Indická letadlová loď INS Vikramaditya

INS Vikramaditya
Foto: INS Vikramaditya po přestavbě / Wikipedia, Олег Филонок (oleg-filonok)

Indie měla obdržet od Rusů letadlovou loď pojmenovanou jako INS Vikramaditya po mnoha odkladech koncem roku 2012. Nakonec se ani tento termín nestihl a nyní se předpokládá, že dodávka původně sovětské letadlové lodě bude realizována po testech až koncem tohoto roku.



Neslavná historie raketového křižníku

V roce 1987 zařadilo sovětské námořnictvo do služby poslední loď třídy Kijev pojmenovanou Baku. Jako tomu bylo u sovětského námořnictva zvykem, nešlo o klasickou letadlovou loď ale hybrid letadlově lodě a raketového křižníku.

K dispozici byla jediná přistávací a zároveň vzletová plocha určená letounům i vrtulníkům. Přední část lodi byla určená pro umístění raketových systémů. Kromě vypouštěcích zařízení pro torpéda byl Baku vybaven protiletadlovým systémem 9K330 Tor a protilodními střelami P-500 Bazalt.

O čtyři roky později došlo k přejmenování lodi na Admiral Gorškov. Rozpad Sovětského svazu ale zapříčinil, že na tak velká plavidla nebyly finanční prostředky a bylo rozhodnuto vyřadit loď z výzbroje. V té době patřila loď mezi nejmodernější v ruském námořnictvu, ale její hlavní role byla především útočná a v novém světě pro ni už nebylo místo.

Už od devadesátých let jednali Rusové o jejím prodeji do Indie, která stála o to rozšířit svou flotilu o letadlovou loď. Finální dohoda byla nakonec uzavřena až v roce 2004.



Baku

„Letadlový křižník“ Baku v roce 1988 / Wikipedia, U. S. Navy



Přestavba na letadlovou loď

Součástí odkupu Baku (resp. Admirala Gorškova) byla zároveň přestavba na čistokrevnou letadlovou loď. Na místo všech raketových a útočných systémů v přední části lodi byl vybudován skokanský můstek podobný tomu na ruské letadlové lodi Admirála Kuzněcova. Odtud mají letouny startovat, zatímco k přistávání je určena rozšířená paluba podél velitelského můstku.

Hlavní údernou silou opět přejmenované lodi INS Vikramaditya se má stát šestnáct palubních letounů MiG-29K ruské konstrukce. Mimochodem stejný typ plánují Rusové umístit také na svou jedinou letadlovou loď. Vedle nich se má na palubu vejít také desítka vrtulníků. Mezi nimi má být protiponorkový Ka-28, vrtulník rychlé výstrahy Ka-31 a v budoucnu možná i indický víceúčelový HAL Dhruv, jež by mohl sloužit přepravním účelům.



Video: Na INS Vikramaditya přistává MiG-29K / YouTube



Zpoždění ohrožující indicko-ruskou spolupráci

Indové byli s původní ruskou nabídkou spokojeni. Loď měli dostat doslova „za hubičku“ a zaplatit si „jen“ přestavbu a nutnou modernizaci. Přestavba se ovšem dostala do problémů a ukázala se, že bude dražší a náročnější než se čekalo. Stejně tak bylo zapotřebí vyměnit veškerou elektroinstalaci a většinu lodních systémů. Ve výsledku mělo dojít až ke čtyřnásobnému předražení!

V souvislosti s tím docházelo k neustálým posunům termínu dodání. Teprve v minulém roce mohli Rusové loď vyslat na moře ke zkouškám. Zdálo se, že k dodání dojde v nejbližší době, ale objevily se blíže nespecifikované problémy. Ruské loděnice Sevmash se brání. Podle nich způsobily průtahy neustálé indické požadavky na úpravy, které nebyly v původní smlouvě.

Z nejvyšších indických míst mělo být údajně doporučeno, aby armáda vyzkoušela po zkušenostech s Rusi, kteří jsou největším dodavatelem vojenského materiálu do Indie, také jiné země. Zejména se má jednat o Izrael, Velkou Británii, Franci a Spojené státy americké.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Nový indický stíhač HAL Tejas

Indie je bezesporu významnou zemí ve svém regionu a vzhledem k počtu obyvatelstva má tendenci se ...

Indie vyzkoušela raketu dlouhého doletu Agni 5

Indická armáda patří mezi vůbec největší na světě a vedle jiného se snaží také modernizovat a ...

Indie modernizuje své Jaguary

Indické letectvo zůstává jedním ze dvou posledních, které si ve své výzbroji ponechávají stíhací ...

Indové zařadili do výzbroje poslední Su-30MKI

Indové zařadili do výzbroje poslední víceúčelový stíhací letoun ruské konstrukce Su-30MKI současné ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

UPOZORNĚNÍ: Zeleně budou vždy označeny nejnovější příspěvky za 24 hodin. Podobu diskuze stále ladíme a snažíme se vyjít vstříc všem konstruktivním připomínkám.

  • David Khol
    13:38 16.01.2013

    Myslím, že právě v souvislosti s tím je třeba vnímat ruský nákup francouzských výsadkových lodí Mistral. Díky tomu získají moderní technologie a tak se v budoucnu budou moci vyvyrovat obdobných problémů. A to jistě zůročí při stavbě budoucích letadlových lodí

  • Ultramarinus
    22:27 14.01.2013

    Soyuzy byly celkem funkční... Ale s jejich "pronájmem" měli mnohem víc zkušeností, než s letadlovkama.

  • liberal shark
    20:23 14.01.2013

    Jojo, takhle dopadne každý, kdo si od Rusů objedná jakékoli složitější technické dílo. Jen nekonečné průtahy, vícenáklady a vzájemné obviňování.

  • Ultramarinus
    19:29 14.01.2013

    Když jim na záda dýchá Pakistán z jedné a Čína z druhé strany, věřím, že jí Indové udrží ve funkčním a provozuschopném stavu za jakoukoliv cenu.

    Taky bych ale řekl, že kdyby to tehdá věděli, že by se dneska přidali k britům a francouzům při stavbě "jejich" budoucí malé letadlovky.

  • David
    14:31 14.01.2013

    Tak když uvážím, že ten termín byl odložen už několikrát a že jde o loď vlastně již 26 let starou, tak mi to přijde absurdní. Kladu si otázku, jak dlouho vůbec může ještě sloužit, americké letadlové lodě slouží 50 let, ale tady mám i přes tu modernizaci pochyby

  • David
    14:30 14.01.2013

    Tak když uvážím, že ten termín byl odložen už několikrát a že jde o loď vlastně již 26 let starou, tak mi to přijde absurdní. Kladu si otázku, jak dlouho vůbec může ještě sloužit, americké letadlové lodě slouží 50 let, ale tady mám i přes tu modernizaci pochyby