jen překlad nějakého původního článku, pokud je to pro někoho problém, může český zdroj najít a linknout si ho sám.


    Podstatná část věcí co se tu řeší jsem četl někde v angličtině před týdny či měsíci, ale dost často si dám praci, zpětně to procházím a hledám tu lidem zdroje, tohle mě stojí poměrně dost času...



    Co se týká te stability:
    Na jedné straně je výrobce a zadavatel co specifikuje co to má umět.
    výrobce samozřejmě tvrdí, že je to ok, testovali a modelovali různé scénáře, jsou na to normy, pověst firmy a riziko že přijde mnoho lidí o život.
    Jo jsou v tom i velké peníze, může tu být snaha některé problémy zatajit...
    Ale zrovna americká vlada fakt netrpí nedostatkem kontrolních orgánu....a dohled nad těmito megaprojekty je značný.


    Na druhé straně jsou kritici, co hledají problémy tam kde nejsou, překrucují fakta a když to neudělají oni, tak pak za ně clickbait novináři....

    Určitě bude mít loď omezení, budou různé procedury jak dané situace řešit (jako každý jiný hardware) atd, nemusí v některých parametrech dosahovat vlastností normání konstrukce atd, má výhody zas jinde, to je podle mě ok...


    A ani na moment nevěřím blbostem jako že námořníci budou mít problém s vlnoblitím...to je kritika typu F-35 nemuže litat v desti, protoze kapky nici lopatky...

  • Jecchus
    23:02 14.03.2016

    fenri:
    No však jsem psal, že to spíš vypovídá něco o vašem uvažování a duševních pochodech... ;)

  • fenri
    07:40 14.03.2016

    Jecchus - anglicky umím celkem plynně a nějaké Cambridge certifikáty bych také vyhrabal, ale přijde mi legrační postovat sem anglicky informace, když tytéž jsou dostupné česky. Navíc ten dlouhý anglický post se dá shrnout do dvou, tří českých řádků. Jenže to pak nevypadá tak cool. Přijde mi, že shania má pocit, že když sem práskne něco anglicky, že to má jaksi "větší váhu".
    Prostě asi by zdejší diskuze nevypadala moc k světu, kdyby se tu střídaly posty psané hebrejsky (já mám dost rád izraelské zdroje, a vlastně izraelské všechno :-)), angličtinou, azbukou, německy...A vždy by šlo opovržlivě odfrknout "ty neumíš hebrejsky?? Ani s Google translatorem?
    Ale na rozdíl od logika shania aspoň ví, co v anglických postovaných článcích má.

  • Jecchus
    23:44 13.03.2016

    fenri:
    Tak Shania sem často dává citace z různých článků v angličtině, ale nikdy u toho (pokud vím) netvrdil, že by to mělo zvyšovat váhu nebo důvěryhodnost těch citací. Většina věcí je zkrátka na webu v jiném jazyce, než češtině, což asi nikoho myslícího moc nepřekvapí. Pokud prostě čtu zdroj v angličtině a chci se o něj podělit v diskuzi zde, hodím CTRL-C + CTRL-V a je to tady. Těžko po někom chtít, aby to překládal do češtiny. Neumím anglicky, tak neumím, moje smůla...

    Takhle pokud to mám shrnout, tak celý váš poslední koment spíš něco vypovídá o vašem uvažování a duševních pochodech, než o Shaniových... :)))

  • fenri
    22:06 13.03.2016

    Shania - upřimně, postováním progačních článků v angličtině se IMHO nezvýší váha argumetů. To přesvědčení, že blbost či propaganda (teď nemyslím 100% váš stávající post), je-li napsána v angličtině získá na váze a důvěryhodnosti je infantilní. Jediné co Váš článek říká je, že námořnictvo TVRDÍ, že to bude fajn a že to testovali v bazénu na modýlku. Fajn, a co fyzikální zákony? Archimedes vyšel z mody?

  • mirkulinek
    16:13 13.03.2016

    Diskutujete zde, jak hledat svazy LL na otevřeném moři díky satelitům. Při tom se dost dobře stačí podívat sem
    https://southfront.org/wp-cont...
    a víte hned kde se nacházejí :-)

    Žádná mocnost nemá satelity pokryté 24/7 všechny oceány. Ale ty LL musí taky někde kotvit a z kotviště vyplouvat. Aktuálně San Diego, Norfolk, Bremerton a Jokosuka. Při známém výchozím bodu plavidel a jejich rychlosti není sledování těchto lodí zase takový problém. Berte to jako můj laický názor.

  • Charlie
    14:24 13.03.2016

    Ještě se vrátím k tomu sledování družicema.

    Takže - průzkumné družice jsou umístěny na relativně nízkých hrahách, aby vůbec něco viděly. Z toho nám vyplývá poměrně vysoká rychlost,a by se na orbitě udržely, a to nám zase dává omezené časové okno nad prostorem, který chceme sledovat, čili pro 24/7 sledování jednoho místa potřebujeme několik satelitů.

    Další věc je, že i když máme nad nějakým pásem země kompletní pokrytí družic, které si mohou zájmový prostor "předávat" a tak ho sledovat nepřetržitě (třebas nějakou důležitou základnu), zase když už ta družice "čučí" na tu základnu, tak nesleduje nic jiného. Čili pokud nám satelit "kouká" na přístav, jestli nám Kirov někam neprchá, tak zas třeba nevidí ty dva Udaloje, který vypluly před jeho příletem - a předchozí satelit už je nevidí taky, protože letí "pryč".

    Jednotlivé mocnosti znají velmi dobře časová okna průzkumných satelitů svých konkurentů a jsou schopny naplánovat svoje aktivity tak, aby jim zrovna do karet nikdo nekoukal. V Lybii blahé paměti teroristi přesně věděli, kdy jim nějaké to KH letí nad hlavou a zalízali do stanů, dokud se nepřežene. Stejně tak je optické pozorovnání závislé na atmosférických jevech, takže když máme cíl zrovna přikrytý mraky, tak máme smůlu, pokud se tedy zrovna poblíž netoulá nějaký radarový satelit.

    ČIli ono to není jen tak, ohlídat všechno. Ty potvory na zemi taky můžou do satelitu mávat a s rošťárnama čekat, až odletí do pryč...

    Shania: Zumwalt není dobrá loď, alespoň co se týče "cost effective" pohledu na věc.

    1) Je velký (dle mého je klasifikace Destroyer úplně mimo, tohle je cruiser jako vyšitej), čili drahý na stavbu a na provoz.

    2) zbraňové systémy jou nevyvážené a mají hluchá místa AGS sice dokáže trefit cosi hrozně daleko, ale za velkou cenu (prakticky střílí řízené střely, pro které je něco jako náhrada za booster), ale na kratší vzdálenosti má problém a pohyblivé cíle jsou pro něj oříšek. Jistě, může použít řízenou střelu v šachtě (jako jiné lodě), jenže na co je pak ten šíleně drahý AGS? Stejně tak - pálit řízené střely za desítky tisíc na nějaké grunty v zákopu, kteří bojují s mariňáky, je taky overkill. Oproti tomu 30mm je relativně k ničemu, dosah je omezený a PVO schopnosti mizivé (zejména kvůli lafetaci). 57mm by byl lepší volba, jenže je moc těžký, a něco jiného (Goalkeeper a pod) zase zavrhli kvůli unifikaci.

    3) Problematický design. Trup je optimalizován na Stealth a nic jiného, nautické vlastnosti nebudou žádná sláva. Tenhle design má prostě svoje přednosti, ale i svoje mouchy, a zvolen byl kvůli stealth a aby poskytl stabilní platformu AGS. Jenže ty negativa se prostě nedají jen tak potlačit a jsem zvědav, jak si loď povede v rozbouřených vodách severního Atlantiku. Ona se nejspíš nepotopí, ale co její bojové schopnosti (kupříkladu pokud bude zalévání vodou opravdu takový problém, tak si z předních šachet neodpálí ani světlici).

    Ony se ty "oceánské přídě" nestavěly jen tak pro srandu králíkům.

  • Gloton
    14:07 13.03.2016

    Shania: mýlíš se, ty superdrahé naváděné střely kanonu AGS jsou jednoúčelové protizemní, na vzdálené pohybující se hladinové cíle prakticky nepoužitelné, protože tu loď prostě netrefí.

  • Shania
    13:38 13.03.2016

    Fenri:
    Tady je článek zahrnující obě strany:

    http://www.defensenews.com/sto...

    The Navy Responds

    Those concerns are unwarranted, the Navy insists.

    “A one-twentieth-scale, 30-foot scale model is undergoing testing,” said Capt. James Syring, program manager for DDG 1000. “We’ve put it though various sea states to find how the ship handles in regular seas. We’ve taken it up through Sea State Eight and even Sea State Nine [hurricane-force seas and winds] in some cases to understand the hull. All the tests are successfully confirming the tank testing and design analysis we’ve done.




    “We can operate safely in Sea State Seven and Eight,” Syring said. “Unequivocally.”

    Syring and Fireman, NAVSEA’s ship design director, did say their engineers were looking closely at “a set of very unique conditions.”

    “What I’m trying to find out is what speeds do we want to avoid in those sea states,” Syring said. “We’re seeking to understand and quantify through our testing program the performance characteristics of the ship at extremely high sea states and heading position.”

    Syring and Fireman bristled at suggestions the tumblehome hull would be in danger should the ship lose power or control in high seas.

    “If the ship were to go dead in the water in those high sea states, the bow points into the sea and you can ride there all day because of the nature of the hull form,” Syring said. Suggestions that the ship would capsize are “not true.”

  • fenri
    13:08 13.03.2016

    K tumblehole designu:
    -byl použit u starých bitevních lodí a záhy opuštěn. Při menším vlnobití, či klidném moři sice poskytuje stabilnější střeleckou základnu (a zároveň nemění polohu stealth kosených ploch, o což u Zum. šlo), ale při poškození a náklonu má loď naopak větší tendenci se převrhnout (Cušina, Skagerrak). Dělá tomu větší problém i plavba bokem na vítr (k tomu připočni mamutí nástavbu).
    -při větším vlnobití je na prd. Za prvé je silně zalévána příď (a zde umístěné zbraňové systémy), za druhé je zalévána i letová paluba
    -námořníkům nebude pořád špatně. Bude jim špatně jenom při větším vlnobití.
    Není to vhodná loď pro severní Atlantik či "řvoucí čtyřicítky".

  • Shania
    12:01 13.03.2016

    Gloton: AGS se určitě nepoved jak měl, např požadovaný dostřel měl být min 100nm a požadováno až 200nm a navíc bude brzy zastaraly, pokud vývoj railgunu nenarazí na nějaký větší problém.
    Na druhou stranu Zumwalt má palebnou sílu celé dělostřelecké baterie USMC na těch 70nm, což se muže sakra hodit při vylodění. (pokud ještě někdy nějaké budou provádět).
    Přesnost pro dělostřelecký systém na tuto vzdálenost (cep 50m) je výborná. Cena jedné střely je 400 000usd…., ale v porovnání s TLAM a jinou raketovou výzbrojí, nebo ze ztrátami vlastní techniky a vojáků je to nic. Dál je velice pravděpodobné, že stejná munice použitá u railgunu bude použita i u starších děl včetně AGS, pokud ten program kompletně nezruší a nahradí raiguny.

    Co se týče použití proti lodím, AGS (pokud někdo poskytne přesnou polohu cíle) dokáže zničit jakékoliv větší plavidlo za horizontem, dlouho před tím než to se dostane na dostřel vlastní kanonové výzbroje, tak nějak nevidím, kde je problém.

    Takže jediný problém co Zumwalt s dělovou výzbrojí může mít je to, že zabírá hodně místa, kde mohli být další VLS s TLAM a jinými raketami. Ale stejně nespíš dojde k nahrazení AGS do 10 let railguny…

    To že je to teď v podstatě testovací platforma myslím to, že je tam přes nových technologii, z niž některé můžou a budou použity na jiných typech lodí.

    Dal jak se tu pořád říká, že tumblehole dizajn je nestabilní a námořníkům bude pořád špatně.
    1) Je to konstrukce používána u prvních bitevních lodí ve velkém….
    2) To že je to míň stabilní než klasický to neznamená, že nesplňuje požadavky na stabilitu

  • Shania
    11:32 13.03.2016

    Pavka: ponorka nemá šanci udržet se svazem krok, ne že by ponorky nebyli rychle, možná i mnohem rychlejší než 35 uzlů co se uvadí, ale nad 8-10 uzlů už jsou snáze zjistitelné. Jediná šance pro ponorky jak svaz dostihnout je, že k nim svaz sám připluje...

    Ne že by se na sledování svazů nepoužívali fregaty a torpedoborce, dnes spíš má málokdo potřebu to dělat (operační prostor pro CVN je znám měsíce dopředu), s vyjímkou toho když se svaz dostane do oblasti kde má zajmy někdo jiný, jako např Čína.

  • Pavka
    13:17 12.03.2016

    Ad sledování, ten satelit asi určitě není všemocný. Mě spíše šlo o to že svaz CVN je tak důležitý cíl, že se určitě předpokládá s vyhrazením dostatečných sledovacích kapacit (jakýchkoliv) aby dnes už v 99% neměl šanci zmizet a pokud se to stane tak si to někdo pěkně odskáče. Předpokládal bych, že mimo jiné by měl mít každý svaz v době krize běžně vyhrazenu i nějakou tu sledovací ponorku?

  • fenri
    08:48 12.03.2016

    Slavo, je mi jasné, že US či RF lodě za "sebou na provázku" netahají satelit konkurenta. Ale ty lodě jsou pomalé a většina satelitů obletí zemi několikrát za den. Zóny úniku svazu nejsou velké a nepredikovatelné. Pokud se použije detektor s nižším rozlišení (což na 300m loď stačí, netřeba cm detaily) je zorné pole satelitů na vysokých oběžných drahách obrovské.
    GLONASS pro sledování lodí samozřejmě použít nejde, jak píše Shania. Jenom NAVSTARy mají zabudovaná čidla odpau raket.

  • Sierpe
    08:02 12.03.2016

    sanityangel1: U2 s rychlostí přes 1,5 machu? :D By se rozpadlo! Je to hodně lehounké a křehké letadlo...Maximálka kolem 800 km/h ..provozní rychlosti kolem 600 km/h ...

  • Slavoslav
    05:53 12.03.2016

    Fenri

    Dam to sem este raz. Na pokrytie syrie museli rusi nasadiť cez 11% z celkového počtu svojich satelitov. Proti svetovym moriam je syria rozlohou nič.

    Proste datelity pokryvaju minimálnu časť zemskeho povrchu. Ich drahy sú dobre známe a prakticky nemenne. Naozaj pri troche snahy nemôže byt problem sa im vyhnúť i keď ľudia ich precenuju.

  • Gloton
    02:51 12.03.2016

    Shania: já si nestěžuju, mě to překvapilo, že po stránce kanonové výzbroje zplodili takový "zmetek" a ještě to prezentují jako kdo ví co.
    Je pěkné, že daleko dostřelí, když ale prd trefí. Odchylka 50m u střely s 11kg trhaviny není žádná hitparáda a cena je závratná....35000 USD v roce 2006, takže dnes daleko více......a to se vyplatí, když standartní 155mm střela stojí asi 200 USD.
    Je to prostě šíleně drahé vzhledem k tomu, co to může nabídnout.
    A že je to jen pokusná vývojová platforma? Tak to můžou dokonale vyzkoušet, kolik se dá utratit za dělostřelecké náboje a cíl nezničit.
    A ta šílená cenová nerentabilita se projevuje znovu u těch kanonů 30mm, které jsou neúčinné na plavidla větší než malé čluny a tedy by museli použít jedině opět drahé PLŘS schopné postřelovat i hladinové cíle, nebo jedině vrtulníky MH-60 s raketami Hellfire.
    Kanonová výzbroj prostě na prd.
    Ten superkanon AGS zařízli tím, že ukončily vývoj/úpravy "obyčejného" střeliva do něj.
    Ale když na to mají.....na každý cíl v hodnotě pár set dolarů prásknout raketu nebo vystřílet munici za mega.......

  • Shania
    22:47 11.03.2016

    sanityangel1: Glonass není 100% použitelný na to aby vyhledával lodě, když opomenu jejich funkci, velikost atd, tak stačí jen to že ty satelity jsou 20 000 km vysoko....

    Na to můžeš použít satelity co jsou podstatně níž, ale těmi zas budeš prohledávat jen omezené uzení v omezeném čase, v prostoru kde jsou stovky jiných lodí.

    To že průzkum pomocí satelitů není uplně ono i pro US, svědčí i jejich rozsáhlý arzenál průzkumných dronu a námořních hlídkových letounů.

  • sanityangel1
    22:16 11.03.2016

    Charlie, muzes mi prosim prozradit proc by Rusove meli snimat celou zemi 24/7? LL se v Arktide ani Antarktide nevyskytuji.

    Hele, napr. ja bych pochyboval o tom, ze satelity Glonass maji pouziti pouze pro navadeni. Takze bych rekl, ze patricne pokryti maji a ani nemusi menit svoji drahu.

    Proc tady srovnavas U2 s rychlosti rekl bych pres 1.5 Machu s LL, ktera ma rychlost 50 kn/h?

  • fenri
    20:24 11.03.2016

    Charlie, ale dokud měly ruské špionážní satelity analogová optická čidla, filmy jednak shazovaly v kazetách (takže on-line sledování nehrozilo) a nebylo možné ani pracovat s algoritmy automatické detekce s sledování.
    Protiopatření proti optické viditelnosti lodě nemají a i tepelnou stopu, navzdory všem snahám, neschovají. Ty MW a GJ tam prostě jsou.
    Dnes je to triviální. Neumím si představit situaci, kdy by sledované, 300m velké plavidlo s omezenou rychlostí, mohlo zmizet a "zůstat zmízelé".

  • Charlie
    20:15 11.03.2016

    klucí vy si asi neuvědomujete jak moc měl tehdy SSSR nasazeno průzkumných prostředků, které hlídaly každej pohyb USN a lodí států NATO - desítky hlídkovejch plavidel, spousty ponorek, družice... dneska je to proti tomu jen stín.

    Navíc - vy pořád říkáte, jak pokročila doba, ale ony krom prostředků na zjišťování polohy adekvátně pokročily i prostředky protiopatření.

    Navíc, je úplně jedno, jestli satelit má analogovou kameru nebo digitální, ale důleité je kde se zrovna nachází a kterou oblast snímá, a žádný stát na světě nemá kompletní pokrytí družic 24/7. A každý manévr, který převádí satelit na jinou dráhu, ho stojí palivo, kterého nemá nazbyt, takže se s tím šetří a spíš se plánují trajektorie tak, aby pokrývaly důležitá centra a body na mapě (a to pokud možno co nejvíc) a zbytek se operativně pokrývá jinými prostředky (letadla, operativci).

    Proč si myslíte, že USA nasazovala SR-71 a doteď provozují U-2? Protože to letadlo může letět pokaždý někam jinam, podle aktuálních potřeb. Stejný důvod je zavádění obrovského množství MALE a HALE dronů.

    A pak stačí bouřka a celej satelit je v háji...

  • sanityangel1
    19:19 11.03.2016

    Shania:
    Kdy ses naposledy dival do kalendare? Tjadada dnes je 11.3.2016. Vis jaky je pokrok v satelitnim pozorovani, v pocitacich a ve zpracovani obrazu od roku 1982? Vis jak tehdy vypadaly pocitace a jaky mely vykon?

  • Shania
    15:01 11.03.2016

    asdf: 200nm od letiště prováadělo několik lodí záchrané operace a poručili EMCON.

    Vzhledem k tomu že letadla prováděli cvičení 200nm od svých cílu (poíčtej tak max 600nm akční radius těch letadel), tak svaz byl podstatně blíž něž 2000nm, což byl počáteční cíl cvičení.

    Jakmile rusové zjistili, že tam není jen Enterprise (jejich bombardér byl zachycen stíhačkou z Midwaye) o které věděli (operovala bez omezení), ale i Midway, tak nasadili vše co měli, aby ji našli.

    We continued to operate in that manner during NORPAC much as a boxer might in the ring, dodging and weaving for four days with everything in Siberia that could fly, sail or submerge looking for us. Our success can be measured by the fact that not once did any unit ever come close enough to identify us, and at no time was any strike group committed against us in a mock attack. During this time several regimental mock raids per day were flown against the Enterprise which operated openly. And we continued to fly mirror-image strikes within strike range of key Soviet facilities several times per day with complete impunity.

    At the conclusion of four such very interesting days it was determined that not only had we obtained all the needed training and experience we were looking for, but that we had also probably trained the Soviets more than we probably wanted to. So we then rendezvoused with the Enterprise group during the night. The next morning, as scattered light filtered into the Northern Pacific, the initial Soviet strikes and shadows saw two carriers where there had been but one the day before. And then all Hell really broke lose!! But that is another story and a very conventional one.

  • Slavoslav
    14:43 11.03.2016

    asdf

    No je dosť pravdepodobne, ze ak by o nich vedeli tak by tam nejaké to lietadlo poslali. Alebo by o tom u nich prebehla nejaká komunikacia a tu vtedy Američania celkom pohodlne odchytavali. Vid záznam z 83 keď skvacili to kórejské lietadlo

  • asdf
    14:12 11.03.2016

    shania > Takze pokial som rozumel spravne, cvicenie sa odohravalo niekde maximalne 2000 namornych mil od Sovietskeho pobrezia. A nejaka lod bola nejakych 200 namornych mil od Kurilskych ostrovov. Na zaklade toho, ze nebola ziadna reakcie zo Sovietskej strany, tak ich nezistili.

  • Shania
    13:25 11.03.2016

    asdf: zrovna níže máš článek z reálného cvičení USN přímo pod nosem SSSR, kde byli 4 dny nepozorovaně.. máš tam i základní info co to vše obnáší, tak si to prosím přečti.

    Fenri: základní přehled můžou mít USA a Čína v jihočínském moři a ostatní státy okolo svého pobřeží, to je tak asi vše. Na otevřeném moři/oceánech je nutné provozovat dost nákladnou průzkumnou činnost.


    příklad je 35 let starý, ale v té době SSSR si sakra hlídali svoje okolí a měli značné prostředky, co teď nemají. Postup je v podstatě podobný jako tenkrát, jen jsou dnes větší možnosti jak v průzkumu, tak i na druhé straně.

    Gloton: sice jsme ten článek v ATM nečet, ale nějak nechápu na co si stěžuješ? AGS je dočasný systém, navíc s podstatně delším dostřelem než klasické kanony, jaká je odchylka u těchto zbraní na jejich max dostřelu?

    Není potřeba mít víc jak 2x30mm kanony, protože ty tam jsou jen proti malým plavidlům... Pro protiraketovou obranu tam máš ESSM.

    Zumwalt měla být lod pro pozemní podporu, teď je to tak max testovací loď, kde se žada věcí otestuje, ale realný význam mít moc nebude, vzhledem k počtu lodí (3) takže nasaditelná bude 1.

  • Slavoslav
    12:55 11.03.2016

    fenri

    Skor by som povedal, ze majú zhruba prehľad. Predsa len oceany su obrovske, satelity toho percentualne veľa nepokryju a ich drahy sú sledovane a pravidelne atd.

  • fenri
    11:59 11.03.2016

    Shania - článek je to zajímavý, nesporně, ale stejně - jde o událost starou 35 let. Vypovídající hodnota pro dnešek bude malá. S pravděpodobností, hraničící s jistotou, bych očekával, že největší země si velké jednotky svých protivníků sledují takřka realtime.

  • Gloton
    11:49 11.03.2016

    Charlie: ten článek o Zumwaltu je opravdu zajímavý.
    Mě dost překvapila kanonová výzbroj, superkanon AGS může střílet je superdrahé naváděné střely, které mají kruhovou odchylku až 50m........malorážové tam budou 2 30mm kanony, které neumí zničit nic jiného než vrtulník, který se nechá, případně nějaký člun pirátů.......nakonec snad na té lodi bude super jen ta cena.....

  • apache
    11:48 11.03.2016

    Tak v dnešní relativně mírové době jsou pozice letadlovek patrně všem hráčům známy, už jen díky tomu, že se o nich do určité míry i dobrovolně informuje. Daňoví poplatníci přeci jenom chtějí vědět, co se děje s hračkou za miliardy. V případě nějakého konfliktu, kde by proti velmoci nestála jen banda primitivů v sandálech, by však začala tvrdá dezinformační kampaň a hra klamů. Podle mě není nemožné, aby by se letadlová loď i se svým svazem dokázala ztratit z očí. Je to výhoda, když těch letadlových lodí máte hodně, a to už vůbec nemluvím o torpédoborcích či křižnících, nebo i velkých výsadkových lodích. Samozřejmě chudák forever alone Kuzněcov si bude na schovávanou hrát špatně.

  • asdf
    11:48 11.03.2016

    shania > Ide o to, ze sa tu argumentuje prehladavanim celeho pacifiku aby som nasiel lietadlovu lod a ty povies ze im staci dodrziavat radiovy klud a nikto nezisti, ze sa mi CVN priplizilo na 300 km od pobrezia.

    Aby som vedel ze sa mi potuluje za humnami LL, moze sice na lodiach dodrziavat radiovy klud ale mam tu E-2C ktore nieco vysielaju, mam tu F-18 na CAP a ktore maju tak isto zapnute radary a to su vsetko priznaky pritomnosti LL.

    Takze pokial budem chciet upresnit polohu tej LL, tak potom nebudem pusiet prehladavat cely Pacifik, ale len napr par 100 km od poslednych poloh E-2C.

  • Shania
    10:46 11.03.2016

    Fenri: přečti si tohle: To překonalo i moje očekávání toho co je svaz schopný.

    How to Hide a Task Force - jednoduché vysvětlení
    http://www.navweaps.com/index_...

    In NORPAC 82 using these and other tactics the CV force operated close enough to support each other, but far enough and randomly dispersed to avoid identification by anyone. One night in bad weather a man went overboard when the ship was within 200nm of a Soviet airfield in the Kuril Island chain. Despite launch of helicopters and active search methods by several ships in the successful SAR, including clear voice UHF transmissions, the force is not detected because no Soviet asset was above the radar horizon. No overhead system was cued. The force continued on.

    At the initial objective point the ships have managed to penetrate without the opposition having any clue that the force was within 2,000 miles. Limited air operations have been conducted to this point with no aircraft transmitting radio, radar, or any other detectable phenom. The aircraft launch "ziplip" and fly a mission without any transmission. Aircraft stay below the radar horizon of defense sites which are less than 200nm away. The E2 flies a passive mission in readiness, but silent unless called to go active.

    At the objective "mirror image strikes" are flown. These are full strike missions by the airwing flown on a bearing 180 degrees out from the actual objective. Again, no active transmissions. The entire launch, strike, and recovery are flown without a key being touched. In NORPAC 82 these mirror image strikes within range of Petroplavask and the SSBN bastion in the Sea of O are conducted for 4 days without being detected by the opposition. All day, every day, the E2 orbits on a passive profile. All of the ships operate in passive mode simply listening. In a real war our presence would have been deduced on the first strike as the survivors picked themselves out the rubble of their airfields. But for this operation we continued to train in silence.

    One should not miss the implications of this feat. A strategic strike capable force operated with complete impunity for 4 days within range of strategic assets without being detected.

    Today, the capability to operate in a passive mode while receiving the complete tactical picture from off-ship has been expanded and refined to an extraordinary degree. All of the vulnerabilities to detection of the force are also its strengths in tracking everyone else. The complete range of overhead and other sensors are downlinked to every ship and many aircraft. If one system in the USN or Space detects a contact, everyone receives it. One could, with training and discipline, sail a complete 6 month deployment and merely listen to all of the other sensors, and strike without warning if need be.

    But enough is enough. After dodging Soviet Naval Aviation strike regiments going out to "raid" the Enterprise group the time came to tip our hand and enter the next phase. So out of the blue a Badger group going out against Enterprise and expecting F14s was intercepted some 500nm from Enterprise by F4s with "Midway" painted on the side. And all hell then broke lose!!



    Every Soviet asset that could fly, sail, submerge, or orbit was focused on the area in an attempt to locate the group.

    The force has now successfully transited to the operation area and conducted the first flight operations which reveal its presence. In wartime this would result in the survivors picking themselves out of the (possibly radioactive) rubble of their airfields and other key military facilities.

    So the game is up. But is it? The key as before is to deny targeting information to the opposition, leave them confused about your precise location, and continue to operate.

  • fenri
    10:23 11.03.2016

    Navzdory rádiovému klidu si nemyslím, že je možné před USA či Ruskem (Čínou?) utajit pohyb 150-300m+ velké lodi oceánem. V nejmenším nepochybuji, že v obou zemí mají významné lodě protivníka svůj "spotting team", kteří sledují pohyb těchto plavidel za základě družicových snímků, pobytů v přístavem, EM a akustických emisí, hlášení špionážních i sociálních sítí atd. Nevěřím, že by Rusové ani na minuty nevěděli, kde je zrovna Harry Trumann či Američané v panice zjistili, že už týden netuší kde je Kuzněcov.
    K Zumwaltovi je hezký článek v březnovém ATM. Zaujalo mne tam, jak moc je ta loď nakonec "ořezaná" na senzorech a s jakými problémy se bude pravděpodobně potýkat na rozbouřeném moři (včetně toho, že posádce bude asi permanentně blbě).

  • Shania
    09:33 11.03.2016

    asdf: sice nevím, jak jsme se ze stealth lodí dostali zase k CVN, ale ano, radiový klid (EMCON)je to běžná praxe, že všechny lodě dodržují radiový klid.

    Pokud se jedná o letadlovou loď, tak pak je možnost mít CAP a E-2 stovky kilometrů od svazu poskytující přehled. U jiných lodí to můžou dělat vrtulníky....

    Ano, lodě jsou pak naprosto slepé a zranitelné.

    Cílem této taktiky je imitovat civilní lodě (takže i dodržovat rychlost, kurz atd) a nepřítel pak musí vizuálně identifikovat cíle... Ano doba se zmenila a možnosti průzkumu jsou větší, ale pořád tu mluvíme o obrovských plochách a nových možnostech protiopatření a oklamaní nepřítele.

    Další plus co např Zulwat má je vysoká efektivita rušení a protiopatření proti radarem navnaděným ASM.

    nějaké čtení k EMCON:

    How to Hide a Task Force - jednoduché vysvětlení
    http://www.navweaps.com/index_...


    http://www.navy.mil/submit/dis...

    http://www.defenseinnovationma...

    https://www.usnwc.edu/getattac...

  • asdf
    08:33 11.03.2016

    Shania > Radiove ticho ? To ako vypnu ako vsetky radary ? E2C tak isto nebudu vysielat ?

  • Charlie
    08:03 11.03.2016

    Redakce: jelikož tu už po několikáté v duskuzi narážíme na problematiku sledování námořních cílů, tak se přimlouvám za nějaký článěk (ideálně obsáhlejší) na toto téma, případně jestli nemáte "link" na článek v nějakém jiném periodiku (ATM...).

    Mimochodem, jak se tu rozebíral Zumwalt: v ATM o něm vychází seriál a je to ještě horší, než sem čekal. Zlatá Iowa.

  • Slavoslav
    07:21 11.03.2016

    K sledovaniu satelitmi a pod odporucam článok o ruských kozmických silach v syrii tu na AN.

    Podľa slov rusov na sledovanie syrie s pozadovanou frekvenciou museli vyčleniť cez 11% všetkých svojich satelitov.

    Porovnať rozlohu syrie s rozlohou oceanou už iste zvladnete.

  • sanityangel1
    23:39 10.03.2016

    To Shania:
    Prosim Te muzes mi vysvetlit proc tady operujes s prastenym pojmem 24/7?

    Vzdyt to neni vubec treba. Staci 4 prelety za den. Maximalni rychlost 50 km/h* 6 h = 300 km od posledniho mista lokace. Letadlovka neni spendlik = 333 m a neotoci se na petniku, ani nikam nezmizi. Pri soucasne kvalite satelitnich snimku a vykonu systemu na zpracovani grafickych dat bych rekl, ze jim to nemuze trvat dele nez 10 minut na lokaci.

  • Shania
    22:44 10.03.2016

    fenri: nejde o to že by ty lodě nebyli vidět, budou, ale na radaru nepřítel uvidí cíl o velikosti rybářské lodi, místo křižníku nebo tankeru a to je obrovská výhoda při matení nepřítele.

    Satelity lodě nesledují 24/7, REB se už věky řeší radiovým klidem a je to jedna z hlavních taktik jak zůstat co nejdéle neodhalen.

    Nesmí se zapomínat, že na mořích je rušný civilní provoz a to pak vyžaduje ID cílů, což radarem na větší vzdálenosti nejde.

  • fenri
    21:08 10.03.2016

    Upřimně řečeno mi trvání na stealth vlastnostech velkých oceánských lodí přijde jako nesmysl. Tyhle lodě jsou sledovány každou vteřinou od satelitů, přes REB, rozvědku až po slídění ponorkami a domnívat se, že by nějaký "stealthizovaný" Kirov překvapil Američany tím, že by se jim najednou zjevil před LA je prostě utopie. Obráceně platí totéž, pochopitelně. Stealth má smysl pro malé početné jednotky, operující u členitého pobřeží. Visby, LCS, Skjold...

  • Wenet01
    17:45 10.03.2016

    Ono hlavně RF nemá ba ani SSSR neměl cíl stát se námořní velmocí číslo jedna. Boj někde na otevřeném oceánu je tak sám o sobě dost sci-fi, pro koho je moře důležítější se pozná při pohledu na mapu. Rusko má a vždy mělo ten problém, že musí kvůli své geografii udržovat tři samostatná loďstva a myslím, že nemají a neměli ambice řešit něco uprostřed pacifiku.
    Ohledně smyslu takových lodí, no letadlovky stavět asi nebudou a pokud mají podpořit spojence nebo zapůsobit, hodí se to báječně...navíc pokud na velké lodě dají kvalitní PVO, budou moci dělat to co v Sýrii, pokrýt oblast zájmu z moře, bez obviňování dalšími státy, že cpou nejmodernější zbraně teroristům

  • BrothersAndSisters
    14:05 10.03.2016

    stirlingu - nemůžeš to srovnávat s moderními loděmi. Tady jde právě o ten sentiment, marná sláva, je to kus historie. Klasická loď jakých už mnoho není a bude jich ubývat. Máš pravdu, v konfrontaci s něčím moderním je ten rozpor zjevný, ale své kouzlo to má. Tady Pjotra Velikého eskortuje britský torpédoborec a to srovnání minulosti a budoucnosti těsně vedle sebe je dokonalé.

    http://1url.cz/NtMGx...

    Ještě víc to vynikne při srovnání stejné třídy - ruský Admiral Kulakov (správně vlastně Víceadmirál) a opět britský HMS Dragon.

    http://1url.cz/xtMGA...

  • apache
    10:04 10.03.2016

    stirling: mrkni se na další fotky třeba na googlu, ta co je zde je z úhlu ze kterého nevynikne jak je dlouhá, a ta dlouhá příď je právě krásná.

    Jinak ta přestavba na vrtulníkové nosiče už mě také napadla. Problém Rusů je, že nedokáží postavit tak velkou loď, tak by využití trupů Kirova pro tento účel dávalo i přes enormní náklady smysl. Na druhou stranu by ale stejně chyběla schopnost pojmout dostatečné množství pozemních jednotek, a je otázkou, jestli by se vyplatilo investovat do vrtulníkové lodi bez výsadkových schopností, jaké má třeba Mistral. Jiná situace by byla, když by Rusové měli F-35B či něco podobného s kolmým startem, to už by pak bylo úplně o něčem jiném a investované děngi by se vyplatily.

  • stirling
    09:28 10.03.2016

    Nevím jak se někomu může líbit tahle loď, když to porovnám s dnešní produkcí kde je vše krasně zakryto, má to jednoduché tvary tak tohle je opravdu ošklivé. Napadá mě přirovnání k plujícímu vetešnictví...

  • Charlie
    08:30 10.03.2016

    on celý ten scénář "uprostřed Atlantiku" je víceméně chybné zadání. Celá VMF se soustředila na dvě vědi:
    1) ubránění polárních oblastí s vlastními nosiči strategických zbraní tak, aby byly schopny provést první úder/protiúder neobtěžovány ponorkami a plavidly NATO.
    2) zabránění námořním silám NATO (US NAVY) v přiblížení se k vlastnímu pobřeží a provedení vylodění.

    Operační svaz kolem letadlovky, hlavně ten první, by měl co dělat. Jde o to, že letadla by sice do vzduchu nejspíš stihli vyslat, ale na místě pilotů bych se bál, že nebudu mít kde přistát. Nejde tutotiž jen o Kirovy, ale ze stejného důvodu se zaváděly i ponorkové nosiče projektu 949 (Granit/Antěj). Celé by to tedy vypadalo spíš tak, že na moři by svaz možná čelil stíhacím ponorkám, ale spíš by celé VMF zůstalo v severním oceánu rozmístěné kolem přístupů a jak by tam něco strčilo čumák, tak by se po tom sesypalo všechno. Kirovy a jejich svazy by dle mého sloužily spíš jako jakási vějička, která by měla na sebe navázat hlavní sílu svazu (tj. letadla), aby ponorky a další plavidla měly dost času odpálit svoje rakety. A prorazit obranu Kirova a dalších podpůrných plavidel (notabene nejspíš s krytím z pozemních základen) by byl docela oříšek i pro palubní křídlo.

    Pokud se teda bavíme v časech někdy těch 80 let. Dneska je to zas trochu jiná liga, NAVY dosti "uteklo" (i když o některé kapacity přišlo a třebas proti bombardérům s dlouhým doletem nesoucím protilodní ŘS prakticky nemá co nasadit).

    Kozlus: ony takovýhlle přestavby jsou vždycyk tak drahý, že se nakonec vyplatí to postavit nový. Možná přestavba na velký vrtulníkový křižník by v úvahu připadala (neco jako plánovali s Iowama).

  • madrabbit
    08:29 10.03.2016

    alexa: Pre menej inteligentných medzi ktorých patrím aj ja - ako tvoj príspevok súvisí s témou "Hypersonické střely pro ruské raketové křižníky Kirov"

    Tak, že máme další prezentaci něco super, co je ale zároveň nákladné a ekonomická situace v Rusku brzdí či zastavuje jiné programy (prezentované stejně). Takže myšlenka k tématu je - skutečně proběhne tato modernizace celé třídy nebo je to jenom další výkřik do tmy.

  • fenri
    08:27 10.03.2016

    No, podle mě by se právě nemuselo "dlabat" o mnoho více, než při generálce. Hangár a palubu stavíš až nad tím, s komíny problém není...
    Rusové mají problém se suchými doky pro velké lodě. Gro měli v Nikolajevu. Na tohle by měli kapacity snáze, než stavbu nových plavidel kategorie 250m+ od nuly.

  • Kozlus
    08:18 10.03.2016

    Prestavet to na letadlovku by urcite slo, ale ma to smysl? Musis tu letadlovku naplanovat, pak vzit Kirova a vydlabat ho, celej trup zgeneralkovat a zastavet novy vnitrnosti. Neni lepsi uz rovnou postavit celou novou lod?

  • fenri
    08:03 10.03.2016

    Ještě mě napadlo, jak s modernizací těchto plavidel "ladí" plány na "Liděr". Modernizovat 4 Kirovy (IMHO 3 je smysluplné maximum, vzhledem ke stavu Ušakova i reálné potřebě) a ještě stavět Liděry jednak nedává moc smysl, za druhé na to Rusové nemají, zvláště s ropou pod 50 dolarů.
    Logikova poznámka o udržení know-how mi přijde podstatná a na místě a možná se Rusové chtějí vyhnout smutnému osudu Royal Navy.
    Otázka do pranice - co využít velké, pevné a relativně dobře chráněné trupy Kirovů k přestavbě na střední letadlovou loď?

  • fenri
    07:56 10.03.2016

    Nadhozený scénář je sice velmi zajímavý, ale reálně by k němu nikdy nedošlo. Současný Petr Veliký proti svazu s CVN samozřejmě víceméně šanci nemá (s konvenčními střelami jistě ne), po modernizaci by to bylo nesmírně bolestivé střetnutí pro obě strany. Ale pochybuji, že by se PV pouštěl do konfliktu se svazem CVN bez leteckého/raketového krytí. PV je dobře chráněná plovoucí PLO/PRO základna s extrémní autonomií. Myslím, že solo útok na task group s CVN není v jeho popisu práce.
    Řekl bych, že jeho velikost dnes přináší výhody v odolnosti (přecijenom se nemohu zbavit dojmu, že většina dnešních protilodních střel stále počítá s odolností lodí někde na úrovni Falklandského konfliktu), redundanci systémů (ať již poškození či spolehlivost), nautických vlastnostech, autonomii a palebných průměrech. Modernizaci všech kusů vidím jako problematickou nejen po stránce nákladů, ale i smyslu. Pochybuji, že by Rusko mělo potřebu (a potenciál) vést více než dva konflikty daleko od Ruska paralelně.

  • apache
    00:55 10.03.2016

    Za mě osobně je třída Kirov jednou z na pohled nejelegantnějších válečných lodí, ale do budoucna si tímto krokem ruské námořnictvo z finančního hlediska kope hrob. Náklady na modernizaci budou samy o sobě velké, a ty na provoz budou časem zničující. Do nedávna ruské námořnictvo postupovalo velice racionálně, když se s ohledem na schopnosti svého průmyslu i ekonomiky soustředilo na umísťování co největších zbraní na co nejmenší plavidla. Nová moderní plavidla. A najednou jim jakoby ruplo v bedně a pouští se do takového šílenství. A ve výsledku tím získají pouze 4 lodě, které jim stejně v měření sil s USN už kvůli její drtivé početní převaze nebudou nic moc platné. A pro omezené nasazení typu Sýrie menší a dobře vyzbrojené jednotky s ekonomickým provozem bohatě stačí. Na strategické záležitosti jaderného rázu mají ponorky. Peníze, kterých už nemají zrovna mnoho, by se daly investovat dle mého názoru mnohem efektivněji, a to do čehokoliv jiného, než do třídy Kirov.

  • dusan
    23:02 09.03.2016

    Dôvod modernizácie těchto krížnikov je i značne obmedzená kapacita ruských lodení stavať väčšie plavidlá. Jednoducho dnes Rusi nevedia postaviť náhradu, lebo značná časť kapacít na stavbu veľkých lodí bývaléhoZSSR ostala na Ukrajine. I s modernizáciami majú Rusi opakovane problémy a možno predpokladať, že tento "zvyk" postihne i atómové křižníky. Situáciu Rusom komplikuje i fakt, že ich flotily sú pomerne oddelené a i tie obmedzené kapacity čo majú sú použiteľné len pre dané flotily, alebo sa musí plavidlo presunúť do dokov samo, čo nie je problém pri funkčních pavidlách, ale problém pre poškodené, resp. schátrané plavidlá. Takéto presuny sú zdĺhavé, drahé a i dosť riskantné z hľadiska možnej straty plavidla pri nepriaznovom počasí.
    Plánovaná modernizácia sice vytvorí moderné plavidlá (ak teda sa vôbec podarí v plánovanom rozsahu) ale mimoriadne prevádzkovo nákladné. Otázkou je či vôbec Rusko takéto plavidlá vôbec potrebuje - či by neboli vhodnejšie menšie plavidlá s menšími výkonmi, ale podstatne nižšími prevádzkovými nákladmi.

  • Kozlus
    22:13 09.03.2016

    Vycet vyzbroje je urcite hodne zajimavej. Spis by me ale zajimalo, kolik cilu je lod schopna zaroven sledovat a na kolik zaroven navadet rakety. To by mel byt znacne limitujici faktor.
    nadporucik: dobra otazka. Po WW II to Americani testovali na vyrazenych lodich a jestli si to spravne pamatuju, tak 500 kt hlavice by celej svaz rozhodne neznicila. Ty lode jsou totiz dost roztazeny okolo toho nejdulezitejsiho - tedy okolo letadlovky. Ale ta hlavice by mirila prave na tu letadlovku, takze tu by to v pripade zasahu znicilo, coz by znacne snizilo vyznam celeho svazu a ten by tedy byl vice mene vyrazen. Bez letecke podpory a pruzkumu...

  • Rošťák
    22:09 09.03.2016

    Problém VMF je dle mého názoru těžká pod financovanost . Z mého pohledu je investice do třídy Kirov logická, ale bohužel ne z důvodu střetu s US Navy, ale jako součást operační skupiny (fakt se v námořní terminologii nevyznám) pro vedení obojživelných operací. VMF dlouhodobě počítá s získáním provádět obojživelné operace (viz. pořízení Mistralu) a třída Kirov by dle mě působila jako podstatný prostředek prostorové PVO. Stroje z lodi Admirál Kuzněcov by se mohly soustředit na podporu pozemních jednotek. (Omlouvám se, ale u námořnictva jsem fakt lajk)

  • nadporucik
    22:03 09.03.2016

    Som bol zvedavy co by taka 500 kt jadrova hlavica spravila s namornym svazom. Asi by ho vyradila cely, ci?

  • logik
    21:56 09.03.2016
    Oblíbený příspěvek

    shania: Zas je otázka, proč je modernizují - rozebírají se tu šance proti jednomu operačnímu svazu USA, přičemž ten jich má osm. Takže protiváha to v současné situaci není.

    Takže evidentně buďto budou mít na další svazy, anebo ta investice není myšlena jako reálná neutralizace amerických operačních svazů, ale je to zaměřeno na ostatní země - a nebo jako "váha" pro nátlak na USA v době míru. A v této roli udělá daleko větší službu jeden obr, než svaz malejch plavidel, už proto, že obr vydrží na misi o hodně déle, než malá plavidla, kvůli prestiži atd...

    V každém případě bude jako jeden z motivů uchování schopnosti armády operovat s takto velkými loďmi a svazy postavenými kolem nich - pokud by místo toho šli cestou fregat, tak ztratí schopnosti a know-how, které sice v této oblasti nemají v porovnání extra velké, ale furt se řadí mezi "námořní velmoci" první kategorie, což by orientací na menší plavidla asi ztratili - a to jak v oblasti prestiže, o kterou jde Rusku hodně, tak i reálných schopností námořnictva.

    Ještě bych podotknul, že u letadel se také v jednu dobu zdálo, že malí rychlí stíhači ve velkém množství zajistí převahu - s vývojem sofistikovanějších zbraní to však vypadá, že letadla naopak budou růst a není vyloučeno, že budoucí "králové vzduchu" budou velké bombardéry, kryté roji dronů a laserovými zbraněmi. U lodí se dá čekat totéž. No nechám těch utopických vizí... :-)

  • Shania
    21:30 09.03.2016

    Pokud se ten scénář odehrává uprostřed Pacifiku, tak Ruský svaz bude mít velký problém bez vlastního letectva (pokud by měli letadlový křížník, tak by ty šance byli lehce vyšší).

    I když svaz okolo Kirova se může blížit v protiraketové obraně CVN, tak proti letectvu i jen jedné letadlové lodi nemá šanci a v e hře by byli i těžké bombardéry a průzkumné letouny.

    Všechny výhody od průzkumu, REB až po první uder má na své straně CVN.

    S-400 neudělá vůbec nic se superhornety a growlery, které se v klidu dostanou na 60km pod horizontem radaru, můžou útočit ze všech stran a mít silnou REB podporu. I tak by bylo potřeba hodně HARM, Harpoonu (za pár let LRASM).

    Rusové podobný uder vrátit nemůžou, takže buď pošlou bombardery bez ochrany, nebo se budou modlit že svaz najede do jedné z jejich ponorek o kterých nemají tušení.

    -------------------------------
    Je možná dobře že ty lodě nenechají shnít, ale i tak ty investice měli dát do lehčích moderních lodí. Měli by jich pak aspoň víc.

  • dusan
    21:30 09.03.2016

    Ten počet modernizovaných krížnikov je už dnes nereálny. Admiral Nachimov je v procese moderniácie a jej ukončenie sa čaká cca v roku 2018 a potom by mal byť do troch rokov modernizovaný dnes jediný funkčný Pjotr Velikij. A tu sa zrejme výpočet končí ...
    Admiral Ušakov bol v najhoršom technickom stave a do dlhom "meditovaní" čo s ním by mala v tomto roku začať jeho likvidácia. Admiral Lazarev je v lepšom stave, ale jeho osud je dosť neistý a zrejme skončí podobne.
    To je plán ruského námorníctva, ale možno predpokladať, že v prípadoch začínajúcih škrtov padnú z obeť i prvé plánované plavidlá a to zrejme obmedzením rozsahu modernizácie. Predpokladané náklady na každé plavidlo sú cca miliarda dolárov a možno očakávať ešte rast nákladov.

  • alexa123
    21:05 09.03.2016

    madrabbit:
    A co tenhle pohled na tuto zprávu. Je to nějaký čas, co bylo prezentováno:
    - nákup PAK FA
    - vývoj PAK DA
    - vývoj obřího dopravního letounu poháněného elektromotory
    - video s konceptem autonomních pozemních dronů schopných zničit cokoliv
    - info o plánovaných počtech Armaty

    Pre menej inteligentných medzi ktorých patrím aj ja - ako tvoj príspevok súvisí s témou "Hypersonické střely pro ruské raketové křižníky Kirov"

  • madrabbit
    20:27 09.03.2016

    A co tenhle pohled na tuto zprávu. Je to nějaký čas, co bylo prezentováno:
    - nákup PAK FA
    - vývoj PAK DA
    - vývoj obřího dopravního letounu poháněného elektromotory
    - video s konceptem autonomních pozemních dronů schopných zničit cokoliv
    - info o plánovaných počtech Armaty

    Ve výsledku je vše hodně omezené či zrušené. Výroba nových Tu-160, velmi pomalé zavádění PAK FA a omezení plánovaného počtu Armat - to je realita. Jestlipak to nebude podobně, nejdříve oznámí, jak skvělé lodě to po upgrade budou a pak to v tichu zanikne.

  • KóĎA
    20:16 09.03.2016

    Luky: ja bych temto hram tolil neprisuzoval, v predchudci Dangerous Waters zase nesel US svaz ubranit pred spolecnym sovetskym raketovym utokem... Myslim, ze to delala herni divize Janes ' s defense - konec 90. let. Jmenovalo se to Fleet Command.

  • stroup
    20:10 09.03.2016

    Pavka: Nepřeceňoval bych satelity (ale ani nepodceňoval), popravdě nikdo z nás neví co tam nahoře mají a co by tam zůstalo v případě konfliktu.. Zde bych chtěl uvést příklad třeba Ukrajiny což je jistě zájmová oblast obou stran, přesto ani jedna strana nebyla schopna dodat dostatečně kvalitní (pokud vůbec nějaké) snímky dokazující kdo, kdy a kde odpálil raketu..
    Rozloha oceánů je i dnes obrovská a pátrání po pár lodičkách pouze z vesmíru je dost složité. I toto ale nakonec dává výhodu USA protože letectvo výrazně rozšiřuje možnosti průzkumu.

  • Pavka
    20:00 09.03.2016

    Může vůbec v době satelitního sledování takovýto svaz zmizet? Tak nějak si představuji, že takovýto cíl asi bude na seznamu zájmových objektů dost vysoko a tedy pod nepřetržitým intenzivním dohledem? V tom případě pak vidím na otevřeném moři značnou výhodu na straně svazu s nosičem letadel, který může zaútočit palubními stroji dříve než se Kirov dostane do dostřelu jeho raket. V článku píší že ty granity mají dostřel "jen" 600km což se zdá být dostatečné na v podstatě cokoliv, krom právě svazu s letadlovou lodí.

  • stroup
    19:57 09.03.2016

    Nadhozená otázka je velice zajímavá a rozproudila i zajímavou diskuzi.. za to palec nahoru.
    I já přispěji svojí troškou. Když budeme brát v potaz hypotetický střet obou svazů myslím že jasnou převahu v tomto případě hraje letectvo, pokud by šlo pouze o rakety odpalované z lodí jsou na tom oba svazy zhruba stejně. Použití střel vypouštěných z letadel ale výrazně rozšiřuje akční radius a tím znevýhodňuje ruskou stranu. Je možný další scénář kdy ke střetu dojde v akčním doletu protilodních střel obou stran (tedy ruský svaz se přiblíží dostatečně blízko) pak už by záleželo jen na štěstí a můj odhad je že obě strany by byly hodně pošramoceny.
    Samozřejmě že při případném střetu existuje tolik proměnných že nelze stoprocentně určit případného vítěze.
    Jedno se ale určit dá, pokud by USA přišli o svoji CVN můžou nasadit deset dalších... Pokud Rusko přijde o Kirova nemá nic čím ho nahradit..

  • alexa123
    19:24 09.03.2016

    Konečne odborná diskusia na konkrétnu tému. Žiadna politika, žiadni podporovatelia USA resp. Ruska.

  • Gloton
    18:49 09.03.2016
    Oblíbený příspěvek

    Pro predikci výsledku toho hypotetického střetu svazů na oceánu, není určen jeden základní prvek. Budou použity jen konvenční zbraně, nebo i střely s jadernými hlavicemi? V případě užití i jaderných zbraní je výsledek jasný, vzájemné zničení obou svazů, i když třeba né kompletní.
    Na druhou stranu uvažovat jen užití konvenčních zbraní poněkud zkresluje výsledek hypotetického střetu, když třeba právě Rusové mají jako hlavní zbraně proti letadlovým lodím právě střely a torpeda s jadernými hlavicemi.

  • Luky
    18:45 09.03.2016
    Oblíbený příspěvek

    Když jsem to před lety zkoušel simulovat v Dangerous Waters, tak to vypadalo, že sovětské hypersonické střely vždy vycházely slabší, než US podzvukové Harpoony. Granity hojně chcípaly po zásahu SM-3. Dostat se chráněné CVN na kobylku bylo možné tak v modernizovaných Akulách, co nesly v šachtách Kluby/Kalibr. S torpédy to bylo o krk, CVN disponovala obrovským množstvím ASW strojů, doprovod měl taky spoustu Seahawků. Zdálo se, že receptem jsou moderní križující střely.

    Myslím, že podobné to bylo i v Harpoonu a asi i v současným nástupci Command: Modern Air/Naval Operations, který má Shania. V Harpoonu cvičili v devadesátých i námořníci, tak to nejspíš odráží všeobecný západní názor na původní výzbroj Kirova.

    Modernizovaný Kirov s Kalibry a Onyxy už bude určitě obávaný protivník, proto ostatně Rusové modernizovali. Celkově ale na tuto třídu na západě koukali trošku s despektem. Co mi tak vytanulo, většinou se kritizovala velikost a ježatost lodě, vysmívali se špatně udržovatelným a neživotným radarům, prý jich loď nese tolik, protože se vždy nějaký podělá a na moři to nejde opravit. Obecně asi budí větší respekt moderní třídy Fregat (i korvet), které jsou vyzbrojeny Onyxy. Malé, hůře odhalitelné lodě s v podstatě totožnou protilodní výzbrojí (ale méně) a celkově moderní konstrukcí...

    Každopádně Rusové si to dobře promysleli, oni vědí proč to modernizují. Jednak S-400 může poskytovat svazu slušnou ochranu - na menší loď to nedáte, resp s omezeními...co si pamatuji, tak menší Moskva má u S-300 slepý úhel. Ostatní výzbroje je tam taky spousta, tak se po salvě hned nemusí vracet. Jako projekce síly budí Kirov dojem, pokud zařve půjde ke dnu 800 lidí, navíc může fungovat jako doprovod Kuzněcova, takže když jim někdo ublíží, riskuje nukleární protiůder. Ten by se po ztrátě Fregaty asi blbě prosazoval...

    Jinak myslím, že ty Kamovy může provozovat tři, některé Ruské torpédoborce dva, fregaty většinou jen jeden.

  • KóĎA
    18:12 09.03.2016

    Nesher: jenže proč se zdá, že USN je rámci ASW světovým lídrem? Ne protože je primární nepřítel slabý, protože je silný. 80. léta změnila moc a vyznat se v současnosti v tom co je pravda, co je propaganda a co je předstíraný pláč vůči Kongresu na zvýšení výdajů na to či ono je nad naši civilní informovanost.

  • marecino
    18:08 09.03.2016

    No a ja si myslim, ze by to bolo iba o tom kto koho skor najde :) a myslim ze lietadlova lod ma omnoho vacsie moznosti prieskumu, ci sa mylim? :)) a keby o nich amici vedia a rusi nie tak je to jasne

  • KóĎA
    18:02 09.03.2016

    Není nic známo ohledně navádění těch nových ruských střel. Ty staré (P-700) měly podporu satelitního systému, který byl od počátku součástí celku. Stejně tak i letadla námořního průzkumu (TU-142), by uprostřed Tichého oceánu neměly moc šancí podpory vlastního svazu. Druhá strana mince je, jak by se americké podzvukové protilodní střely (bez rozdílu odpalované z lodí či letadel a ponorek) vypořádaly s PVO ruského svazu.

    Pro mě příliš mnoho neznámých.

    Nicméně taková loď ve "spřáteleném" přístavu mimo území RF je vyjednávací argument. Ve VVZ může být pestrý mix protilodních a protizemních střel, loď má vlastní systémy PVO dalekého, středního i krátkého dosahu, na palubu se určitě vejde minimálně četa sil speciálního určení atd...

  • Nesher
    17:48 09.03.2016

    Myslím, že v tom zcela hypotetickém scénáři zapomínáte na jeden důležitý aspekt, na ponorky. Standardní operační svaz US Navy disponuje min. jednou, spíš dvěma útočnými ponorkami, Rusové na tom asi budou obdobně.
    Tedy se musí zvážit i tento aspekt a zrovna ponorkové námořnictvo a zároveň i ASW jsou výkladní skříní USN a těžko se v tomto s Američany může někdo srovnávat, (možná trochu RN a Japonci, ale rozhodně ne Rusové).
    Velký kvalitativní rozdíl mezi US Navy a VMF byl v tomto ohledu vždy a od pádu ruského impéria si spíše zvýšil.
    Tedy pokud by opravdu došlo k střetu amerického svazu a ruského, tak když započítáme americká letadla, kvalitu amerických ponorek (technologickou i lidskou), špičkový ASW (který částečně eliminuje možnosti ruských ponorek), tak bych si vsadil spíše na US Navy.

  • Argonaut.CZ
    17:40 09.03.2016

    ono by hodně záleželo... ale když by uprostřed Tichého oceánu byla poškozena letová paluba, tak se výhoda smaže. skoro bych řekl, že by vyhrál ten, kdo by zaútočil první.

  • juhelak
    17:15 09.03.2016

    se tezko porovnává..pokud by to byl svaz poti svazu tak myslim ze má vyhodu ten který nasadí i letecké utoky.
    Třída kirov je zas sama o sobě dost dobře bráněná..ta výzbroj je uctyhodná. Asi mají nekde spočítané kolik strel naráz by muselo na tu lod jit aby byla šance ze aspon jedna projde, ale bude jich hodně.
    Kdyby se ostrelovali na dálku cirka 50-100 km, tak bych se klonil spis k Ruskému svazu. Ale ty stíhačky ve vzduchu udělají hrozně moc.

    mě by sis zajímalo jakou sanci mají proti takovym lodím ponorky..jestli se dokáži udrzet nepozorované a v případe odhaleni jakou sanci by měla ponorka tomuhle utéct.

  • RiMr71
    16:48 09.03.2016

    ...úctyhodný kolos.

    Předpokládám, že tato plovoucí raketová základna je při klasickém turnusu v srdci vyváženého svazu doprovodných lodí (a ponorek), stejně jako CVN.
    A samozřejmě mi to nedá, nadhodit tak oblíbený i tak nenáviděný hypotetický scénář "kdo z koho" .)
    Tedy operační svaz kolem (modernizovaného, ať má šanci) Kirova vs. operační svaz kolem soudobé CVN - uprostřed Pacifiku, bez podpory ze země. Takový ekvivalent z 2. sv. - souboje svazu kolem bitevní lodi vs. svaz kolem letadlové lodi.

    Nechci vyvolat žádný flame (A nebo B si ani neškrtne, smrt Rusku/USA/Azgardu atd), ale zkrátka mě zajímá scénář ala Clancy...