Indie kupuje americké houfnice M777A2

M777A2 americké armády v Afghánistánu (2009); větší foto / Public Domain 

Indická armáda získá od americké pobočky BAE Systems 145 tažných houfnic M777A2 LW155 a další příslušné vybavení. Cena kontraktu dosahuje 737 milionů dolarů (18,8 miliardy Kč).

Indie o americké houfnice M777 projevila zájem již v roce 2014, ale teprve tuto středu byl kontrakt oficiálně stvrzen podpisem. Indie si přeje dostat houfnice co nejrychleji, ale zatím není znám oficiální začátek dodávek.

Indická armáda získá prvních 25 houfnic M777A2 přímo ze Spojených států, dalších 120 bude smontováno v Indii. Všech 145 houfnic M777A2 indická armáda plánuje získat tří let.

“Těší nás poskytnout indické armádě bojem ověřené houfnice M777. Náš plán počítá s lokálním zařízením pro montáž, integraci a testování a jde o další náš příspěvek do úsilí “Vyrobeno v Indii” (Make in India; indický požadavek vyrábět kupované zbraně v Indii - pozn. red.) a o pevnou součást naší strategie pro spolupráci s indickým obranným průmyslem,” uvedl Joe Senftle, viceprezident a generální manažer pro zbraňové systémy v BAE Systems. Američané se zavázali investovat v Indii do montážního a testovacího závodu 200 milionů dolarů.

Ultralehké samohybné houfnice M777 a novější M777A2 slouží prozatím ve třech zemích. Ozbrojené síly Spojených států mají ve své výzbroji přes 1000 tažných houfnic M777, resp. nejnovější verze M777A2 - 580 houfnic slouží u námořní pěchoty (US Marine Corps) a 421 u americké armády (US Army). Austrálie odebrala 54 houfnic M777A2 a Kanada 37 houfnic.

M777A2 váží 4200 kg a lze ji přepravovat středním nákladním letadlem C-130 Hercules. Houfnice dokáže střílet běžnou municí na vzdálenost 30 km a s municí Excalibur s GPS navedením až na vzdálenost 40 km. Není jasné, jakou munici Indie nakoupila - ale s pomocí Excaliburu získá schopnost zasahovat cíle se střední kruhovou odchylkou (CEP) 10 m.


Houfnice M777A2 australské armády v akci.

Hlavní devizou M777A2 je extrémně nízká hmotnost, což poskytuje značné taktické výhody. Současná standardní houfnice Bofors FH77B ráže 155 mm indické armády má hmotnost 13 100 kg, indická houfnice domácí konstrukce Dhanush Howitzer (155 mm) váží 11 000 kg.

M777A2 je nejlehčí houfnice v ráži 155 mm na světě - druhou nejlehčí je zřejmě singapurská SLWH Pegasus 155 s hmotností 5550 kg.

Nízká hmotnost M777A2 značně posiluje taktickou i strategickou mobilitu dělostřeleckých jednotek. Indické vrtulníky CH-47F mohou M777A2 přepravovat na velké vzdálenosti a zejména - do velkých nadmořských výšek. Nové houfnice Indie nepochybně nasadí v hraničních třenicích s Pákistánem ve vysokohorském Kašmíru a také na hranicích s Čínou.

Náměr hlavně M777A2 je -5° až 70° - indické dělostřelectvo proto může pomocí M777A2 ničit cíle ležící vysoko a strmě nad vlastní pozicí.

Prodej houfnic M777A2 do Indie upevňuje pozici Spojených států jakožto jednoho z největších exportérů zbraňových systémů. Jen v roce 2015 americké firmy vyvezly zbraně za 10,5 miliardy dolarů.

Zdroj: Defense News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Indický program modernizace vozidel BMP-2

Indická armáda se v současné době připravuje na modernizaci svých bojových vozidel pěchoty BMP-2. V ...

Smlouva podepsána: Indie získá 36 stíhaček Rafale

Francie a Indie před dvěma týdny podepsaly závaznou smlouvou na dodávku 36 francouzských stíhaček ...

Napětí mezi Indií a Pákistánem opět roste

Napětí mezi Indií a Pákistánem eskalovalo do podoby indického útoku na ozbrojence na pákistánské ...

Indie kupuje ruské systémy protivzdušné obrany S-400

Před několika dny Rusko a Indie podepsaly kontrakt na dodávky protiletadlových a protiraketových ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rošťák
    07:50 07.12.2016

    petres
    Já bych souhlasil s osekanou modernizací DANY a to jen GO a přidání nového systému řízení palby -> Vydrželi by do příchodu nových 155 a poté by mohly být přeřazeny pro AZ (do vystřílení 152 munice) a pak vyřazeny....

  • petres
    15:55 05.12.2016

    pajo
    zachytil jsem jiné cenové údaje. Těch 152 mm nábojů má být prý takřka za 2 mld Kč. Nicméně až komicky na mne působí argumet, že plánovaná modernizace Shkh DANA prodlouží dostřel z 20 km na 25 km. Má to pouze "drobný" haček. To prodloužení dostřelu se koná pouze s novou "BLEED" municí. Takže houfnice se modernizují protože máme spoustu staré munice (a tím se ušetří), ale dostřel se zvýší pouze s novou municí (čili nakoupí se nová). Naštěští dostřel je jenom jeden s parametrů, který se modernizací zlepší, za důležitější považuji nový systém řízení palby. Celkově mě modernizace starých místo nákupu nových 155 mm houfnic přijde jako krok zpět, ale p. Strnad potřebuje asi čas, aby představil svojí konkurenceschopnou houfnici v ráži 155 mm, takže MO mu jde na ruku.

  • pajo
    21:57 04.12.2016

    Mna len zaujalo, ze hlavny argument pre modernizaciu Dan za 1.5mld korun podla mninistra Stropnickeho je usetrenie za 152mm projektily, ktorych ACR ma 61 tisic. Pritom som trochu hladal a cena obycajneho HE projektilu je +-500 usd, takze ak by nahodou vsetky boli funkcne, alebo aspon v dobrom stave ... tak by mali cenu 30mil usd, teda priblizne 750 mil korun.

  • KOLT
    15:52 04.12.2016

    Každopádně, nejsme už děsně daleko od původního tématu? Jestli se nepletu, řešila se jednak vhodnost M777 pro AČR, o níž osobně pochybuji. Jednak vhodnost hloubkové modernizace Shkh DANA, o níž pochybuji téměř stejně tak. Argumenty tu již zazněly, asi je zbytečné je opakovat.

  • KOLT
    15:49 04.12.2016

    Dělostřelci mít nabito budou. Jak psal logic, část může mít to, část ono. Navíc kanónová houfnice s dostřelem 40 km střílí na 20 km poměrně velmi přesně, takže klidně může mít přednabito tříštivo-trhavý granát, protože taková padesátikilová mrcha když to flákne do těsné blízkosti téměř čehokoliv, je to něco v lepším případě na chvíli dezorientované, ale spíše vyřazené z boje či zlikvidované (mám pocit, že z Ukrajiny jsou známé případy, kdy byl tank nepojízdný, ačkoliv 152mm granát jej nezasáhl přímo, spadl několik metrů vedle. Pantsir by byl odepsaný i při méně přesné střelbě. Čili mohu klidně vystřelit HE-FRAG. Pokud mi dron najde tank, klidně přebiju (ztratím max 10 s), protože a) tank ten dron asi nesestřelí; b) speciální protitanková munice pro nepřímou střelbu je naváděná.

    Ohledně reakční doby byste se divil, ty 4-6 s, které potřebuje Pantsir, stačí dělostřelectvu s přehledem, protože samotné předání údajů je v reálném čase, vyhodnocení palby a povolení zabere v obou případech stejnou dobu, co zabere dělostřelectvu nastavení hlavně, stráví Pantsir uzamykáním cíle (respektive spíš víc).

    Mmchd, neklame-li mě paměť, Pantsir aktivně navádí rakety na cíl, ne? Čili nějaké prchání hned po vystřelení se nekoná.

  • logik
    13:37 04.12.2016

    Ve výškovém dosahu S1 bych daleko vííe věřil zahraničním zdrojům (kde se opakuje 9km pro ne -E a 10km pro E verzi rakety). Jednak jde o údaje u raket, které bývají přesnější než údaje u celého kompletu, kde se často zaměňují různé údaje (jen dosahů je tam šest: střeleckého a přehledového radaru, raket a kanónu výška a délka), jednak je to fyzikálně (vzhledem k velikosti rakety) daleko pravěpodobnější hodnota.

  • Marthy
    13:24 04.12.2016

    P.s-ten stejný dosah se píše i na stránkách válka.cz

  • Marthy
    13:23 04.12.2016

    Logik-údaje o výškovém dosahu systému Pancir S-1 jsou různé,podle Wikipedie má dosah v dálce 20 km a výšce 15 km.

  • logik
    13:21 04.12.2016

    Marthy - pokud radar panzíře vidí drony na 20km, tak je detekovatelnej řádově na 400km stejně silnou (teda poměrně malou) anténou. Protože signál radaru slábne s druhou mocninou, zatímco odražený signál se čtvrtou mocninou vzdálenosti. Takže pancíř by asi viděl i AWACS daleko za frontou a dostřelem S400, natož S300.
    (teď teda nevím, jaké přesně antény má AWACS ve vlnové délce radaru S1, ale to je detail, jde o princip).

    Argumentovat tím, že tam nic nebude, co by mohlo ten radar vidět, protože S300 je nesmysl. Stejnětak bych mohl tvrdit, že tam nebude S300, protože F35, ty že F35 ne protože S400, já že S400 ne, protože ji F35 sejme JSAMM-ER zpoza dostřelu S400 atd.... To jsou nesmyslné argumenty. Radar prostě vidět je, je vidět velmi dobře a snadno - a není nic složitého ho detekovat na X způsobů.

    Myslet si tedy, že S1 v dostřelu artilerie bude klidně zapínat radar - nemůže to dělat, jen když letí drony, neví, kdy letí - a nikdo o ní nebude vědět, je blbina.

    ===

    Další nesmysl, co říkáš, je to, že artilerie nebude mít nabito. Pokud je Panzíř pro drony taková hrozba, pak samozřejmě budu připraven na něj - a pokud objevím jen pěchotu, tak v pohodě přebiju. Pěchota neuteče. Stejnětak mohu mít nabito v půlce baterie to a v půlce to, pokud těch akutních hrozeb je více.

    Tebe bych fakt za velitele nechtěl, pokud jen proto, abys nemusel náhodou přebíjet, se vzdáš toho nejcennějšího, co při dělostřeleckém přepadu je: moment překvapení. Hezky nejprve dronama oznámit: hledám něco po čem budu střílet, a pak teprv jít nabíjet? S odpuštěním, to je totální blbina.

    Btw., když jsme u toho, PzH má uspořádanej nabíjecí automat tak, že není vyloučeno, že by mohl mít naládováno více typů munice a vybírat si při střelbě. Nevíte někdo, jestli to umí?

  • logik
    12:56 04.12.2016

    Kolt to popsal dost přesně, skoro nevím co dodat - jak podle radaru, tak podle střelby či odpalu raket jde S1 detekovat a letí na něj salva v řádu sekund.

    A zároveň samozřejmě platí to, že to je modelový případ, v realitě je samozřejmě X proměnných včetně lidského faktoru, které mohou i "jasnou situaci" podstatně změnit. To nic nemění na tom, že PzH bude mít v takové situaci proti Daně podstatnou výhodu.

    Takže jen pár poznámek:
    - S1 by co vím měla být schopna sestřelovat dělostřelecké granáty. Ale se schopností 6 cílů za minutu a nepříliš silným radarem, který přilétající projektily uvidí na krátkou vzdálenost (na dvacet km zaměří podstatně větší objekt) sestřelí max jeden, dva. Jedna PzH, jak připoměl Kóďa, jich může poslat pět.

    - Granáty přeletí těch 20km za řádově (při úsťové rychlosti cca 1000m/s) dvacet sekund (já vím, o něco více, granát zpomaluje a letí obloukem). Za tu dobu se pancíř nestihne zdekovat dostatečně daleko.

    - i rakety modernizovaného pancíře S2 mají dostup 10km
    https://thaimilitaryandasianre...
    19km je dosah S1 v horizontálním směru. StA rakety obecně mají limitovaný dostup.

    - pokud bude pancíř ničit drony raketama, tak mi to zas tak vadit nemusí, protože ten dron bude pravděpodobně levnější, než ta raketa z pancíře. Proto jsem mluvil o hlavňové výzbroji. Na druhou stranu, pokud bude S1 maskovaná a neprozradí se, tak může být vidět až v dostřelu její hlavňové výzbroje, obzvlášť pokud to budou drony dělané spíše na množství a tedy ne se superhyper optikou.

  • Marthy
    12:43 04.12.2016

    Kolt-aktivací svého radaru se Pancir odhalí-ale kdo ho odhalí?Jestli ty drony tak možná,museli by na to mít příslušné senzory a už určitě nebudou tak levné jako o tom psal Logik.Pokud ty drony budou vysoce sofistikované a drahé stroje budou stát za ránu i systému S-300.
    Jinak to že po případném nalezení systému Pancir drony vypálí artilerie granát do 2 vteřin tak to určitě ne.Ani zdaleka.Ty děla se na zjištěné souřadnice nejdříve musí zamířit,a taky nabít-nevěřím že jsou nabité předem.Obsluha děl přeci nemůže tušit co vlastně ty drony najdou.Bude to pěší jednotka?Pálíme tříštivým.Tank?Granát s koncovým navedením,drony ho označí paprskem...něco co jde zapálit?Fosforový granát....atd.Taky je tady lidský faktor,posádky děl i když budou v pohotovosti bude chvíli trvat než zareagují.Počítám že prodleva mezi odhalením cíle a vypálením děl bude alespoň minuta.
    Reakční doba systému Pancir mezi odhalením cíle a odpalem raket je 4-6 sekund.K tomu už není myslím co dodat.

  • KóĎA
    11:57 04.12.2016

    Marthy: ještě jeden zásadní rozdíl mezi moderními systémy a Danou - je známo, že první salva je ta nejúčinnější. Tyhle moderní zbraně dokáží v rychlém sledu vystřelit několik projektilů po různé balistické křivce což umožní všem dopadnout v jeden čas na cílovou plochu.

    A neblázněte pořád s těmi drony, dělostřelecký průzkum se cvičil i v naší tehdy ryze mírové armádě L.P. 2001 :-)

  • KOLT
    11:54 04.12.2016

    Vedeme tady rize akademickou debatu ;-) V reálu probíhá tolik věcí v jednu chvíli, že vytrhávat jednotlivosti z kontextu je... no jako vytrhávat jednotlivosti z kontextu :-) Ale co už.

    20 km od Pantsiru? To budou pravděpodobně zhruba na úrovni vlastní artilerie. Aktivací vlastního radaru se Pantsir odhalí, první granát z dělostřelectva na něj může letět (v případě moderních systémů) během dvou sekund, zhruba kolem půl minuty je první granát na místě. Pantsir mezitím musel drony zaměřit (jak o nich vlastně věděl? z radaru nadřízeného prvku?), řídit na ně palbu, pak se sbalit a odjet. Stihne to do té půl minuty? Jak vidíte, není to tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

    Hlavně ale vytrháváme jednotlivosti :-) Pantsir může a nemusí mít informace o dronech z nadřízeného stupně. Nemluvě o tom, že drony mohou být poměrně malé a stealth, takže je radar Pantsiru na 20 km vůbec nemusí najít. Mohou k frontě letět v malé výšce a nastoupat až krátce před ní. Také mohou Pantsir zaznamenat na víc než 20 km. Dělostřelectvo může používat řízené granáty, kdy jeden jediný skutečně dokáže vyřadit Pantsir s téměř 100% pravděpodobností.
    Na druhou stranu – střelba na takovou vzdálenost může být dosti nepřesná, spodní dron mohou sundat pěšáci MANPADSem, mohou tam být dva vzájemně se doplňující Pantsiry. Teď nevím, jestli dokáží kanónem střílet i po dělostřelecké munici a nechce se mi to hledat. Pokud ano, mohou sestřelovat přilétající granáty. Mohou být podporovány vlastní artilérií....

    Prostě těch scénářů je nespočet. Ale ve všech tahají za delší konec kanóny, které umějí střílet dál a přesněji (což jde zpravidla ruku v ruce, minimálně v tom smyslu, že když ten s kratším dostřelem pálící na jeho hranici, má téměř zaručeně horší přesnost než systém, který má v té vzdálenosti zhruba polovinu dostřelu). Velkým plusem je pak samozřejmě samohybnost.

  • Marthy
    01:28 04.12.2016

    Jen ve zkratce:
    2)Pošleš 2 průzkumné drony hledat postavení baterie taženého dělostřelectva bráněných systémem Pancir.Poletí nad sebou,spodní 2Km a horní 7 Km vysoko.Systém Pancir se o nich dozví z přehledového radaru když budou ještě daleko od nich.Až se přiblíží na cca 20Km aktivuje svoje radary,za cca 5 vteřin poté odpálí na každý dron 2 rakety.Za řádově několik vteřin jsou oba drony sestřeleny.Systém Pancir se pro jistotu přesune na náhradní palebnou pozici.
    P.s-výškový dosah raket systému Pancir s-1 je 15 Km....
    No,prostě aby jsi ohrozil postavení bráněné systémem Pancir musel by jsi poslat něco mnohem lepšího než 2 drony.:)

  • logik
    00:39 04.12.2016

    1) Na to, abych detekoval nepřátelské jednotky na frontě fakt nemusím působit za frontou. Stačí být v dohledu fronty na mé straně. Bavíme se o návodčích pro dělostřelecký přepad, nikoli o průzkumnících v týlu.

    Argumentace Vietnamem pak je mimo i z toho důvodu, že ve Vietnamu je hodně odlišný terén oproti našemu a taktika i strategie, stejně jako účinnost výzbroje, tam bude značně jiná, než ve středoevropském regionu.

    2) Proč by artilerie nemohla zareagovat okamžitě, když samozřejmě to bude dron té artilerie a tedy v okamžitém spojení s ní??? To, že nemusím a (pokud je velké riziko sundání) nebudu posílat jen jeden dron - právě aby jeden zaznamenal, odkud sundali ten druhý, také nebereš v úvahu. Stačí poslat dva drony nad sebou.Pokud pancíř nevystřelí, uvidí ho ten vespod. Pokud vystřelí, ten nahoře (mimo dosah hlavňové výzbroje pancíře) dle střelby pancíř bez problémů lokalizuje a online posílá data artilerii. Finito.

    3) Samozřejmě, že výcvik atd.... dokáže více než vynahradit horší techniku.
    A??? Mění to něco na tom, že lepší technika znamená značnou výhodu? A že pokud se dostaneme do konfliktu artilerií, tak to asi nebude asymetrický konflikt proti ručníkářům, ale proti některé dobře vycvičené armádě, kde nebudeme moci spoléhat na to, že máme lepší výcvik, než oni?

  • Marthy
    22:14 03.12.2016

    Logik,to se ví že vým co jsou to průzkumníci,návodčí střelby a podobně,hádám že máš na mysli jednotky které budou operovat v týlu nepřítele,hledat případné cíle,některé zničí sami,na jiné navedou dělostřeleckou palbu či nálet.
    I v Sýrii,Iráku a Afgánistánu jsou jednotky Specnas,zelené barety a já nevím jaké ještě,navádějí nálety či drony na cíle,s větším či menším úspěchem.
    Jen na okraj,ve Vietnamu se taky hojně používaly,výsledek byl že po válce ve Vietnamu Američané speciální jednotky téměř nevlastnili,většina z nich padla....
    O tom Panciri vs.Dron + baterie PZH 2000-to co jsi napsal je moc i na tebe,nejpravděpodobnější scénář takového souboje je že ten dron by byl sestřelen a ani by nevěděl kým,a pokud by ten dron před svým sestřelem ten systém zahlédl,bylo by to stejně k ničemu,než Artilerie zareaguje tak Pancir už je dávno jinde,Je přece mobilní,a to právě proto aby se nenechal tak snadno zničit.Nevím jak jinak ti to napsat.
    Taky jako hurvínek válku si to představuješ spíš ty sám,vidíš špičkovou zbraň,třeba F-35,PZH 2000 nebo nějaký tank a jsi s toho u vytržení,myslíš že armáda která bude tohle vlastnit je předem vítěz.To je ale absolutní nesmysl,ve válce je rozhodující odhodlání a chytrost.
    Dám ti příklad:Izraelská artilerie bude vyzbrojena SHD Dana,proti nim postav Artilerii Saudské Arábie,ta bude mít PZH 2000.Na kterou vsadíš?Já na tu Izraelskou,a to klidně vše co mám.
    Další příklad:Irák,bitva o Mosul,je tam mimo jiné US a FR dělostřelectvo,viz odkaz-https://www.youtube.com/watch?...
    Bojují proti protivníkovi který nemá čím sestřelit drony,nemá jim čím odpovědět,a jak dlouho že bojují?Podle tvých názorů by Taliban a jiní teroristé museli být poraženi za pár dnů,ale oni se proti takovým supermoderním zbraním drží celé roky!Jak to?
    ===============================================================
    Jinak,základní pravidlo:zbraň je jen tak dobrá jako ruka co ji drží.

  • logik
    21:10 03.12.2016

    Marthy: víš vůbec o tom, že v armádě existují takové "profese", jako průzkumnící, dělostřelečtí návodčí, atd....????

    Rozdíl mezi PZH2000 a Danou při vyžádání podpory pak je třeba v tom, že s PZH potřebuješ jen 2/3 baterií oproti Danám, abys pokryl stejnou oblast fronty. Tedy ve skutečnosti ještě méně, protože dělostřelectvo chceš mít nějakou vzdálenost za frontou. Takže pokud bude např. Dana s dostřelem 20km 10km za frontou, tak pokryji 34km fronty. Pokud tam bude PZH s 40km dostřelem, tak pokreje 75km, tedy dvojnásobek. A pokud ji budeš chtít schovat dál, nebo být schopen zasáhnout i dál za frontu, tak se ten rozdíl ještě zvětší.

    A pokud půjdou PZH2000 proti Danám, tak Dany zařvou, protože je nalákaj na nějakej "snadnej cíl", Dany se demaskujou a PZH je pěkně z bezpečné vzdálenosti eliminují...

    To, že dron ošálíš dřevěnou maketou.... mám dojem, že si to celý představuješ jak Hurvínek válku.

    A ohledně dronů, zkus si ještě jednou přečíst, co jsem psal. Pancíř sestřelující dron v dostřelu PZH2000 si můžeš s velkou pravděpodobností ze stavu techniky okamžitě odepsat a jeho obsluhu také... Těch dronů na jeden pancíř obětuju klidně deset a furt jsem v plusu (nehledě k tomu, že ten pancíř něco chrání a to něco zařve s pravděpodobně ním...)

  • Marthy
    20:38 03.12.2016

    Skelet-jasné že ano,nějaký velitel pěší jednotky může přivolat podpůrnou dělostřeleckou palbu,vždyť taky od toho ty laufy jsou,na palebnou podporu vojsk,ne?Ale na to nepotřebuješ PZH 2000,stačí v pohodě naše Dana.
    Logik-nepsal jsem že drony na průzkum pro dělostřelce nemají šanci,jen to že nebudou všemocné,vlastně v souboji s vyspělým a chytrým protivníkem budou jen málo efektivní.
    Protože například obsluha a velitel těchto systémů M777 nebudou padlí na hlavu,když budou vědět o nebezpečí dronů tak ty děla zamaskují,takže je dron neodhalí,naopak může odhalit dřevěné makety někde opodál a přivolá na ně palbu...A pokud budou chráněni třeba systém Pancir?
    Dron je docela účinný někde v Iráku,ale proti silnému nepříteli je velmi zranitelný,však ne ně stačí i cvičný proudový letoun,taky nad ním může nepřítel převzít kontrolu (což dokázal např.i Irán) atd...

  • logik
    12:38 03.12.2016

    Marthy:
    1) obávám se, že cena dronů postupem času klesne pod cenu raket, kterejma budeš ty drony sundavat. (Hlavňová PVO má zpravidla omezený výškový dostřel.) Takže Tvůj scénář, že drony nebudou mít šanci, je IMHO mylný

    2) navíc, klidně ať ten dron sundaj. Sundaj ho totiž v okamžiku, kdy ho uvidí.... a tedy kdy dron uvidí je - a to u6 je pozdě. Nehledě na to, že podle palby na dron se okamžitě zaměří dělostřelecké raday a už ten dron ani vlastně nepotřebuju... Výměna jeden dron za jednu baterii PVO, to je dobrej kauf...

    3) A při tom všem zapomínáš, jak připomíná skelet, že klasickej dělostřeleckej návodčí bude v členité krajině typu ČR odhalitelný velmi těžko a tedy poměrně funkční způsob průzkumu.

  • skelet
    11:41 03.12.2016

    A to nemluvě o tom, že dělostřeleckou palbu na určité soustřednice umí přivolat i pěšák s vysílačkou..

  • jj284b
    10:48 03.12.2016

    Marthy: pri vyrovnanych protivnikoch by to nebola hra na tahy... vsetko by sa to odohravalo naraz, ziadne ja spravim to, a super toto...

  • Marthy
    21:50 02.12.2016

    Tažené dělostřelectvo se hodně uplatní v současných konfliktech,třeba v Iráku proti teroristům,ti nemají prostředky aby odhalily jejich pozici ani při střelbě.Na záběrech z boje proti ISIS lze často vidět tažené dělostřelectvo v akci,klidně si střílí z otevřených,nijak zamaskovaných pozic,žádné kryty pro jejich obsluhu,prostě pohodička jako při cvičných střelbách.Stejně tak používá tažené dělostřelectvo i Syrská armáda proti teroristům.Takže i tahle lehká tažená houfnice se pro podobné konflikty hodí,celkem snadno se dá dopravit do palebných pozic,i tam kde se SHD nedokáží dostat.
    Ale je taky možné že M777 má nějaké nedostatky vyplývající s jeho nízké váhy oproti běžným taženým dělům,třeba životnost hlavně,nebo celé konstrukce,něco takového se dá předpokládat.Extrémně nízká váha tohoto systému určitě nebude zadarmo.
    Logik-drony pro řízení palby dělostřelectva se už používají,ale záleží proti komu bojuješ.Hádám že někde nad Mosulem můžou kroužit relativně v bezpečí celé hodiny,ale kdyby jsi chtěl účinně postřelovat třeba Syrskou obrněnou divizi tak ten dron by tam nevydržel ani pár minut,pokud by se nad cíl vůbec dostal.Napřed musíš zničit PVO té divize,a v neposlední řadě Syrské stíhací letectvo.To by Turkům (v příkladu který jsem napsal dříve)mohlo trvat klidně několik měsíců,a dost možná by se to nepodařilo vůbec.Takže v boji zhruba rovnocenných protivníků je jasné že dělostřelci by měli jen kusé informace o pozici nepřítele.V tom případě bude velmi obtížné i dostat do týlu speciální jednotky které by hledali cíle a naváděli by na ně dělostřeleckou palbu.A i kdyby se takové jednotky v týlu podařilo rozmístit měli by malou efektivitu a vysoké ztráty,hluboko v týlu nepřítele je nemáš jak podpořit když budou odhaleni,pokud nemáš absolutní vzdušnou nadvládu.Takže jak jsem už psal,ve válce kdy budou oba aktéři dost silní budou mít dělostřelci k dispozici jen málo informací o cílech,málokdy budou mít zprávy o přesnosti své palby aby ji případně mohli opravit.

  • logik
    18:18 02.12.2016

    Marthy: tvůj předpoklad, že se většinou nebudou používat návodčí, je IMHO totálně mimo. To, že při přeshraničních šarvátkách (Turecko/Sýrie) se nepoužívaj neznamená, že se v opravdové válce také používat nebudou. A to nemluvím o tom, že zanedlouho se budou rutině používat pro tyto účely i levné drony.

    Dál také zapomínáš na to, že nepřesnost velmi vzrůstá na hranici dostřelu, kde je projektil pomalý. Tzn. pokud je těžké stříet s PZH2000 na hranici dostřelu, tedy na 40km, bez dobrého navedení, tak s Danou to bude totéž na její maximální dostřel. A tedy na stejnou vzdálenost bude mít PZH2000 zcela jistě menší rozptyl, než Dana.

  • liberal shark
    18:04 02.12.2016

    Jak už bylo napsáno, hlavní výhodou řady houfnic M777 je jejich úžasná taktická i strategická mobilita. Na bojiště je dostanete za dva dny, zatímco klasické dělostřelectvo tam budete stěhovat dva týdny a ještě to bude stát majlant. Mezi tím bude nepřítel dávno pryč.

  • Rošťák
    16:06 02.12.2016

    Marthy, já netvrdím že že je dostřel rozhodující, to není, ale ani neni dostřel zanedbatelnou veličinou.
    Právě u tvého příkladu můžou být PzH mimo dostřel DAN, vždit těch 20 km je s dálkovým granátem, normální je 18,7 km, což je skoro polovina co umí PzH s normální municí a to nemluvím o 40 km s dálkovou municí. Neber to špatně, shodneme se na nutnosti průzkumu a navádění (lidskou silou, technickými prostředky) ale dostřel / mobilita / rychlost přechodu z pochodové do palebné polohy, rychlost střelby a dostřel jsou také nezanedbatelné atributy

  • Shania
    15:27 02.12.2016

    Kdysi jsem narazil na popis taktik nasazení dělostřelectva u Německa, UK a US v WW2.

    http://etloh.8m.com/strategy/a...

  • Marthy
    15:06 02.12.2016

    Rošťák-hádám že u dělostřelců je v dnešní moderní době taktika zničit cíl v co nejkratším čase a rychle se přesunout.(velká výhoda v tomhle pro SHD).
    Např.pokud by jsi chtěl zničit cíl kde je lokalizována baterie třeba PZH 2000 (s podpůrnými prostředky)je třeba jej zničit co nejdřív,než ty PZH dokáží odpovědět.I když myslím že dělostřelecký radar bude vypnutý a zapne se jen když se zjistí palba enemy dělostřelectva tak hádám že na dělostřelecký přepad budeš mít řádově minuty a potom budeš muset svoji baterii přesunout.Takže je jasné že palba na vzdálenost řekněme do 10 Km bude docela účinná,celkem přesná,ale na větší dálku už méně,na max dostřel už to bude spíš plýtvání granáty-jednoduše proto že v tak krátkém časovém intervalu který na přepad máš nestihneš zadat opravu střelby.
    A ani ta PZH2000 si nebude moci pálit půl hodiny na 30 Km vzdálený cíl,aby ho zničila-jsou jiné prostředky které je dokáží zničit,když jim k tomu poskytnou dost času.Vrtulníky,ozbrojené drony,taktická raketa,raketomet s dalekým dostřelem a jiné.Proto si myslím že delší dostřel toho či jiného dělostřeleckého systému je sice taktická výhoda,ale zdaleka ne rozhodující.

  • Rošťák
    14:07 02.12.2016

    Marthy ( doufám že nevadí tykání, je to osobnější a zvyk je zvyk ) přesně jak píše KóĎA, pokud by naši dělostřelci stály proti někomu, kdo bude mít SHD s dostřelem 40 km ( klidně i těch 30) tak budou v nevýhodě, at už tím, že nepřátelské dělostřelectvo, bude "nepostižitelné" (využije větší dostřel a zůstane mimo prostor kam Dany mohou zasáhnout). I když máme dělostřelecké radiolokátory a dokážeme nepřítele lokalizovat, než předáme prvky k palbě , tak už cíl bude v pohybu.
    V každém případě je pozorování palby a její oprava podstatný prvek a je jedno zda je to na 10 nebo 40 km pomocí dělostřeleckých návodčích , průzkumných systémů (sněžka atd, dronů a to naštěstí máme

  • Marthy
    14:07 02.12.2016

    Kóďa-nestane se nic pokud posádka té moderní houfnice nebude vědět kde je ta Dana přesně postavená.
    Jinak ta přesnost je střední odchylka,takže v tvém případě by polovina vypálených granátů ten prostor 200x200 metrů minula.Kromě toho je to přesnost za ideálních podmínek,a ty v real boji nebudou.Vem si že budeš mít hlaveň děla opotřebenou mnoha výstřely,dělo nedostatečně udržované,přidej k tomu špatné povětrnostní podmínky a na 30 km ti granáty budou míjet cíl o stovky metrů,budeš jen plýtvat municí a koledovat si o odpověď nepřítele.

  • KóĎA
    13:49 02.12.2016

    Marthy: a když bude stát proti Daně moderní houfnice s dostřelem 40 km s cluster municí? Co pak?

  • KóĎA
    13:47 02.12.2016

    tak oprava - 32 granátů.

  • Marthy
    13:46 02.12.2016

    Rošťák-jasné že obvykle nestřílí jedno dělo,ale třeba baterie-4 děla nebo víc.Chtěl jsem upozornit na jinou věc-maximální dostřel děl není nejdůležitější faktor-třeba naše Dana je pořád účinný prostředek a při správném použití se s ní musí stále počítat,přesto že nedostřelí na třeba 40 KM.
    Účinnost palby na tak velké vzdálenosti je zcela mizivá,pokud v tom prostoru nemáš dělostřelecké pozorovatele či nestřílíš granáty s koncovým navedením,ale to musí někdo ten cíl označit.Příklad z praxe-Turecká armáda několikrát ostřelovala Syrskou armádu z děl přes hranice,na velkou vzdálenost,jako odvetu za nějakou provokaci.Vypálily desítky granátu a výsledek-vlastně žádný,žádné zničené tanky,žádné desítky mrtvých vojáků,max to odneslo pár civilistů.A takové ostřelování dělostřelectvem na velkou vzdálenost se dělo mnohokrát,třeba Indie a Pákistán a jinde.Jedno mají společné-efektivita takové střelby je naprosto mizivá.
    Ještě o tom Turecku a Sýrii-kdyby k potenciálnímu cíli své střelby Turci napřed přesunuly své dělostřelecké návodčí určitě by palba byla efektivnější.Jenže to je velmi riskantní,musíš je nějak dopravit do hloubky nepřátelského území,nesmí je objevit nepřítel a potom se musí dostat zpátky na své území.To ale Turci neriskli,a nedivím se jim.
    Jednoduše,palbu nad nějakých 20Km budou dělostřelci využívat jen málokdy,a když tak střílejí v podstatě nazdařbůh.

  • KóĎA
    13:43 02.12.2016

    Marthy: tak jinak, čtverec o hraně 200 x 200 metrů (asi tři fotbalové hřiště). Baterie 4 dělostřeleckých prostředků - klidně tebou uváděná Msta. První minutu zasáhne tohle území 24 granátů - pro tank bude dopad +- 5 metrů znamenat těžké poškození. To už je slušná šance i přímo zasáhnout. A druhý případ - vyměňme Mstu za prehistorický Grad v počtu čtyř kusů. Během dvou minut na stejné území dopadne 160 raket...

  • Rošťák
    13:27 02.12.2016

    Marthy: Ale tak jak to popisuješ, tak to moc nefunguje .... Málokdy budeš jedním dělem honit někde po poli jeden tank
    1) Většinou působíš na prostor větším celkem než 1 houfnicí / dělem (četa / baterie / oddíl) a to dle toho, jakou máš v okamžiku podporu k dispozici .....
    2) Ztráty pravidelné armády z části způsobily salvové raketomety, které jsou cílené na prostory soustředění techniky
    3) pravidelná armáda podceňovala maskování techniky proti prostředkům vzdušného průzkumu (drony), které nejen vyhledávaly cíle, ale i pomocí kterých docházelo o opravám prvků střelby
    Add tanky a vzdálenost....
    1) I ve střední evropě jsou prostory kde se dá vést tankový souboj klidně na 3 km a není jich málo ....

  • logik
    13:19 02.12.2016

    Marthy - a to si jako myslíš, že tankem nejde střílet nepřímo? A nebo že se to nedělá?
    viz např.
    http://www.csla.cz/armada/takt...

  • Marthy
    12:49 02.12.2016

    Kóďa-hm,a na jakou vzdálenost myslíš že dokáže trefit systém Msta-s (nebo co separatisté používali)stojící tank?Já hádám tak do těch 8km,možná 10,víc asi ne.A ten tank tam taky nebude stát týden,hned jak zjistí že po něm "jde"dělostřelectvo tak se přesune.
    Jinak byl jsi někdy teď někde venku,v přírodě?Všimni si na jakou dálku máš volný výhled,tady v Evropě nejsme na poušti-většinou je tady pár set metrů louky,pole atd,potom pás lesa a další louka.A to na rovině,v kopcovitém terénu je to ještě horší.Takže žádný strach,když v prostředí jako u nás či v UK vypálí dělostřelci na tank na vzdálenost 3 KM tak ten tank mu to nemá jak vrátit,na přímou střelbu prostě nemáš výhled.Boje v Iráku a v Evropě jsou vedeny zcela jinak.
    Typický příklad je třeba tank T-72,oproti třeba M1 Abrams byl mnohem horší při střelbě na větší vzdálenost,byl spíš koncipován na boj na vzdálenosti 800-1200 metrů.Nebylo to proto že by Rusové neuměli vyrobit lepší zaměřovače nebo že by konstruktéři toho tanku byly padlí na hlavu,prostě to nepotřeboval.Byl totiž určen primárně pro středoevropské válčiště,a tady by se tankové bitvy neodehrávali na velké vzdálenosti jako někde na poušti.

  • RiMr71
    12:39 02.12.2016

    Psal jsem to hned na začátku, k tomu srovnání tohoto a samohybek a byl jsem za to mínusován :)
    Tohle není o nasazení M777 proti samohybce, ale o nasazení M777 kterou "tam" dostanu proti samohybce kterou "tam" nedostanu...
    Ve chvíli kdy se do dcénářů zapojují speciálové, letectvo (!), úroveň vycvičenosti, tak je jasné, že pavouku alternatic kvapem narůstá počet nožiček..

  • KóĎA
    12:11 02.12.2016

    Marthy: ještě jedna poznámka - dělostřelecká převaha separatistů byla způsobena hlavně kvalitnějším naváděním - jak technickým, tak personálním.

  • KóĎA
    12:09 02.12.2016

    Marthy: nechci tě nikterak shazovat, ale takhle dělostřelectvo při nepřímé palbě opravdu nefunguje. Snaží se držet co nejdál od svého cíle. K čemu potom všechny vylepšení dělostřeleckých granátů k zvětšení dostřelu? 3 km od nepřítele s těžkou houfnicí? Sebevražda. Trefit tank při opakované salvě klasickou municí samozřejmě jde. A někdy stačí i nepřímý zásah - byť třeba jen k těžkému poškození či znehybnění.

  • Marthy
    11:43 02.12.2016

    Marfolodej-mě přijde dostřel M777 víc než dostatečný,30KM s klasickou municí a 40KM se speciální.Otázka taky je jak často dělostřelectvo reálně střílí na tak velké vzdálenosti.Například střední kruhová odchylka téhle zbraně na 30KM je 200 metrů.Přitom z války na Ukrajině víme že vzbouřenci zničily UK spoustu tanků pomocí dělostřelectva,takže vzhledem k rozptylu děl (ty co používaly nejsou určitě přesnější než tahle)museli střílet na vzdálenost řádově jednotek kilometrů,řekněme tak 3,max 8km.Jinak by tank nemohli trefit-nepoužívali naváděné střely.A to v podmínkách kdy dělostřelectvem disponovali obě strany.Takže myslím že střelba na větší vzdálenosti (20+km)by se v případném konfliktu používala spíš výjmečně,třeba v případě soustředění mnoha baterií dělostřelectva na menším prostoru.
    Pro zničení bodových cílů na větší vzdálenosti budou spíš vhodnější nějaké řízené letecké pumy či taktické rakety.

  • Shania
    10:14 02.12.2016
  • David
    09:32 02.12.2016

    Je třeba si uvědomit, jak je M 777 nasazována. jedním z důvodů požadavku na nízkou hmotnost byla schopnost převážet zbraně vrtulníky, v podvěsu. Takto mohou být M 777 nasazovány i v atypickém terénu, kde nasazení těžkých SHD není možné. (i proto je srovnávání se SHD mimo mísu)
    To je schopnost, kterou ocení USA, operující prakticky po celém světě, Indie se svým horským povrchem atd. Ale zavádět je do výzbroje AČR, to by byl nesmysl

  • jj284b
    09:29 02.12.2016

    vlavny vyznam je v mobilite.. tam kde protivnik dostane maximalne nejaky ten minomet, je mozne dostat tieto 155mm hufnice... sily rychlej reakcie takto dostanu delostrelecku podporu hocikde na svete.. nemusia cakat kym im tam lode dopravia 25t tazke Paladiny... pricom v hmotnosti jedneho Paladina maju na mieste 6 M777...

  • marfolodej
    06:23 02.12.2016

    psaní na mobilu mě jednou zabije.

  • marfolodej
    06:22 02.12.2016

    k diskuzi o taktických výhodách 777čky: Fakticky a takticky je to o průzkumu. Kdodřív najde, buď drív ničí nebo se zašije, poud na to dostřelem nemá. 777čka je určitě super hračka, ale její dostřel není zázračnej, cca 30km se speciílní municí. Ona ta délka hlavně 39 kalibru a šetření na hmotnosti tomu vic nedá.
    Je spousta houcnic s výrazně delěím dostřelem. Z toho lze logicky soudit, že nasazení 777ček bude opravdu v místech, kam se můze hůře dostat.

    Ona Indie na tom není s houfnicema nějak slavně. FH77 /39 - slabý dostřel, Dhanus - ve vývoji, možná už dělají první kusy. Pak zbývají staré D-30 a M46.

    Ale mě napadla hříšná myšlenka. AČR kuje pikle s modeznizací ShKh DANA. Mi řekněte, jakej má smysl nadupat samohybku computerama, když dostřel prskavky je ubohých 25km! To zvládne každá stacionárka v ráži 155 calibru 39. A k té myšlence. Je technicky možné tu "standardní" hlaveň DANy vyměnit za NATO ráži. Když už teda chce AČR modernizovat. Stačila by i délka kalibru 39 nebo 45. 45 by byla ideální, osobně, považuji za ideální ráži pro houfnici. A několik nám blízkých zemí tuto hlaveň umí (SVK 155/45, 155/52, Srbsko 155/36). Pokud by to šlo technicky, nebylo by už toto lepší? Je jasný, že je lepší udělat míň a nechat si to více zaplatit.

  • Eiffelos
    23:42 01.12.2016

    Tak si nedelejme iluze ze samohybky přežijí přesně cílený proti útok výrazně lépe, ale umí rychleji zmizet

  • Marthy
    21:40 01.12.2016

    Bodie-souboj dělostřelectva je především o průzkumu,o informacích.Pokud jednotka taženého dělostřelectva zjistí polohu SHD dříve,může prostě zničit jejich radar ne zjištění dráhy střel a potom SHD řádně zatopit.Jasná věc je ale že SHD má taktickou výhody,z ohroženého prostoru zmizí daleko rychleji než tažené dělostřelectvo,a taky posádky samohybných děl jsou lépe chráněny.Nicméně hlavní faktor jsou informace o poloze nepřátel.

  • KóĎA
    17:24 01.12.2016

    markus223: zrovna v naší geografické poloze nevidím žádné výhody, spíše nevýhody.

  • markus223
    17:23 01.12.2016

    Bylo by super, kdyby tyto houfnice zakoupila AČR, ale to je s ohledem na cenu nejspíš pouze zbožné přání. Jinak neví někdo jaká je současná situace s taženými houfnicemi v AČR a případně s jejich nahrazením ?

  • KóĎA
    17:21 01.12.2016

    Bodie: jenže tyhle tažené zbraně nemají být rovnocennými protivníky těžkému samohybnému dělostřelectvu. Jsou určené pro extrémní podmínky s těžkým terénem, přepravitelné vrtulníky v podvěsu nebo vně. V takových podmínkám má méně vyspělý protivník k dispozici maximálně minomety.

  • Nesher
    17:17 01.12.2016

    Bodie
    Stejně jako jakékoli jiné tažené houfnici, asi nic moc.
    Na druhou stranu, pokud ji nasadí správně a ve správném terénu, tak protivníkem bude jen jiná (pravděpodobně horší) tažená houfnice. Pak to bude jen o tom kdo má lepší průzkum a kdo dostřelí dál (tj. třeba i mimo dostřel nepřítele).

  • Bodie
    17:13 01.12.2016

    Protože např. 2. jízdní pluk US Army má právě jako dělostřelectvo M777, tak si myslím, že proti modernímu samohybnemu dělostřelectvu, s radary pro určení trajektorie střel, by moc šancí neměli.

  • Bodie
    17:09 01.12.2016

    Geografii Asie znám, jen se ptám, jak se taznemu dělostřelectvu povede v případě protibaterijni palby. Sorry za interpunkci, píšu z mobilu.

  • Nesher
    16:42 01.12.2016

    Bodie
    Např. v horském terénu, což je právě případ Indie, jsou myslím lehké tažené houfnice nenahraditelné.
    Uvědomte si, že jediní potencionální protivníci Indie jsou Pakistán a Čína a podívejte se jak vypadá severní hranice Indie.

  • RiMr71
    16:42 01.12.2016

    ...tak všechno je to asi o konkrétní situaci.. Pokud se na bojiště postaví proti sobě dvě jednotky, z nichž jedna je podporována deseti 4t M777 které tam natahaly v podvěsu pod V-22 nebo Chinooky a druhá je podporována dvěma 55t PZH 2000 protože víc jich tam nedostali...

  • Bodie
    16:07 01.12.2016

    Jakou šanci má např.dělostřelectvo s taznymi děly proti protivníkovi s moderními samohybnymi (PzH 2000, K9)? Chápu, že se vyplatí proti nějakým rucnikarum, a la IS, Boko Haram, ale jinak?