Iljušin Il-112V: Nástupce letadel An-26 se chystá na první let

První prototyp vojenského dopravního letounu Il-112V (0101) na montážní lince. / VASO

Vyvíjený ruský lehký dopravní letoun Iljušin Il-112V v ruské armádě nahradí letitá dopravní letadla Antonov An-26. Podle Alexandera Bykova, ředitele programu Il-112V ve firmě Iljušin, první letuschopný prototyp dokončil vibrační testy a na přelomu října a listopadu provede svůj premiérový testovací let.

Výroba Il-112V probíhá ve voroněžském leteckém závodě (VASO). Na produkci se podílí také Aviastar-SP dodávkami potahových panelů trupu, servisních krytek a dveří, a dalších více než 30 subdodavatelů. VASO kromě sériové výroby zajišťuje kompletaci dvou prototypů, jednoho pro letové zkoušky (0101) a jednoho pro statické a únavové zkoušky (0102).

První prototyp již prošel vibračními testy v Centrálním aerohydrodynamickém institutu v Žukovském. Podle Bykova testy dopadly dobře a letoun 0101 poprvé vzlétne na přelomu října a listopadu. Konec první etapy státních zkoušek je naplánován na rok 2019 a ten samý rok se do zkušebního programu zapojí první dva sériové stroje (0103 a 0104).

Ministerstvo obrany Ruské federace pro své vzdušně-kosmické síly nakoupí minimálně 100 letounů Il-112V s tím, že první sériové Il-112V převezme v roce 2020. Různé ruské vládní agentury do roku 2030 chtějí nakoupit nejméně 200 letounů tohoto typu, včetně civilní verze Il-112T.

Letoun v ruském letectvu nahradí především dopravní An-24 a An-26. Letectvo stále papírově vlastní zhruba 200 letounů An-26, z toho okolo stovky antonovů provozuje aktivně. Podle nedávného vystoupení ruského minsitra obrany Sergeje Šojgy však 80 % letounům An-26 končí v roce 2030 technická životnost a je tedy nutné přijmout náhradu v podobě Il-112V.

Výrobní podnik VASO investoval do montážní linky 1,3 miliardy rublů (441 milionů Kč), což umožní od roku 2020 vyrábět až 24 letadel Il-112V ročně. Je důležité dodat, že Il-112V je vyroben výhradně z ruských součástek a dílů.

Přípravné práce na projektu Il-112V byly spuštěny již v roce 1994 a konstruktéři při jeho vývoji zúročili poznatky získané z vývoje dopravního letounu Il-114. Vývoj Il-112V však provázejí od samého počátku technické a finanční problémy, a také mnohaletá zdržení:

V květnu 2003 si Il-112V vybralo jako náhradu za An-26 ruské vojenské letectvo. Ekonomická krize však omezila státní financování programu a v roce 2010 ruské ministerstvo obrany oznámilo firmě Iljušin, že si má nadále hradit vývoj Il-112V z vlastních zdrojů.

V květnu roku 2011 přišla pro program Il-112V další rána ‒ ruské ministerstvo obrany Ruska se rozhodlo od plánovaného pořízení Il-112V upustit ve prospěch nákupu ukrajinských transportních strojů An-140T.

Ministerstvo obrany odebralo devět An-140T, ale po ruské anexi Krymu došlo k ochlazení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou a nakupování An-140T začalo být v Rusku nežádoucí. Do popředí se tak znovu dostalo dokončení vývoje Il-112V.

Problémy s vývojem, včetně silně kritických článků v ruském tisku, však pokračují dodnes. S poslední závažnou kritikou přišel v červenci ruský deník Vzgľjad. Podle deníku, který se odvolává na zdroje „blízké generálnímu štábu“, přetížení prvního vyrobeného letounu je až 40 % (tři tuny), místo povolených 10 % ‒ letoun je jednoduše příliš těžký.

Generální ředitel Iljušin Alexej Rogozin přiznal zpoždění, ale zprávy o konci programu dementoval: „Technika takového výpočtu [40 % - pozn. red. ] je překvapivá. Existuje přetížení, ale mnohem menší. V tomto okamžiku jsme přijali opatření a podnikáme poměrně aktivní akce zaměřené na snížení hmotnosti na stanovené hodnoty. Jsem si jistý, že tento úkol splníme.“

„Jedná se o zcela nový letoun. Samozřejmě, že aktuální stav celého leteckého průmyslu se projevuje při jeho výrobě,“ dodal Rogozin s tím, že firma Iljušin má problém především se subdodavateli jednotlivých dílů.


Reportáž ruské televize z návštěvy podniku VASO místopředsedy Ruské federace pro vojensko-průmyslový komplex Jurije Borisova.

V každém případě v průběhu vývoje došlo k nárůstu maximální vzletové hmotnosti letounu z 19,7 tun na 21 tun a výkon použitých motorů TV7-117ST (2× 2059 kW) se stal nedostatečný. Výsledkem je pokles nosnosti z 6000 kg (jak schválilo ruské ministerstvo obrany) na 5000 kg a pokles doletu s maximálním zatížením z 3000 km na 1200 km (2400 km s 3500 kg nákladu).

Díky málo výkonným motorům navíc Il-112V nebude moci na své palubě přepravovat více než 50 vojáků, 26 výsadkářů nebo 23 raněných na nosítkách. Z tohoto důvodu se výhledově pro Il-112V počítá s perspektivním motorem VK-3500 (2× 2570 kW), který však zatím není k dispozici.

Program lehkého dopravního letadla Il-112V ukazuje na tristní stav ruského leteckého průmyslu, především toho dopravního. Firma Iljušin se doslova „pere“ s vývojem lehkého Il-112, přitom musí dokončit vývoj mnohem složitějšího středního proudového dopravního letadla Il-76MD-90A (vývoj také stíhají závažné problémy) a spekuluje se dokonce o vývoji nástupce těžkých An-124.

„Smlouva na dodávku 38 vojenských dopravních letadel [Il-76 - pozn. red. ] do Číny je přerušena. Dodání dvou Il-76MF do Jordánska bylo provedeno s významným zpožděním. Projekt Il-214 / MTA [střední dopravní letoun - pozn. red.] selhal. Program obnovy výroby Il-76 je zcela mimo kontrolu. Jediné letadlo [Il-76 - pozn. red.] v testovacím provozu vykazuje velmi nízkou provozní spolehlivost. Existují velmi velké obavy z vývoje Il-112V. Pokud společnost nedokázala za deset let obnovit výrobu Il-76, jaké jsou šance na úspěch při oživení složitějších a v zahraničí navržených An-124, pro které neexistuje ani žádný motor?“ nebere si s firmou Iljušin servítky ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies) a člen Veřejné rady ruského ministerstva obrany.

V každém případě ruské letectvo nutně potřebuje nahradit flotilu svých stárnoucích dopravních letadel a zdá se, že vlastními silami to nezvládne. Nákup západních letounů je mimo realitu, takže nebude překvapením, pokud v ruském letectvu v příští dekádě uvidíme létat čínská dopravní letadla jako Shaanxi Y-9 nebo Xian Y-20.

Zdroj: Ruslet, TASS, Vzgljad
 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Chramčichin: Klauni z NATO nás neohrozí, hrozba je Čína

Aleksandr Chramčichin, zástupce ředitele moskevského Ústavu politické a vojenské analýzy, v článku ...

Bojové vozidlo Kurganěc-25 se chystá na vojskové zkoušky

V letech 2019 až 2021 ruská armáda získá neurčitý počet prototypů bojových vozidel Kurganěc-25. ...

Letoun L-159T2 pro českou armádu absolvoval první let

První z letounů L-159T2 pro Vzdušné síly Armády ČR úspěšně zvládl zálet. První let nového ...

KC-Z: Stealth tankery pro americké letectvo

Americké letectvo (USAF) rozvíjí v rámci programu KC-Z koncept „neviditelných“ vzdušných tankerů. ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • KóĎA
    20:25 18.10.2018

    Logik: jenom poznámka - "střílet rakety" bylo zaměření TU-95 už od verze "K" - to je konec 50. let. Byť bylo možné i použít i konvenční bomby.

    Logik: jenom poznámka - "střílet rakety" bylo zaměření TU-95 už od verze "K" - to je konec 50. let. Byť bylo možné i použít i konvenční bomby.

  • logik
    19:12 18.10.2018

    Kóďa: Sice měl trup stejně dlouhej, ale bylo natom letadle úplně jiný vybavení, letadlo mělo jiné poslání (místo shazování bomb střílet rakety), uvnitř trupu zmizela většina ...Zobrazit celý příspěvek

    Kóďa:
    Sice měl trup stejně dlouhej, ale bylo natom letadle úplně jiný vybavení, letadlo mělo jiné poslání (místo shazování bomb střílet rakety), uvnitř trupu zmizela většina palivových nádrží, čímž se tam uvolnilo poměrně dosti místa atd....
    Všechny zdroje se shodují, že MSko je daleko blíž 142, než původnímu medvědovi. Ono není divu, vždyť to je konstrukce 30let od původního medvěda.

    Jestli nevěříš, tak si zkus přečíst na rusletu o medvědovi a jeho předchůdcích. To, v čem se u každého změnil trup oproti jeho předchůdci je tam popsané poměrně slušně.

    Jinak fakt nevím, jak z tohodle obrázku (taky jsi sem mohl dát přímý odkaz):
    http://aviadejavu.ru/Images6/M...
    kde jediný, co je z konstrukce trupu pořádně vidět je rotační závěsník, což je právě to, co první Medvědi neměli, chceš posuzovat shodnost konstrukce.
    Nevidíš tam konstrukci kostry, použitý materiály, tvar výstuh či přepážek, nic. Jediný, co je tam pořádně vidět, je tvar "okýnek na kapotě", což je pro konstrukci trupu fakt podstatný. Podle takovýdleho posuzování je Škoda 100 a Škoda 100R naprosto jiný auto...

    Nebo jsi to myslel tak, že tam tu podobnost nevidíš, protože z toho obrázku nic vidět nejde? :-) :-)Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    18:38 18.10.2018

    logik: jo, jo. Sovětský letec byl zocelen - zcela ignoroval fyziologické potřeby člověka během extrémně dlouhých letů... TU-95MS měl +- stejně dlouhý trup jako TU-95. TU-142 o ...Zobrazit celý příspěvek

    logik: jo, jo. Sovětský letec byl zocelen - zcela ignoroval fyziologické potřeby člověka během extrémně dlouhých letů...

    TU-95MS měl +- stejně dlouhý trup jako TU-95. TU-142 o něco delší (vložením jednoho segmentu). Takže ty schémata se asi moc neliší od původní verze - stavbou trupu.

    Ale nechám toho, nekonečnými kolečky s tebou v hlavní roli je AN plné :-)Skrýt celý příspěvek

  • logik
    15:55 18.10.2018

    Kóďa: jo, po stránce aerodynamiky a pohonu skončila evoluce u T85. Pro požadovaný výkony bylo prostě potřeba "něco novýho" a to Tupolev dokázal (byť napotřetí) dosti geniálně - ...Zobrazit celý příspěvek

    Kóďa: jo, po stránce aerodynamiky a pohonu skončila evoluce u T85. Pro požadovaný výkony bylo prostě potřeba "něco novýho" a to Tupolev dokázal (byť napotřetí) dosti geniálně - akorát se trefil do špičky možností tehdejšího Ruského průmyslu.
    Ale aby konstrukci urychlil, tak trup, kterej předchozí typy nelimitoval, tak přejal a modifikoval. Není to "to co dělá letadlo letadlem", a šípové křídlo i turbopropy byl kvalitativní skok úplně někam jinam, proto když se mluví o letadlu jako o celku, tak se mluví o nové konstrukci. Když jde člověk víc do podrobností, tak ale už to tak jednoduché není.

    Oba Tebou postované "plány" letadla se pak týkají T-95MS, teda konstrukce z 80-tých let, která mezi tím prošla několika modifikacemi, z toho dvěma většíma: Tu-95 => Tu-142 => Tu-95MS.

    A co se týče toalety, tak ta fotka opět pochází opět z MSka, nikoli z původního medvěda, takže nic nedokazuje. Tu absenci toalet v původním Tu-95 jsem ověřoval z několika zdrojů. Ale samozřejmě nemůžu úplně vyloučit, že ty zdroje od sebe neopisovaly, doložený to nějakým primárním zdrojem (fotografií či svědectvím pilota) nemám.

    Mikojan:
    To porovnání tady už bylo a pro Il-112 nedopadá příliš dobře. Např. CASA má o 30km větší cruise speed při ne o málo slabších motorech, o 1,5km větší dostup (limitace 7.6km pro Il-112 znamená potenciální nemožnost "nadletět manpady", o přelítávání Himalájí nemluvě).
    Přitom Casa uletí 3700km s 6tunama, zatímco Iljušin se stejným nákladem jen 1000km.

    Ono není divu, že ten projekt byl zrušenej, a teprv po anexi Krymu, kdy ruská armáda ztratila šanci na akvizici An-132 (tak i čehokoli západního, ale to je otázka, jestli by byla vůle koupit a prodat vojenská letadla i před Krymem), tak ho obnovili.Skrýt celý příspěvek

  • mikojan29
    11:54 18.10.2018

    Páni, myslím, že článok je o Il 112V a nie o vývoji strategických bombardérov v ZSSR a USA.
    Toto lietadlo môžete porovnávať s C27J Spartan alebo CASA 295M.

    Páni, myslím, že článok je o Il 112V a nie o vývoji strategických bombardérov v ZSSR a USA.
    Toto lietadlo môžete porovnávať s C27J Spartan alebo CASA 295M.

  • KóĎA
    09:37 18.10.2018

    Logik: Jefim Gordon ve své knize stran sovětského strategického letectva píše o TU-85 jako o slepé vývojové uličce s tím, že je potřeba vyprojektovat nové letadlo pro novou dobu. ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik: Jefim Gordon ve své knize stran sovětského strategického letectva píše o TU-85 jako o slepé vývojové uličce s tím, že je potřeba vyprojektovat nové letadlo pro novou dobu. Nic o evoluci.

    Já koukám na tento odkaz https://forums.eagle.ru/showth... podobnost prostě nevidím.

    Hilton to sice není, ale hajzlík Medvěd má https://www.google.com/search?...

    Ostatně při jeho použití by to bez něj nešlo :-)

    TU 142 (a z něho vycházející TU-95MS) měl přepracovaný trup kvůli objemu vezeného zařízení. Sověti halt nebyli mistři miniatur.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    23:37 17.10.2018

    fenri: Svůj názor jsem podpořil třemi odkazy, z toho jeden byl česky - z Rusletu. Cheš tvrdit, že autor Rusletu ví hovno? Prosím odpověz. Druhé dva byly pravda anglicky: jeden ...Zobrazit celý příspěvek

    fenri:

    Svůj názor jsem podpořil třemi odkazy, z toho jeden byl česky - z Rusletu. Cheš tvrdit, že autor Rusletu ví hovno? Prosím odpověz.
    Druhé dva byly pravda anglicky: jeden od člověka, který vystudoval letectví a jeho profesí je publikovat o letadlech. Třetí byl od Anthony Tucker-Jonese, člověka, co byl v Britské rozvědce, jeho profesí bylo získávat informace o sovětských zbraních, a napsal přes deset monografií týkajících se military tématiky. Ten také ví hovno?

    A člověk, který jediný odkaz na dané téma sehnal českou wiki, z které citoval na první pohled nesmysly, to okomentuje takto:
    "Vždycky vytáhne citát nějakého anglicky píšícího logika, který o tom ví stejné hovno, "

    Takhle lhát a snižovat dodané zdroje, když už na svou podporu nedokážeš žádné sehnat, je dosti ubohé.

    ===

    Co se týče vnitřního uspořádání, tak
    B29 má kabinu, v prostoru před křídly, jde je jedna pumovnice v prostoru za křídly je druhá pumovnice, pak přetlaková kabina pro "radarčíka" a střelce a v ocase zadní střelci.
    T-80 měl v podstatě stejné uspořádání, jako B-29 jen prodloužil pumovnice a přesunul radarčíka dopředu do nové větší kabiny, v středním přetlakovém prostoru zůstali střelci.
    T-85 dále prodloužil obě pumovnice.
    T-95 měl šípové křídlo, tedy se centroplán musel v trupu posunout dopředu, aby bylo zachováno centrum vztlaku. Tupolev tedy vyměnil segment centroplánu se segmentem přední pumovnice, což vedlo k přirozenému spojení přední a zadní pumovnice a vzniku jedné velké. Aby ušetřil váhu, použil Tupolev dálkově ovládané zbraňové stanice a proto mohl vypustit střední přetlakovou kabinu. Zůstala jen zadní přetlaková kabina v ocase.
    Za povšimnutí také stojí, že zrušením prostřední přetlakové kabiny přišla posádka o "zázemí" včetně záchodů.

    zdroje - online např. ruslet., trup B-29 lze vidět např. tady
    http://readingrat.net/b-29-sch...

    Fakt na tom nevidím nic, co by haprovalo nebo ukazovalo na jinou konstrukci, naopak je na těch typech krásně vidět jak evoluce postupně ten trup natahovalo do konečné délky.

    Ono o tom, že je to dědictví po B-29, mluví i samotný průměr trupu. Veškeré podobné "originální" konstrukce takto velkých letadel z té doby (B-36, B-52, M-4) mají průměr trupu větší, takto malý průměr už je evidentně váhově nevýhodný.

    PS: A jestli Tě zajímá, proč hledám informace v angličtině, tak čistě proto, že v češtině jich je málo, a dosti často zkreslené - jak sis i sám naběh s tou wikipedií....Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    20:46 17.10.2018

    Jen aby to nezapadlo, o čem je spor... Logik 15.10. v 19:09 "Tvrdit, že to je B-29 je teda více než přehnané, ale ta letadla mají k sobě dosti blízko." To "dosti blízko" je 3x ...Zobrazit celý příspěvek

    Jen aby to nezapadlo, o čem je spor...
    Logik 15.10. v 19:09 "Tvrdit, že to je B-29 je teda více než přehnané, ale ta letadla mají k sobě dosti blízko."
    To "dosti blízko" je 3x těžší letadlo s dvojnásobnou rychlostí a s NAPROSTO jinou aerodynamikou...

    Czertik téhož dne:
    "To ze tu-95 nedokaze proniknout pvo narozdil od b-2, neni problem b-2 ale prave tu-95. nebo skutecne me tu napis v cem se role raketonosice b-2 a tu-95 tak zasadne lisi, ze neni pravza ze b-2 ma stejknou roli jako tu-95."
    Vtip je v tom, že B-2 není primárně raketonosič. Tedy stroj, který se pro neschopnost či vysokou míru rizika nesnaží proniknout PVO a útočí z odstupu (nyní zpravidla 1000 km+). Všechny technologie B-2 jsou určeny k tomu, aby naopak PRONIKL PVO. Kdyby byl raketonosič, nebude mít schopnost nosit 15tun těžké bomby. Nebude mít mraky prostředků k obraně před PVO. Nebude se snažit být neviditelný pro PVO... Ano, umí nosit rakety. Ale to umí i B-52 či B-1B. Kouzlo a jediný důvod, proř byl Spirit vyvíjen je v tom, že pronikne tam, kam se B-52 či B-1B nedostane - tedy nad území protivníka. Tu-95 tuto ambici ani náhodou už dekády nemá a ani mít nemůže. Prostě jeho účel je ZCELA jiný. Čili tvrzení, že úkolem Tu-95 je pronikat cizí PVO je nesmysl.Skrýt celý příspěvek

  • fenri
    20:17 17.10.2018

    Czertik: dám vám radu - nemávejte čísly, která dokazují, že nemáte pravdu. Vaše porovnání Spitfire Mk.I vs. Mk. 24: Rozdíl ve výkonu: 770 vs. 1770 kW. Ve srovnání s B-29 vs ...Zobrazit celý příspěvek

    Czertik: dám vám radu - nemávejte čísly, která dokazují, že nemáte pravdu.
    Vaše porovnání Spitfire Mk.I vs. Mk. 24:
    Rozdíl ve výkonu:
    770 vs. 1770 kW. Ve srovnání s B-29 vs Tu-95 je to rozdíl zanedbatelný. B-29 má 6650 kW max., Tu-95 má 44 128 kW!!! Tedy u Spitfire došlo k nárustu výkonu o cca 130%, zatímco u Tučka o 560%! Vidíte ten BRUTÁLNÍ rozdíl ve výkonu? Co hmotnost?
    U Spitfiru se ani nezdvojnásobila, u Tůčka je 3x vyšší. A tak by se dalo pokračovat. Velikost nosné plochy atd. Argument o určení neobstojí. B-29 byl navržen od počátku jako bombardér a s adekvátně terzně tuhou konstrukcí. I Tu-95 byl bombardér. Přesto rozdíl v namáhání konstrukce mezi B-29 a Tu-95 je větší, než u první a poslední verze Spitfiru. Proč? Protože to letadlo je 3x těžší, létá 2x rychlejí, nemluvě o mnohem větších rozměrech (páka).

    Kóda: B-29 má tři prostory (příď, prostředek s plechy a střelci a zadní střelec). Tu-95 má dva (a proto je jeho trup stejný). Ve předu skoro vše, vzadu zadní střelec a operátor dolní věže).

    K Logikovi to nemá cenu. Vždycky vytáhne citát nějakého anglicky píšícího logika, který o tom ví stejné hovno, ale myslí si, že když je to anglicky, tak za:
    A.) tomu rozumí jen on
    B.) když je to anglicky, musí to být pravda, i když bude text tvrdit, že je Slunce černé a hranaté.

    Logiku když víte prd o oboru, je zbytečné házet citáty na stejné "borce", jako jste sám. Nepotřebujete anglické či americké citace k tomu, bayste se podával na řezy trupů B-29 a Tu-95 a zjistil, že kromě rozměrů, tvaru, namáhání, rozložení zatížení vám hapruje i vnitřní uspořádání. A ano, najdete společné prvky. Jako mezi většinou letadel té které éry. Jedna věc je citát nějakého DOJMU a druhá věc jsou čísla a nákresy.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    19:20 17.10.2018

    Czertik: já od začátku narážel na, dle mého názoru, poněkud přehnané představy o naší velkoleposti. Ale jinak se v podstatě shodujeme. Já souhlasím s tím, že tu byli šikovní lidi, ...Zobrazit celý příspěvek

    Czertik: já od začátku narážel na, dle mého názoru, poněkud přehnané představy o naší velkoleposti. Ale jinak se v podstatě shodujeme. Já souhlasím s tím, že tu byli šikovní lidi, nadějné projekty. Jenze to, co vznikalo, bylo na samé hranici možného. Průmysl jako celek měl vybavení na dob Rakousko-Uherska, takže zvládal produkovat ve velkém dřeváky, na moderní konstrukce už neměl síly. O motorech ani nemluvě.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    14:18 17.10.2018

    dany v uplne prvnim priskeku si psal o naivite nejakych cechu, kteri si mysli o tom ze by ceske letectvo dokazalo obstat orpti lw, v diskuzi o stavu prumyslu se to zvrtlo ...Zobrazit celý příspěvek

    dany
    v uplne prvnim priskeku si psal o naivite nejakych cechu, kteri si mysli o tom ze by ceske letectvo dokazalo obstat orpti lw, v diskuzi o stavu prumyslu se to zvrtlo pozdeji.
    A k te diskuzi o ceskem prumyslu - rek bych ze pravda je tak nejak mezi tim co tvrdite oba.
    Mas pravdu v tom, ze co se tyka pripravenosti ceskeho prumyslu vyrabet celokovova letadla byl na tom dost spatne (hlavne diky sleposti politiku a byt co nejmene zavisli na dodavkach materialu ze zahranici - hliniku), ale logik ma pravdu v tom, ze kdyz na to prislo, tak inovacni/konstukci schopnosti cekemu prumyslu nechybely, jen holt nebyl cas na to, aby se novinky zavedly do vyzbroje.
    Jen urcite prvky - jako treba zatahovaci podvozek nebo ve vzduchu stavitelna vrtule by cesky prumysl dodal az ve 40 misto 39.

    Protoze kdyz se podivas na celkovy technologicky stav letecva csr v 38, nebylo na tom zas at zak katastrofalne. Podivej se na britanii - u ni v 38 slouzili jako stihacky prakticky bez vyjimky dvoulosniky, jednoposnych hurricanu bylo velmi malo, tusim snad jen 40 kusu, na kterych se piloti teprve trenovaly.
    To ze britove dokazali za rok prakticky kompletne prezborjit na jendoposniky ukazuje jak na to, ze jejich prumysl byl zcela pripraven na celokovove jednoposniky, tak i na silnou motivaci.
    Je skutecne velmi tezka otazka otazka jak by si vedl cesky prumysl, kdyby ten 1 rok navic dostal.
    byl by zcela prezbrojen, nebo by zsutal tak nejak na pul, ci jeste hure ?

    A nejsem si jist platnosti toho tvrzeni ze by cesky prumysl nedokazal dodat letouny ktere by odpovidaly soucanym pozadavkum - viz b-35, resp b-135. Ten soudobym pozadavkum odpovidal, byt zkusenosti ukazaly ze byl podmotorovany a vykonejsi motor by jen tak k dispozici nebyl.
    A ostatni letouny taky nebyly papirove spatne.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    12:58 17.10.2018

    gagnut: Vždyť jsem psal, že B-29 už nosníky nemá, proč si vždycky přečteš jen půlku, která se Ti hodí, abys mohl dál nadávat? Ke zbytku: doložil jsem tři různé citace, které ...Zobrazit celý příspěvek

    gagnut: Vždyť jsem psal, že B-29 už nosníky nemá, proč si vždycky přečteš jen půlku, která se Ti hodí, abys mohl dál nadávat?

    Ke zbytku: doložil jsem tři různé citace, které tvrdí, že ten trup přejatý je. Na Rusletu máš dokonce napsáno, které konkrétně části trupu byly přejaty, kde došlo k přepracování (např. kabina) a kde došlo k prodloužení trupu mezi jednotlivými následující evolucemi.

    Tvůj jediný protiargument je dokolečka opakování, že to prostě nejde, kdy se zároveň opakovaně překrucováním či nepochopením toho, co jsem tvrdil, snažíš ze mne udělat blba. Omlouvám se, ale takováto "debata" nemá dále smysl.

    ===

    danny: Právě, že jsi to příliš nedemonstroval. Protože od obdržení licenčních výkresů do zavedení výroby ty časy prostě nejsou o tolik horší, než jinde. A konstrukce B-35, která byla srovnatelná s Bf-109 a podle některých zdrojů měla dokonce lepší vývojový potenciál, také nijak neukazuje na zastaralost českého leteckého průmyslu. Ale to už se točíme v kruhu.

    "(např. vývoj funkčního zatahovacího podvozku pro B-35 trval pět let)"
    Ano, ovšem v nejprve v zkriplené republice, které byly zbraně na nic, a později ve válce v obsazené zemi, kde to naprosto nemělo prioritu.

    "hlavně, ruční kusovou výrobu i sériových modelů, namísto výroby hromadné."
    Což jsi ovšem nijak nedoložil, a např. množství vyrobených B-534 - skoro 600 kusů za čtyři roky v mírové situaci, kdy navíc se vědělo, že typ bude muset být brzo nahrazen, o tom fakt nesvědčí. Např. Meserschmit (srovnávám výkon továrny versus továrny, Německo Bf-109 samozřejmě vyrábělo ve více továrnách) v roce 41 vyrobil ve válečné produkci 200 Bf-109. Je to tak nesrovnatelné?
    Stejnětak Tvé tvrzení vyvrací fotky z předválečných továren Avie, které se nijak extra neliší právě např. od těch německých.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    12:06 17.10.2018

    Czertik: vůbec jsem se nebavil o čs letectvu versus lw, ani o situace za války. Mluvil jsem o zastaralosti čs. leteckého průmyslu vs. svět před válkou. To jsem demonstroval na ...Zobrazit celý příspěvek

    Czertik: vůbec jsem se nebavil o čs letectvu versus lw, ani o situace za války. Mluvil jsem o zastaralosti čs. leteckého průmyslu vs. svět před válkou.

    To jsem demonstroval na neschopnosti zavést rychle do výroby licenční typ, natož vyvinout vlastní, který by splňoval soudobé standardy.
    Dále na nezvládnutí tehdy již běžných technologií (např. vývoj funkčního zatahovacího podvozku pro B-35 trval pět let) a hlavně, ruční kusovou výrobu i sériových modelů, namísto výroby hromadné.Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    08:19 17.10.2018

    Nemáte někdo nějaké info o rozložení přetlakových částí trupu u TU-95? U B - 29 je to celkem snadno dohledatelné, ale u Medvěda tápu. Navíc se mi podle řezů nezdá, že by měl ten ...Zobrazit celý příspěvek

    Nemáte někdo nějaké info o rozložení přetlakových částí trupu u TU-95? U B - 29 je to celkem snadno dohledatelné, ale u Medvěda tápu. Navíc se mi podle řezů nezdá, že by měl ten dlouhý úzký průlez mezi přetlakovou kabinou posádky a kabinou střelce.Skrýt celý příspěvek

  • gangut
    08:00 17.10.2018

    Logik Placate sa v tom ako ryba v blate. Pri pološkrupinovom trupe nie je žiadna NOSNÁ kostra žiadne nosníky. Keď uprednostnujete anglické výrazy tak ho tvorí stressed skin, ...Zobrazit celý příspěvek

    Logik
    Placate sa v tom ako ryba v blate. Pri pološkrupinovom trupe nie je žiadna NOSNÁ kostra žiadne nosníky. Keď uprednostnujete anglické výrazy tak ho tvorí stressed skin, frames, stringers a intercostals. Proste opať diskutujete o niečom o čom nemáte potuchy a prekladáte to odkazmi na články rovnakých nadšencov ako ste vy. Ktorý si niečo na webe zrešeršovali niečo niekde započuli a niečo si domysleli.
    Proste tvrdiť že Tu-95 má predlžený trup prebratý z B-29 je nezmysel. Pre vašu informáciu ano dopravné lietadlá majú rozne dlžkové varianty, ale tie sa spravidla odvodzujú od strednej dĺžky.Tak k trupu napríklad B737-300 pridali jednu myslím 50 palcovú sekcie pred krídlo a jednu za krídlo a vznikol B-737-400, odobrali z neho také isté sekcie a vznikol B-737-500. A keď poletíte niekam na dovolenku a uvidíte niekde B737-400 prezrite si spodnú časť trupu za krídlom určite bude zvlnená alebo opravovaná dablérmi a to je predlžený len asi o 2,5 m bez zvýšenia výkonov.
    Takže predlžovanie trupu o nejakých 60%, obrovský nárast výkonov a hmotnosti, iné rozmiestnenie pretlakových priestorov, pumovníc inštalácie šípového krídla a stabilizátorov, ktoré prenášajú úplne iné zaťaženia - určite je to predĺžená B-29.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    23:10 16.10.2018

    dany K ww2 a ceskemu letectvu vs luftwafe. Ano, nas ejrychlejsi stroj byl z ruska..a co to dokazuje ? Dam ti jednoduchou otazku - zkomplikovalo POLSKE letectvo dle tebe zivot ...Zobrazit celý příspěvek

    dany
    K ww2 a ceskemu letectvu vs luftwafe.
    Ano, nas ejrychlejsi stroj byl z ruska..a co to dokazuje ?
    Dam ti jednoduchou otazku - zkomplikovalo POLSKE letectvo dle tebe zivot luftwaffe ?
    Ano/ne.
    A ted si vezmi ze cesi - pres obecnou zastaralost - meli pocetnejsi a ve stihackach i vykonejsi , letectvo, a dokonce i v lehkych bombarderech (vykonove) , prave diky tomu ruskemu stroji.
    byt ano, pro ceske letectvo byla velka nevyhoda tvar republiky, kdezto u polaku to velky problem nebyl.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    22:34 16.10.2018

    Vidim, ze sem stvoril monstum a lidi to stale bavi :), tak sem taky prispeju. fenri "natahování trupu i zvyšování hmotnosti a únosnosti je skutečně běžné, ALE o 300%?? ...Zobrazit celý příspěvek

    Vidim, ze sem stvoril monstum a lidi to stale bavi :), tak sem taky prispeju.

    fenri
    "natahování trupu i zvyšování hmotnosti a únosnosti je skutečně běžné, ALE o 300%?? Blázníte? Máte pravdu, že jsem napsal špatně délky trupů, ale jinak píšete úplné nesmysly. B-29 vážil max. 62 tun. Tu-95 váži 188 tun! Tučko se pohybuje bezmála dvojnásobnými rychlostmi. Chcete tvrdit, že tyto síly zvládá v podstatě stejný trup?"

    muzu sem dat jeden konkretni priklad ?

    spitfire mk1.

    vykon motoru 770 kw
    max rychlost 582 km/h
    hmotnost prazdna 1,953 kg
    hmotnost startovni 2,692 kg
    bojovy dolet 680 km

    spitfire mk f 24

    vykon motoru 1,771 kw
    max rychlost 731 km/h
    prazdna hmotnost 3,247 kg
    startovni hmotnost 4,490 kg
    bojovy dolet 627 km

    I kdyz jiste, spitfire nam nijak radikalne rozmerove narostl.


    Ted si porovnejme rusty vykonu u spitfiru a tu-4 a tu-95. stale ses presvedcen o tom, ze neni mozny vyraznu rust vykonu v ramci EVOLUCE jedne konstrukce, a ze to musi byt uplne nova ?
    a troufam si rict, ze nasobky pretizeni/zatizeni stihacky museji zvladat vetsi nez bombardery.


    a specialne pro tebe znova opakuju an-132 je jen evoluce an-32, kdezto z tu-4 na tu-95 je daleko radikalnejsi evoluce (pres tu-85) - se zcela novou konstukci - kridlem.
    Nikdy a nikde sem netrvil ze an-132 je nova konstukce.
    I kdyz, skutecne promin, ze sem to kridlo predtim pocital jen mezi prirozenou evoluci (prechod z primeho na sipove kridlo se del v te dobe u uplne kazdeho letounu, bez vyjimek).Skrýt celý příspěvek

  • logik
    22:08 16.10.2018

    To je fakt nepochopitelné, že jsem kupodivu myslel to, co se pokrývá plechem, tedy "lidově" kostru letadla? Anebo je Tvým cílem bazírovat na správném názvosloví, abys mohl ...Zobrazit celý příspěvek

    To je fakt nepochopitelné, že jsem kupodivu myslel to, co se pokrývá plechem, tedy "lidově" kostru letadla?
    Anebo je Tvým cílem bazírovat na správném názvosloví, abys mohl demonstrovat převahu a chceš slyšet přepážky, výztuhy (asi přesněji podélníky? jsem spíše kamarád anglické terminologie), nosníky (ty asi B-29 už nemá, když budeme přesní a budem je rozlišovat) atd...?
    Nebo co je cílem Tvé otázky?

    btw., todle už nechci tvrdit jistě, ale odhadem bych řekl, že při zvyšování nosnosti letadla bude v trupu růst právě spíše normálové napětí, než střih, což je právě záležitost té "kostry" a nikoli potahu. Ale v tomdle, jestli tomu tak není, se rád nechám poučit, konstrukci v praxi nedělám a jen sem k tomu trochu přičich.Skrýt celý příspěvek

  • gangut
    19:53 16.10.2018

    logik
    tak mi ako blbovi vysvetlite aký noskńý systém obalený plechom ste mal na mysli?
    Lebo inak si skutočne musím myslieť že ste blb.

    logik
    tak mi ako blbovi vysvetlite aký noskńý systém obalený plechom ste mal na mysli?
    Lebo inak si skutočne musím myslieť že ste blb.

  • logik
    18:59 16.10.2018

    gagnut: Ani nevím, jestli to mám komentovat. Asi je to zbytečné, ale stejně se pokusím. To, co píšeš jsem již jednou komentoval. Např. to, že neargumentuji konstrukcí křídla, ...Zobrazit celý příspěvek

    gagnut: Ani nevím, jestli to mám komentovat. Asi je to zbytečné, ale stejně se pokusím.

    To, co píšeš jsem již jednou komentoval. Např. to, že neargumentuji konstrukcí křídla, ale obecně konstrukcí (která se obecně může kupodivu týkat i křídla, ale z odkazů je jasně patrné, že nejen křídla). Stejně jako jsem vysvětlil, proč jsem interpretoval nosný systém v citaci tak, jak jsem ho interpretoval - protože jinak by ta citace byla buďto nesmysl, nebo nepravda - a já se narozdíl od vás snažím pochopit to, co druhý tvrdí, tak aby to nesmysl a nepravda nebyla, a nehledám jakoukoli terminologickou nepřesnost, abych s ní druhého mlátil po hlavě.
    I jsem dokonce uznal, že to nebyla příliš dobrá interpretace, (tedy že redukovat nosný systém u poloskořepiny jen na konstrukci nosníků není dobře, i když - opět viz odkaz - se to někdy dělá).

    O co se tedy tady snažíš? Mermomocí dělat z druhého blba, když Ti to v předchozím postu poněkud nevyšlo?Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 7