IDET 2017: Bojová vozidla pěchoty pro Armádu ČR

CV90 CZ / Autor

Po dvou letech se v Brně opět otevřely brány mezinárodního vojenského veletrhu IDET 2017 (International Fair of Defence and Security Technology). Mezi hlavní dominanty výstavy patřila pásová bojová vozidla pěchoty ucházející se o přízeň Armády České republiky.

Armáda České republiky se v následujících letech soustředí na dva hlavní modernizační projekty - náhradu bojových vozidel pěchoty BVP-2 a náhradu lehkých terénních vozidel UAZ a Land Rover.

Z techniky vystavené na veletrhu IDET 2017 si tak lze postavit poměrně jasný obrázek o tom, kteří výrobci a jaká technika mají největší šanci na úspěch ve jmenovaných tendrech. Dnes si představíme na IDETu vystavená BVP, zítra se podíváme na možné nástupce UAZů a Land Roverů v Armádě ČR.

Hned u hlavního vchodu, tedy na nejvíce viditelném místě, se tyčila dvě bojová vozidla pěchoty CV90, resp. “počeštěná” vozidla rodiny CV90 CZ. Jedno vozidlo bylo vystaveno s původní osádkovou věží (označení CV90 CZ), druhé s norskou bezosádkovou věží MCT-30 (CV90 CZr) - obě s automatickým kanónem ráže 30 mm.

Společnost BAE Systems při vývoji CZ90 CZ navázala spolupráci s 20 českými podniky. “Naše přítomnost na IDETu zdůrazňuje naší snahu o budování dlouhodobých vzájemně prospěšných vztahů s místním českým průmyslem," uvedl Peter Nygren, ředitel pro rozvoj podnikání společnosti BAE Systems Hägglunds. "Zaměřujeme se na nabídku CV90, která přesahuje tradiční montáž souprav a dílů, aby poskytla místním průmyslem přizpůsobené vozidlo s novými schopnostmi, které nyní i v budoucnu dobře naplní potřeby české armády."

Pomyslně druhým v pořadí na hlavní promenádě, kudy proudilo nejvíce návštěvníků veletrhu, bylo rakousko-španělské vozidlo ASCOD oblečené do slušivého zeleného českého maskovacího potisku. Vozidlo bylo osazeno izraelskou bezosádkovou věří Samson Mk2 s 30mm automatickým kanónem a stanicí pro odpal dvou protitankových řízených střel (PTŘS). Věž Samson Mk2 je evolucí bezosádkové věže RCWS-30 (z vozidla Pandur II), ale s tím rozdílem, že je chráněna pancířem.


ASCOD v českém maskovacím vzoru; větší foto / Autor
 

“Třetím v pořadí” byla novinka na poli bojových vozidel pěchoty - německý Lynx od společnosti Rheinmetall. Vozidlo vzniklo jako levnější alternativa ke špičkovému, ale akvizičně i provozně drahému německému bojovému vozidlu pěchoty Puma.

Vozidlo Lynx vznikne ve dvou základních verzích - KF31 a KF41. Podle prospektu výrobce KF31 má bojovou hmotnost (posádka, munice, palivo) 38 t a KF41 hmotnost 44 t.

Vystavené vozidlo bylo osazeno věží LANCE a 35mm automatickým kanónem Wotan 35. Kanón má kadenci 200 ran za minutu. Možná je ale i instalace kanónu ráže 30 mm. Věž LANCE má také prostor pro umístění dvou PTŘS.


Lynx; větší foto / Autor

Na levé straně výstavy, ne už na tak čestném místě, bylo vystaveno BVP Puma (firmy PSM) německé armády. V základní konfiguraci “A” má Puma podle prospektu firmy hmotnost 43 t. Hlavní výzbroj tvoří automatický kanón MK-30/ABM ráže 30 mm a věž lze osadit dvojicí PŤŘS Spike LR s dostřelem až 4000 m. Věž lze také osadit nezávislým (na otočení věže) vrhačem 40 mm granátů - s letálním i neletálním účinkem.

Pro našince nejzajímavější byl stánek designérské společnosti Zetor Engineering - ta představila koncepty pásové obrněné platformy Wolfdog a obrněné kolové platformy 8×8 (zatím bez jména).

Informací o pásové platformě Wolfdog je ale velmi poskrovnu, na výstavě byly k vidění pouze malé modely - jeden dokonce osazený bojovou věží s tankovým kanónem ráže 120 mm. Podle propagačních materiálů bude bojová hmotnost vozidla Wolfdog ve verzi bojové vozidlo pěchoty (s věží a 30 mm kanónem) 38 t - podvozek přitom snese zatížení max 49 t.


Puma; větší foto / Autor

Na výstavě byl k vidění pouze model 1:1 výseku výsadkového prostoru vozidla Wolfdog. Podle zástupců firmy má být hlavní doménou vozidla právě velký výsadkový prostor, který poskytne dostatek pohodlí i pro vojáky vysoké 190 cm s plnou výstroji a výzbroji. Počítá se tříčlennou posádkou a osmičlenným výsadkem.

Působivá je proklamovaná balistická ochrana - Wolfdog je navrhován s balistickou ochranou Level 5 (STANAG 4569) s možností zvýšení ochrany předního sektoru až proti munici ráže 40 mm nebo 57 mm. Pravě kanóny ráže 57 mm plánuje pro své BVP zavádět ruská armáda.

Pancíř vozidla by měl také, opět dle prospektu firmy, ochránit posádku vozidla (tedy nikoliv samotné vozidlo) před výbuchem až deseti dělostřeleckých granátů ráže 155 m ze vzdálenosti 1 m. Posádka má být také v bezpečí před výbuchem miny nebo IED o ekvivalentu 10 kg TNT kdekoliv pod podvozkem nebo pásem.

Pohon vozidla zajistí dieselový motor (samozřejmě zahraničního původu) o výkonu 800 kW. Dodejme, že motor o stejném výkonu pohání německá vozidla Lynx a Puma. Platformu Wolfdog půjde osadit nejrůznějšími zbraňovými systémy, včetně tankových kanónů ráže 120 mm.

Wolfdog s kanónem ráže 120 mm; větší foto / Zetor Engeeniring

Zdůrazněme, že Zetor Engeeniring je designérská a konstrukční kancelář. Samotná koncepce i konstrukce má být originální a zástupci firmy odmítli, že Wolfdog je pouze kopií zahraničního vozidla. Je však jasné, že není logické od nuly vyvíjet některé klíčové komponenty - jako motor nebo převodovka.

Zetor Engineering na vývoji vozidla pracuje s několika zahraničními výrobci, avšak prozradila pouze jediného z nich, německou firmu HORSTMAN, která je výrobcem hydropneumatického odpružení kol pro pásová vozidla.

Záměrem firmy je v příštím roce postavit technologický demonstrátor pásové platformy Wolfdog a začít s testováním. Na základě testů nepochybně dojde ke značným úpravám konstrukce, možná i samotné koncepce. Vozidlo má být připraveno, pokud půjde vše dobře, pro sériovou výrobu v roce 2020.

Zetor Engineering jako konstrukční kancelář nabízí “pouze” technickou dokumentaci. Samotnou sériovou výrobu a prodej musí zajistit jiný výrobce (ne nutně z České republiky), který disponuje potřebným výrobním, servisním a obchodním zázemím.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Tank Leopard 2 pro Armádu ČR. Zítra bude pozdě

Armáda ČR po roce 2025 začne řešit náhradu tanků T-72M4 CZ. Nyní lze poměrně levně na leasing získat ...

IDET 2017 představí novinky z obranné a bezpečnostní techniky

Nejmodernější bojové vozidlo pěchoty na světě CV90, nová ochranná a služební pistole z České ...

IDET 2017: Zetor Engineering představí BVP Wolfdog

Brněnská designérská a vývojová společnost Zetor Engineering cílí na vojenský průmysl. Při vývoji ...

Brněnské výstaviště přivítá trojlístek Bezpečnostních veletrhů IDET, PYROS, ISET

Ve středu 31. května se v Brně otevírají brány Bezpečnostních veletrhů, tedy 14. mezinárodního ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 7
  • CerVus
    19:16 01.08.2017

    PavolR: Oni je dělali společně takže tohle je v podstatě Ibiza od Fabie. Nemají tak agresivní návrh pancéřování, dělo je totožné a nejspíše optika bude jiná.
    Každopádně tím BAE získává nějaké body v tendru.

  • Tecka
    19:07 01.08.2017

    PavolR

    Dokładnie :))

  • PavolR
    18:58 01.08.2017

    CerVus:
    To maskovanie vyzerá mať hrúbku rádovo v milimetroch, čiže pochybujem, že by sa to prejavilo nejako negatívne. Pekne agresívne vyzerajúce vozidlo. Dosť takto pripomína poľský koncept PL-01 (obe vychádzajú z rovnakého podvozku). Nemá dokonca totožný kanón? Ústie hlavne je dosť podobné.

  • CerVus
    17:59 01.08.2017

    Koukám, že BAE vylepšilo a přezbrojilo cv90120t: http://fighting-vehicles.com/c...
    Trochu mě zarazilo, že za dělo zvolili kratší hlaveň než tam byla původně. Celkem těžko se hledají informace o LLR L47, ale jako novější asi bude mít lepší vlastnosti než CTG.
    Každopádně je zajímavé to termální maskování. Nezhorší to parametry pancéřování?

  • Talvi
    18:09 29.06.2017

    Na FB 7. mech. brigády hromada fotek z prvního seznámení s testovanými vozidly. https://www.facebook.com/pg/7m...

  • petres
    10:56 25.06.2017

    Tak snad to využije i redakce AN a bude z toho nějaký report s vyšší vypovídací hodnotou než je běžná zpráva v denním zpravodajství.

  • Talvi
    09:45 25.06.2017

    Nebude někdo ze zdejších přispívajících, případně redakce na místě? Mohl by to být zajímavý report.

    http://www.mocr.army.cz/script...

  • Rase
    13:50 18.06.2017

    Lukas:
    však né, špatně jsem to napsal, mělo to být spíš montážní linka, než výrobní. Co půjde, by se ale mohlo vyrábět v ČR. Pokud bysme vybrali Pumu, tak by se vozidla pro AČR montovala v ČR (tak jako Pandury). Pokud jde o věž, tak máš pravdu. Oni i Litevci radši osadili Boxery věží Samson II. Zde si ale myslím, že by bylo vhodné mít na BVP pořádnou věž - ideálně Lance, jelikož u pořádnější věží (Konsberg), stejně nic moc neušetříme. přeci jen Samson II je spíš na úrovni věže Turra 30, ale osadit je v případě potřeby kanónem větší ráže je problém. Pokud jde o APS, tak bylo fajn zužitkovat Aktivní Ochranu II, která je už vyvinutá. Možná i nějaký ten modulární keramický a reaktivní pancíř... a to i pokud by měly ty Německé lepší vlastnosti.

  • Lukas
    10:07 18.06.2017

    Nie sądzę by Niemcy chcieli przenieś produkcje Pumy
    - za mała umowa, za mały "portfel zamówień" ma PMS (Do nie CV90 czy ASCOD których wyprodukowano ponad 1000 sztuk.)

    Co innego wieża - kto wie może poszliby na układ gdzie daliby pełny transfer technologi produkcji któreś wieży. (Czeska puma nie musi mieć tej samej wieży co niemiecka)

    Są też inne technologie - na przykład APS.

    Generalnie może warto pomyśleć o ofertach nie tylko w kontekście ewentualnej produkcji....

  • Rase
    09:32 18.06.2017

    Ještě mě napadá, že dalším aspektem, který hodně zvedá Pumu, je potenciál vyjednat podíl na vývoji a případné dodávky některých součástek i pro vozidla Bundeswehru. Dle mého je tohle zajímavá možnost (navíc velmi reálná) a klidně bych místo toho vykašlal na oblíbené ofsety, do kterých se stejně započítává kde co a výsledek je pochybný (viz Švédi, kteří od nás žádné zbraně nekoupili - jako revanš za Gripeny). Pokud zástupci PSM sami zmiňují, že by v ČR vznikla výrobní linka na Pumu, tak proč toho nevyužít k transferu části nejmodernějších technologií do ČR. Tady mají rozhodně co nabídnout. Když si vezmeme Lynx, ASCOD a částečně i CV90, tak ty nabízejí jen konvenční technologie, byť pěkně zabalené. Pásáků ve verzi BVP sice budeme brát jen cca polovinu, tak stejně by se mělo jednat o klíčovou verzi a speciály budou jen doplněk. Proč tedy nezvolit Pumu, která má nejlepší statistiky jako BVP
    Pokud jde o cenu Pumy, tak můžou jít Němci víc na dřeň, oproti jiným výrobcům - Němcům by se dost hodilo, mít zákazníka pro Pumu, už kvůli reklamě. Ani bych se tedy nedivil, kdyby byla všechna vozidla nabízena za přibližně stejnou cenu (ve stejné konfiguraci). Za sebe bych tedy byl pro Pumu, ale chce to pořádně promyslet a ze zakázky toho vytěžit co nejvíc pro ČR.

  • Mattauch
    19:12 12.06.2017

    Rase:
    při současné organizační struktuře je to 12 minometů ráže 120 mm na každý mechanizovaný prapor (3 čety po čtyřech zbraních).
    U tankového praporu minomety nejsou.
    Výsadkový prapor má minomety ráže 60mm přímo na rotách a minomety ráže 81 (82) mm na rotě podpory.
    lehlé motorizované prapory mají, pokud vím, jen minomety ráže 81 (82)mm na rotách podpory a to jen jednu nebo dvě čety - nevím přesně (tedy 4 - 8 zbraní).
    Nějaké minomety snad jsou u 601. skss...
    No a to je v aktivní službě vše.

    samohybné minomety mohou dávat smysl u mechanizovaných a lehkých motorizovaných praporů, nicméně lmpr mají v současné době poměrně slabou minomtnou jednotku a patrně na tuto schopnost tedy není kladen velký zřetel - pro mě překvapivě.

    máme tu tedy potřebu 24 vozidel na pásoém podvozku a 24 - 48 (dle toho zda i pro lmpr a v jakém počtu) na kolovém podvozku. Pokud by armáda chtěla samohybné minomety ráže 120 mm i pro lmpr tak by mi dávala smysl spíše lehčí společná kolová platforma než je pandur (?titus?).

    Vzhledem k počtu vozidel si nejsem jist jestli jsou vůbec uhájitelné dvě platformy a zda by nedávalo smysl zavedení jednotného typu samohybnémo minometu v rámci celé ačr. V tom případě by se jistě jednalo o kolový podvozek, byť to s sebou nese pro prapory 7. mb některá omezení.

  • Kozlus
    19:09 12.06.2017

    300! :)

    Rase, vzhledem k minimalnimu delostrelectvu ACR, by to chtelo minomet do kazde motorizovane jednotky, klidne i nejake ty lehke, co tady nekde okolo byly na te 4x4 platforme. Takze klidne i tech 300 :)

  • dusan
    15:46 12.06.2017

    Flader

    Beriem ... ale "tradícia" takýchto nákupov u nás je bohatá .... o "výbere" sa bežne dozvieme po vybratí ... resp. dodaní tovaru .. ako L-410 ...

  • Marcus
    08:59 12.06.2017

    Rase
    Tak těch minometů by armáda potřebovala docela dost (Ty Tatry s naloženým PRAMem jsou přeci jen dočasné řešení, ne? Pak ať je dají třeba záložákům). Amos není zase tak výkonný jak se zdá.

    Jak zde psali Migi a MALI: "nejdůležitější vlastností minometů na současném bojišti plném dronů a dalších counter-barrage prostředků je umět co nejrychleji vyjet z krytu do postavení, provést palebný úkol a zase co nejrychleji zmizet, všechno ostatní už je jen drobné zlepšení" a zbytečná váha tzn i zbytečné peníze. Základem je systém řízení palby! Věřím tomu že ručně nabíjený minomet na otevřené korbě, je schopen dosáhnout stejné kadence, ne-li větší než mechanicky nabíjený Podívej se na videa Strykerů). U NEMA a AMOS je nevýhoda nabíjení, kdy nabíjecí mechanismus funguje jen pokud je hlaveň natočena do podélné osy vozidla, což znamená že po každém výstřelu se věž a hlaveň musí natočit do nabíjecí polohy a pak znova zamířit - pěkná ztráta času.
    U polského RAKU to odpadá, nabíjení je ve věži, ale o to je ta věž větší, těžší a dražší.
    Prostě na korbě postavený minomet s kvalitním řízením palby (např. Cardom ze Strykerů) je řešení za poměrně málo peňěz, co umí udělat hodně muziky.

  • Rase
    08:15 12.06.2017

    Kolik samohybných minometů by tak AČR potřebovala? Ideálně i kolik by jich potřebovala na nových BVP, přeci jen, pokud jde jen o pár kusů, tak ať to klidně jsou Amosy - tedy co nejlepší výkon za velkou cenu. Pokud by bylo potřeba několik desítek, tak asi stejně rozhodne cena a šel bych do skříňového řešení.

  • Flader
    08:05 12.06.2017

    Dusan:

    Pokiaľ kamarát nepracuje priamo na montážnej linke tak by som také info bral s veľkou rezervou. Skôr je možné, že sa tu jedná o tých 18 modernozovaných BVP pre ISTAR.

  • Sergej7490
    07:53 12.06.2017

    To Dusan:
    Je to 18 objednanych kusov, ktorych objednavka bola podpisana par dni pred koncom minulej vlady, pekne v tichosti.

  • KOLT
    07:44 12.06.2017

    Takže víceméně to samé, co je na Strykerech.

  • stirling
    00:39 12.06.2017

    Marcus: vyfotil jsem si štítek.
    Výrobce: ELBIT System Ltd/SOLTAM Systems Ltd.
    Model: 120 mm CARDOM 7-2 minometný systém se zákluzem (RMS 7-2)
    Délka hlavně: 1758 mm
    brzda/délka zákluzu: hydraulická/270 mm
    náměr: 40-85 stupňů/servo-elektrický pohon, odměr 360, hmotnost: 850 kg, dostřel 7 km (std min. munice) s přídavnou náplní 12 km a kadence až 16 ran/min

  • KOLT
    22:47 11.06.2017

    Skvělá diskuse! Téměř bez urážek. Ať se jdou "letci" zahrabat ;-)


    Měl bych jen takovou myšlénku ohledně vozidla palebné podpory a minometů. Na jedné straně jsou prosazovány levné minomety, na druhé straně se mluví o potřebě VPP, není to trochu protimluv? Věžový minomet, kupř. RAK, asi nebude dražší než věž s tankovým kanónem. Nehledě na složitost (a tudíž nákladnost) implementace na daný podvozek. Jasně, nakonec budeme rádi, když místo vezených minometů na tatrovkách budeme mít skříňový na titusu, čili VPP je jen takové snění.

    Nicméně pokud bych se měl rozhodnout, zda skříňák + LT nebo dva věžové minomety, asi bych byl spíš pro druhou variantu. Zvlášť, pokud by měly možnost přímé střelby (předpokládám, že lze z takových minometů střílet i klasickou munici, jen se nesmí používat nízké náměry). Obecně nejsem úplně přesvědčen o vhodnosti tankového kanónu k podpůrným účelům. Jasně, proti tankům je to super (pokud o vás ten tank neví ;-) ), ale zbytek zvládne levněji a mnohdy i lépe právě minomet. A i s tím tankem si minomet umí poradit, byť se speciální municí (Strix ap.). Ale berte to jen jako pohled amatéra :-)

  • dusan
    22:06 11.06.2017

    Dnes mi kamarát tvrdil, že už beží výroba Šakalov pre ASR ....

    Síce neviem o tom, že by bolo uzavreté nejaké výberové konanie ... ale zrejme je "vsjo jasno" ... ako obyčajne.

  • dusan
    22:06 11.06.2017

    Dnes mi kamarát tvrdil, že už beží výroba Šakalov pre ASR ....

    Síce neviem o tom, že by bolo uzavreté nejaké výberové konanie ... ale zrejme je "vsjo jasno" ... ako obyčajne.

  • Marcus
    20:11 11.06.2017

    Ještě k tomu minometu na korbě Panduru co byl vidět na Bahnech. To by mahla být dobrá cesta pro naši armádu. Nějaké další info k tomu minometu nebo vozidlu jako celku někdo neví? Je to teda původní španělská mašina?

  • Migi
    15:40 11.06.2017

    Starlight: V mírovém stavu je většina munice (zvláště té větší a dražší) v nějakých centrálních skladech a ne na útvarech. Simulátory jsou tuším jen ve Vyškově a Žatci a cvičí se na nich (třeba než člověk může střílet spike, tak musí mít odstříleno na simulátoru). A k tomu jak často jsou střelby se SPIKEama? No moc často ne, přeci jenom jedna raketa je 4 miliony (údajně). Každé takové střelby jsou docela velká akce a myslím že vždy to armáda "prodá" na ofiko stránkách, takže si to můžeš spočítat sám :)
    Co se týče mino. pandurů, tak souhlasím s MALI - věžová varianta s přímou střelbou je pro nás asi zbytečný luxus, na který nemáme. Z mého pohledu je nejdůležitější vlastností minometů na současném bojišti plném dronů a dalších counter-barrage prostředků umět co nejrychleji vyjet z krytu do postavení, provést palebný úkol a zase co nejrychleji zmizet, všechno ostatní už je jen drobné zlepšení (a v tomhle jsou právě současné tažené minomety někde na úrovni poláků na koních bojujících proti tankům). Takže hlavně zvládnuté systémy řízení palby, pohyblivost a pokud budou peníze na něco víc, tak kadence. Za mě tedy klidně pandur (titus), s minometem uloženým na ložné ploše, manuálně nabíjený, ale s elektronickým řízením palby.

  • tomas.kotnour
    14:00 11.06.2017
  • Marcus
    13:53 11.06.2017

    petres

    To je přesně to o čem jsem mluvil... máš pravdu, jak po cvičení Varšavské smlouvy Štít 84.

    Jinak na tom videu v čase 16:50 je z dálky pohled na ten minometný Pandur. Nevíte k tomu někdo něco?

  • Marcus
    13:32 11.06.2017

    petres

    Ja se uplne bojim na to podivat :(

  • petres
    13:10 11.06.2017

    Marcus
    tady je odkaz na Bahna 2017 na ČT:
    http://www.ceskatelevize.cz/iv...
    Ani jsem ho sem původně nechtěl dávat, ale když si začal o pocitech z některých našich současných generálů, tak jsem si hned vzpomněl na to, jak v přenosu mluví současní velitel Pozemních sil AČR generál Kaleta (nebudu to rozvádět, ale mám pocit, že jsem v 80. letech)

  • CerVus
    12:54 11.06.2017

    Jinak tady je parádní pojednání o balistické ochraně pumy:
    https://below-the-turret-ring....

  • Marcus
    12:51 11.06.2017

    CerVus

    Tak ona vozidla tohohle typu by prostě měla být lehká, lehčí než MBT. To je jedna z jejich základních výhod a vlastností. Základní čelní pancíř této odolnosti pro taková vozidla v základu stačí. Další zvýšení odolnosti by mělo jít spíš cestou přídavného a aktivního pancéřování. To se dá kdykoliv přidat a vozidla ho tak nemusí mít stále, aby se setřeli náklady a životnost vozidel.

  • Marcus
    12:43 11.06.2017

    Pro všechny:

    Úroveň komentářů a množství informací tady je opravdu radost číst a debatovat tu.

    Ale mám jeden dotaz. Je zde pár lidí kteří dobře vidí do zákulisí Armády nebo ministerstva obrany, tak mi nedá se nezeptat:

    Máme nahoře mezi vrcholnou generalitou lidi, kteří se snaží myslet do budoucna, sledovat nové trendy, nové taktiky, novou techniku? Zamýšlí se někdo nad pořádně nad podobnými novými vozidly a jejich použitím. Zamýšlí se někdo nad tím jaká je palebná síla mechanizované čety (Jak tady perfektně popsal myslím Starlight, klobouk dolů)Nebo to jsou na nejvyšších místech takový ti co prostě jen plní tabulky techniky a jedou si v tom co znají a co vlastně není nic jiného než zastaralá sovětská doktrína (kterou nacpávají jen novou technikou)???

    Protože když se bavím z kamarády s armády, když čtu příspěvky tady, nebo když na nějaké akci slyším mluvit nějakého generála (a jeho mluva a myšlení mi přijde jak z tankového praporu), tak mi přijde že tam spíš moc moderně myslících lidí nemáme.
    :(

  • CerVus
    12:43 11.06.2017

    Hlavně si vemte, že Švédům trvalo 4 roky než ten koncept doladili. Tam je jen škoda malé balistické ochrany. 30mm / 40mm, kterou má pl-01 sice stačí na ostatní IFV, ale PT dělo to už nerozchodí ani čelně i když tam se to navýší vysokým úhlem čela. Nechápu proč neudělali na tom čele mohutnější ochranu. Minimálně na té vrchní části. Vždyť i ten panther za války byl na čele odolný a z boku papírový, ale i tak to fungovalo a v konečném důsledku to byl nejlepší tank války.

  • Marcus
    12:15 11.06.2017

    Byl nekdo na Bahnech? Vi nekdo co to tam bylo za ten minomet na tom Panduru??? Zahledl jsem to jen na zaberech z bahen a nic k tomu nemuzu nikde najit.

    Pokud by IFV se 105/120mm obevilo jako pozadavek armady (o cemz pochybuju, spis to bude jen moznost do budoucna) tak bych se drzel spis takove kombinace veze a podvozku, ktere uz vyrobce zkousel. Svedove a Cockerill, ASCOD ala Griffin.

  • skelet
    12:02 11.06.2017

    Jestli jsem to onehda pochopil, tak osazeni kanonu 105/120 melo cinit tem BVP konstrukcni problemy pri strelbe. Coz je teoreticky mozne ( pri strelbe do boku). Je otazkou na kolik je to vazny problem, a jake upravy je pak treba udelat.

  • petres
    11:21 11.06.2017

    Přidám souhrn+pár poznámek těm minometům, které by přicházely do úvahy:
    věžové
    AMOS - dvojhlavňový, nejvýkonější, nejdražší, prakticky mimo hru, možnost přímé střely
    AMS II(Armoured Mortar System II) - spolupráce BAE Systems a General Dynamics Land Systems, cenu nevím (nebude tak drahý jako AMOS, zdá se mi ufinancovatelný), váha s věží 2,5t, úroveň ani možnosti rozšíření balistické ochrany nevím, podle mne by byl vhodný jako věžový pro pásové vozidlo i Pandur.
    RAK (Polsko) - lepší než NEMO (protože je konstrukcí a parametry blíž AMOSu než NEMU - nabíjení),možnost přímé střely
    NEMO - levnější varianta AMOSu (rozdíl není jenom v jedné hlavni, ale i v nabíjení vč. toho , že při nabíjení musí být hlavěň v určité poloze),možnost přímé střely.
    Mjölner - takový hybrid, kompromis (cena)
    Dle mého, pokud věžový, tak AMS II nebo RAK.

    Minomety zastavěné ve skříňové nástavbě
    COBRA - dostřel cca 10 km, propojení se systémem řízení palby (elektrické ovládání), zpětný ráz 30t (čili pro větší kolové vozidlo) - pokud bude dostupný a Pandur nebude mít problém se zpětným rázem (zhruba stejně velká Piranha III nemá problém) přijde mi jako dobrá volba.

    SPEAR - vhodný pro lehčí vozidla typu HMV, zpětný ráz 10t (dostřel cca 7 km - menší než Cobra)
    SRAMS - velmi zajímavá konstrukce, i když exotická (Singapur), vhodná stejně jako SPEAR na lehčí podvozek - dočkáme se něčeho podobného v daleké budoucnosti u lehké brigády?

    Klidně mne doplňte ať je výčet možnosti úplnější.

    Ještě bych se zastavil u našeho minometu PRAM-S - ten byl ve své době tak výborný, že i nyní má konkurenceschopné parametry. Bohužel již asi nejsou v konstrukci lidé, kteří by PRAM inovovali tak, že by byl i nadále špičkou. Velká škoda.

    Věže s 120 mm kanonem na pásové BVP - parametr elevace
    Cockerill XC-8 má elevaci +42 st., což je pro vozidlo palebné podpory výhodnější, protože a)umožňuje střelbu na cca 10 km (a při použití inteligentní munice je díky tomu, že není s nepřítelem přímá viditelnost, částečně eliminována slabší balistická ochrana při porovnání s tankem), b) výhoda v sevřenějších prostorech typu město, hornatější terén - lze postřelovat i výše umístěné cíle.

    HITFACT II - co se elevace týče má +16 st. což je slabší průměr v kategorii tankových věžích.

    K otázce motoru vzadu či v předu u vozidla palebné podpory či středního tanku odvozených od BVP. Nevím proč by měl být motor v předu nevýhoda. U Merkavy se nad tím nikdo nepozastavuje (udává se, že přidá cca 50 mm RHA navíc). Pravda je, že při umístění vpředu je korba o něco vyšší. ale zase při zachování zadních dveří je při nouzové situaci při zásahu vozidla a vytrvalé střelbě nepřítele značně výhodnější vozidlo vozidlo opouštět zadem než poklopem ve věži (nevím, jestli mají západní tanky nouzový průlez v podlaze). A také taková provozní drobnost, kdo někdy nakládal nedělené náboje do tanku (já ano, v osmdesátých letech jsem na ZVS sloužil ve Strašicích, takže jsem v tanku nejenom seděl :-), tak to raději bude dělat zadem než přes věž, ale to je opravdu jenom drobnost.

  • Rase
    11:03 11.06.2017

    PavolR:
    trochu sme nad tím koumali se skeletem bylo by to lepší, kvůli rozložení váhy. Samozřejmě, pokud by stačilo jen posunout lůžko věže víc na střed, bylo by to levnější. Tohle by ale museli vykoumat nějací konstruktéři. U lehkých tanků je i problém s uložením munice, která je dost těžká a může být problém s jejím uložením, nebo oželet poměrně malou zásobu munice. Osobně mám moc rád jordánskou věž Falcon (3), která vypadá poměrně lehce ale veze jen 17 nábojů v automatu. Osobně si myslím, že pro naše potřeby by to stačilo:

    http://www.military-today.com/...

  • PavolR
    10:25 11.06.2017

    Rase:
    Je skutočne natoľko nevyhnutné dávať motor dozadu?
    Lebo samotný vývoj modulárnej veže, osaditeľnej na rôzne podvozky používané v Európe, by mohla spolufinancovať aj EU.

  • Rase
    08:52 11.06.2017

    CerVus:
    požadavek na podpůrnou variantu nikoho nevyřazuje. BAE sice představilo CV90120, ale Němci by patrně sáhli po věži od švýcarského RUAGu, tak jako dřív u Marderu NG. General Dynamics nedávno představila lehký tank Griffin, hlavní výzbroj tvoří ručně nabíjený kanón XM360. Věž je v pohodě použitelná i na ASCOD.
    Jde jen o to, že vývoj jakéhokoliv lehkého tanku bysme si museli zaplatit, jak jsem ale psal, tak Indonésii vyšel podobný vývoj (překopání korby Kaplan-30) na cca třičtvrtě miliardy. Pokud by se jimi měly nahradit všechny T-72 co máme ve výzbroji, tak je to v pohodě.

  • CerVus
    23:51 10.06.2017

    Nedá mi to a pořád musím přemýšlet nad tím, co tu někdo nedávno psal o rozhovoru s výrobci Pumy o slepé cestě LT na podvozcich IFV. Podle mě nemá úplnou pravdu za situace, že daný stát nemá MBT nebo jich má zoufale málo. Stačí si vzpomenout na problémy ruských bvp terminator prostrelovat hliněné zdi a na taktiku nasazení tanků v Alepu a vlastně i neuvěřitelnou oblibu stugu u německé pěchoty za války. Občas je potřeba větší ráže na zdolání odporu, takže by pěchota měla mít takový prostředek. Dá se to řešit minometem a příručními raketami, ale minomet netrefí třetí patro osmipatrove budovy a raket není nikdy dost. Navíc pokud bude LT čelit ve městě pěchote, tak by měl mít stejné šance na přežití jako MBT. S ohledem na to, že se naše letectvo dá pomalu spočítat na prstech jedné ruky, tak se nedá spoléhat ani na nějakou extra CAS.(opravdu nepochopím proč Alcy stále nemají zaměřovaci kontejnery a místo toho se k do role CAS určily Gripeny)
    Nase armáda je prostě tak malá, že by byla hloupost nevyužít podvozku IFV a nedat pěchote nějaké větší zuby. Jak to dopadne s MBT je ve hvězdách. Já bych je ani oficiálně nenahrazoval LT. Ty by měly být prostě začleněny do běžných jednotek.
    Tím se sice seznam kandidátů zkrátí v podstatě jen na Švédy, ale oni i tak mají pro nás asi tu nejlepší platformu.
    Ano pokud LT narazí na MBT má problém, ale oni nejsou primárně určeny k takovému boji a pokud k němu dojde, tak mají alespoň trochu větší šanci. Mohou je zaměstnat a dát šanci zbytku jednotky nějak reagovat.

  • tomas.kotnour
    23:35 10.06.2017

    Pak je tu ještě AMS II, což dělá BAE a GDLS
    http://www.army-guide.com/eng/...
    Polský Rak

    Váha věže systému Nemo je 1700 kg
    http://patria.fi/sites/default...

    A RCWS 30 má 1400kg
    https://www.armyrecognition.co...

  • Rase
    22:36 10.06.2017

    myslím, že jen AMOS, Nemo a Mjölner

  • skelet
    22:27 10.06.2017

    existuje nějaký zezadu nabíjený západní minomet?

  • Rase
    22:14 10.06.2017

    MALI:
    na švýcarský minomet COBRA jsem zapomněl, to je hodně pěkná zbraň. Pro začátek by bylo vhodné, pořídit jej, nebo izraelský SPEAR na podvozek Titus, který je jak i píšeš, o dost levnější než Pandur. Časem by se třeba rozhodlo o nakoupení více minometů ať již přímo na Pandury (na což myslím není uvnitř moc místa), nebo i na nové BVP. Zatím mi přijde Titus jako nejvhodnější volba, právě kvůli hodně příznivé ceně a armáda by tak mohla mít rychle velice slušný samohybný minomet (oproti současnému provizornímu řešení v podobě převozu na Tatrách). Nové BVP počkají, přeci jen tam bude ještě hodně let trvat, než bude vyrobeno vůbec dost bojových vozidel, natož specializované verze. Titus s minometem, oproti tomu, může být dodán poměrně rychle. Navíc AČR by tak získala pořádnou podpůrnou zbraň kompatibilní s NATO (než budou nové houfnice).

  • Starlight
    21:57 10.06.2017

    @Migi

    Ještě jeden dotaz na Pandury AČR. Pokud nechceš, tak neodpovídej.

    Máte na útvaru už nějaké PTŘS SPIKE-LR? A pokud ano, jak často máte ostré střelby? A simulátory jsou jen ve Vyškově (dojíždíte na nácviky střelby PTŘS?) nebo máte něco na útvaru?

  • MALI
    20:32 10.06.2017

    To Rase:
    souhlasím s tím, že věžový minomet na samohybném podvozku je technicky i takticky výborná věc, dodávám k tomu: méně však už ekonomicky. Já se na to dívám i z toho ekonomického hlediska a proto když vidím, co všechno by bylo třeba pro AČR aktuálně nakoupit, tak říkám NE a jsem za to, pořídit levnější variantu na kolovém podvozku (radši ten Titus, než Pandur) - mohli bychom je mít odhadem ani ne za polovinu ceny věžových minometů na pásovém podvozku unifikovaném s novým BVP a to ještě včetně automatického nabíjení, SŘP a možná i menšího množství inteligentní munice.
    U toho nového minometu bych ale preferoval digitálně řízené elektrické pohony vrchní lafety a elevačních částí z důvodu možnosti automatického nastavení palebných prvků (zrychlí to činnost v palpostu do prvního výstřelu, samozřejmě ve spojení s inerciálním navigačním systémem a SŘP, sníží to možnost chybného nastavení palebných prvků + další bonusy).
    Pro srovnání: u toho ShM Mjölner uvádíš v tom odkazu na Palbě (hezký článek) hmotnost jeho věže 6 tun (to je reálné), už jen uvézt tu věž ale bude problém (k tomu ještě munici), naproti tomu hmotnost 120 mm minometu COBRA (od fy. RUAG) je udávána 1350 kg včetně automatického nabíjecího zařízení. Papírová rychlost střelby bude u Mjölneru vyšší (dvě hlavně jsou dvě hlavně), ale zase je tam to ruční nabíjení a ještě ve stísněné věži. Pohotovost k palbě bude u automatizovaného systému zase vyšší, rovněž tak manévr palbou. Já bych proto Mjölner nedoporučoval.

  • Migi
    19:13 10.06.2017

    MALI:
    S tím ISR jsme to myslel tak, že to není klasický průzkumný prostředek, jak je znám z AČR (třeba průzkumné čety na praporech). ISR je něco malinko jiného (myšlenka je v podstatě taková jak to popisuješ, uvidíme jaké bude provedení :) ).

    Starlight:
    S tím pancéřováním díky za doplnění znalostí :) Na mě je tohle už moc technické, za mě prostě ať to vydrží co nejvíc, za předpokladu, že se to vyváží s ostatními vlastnostmi techniky.

    Co se počtů týče, tak na tvém příkladu je jasně vidět, co "je špatně". V AČR prostě vzali staré BVP a 1:1 je nahradili za KBVP a myslili si, že je to hotovo. A nejde jenom o počet techniky, ale i taktiku, nasazení na bojišti atd. (statně už dříve zmiňované plavání). Dost toho se už odbouralo, ale začátky byly dost vtipné a pořád to není na 100% (už jenom kvůli té technice).

  • Rase
    15:51 10.06.2017

    SPEAR schovaný v Panduru a Titusovi, by byl docela dost v pohodě. Osobně si ale myslím, že nové BVP by si zasloužilo něco víc a bojový prostor by měl být plně uzavřený. Tady bych se opravdu držel spíš věžového minometu. Je to sice drahé řešení, ale já tam ty výhody vidím. Byť cena by byla vysoká, tak on i ten podvozek by byl hodně drahý. Levnější alternativou nebo kompromisem by mohl být minomet ve stylu švédského Mjölneru, který má alespoň zakrytý bojový prostor:

    http://palba.cz/viewtopic.php?...

  • Marcus
    14:10 10.06.2017

    MALI
    O finančních možnostech naší armády moc iluze nemám :D
    Naprosto souhlasím s tím, co jsi psal. Taky si nemyslím že by jsme potřebovali nutně věžový minomet nebo i minomet s možností přímé palby. Podle mě by ani nebylo třeba plně automatizované nabíjení. Je to jen můj názor, ale hlavně aby byl plně mobilní a aby stíhal držet krok s postupem (takže ne tažený nebo vezený). Pokud to bude minomet stabilně umístěný na otevřené korbě IFV (nebo Panduru) něco jako jsou třeba Izraelské minomety 120mm minomet SPEAR, 120 mm M121 , 81mm M252 - něco na způsob amerického nosiče minometu M1129.
    Je to levné, nenáročné, účinné a zbylo by tak i třeba na lepší munici.

    K tomu nákupu minometů pro Pandury. Co jsem slyšel já, tak tu možnost přímé palby u minometů netlačila ani tak armáda, jako spíš lobisti. Zvláště jeden z náměstků, myslím, který protlačoval právě minomety AMOS/NEMO a nakonec šel za to i k soudu. Ale třeba to bylo jinak....

  • MALI
    13:38 10.06.2017

    To Marcus:
    Marcusi, když se reálně podíváme na současný armádní rozpočet, buďme rádi, když se podaří ustát těch něco přes 200 vozidel v nyní očekávaném tendru a příslušnou munici k nim. Tím bude financování nákupů nové techniky pro PozS AČR plně vyčerpáváno až do roku 2025, pak musíme pro PozS AČR urgentně řešit nová děla, následně tanky (pokud tedy nepřejdeme na unifikaci podvozků s novými BVP a pořízení vozidel přímé palebné podpory - pa by se tam snad ty minomety vešly), do toho se ještě musí vejít nákupy lehkých 4x4 vozidel (ty jsou také nezbytné) + menší nákupy a zajištění běžného provozu. Buďme realisté, ta další vozidla jsou reálná tak v roce 2028, spíš 2030 (mezi tím ještě musíme něco udělat se stávajícími Pandury - modernizaci, jak ostatně vyplývá z předchozích příspěvků). Jedině, že bychom měli financování AČR na těch 2% HDP, s čímž se však v ČR reálně vůbec nepočítá.

    To Rase:
    uvidíme, zda na ten ShM budou nějaké peníze (nebo spíš, zda si je CSG prosadí...); u toho Panduru byl problém v tom, že naši dělostřelci tenkrát chtěli ShM s možností přímé střelby (NEMO) na podvozku Panduru, což technicky nebylo příliš reálné (tedy udělat lze všechno, ale problém by byl s hmotností, pevností korby a se stabilitou za jízdy, hlavně s příčnou svahovou dostupností a s vezenou zásobou munice. A také (a to hlavně) s cenou, což bylo posledním hřebíkem do rakve samohybným minometům v programu Pandur a minometná verze byla zahrnuta do těch zrušených. Kdyby se naši dělostřelci tehdy spokojili s automaticky nabíjeným "klasickým" minometem pod krovkami KOT Pandur, už ho mohli mít pro celou 4.brn. Teď tam mají pouze vezené minomety. Jen doufám, že stejnou chybu nebudou opakovat i v následujícím případě (tedy až k němu dojde, ale asi to nebude na podvozcích těžkých pásových vozidel) - protože PRAM-S jednou skončí a pak už bychom na těch praporech 7.mb měli ...

  • Marcus
    13:23 10.06.2017

    Rase:
    Tak koukam na reportaz z bahen a koukam ze ten minomet na Panduru neni zadna vez, ale je postaveny na korbe v prostoru vysadku. Zajimave.

Stránka 1 z 7