Ice Breaker: Izraelská střela s plochou dráhou letu

-
15. 7. 2022
-
77 komentářů
-
Jan Grohmann
Izraelská společnost Rafael pracuje na nové letecké střele s plochou dráhou letu ALCM (Air-Launched Cruise Missile) Ice Breaker. Kompaktní střela má dolet 300 kilometrů a lze ji odpalovat z vrtulníků, letadel, lodí i raketometů.
Na světě existuje řada ALCM. Američané mají tunu vážící AGM-158 JASSM (Joint Air-to-Surface Standoff Missile) s doletem 300 kilometrů a JASSM-ER (JASSM-Extended Range) s doletem 1000 kilometrů. Letoun F-15E pojme až pět a F-16 dvě JASSM / JASSM-ER.
Evropu zastupuje německá ALCM Taurus KEPD 350 (1400 kilogramů) s doletem 500 kilometrů a anglo-francouzská Storm Shadow (1300 kilogramů) s doletem 560 kilometrů. Letouny Eurofighter, Rafael nebo Gripen pojmou obvykle dvě tyto střely.
Rusko má zejména střely Ch-35, Ch-55, Ch-59 a Ch-101/102. V roce 2015 Rusko představilo nejnovější ALCM Ch-59MK2 s bojovou hlavicí o hmotnosti 320 kilogramů pro taktické nadzvukové letouny, včetně Su-57.
Velmi zajímavá je 600 kilogramů vážící turecká SOM (Satha Atılan Orta Menzilli Mühimmat) s doletem 250 kilometrů. Střelu SOM unese také dron Akinci. SOM se svými rozměry a hmotností nejvíce blíží izraelské Ice Breaker.
Výše uvedené dolety jsou samozřejmě teoretické – záleží na výšce a rychlosti odhozu, a na profilu letu.
Ice Breaker
Výhodou ALCM je použití proudového motoru. Oproti balistické střele lze tedy vložit stejně velkou bojovou hlavici do mnohem menšího a lehčího těla, a to při dodržení stejného doletu.
Pro porovnání: Přes 7,3 metru dlouhá balistická raketa Iskander (o průměru 0,93 metru) má hmotnost 3800 kilogramů, dolet 500 kilometrů (podle některých 700 kilometrů a více) a bojovou hlavici o hmotnosti 480 až 700 kilogramů. Storm Shadow měří na délku 5,1 metru, má průměr 0,48 metru a na stejnou vzdálenost doručí bojovou hlavici o hmotnosti 450 kilogramů. Dolet a bojová hlavice jsou tedy podobné, ale Storm Shadow je třikrát lehčí a dvakrát menší.
Moderní ALCM také nepotřebuje nutně satelitní navigaci, protože se dokáže orientovat podle tvaru a nadmořské výšce terénu. A nakonec díky nízké letové hladině je ALCM obtížně zachytitelná protiraketovou obranou.
Nyní Rafael přichází s novou ALCM Ice Breaker určenou pro boj s pozemními i hladinovými cíli. Pro pozemní a námořní aplikace již Izraelci před rokem otestovali střelu s plochou dráhou letu Sea Breaker. Podzvuková Sea Breaker váží 400 kilogramů, má dolet 300 kilometrů a umí útočit na pozemní i hladinové cíle. Střelu lze také vypouštět z odpalovacích vozidel protivzdušného kompletu Spyder.
Ice Breaker patří do stejné rodiny jako Sea Breaker. Technické podrobnosti o vzájemné kompatibilitě nejsou známy, ale obě střely mají podobné tělo a jistě i stejné elektronické a mechanické komponenty.
„Jde o víceúčelovou střelu dlouhého doletu. Před rokem jsme byli pod bezpečnostním embargem a mohli jsme uvolnit pouze [detaily] derivátu Sea Breaker. Nyní můžeme vytasit všechny karty. Je to víceúčelová střela, která může útočit na cíle na zemi i na moři,“ citoval neznámého představitele společnosti Rafael portál Defense News.
Ice Breaker se navádí zcela samostatně nebo pod lidským dohledem (man-in-the-loop). Ve výbavě tedy nechybí oboustranný datalink. Pilot má možnost střelu ovládat, měnit cíle mise, přerušit útok a pokud existuje spojení, také vyhodnotit úspěšnost útoku.
Ice Breaker lze vypustit z vrtulníků – poněkud překvapivě se uvádí SA330 Puma. Možná Izraelci míří na rumunské stroje IAR 330 (místní verze Pumy). Rumunsko má dokonce bojovou verzi IAR 330L SOCAT nesoucí izraelské střely Spike.
Sea Breaker
Zmiňovaná letadla jsou Gripen, FA-50, M-346 a F-16. Gripen pojme šest a F-16 sedm střel Ice Breaker. Při použití urychlovacího raketového bloku lze Ice Breaker vypustit i ze země.
Celková hmotnost Ice Breaker je 350 kilogramů a dolet 300 kilometrů. Naváděcí systém je nezávislý na GPS. Možná je také salva všech střel proti jednomu nebo více cílů. Pokročilý navigační systém má být schopen sofistikovaného navádění terénem ve velmi nízké letové hladině a „úhybných manévrů“. Vše s cílem maximálně ztížit práci nepřátelské protivzdušné obrany.
Střela za pomocí technologie strojového učení zvládá automatické vyhledávání ATA (Automatic Target Acquisition) a automatické rozpoznávání cílů ATR (Automatic Target Recognition). O koncové navedení se stará infračervená hlavice schopná zajistit navedení na statický i pohyblivý cíl.
Ice Breaker tady oproti současným ALCM nabízí především menší rozměry a hmotnost. To dovolí i lehkým taktickým víceúčelovým letadlům nést větší počet ALCM. Nevýhodu je omezená velikost bojové hlavice. Sea Breaker má 113 kilogramů těžkou hlavici. Dá se očekávat použití stejné hlavice i u letecké verze. Síla hlavice tedy odpovídá střele GMLRS (Guided Multiple Launch Rocket System) či pumě Mk81 (GBU-58 Paveway II). Na zničení muničního skladu má tedy Ice Breaker dostatečnou sílu.
Zdroj: C4ISRNET, Defense News
Související články
Izraelské letectvo nasadilo proti Sýrii nadzvukovou střelu Rampage
Podle twitterového účtu novináře a autora odborných knížek Babaka Taghvaeeho izraelské letectvo při ...
-
16.04.2019
-
54 komentářů
-
Jan Grohmann
PREMIUM Munice nad zlato: Američanům dojdou střely JASSM do osmi dnů
Podle penzionovaného plukovníka Marka Gunzingera, ředitele centra Future Concepts and Capability ...
-
04.12.2021
-
29 komentářů
-
Jan Grohmann
SiAW: Zahájen vývoj nové střely vzduch-země pro F-35
Firmy Lockheed Martin, L3Harris a Northrop Grumman připraví konkurenční koncepty střely vzduch-země ...
-
13.06.2022
-
2 komentářů
-
Jan Grohmann
JFS-M: Evropské střely s plochou dráhou letu pro raketomety MLRS
Německý průmysl, v čele s MBDA Deutschland, vyvíjí střelu země-země s plochou dráhou letu JFS-M ...
-
30.06.2022
-
18 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Je zajímavé nakolik je izraelský raketový výzkum a průmysl pokročilý. Zde v Evropě máme vše poměrně dost omezené a když tak se spoléháme na kámoše za Velkou louží. Přitom je v EU ...Zobrazit celý příspěvek
Je zajímavé nakolik je izraelský raketový výzkum a průmysl pokročilý. Zde v Evropě máme vše poměrně dost omezené a když tak se spoléháme na kámoše za Velkou louží. Přitom je v EU třeba ESA a vývoj a výrobu raket dělá Arianespace. Tak si jen tak začínám myslet že by ta Arianespace měla mít jako přidruženou výrobu také nějakou tu Arianedefence na PVO a Arianemissile zase na ty útočné třeba i nyní aktuální hypersonické systémy pro celou Evropu. Doufám tedy.Skrýt celý příspěvek
Kde by asi byl Izrael byz vydatné finanční podpor z USA? Vždyť ve většině jejich zbrojních programů najdete americké peníze. Evropa je dále ve vývoji co se týká sousedských vztahů ...Zobrazit celý příspěvek
Kde by asi byl Izrael byz vydatné finanční podpor z USA? Vždyť ve většině jejich zbrojních programů najdete americké peníze.
Evropa je dále ve vývoji co se týká sousedských vztahů a tak doposud byly priority jinde než obrana.Skrýt celý příspěvekArianespace je čistě civilní společnost, která se zabývá nosnými raketami. Pokud by jsme měli v plánu vyrábět ICBM, tak ano, hodně mnoho let a vyvinou ICBM. Nicméně pozemní PVO a ...Zobrazit celý příspěvek
Arianespace je čistě civilní společnost, která se zabývá nosnými raketami. Pokud by jsme měli v plánu vyrábět ICBM, tak ano, hodně mnoho let a vyvinou ICBM.
Nicméně pozemní PVO a nebo výkonné salvové raketomety se tu moc neřešily. Spoléhalo se na letectvo. Můžeme být opět a zase rádi, že alespoň USA to úplně nezazdili a mají alespoň ten Himars.
Evropské PVO, raketomety a rakety do nich, hypersonické střely,... to umí hráči jako MBDA, Diehl, Kongsberg apod. V EU je to s hypersonickými střelami pomalé a rozhodně to bude Čína, Rusko, Indie a USA a další (asi i Brazílie), kteří nás předběhnou. Prozatím se jako nejbližší jeho CVS401 Perseus, ale s tím počítejme tak 2025+Skrýt celý příspěvek
Budem hnidopich:
Rafale je francúzska viacúčelová stíhačka.
Rafael je izraelská firma.
V článku aj v diskusii je to viackrát zamenené.Budem hnidopich:
Rafale je francúzska viacúčelová stíhačka.
Rafael je izraelská firma.
V článku aj v diskusii je to viackrát zamenené.Když už se tu probírá (izraelská) PVO - umí Spyder používat střely Stunner? Jsou to výkonné raket, drobnější než PAC-3 se zajímavým lokátorem.
Když už se tu probírá (izraelská) PVO - umí Spyder používat střely Stunner? Jsou to výkonné raket, drobnější než PAC-3 se zajímavým lokátorem.
Obávám se, že ne. Nemají důvod Stunner integrovat, protože IDF Spyder nepoužívá. Pokud by to bylo technicky možné (nějaké předpoklady tu jsou, totožný radar ELM 2084), tak by si ...Zobrazit celý příspěvek
Obávám se, že ne. Nemají důvod Stunner integrovat, protože IDF Spyder nepoužívá. Pokud by to bylo technicky možné (nějaké předpoklady tu jsou, totožný radar ELM 2084), tak by si jeden zahraniční zákazník měl tu integraci zaplatit. Tím myslím samozřejmě nás, protože tato kombinace 2 v 1 se vyplatí :-). David's Sling levněji než touto integrací nepořídíme. Samozřejmě je otázka, jestli dále od Izraelců nakupovat a nebo pořídit americký Patriot třeba i s modifikovaným SkyCeptorem (upravený Stunner) jako budou mít Poláci.Skrýt celý příspěvek
David Sling Je už jiný systém, vyžadující minimálně jinou jednotku C2 a možná i jinou verzi radarů ELM 2084 než ty, které AČR dostává. (existuje varianta s obdélníkovou anténou, ...Zobrazit celý příspěvek
David Sling
Je už jiný systém, vyžadující minimálně jinou jednotku C2 a možná i jinou verzi radarů ELM 2084 než ty, které AČR dostává. (existuje varianta s obdélníkovou anténou, která je větší než to co bylo k vidění v ČR)
https://www.armadninoviny.cz/d... Skrýt celý příspěvekTo je jiný systém. Můžou se nepochybně spolu integrovat do jedné baterie, ale tím to končí.
To je jiný systém. Můžou se nepochybně spolu integrovat do jedné baterie, ale tím to končí.
Spíše bych viděl integraci systémů od jednoho výrobce, než od jiného. Asi takto, Rafael staví Spyder, Iron dome, David Sling. IAI Elta staví Barak. (a radary ELM 2084, které ...Zobrazit celý příspěvek
Spíše bych viděl integraci systémů od jednoho výrobce, než od jiného.
Asi takto, Rafael staví Spyder, Iron dome, David Sling.
IAI Elta staví Barak. (a radary ELM 2084, které používají všechny zmíněné systémy)Skrýt celý příspěvekflanker.jirka
jak tak koukám, tak Barak MX by se fakt hodil. Možná by v době rozhodování byl lepší MX + nějaký automatický systém z raket používaných v MANPADS s vlastním radarem.flanker.jirka
jak tak koukám, tak Barak MX by se fakt hodil. Možná by v době rozhodování byl lepší MX + nějaký automatický systém z raket používaných v MANPADS s vlastním radarem.Barak MX v plné konfiguraci by řešil větší spektrum cílů. Ale v době výběru něměla ČR takové ambice a nebyla ochotna dát do PVO více peněz.
Barak MX v plné konfiguraci by řešil větší spektrum cílů. Ale v době výběru něměla ČR takové ambice a nebyla ochotna dát do PVO více peněz.
Barak je dokonce od jiného výrobce než Spyder, to pochybuji, že by to uměl. Ale principiálně jde stále o stejné systémy spolupráce datalinek radaru a střel s koncovým ...Zobrazit celý příspěvek
Barak je dokonce od jiného výrobce než Spyder, to pochybuji, že by to uměl. Ale principiálně jde stále o stejné systémy spolupráce datalinek radaru a střel s koncovým samonavedením.Skrýt celý příspěvek
Docela je podstatná cena této střely - Tatra s odpalovacím zařízením Spyder SR/MR se čtyřmi kontejnery s těmito raketami by moha být zajímavým doplňkem AČR z hlediska potřebných ...Zobrazit celý příspěvek
Docela je podstatná cena této střely - Tatra s odpalovacím zařízením Spyder SR/MR se čtyřmi kontejnery s těmito raketami by moha být zajímavým doplňkem AČR z hlediska potřebných schopností umět "kousnout" dostatečně silně a daleko.
Zase narážíme na průzkumné schopnosti naší armády v řádu stovek km na území protivníka.
Pokud pomineme nějakou misi SF nebo spoléhání na data od spojenců, tak zůstavá ve hře jen "GOLEM" a F-35. MALE drony Heron/Hermes prostě v prostředí s regulérní PVO nedoletí :-))).Skrýt celý příspěvekOdpalovana zo zeme ale zdaleka nebude mat ten dolet.
Odpalovana zo zeme ale zdaleka nebude mat ten dolet.
Booster alias startovací stupeň takto řeší u pozemní/namořní verze zkráceny dolet letecké verze - úplně stejně se přidává k raketám Python 5 a Derby u Spyderu u ER verzi. Psal ...Zobrazit celý příspěvek
Booster alias startovací stupeň takto řeší u pozemní/namořní verze zkráceny dolet letecké verze - úplně stejně se přidává k raketám Python 5 a Derby u Spyderu u ER verzi.
Psal jsem o zásadním parametru a tou je cena takovéhoto řešení - HIMARS je pro nás zatím podle mne nejlepší řešení. Stejně tak naše schopnosti využívat takovéto střely s plochou drahou letu či rakety obdobného dostřelu stojí a padají se schopnosti “on line” aktivně vyhledávat cenné cíle na tyto vzdálenosti.
Nic to nemění na faktu, aby AČR plnila skutečně svoji odstrašující roli, tak se musí naučit “kousat” i na vzdálenosti x00 km, resp. v kombinaci s F-35 i na x000 km. To je pragmatická součást geopolitického potenciálu země, ať se to pacifistům líbí nebo ne.Skrýt celý příspěvekTo jsou ale PVO rakety s původním určením A-A. Navíc jsou malé lehké střely.
Systémy podobné Ice Breakeru s odpalem ze země mají i s použitím urychlovacího stupně kratší dosah.To jsou ale PVO rakety s původním určením A-A. Navíc jsou malé lehké střely.
Systémy podobné Ice Breakeru s odpalem ze země mají i s použitím urychlovacího stupně kratší dosah.
Maximus to jsou ptákoviny, že se jim ta střela vejde do kontejneru o stejných rozměrech nemá se Spyderem nic společného. Zajímavé mi přijde to, že nikde nevidím zmínku nikde o F ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus
to jsou ptákoviny, že se jim ta střela vejde do kontejneru o stejných rozměrech nemá se Spyderem nic společného. Zajímavé mi přijde to, že nikde nevidím zmínku nikde o F 35, když je Izrael používá.
Určitě i použití dvoucestného datalinku bude vyžadovat mít letadlo na orbitu po dobu letu střely nebo nějaký další systém retranslace integrovaný do UAV. ...možnost použití z vozidla Spyderu beru spíše jako výkřik do tmy.Skrýt celý příspěvekMožná v USA nejsou úplně nažhavení schválit integraci. Je to plus mínus JSM, kterou vyvinul LM pro své F-35. Proč si tahat do kurníku konkurenci...
Možná v USA nejsou úplně nažhavení schválit integraci. Je to plus mínus JSM, kterou vyvinul LM pro své F-35. Proč si tahat do kurníku konkurenci...
Integraci by mohli zvládnout izraelci sami. Na Adirech mají možnost integrace vlastní výzbroje, otázkou, zda se to vejde do pumovnice F 35?
Integraci by mohli zvládnout izraelci sami. Na Adirech mají možnost integrace vlastní výzbroje, otázkou, zda se to vejde do pumovnice F 35?
Tatra s odpalovacím zařízením systému Spyder není žádné hi-tech zařízení - pouze by to ulehcilo logistiku. Vozidlo po spotřebovaní Ice Breakeru by se mohlo zařadit po doplnění ...Zobrazit celý příspěvek
Tatra s odpalovacím zařízením systému Spyder není žádné hi-tech zařízení - pouze by to ulehcilo logistiku.
Vozidlo po spotřebovaní Ice Breakeru by se mohlo zařadit po doplnění běžnými kontejnery s PLŘS do sestavy baterie SPYDER (ta muže mít klidně dvojnásobek odpalovacích zařízení než máme).
Stejně ty čtyři baterie SPYDER jsou úplné minimum pro naše území, takže každé rozšíření by bylo jedině plus.
I jen čtyři vozidla s Ice Breakery napojena na C4ISTAR by v rozumne vzdálenosti od fronty byla spolu s kvalitním průzkumem (součást kill chain F-35) velice obavanou zbrani. Limit by byl pouze v zásobě střel na přebití :-))).Skrýt celý příspěvekAž na to, že na takové vozidlo by jste potřeboval úplně jinou výbavu pro předávání dat a SŘP pro výpočty parametrů střel.
Až na to, že na takové vozidlo by jste potřeboval úplně jinou výbavu pro předávání dat a SŘP pro výpočty parametrů střel.
Maximálně jeden terminál C4ISTAR navíc v podobě zodolněného laptopu, tedy pokud by nebyl přímo nějaký umožňující duální provoz - hrozný problém :-)))
Maximálně jeden terminál C4ISTAR navíc v podobě zodolněného laptopu, tedy pokud by nebyl přímo nějaký umožňující duální provoz - hrozný problém :-)))
Zatím ještě nemáme ani HIMARSY v plánu a přitom ten jeden prapor by dával smysl už nyní ;-). Otázka je, zda nám USA poskytne i střely PrSM nebo Německo JFS-M? Pokud ne, tak tímto ...Zobrazit celý příspěvek
Zatím ještě nemáme ani HIMARSY v plánu a přitom ten jeden prapor by dával smysl už nyní ;-).
Otázka je, zda nám USA poskytne i střely PrSM nebo Německo JFS-M? Pokud ne, tak tímto způsobem by šlo toto omezení obejít. Vzhledem k dostřelu by i jedna baterie 4 kusů odpalovacích zařízení Spyder + ke každému zásobovací Tatra se zásobními raketami zcela saturovala potřeby AČR.Skrýt celý příspěvekMLRS jsou balistické rakety a nepříteli jeho obranu jenom ztížíme, když mu pošleme i manévrující křídlatou střelu. Myslím obě střely můžou existovat vedle sebe viz i ten Iskander ...Zobrazit celý příspěvek
MLRS jsou balistické rakety a nepříteli jeho obranu jenom ztížíme, když mu pošleme i manévrující křídlatou střelu. Myslím obě střely můžou existovat vedle sebe viz i ten Iskander tuto možnost má.Skrýt celý příspěvek
flanker.jirka: Ano, BYLO by to lepší, ale jelikož tu někteří tvrdí (celkem výmluvně) že na to není v blízké budoucnosti šance (především z personálních důvodů) pak by SNAD mohla ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka: Ano, BYLO by to lepší, ale jelikož tu někteří tvrdí (celkem výmluvně) že na to není v blízké budoucnosti šance (především z personálních důvodů) pak by SNAD mohla být takováto schopnost SPYDERu druhá nejlepší volba, takový tucet vyškolených lidí a řekněme 20 kontejnerů SLCM by byla sice malá, ale poměrně nenáročná schopnost...
Navíc by bylo celkem hezké že protivník neví co daný kontejner obsahuje... takový pokus o útok na odpalovač který se ukáže plně AA osazený může útočníkovi poněkud zkazit den :)Skrýt celý příspěvekCpát (a zaplatit integraci) něčeho takového na systém PVO, kterého nebudeme mít ani náhodou dostatečný počet na jeho primární úkol, je naprostá blbost.
Cpát (a zaplatit integraci) něčeho takového na systém PVO, kterého nebudeme mít ani náhodou dostatečný počet na jeho primární úkol, je naprostá blbost.
SYN_ Nevím, kolik osob přesně musí být spojeno s obsluhou jedné baterie MLRS nebo HIMARS, ale určitě by to nemělo být personálně náročné přitom jaké personální cíle MO ČR má. ...Zobrazit celý příspěvek
SYN_
Nevím, kolik osob přesně musí být spojeno s obsluhou jedné baterie MLRS nebo HIMARS, ale určitě by to nemělo být personálně náročné přitom jaké personální cíle MO ČR má. Můžeme šrktnout třeba Ondráš nebo Duklu :-)Skrýt celý příspěvekflanker.jirka Ondráš je projekt financovaný více ministerstvy. Škrtnutím této položky v kapitole MO neznamená automaticky přesun těchto peněz do AČR. Prostě by ta položka v ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka
Ondráš je projekt financovaný více ministerstvy. Škrtnutím této položky v kapitole MO neznamená automaticky přesun těchto peněz do AČR. Prostě by ta položka v kapitole MO nebyla. Když nemáte prostředky, nemáte ani pozice. Zrušení tabulek pro Ondráš neznamená automaticky tvorbu tabulek v AČR. To jsou takové civilní zjednodušené úvahy.Skrýt celý příspěvek
Ice Breaker je ekvivalent střely splochou dráhou letu JFS-M (Joint Fire Support Missile), které vyvíjí MBDA Deutschland pro raketomety M270/MARS/HIMARS. Uvazovane využití ...Zobrazit celý příspěvek
Ice Breaker je ekvivalent střely splochou dráhou letu JFS-M (Joint Fire Support Missile), které vyvíjí MBDA Deutschland pro raketomety M270/MARS/HIMARS.
Uvazovane využití odpalovaciho vozidla systému Spyder je podle mne docela praktické řešení.
Zatím to není na programu dne - čekají nás supersoniky, BVP, tanky, další vrtulníky,…Skrýt celý příspěvekTak zrovna k letounům potřebujeme munici. Jelikož budou trochu jiná výkonová třída, než co máme teď, bylo by vhodné je využít naplno. Nějaké rakety a la ATACMS se asi nekonají. ...Zobrazit celý příspěvek
Tak zrovna k letounům potřebujeme munici. Jelikož budou trochu jiná výkonová třída, než co máme teď, bylo by vhodné je využít naplno. Nějaké rakety a la ATACMS se asi nekonají. Takže střela na letounech dává smysl. Jelikož to asi není primárně protilodní střela a o něco lehčí, tak by se hodila jako takové lightweight řešení. Výkonnější střely si asi kupovat nebudeme a doufám že to neskončí u Spice 1000...Skrýt celý příspěvek
Maximus.
Co znamená regulérní PVO a kdo ji v Evropě kolem nás má?Maximus.
Co znamená regulérní PVO a kdo ji v Evropě kolem nás má?Regulérní PVO má zatím náš jediný nepřítel a to rusácko a jeho satelit Bělorusko. Některé země jej začínají budovat, např. Polsko, ale to jsou naši spojenci. V případě konfliktu ...Zobrazit celý příspěvek
Regulérní PVO má zatím náš jediný nepřítel a to rusácko a jeho satelit Bělorusko.
Některé země jej začínají budovat, např. Polsko, ale to jsou naši spojenci.
V případě konfliktu vysoké intenzity je nutné zajistit obranu proti velice nízko létajícím letounům a zejména průzkumným a kamikadze dronům nejen pro dělostřelecké baterie, ale i pro mechanizované jednotky, výsadkový pluk, kritickou infrastrukturu a některé ODOS.
Čast těchto ukolů pokryjí raketové systémy SHORAD - 4 baterie SPYDER. Tyto baterie jsou ale úplné minimum pro pokrytí významnějšího počtu KI a průmyslového zázemí republiky.
Výkonově zdaleka nestačí k ničení operačně-taktických raket jako je Iskander.
Pro tento účel by bylo vhodné doplnit baterie SPYDER systémy výrazně vyšší výkonové kategorie, např. 2 baterie BARACK 8 ER s dosahem 150 km a který se i v méně výkonné verzi BARACK 8 v Azerbajdžánu proti Iskanderu osvědčil. Výhodou tohoto řešení by byla bezproblémová integrace do PVO založená na izraelských raketách a radarech.
Nicméně používat rakety systému SHORAD proti levným dronům, které mohou být nasazeny v masových počtech je technický i ekonomický nesmysl. S rozvojem laserových technologií a dostupnosti mobilních laserů o výkonu nejméně 50 kW (optimálně alespoň dvojnásobku) bude volba hlavního systému obany proti dronům zřejmá. Jejich masivní nástup lze očekávat ale až ve třicátých létech 21. století, kdy výkony dosahující alespoň 100 kW umožní využití jako systému C-RAM.
Perspektivní je z tohoto hlediska třeba SKYRANGER 30 HEL, kdy kombinace kanonu s programovatelnou municí, laseru a řízených střel umožní sřp optimalizovat ničení jednotlivých cílů z hlediska efektivity a nákladů na zničení cíle. Na podvozku perspektivního BVP by byl takovýto systém velni učinným prvkem obrany mechanizovaných jednotek, pokud budeme počítat se spolupráci s vyššími prvky PVO a to především se stíhacím letectvem.
Pokud se vrátíme více do současnosti a reality, tak nové dělostřelecké systémy budou vybaveny moderním SŘP, které umožňí koordinaci palby baterie i při rozptylu baterie na jednotlivé stroje. To je velice efektivní při taktice hit-and-run, která je nezbytná pro přežití dělostřeleckého systému na bojišti, kde má nepřítel funkční kapacity pro protibaterijní činnost.
Prvním pilířem těchto kapacit jsou dělostřelecké radiolokátory, ale tuto schopnost získávají postupně i další radary na bojišti. Druhým pilířem je průzkum prováděný pomocí letadel či už spíše dronů, který nejen slouží k odhalování pozic a přesnému navedení dělostřelecké palby, ale v případě ozbrojených nebo kamikadze dronů může být využit k přímé likvidaci cíle.
V současnosti nemá naše armáda nic, čím by mohla eliminovat nepřátelské drony nad bojištěm, pokud nebereme v potaz velmi omezené množství systémů RBS-70, z nichž část bude v případě válečného stavu vyčleněna k ochraně KI a ODOS, které nedokáže pokrýt systém SPYDER. Pro krytí manévrujících jednotek jich mnoho nezůstane.
Do příchodu dostatčně výkonných a dostupných laserových zbraní je jedna z nejdostupnějších cest jako tuto obranu pořešit v AČR je nákup několika stovek systémů MANPADS a antidronových zbraní typu "DroneGun", jejichž kombinací by šly pořešit rizika plynoucí z větších dronů jako je Orlan-10 i malých levných komerčních dronů.
Zkušenosti na Ukrajině ukázaly, že moderní MANPADS s infračerveným naváděním dokáží ničit efektivně drony vybavené spalovacím mototem a účinně omezují schopnosti nepřítele provádět útoky pomocí letadel a vrtulníků na bojišti. Rovněž byl zaznamenán nejméně jeden úspěšný sestřel sřely s plochou dráhou letu.
AČR by se měla zamyslet nad participací na objednávkách polských MANPADS Piorun, jejichž předchůdci GROM se velmi osvědčili (kromě uvedených sestřelů mají na kontě dalších několik zásahů, které dané letouny vyřadily z operačního nasazení) v Gruzii a nové Pioruny ukazují svoje kvality na Ukrajině. Je to systém, který je minimálně kvalitativně srovnatelný s posledními verzemi Stingeru. Cenově by rovněž měly vycházet lépe, což je při ničení levných dronů dosti podstatný ukazatel. Využití kvalitních, ale extrémně drahých střel Bolide pro RBS-70, je to doslova "overklill".
Například pro obranu manévrujících houfnic by byly dostačující "protidronové týmy" na Hiluxech vybavených MANPADS a "Antidron Gun" s informačním napojením na PVO systém pro získání základního přehledu na bojišti a pro případné varování před hrozbami určenými senzory nadřazených PVO systemů. Samozřejmě by díky MANPADS byl teto "antidron tým" schopen ničit nepřátelská letadla, vrtulníky a při troše štěstí a funkčním spojením s velením a řízením PVO i nějaký ten Kalibr, který se přirozeně pokud možno vyhýbá známým stanovištím výkonějších systémů PVO.
PVO se ukázalo zásadní už za II.WW a s příchodem masově používaných dronů se stává ještě významnější. Co má AČR jako adekvátní odpověď? Gripeny mají 24 kusů olétaných AIM-120C-5 AMRAAM a asi stovku AIM-9M SIDEWINDER, kterým za 3 - 4 roky končí technická životnost. Pokud nepočítám "detašované pracoviště Vojenského technického muzea" vybavené 2K12 Kub, tak na 4 baterie SPYDER s množstvím raket odpovídající jen primárně nabitým odpalovacím zařízením si ještě nějaký rok počkáme a 32 kompletů RBS-70 s asi 300 raketami situaci moc nezachrání.Skrýt celý příspěvekDělate z toho hvězdné války. :-) PVO má každý, kdo obranu svého území a vojáků myslí vážně. V případě ČR v konfliktu takové intenzity, jaká je na Ukrajině máme PVO buď na obranu ...Zobrazit celý příspěvek
Dělate z toho hvězdné války. :-) PVO má každý, kdo obranu svého území a vojáků myslí vážně.
V případě ČR v konfliktu takové intenzity, jaká je na Ukrajině máme PVO buď na obranu Prahy nebo pár jednotek armády, nic víc. Tedy, PVO vlastně nemáme, jen nějaké "udržení schopností" a vycvičenosti osob pro případ napadení ze vzduchu.Skrýt celý příspěvekMaximus Regulérní PVO má dle vás tedy pouze náš nepřítel Rusko. To se mi zdá trochu vyčerpané tím co se děje na Ukrajině, kde se ani jedné straně nepodařilo získat plnou vzdušnou ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus
Regulérní PVO má dle vás tedy pouze náš nepřítel Rusko. To se mi zdá trochu vyčerpané tím co se děje na Ukrajině, kde se ani jedné straně nepodařilo získat plnou vzdušnou nadvládu. Proč jse vám tu otázku položil?
Vy jste tvrdil, že nasazení UAV v naší armádě nemá smysl, protože protivník s regulerní PVO nedovolí jejich použití.
Když vypustím všechen ten balast co jste napsal, když vynechám popis PVO schopností AČR zbývá pouze otázka, jak vypadá regulérní PVO schopnností v okolních státech. Osobně se domnívám, že A2/AD okolo nás není něčím co by použití UAV zabránilo v takovém rozsahu...Skrýt celý příspěvekTo TF_HU: Nic takového jsem rozhodně nenapsal/netvrdil nikde! Naopak opakuji, že drony průzkumné i sebevražedné potřebujeme. Nicméně v příští dekádě velmi pravděpodobně nebude ...Zobrazit celý příspěvek
To TF_HU: Nic takového jsem rozhodně nenapsal/netvrdil nikde! Naopak opakuji, že drony průzkumné i sebevražedné potřebujeme.
Nicméně v příští dekádě velmi pravděpodobně nebude ještě pro nás žádný soused rizikem, takže proti žádnému z nich nad jeho územím nemusíme vyvíjet průzkumnou činnost pomocí dronů, natož řešit A2/AD okolo nás.
Smysl dronů kategorie MALE jako je Reaper, Heron či Hermes moc nevidím v tom, že je někdo pošle provádět průzkum nad území protivníka vybavený systémy TOR, BUK, S-300 nebo S-400 bez úspěšného potlačení těchto systémů.
Jejich smysl spíše v retranslaci signálů pro menší drony v relativním bezpečí nad vlastním územím a pro lepší spojení s jednotkami na frontě či před ní. Rovněž svoji službu udělají při hlídání hranic a KI. Stejně tak na monitoring nějakých přírodních katastrof budou jistě dobré.
Jen je otázka, zda by na to nestačily o něco levnější a menší drony, kterých by mohlo být za tu cenu více a lépe by se nahrazovaly ztráty.
Na bojiště jsou proto dle mého lepší o něco menší drony, které se RCS a rychlostí dají schovat "mezi ptactvo". Velikost a cena TB2 je asi tak maximum.
Drony kategorie MALE se svojí rychlostí a letovou výškou, nulovými protipatřeními a manévrovatelností jsou pro výkonnou PVO příliš jednoduchým cílem. Bohužel také velmi drahým cílem.
Pročpak se asi zrušily dodávky MQ-9 Reaper z této kategorie dronů na Ukrajinu? :-)))Skrýt celý příspěvekSpíš poukazuji na neschopnost bránit plánované stavy moderní těžké techniky jako jsou BVP, tanky, dělostřelectvo před aktuálními hrozbami. S PVO mechanizovaných jednotek jsme na ...Zobrazit celý příspěvek
Spíš poukazuji na neschopnost bránit plánované stavy moderní těžké techniky jako jsou BVP, tanky, dělostřelectvo před aktuálními hrozbami.
S PVO mechanizovaných jednotek jsme na tom reálně hůř než v 60. letech a to je poněkud tristní - i výzbroj z tehdejší doby by si se současnými drony poradila lépe než naše "NIC".Skrýt celý příspěvekŽádný prostředek, ať pozemních sil či vzdušných neplní úkol jen tak sám, bez podpory, jakýkoli dron by posubil v synergii s ostatními prvky. Problém nedodání těchto dronu na ...Zobrazit celý příspěvek
Žádný prostředek, ať pozemních sil či vzdušných neplní úkol jen tak sám, bez podpory, jakýkoli dron by posubil v synergii s ostatními prvky.
Problém nedodání těchto dronu na Ukrajinu je obava o technologie, které by se mohly dostat do Ruska.Skrýt celý příspěvekNevím jak si pozemní PVO představujete. Prostředky 60.let by si s drony určitě neporadily. Neviděly by je. Smyslem dronů je provedení průzkumu, útok na cíle a ušetřit pilotované ...Zobrazit celý příspěvek
Nevím jak si pozemní PVO představujete.
Prostředky 60.let by si s drony určitě neporadily. Neviděly by je.
Smyslem dronů je provedení průzkumu, útok na cíle a ušetřit pilotované prostředky. Měla to být levná a rychlá náhrada letadel s piloty.Skrýt celý příspěvekTF_HU: Ty Orlany-10 a podobné drony sestřelují Ukrajinci především pomocí Manpads a někdy i ručními zbraněmi. Takže jedou primárně také na vizuální kontakt. V 60. letech jsme měli ...Zobrazit celý příspěvek
TF_HU: Ty Orlany-10 a podobné drony sestřelují Ukrajinci především pomocí Manpads a někdy i ručními zbraněmi. Takže jedou primárně také na vizuální kontakt.
V 60. letech jsme měli aspoň 30mm PLdvK vz. 53 :-)))Skrýt celý příspěvekTF_HU: Na ukrajinském válčišti mají problém přežít proudová letadla létající pár metrů nad korunami stomů, když působí v prostředí nepotlačené nepřátelské PVO. Jak by tam asi ...Zobrazit celý příspěvek
TF_HU: Na ukrajinském válčišti mají problém přežít proudová letadla létající pár metrů nad korunami stomů, když působí v prostředí nepotlačené nepřátelské PVO.
Jak by tam asi dopadly stroje jako Hermes 900 s rozpětím křídel 15 metrů, co by se tam pokusily "promenádovat" ve výšce 9100 m a rychlostí 112 km/h?
Odstřel dostatečně nepřepeřených voliérových bažantů by byl proti tomu "náročný lov".Skrýt celý příspěvekNapíšu to znovu. Původním úlohou dronů bylo nasazení jako bezpilotních a cílem je ušetřit posádky letadel. Obava ze ztráty byla menší, než ze ztráty letadla a pilota. O všem ...Zobrazit celý příspěvek
Napíšu to znovu. Původním úlohou dronů bylo nasazení jako bezpilotních a cílem je ušetřit posádky letadel. Obava ze ztráty byla menší, než ze ztráty letadla a pilota.
O všem rozhoduje taktika. To, že se nějak bojuje na Ukrajině neznamená, že nelze tyto prostředky použít jinak a úspěšně. Fakt se tu nebudu rozepisovat do detailu.
Podívám li se po naší východní Evropě, nevidím stát, který by neměl problém s PVO jako máme my. V našem prostředí bychom nebyli schopni plně zabránit protivníkovi, aby takový prostředek proti nám působil.
Ještěrky byly slepé, tehdejší prostředky by na podobné drony moc neviděly, souhlasím, že když už ano, jejich palba by byla asi efektivní. Nemluvě o tom, že takový Heron má z 9 km schopnost působit tzv. přes horizont...tedy jeho taktika nasazení dovoluje vyhnout se, nebo společně působit na cíle PVO.
Jak jsem psal výše, pokud jej budu chtít použít musí to být za současného použití dalších aktivních a pasivních opatření.Skrýt celý příspěvek
Když už něco tvrdíš, tak si prosím alespoň zjisti fakta. Např. Polské Manpads ani náhodou nejsou levnější než Stinger. MO si to ověřili před pár lety, když chtělo koupit RBS 70 NG, ...Zobrazit celý příspěvek
Když už něco tvrdíš, tak si prosím alespoň zjisti fakta.
Např. Polské Manpads ani náhodou nejsou levnější než Stinger. MO si to ověřili před pár lety, když chtělo koupit RBS 70 NG, tehdy se médiích rozpoutala nesmyslná aféra, že je to drahé (čti zkorumpované) a jako náhrada S 10M by stačil MANPAD. Takže MO chtě nechtě oslovilo vlády Francie (Mistral), USA (Stinger) a Polska (Grom, Piorun) se žádostí o cenovou nabídku. Polská byla ze všech nejdražší a to nabídli jenom Grom, Piorun byl podle jejich tehdejšího tvrzení natolik Hi-Tec, že byl určen jen pro WP.
Lidé z MO tehdy tvrdili, že za cenu Grom by měli Mistral (který je výkonnější) nebo víc jak dva Stingery.Skrýt celý příspěvekFakta si prosím zjisti především sám :-) To co uvádíš jsou zcela neaktuální data, která souvisejí i s nedávným významným rozvojem technologických a výrobních kapacit v ...Zobrazit celý příspěvek
Fakta si prosím zjisti především sám :-)
To co uvádíš jsou zcela neaktuální data, která souvisejí i s nedávným významným rozvojem technologických a výrobních kapacit v Polsku.
Někdy opravdu "sírám", jak někteří lidé operují i na MO či GŠ se zcela zastaralými informacemi a pak se jen diví.
Poláci aktuálně objednali 600 odpalovacích zařízení a 3500 kusů raket za v přepočtu 780 milionů dolarů.
US Army si v květnu 2022 objednala u Raytheonu 1300 kusů raket za 624 milionů dolarů.
Docela rozdíl, že?Skrýt celý příspěvekMaximus Ty jsi vážně případ. To jsou ceny pro WP, které financovalo vývoj. Na to se nikdy nedostaneme. V podstatě dodávka za režii od státní firmy. Jinak s MO ani NG nemám nic ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus
Ty jsi vážně případ.
To jsou ceny pro WP, které financovalo vývoj. Na to se nikdy nedostaneme. V podstatě dodávka za režii od státní firmy.
Jinak s MO ani NG nemám nic společného. Jen se v oblasti zbrojního průmyslu (hlavně v aerospace) pohybuji celý svůj život, na rozdíl od internetových military fandů Takže se uklidni.
Ostatně že stejného důvodu přešla na Stinger i Litva, prostě vysoká cena. A to se bavíme o Gromech.
Takže zpátky na zem do reality. Manpads se rozhodně v dohledné době kupovat nebudou a ty polské tuplem ne.Skrýt celý příspěvekTo Nesher: Sorry, stále tu valíš klíny do hlavy - Stingery mají Litevci ve výzbroji od roku 2007 a Gromy nakupovali až v roce 2014.
Nějak ti ta teorie nesedí :-)))To Nesher: Sorry, stále tu valíš klíny do hlavy - Stingery mají Litevci ve výzbroji od roku 2007 a Gromy nakupovali až v roce 2014.
Nějak ti ta teorie nesedí :-)))To Nesher: Tak jak to je "případe" s těmi litevskymi Stingery a Gromy? :-))) Chapu, že mezi nekterymi lidmi tady je zvyk se divat na Poláky skrze prsty a podceňovat je. Ty ...Zobrazit celý příspěvek
To Nesher: Tak jak to je "případe" s těmi litevskymi Stingery a Gromy? :-)))
Chapu, že mezi nekterymi lidmi tady je zvyk se divat na Poláky skrze prsty a podceňovat je. Ty hloupejsi zatahuji do soucasnych vztahů negativní zkušenosti z 1. poloviny 20. stoleti. To je "jen" opakování chyb politiky První republiky. Behem nekolika málo dekad bude pro nás Polsko velmi pravděpodobně mnohem dulezitejsim spojencem než Německo. Proto je důležité začít budovat politickou i vojenskou spolupráci uz nyní. Polaci maji nesrovnatelně vetsi zastoupeni ceske a ex ceskoslovenske techniky nez je tomu naopak.
Zrovna MANPADS Piorun je mimořádně kvalitní systém, jehož kvality uznávají i Američané.
Byla by chyba polskou techniku paušálně odmitat jen na základě jednoho nepovedeneho "poptavaní" a nejakych hloupých animozit z minulosti.
Uz jenom ty zpackana výběrová rizeni z minulosti nesvědčí moc o kompetenci nekterych lidi a stavet na jejich "zkusenostech" neni zrovna šťastné.
Navsteva pani ministryně se zastupci GŠ i MO v Polsku by byla velmi prospesna pro nasi budoucnost.
Osobni vazby a spoluprace je nejlepší investici pro naši budoucnost i bezpecnost.Skrýt celý příspěvekflanker.jirka To je smutné, že se manpady kupovat nebudou, pro zajištění speciálů a výsadkářů by to bylo účelnější než trojmužné RBS 70. Obávám se, že hovoříte o nekompatibilních ...Zobrazit celý příspěvek
flanker.jirka
To je smutné, že se manpady kupovat nebudou, pro zajištění speciálů a výsadkářů by to bylo účelnější než trojmužné RBS 70.
Obávám se, že hovoříte o nekompatibilních nástrojích. Povaha schopností SOF (601.skSS) a úkolů není něčím čemu by 25. plrp poskytovalo PVO s RBS...myšleno tedy standardně.Skrýt celý příspěvek
By to mohla být pro AČR docela levně další schopnost pokud by se ty střely nakoupili pro spyder. Ale asi by bylo pár baterií ještě potřeba.
By to mohla být pro AČR docela levně další schopnost pokud by se ty střely nakoupili pro spyder. Ale asi by bylo pár baterií ještě potřeba.
Možnost odpalovat střely i z jiné platformy, pokud by nemohly Gripeny, je jistě velmi praktická, ale jen kvůli tomu navyšovat počet SPYDER je asi problematické.
Možnost odpalovat střely i z jiné platformy, pokud by nemohly Gripeny, je jistě velmi praktická, ale jen kvůli tomu navyšovat počet SPYDER je asi problematické.
Myslím že i stávající počet nebyl bránú plně jako konečný. A pořád to asi vyjde levněji než aby se kupovalo něco úplně nového a budoval se nový útvar.
Myslím že i stávající počet nebyl bránú plně jako konečný. A pořád to asi vyjde levněji než aby se kupovalo něco úplně nového a budoval se nový útvar.
Pokud se kupovalo něco dalšího, tak by to samozřejmě předpokládalo, že ten systém bude nabízet nějakou novou schopnost, kterou SPYDER neposkytne. Namátkově HIMARS by nabídl mnohem ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud se kupovalo něco dalšího, tak by to samozřejmě předpokládalo, že ten systém bude nabízet nějakou novou schopnost, kterou SPYDER neposkytne. Namátkově HIMARS by nabídl mnohem větší možnosti útoků na pozemní cíle a SAMP/T zase větší dosah a obranu proti širšímu spektru hrozeb.
Podobně třeba C295 je sice asi kvalitní stroj, ale v nějakém momentu nejspíš bude muset znovu padnout rozhodnutí, jestli nekoupit i něco úplně nového (C-130, C-390 apod.).Skrýt celý příspěvek
To Scotty a jak se asi odpaluje Sea Breaker :-)))
To Scotty a jak se asi odpaluje Sea Breaker :-)))
Z lodí? Ice Breaker prostě ze země odlepený nebyl a i Rafale uvádí že čekají na zájemce který pozemní variantu například odpalovanou ze Spyderu zaplatí.
Z lodí? Ice Breaker prostě ze země odlepený nebyl a i Rafale uvádí že čekají na zájemce který pozemní variantu například odpalovanou ze Spyderu zaplatí.
Rafael se bude muset snažit sám tyto střely integrovat na SPYDER - zvýší to atraktivitu u současných i budoucích uživatelů SPYDERU ;-). Pro někoho kdo si teoreticky koupí 3 až 4 ...Zobrazit celý příspěvek
Rafael se bude muset snažit sám tyto střely integrovat na SPYDER - zvýší to atraktivitu u současných i budoucích uživatelů SPYDERU ;-).
Pro někoho kdo si teoreticky koupí 3 až 4 tucty Ice Breakerů to nebude mít cenu dělat.Skrýt celý příspěvekA změnil by si názor, pokud by Rafael provedl integraci za svoje? :-))) Limitem těchto zbraní pro AČR je schopnost průzkumu na vzdálenost 250 km a víc. Je možné se buď spoléhat ...Zobrazit celý příspěvek
A změnil by si názor, pokud by Rafael provedl integraci za svoje? :-)))
Limitem těchto zbraní pro AČR je schopnost průzkumu na vzdálenost 250 km a víc.
Je možné se buď spoléhat na informační zdroje spojenců nebo fůzi dat z našich F-35.
Himars je samozřejmě volba číslo jedna, ale takovéto či podobné řešení je nezbytné pro plnohodnotné využití F-35.
F-35 zas tolik munice do své pumovnice nedá a když už vyrazí na nebezpečnou misi nad území protivníka, tak by byla stupidita nevyužít během mise odhalené pozice PVO, Iskanderů, Smerčů/Tornád, dělostřeleckých radarů, REB systémů i dalších hodnotných cílů. Rozhodně ne vše bude v dosahu dělostřeleckých systémů ráže 155 mm, byť vybavených naváděnou municí s dosahem 70-80km (ty děla by byla pochopitelně v nějakě vzdálenosti od fronty, takže realně dosáhnou max. 40 - 50 km za frontu).
Navíc i pro misi pilotovaných letounů bude bezpečnější, když například odhalené pozice PVO budou okamžitě napadány dalšími prostředky.
Samozřejmě se můžeme opět spoléhat na spojenecké kapacity MLRS, ale myslím že je na čase budovat vlastní schopnosti.Skrýt celý příspěvekMaximus VS AČR budou mít 4 baterie Spyder, které jsou určeny k ochraně strategických objektu na území ČR a nikoliv k ochraně BÚU nejde na východě, takže by ta schopnost byla ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus
VS AČR budou mít 4 baterie Spyder, které jsou určeny k ochraně strategických objektu na území ČR a nikoliv k ochraně BÚU nejde na východě, takže by ta schopnost byla vlastně úplně k ničemu.Skrýt celý příspěvekNesher Spyder nemá sloužit jako další vrstva PVO nad RBS 70??? Přece nemůžete nechat BÚU chránit defacto pouze manpady použitelnými pouze za dobré optické viditelnosti. Rozjede se ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher
Spyder nemá sloužit jako další vrstva PVO nad RBS 70??? Přece nemůžete nechat BÚU chránit defacto pouze manpady použitelnými pouze za dobré optické viditelnosti. Rozjede se nějaký nákup alespoň pro C-RAM a C-UAS?Skrýt celý příspěvekNesher - hypotetická baterie Ice Breakeru na bázi odpalovacího zařízení SPYDER by přece nemusela být součástí organickou součástí baterie SPYDER - ani by to nedávalo moc ...Zobrazit celý příspěvek
Nesher - hypotetická baterie Ice Breakeru na bázi odpalovacího zařízení SPYDER by přece nemusela být součástí organickou součástí baterie SPYDER - ani by to nedávalo moc smysl.
Baterie by cvičlila samostatně a pouze by doplňovala výcvik osádek o schopnost působit v rámci SPYDER při instalaci kontejnerů PL raket. Relativně drahých raket s plochou dráhou letu by jsme v duchu "tradic" AČR měly pár tuctů a po jejich spotřebování a případné nemožnosti je průběžně doplnit by aspoň odpalovací vozidla mohla působit v rámci PL baterií, které nemají nějak významně omezený možný počet odpalovacích zařízení.
V rámci této baterie by bylo možné i třeba uvažovat o kombinaci kontejnerů s Ice Breaker a kontejnery s Python 5 schopných působit ve zcela pasivním režimu pro "sebeobranu" a SHORAD okolních jednotek BÚU.Skrýt celý příspěvekMaximus Vzhledem k tomu že nezaplatí tak je to naprosto jedno. I počet nakupovaných baterií je pouze pro PVO. Ani náhodou se s nimi nedají dělat nějaké jiné blbosti. Pokud by se ...Zobrazit celý příspěvek
Maximus
Vzhledem k tomu že nezaplatí tak je to naprosto jedno. I počet nakupovaných baterií je pouze pro PVO. Ani náhodou se s nimi nedají dělat nějaké jiné blbosti.
Pokud by se měl kupovat samostatný raketomet potom jsou mnohem lepší možnosti než Ice Breaker.
Navíc celé PVO je pod letectvem a zapomeňte na to že budou chtít vyčleňovat své prostředky pro palebnou podporu pozemních sil.Skrýt celý příspěvekZajimava otazka, logika by rikala ze pod pozemni sily, ale vzhledem k tomu, že by vychazel system ze Spyderu, vyuzival vlastně strely s plochou drahou letu, primarnim zdrojem dat ...Zobrazit celý příspěvek
Zajimava otazka, logika by rikala ze pod pozemni sily, ale vzhledem k tomu, že by vychazel system ze Spyderu, vyuzival vlastně strely s plochou drahou letu, primarnim zdrojem dat by byly F-35, cast vycviku by byla v ramci Spyder (vzhledem k moznosti působit v ramci PL baterie ci vyuziti mozneho mixu kontejneru s Ice Breaker a Python 5), tak letectvo.
Bavime se ovsem jen na akademicke urovni, bez integrace se Spyder primo u Rafaelu na jejich náklady, to pro nasich pár tuctu strel nema smysl.
Bez cenovky je to takové coby kdyby.
Je z psychologickeho hlediska zajimave sledovat reakce ruznych osob na pouhe uvahy :-).
Himars je, jak uz dlouho píši, pro nas volba No. 1.Skrýt celý příspěvekMAximus Obávám se, že dvojí použití takového systému by bylo spíše komplikací, o to větší u minimální armády jako jsme my. Pokud by to byl prostředek PVO, tak by plnil primárně ...Zobrazit celý příspěvek
MAximus
Obávám se, že dvojí použití takového systému by bylo spíše komplikací, o to větší u minimální armády jako jsme my. Pokud by to byl prostředek PVO, tak by plnil primárně úkoly spojené s poskytováním PVO. Tedy nemohl by plnit to co vy popisujete jako úkoly raketového dělostřelectva pro pozemní síly. Obávám se, že dnes a ani v budoucnu nebudeme disponovat tolika kusy, abychom ty prostředky mohli rozdělit na více úkolů pod jedním druhem sil. Tedy musel byste si vybrat.
Pokud byste chtěl mít obě schopnosti současně, tedy PVO a navíc působit jako dělostřelectvo proti pozemním cílům, pak byste musel mít jak prvek u VzS a stejně tak u PozS.
V minulosti se podobně uvažovalo o vyčlenění leteckých prostředků do sestavy pozemních, nebo speciálních sil a narazilo to na spoustu legislativních a ekonomických problémů. Ne, že by nešly překonat, ale spočítané vynaložené prostředky byly hodnoceny jako nepřijatelné. proto k takovým krokům v minulosti nedošlo.Skrýt celý příspěvek
Tak ona ta bojová hlavice je cíleně malá protože je to lightweight střela. Na sklady je jí asi škoda resp je drahá, ale na zničení PVO má smysl. Bude mít malý RCS, letí teda dost ...Zobrazit celý příspěvek
Tak ona ta bojová hlavice je cíleně malá protože je to lightweight střela. Na sklady je jí asi škoda resp je drahá, ale na zničení PVO má smysl. Bude mít malý RCS, letí teda dost nízko a může se k cíli dostat ze vhodného směru s minimálním časem na protiopatření.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...