Indie vybírá útočnou pušku. Uspěje CZ 807 BREN?

Foto: CZ 805 BREN. Do indického tendru Česká zbrojovka údajně vyslala nový model útočné pušky označovaný jako CZ 807 BREN. / Česká zbrojovka
CZ 805 BREN. Do indického tendru Česká zbrojovka vyslala nový model útočné pušky označovaný jako CZ 807 BREN. / Česká zbrojovka

Indická armáda v rámci programu MCAR (Multi-Calibre Assault Rifle) hledá novou standardní útočnou pušku. Na začátku letošního záři konečně začalo dlouho očekávané testování čtveřice uchazečů. Jedním z kandidátů je i česká útočná puška CZ 807 BREN.

Česká zbrojovka zažívá jedno z nejúspěšnějších období své existence. V poslední době se ji podařilo uzavřít několik velkých objednávek.

Pro Armádu ČR dodává útočné pušky CZ 805 BREN, samopaly CZ SCORPION EVO3 a pistole CZ 75 Phantom. Do Egypta, pro tamní polici, pošle 130 000 pistolí CZ 75 P-07 Duty. Mexická policie získá 2600 útočných pušek CZ 805 BREN a 5 000 pistolí CZ P-09.

Na obzoru se však vynořuje obří tendr pro jednu z největších armád světa. Indie plánuje pro svou armádu, v rámci programu MCAR, nakoupit 66 000 útočných pušek a dalších 220 000 vyrobit v licenci. Pokud novou zbraň přijmou také indické polovojenské jednotky a policie, počet licenčně vyrobených zbraní se může dokonce zdvojnásobit.

Jedním z hlavních požadavků programu MCAR je modularita. Požaduje se schopnost, po výměně klíčových dílů zbraně (hlaveň, závěr, zásobník), používat náboje 5,56×45 mm NATO a sovětské 7,62×39 mm.

Česká zbrojovka nasadí v indickém tendru nový model označovaný jako CZ 807 BREN, který vychází z CZ 805 BREN. "V indickém tendru skutečně vycházíme z této zbraně (CZ 805 BREN - pozn. redakce), i když trochu inovované. Indie požaduje o něco delší hlaveň, takže tento typ má pracovní označení CZ 807 BREN," uvedl před rokem šéf České zbrojovky Lubomír Kovařík pro magazín E15.

Proti české konstrukci nastoupí ARX160 od italské Beretty, Colt Combat Rifle od americké firmy Colt a ACE 1 od izraelské IWI (Israel Weapon Industries). Horkými kandidáty na vítězství jsou Beretta a IWI. Italové již do Indie prodali více než 30 000 samopalů Mx4 Storm a Izraelci 3000 karabin TAR-21 (Tavor) a 12 000 X95 (Micro Tavor).

Testování všech čtyř uchazečů začalo na vojenské základně Bakloh na úpatí Himalájí. Testy potrvají několik měsíců. Zbraně postupně navštíví severní provincii Ladákh (Kašmír), indický stát Paňdžáb (u hranic s Pákistánem) a rozpálenou Thárskou poušť v Rádžasthánu (jižně u hranic s Pákistánem).

Vítězná konstrukce programu MCAR nahradí původní indickou útočnou pušku/lehký kulomet INSAS (Indian Small Arms System). Zbraň Indové zavedli do výzbroje v roce 1997. INSAS však vykazoval zásadní konstrukční chyby, které se ani po téměř patnácti letech nepodařilo odstranit.

Velení indické armády zbraně INSAS v roce 2011 označilo jako „neschopné operace.“ Od roku 2013 indická armáda již nenakupuje žádné zbraně řady INSAS. Vyrobeno však bylo již 700 až 900 000 pušek a lehkých kulometů INSAS. 

Zdroj: Altair

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

CZ 805 BREN: Otázky a odpovědi

Armáda České republiky již "nějaký ten pátek" používá nové útočné pušky CZ 805 BREN. A jak to u ...

Indická armáda začíná testovat CZ 805 BREN

Indická armáda letos v zimě začne s dlouhodobým testováním pěti útočných pušek, mimo jiné i CZ 805 ...

Česká CZ 805 BREN pro francouzského vojáka?

Francouzská armáda oficiálně spustila výběrové řízení na nové ruční palné zbraně. Jde o největší ...

Jak je to s cenou CZ 805 BREN?

Před týdnem se objevil v Lidových novinách článek Ondřeje Stratílka kritizující nákupní cenu pušek ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • KOUMES123
    19:14 15.10.2014

    Rozhodně jsem nechtěl dělat trouby z konstruktérů Brenu 805, kterými jsou Vítězslav Guryča a Ladislav Findorák. Pokud jim dali v CZUB k dispozici kvalitní hliník a méně kvalitní polymer, je jasné, co si vybrat. Abyste mohli udělat lehkou konstrukci, tak to musíte vyrábět z špičkového materiálu. Nicméně hliníkový rám je těžší než polymer(asi to bude těch 1/2 kila, co má Bren nadváhu) a taky dražší na výrobu. Pak se šetří na optice, zásobnících apod., aby se vydělalo. Jinak ti, co byli v Afganistánu oceňují velmi dobrou přesnost na 300 metrů.

  • Zbrojir
    13:18 11.10.2014

    KOUMES123, máš pravdu, arogantní, nekorektní, mnohdy až bezohledné chování CZUB k většině zákazníků, je ještě horší než fakt, že CZUB, ačkoli se neustále staví do role světového lídra, je z hlediska invence a jakosti produkce nepochybně výrobcem druhořadé kategorie.

    Své zisky na služebních trzích realizuje především ve třetím světě a u domácích ozbrojených složek, kam své produkty, bez ohledu na reálnou kvalitu a etapu vývoje, prostě protlačí přes spřízněné politiky.

    Většina zákazníků se o CZUB a jejích praktikách opravdu příliš lichotivě nevyjadřuje…

    k Nuda

    ČR samozřejmě není velmoc, takže má omezené možnosti své zájmy, včetně těch ekonomických, prosazovat, ale při vývozu ručních palných zbraní, jsme útlocitní nikdy nebyli. Za socialismu jsme dokonce porušovali i mezinárodní dohody, a to vědomým vývozem zbraní do embargovaných teritorií...

    Jiná věc je skutečnost, že se zde úroveň českých zbraní uměle nadsazuje, a mnozí dodnes věří, že české zbrojovky vyráběly výhradně světovou špičku. Nikoli, uměly se prosadit na trzích zemí třetího světa. Těch skutečně kvalitních produktů, které se světovou špičkou srovnání opravdu snesly, je jako šafránu. Popravdě, pokud byla dobrá konstrukce, zpravidla to zazdilo Přesné strojírenství Uherský Brod, nyní Česká zbrojovka a.s.

  • Nuda
    11:06 11.10.2014

    Ne, zde se nejedná o souboj kvality, ale schopnost toho státu to prodat, vsaďte se že kdyby začal náš Bren vyhrávat nad USA a Itálií, tak ty vaše podlézáky donutí zakázat vývoz Brenu.

  • KOUMES123
    09:19 11.10.2014

    Obchodníci z CZUB a obchodníci z Hamé Babice - co mají spoječného? Před několika lety jsem si kupoval paštiku Majka v Lidlu. První nákup - super kvalita, za měsíc - opět super kvalita, za další měsíc - klasický shit Hamé(25%maso, 25%játra, zbytek sviňstvo), další měsíc- paštiky zmizeli, obchodníci z Lidlu přišli na to, že z nich dělají blbce. Podobně to zkoušejí obchodníci z CZUB když dodávají hlavně jiným firmám - první dodávka super kvalita, a pak zkoušejí, co zákazník unese.
    Vydělat je potřeba vždycky, tak proč nezkusit levnější polymer, nebo třeba horší, méně kvalitní a těžší optiku k útočné pušce, třeba si to zákazníci nechají líbit.

  • Zbrojir
    10:41 10.10.2014

    Nová generace pistolí z produkce CZUB má opravdu polymer jiných vlastností, než dosavadní CZ 75 SP-01 Phantom i CZ 75 P 07 DUTY.

    Je to vidět na první pohled, či lépe, již při prvním seznámení s těmito produkty CZUB.

    Zda se již nebudou u polymerových rámů pistolí z CZUB projevovat typické problémy, jako nadměrné deformace, či neúměrné smršťování a roztahování materiálu v závislosti na okolní teplotě, které negativně ovlivňuje i funkci zbraně, tak na to si musíme ještě počkat.

    Nepřehlédnutelným problémem je však skutečnost, že tisíce zbraní s rámem ze zcela nevhodného polymeru (Phantom) CZUB dodala MO ČR, kde sice po reklamaci "rozchodila" váznoucí záchyty zásobníku a s tím spojené vypadávání zásobníků ze zbraně, samozřejmě v ten nejméně vhodný okamžik, ale ostatní potíže v podstatě zůstaly.

  • Deadog
    09:15 10.10.2014

    Nevim jestli je to pravda ,ale dozvedel jsem se ze CZUB na novych radach pistoli P09 a P07 2.generace pouziva plasty z Izraele, snad si je tam i nechava delat .Ale nemohu potvrdit.

  • Jenda
    21:13 09.10.2014

    Zbrojir: Existuje např. publikace "75 let služebních zbraní" (sežene se na netu), kde je uvedeno, že se o verzi pro 7,62x51 uvažovalo, ale byla dána k ledu ....velikost výhozního okénka a odsazení zásobníkové šachty od lučíku ukazují, že pouzdro závěru je k tomu uzpůsobeno.

    To že byl použit hliník místo polymeru, kvůli problémům s polymerem uváděl v jednom článku i ředitel CZ UB.

    Obrábění z plného kusu má jistě své technologické důvody...jde zejména o dodržení výrobních tolerancí. Pokud obrobek nemá dostatečnou tuhost, tak před nástrojem lajcky řečeno uhne....Proto se musí dbát i na pořadí obráběných stěn. Při obrábění tenkostěnného polotovaru, který nemá dostatečnou tuhost, nelze dosáhnout stejné přesnosti obrábění.

  • Zbrojir
    19:42 09.10.2014

    Jen pro upřesnění

    CZ 805 Bren byla dle CZUB navržena výhradně pro munici středního baltického výkonu, tzn. 5,56x45 NATO, 7,62x39 a 6,8x43. Sériově se vyrábí pravděpodobně pouze v 5,56x45. Pro možnost transformace na ráži 7,62x51 NATO konstruována není!

    Vývojové vzorky CZ 805 Bren měly mnohem vyšší podíl polymerů, než stávající sériový produkt, ve zkouškách však neobstály a CZUB je musela postupně nahradit konvenčním kovem.

    Popravdě, CZUB má nemalé problémy s polymerem i na rámech pistolí. Nevhodný materiál handicapoval např. CZ 75 SP-01 Phantom i CZ 75 P 07 DUTY.

    Pouzdro závěru se vyrábí třískovým obráběním z plného bloku lehké slitiny (na AN je k dispozici příslušné video). Vysoký podíl třískového obrábění je nepochybně vážný handicap pro hromadnou výrobu CZ 805 ve velkých sériích.

    k CZ Scorpion EVO 3A1

    Ján Lučanský jistě odvedl dobrou práci, CZUB však již nikoli, zbraň i po letech vychytávání vad a nedostatků, nadále vykazuje dost podstatných problémů, kdy mj. i použitý polymer, který navýšil podstatně celkovou hmotnost zbraně, je také zdrojem potíží.

    Podrobněji popsáno na http://www.strelectvi.cz/forum...

  • Vočko
    17:44 09.10.2014

    KOUMES: Tak jediné co by mohlo být z polymeru a není je asi rám a ten rozhodně není z ocele. Konstruktér prostě udělal rozhodnutí použít slitinu, protože se mu holt polymer z nějaké důvodu nemusel zdát. A je možné, že i kdyby technologie v CZUB byla, tak by tu slitinu použil stejně. Modularita určitě na hmotnosti přidala taky hodně, ustát 7,62x51 nebude jen tak. Rozdíl v hmotnosti ale není zase tak velký a s tím krumplem od meopty je to holt těžký na předek. Napadá mě, proč si vojácí nedemontují boční raily? Drtivá většina na nich stejně nic netahá a pár deka na čumáku to určitě vezme.
    K vz. 58... kde tam talentovaný konstrukér použil jiný materiál než ocel, kterou dokáže využít každý trouba? Vím, nabídka materiálů tehdy nebyla taková, ale on si s tímhle prostěl lámat hlavu nemusel. A k technologii výroby, pouzdro závěru vz. 58 je taky do posledního vybrání frézované, takže v tomhle směru taky žádná inovace.
    Nechci tu rozhodně hanit vz. 58, je to super zbraň. Na druhou stranu nechci chválit BREN, ale psát tu, že konstruktér je trouba a SCAR je lepší, protože je z polymeru, je z USA a je o pět deka lehčí se mi taky nelíbí...

  • KOUMES123
    15:12 09.10.2014

    Pokud nemají k dispozici v CZUB jiný polymer než ten, co použili soudruzi z NDR k výrobě plastových pohárků, pak se nemůžeme divit, že na rám Brena 805 použili ocel. Teď ale vážně, udělat něco z oceli, aby to vydrželo, to dokáže každý trouba. Použít lehčí materiál tam, kde je to možné, to chce talentovaného konstruktéra jako byli bratři Holkové( tvůrci válečného Brena), či konstruktér Čermák, tvůrce vz. 58, a samozřejmě hodiny a hodiny zkoušek a další práce. Ján Lučanský, hlavní konstruktér EVO Scorpiona také odvedl dobrou práci, i když v CZUB museli doladit to, na co mladý slovenský tým konstruktérů neměl vybavení.

  • Jenda
    10:39 09.10.2014

    BREN má navíc na vývrtu tvrdochrom, takže by měl vydržet ještě víc.

  • vladimír
    10:31 09.10.2014

    Ak má Bren 805 za studena kovanú hlaveň z chróm vanádiovej ocele, tak by mala vydržať približne 20 000 výstrelov, podobne ako u tej lepšej konkurencie. To prehrievanie potom závisí asi od spôsobu odberu plynov z hlavne a od ďalších konštrukčných riešení zbrane. No ja keď som bol na vojne, a to je už dávno, tak za vystrielanie celého zásobníka zo sa. v. 58 naraz, teda ako jednu dávku, bola 3 dni basa.

  • Jenda
    09:52 09.10.2014

    CZ UB nabízí kování za studena i pro jiné zákazníky:

    http://www.czub.cz/cz/catalog/...

  • Jenda
    09:44 09.10.2014

    vladimír: BREN má za studena kovanou hlaveň. Uvedeno je to např. v odkazu níže (4. odstavec)

    http://www.bvv.cz/idet/idet-20...

  • vladimír
    07:56 09.10.2014

    Dobrý deň prajem. Môže mne dať niekto informáciu o tom, či Bren 805 má za studena kovanú hlaveň, alebo sa používa klasická výroba hlavne prevzatá z výroby sa vz. 58 ? Pretože za studena kovanú hlaveň používajú vo svojich výrobkoch napr. Sig sauer, Hecker a Koch, pri pištoliach Glock, atďˇa to sú produkty obyčajne vo vyšších cenových reláciách, aspoň čo sa týka športovej streľby o molitary kategórii nehovoriac. Ten stroj , čo vyrába za studena kovanú hlaveň mimochodom sa vyrába v Rakúsku , jednu hlaveň dokáže vyrobiť za 3 - 4 minúty, stojí približne milión dolárov a vyžaduje prvotriedne kvalifikovanú obsluhu. Aj preto je podľa odhadov v USA iba 20 - 25 takýchto zariadení, ale nikde na internete som sa nedočítal, že by ho mali zavedený aj v CZUB, ako výrobcovi Brenu 805. Ďakujem.

  • Jenda
    15:52 08.10.2014

    To je to "kouzlo" sdílení tepla zářením...nejdůležitější je v tomto případě povrchová úprava:
    Pokud je povrch černý a matný, tak je emisivita takřka 1 naopak leštěná hliníková barva má udávanou emisivitu 0,04-0,06 (cca. 20x méně). Pokud se hlaveň rozpálí na 100 a více stupňů, tak začíná být intenzita chlazení zářením u matné černé hlavně intenzivnější než chlazení konvekcí (tedy stykem s okolním vzduchem). Bohužel takový matný černý povrch stejně ochotně přijímá teplo, když na něj září slunce....ideální je mít na slunci pouzdro zbraně hliníkově lesklé, ale pak ta flinta blejská jako zrcátko, což asi není zrovna dobře, lauf určitě černý matný a při nošení ho chránit před sluncem...ideálně bílou vlajkou;-)

  • Zbrojir
    15:12 08.10.2014

    Dosavadní úspěchy CZUB realizovala pouze na tradičních trzích, tedy doma, kde ji jsou státní zakázky, nehledě na reálnou kvalitu a vývojovou etapu nasmlouvaného produktu, buď vládou přímo přiděleny (CZ 75 Phantom, CZ Scorpion EVO), nebo je získala v rámci zcela zmanipulovaného výběrového řízení (CZ 805 Bren) a dále v zemích „třetího světa“, které se vyznačují vysokou mírou autoritativního řízení, samozřejmě takřka bez kontroly, korupce, byrokracie a celkové nekompetence státního aparátu. O státních zakázkách zde zpravidla nerozhodují odborníci, ale primárně vlivní politici a k režimu loajální vysocí státní úředníci. Takže poměr ceny a kvality produktu zde nesehrává rozhodující roli.

    Asi nikdo z nás dokonale nezná prostředí Indie, ale mnohé výše popsané znaky zemí třetího světa vykazovat jistě bude.

    Klady a nedostatky CZUB pro výběrové řízení v Indii:

    K nesporným výhodám CZUB náleží schopnost umět se prosadit, a to díky kontaktům na politiky a vlivné státní úředníky, především ve „shnilokraciích“ a podobně netransparentně fungujících režimech. Místní V.I.P. si totiž většinou můžete poměrně snadno koupit a jejich autoritativní rozhodnutí si tam zpravidla nikdo kritizovat nedovolí…

    Kdo ví, jaké persony hostí CZUB, nemohl si nevšimnout dobře živených a metály ověšených cizokrajných generálů, kteří sice často netrefí ani terč, ale CZ je prý OK…

    Další výhodou CZUB je skutečnost, že od „polofunkčního prototypu“ CZ 805 Bren z přelomu let 2009/2010, který za velmi nedůstojných podmínek „vyhrál“ „zrychlené výběrové řízení“ s lhůtami přes Vánoční a Novoroční svátky, byla po tlakem mnoha problémů přinucena učinit mnohá opatření, aby se z nepoužitelné CZ 805 Bren po několika letech dovývoje stala zbraň již „operačně použitelná, byť s nemalými výhradami“.

    CZ 807 bude oproti CZ 805 vylepšena patrně mnohem více, než naznačil generální ředitel CZUB Kovařík… Ono přiznat, že s tím, co CZUB dodala A ČR, by nemělo smysl se do Indického tendru ani hlásit, dost dobře z politického hlediska nejde….

    To by i politici a zarytí příznivci CZUB pochopili, že stát zde posloužil v roli „užitečného blbce“, který ochotně zaplatí i za předražené produkty druhořadé kvality, navíc s neukončeným vývojem.

    Velkým nedostatkem útočných pušek CZ řady 800 je zcela nevhodná technologie pro hromadnou a z hlediska celkových nákladů i cenově příznivou výrobu ve velkých sériích. Neobvykle vysoký podíl třískového obrábění, který vyžaduje odpovídající technické zázemí, kvalifikovaný personál, více času i vyšší energetický výdaj, nemusí být pro Indického zákazníka, který zabezpečuje početně obrovské ozbrojené složky, akceptovatelný.

    Problémem je i skutečnost, že CZ 807 vychází z CZ 805, kterou od počátku provázela řada potíží a stížností uživatelů. Z informací je zjevné, že si nákupem CZ 805 Bren MO ČR, resp. A ČR pěkně naběhla (viz např. současné problémy s nekompatibilitou zásobníků v A ČR a údajně i MC šachet s již dodanými CZ 805). Z hlediska aplikovaných konstrukčních řešení se jedná o velmi kontroverzní projekt, a i když bude CZ 807 jistě zjednodušena, některé podstatné vady koncepce CZ 805 zde pravděpodobně zůstávají.

    Předpokládám, že Indové si ke zbraním CZ nezískávali informace pouze od PR CZUB.

    k Heckler a Koch G 36

    O tento problém se samozřejmě zajímám. Na internetu je i video „dokazující“, že G36 má s precizí po zahřátí velký problém. Prozatím bych k této kauze uvedl asi toto:

    • Osobně jsem na střelnici v zahraničí za odpoledního slunečního žáru, kdy byla zbraň (HaK G 36 K) rozpálená již samotným prostředím v krátkém sledu vypálil 7 plných zásobníků (210 ran), v drtivé většině dávky, jednotlivé jen pro orientační kontrolu seskupenosti a správnosti střelby, a to v průběhu zvyšujícího se tepelného zatížení. Výsledek: Rozpálené předpažbí tak, že bez rukavic by bylo krajně obtížné zbraň za předpažbí držet, funkce naprosto bez závad, samozápal, ani u dlouhodobě exponovaného náboje na konci střelby nenastal, výraznější změny v přesnosti neregistrovány. Zkouška byla limitována skutečností, že by nebylo zrovna optimální zbraň na zahraniční misi zničit, takže proto „jen těch 7 zásobníků“.
    Všem, co si takové zatížení neumí představit, zkuste si na odpoledním slunci při teplotách výrazně nad 30, byť jen v samonabíjecím režimu, rychle vypálit 2-3 plné zásobníky ze sa. vz. 58 (CZ 858), budete překvapeni, jak bude rozpálený.

    • Hovořil jsem rovněž s instruktorem (Čech s HaK nemá nic společného), který se již léta pohybuje v bojových zónách v zahraničí. Osobně prý byl v jedné cizí zemi (Afg) u testování různých zbraní pod značným tepelným zatížením a HaK G 36 si ve srovnání s jinými prý vedla výborně. Takže on choulostivosti HaK G 36 na základě této osobní zkušenosti nevěří.

    • Na základě dalších zkušeností z provozu HaK u PČR a předváděček bych se střelby dávkou u této zbraně vůbec nebál. Když v P ČR dostali 100 rané Bety C Mag, všichni je hned vyzkoušely, a že je to pro zbraň docela slušný záhul.

    • V Německu bylo provedeno šetření a výzkumným institutem údajně zjištěno, že problémy s rozptylem při zahřátí mj. způsobovaly některé šarže munice (příliš tenký plášť).

    • HaK G 36 je ve výzbroji v celé řadě složek cca 20 let, vyrobeno cca 350 000 zbraní, technologicky shodný je např. i XM8, který byl v USA podroben náročným zkouškám, takže je málo pravděpodobné, že by se přehlédla nestandardně nízká odolnost proti přehřátí.

    • Asi bych tedy souhlasil s názorem HaK, že problémy v Afganistanu byly registrovány jen po mnohahodinovém boji, kdy byly zbraně zatíženy obrovským počtem výstřelů, který výrazně převýšil očekávanou spotřebu munice u jednotlivce. Médium tento problém uchopilo nekorektně a neprovedlo komparaci HaK G 36 s jinými zbraněmi stejné kategorie. Navíc se chytilo údaje v příručce pro HaK G 36, kde se po vypálení 150 ran doporučuje zbraň ochladit. Tento údaj však samozřejmě není kritická hodnota pro zbraň, ale doporučení výrobce pro správnou exploataci. HaK ve stanovisku konstatuje, že každou útočnou pušku lze nepřetržitou střelbou přehřát, přivést k samozápalům, či zcela zničit. Počet stížností na HaK G 36 je prý minimální, přičemž MO SRN žádné nákupy HaK G 36 v nejbližším období neplánovalo, takže je nemohlo ani pozastavit.

    MJ. na domovské stránce HaK je i podrobný rozbor s výsledky komparační zkoušky.

    K tomu jen dodávám, že z praxe víme o přehřátí řady jiných typů zbraní v boji včetně kulometů, např. i M249. Takže když pod stresem bojového střetnutí obsluha pálí a pálí a má k dispozici dostatek munice, problémy s přehřátím logicky nastanou.

    Zda tyto zkušenosti z asymetrických bojů vynutí potřebu přijmout opatření ke zvýšení odolnosti této třídy zbraní proti přehřátí je otázkou. Podle všeho inkriminovaného potíže vznikly výjimečně, a to pouze při spotřebě převyšující max. nesenou dávku munice jednotlivcem. Je tedy otázkou, nakolik byla velmi intenzívní palba dávkami vynucena okolnostmi a nakolik se jednalo o špatnou koordinaci palby jednotky a samozřejmě i stresové jednání obsluhy.

    Pokud někdo v naprosto extrémní situaci spotřebuje veškerou jím nesenou munici a využije tudíž další od z boje vyřazeného spolubojovníka, pak by měl v případě velmi intenzívní palby použít i jeho zbraň, protože útočná puška prostě není kulomet, který své výkony dosahuje nejen díky větší mase materiálu hlavně a střelbě z otevřeného závěru, ale především díky možnosti rychlé výměny hlavně, mj. doporučeno cca po 200 vystřelených ranách ráže 5,56x45...

  • KOLT
    17:02 07.10.2014

    Jenda: To už se tady snad taky řešilo (nebo na střelectví?). Tuším, že závěr byl ten, že v Astánu se při intenzivní střelbě přehřívá všechno, G36 o nic více než jiné zbraně.

  • Yetti
    11:43 07.10.2014

    Jenda: Je pěkné vidět, jak se v diskusi o "moderní" útočné pušce zmiňují kulomety a ještě z první světové války.
    Například sa58 se musel taky nějak uchladit a ten vydržel víc výstřelů než začalo předpažbí pálit. A to ještě byla věc která se jí vyčítala oproti zbraním té doby.. Například AK-74, G36 a M4 určitě budou mít menší palebnou sílu než BREN když nemají odvod tepla do předpažbí..
    Já tady končím. Mysli si o tom co chceš, ale až s tím materiálem budeš dělat a vyzkoušíš i něco jinýho, tak pravděpodobně změníš názor..

  • Jenda
    11:32 07.10.2014

    Kolt: Zrovna G36 je příkladem toho, co tu tvrdím...

    http://www.thetruthaboutguns.c...

  • KOLT
    09:43 07.10.2014

    Jenda: Polymery mají i jiné výhody, kupříkladu umožňují tvary (především "uvnitř"), které s kovem není možné docílit (alespoň ne při zachování rozumné ceny). Ohledně šance na přežití – já bych si ji tedy mnohem radši pojistil pomocí G36 nebo SIG-550 než CZ-805 ;-)

  • Jenda
    08:22 07.10.2014

    Yetti: Ano, dá se chladit i jinak...např. za 1.sv. války měla většina kulometů vodní chladič nebo se dá u kulometů měnit hlaveň...
    Fyziku neošálíš...určitý počet nábojů vyprodukuje určité množství tepla....čím víc tohoto tepla uchladíš, tím si můžeš dovolit větší rychlost střelby po delší dobu, máš větší palebnou sílu, máš větší šanci přežít.....

  • Yetti
    23:20 06.10.2014

    Jenda: S vštracíma otvorama jsem si to špatně pečetl. Ve výsledku ale stejně dodělávání otvorů není chyba polymeru, ale konstruktérů..
    Můžu si přidělat grip a držet to za něj. Ale proč mít zbraň kterou můžu držet jak mi vyhovuje když můžu mít BRENa kterýho musím držet za grip, kterej stojí za prd? Navíc pokud budeš ten grip používat správně, měl bys o něj mít jenom zapřenou dlaň a držet tělo zbraně. Držení ala vrtačka snižuje přesnost..
    Jak nám historie mnohokrát ukázala, automatická zbraň se dá uchladit i bez toho aby se teplo odvádělo přímo do těla zbraně. I když u CZUB by mě nepřekvapilo kdyby to chlazení odvedli třeba do pažby, aby si člověk ohřál tvář.. :-D

  • flanker.jirka
    17:26 06.10.2014

    to Jenda: s "Brenem" máš dva v jednom :-D jak popálené ruce tak nefunkční kvér, si říkám na co mají nové flinty regulaci odběru plynů z hlavně, když SA 58 funguje prakticky s municí od jakého koliv výrobce a nic takového nepotřebuje - v jednoduchosti je velká síla, v tomto duchu se projektovala i Lada.

    to hurvo: ten rozdíl ve váze je hodně znát a co teprve po pár kilometrech přesunu

  • hurvo
    16:52 06.10.2014

    Napr berettu arx160 som mal v rukach ( albanci ju maju zavedenu) a je neskutocne lahucka v rukach.

  • Jenda
    15:53 06.10.2014

    Yetti: Větrací otvory má, ale pořád stejné....zkrátka to není problém...nebo že by to v CZUB rovnou naprojektovali dobře?;-)
    Lepší mít spálený packy než nefunkční flintu...a také se dá přidělat grip a držet to za něj. Automatická zbraň se musí v první řadě uchladit.

  • Yetti
    15:29 06.10.2014

    Jenda: A proto intenzivnější střelba z BRENa bez rukavic se rovná popálení.
    A při osmi zásobnících v rychlém sledu (ne dávkou) je to začíná být cítit i přes rukavice..
    Navíc BREN ty větrací otvory má taky a ze spodní strany ne zrovna malý..
    O SCAR jsem se už dlouho nezajímal, ale on už je polymerovej?

  • Jenda
    10:44 06.10.2014

    Kolt: A o kolik ? cca 200g, např SCAR lehčí ani není.

    Polymer je moderní, ale....u hliníkové cz805 se nemuseli předělávat větrací otvory jako třeba u ARX160....tuším, že BREN vydrží 360ran kontinuelně aniž by se zničila hlaveň.

  • KOLT
    10:23 06.10.2014

    Jenda: A jak si tedy vysvětlujete, že všechny moderní pušky jsou z polymerů a jsou lehčí?

  • Jenda
    07:46 06.10.2014

    to Kolt:

    Co se týče rámu z polymeru nebo vysokopevnostního duralu, tak to v hmotnosti zase tak velký rozdíl nebude.
    Zásadní rozdíl ale bude v chlazení - polymer izoluje, ale dural je skvělý tepelný vodič - za mě tedy + pro dural.

  • hurvo
    18:49 05.10.2014

    pardon pán Grohman za externy link.
    tu sa pise o postupe beretty a iwi v indickom tendri.

    http://www.altair.com.pl/news/...

  • hurvo
    17:44 05.10.2014

    No podla poslednych sprav india zuzila vyber len na berretu a iwi. :) kdepak asi souzruzi udelali chybu.

  • KOLT
    10:41 05.10.2014

    Paradoxem tak je, že ke kulometům mají vojáci podstatně kvalitnější optiku než k útočným puškám. Přitom slušný kolimátor je otázka pár tisíc. U mě si to Meopta tímhle spojením s CZUB a dodáním naprosto mizerných kolimátorů, předsádek a noktovizorů naprosto rozlila... Přitom udělat slušnou optiku umí.

  • Yetti
    10:36 05.10.2014

    Přemýšlet se dá hodně.. Já si kolimátor dal skoro až na začátek RIS, takže se zlepšilo vyvážení, ale nastal problém když jsem vyfasoval NV-mag, který se dává ještě před kolimátor. Takže ten šel zase dopředu a znovu nastřelit a bohužel tam musí zůstat.. Takže ve výsledku toho moc nevymyslíš..

  • Deadog
    09:15 05.10.2014

    Otazka taky je ,kam si co na te dlouhe risine pripnes,mel sem ten kolimator od Meopty v ruce a je fakt ze kdyby to v nouzi po nekom hodil mohl bys ho i zabit ,ale tak to je uz bohuzel jina vec ze nemaji lehci optiku ,musi se proste vic premyslet kde ji pripnout.

  • KOLT
    22:40 04.10.2014

    Deadog: Tak to máš přesně opačné informace než já; podle těch mých je to pěkně se*e, zvlášť to převážení na předek. A když to osadí ještě tím zázrakem od Meopty, je to oproti M4 s Aimpointem klidně kilový rozdíl. Vtipné na tom je, že ten Aimpoint má optiku vyrobenou v Meoptě...

    Ohledně tématu polymer vs. kov – prakticky všechny moderní pušky renomovaných značek mají polymerový rám, výhody prostě převažují, dnešní polymery vydrží hodně. Jenže když si vezmete, jaké problémy s polymery měla CZUB u pistolí, vůbec se nedivým, že je na pušku ani nezkoušela. Navíc 805ka je konstruovaná tak, aby umožnila použití i plnotučného náboje, což znamená potřebu ještě odolnějšího polymeru, a na to v Brodě prostě neměli.

  • hurvo
    21:36 04.10.2014

    no neviem , ja som mal na 58 eotech, rucku , LLM, a bol som kurva rad za siroky popruh. Ak ma puska cez 5kg tak je to citit. Nie na strelnici ale ked ju nosis cely den.

  • Deadog
    21:09 04.10.2014

    Vojaci vahu vubec neresi, stejne maji pusku ovesenou vsim moznym zarizenim takze 0,5kg sem tam, nikomu nevadi. Ptal sem se jich na to osobne a rikali mi, ze to je ta posledni vec.Takze vahu bych vubec neresil.

  • GAVL
    18:56 04.10.2014

    Proč má SA58 menší hmotnost ? To je jednoduché, protože je zkonstruována dle požadavků , které měla tehdejší armáda ČSSR. Vliv na to může mít i systém uzamykání u SA58 , neboť právě nízká hmotnost uzamykacího elementu byla vedena jako jedna z jeho výhod.

  • D.i.p
    11:10 04.10.2014

    Argonaut.CZ: Těmi dalšími důvody může být skladování, logistika, údržba.

  • Argonaut.CZ
    10:02 04.10.2014

    je škoda, že nezavedli do výzbroje na sa58 upgrade kit. Osobně příznivce plastových rámů nejsem a pokud má 805/807 kovový rám, viděl bych to jako výhodu, zejména pro armádní použití. ěemu nerozumím, tak proč předělávat zbraň na jinou ráži pomocí konverzního kitu. řekl bych, že rozdíl dvou hotových zbraní a jedné celé a nejklíčovějších komponent druhé, nebude velký.

  • flanker.jirka
    08:43 04.10.2014

    Všechno jsou to pěkné hračky, ale jak je možné, že SA 58 má suchou hmotnost jen 2,91 kg, a to i s hlavní delší o 30 mm oproti CZ 805 a na větší náboj?

  • Nemo
    20:44 03.10.2014

    KOUMES123: záleží na kvalitě těch polymerů, třeba ho nevzali kvůli tomu že neměl potřebnou pevnost.

  • KOUMES123
    20:37 03.10.2014

    Hmotnost italské ARX 160( zřejmě suchá hmotnost) je 3 kg, údajná hmotnost Brena 805 je 3,5 kg. Důvod je jasný - česká zbraň má železný rám, ne jak Bereta polymerový. Bude záležet, jestli ti bude Indům vadit. Přitom u nového Scorpiona je rám také polymerový - Slováci, kteří tuto zbraň původně vyvíjeli byli dostatečně progresivní.

  • Hrobař
    16:05 03.10.2014

    Pro Bren by to byla velká výhra. Jeden můj kamarád se zrovna vyučuje právě na zbrojní výrobu v Brodě tak to vypadá že o práci nebude mít nouzy. :-)

  • Nemo
    13:45 03.10.2014

    řekl bych že BREN má reálnou šanci, Indové dovedou překvapit a potrpí si na zbraňovou diverzitu.

  • Garret
    11:36 03.10.2014

    Je pravda, že kdyby tam bylo "700-900 tis.", tak je to jednoznačněji pochopitelné, ale i takhle to dává smysl.

  • RiMr71
    11:24 03.10.2014

    "Vyrobeno však bylo již 700 až 900 000 pušek"

    ...to je dost velké rozpětí, nešlo by to nějak upřesnit? Protože 700 kusů a skoro milion... :)