Iljušin Il-112V: Nástupce letadel An-26 se chystá na první let

První prototyp vojenského dopravního letounu Il-112V (0101) na montážní lince. / VASO

Vyvíjený ruský lehký dopravní letoun Iljušin Il-112V v ruské armádě nahradí letitá dopravní letadla Antonov An-26. Podle Alexandera Bykova, ředitele programu Il-112V ve firmě Iljušin, první letuschopný prototyp dokončil vibrační testy a na přelomu října a listopadu provede svůj premiérový testovací let.

Výroba Il-112V probíhá ve voroněžském leteckém závodě (VASO). Na produkci se podílí také Aviastar-SP dodávkami potahových panelů trupu, servisních krytek a dveří, a dalších více než 30 subdodavatelů. VASO kromě sériové výroby zajišťuje kompletaci dvou prototypů, jednoho pro letové zkoušky (0101) a jednoho pro statické a únavové zkoušky (0102).

První prototyp již prošel vibračními testy v Centrálním aerohydrodynamickém institutu v Žukovském. Podle Bykova testy dopadly dobře a letoun 0101 poprvé vzlétne na přelomu října a listopadu. Konec první etapy státních zkoušek je naplánován na rok 2019 a ten samý rok se do zkušebního programu zapojí první dva sériové stroje (0103 a 0104).

Ministerstvo obrany Ruské federace pro své vzdušně-kosmické síly nakoupí minimálně 100 letounů Il-112V s tím, že první sériové Il-112V převezme v roce 2020. Různé ruské vládní agentury do roku 2030 chtějí nakoupit nejméně 200 letounů tohoto typu, včetně civilní verze Il-112T.

Letoun v ruském letectvu nahradí především dopravní An-24 a An-26. Letectvo stále papírově vlastní zhruba 200 letounů An-26, z toho okolo stovky antonovů provozuje aktivně. Podle nedávného vystoupení ruského minsitra obrany Sergeje Šojgy však 80 % letounům An-26 končí v roce 2030 technická životnost a je tedy nutné přijmout náhradu v podobě Il-112V.

Výrobní podnik VASO investoval do montážní linky 1,3 miliardy rublů (441 milionů Kč), což umožní od roku 2020 vyrábět až 24 letadel Il-112V ročně. Je důležité dodat, že Il-112V je vyroben výhradně z ruských součástek a dílů.

Přípravné práce na projektu Il-112V byly spuštěny již v roce 1994 a konstruktéři při jeho vývoji zúročili poznatky získané z vývoje dopravního letounu Il-114. Vývoj Il-112V však provázejí od samého počátku technické a finanční problémy, a také mnohaletá zdržení:

V květnu 2003 si Il-112V vybralo jako náhradu za An-26 ruské vojenské letectvo. Ekonomická krize však omezila státní financování programu a v roce 2010 ruské ministerstvo obrany oznámilo firmě Iljušin, že si má nadále hradit vývoj Il-112V z vlastních zdrojů.

V květnu roku 2011 přišla pro program Il-112V další rána ‒ ruské ministerstvo obrany Ruska se rozhodlo od plánovaného pořízení Il-112V upustit ve prospěch nákupu ukrajinských transportních strojů An-140T.

Ministerstvo obrany odebralo devět An-140T, ale po ruské anexi Krymu došlo k ochlazení vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou a nakupování An-140T začalo být v Rusku nežádoucí. Do popředí se tak znovu dostalo dokončení vývoje Il-112V.

Problémy s vývojem, včetně silně kritických článků v ruském tisku, však pokračují dodnes. S poslední závažnou kritikou přišel v červenci ruský deník Vzgľjad. Podle deníku, který se odvolává na zdroje „blízké generálnímu štábu“, přetížení prvního vyrobeného letounu je až 40 % (tři tuny), místo povolených 10 % ‒ letoun je jednoduše příliš těžký.

Generální ředitel Iljušin Alexej Rogozin přiznal zpoždění, ale zprávy o konci programu dementoval: „Technika takového výpočtu [40 % - pozn. red. ] je překvapivá. Existuje přetížení, ale mnohem menší. V tomto okamžiku jsme přijali opatření a podnikáme poměrně aktivní akce zaměřené na snížení hmotnosti na stanovené hodnoty. Jsem si jistý, že tento úkol splníme.“

„Jedná se o zcela nový letoun. Samozřejmě, že aktuální stav celého leteckého průmyslu se projevuje při jeho výrobě,“ dodal Rogozin s tím, že firma Iljušin má problém především se subdodavateli jednotlivých dílů.


Reportáž ruské televize z návštěvy podniku VASO místopředsedy Ruské federace pro vojensko-průmyslový komplex Jurije Borisova.

V každém případě v průběhu vývoje došlo k nárůstu maximální vzletové hmotnosti letounu z 19,7 tun na 21 tun a výkon použitých motorů TV7-117ST (2× 2059 kW) se stal nedostatečný. Výsledkem je pokles nosnosti z 6000 kg (jak schválilo ruské ministerstvo obrany) na 5000 kg a pokles doletu s maximálním zatížením z 3000 km na 1200 km (2400 km s 3500 kg nákladu).

Díky málo výkonným motorům navíc Il-112V nebude moci na své palubě přepravovat více než 50 vojáků, 26 výsadkářů nebo 23 raněných na nosítkách. Z tohoto důvodu se výhledově pro Il-112V počítá s perspektivním motorem VK-3500 (2× 2570 kW), který však zatím není k dispozici.

Program lehkého dopravního letadla Il-112V ukazuje na tristní stav ruského leteckého průmyslu, především toho dopravního. Firma Iljušin se doslova „pere“ s vývojem lehkého Il-112, přitom musí dokončit vývoj mnohem složitějšího středního proudového dopravního letadla Il-76MD-90A (vývoj také stíhají závažné problémy) a spekuluje se dokonce o vývoji nástupce těžkých An-124.

„Smlouva na dodávku 38 vojenských dopravních letadel [Il-76 - pozn. red. ] do Číny je přerušena. Dodání dvou Il-76MF do Jordánska bylo provedeno s významným zpožděním. Projekt Il-214 / MTA [střední dopravní letoun - pozn. red.] selhal. Program obnovy výroby Il-76 je zcela mimo kontrolu. Jediné letadlo [Il-76 - pozn. red.] v testovacím provozu vykazuje velmi nízkou provozní spolehlivost. Existují velmi velké obavy z vývoje Il-112V. Pokud společnost nedokázala za deset let obnovit výrobu Il-76, jaké jsou šance na úspěch při oživení složitějších a v zahraničí navržených An-124, pro které neexistuje ani žádný motor?“ nebere si s firmou Iljušin servítky ruský vojenský analytik Ruslan Puchov, šéf moskevského think-tanku CAST (Centre for Analysis of Strategies and Technologies) a člen Veřejné rady ruského ministerstva obrany.

V každém případě ruské letectvo nutně potřebuje nahradit flotilu svých stárnoucích dopravních letadel a zdá se, že vlastními silami to nezvládne. Nákup západních letounů je mimo realitu, takže nebude překvapením, pokud v ruském letectvu v příští dekádě uvidíme létat čínská dopravní letadla jako Shaanxi Y-9 nebo Xian Y-20.

Zdroj: Ruslet, TASS, Vzgljad
 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Chramčichin: Klauni z NATO nás neohrozí, hrozba je Čína

Aleksandr Chramčichin, zástupce ředitele moskevského Ústavu politické a vojenské analýzy, v článku ...

Bojové vozidlo Kurganěc-25 se chystá na vojskové zkoušky

V letech 2019 až 2021 ruská armáda získá neurčitý počet prototypů bojových vozidel Kurganěc-25. ...

Letoun L-159T2 pro českou armádu absolvoval první let

První z letounů L-159T2 pro Vzdušné síly Armády ČR úspěšně zvládl zálet. První let nového ...

KC-Z: Stealth tankery pro americké letectvo

Americké letectvo (USAF) rozvíjí v rámci programu KC-Z koncept „neviditelných“ vzdušných tankerů. ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:

  • fenri
    08:56 13.10.2018

    Dušan: pokud nechápete, že je "trošku" rozdíl mezi tím, vyvinout nové letadlo a udělat mu komplet nové motory, avioniku, drak... a hodit na staré letadlo již dávno existující ...Zobrazit celý příspěvek

    Dušan: pokud nechápete, že je "trošku" rozdíl mezi tím, vyvinout nové letadlo a udělat mu komplet nové motory, avioniku, drak... a hodit na staré letadlo již dávno existující motory a normální, komerčně dostupnou avioniku, tak pište raději do časpisů o štrikování nebo vaření. An-132 je jen An-26 s kanadskými motory. Neříkám, že je to špatný stroj, nebo hloupý přístup. Ale vyvinout vlastní nové letadlo od nuly, s vlastními motory, avioniku je prostě co do náročnosti úplně jiná liga.
    Takze primární příčina je jasná : ukrajinský stroj je jen upgrade staré sovětské konstrukce, na kterou se navesilo něco, co nepotřebovali vyvinout.Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    18:19 12.10.2018

    Je zaujímavé porovnať An-132 a Il-112. Stroje ktoré majú rovnaké zadanie - nahradiť An-26, ale rozličné výsledky. An-132 úspešne lieta a pripravuje sa sériová výroba po štyroch ...Zobrazit celý příspěvek

    Je zaujímavé porovnať An-132 a Il-112.

    Stroje ktoré majú rovnaké zadanie - nahradiť An-26, ale rozličné výsledky. An-132 úspešne lieta a pripravuje sa sériová výroba po štyroch rokoch vývoja ..... ruský stroj je stále pred prvým letom a už sú problémy ...

    Príčina je zrejmá, pokým ukrajinský stroj sa vyvýjal v úzkej súčinnosti z renomovanými svetovými firmami, Rusi chcú byť sebestační ....Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    18:02 12.10.2018

    overitza Proti letounum casa nebyly vyhrady ani ne tak moc vykonoveho razu, jako spis spolehlivosti, ale hlavne ceny, ze byly neskutecne predrazene, navic se jich koupilo vic nez ...Zobrazit celý příspěvek

    overitza
    Proti letounum casa nebyly vyhrady ani ne tak moc vykonoveho razu, jako spis spolehlivosti, ale hlavne ceny, ze byly neskutecne predrazene, navic se jich koupilo vic nez cr realne potrebuje a potrebovala.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    17:47 12.10.2018

    gagnut/petrik/fotr Jiste mate pravdu v tom, ze rozpad sssr nebyl pro rusko prijemny a spousta subdodavatelu zkrachovala/zmenila vyrobni program, ale holt to je obrovsky problem ...Zobrazit celý příspěvek

    gagnut/petrik/fotr

    Jiste mate pravdu v tom, ze rozpad sssr nebyl pro rusko prijemny a spousta subdodavatelu zkrachovala/zmenila vyrobni program, ale holt to je obrovsky problem vedeni ruska, ze nedokazalo myslet na budcnost a nakupovat i zbytecne letouny, byt maloseriove, drahe za kus, aby se udrzely kapacity.
    Vezme te si nase aero a l159 alca, jak byly ty pocty vyrobnich kusu obrovsky krtizovane a jak znacna cast lezela zcela neuzitecne 18? let ve sklade.
    jenze prave tahle vyroba na sklad udrzela aero funkcni, nezkrachovale a zachovala dodavatelksy retezec. A proto dnes muze, konecne, prodavat a vyrabet l39ng do ciziny. A vydelat nejakou korunku.
    Ano vyhozene penize za skladove l159 byla velka, ale dle meho nazoru stale mensi, nez kdyby se ted aero (pokud by prezilo) rozhodlo dnes zacit zniceho nic vyrabet a vyvyjet L39(polo)NG.Skrýt celý příspěvek

  • Czertik
    17:38 12.10.2018

    gagnut Ne skutecne sem nezaspal dobu, skutecne vim o tom, ze cela letecka vyroba byla roztahana po celem sssr, dokonce vim ze antonov se nsleza ns ukrajine a ne v rusku :). Ale ...Zobrazit celý příspěvek

    gagnut
    Ne skutecne sem nezaspal dobu, skutecne vim o tom, ze cela letecka vyroba byla roztahana po celem sssr, dokonce vim ze antonov se nsleza ns ukrajine a ne v rusku :).
    Ale skutecne nevidim problem, ze pokud nekdo v rusku vyrabel potahy pro antonova co se kompletoval na ukrajine, nevidim duvod proc by to nemel dokazat vyrabet potahy pro iljusiny v rusku.
    Samozrejme, sem si vedom potreba ruznych naroku na velikost haly a strojniho vybaveni pokud mas v hale vyrabet male letouny typu l-410 a velke kravy ala an-124, ale to je problem prostoru a investic si ten prostor vytvorit, ne schopnosti.
    navic nevim o tom, ze by se na ukrajine, kazachstanu ci kdekoliv jinde vyrabeli vyrazne vetsi letouny nez v samotne casti ruska, takze by rusko prislo o prostorove moznostiu vyrabet "velke kravy".
    A co se tyce technologie - ano, tam sou komplikace daleko vetsi nez co se tyka prostoru, ale skutecne mam problem si vybavit jedinou technologii ktera by byla unikatni pro ukrajinu/kazachstan apod a nebyla by nikde v sssr, resp nemela svoji obdobu na uzemi ruska.


    Petris
    ¨Budes se divit, ale s leteckou vyrobou sem do styku prisel :).
    Ano, zcela chapu tuhle tvoji "..si budeš držať know how napr. na opracovávanie stojín motorov z titánových zliatin,..".
    jenze neda me to, abych se nezeptal, to tam rusove 30 let zadne motory s titanem nevyrabely ? To nemely zadny jiny vyrobni program ?
    Vyrobni dokumentace moc prostoru nezabere. zabere daleko min prostoru nez konstucni kancelar, sklad ci cokoliv jineho.
    A ano, skutecne je kolikrat levnejsi si udrzet vyrobni pripravky, svezt je z 10 hal, jen do jedne, a platit tu 1 halu po 10 let (mozna i tech 30), nez po 30 letech vyrabet ty pripravky uplne znova.
    I kdyz, jo chapu, pokud nikdo nepremysli o tom, ze by se kdy tenm program/vyroba kdy rozjel..tak proc si drzet ty pripravky.
    Chces priklad z ceska ? vezmi si l-610. program ktery dnesnimu letu obrovsky chyby a mohl by mu prinest nemale zisky, kdyby se dotahl do konce.
    Jenze ten program se nikdy neobnovi. Proc ? Veskere pripravky na jejich vyrobu byly sesrotovany predchozim vedenim. Vykresova/projektova dokumentace je v letu nedotcena. A nikdo nebude vynancoivat jejich novou vyrobu.
    A pritom to uskladneni onech pripravku tam kde byly, nicemu nezavazelo a dodnes je tam misto nich stale prazdne nevyuzite misto
    .Skrýt celý příspěvek

  • overitzda0
    16:35 12.10.2018

    @Jerry, v motorech neni problem. CASA pouziva motory, ktere maji mensi vykon nez IL-112V. Stejne ma vyssi nosnost a dolet. Problem je v tom, ze IL-112V je prilis tezky. Protoze se ...Zobrazit celý příspěvek

    @Jerry, v motorech neni problem. CASA pouziva motory, ktere maji mensi vykon nez IL-112V. Stejne ma vyssi nosnost a dolet. Problem je v tom, ze IL-112V je prilis tezky. Protoze se vyviji spolecne s IL-114 museli udelat kompromisy, ktere mozna snizi cenu letounu ale vezmou mu nejake dulezite vlastnosti. Uvidime. Rusove nebudou kupovat Cinske letadla, potrebuji tak 10 let at dostanou svuj letecky prumysl do lepsiho stavu. Pochopili, ze si musi byt schopni udelat letadlo cele sami, jinak nemaji sanci konkurovat.Skrýt celý příspěvek

  • overitzda0
    16:31 12.10.2018

    @Pauli, Zatim vyrobili Rusove u sebe jenom 4 ks IL-76. Teda bych to nenazval obnovenim vyrobi.Jeden prerobili na tanker a jeden na A-100. S tou vyrobou se hodne perou. Oproti ...Zobrazit celý příspěvek

    @Pauli,
    Zatim vyrobili Rusove u sebe jenom 4 ks IL-76. Teda bych to nenazval obnovenim vyrobi.Jeden prerobili na tanker a jeden na A-100. S tou vyrobou se hodne perou. Oproti puvodni IL-76 nejde jenom o zmenu motoru ale take i geometrie kridla (je jednoduchsi). Linku na vyrobu budou mit hotovou snad pristi rok. Skutecne dodavky si myslim, ze stihnou az od roku 2020 - 2021.Skrýt celý příspěvek

  • Pauli
    10:37 12.10.2018

    Program obnovy výroby Il-76 je zcela mimo kontrolu. Jediné letadlo [Il-76 - pozn. red.] v testovacím provozu vykazuje velmi nízkou provozní ...Zobrazit celý příspěvek

    Program obnovy výroby Il-76 je zcela mimo kontrolu. Jediné letadlo [Il-76 - pozn. red.] v testovacím provozu vykazuje velmi nízkou provozní spolehlivost.
    --------------------------------
    Jak je tohle starý kus článku proboha ?
    Vždyť už je to celkem doba co se do vzduchu podíval i IL-78M 90A a A-100
    https://www.youtube.com/watch?...

    https://www.youtube.com/watch?... Skrýt celý příspěvek

  • jerry
    21:43 11.10.2018

    Fandim Firmě Iljušin , IL-76 je krásný stroj . Iljušin Il-112V vubec neznám a to sem se o letectví hodně zajímal a odebíral L+K. Iljušin Il-112V pokud se podaří třeba to bude ...Zobrazit celý příspěvek

    Fandim Firmě Iljušin , IL-76 je krásný stroj . Iljušin Il-112V vubec neznám a to sem se o letectví hodně zajímal a odebíral L+K. Iljušin Il-112V pokud se podaří třeba to bude dobrý stroj,,prolém vidím v motorech.Skrýt celý příspěvek

  • overitzda0
    19:48 11.10.2018

    Nevím jestli je to záměr ale chybí důležitá zmínka v článku. Soviety v rámci podpory zaostalejších regionů zakládali nebo přesouvali výroby do republik nebo zemi varšavské smlouvy. ...Zobrazit celý příspěvek

    Nevím jestli je to záměr ale chybí důležitá zmínka v článku. Soviety v rámci podpory zaostalejších regionů zakládali nebo přesouvali výroby do republik nebo zemi varšavské smlouvy. Tak se například dostal Antonov do Kyjeva. Výroba IL-76 byla v Taškent.
    https://en.m.wikipedia.org/wik...
    Po rozpade ZSSR výroba pokračovala ale díky kombinácií faktorov se nakonec zastavila. Rusové pochopili že si takto nijak nepomůžoua začali s přesunem produkce do Ruska. To dopadlo jenom částečně. Rusové museli udělat kompletní novou linku, dokumentaci, najít d dodavatele atd. Proto tak dlouho trvá. Měli to ale říci rovnou. Produkce 70 ks do roku 2018 byla lež od začátku. Produkce se nakonec rozjede. Momentálně je rozestavěných 10 nových IL-76MD-90A.
    IL-112 je znouzectnost protože spolupráce s Ukrajinou na An-148 skončila. Rusové už nikdy neuvidí peníze co nalili do toho projektu. IL-112 je špatné letadlo. Ta zmínka o přetížení o 40% je hloupost ale letadlo je těžké. Tento staví poprvé takže mají s tím problémy. Například takové CASA je mnohem lepší letadlo. S motory s menším výkonem mají nosnost 9t vs 5t. Navíc má CASA delší dolet. Celkem nerozumím proč se ozývají hlasy proti CASA. Letadlo je pro potřeby České armády jako dělané.
    Expertní potenciál 112 je nulový. Jde o sesterský projekt k 114. Ten vypadá lépe.Skrýt celý příspěvek

  • petris
    17:09 11.10.2018

    Možno to nie je o spoľahlivosti, ale skôr o prestojoch kvôli nedostatočnej servisnej sieti. Lietadlo samotné môže byť úplne v pohode, ale pokiaľ musí na mimotraťovú údržbu letieť ...Zobrazit celý příspěvek

    Možno to nie je o spoľahlivosti, ale skôr o prestojoch kvôli nedostatočnej servisnej sieti. Lietadlo samotné môže byť úplne v pohode, ale pokiaľ musí na mimotraťovú údržbu letieť kdesi na druhý koniec kontinentu, tak to je v leteckom biznise dosť zásadný finančný problém.Skrýt celý příspěvek

  • danny
    12:49 11.10.2018

    niko: máš nějaké zdroje k té nízké provozuschopnosti SSJ? O víkendu jsem s ním letěl a vyptával se, posádka se o něm vyjadřovala pozitivně. Nějak nižší spolehlivost nebo nějaké ...Zobrazit celý příspěvek

    niko: máš nějaké zdroje k té nízké provozuschopnosti SSJ? O víkendu jsem s ním letěl a vyptával se, posádka se o něm vyjadřovala pozitivně. Nějak nižší spolehlivost nebo nějaké problémy nezmiňovali. Jediné, co říkali, tak že se občas stane, že je let operován jiným typem s vyšší kapacitou sedadel, a že si vyšší osoby musejí dávat pozor na hlavu, když jdou do kuchyňky.Skrýt celý příspěvek

  • niko
    10:55 11.10.2018

    Dusan: Suchoj Superjet pouziva velke mnozstvo zahranicnych suciastok. Okrem toho su velmi zname jeho problemy ohladom udrzania ho v prevadzkyschopnom stave. Pre armadu v podstate ...Zobrazit celý příspěvek

    Dusan:
    Suchoj Superjet pouziva velke mnozstvo zahranicnych suciastok. Okrem toho su velmi zname jeho problemy ohladom udrzania ho v prevadzkyschopnom stave. Pre armadu v podstate nevhodne lietadlo.Skrýt celý příspěvek

  • KóĎA
    21:47 10.10.2018

    jenom odkaz, aby bylo jasno o čem je řeč: https://ruslet.webnode.cz/tech...

    jenom odkaz, aby bylo jasno o čem je řeč: https://ruslet.webnode.cz/tech...

  • KóĎA
    21:46 10.10.2018

    dusan: No je otázka, kolik by stály úpravy draků Superjetů oproti "pouhé" modernizaci vnitřních zařízení TU 134 UBx a zda-li si takový jednoúčelový stroj může momentálně Rusko ...Zobrazit celý příspěvek

    dusan: No je otázka, kolik by stály úpravy draků Superjetů oproti "pouhé" modernizaci vnitřních zařízení TU 134 UBx a zda-li si takový jednoúčelový stroj může momentálně Rusko dovolit. Zvláště, když se Tůčko používá k těmto účelům tak dlouhou dobu - a výroba z 80. let zase není ve vojenském letectvu něčím extrémním.Skrýt celý příspěvek

  • dusan
    21:31 10.10.2018

    skelet To je síce pravda ... ale ten počet tak akurát stačí na nejaké domáce "minimum" ... na nejaké veľké operácie v zahraničí s podporou An-124 môžu Rusi zabudnúť ... na ...Zobrazit celý příspěvek

    skelet

    To je síce pravda ... ale ten počet tak akurát stačí na nejaké domáce "minimum" ... na nejaké veľké operácie v zahraničí s podporou An-124 môžu Rusi zabudnúť ... na rozdiel od veľkej flotily C-5 a C-17 čo majú Amíci ...


    Inak ma dosť zaujalo, že Rusi modernizujú stroje Tu-134 pre výcvik posádok bombardovacích strojov. Vzhľadom na ich vek a morálnu zastaralosť by som čakal využitie nových strojov napr. Suchojov Superjet 100.Skrýt celý příspěvek

  • Gibon
    21:28 10.10.2018

    Tu bude nejaka kauzalita :-) "Je důležité dodat, že Il-112V je vyroben výhradně z ruských součástek a dílů." "přetížení prvního vyrobeného letounu je až 40 % (tři tuny), místo ...Zobrazit celý příspěvek

    Tu bude nejaka kauzalita :-)

    "Je důležité dodat, že Il-112V je vyroben výhradně z ruských součástek a dílů."
    "přetížení prvního vyrobeného letounu je až 40 % (tři tuny), místo povolených 10 % ‒ letoun je jednoduše příliš těžký."Skrýt celý příspěvek

  • skelet
    21:04 10.10.2018

    black hole: A400 určitě není odpověď na An124

    black hole: A400 určitě není odpověď na An124

  • fotr
    19:24 10.10.2018

    To: Kozlus Ano, však to také (pohon) je největší, přímo tragický problém té lodě. Teď se ale prý vedou debaty zda do toho ,,šrotu" investovat nebo si počkat na Štorm který ale ...Zobrazit celý příspěvek

    To: Kozlus
    Ano, však to také (pohon) je největší, přímo tragický problém té lodě. Teď se ale prý vedou debaty zda do toho ,,šrotu" investovat nebo si počkat na Štorm který ale bude hoodně drahý a projekt není ani dotažen takže datum stavby se nedá ani odhadnout.
    Původní plány na výměnu/úpravu raketové výzbroje, úpravy hangáru, nové radary a mnoho dalších změn už zavrhli a zřejmě se teď přou zda vymění pohon a provedou základní údržbu aby loď mohla vůbec na vodu. Ona ta letadlovka z taktického hlediska moc smysl nedává ale pro Rusy je to samozřejmě věc národní cti.Skrýt celý příspěvek

  • Kozlus
    18:55 10.10.2018

    Jen detail: Do Kuznecova se uz hrablo a uz ma minimalne vytazeny kotle.

    Jen detail: Do Kuznecova se uz hrablo a uz ma minimalne vytazeny kotle.

Načítám diskuzi...

Stránka 6 z 7