Indické a pákistánské letectvo bojují. První sestřelené stíhačky

Indické a pákistánské letectvo bojují. První sestřelené stíhačky
Indičtí vojáci u sestřeleného indického letadla / Tauseef Mustafa/Agence France-Presse — Getty Images (Zvětšit)

V posledních dnech a hodinách došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi jadernými velmocemi Pákistánem a Indií. Pákistánské letectvo během posledních dvou dnů sestřelilo několik indických letounů. Indie naopak zničila jednu pákistánskou stíhačku F-16. K uklidnění situace vyzývají Rusko i USA.

Velmi vyostřené napětí mezi Pákistánem a Indií panuje od 14. února letošního roku, kdy 42 příslušníků indické polovojenské policie CRPF (Central Reserve Police Force) zemřelo při sebevražedném útoku na jejich konvoj.

K útoku se přihlásilo pákistánské povstalecké hnutí Džajš Muhammad (Mohamadova armáda), které bojuje proti indické nadvládě Kašmíru a usiluje o připojení převážně muslimského Kašmíru k Pákistánu.

Na území Kašmíru si vznášejí nároky obě země a území bylo v minulosti již mnohokrát kolbištěm indicko-pákistánských střetnutí a válek. Poslední etapa vážného indicko-pákistánského napětí přitom skončila teprve v květnu 2018, kdy vstoupila v platnost dohoda o zastavení přeshraniční palby. Dvouleté napětí (září 2016 - květen 2018) si vyžádalo několik desítek mrtvých vojáků a civilistů na každé straně.

Současná situace se vyhrotila po zmíněném bezprecedentním útoku ze 14. února. Po útoku došlo k rychlému zhoršení vztahů ‒ Indie například okamžitě zavedla 200 % clo na všechno pákistánské zboží. Protipákistánské náklady zasáhly celou indickou společnost na všech úrovních, dochazelo k protestům, rušení návštěv Pákistánu, k ukončení společných projektů a spolupráce. Indická média se dokonce rozhodla blokovat pákistánskou tvorbu a umělce, došlo k zrušení vysílání pákistánského kriketu v indické TV atd.

Vojenská odveta Indie za útok na příslušníky CRPF přišla 26. února, kdy 12 indických stíhaček Mirage 2000 provedlo letecké údery na cíle nedaleko pákistánského města Balakot ležící 10 km od hranice Kašmíru a 40 km od indické hranice. Podle indického letectva byl útok veden na základny organizace Džajš Muhammad a zemřelo při něm 350 militantů. Všechny Mirage se vrátily zpět bez ztrát.


Video údajně zachycující sestřelený indický MiG-29

Naopak podle pákistánské verze indická letadla ani nezačala s útokem, byla zahnána pákistánským letectvem a na cestě zpět urychleně odhodila svůj náklad bomb. Podle Pákistánu při akci indických letadel nikdo nezemřel.

„Skutečnost, že proti teroristickým cílům bylo poprvé použito letectvo podle mého signalizuje Pákistánu, že Indie demonstruje rozhodnost v použití vojenské a zejména letecké síly,“ komentoval nálet Uday Bhaskar, ředitel Společnosti pro politická studia (Society For Policy Studies) v Novém Dillí.

Pákistánská reakce na sebe nedala dlouho čekat. Hned druhý den pákistánská letadla provedla nálet na indické cíle v Kašmíru a přitom sestřelila indickou stíhačku MiG-21.

Střety pokračovaly tento den. Uveďme však, že zatím je o dnešních střetech jen málo oficiálních informací a většina dat (včetně fotek a videí) o sestřelených letounech pochází od uživatelů sociálních sítí. Indie zatím oficiálně potvrdila ztrátu stíhačky MiG-21 a sestřel pákistánské F-16. Naopak pákistánská strana informovala o dnešním zničení dvou indických stíhaček mig a o vzetí jednoho indického pilota do vazby. Oficální zprávy také mluví o přeshraniční dělostřelecké palbě (což ale v této oblasti není nic výjmečného).


Těžce raněný indický pilot. Jeho osud je neznámý.

Zajatý indický pilot se označil jako velitel Abhi Nandan (servisní číslo 27981)

Podle ruského webu Avia.pro, který se odvolává na indické a pákistánské sociální sítě, pákistánské letectvo sestřelilo dvě indické stíhačky MiG-29, jeden úderný letoun MiG-27 a indický vrtulník Mi-17. U vrtulníku ale není jasné, zda šlo o technickou závadu nebo o akci pákistánské armády. Údajný sestřel MiGu-27 indická média označila za „fake news“.


Fotka údajně sestřelného MiGu-27 z dnešního dne. Podle indických médií se jedná o fake news.

Podle blogu Avia.pro pákistánské stíhačky F-16 v okamžiku, kdy indické migy překročily hranici vypálily čtyři střely vzduch-vzduch a během 10 až 12 sekund byly sestřeleny hned dva indické MiGy-29. Podle dalších zpráv ale také mohlo jít o Mirage 2000 nebo dokonce Su-30MKI. Jeden sestřelený letoun měl spadnout na indickou a druhý na pákistánskou stranu hranice. 

Pákistánská strana poté informovala o zajetí dvou indických pilotů, následně ale mluvila pouze o jediném zajatém pilotovi (druhý je zřejmě hospitalizován). Indie již protestovala proti vulgárnímu zobrazování zajatých pilotů (viz přiložená videa), což odporuje Ženevské úmluvě.

Dnes také nejméně čtyři pákistánské stíhačky F-16 pronikly na indické území. Indii se však podařilo sestřelit jednu F-16 a pákistánské letouny se poté vrátily do vlastního vzdušného prostoru.


Pákistánští civilisté u trosek indického letadla

„Naše akce měla pouze ukázat, že pokud přijdete do naší země, můžeme udělat to samé. Dva jejich migy byly sestřeleny,“ komentoval dnešní kroky své země pákistánský premiér Imran Khan. Premiér ale zároveň vyzval Indii k jednání. „Historie nám říká, že války jsou plné nedorozumění. Moje otázka je, zda vzhledem ke zbraním, které máme [jaderné zbraně], si můžeme dovolit špatnou kalkulaci.“

Přicházejí také první reakce ze zahraničí. „Jsme velmi znepokojeni přicházejícími zprávami, velmi pozorně sledujeme situaci a samozřejmě naléháme na všechny strany ke zdrženlivosti,“ uvedl mluvčí Kremlu.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo mezitím mluvil s ministry zahraničí Indie i Pákistánu. „Jasně jsem sdělil oběma ministrům, že vyzýváme Indii a Pákistán k tomu, aby zachovali zdrženlivost a vyhnuli se za každé ceně eskalaci,“ uvedl Pompeo. „Rovněž jsem vyzval oba ministry, aby upřednostňovali přímou komunikaci a vyhýbali se další vojenské aktivitě.“

Z nejvyšších míst Indie i Pákistánu se ozývají hlasy vyzývající k uklidnění situace, protože ani jedna země nechce jít do nové války.

Zdroj: Times Of India, ALJazeera, Avia.pro

 
 
 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Turecké tanky Altay pro Pákistán

Podle vyjádření Ismaila Demira, tureckého předsedy podvýboru pro obranný průmysl, má o nový turecký ...

Smlouva podepsána: Indie získá 36 stíhaček Rafale

Francie a Indie před dvěma týdny podepsaly závaznou smlouvou na dodávku 36 francouzských stíhaček ...

Napětí mezi Indií a Pákistánem opět roste

Napětí mezi Indií a Pákistánem eskalovalo do podoby indického útoku na ozbrojence na pákistánské ...

Americká stíhačka F-21 pro indické letectvo

Indie se opět v rámci nového programu MMRCA 2.0 (Medium Multi-Role Combat Aircraft 2.0) snaží ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • PavolR
    13:36 02.03.2019

    Vzájomné mydlenie sa prevzalo nateraz delostrelectvo: https://svet.sme.sk/c/22065415...

    • Czertik
      11:54 03.03.2019

      Bez letectva uz to neni ono. Kdyz si poslou jen par vystrelu pres hranice...to je jako by se nic nedelo.

  • infi
    15:37 28.02.2019

    Docela zajímavost, ale podle dnešního prohlášení IAF indové tvrdí, že PAF F-16 sestřelil Mig-21. Dále přiznavají ztrátu jednoho Migu-21. Z fotek z trosek bylo patrné, že F-16 měly u sebe AMRAAMy-120c5.

    Takže celkem zajímavý obchod...

    https://www.ndtv.com/india-new...

    O sestřelech Migu29/27 jsem nic věruhodného nenašel.

    • infi
      15:49 28.02.2019

      Jestli má někdo podrobnosti k tomu, jak (a čím) byl sestřelen MiG-21, můžete přidat odkaz...nepodařilo se mi zjistit jestli to bylo v rámci "dog-fightu" nebo na tom měla podíl pakistánska PVO.

      • Luky
        15:58 28.02.2019

        Pilot je samozřejmě drahý a jeho ztráta vždycky bolí.

        Jinak by to ale bylo možné vnímat i tak, že MiG-21 sestřelil drahou raketu Amraam, která se bude Pakistánu nahrazovat hůře, než Indii MiG-21 před vyřazením....

        • danny
          16:14 28.02.2019

          Je to originální pohled. Ale při zůstatkové ceně jednadvacítky je tohle určitě možná interpretace:-)

        • Czertik
          19:16 28.02.2019

          Ze by takovy problem amici vs taliban ve vzduchu ?
          ¨
          narazim na situaci, kdy bylo vedeni amickeho letectva pod tlakem, protoze strilelo na technikaly s kulomety v cene par tisic dolacu rakety maverik/hellfire ktere se pohybuji v cenach desitek i temer presne stovky tisic (hellfire 2) dolacu za raketu/kus.

          Takze indove by takhle mohli spotrebovavat migy 21, a pokud by jim prezil pilot, stale vydelevat :).

          • danny
            11:48 01.03.2019

            Teoreticky by tak mohli Pakistánce odzbrojit. Provokovat je k používání AMRAAMů, kterých nakoupili 500 ks. Indie má aktuálně ve službě 111 jednadvacítek. Pravděpodobnost zásahu se u AMRAAMu udává cca 55%. Předpokládejme, že by se Indům taky něco povedlo, dejme tomu úspěšnost 20%. No a v rámci vyjednávání o nákupu F-16, teda 21 by si Indové mohli dohodnout, že prostě Islamabád žádné další rakety nedostane.

      • pajo
        08:35 04.03.2019

        Indicky Mig21 zostrelil pakistansku F-16 pomocou R-73:
        https://theaviationist.com/201...

  • danny
    15:29 28.02.2019

    Doufám, že to skončí vzájemným zničením pár postarších šrotů, přehlídkou v Novém Dillí, Islamabádu a pár rozhořčenými protestními nótami. Pak by si obě strany mohly odhlasovat, že tentokrát vyhlásí už to nejdefinitivnější výběrové řízení na supermoderní stíhačku, kterou si kvůli posílení národní suverenity budou vyrábět samy. A tak bude jistota, že si nad Kašmírem budou ještě pěkných pár let ukazovat svaly trochu ochablé a lehce orezlé.

  • Olivav
    09:49 28.02.2019

    Je to sice off topic a možná Balm by věděl více, ale v odkazu je možná zajímavý koncept pro potenciální stíhač budoucnosti.

    https://vosveteit.sk/vzdusne-b...

    Mělo by to pro armádu i výodu, že po sestřelu stroje by nemuseli řešit, že na netu jsou videa z lynčování pilota apod.

    • givicz
      11:00 28.02.2019

      Olivav jako dobrý pokud bude pravděpodobnost rovna nule, že to někdo rušením neuzemní nebo nepřevezme nad letounem kontrolu..

      https://twitter.com/Mansourtal...

      • Poly
        11:41 28.02.2019

        Píšou, že je autonomní a ne dálkové ovládaný jako klasický dron

    • Slavoslav
      12:43 28.02.2019

      tak o tom sa hovori uz dlhsie, ze 6ta generacia by mala mat schopnost operovat aj bez pilota len je otazka kto prvy sa odvazi dat pocitacu rozhodujuce prava k pouzitiu zbrane a vyberu ciela lebo o tom autonomny bojovy prostriedok je

      a tiez ci je sucasny stav techniky na dostatocnej urovni i ked u lietadiel je to jednoduchsie

      • The88
        20:54 28.02.2019

        A co bezpilotni, ale ne bezosadkovy stroj? Tj. funkci pilota zastoupi AI, zatimco "operator" na palube zadava cile mise, povoluje palbu, atd. Vlastne takovy "velitel letadla". Vyhoda by byl kratky a levny vycvik a mene prisne fyziologicke pozadavky (napr. zrakove). Nevyhoda pak samozrejme nutnost kokpitu s podporou zivota. Ale celkove naklady na bojeschopny stroj by oproti pilotovanym letadlum byly nizsi.

        • Czertik
          12:57 01.03.2019

          No kdybys do letounu musel namontovat podporu zivota, tak je skutecne jedno, jestli by to bylo pro 1 ci 2 - z hlediska nakaldu na provoz/vyrobu letounu.
          realnejsi by bylo, ze by ai delala vsechno a pozemni operator by jen potvrzoval zamereni/odpal.

  • Czertik
    22:16 27.02.2019

    Balm
    Ano, jiste ze to navyseni kapacity vyroby rafaele by byl beh na dlouhou trat, ale urcite by se indove mohli domluvit - vite co soudruzi (kdyz tam vldounou levicaci) , my si koupime vasich 24 rafaelu co ted provozujete (+ nahradni dily, a pripadne tam uderlate modernizaci co pujde dokoncit za mesic a mezitim je pokud mozno zgeneralkujete) + 12 novych, co nam dodate co nejdriv bude moct.
    A vy si z tech utrzenych púenez bude moct koupit 18 novych stroju, a pokud neco prihodite, tak se dostanete na puvodni pocet :).

    • petris
      12:32 28.02.2019

      Za mesiac neurobí GO na stíhači asi nikto na svete.
      To je značne nereálna predstava resp. Indiu by to stálo také prachy že by do toho nikto príčetný nešiel, to by vyšlo rádovo lacnejšie uplatiť Pakistancov aby sa to celé zahladilo.

      • Czertik
        19:20 28.02.2019

        tak by to nebyla generalka, jen lehka udrzba no :) (abych si vypujcil termin z udrzby civilnich dopravaku).
        A to by se dvou mesicu od podpisu, vcetne doruceni zvladnout dalo. A pakistanci a indove maji dostatek techniky a zasob munice aby se tak dlouho skadlit dokazaly :).

  • Czertik
    22:06 27.02.2019

    Co te tyka konfliktu indie-pakistan, tak vzdy sem fandil indii, protoze preze vsechny indicka specifika, jim fandim.
    U pakistancu..co napsat a nebyt sprosty ?

    A takova vsuvka.
    Nedavno sem videl indicky snimek utok na cosi, o indickem ponorkari a jeho pakistanskem ponorkovem protivnikovi.
    A kdyz sem videl jak indove maji diskuzni krouzek a ne armadu s rozkazy, kdezto pakistanci maji armadu kde se davaji a poslouchaji rozkazy, tak sem fandil pakistancum, byt bylo jasne ze prohraji.

    • cernakus
      22:26 27.02.2019
      • (16)

      jenže tahle filozofická povaha Indů způsobuje, že nevyhledávají ozbrojené řešení sporů natož aby sami začínali války. Mně osobně imponuje více kultura, která zvěrstva může, ale nedělá, než ta, která nemůže ale dělá. I když to znamená, že Indové jsou užvanění malomakčenka.

      Tohle mi vždy imponovalo na Ruských kapitánech raketových ponorek. Oni si strašlivou zodpovědnost uvědomují a bojí se jí. Bojí se dne, kdy přijde rozkaz. Zatímco jejich Západní kolegové jsou přesný opak. Ti se klepou očekáváním na den, kdy ten rozkaz přijde.
      Z vojenského hlediska jsou ti Rusáci na vojenský soud, protože jim zcela jasně chybí motivace plnit rozkazy bez otázek. Ale z lidského jsou mi nesrovnatelně sympatičtější.

      Nevím čím to bude, možná tím, že mám rád lidi a ne roboty ?

      • Scotty
        00:35 28.02.2019
        • (1)
        Oblíbený příspěvek

        Svatá prostoto. Tohle snad ani vy nemůžete myslet vážně.

        • Clanek
          09:22 28.02.2019
          Oblíbený příspěvek

          Nejenom ze to je mysleno vazne, on tomu ale i veri.

      • Czertik
        01:09 28.02.2019

        Ta uzvanena povaha indum ubira na vojenske efektivite. A to, ze se neboji valcit predvedli nekolikrat kdyz napadli pakistan jako prvni.
        Takze asi tak k tem tvojim jednem plkum.

        A tem druhym ? Ze se rusove boji odpovednosti co maji ???
        A ten NESMYSL mas z kama ???
        Prave ze rusove se neboji ten ssvuj jaderny arzenal pouzit. Vzpominas si na karibskou krizi ? Urcite se ti to nedoneslo, ale byla tam, jedna takova, mala, bezvyznamna epizodka.
        A to ta, kdyz amicki kapitan plechovky shazoval na ruskou ponorku cvicne hlubine pumy, ktere mu nemohly nijak uskodit, ale meli prinutit soveta, aby se vynoril...a byl tim potupen.
        jenze co myly sovet neudelal, on si ty cvicne hlubine pumy vyspekuloval jako to ze uz zacala valka, a spolu s politukem se dohodly ze odpali na onu plechovku JADERNE torpedo (na coz dle tehdy platnych radu meli pravo), jenze diky bohu, tam byl i jeho zastupce , ktery rekl ze ne. Normalne by do toho nemohl kecat, ale shodou okolnosti byl on velitelem celeho ponorkoveho uskupeni (ci flotily, ci jakou to meli tehdy organizaci). - (coz bylo celkem zvlastni, protoze byl zatupce kapina a ne kapitan, ale diky bohu za to).
        A zatim co by pri odpaleni normalniho tropeda by slo mozna zabranit jaderne valce, u jaderneho torpeda by to neslo.
        Kde je cerny ruse ta tvoje stridmost ruskych ponorkaru ?

        • cernakus
          21:27 28.02.2019

          Jestli tomu dobře rozumím, tak mi na příkladu Sovětské ponorky, která pod přímým útokem nepřítele a proti rozkazu admirality se raději vynořila, než by bojovala, dokazuješ můj omyl v tom, když tvrdím, že Sověti a Rusové se vždy zdráhali svůj vojenský i jaderný arzenál použít? Well...

          Docela bych si přečetl data kdy Indie napadla Pákistán jako první, protože dokonce i v nejvíce diskutabilním roce 1971, kdy Indie drze podpořila Bengladéšany poté, co jim přes hranice proteklo asi deset melounů Bengladéšanů před mírotvůrci ze Západního Pákistánu, to byl právě Pákistán, který spustil preventivní útok na indické pozice, a tím tu válku de iure zahájil.

          Víš co jsem ti v jiném vlákně říkal o wikině a datech, než začneš žvanit? ;-)

          • Czertik
            13:03 01.03.2019

            Ne rozumis tomu absolutne blbe.
            Ta sovetska nebyla pod zadnym utokem, byl pod "tvrdym skadlenim" od amika.
            Ona se nejen ze vubec nevynorila, ale prave ze diky chybnemu usudku kapitana malem zacala jadernou valku (zcela v souladu s ruskou doktrinou, ze k nasazeni jadernych zbrani staci usudek kapitana a souhlas politruka, politbira se na nic ptat nemusi).
            Z ceho si usoudil ze se rusove zdrahali pouzit jaderny arzenal ? Z toho ze se kapitan a politruk na tom SHODLI ?

      • Jirosi
        07:07 28.02.2019

        "Tohle mi vždy imponovalo na Ruských kapitánech raketových ponorek. Oni si strašlivou zodpovědnost uvědomují a bojí se jí. Bojí se dne, kdy přijde rozkaz. Zatímco jejich Západní kolegové jsou přesný opak. Ti se klepou očekáváním na den, kdy ten rozkaz přijde."

        Ruští kapitáni se bojí, aby oni i jejich posádky se "vůbec" z mise vrátily...
        Kdežto západní, aby nemuseli vyhladit půlku světa.

      • Poly
        11:46 28.02.2019

        A to jste na těch ponorkách ze západu byl na misi a nebo je jeden z mnoha dalších hejtů "zlí zápaďáci, mírumilovné supr čupr Rusko"?

      • apache
        11:50 28.02.2019

        Tak kapitáni západních ponorek se natěšeně klepou na to, až budou moci poslat střely s jadernou hlavicí na Rusko? Opravdu? A to víte jak? Chodíte s nimi do hospody a povídáte si o jejich touhách zničit mírumilovné Rusko, nebo jste to četl na Sputniku?

        • Luky
          15:02 28.02.2019

          To přece ví každej:
          https://www.youtube.com/watch?...

          • Czertik
            19:23 28.02.2019

            Co mel chudak jineho delat nez iiiiiihaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa ???
            Rvat - ku**a, ku**a, ku**a, ku**a ?

      • cernakus
        21:32 28.02.2019

        Zdejším RAŽům, které pobouřilo mé srovnání amerických a ruských boomerů.

        Přesvědčte se sami, dokumenty o jaderných raketonosných ponorkách z obou stran jsou k dispozici volně na netu a rozhovory s jejich kapitány na téma "jaký máte názor na vypouštění raket" je vždy součástí takového dokumentu.

        Takže místo zbytečných dohadů, si pár těch dokumentů pusťte a sami si udělejte názor, jestli archetyp majora Konga je filmová nadsázka, nebo krutá realita.

        • Czertik
          13:05 01.03.2019

          A muzes me sem nalinkovat jediny amicky dokument o jejich ponorkarich, kde se tesi na odpal atomek ?
          Ty ruske o amickych ponorkarich ve me duveru nevzbuzuji.

    • danny
      15:13 28.02.2019

      Czertik: já to měl taky vždycky jasný s tím, komu v tomhle sporu fandit. Celkově je mi ten hinduismus, filosofie a historie taková bližší. Po cestě po Indii mě to kapánek přešlo. Ani s tou mírumilovností už to nevidím tak jednoznačně, jako dřív. Ale co mě fakt ničilo, tak je ta neuvěřitelná byrokracie, schopnost systematicky zamotat a zkomplikovat úplně cokoli a naprosto v rozporu s elementární logikou. Ale v těch úplně nejobyčejnějších věcech, jako vyplnění turistické karty při placení hotelu, to byl výslech jak při žádosti o vízum. Mám dojem, že včetně záludných otázek, jestli náhodou někdo z mých předků neměl potají poměr s nějakým pakistáncem.
      Na druhou stranu nemohu porovnávat, na výlet do Pakistánu jsem zatím koule neměl. Možná je to tam ještě zajímavější.

  • Gloton
    19:13 27.02.2019
    • (0)
    Oblíbený příspěvek

    Nedělejte z AN médium typu "Blesk".
    Jak už psal Kozlus, to video s tím zraněným pilotem je z minulého týdne a je to jeden z pilotů, který se katapultoval z BEA Hawku po srážce dvou těchto letounů při nácviku na Indický letecký den. Jeho osud je neprosto známý, jsou i další videa, kde už je v nemocnici spolu s mladíky, kteří k němu po dopadu na zem jako první doběhli a uklidňovali ho a tak nějak hlídali do příjezdu záchranky. Tady máte ideo ze záběry z nemocnice, havárie i pilota po dopadu na zem https://www.thequint.com/news/...

  • Aloha
    17:27 27.02.2019

    Indové by asi měli urychleně od Francouzů nakoupit další Rafaly, aby mohli nahrazovat ty sestřelené krámy.

    • balm
      18:14 27.02.2019

      Jak by to podle Vás, dokázala poptávka z Indie dramaticky navýšit kapacity řetězců?

      Výrobu letounu tvoří provázaný řetězec s velkou setrvačností s velmi omezenou kapacitou. Zvýšení kapacity produkce neprovedete ze dne na den, možná ve válečném stavu, ale v době míru nikoliv a vlastně se navýšení kapacity neprojeví dříve, než za několik let. Indické verze exportních Rafale se dovybavují systémy nakoupené v zahraničí - další řetězec, který problém ještě prohloubí.

      Plánovaní a zajištění výroby je stejně komplexní a složitý problém, srovnatelný s vývojem bojového letounu. Respektive nedílnou součástí každého vývoje bojového letounu a náročnost neustále vzrůstá. I kdyby měla Indie k dispozici okamžité neomezené finanční prostředky (což nemá a nebude), bez svérázné byrokracie, politiky, korupce, vztahů, ... navýšení kapacity výroby by nezačalo dříve, než za 5 - 6 let a to je ještě optimistický výhled, protože reálně by došlo k navýšení dodávek za 8 - 10 let.

      Vzhledem k situaci v Evropě, kdy se protěžují humanitně socialistické pavědy, chybí dostatek technicky vzdělaných a schopných lidí, schopných pracovat v technologicky náročné výrobě (zkušení odchází a jsou přetahováni do zemí jako USA, které vytvářejí paralelní pozice pro jejich zbrojní programy), bude i těch 10 let možná až příliš optimistických. Představte si lempla - doktora, jehož výzkum se týkal zacházení s homosexuálními vězni, cestou z nádraží do plynové komory v porovnání s ostatními*. Třikrát se zeptá "svědka" a má doktorát. Už ho vidím, jak bude řešit pryskyřice nezbytné pro výrobu 14 - 16 vrstvých kovových kompozitů s krátkými i dlouhými vlákny (tzn. kompozity složení z uhlíkových vláken, oxidů kovů, elastickými vrstvami přesně tvarovaných kovových 50nm přízí ... používaných v hojné míře právě na Rafale).

      *Nedělám si legraci, takové doktory masově produkují humanitní fakulty (čti zbytečné) pěkných pár let.

      • givicz
        18:29 27.02.2019

        balm to je přesně problém České republiky.. milion vysokých škol, které učí samé humanitní obory, multikulturalismus a další chujoviny, kdy potom zákonitě chybí peníze na vysoké školy technického směru a v neposlední řadě i na učňovské školství technického směru... jo vedou to pěkně...

        • ruleta
          18:37 27.02.2019

          Muzes mi prosim nasdilet nejakou statistiku financovani VS v oborech jako multikulti at mam prehled o jakem mnozstvi penez technicke VS prichazeji? Dekuji.

          • givicz
            19:00 27.02.2019

            měl jsem tu čest otočit pár semestru na takové vysoké škole humanitního směru a ty sračky o multikulty co tam vyučovali no hrůza ... byl jsem úplně zděšen, že to stát platí.... úplné vyhazování peněz z okna a ty stovky lidí s titulem co jsou potom hospodářství úplně k ho.....

          • Sty89
            19:43 27.02.2019

            Givicz: To nezní jako odpověď.

          • Jirosi
            19:56 27.02.2019

            Sty89: Myslím, že ta odpověď přesně vystihuje jeho informovanost.

          • givicz
            20:06 27.02.2019

            Sty89 nebudu dohledávat kolik a hlavně jakého směru vysokých škol vzniklo řekněme v posledních 20 letech, nebudu dohledávat kolik to stojí státní rozpočet... tak jsem se alespoň podělil o zkušenost s vysokou školou humanitního směru... a vyslovil pochybnosti o prospěšnosti těchto " vysokoškoláků" pro firmy ..

            Nicméně mám možnost také hovořit s učiteli co učí na učilištích technického směru.... jedním slovem katastrofa... co jim tam chodí za materiál... čím dál horší..

            Ještěže české firmy mají možnost vysávat Ukrajinu ... :)

            Vysáváte naši pracovní sílu, zlobí se Kyjev. V zahraničí je zaměstnaná polovina produktivní populace
            Zdroj: https://www.lidovky.cz/svet/vy...

        • Mossback
          19:54 27.02.2019

          Po absolvování nejmenované fakulty mám podobný dojem, namátkou:
          - semináře na téma Hate Free s jednou správnou odpovědí apod.
          - přednášky od aktivistů Nesehnutí nebo Amnesty ve stylu "ďábelský zbrojní průmysl ČR"
          - varování od vyučujícího (odborník na Kavkaz) abychom se vyhýbali tématům menšin pokud nechceme být "lynčováni"
          - vážně míněná stížnost na to, že se po budově fakulty pohybují muži v uniformách (vojáci přednášející na příslušných kurzech)
          - před "obzvláště vypečenými" přednáškami se chlubili, že jsou jejich veledůležité výzkumy a přednášky placeny z těch či oněch fondů a grantů...
          - a takto bych mohl pokračovat donekonečna - kdo nezažil, neuvěří...

          • givicz
            20:09 27.02.2019

            Mossback jo přesně tak... kdybych tu úroveň výuky a úroveň vysokoškolských učitelů neviděl na vlastní oči neuvěřím.... jenomže nejhorší je, že potom lidé z těchto škol sedí na úřadech, krajích, ve vládě.... katastrofa..

          • Luky
            20:16 27.02.2019

            Když jsem začínal PhD na ČVUT, ještě jsem byl tou dobou na vojně hned vedle na MO na kulaťáku. Občas jsem zašel při cestě ze zaměstnání za svým školitelem - Profesorem, protože jsem to měl cestou do kasáren. Jiný kamarád-docent se mi pak svěřil, že na radě opakovaně řeší stížnosti, že se jim po fakultě pohybují vojáci :D

        • Clanek
          20:34 27.02.2019
          Oblíbený příspěvek

          Tady si nekdo plete pricinu a nasledek. O studium techniky nema nikdo zajem, humanitni vedy lakaji. To neni o tom ze by stat na technicke obory nejak zanevrel, jen o strojarinu a dalsi dnes proste nikdo nejevi zajem. Ty skoly pak prijimaji vlastne kazdeho, kvalita jde ale prirozene dolu a i to co uspesne ukonci casto za mnoho nestoji.
          Ucnovske skolstvi je pak to same, ano, schopneho zednika nebo elektrikare aby clovek pohledal... ale to mlade na uciliste nenazene. Makat venku, makat rukama, to proste nelaka.

          • givicz
            20:54 27.02.2019

            Clanek ... polož si otázku proč lákají .... , protože technické vysoké školy jsou obecně těžké (řekl bych ale, že uplatnění na trhu práce je dobré) tak si žák řekne (nebo možná rodiče nevím), že půjde na školu humanitního směru, kde se sice bude učit zbytečné sračky ale bude mít lehce titul (ikdyž uplatnění na trhu práce bude nic moc)

            Takže bych státu navrhoval maximálně podporovat školy technického směru (žáci budou mít maximální výhody, různé stipendia atp.) a kdo bude chtít studovat humanitu tak Ok není problém ale zaplatíš si to... pokud někdo bude chtít otevřít nějakou manažerskou, nebo humanitní školu zase ok není problém ale za své.. žádná státní podpora...

            Učňovské školství ... to je velký problém ... nevím čím to je ... jestli je to výchovou doma na základních školách, působením médií fakt nevím ale ten materiál obecně co tam chodí je od roku horší ...

          • Jirosi
            07:10 28.02.2019

            Givicz: S tebou je sranda! Ale cti, přiznat se ke svým schopnostem!

            Když ti to nejde, tak nezkoušej nic analyzovat. Prostě si přečti analýzu lidí co se tím zabývají 10% času to tomu věnuješ ty.

          • Clanek
            12:01 28.02.2019

            @givicz
            Jiste ze lakaji protoze jsou jednoduchsi (nebo jinak atraktivni). Vy snad kdyz jdete na turu tak se na vrchol sapete skrze kalamitou postizenym lesem, pres vodopady a jine prekazky, nebo jdete turistickou stezkou? Je naprosta prirozenost volit cestu mensiho odporu.
            Stat nema duvod podporovat dalsi technicke skoly. Za 1. je velky podil prumyslu znakem rozvojovych, ne rozvinutych ekonomik, a za 2. podil prumyslu je jiz tak v CR dalece nadprumerny. Kdyz to hodne zjednodusim, nejsou to dalsi technici co to zde posunou dal. Ne kdyz i ekonomicky 2x vyspelejsi a 2x bohatsi nemecko ma toho prumyslu v procentech mene nez CR.

            Zbytek prispevku je pak jen o tom neco lidem vnucovat (res. trestat), co pry maji studovat, na jake skoly chodit. To bylo vlastni minulemu rezimu, dnes jiz diky Bohu tohle nehrozi.

            PS: Myslenka zpoplatnit studium me nijak nevadi, naopak, ale kdyz zpoplatnit tak pekne vsem. Uz to by stacilo na to aby se studenti (jejich rodice) zamysleli nad tim zda studium nejakeho pseudo-oboru bude mit i ekonomicky priznive nasledky ve forme vyssiho budouciho vydelku, nebo jde jen o prodlouzenou dovolenou a vyhazovani (statnich) penez. Uz zpoplatneni VS studia vsem by prineslo vetsi zajem o zadane specializace (coz treba technicti odbornici dnes jsou), neb prave tam je sance na solidni vydelek z tech vyssich.

          • Jirosi
            12:46 28.02.2019

            Clanek: Zrovna výdělek a potřebnost oboru, bych spolu přímo do souvislosti nedával. Tam přímá závislost u nás není.

          • givicz
            13:36 28.02.2019

            Clanek... školství by obecně mělo reagovat na potřeby hospodářství a na obory které zvyšují konkurenceschopnost... lehčí vysoké školy humanitního směru, kultury a sportu atp... bez problému vystudují i lidé, kteří by vysokou školu v podstatě neměli šanci vystudovat... řekněme si na rovinu, že titul je za docházku... pak tito lidé putují zejména do státní správy a rozhodují nebo zakládají neziskové organizace (granty z Kraje nebo EU se jenom hrnou.. )

            Ministryně Malá opisovala i v práci o chovu králíků, ukázaly analýzy
            Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/do...

            Potom tyto velké počty škol a žáků odčerpávají velké částky z rozpočtu na školství , kdy to potom zákonitě chybí peníze na špičkové vysoké školy na špičkové platy učitelů atp... (do debaty kolik máme v České republice neziskových organizací a kolik to stojí rozpočet ročně zabíhat nebudu)

            Protože jestli s tím nebudeme nic dělat tak EU potažmo ČR východ (Čína a spol zašlape)

      • ruleta
        18:35 27.02.2019

        lol slusna zabava. Takze ten pavedecky doktor by sel delat techniku, jo? Nebo jaka je logika toho posledniho odstavce?

        Nekdy se clovek az divi co leze z tech technicky vzdelanych lidi za kraviny.

      • technik
        19:04 27.02.2019

        To balm
        Tohle tesat do kamena

        • technik
          19:05 27.02.2019

          Kurva už s těma automatickyma opravama, tesat do kamene :)

      • Aloha
        19:05 27.02.2019
        Oblíbený příspěvek

        Balm: Nějakou dobu jsem dělal v Aeru, takže nějakou představu o letecké výrobě mám (samozřejmě s Vámi se vůbec nesrovnávám). Já jsem to samozřemě nemyslel tak, že by měl z fleku dostat 100letadel. O omezených kapacitách při výrobě Rafalu se tu nedávno psalo, ale tak uváděl jsem to spíš z toho důvodu, že už je provozují a přijde mi to jako rychlejší řešení než nové zavádění F-16. Spíš bych si dokázal představit, že by jim v případě nouze třeba Francie prodala nějaké sve starší olétané stroje nebo by svoje plánované dodávky přenechala Indii za cenu vyššího zisku, který by mohla použít na vývoj stroje nové generace nebo pozdější nákup vylepšených Rafalů. Ale jak řikám, nemyslel jsem to tak, že by hned dostali stovky kusů. Je i možné, že pokud by byl požadavek zavést co nejdříve 100 a víc letadel tak by vzhledem k výrobní kapacite F-16 by bylo rychlejší zavedení F-16, do toho opravdu nevidím.

      • Jirosi
        20:04 27.02.2019

        Balm: Sice to nebude zítra, ale pokud by přišla opravdu masivní objednávka 100+letadel. Nemyslím si, že by pro ně klidně neotevřeli novou linku. Peníze nesmrdí nikde.

        Zbytek bez komentáře...

        • balm
          21:05 27.02.2019
          Oblíbený příspěvek

          Peníze nesmrdí, ale zapomínáte na lidské zdroje, kterými musíte vyplnit požadavky celého řetězce. Společnosti vědí a své zkušené techniky, montéry, ... si hýčkají a bojují proti konkurenci. V gumových člunech je nenajdete.

          Absolutní preciznost, zručnost a zkušenosti jsou nezbytnou podmínkou. Stačí jeden špatně provedený vývrt (přes šablonu) a můžete vyhodit celé slepené křídlo. Nanesení těsnění mezi pláštěm a nosníkem ... žádný problém, vyhazujete stovky hodin práce a nákladného materiálu. Stroj sice dokáže nastříhat vodiče, ale dát je dohromady, nainstalovat do vedení a zapojit zvládne jen člověk.

          Ano, můžete zkusit Východ, ale musíte počítat s tím, že jakmile jim přestanete dýchat na záda a hlídat každý jejich krok, okamžitě sleví z preciznosti. Stane-li se, začne klesat kvalita a máte zaděláno na problémech. Ne, nemusí to být zrovna při vrtání, stačí aby nějaký lumík při manipulaci narazil s dílem do překážky, mávl rukou a precizně udělaný díl můžete vyhodit. To samé při montáži extrémně přesných a relativně křehkých dílů. Použití síly znamená skryté poškození. Nevyrábíte smaltované nádobí, tolerance na Rafale je 0,3mm od čumáku po ocas. Například mechanika klapek se skládá z 1284 (levé křídlo EFT Typhoon Tranche2) součástek a musí být smontována na mikrony přesně - děje se ručně, protože neexistuje stroj, který by dokázal sestavit miniaturní komponenty a zapojit optické kabely uvnitř komponent, které jsou tenčí než vlas. Takové lidi potřebujete a takové jen tak neseženete, protože zkušenosti a zručnost nezískáte jinak, než praxí. A lidi potřebujete pro celý řetězec, nejen finální montáž.

          Minimální doba 5 let ... v ideálních případech.

          • JirkaM
            22:16 27.02.2019

            A převelet lidské zdroje třeba z výroby Airbusu A380 by nešlo?

          • flanker.jirka
            23:13 27.02.2019

            Však hordy lidského potenciálu mají z Afriky a Asie :-D

          • balm
            00:18 28.02.2019

            @JirkaM

            Přechod v Alenia Aeronautica (výroba levého křídla) a EADS CASA (výroba pravého křídla) produkce Tranche 1 na Tranche 2 zabral zavedenému a zkušenému orchestru tři roky. Počítají se i výrobci montážních trnů, forem, nebo vrtáků, schopných naprosto přesně provrtat 16 vrstev různých materiálů bez poškození struktury (přechod na z 50nm na 35nm příze). Jednalo se o stejný orchestr, který vyráběl křídla T1.

            Jak z odstavce vyznívá, jednalo se o zcela nové (na svou dobu revoluční materiály) s redukovanou hmotností a vyšší životností i odolností (nezbytně nutné vyvinout i nové přístroje a nástroje). Základní postup byl stejný, na podkladovou strukturu (upínají se do manipulačních v rámu) se ve vrstvách nanášela vlákna a pryskyřice, než se celá struktura mohla dát do "pekárny". Teprve poté bylo možné vrtání základních otvorů, lepení nových podélných a příčných nosníků (redukovaná hmotnost s novými materiály, činidly i matricemi, včetně vločkových výztuží atd), které se lepí k opláštění. Poté se musí opět precizně provrtat pomocí šablon naprosto přesně a následné se vrhne na připravené nosníky další parta, která navrtá a usadí titanové rámy (zpevnění a nosné prvky křídla, včetně zbraňových závěsníků). A tak to jde dál a dál ... přičemž přeškolení každé party zabralo 5 - 9 měsíců, než-li byla zajištěna stejně bezchybná kvalita. Inu prostě proto, že nebylo možné použít ani základních 236 upínacích trnů (užívané výhradně pro dočasné upevnění profilů, potřebných pro další operace a manipulaci) - všechno se muselo vyměnit. Tedy až na hadice rozvádějící stlačený vzduch pro pohon vrtacích souprav.

            I sehraný orchestr s několikaletou zkušeností potřebuje čas, aby dokázal udržet kvalitu a preciznost v nové verzi téhož letounu. A to se bavíme jen o špičce ledovce, protože kdyby někdo nevyrobil např.: nový vozík pro manipulaci rámu, bylo by to celé pro kočku. Problém supermoderních letounů tkví ve složitosti a enormní náročnosti výroby. Pravdou je, že konstrukčně jednodušší stroje se stavějí rychleji a efektivněji (samozřejmě i levněji).

            Šlo, ale pochybuji, protože to stejně neřeší problém řetězce a složitého přeškolování. Na druhou stranu zkušenosti a zručnost už mají v sobě, u plaváčků - zachránců důchodů, máte tak maximálně jistotu, že z ukradeného plechu a klacků postaví základní boudu do bezvětří. Určitě by byla počáteční pozice lepší, ale bez komplexního přeškolení a přeměny celého řetězce se neobejdete. Upřímně, Airbus takové lidi nepustí a i když se utlumí výroba A380, už se tiše přeorientovávají na žádanější produkci letounu. Tak či onak, není válečný stav a lidé jsou potřeba.

          • Jirosi
            07:17 28.02.2019

            BALM: Zrovna teď AERO propouští stovku odborníků...
            Pro příklady nemusíme chodit daleko.

            Celé strojírenství hraje na tohle, nechápu trošku vaše odpovědi.... Základem bojového stroje je ho umět vyrobit...

            Jak píšete, trvalo to 3 roky. Ale technologie je zvládnutá, většina totiž nebyla jak sám píšete o těch lidech. Ale o nových postupech při montáži. Takže naberete nové lidi a ty co to dělali do teď jim budou pomáhat...

          • pajo
            15:15 28.02.2019

            Balm, ak je to tak ako píšete v tomto a v príspevku nižsšie (00:18 28.02.2019), tak ak tomu dobre rozumiem, tak ak by sa stal napríklad teroristický útok na správnu továreň s odborníkmi vnútri, tak sa odrovná výroba stíhačiek Rafael na niekoľko rokov?

            Bola by možnosť nahradiť najnovšiu technológiu staršou, t.j. jednoduchšou technólogiou z hľadiska výroby aj na úkor výkonu lietadla? Napr. krídlo by bolo ťazšie = nižšia nosnoť lietadla, iné materiálové zloženie = väčšie RCS, atď. Bolo by to možné v rozumnom čase?

          • balm
            19:31 28.02.2019

            @pajo

            To byste musel zařídit kolaps všech bezpečnostních opatření, protože komplexy strategické vojenské výroby jsou zajištěné v zónách. Nevím jak konkrétně chrání Francie výrobu Dassault a dalších klíčových podniků, protože jde o přísně střežené informace a informace takového charakteru na veřejnost nepatří. Součástí smlouvy jsou i položky o nezveřejnění citlivých bezpečnostních informací. V dobách krizí, výjimečných stavů, nebo intervencí např.: do Libye se na ochraně podílí zásadním způsobem armáda.

            Nelze, protože každá konstrukce je svým způsobem unikátní a existují strategické rezervy a krizové plány, jak v případě nutnosti udržet výrobu klíčových prvků. Představa, že byste místo základní kompozitní konstrukce s titanovými rámy použil jiný materiál, neexistuje. Nelze změnit klíčové prvky za jiné ... tedy pokud nevadí, že za letu se odtrhne např.: křídlo. To prostě nejde, konstrukce se musí do detailu dodržet. Ano, teoreticky můžete nahradit některé méně důležité prvky např.: překryty podvozku, ale to je asi tak všechno. Křídlo ... křídlo by nebylo, protože potah vyrobený z kompozitních materiálů je součástí nosné konstrukce a ovlivňuje zbytek konstrukce křídla. Vlastní podélné a příčné nosníky se přímo lepí na plochu kompozitního křídla a na spodní část (kde jsou zbraňové závěsníky) se vyztužují titanovým rámem. Celé křídlo tvoří pevný celek - oprava potahu lze jen do určité plochy, potom se musí měnit celá konstrukce křídla. Každý materiál, výztuha, tlakový spoj, ... to všechno utváří jeden celek a vzájemně na sobě závisí. Když dám na náběžnou hranu křídla místo čistého titany kompozity s keramickými vrstvami a matricí (vysoká houževnatost a odolnost proti teplotám), zákonitě musím počítat s nevýhodami keramické matrice a keramických vrstev materiálu a podpořit dalšími vrstvami, díky kterým bude odolávat silovým vlivům prostředí, rázovým vlnám, pohybu, nebo reagovat s palivem. Stačí, aby se nedodržel postup lepení, řezání, vrtání, nebo chlazení materiálu. Samo o sobě nedodržení postupu při zpracování stačí, aby materiál ztratil požadované vlastnosti a tím způsobil kolaps třeba celého křídla.

      • flanker.jirka
        23:17 27.02.2019

        Velice výstižné, problém je v tom, že korporace vlastnící firmy prahnou pouze po zisku a chybí udržení výroby a vývoje strategického materiálu doma. Je pohodlnější do EU vše vozit z Asie. Produkují se vysokoškoláci schopní plodné konverzace pouze za pultem fastfoodu. Samozřejmě, ochotně jim na to dávají subvence, které dnes není problém sehnat ani na pěstování banánů v krušných horách.
        A technické školy? ... je to příliš těžké a časově náročné pro rozmazlené fracky

    • PavolR
      18:48 27.02.2019

      Pokiaľ by rozhodovala rýchlosť pre nahrádzanie strát v intenzívnejšom leteckom konflikte, tak by sa skôr mali rozhodnúť pre F-16. Vybudovanie zázemia a výcvik pilotov pre tento typ by síce pre začiatok zabral viac času, no vzhľadom na množstvo konzervovaných strojov v USA by následne bolo možné dodať podstatne väčšie množstvo a za menší peniaz, než akýchkoľvek novovyrobených strojov.

  • givicz
    17:08 27.02.2019

    Indická SU - 30MKI sundala Pakistánskou F16....

    Exclusive: How India's SU-30MKi Chased Pakistan's F-16 Jet Away
    https://www.youtube.com/watch?...

    • janusinko
      17:39 27.02.2019

      Ak na jednej strane udávaš presnú verziu Su, tak objektívne by si mal aj u F-16.

    • Miroslav
      18:01 27.02.2019

      Len tak pre zaujímavosť. India prišla už o minimálne 5 ks SU-30 ktoré nakúpila od Ruska.

      30. dubna 2009:Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Jaisalmer. Jeden pilot zahynul, druhý byl zraněn.
      30. listopadu 2009: Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Jaisalmer. Piloti se katapultovali a nezranění přistáli. Všechny Su-30MKI indického letectva byly uzemněny do chvíle, dokud vyšetřovací komise nezjistila příčinu havárie. Byl jím neznámý předmět nasátý jedním z motorů.
      13. prosince 2011: Indický Su-30MKI havaroval nedaleko města Pune. Oba piloti se včas katapultovali a bezpečně přistáli.
      14. října 2014 se zřítil indický Su-30MKI blízko vesnice Theoor - oba piloti se stihli katapultovat.
      19. května 2015 se zřítil indický Su-30MKI 36 km od základny Tezpur poté, co se museli oba piloti katapultovat v důsledku technických problémů.

      • Gibon
        18:07 27.02.2019

        Evidentne su aj v Indii SU-cka spotrebny tovar, rovnako ako u cervenej armady. :-D

        • otecko
          12:50 28.02.2019

          Nevím kolik toho na počet nalétaných hodin padá v Rusku, zda jde o průměr či více, než na Západě, ale na stránkách Czech Air Force se často čtu a koukám, kolik toho AČR padalo v 90 tých letech a na přelomu století až do roku 2004. Je z toho vidět, že spolu s úpadkem prestiže armády upadá i letecká kázeň a péče o letadla.
          Jak je to u vás, si netroufnu hodnotit, nevím, zda vám v devadesátkách něco padalo ale zda a co lítalo.
          Takže, berme to na nalétané hodiny, čím jich je více, tím je pravděpodobnější, že něco spadne.

      • Miroslav
        18:14 27.02.2019

        Niekedy keď nemám čo robiť tak preklikávam Wikipediu a dostal som sa na stránku SU-30. Zaujalo ma koľko nehôd malo len Indické letectvo s SU-30. Sú to v podstate nové stroje tak si kladiem otázku prečo práve v Indii majú ten problém

        • Kozlus
          18:30 27.02.2019
          Oblíbený příspěvek

          Protoze jsou to Indove a ti maji problem absolutne se vsim. Ani se nedivim tomu prejmenovani F-16 na F-21.

      • givicz
        19:08 27.02.2019

        Miroslav chtěl jsem ti odpovědět na plnou hubu ale udržel jsem se tak ti alespoň odpovím, že zatoulané děti z Indie máme v ČR ... :)

  • infi
    16:23 27.02.2019

    Zatím víme, že nic moc nevíme...a docela hezká ukázka informační války, kdy jedna strana napíše, že zlikvidovala 350 militantů a druhá napíše, že nikoho...zatím jak informace, tak i vedení "operací" mi přijdou takové "chaotické". Viděl jsem nějaké fotky bomb někde uprostřed pole apod...ale kdo ví odkud ty fotky jsou. Jen mi to přidává na dojmu, že celá Asie má spíše takovou "papírovou" armádu...ale asi jsem předávkován videí, kde týpci v sandálech vyřadí M1A2, jako třeba:
    https://www.youtube.com/watch?...

    Jen mě trochu překvapuje, že do tak horké oblasti posílá Indie MIGy-21/27, když mají v inventáři přes 200 ks SU-30

    • Argonaut.CZ
      17:52 27.02.2019

      Také mě překvapuje, že tam Indové straší s Migy 21, které reálně nemají moc šancí. Samozřejmě pokud je neposlali jako návnadu pro eskalaci situace.

      V každém případě se jak USA, tak Rusko, potenciálně i ta Francie mohou těšit na objednávky nových letadel a protiletadlových A-A střel.

    • Gibon
      18:09 27.02.2019

      Poslali ich tam preto, aby politikov a volicov presvedcili, ze ich uz skutocne treba nahradit. Indicka armada najblizsie roky dostane veeeela miliard na nove hracky.

      • Miroslav
        18:21 27.02.2019

        Majú 250 MiG-21 ktoré treba nielen nahradiť ale aj aj doplniť ďalšími ak sa chce India zahrať na regionálnu veľmoc

    • Kozlus
      18:27 27.02.2019

      Hadam, ze v te oblasti maji zakladny starsi letadla prave proto, ze ikdyz se v "miru" neco takhle semele, tak ztrata tolik neboli a neprijde se o nove Sucko nebo Rafal az budou. Moderni letadla maji zakladny dal ve vnitrozemi, aby neschytaly prvni uder a kdyz o neco jde, jako dneska, muzou prelet ke hranici.

    • cernakus
      19:10 27.02.2019

      Na bombardování Turbanů nepotřebuješ letadlo na vybojování vzdušné nadvlády. Tam jsou naopak ty Mig-21 a 27 lépe připraveny na takový typ mise.

      Indie prostě nečekala, že na ně pakistánské letectvo zaútočí a bez varování. Je jasné, že nyní už Indie přisouvá své nejlepší ke kašmíru.

      Trochu se bojím, jestli tohle zase není nějaká americká hra no vražení klínu do (B)RIC. Pákistán dnes podpoří spíše Čína a SSA se budou najednou kamarádit s Indií. AMeričané nutně potřebují dostat pro nadcházející konečný konflikt na svou stranu Indii, nebo je Čína s Ruskem zašlape.

      • Jirosi
        20:26 27.02.2019
        Oblíbený příspěvek

        Indie už má dávno spory s Čínou, to si objevil zase "Ameriku".

        O Kašmír se bojuje od WW2, kdy někdo nedokreslil mapu při dělení Indie.

    • Zdenoušek
      08:59 28.02.2019

      To u nás to bylo takhle řešeno také. U hranic na západním vojenském okruhu byla starší výzbroj, protože nikdo nepočítal s tím, že zastaví první úder. S tím se počítalo až dál ve vnitrozemí.

  • dusan
    16:12 27.02.2019

    Odporúčam sledovať situáciu tu:

    https://kashmir.liveuamap.com/...

  • Kozlus
    16:08 27.02.2019

    "Těžce raněný indický pilot. Jeho osud je neznámý."
    Melo by jit o zabery ze starsi nehody. Pakistanci celkove zverejnuji stare videa a fotky a vydavaji je za dnesni.