Indie vybírá útočnou pušku. Uspěje CZ 807 BREN?

Foto: CZ 805 BREN. Do indického tendru Česká zbrojovka údajně vyslala nový model útočné pušky označovaný jako CZ 807 BREN. / Česká zbrojovka
CZ 805 BREN. Do indického tendru Česká zbrojovka vyslala nový model útočné pušky označovaný jako CZ 807 BREN. / Česká zbrojovka

Indická armáda v rámci programu MCAR (Multi-Calibre Assault Rifle) hledá novou standardní útočnou pušku. Na začátku letošního záři konečně začalo dlouho očekávané testování čtveřice uchazečů. Jedním z kandidátů je i česká útočná puška CZ 807 BREN.

Česká zbrojovka zažívá jedno z nejúspěšnějších období své existence. V poslední době se ji podařilo uzavřít několik velkých objednávek.

Pro Armádu ČR dodává útočné pušky CZ 805 BREN, samopaly CZ SCORPION EVO3 a pistole CZ 75 Phantom. Do Egypta, pro tamní polici, pošle 130 000 pistolí CZ 75 P-07 Duty. Mexická policie získá 2600 útočných pušek CZ 805 BREN a 5 000 pistolí CZ P-09.

Na obzoru se však vynořuje obří tendr pro jednu z největších armád světa. Indie plánuje pro svou armádu, v rámci programu MCAR, nakoupit 66 000 útočných pušek a dalších 220 000 vyrobit v licenci. Pokud novou zbraň přijmou také indické polovojenské jednotky a policie, počet licenčně vyrobených zbraní se může dokonce zdvojnásobit.

Jedním z hlavních požadavků programu MCAR je modularita. Požaduje se schopnost, po výměně klíčových dílů zbraně (hlaveň, závěr, zásobník), používat náboje 5,56×45 mm NATO a sovětské 7,62×39 mm.

Česká zbrojovka nasadí v indickém tendru nový model označovaný jako CZ 807 BREN, který vychází z CZ 805 BREN. "V indickém tendru skutečně vycházíme z této zbraně (CZ 805 BREN - pozn. redakce), i když trochu inovované. Indie požaduje o něco delší hlaveň, takže tento typ má pracovní označení CZ 807 BREN," uvedl před rokem šéf České zbrojovky Lubomír Kovařík pro magazín E15.

Proti české konstrukci nastoupí ARX160 od italské Beretty, Colt Combat Rifle od americké firmy Colt a ACE 1 od izraelské IWI (Israel Weapon Industries). Horkými kandidáty na vítězství jsou Beretta a IWI. Italové již do Indie prodali více než 30 000 samopalů Mx4 Storm a Izraelci 3000 karabin TAR-21 (Tavor) a 12 000 X95 (Micro Tavor).

Testování všech čtyř uchazečů začalo na vojenské základně Bakloh na úpatí Himalájí. Testy potrvají několik měsíců. Zbraně postupně navštíví severní provincii Ladákh (Kašmír), indický stát Paňdžáb (u hranic s Pákistánem) a rozpálenou Thárskou poušť v Rádžasthánu (jižně u hranic s Pákistánem).

Vítězná konstrukce programu MCAR nahradí původní indickou útočnou pušku/lehký kulomet INSAS (Indian Small Arms System). Zbraň Indové zavedli do výzbroje v roce 1997. INSAS však vykazoval zásadní konstrukční chyby, které se ani po téměř patnácti letech nepodařilo odstranit.

Velení indické armády zbraně INSAS v roce 2011 označilo jako „neschopné operace.“ Od roku 2013 indická armáda již nenakupuje žádné zbraně řady INSAS. Vyrobeno však bylo již 700 až 900 000 pušek a lehkých kulometů INSAS. 

Zdroj: Altair

Nahlásit chybu v článku


Související články

CZ 805 BREN: Otázky a odpovědi

Armáda České republiky již "nějaký ten pátek" používá nové útočné pušky CZ 805 BREN. A jak to u ...

Indická armáda začíná testovat CZ 805 BREN

Indická armáda letos v zimě začne s dlouhodobým testováním pěti útočných pušek, mimo jiné i CZ 805 ...

Česká CZ 805 BREN pro francouzského vojáka?

Francouzská armáda oficiálně spustila výběrové řízení na nové ruční palné zbraně. Jde o největší ...

Jak je to s cenou CZ 805 BREN?

Před týdnem se objevil v Lidových novinách článek Ondřeje Stratílka kritizující nákupní cenu pušek ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • KOUMES123
    19:14 15.10.2014

    Rozhodně jsem nechtěl dělat trouby z konstruktérů Brenu 805, kterými jsou Vítězslav Guryča a Ladislav Findorák. Pokud jim dali v CZUB k dispozici kvalitní hliník a méně kvalitní ...Zobrazit celý příspěvek

    Rozhodně jsem nechtěl dělat trouby z konstruktérů Brenu 805, kterými jsou Vítězslav Guryča a Ladislav Findorák. Pokud jim dali v CZUB k dispozici kvalitní hliník a méně kvalitní polymer, je jasné, co si vybrat. Abyste mohli udělat lehkou konstrukci, tak to musíte vyrábět z špičkového materiálu. Nicméně hliníkový rám je těžší než polymer(asi to bude těch 1/2 kila, co má Bren nadváhu) a taky dražší na výrobu. Pak se šetří na optice, zásobnících apod., aby se vydělalo. Jinak ti, co byli v Afganistánu oceňují velmi dobrou přesnost na 300 metrů.Skrýt celý příspěvek

  • Zbrojir
    13:18 11.10.2014

    KOUMES123, máš pravdu, arogantní, nekorektní, mnohdy až bezohledné chování CZUB k většině zákazníků, je ještě horší než fakt, že CZUB, ačkoli se neustále staví do role světového ...Zobrazit celý příspěvek

    KOUMES123, máš pravdu, arogantní, nekorektní, mnohdy až bezohledné chování CZUB k většině zákazníků, je ještě horší než fakt, že CZUB, ačkoli se neustále staví do role světového lídra, je z hlediska invence a jakosti produkce nepochybně výrobcem druhořadé kategorie.

    Své zisky na služebních trzích realizuje především ve třetím světě a u domácích ozbrojených složek, kam své produkty, bez ohledu na reálnou kvalitu a etapu vývoje, prostě protlačí přes spřízněné politiky.

    Většina zákazníků se o CZUB a jejích praktikách opravdu příliš lichotivě nevyjadřuje…

    k Nuda

    ČR samozřejmě není velmoc, takže má omezené možnosti své zájmy, včetně těch ekonomických, prosazovat, ale při vývozu ručních palných zbraní, jsme útlocitní nikdy nebyli. Za socialismu jsme dokonce porušovali i mezinárodní dohody, a to vědomým vývozem zbraní do embargovaných teritorií...

    Jiná věc je skutečnost, že se zde úroveň českých zbraní uměle nadsazuje, a mnozí dodnes věří, že české zbrojovky vyráběly výhradně světovou špičku. Nikoli, uměly se prosadit na trzích zemí třetího světa. Těch skutečně kvalitních produktů, které se světovou špičkou srovnání opravdu snesly, je jako šafránu. Popravdě, pokud byla dobrá konstrukce, zpravidla to zazdilo Přesné strojírenství Uherský Brod, nyní Česká zbrojovka a.s.Skrýt celý příspěvek

  • Nuda
    11:06 11.10.2014

    Ne, zde se nejedná o souboj kvality, ale schopnost toho státu to prodat, vsaďte se že kdyby začal náš Bren vyhrávat nad USA a Itálií, tak ty vaše podlézáky donutí zakázat vývoz ...Zobrazit celý příspěvek

    Ne, zde se nejedná o souboj kvality, ale schopnost toho státu to prodat, vsaďte se že kdyby začal náš Bren vyhrávat nad USA a Itálií, tak ty vaše podlézáky donutí zakázat vývoz Brenu.Skrýt celý příspěvek

  • KOUMES123
    09:19 11.10.2014

    Obchodníci z CZUB a obchodníci z Hamé Babice - co mají spoječného? Před několika lety jsem si kupoval paštiku Majka v Lidlu. První nákup - super kvalita, za měsíc - opět super ...Zobrazit celý příspěvek

    Obchodníci z CZUB a obchodníci z Hamé Babice - co mají spoječného? Před několika lety jsem si kupoval paštiku Majka v Lidlu. První nákup - super kvalita, za měsíc - opět super kvalita, za další měsíc - klasický shit Hamé(25%maso, 25%játra, zbytek sviňstvo), další měsíc- paštiky zmizeli, obchodníci z Lidlu přišli na to, že z nich dělají blbce. Podobně to zkoušejí obchodníci z CZUB když dodávají hlavně jiným firmám - první dodávka super kvalita, a pak zkoušejí, co zákazník unese.
    Vydělat je potřeba vždycky, tak proč nezkusit levnější polymer, nebo třeba horší, méně kvalitní a těžší optiku k útočné pušce, třeba si to zákazníci nechají líbit.Skrýt celý příspěvek

  • Zbrojir
    10:41 10.10.2014

    Nová generace pistolí z produkce CZUB má opravdu polymer jiných vlastností, než dosavadní CZ 75 SP-01 Phantom i CZ 75 P 07 DUTY. Je to vidět na první pohled, či lépe, již při ...Zobrazit celý příspěvek

    Nová generace pistolí z produkce CZUB má opravdu polymer jiných vlastností, než dosavadní CZ 75 SP-01 Phantom i CZ 75 P 07 DUTY.

    Je to vidět na první pohled, či lépe, již při prvním seznámení s těmito produkty CZUB.

    Zda se již nebudou u polymerových rámů pistolí z CZUB projevovat typické problémy, jako nadměrné deformace, či neúměrné smršťování a roztahování materiálu v závislosti na okolní teplotě, které negativně ovlivňuje i funkci zbraně, tak na to si musíme ještě počkat.

    Nepřehlédnutelným problémem je však skutečnost, že tisíce zbraní s rámem ze zcela nevhodného polymeru (Phantom) CZUB dodala MO ČR, kde sice po reklamaci "rozchodila" váznoucí záchyty zásobníku a s tím spojené vypadávání zásobníků ze zbraně, samozřejmě v ten nejméně vhodný okamžik, ale ostatní potíže v podstatě zůstaly.Skrýt celý příspěvek

  • Deadog
    09:15 10.10.2014

    Nevim jestli je to pravda ,ale dozvedel jsem se ze CZUB na novych radach pistoli P09 a P07 2.generace pouziva plasty z Izraele, snad si je tam i nechava delat .Ale nemohu potvrdit. Zobrazit celý příspěvek

    Nevim jestli je to pravda ,ale dozvedel jsem se ze CZUB na novych radach pistoli P09 a P07 2.generace pouziva plasty z Izraele, snad si je tam i nechava delat .Ale nemohu potvrdit.Skrýt celý příspěvek

  • Jenda
    21:13 09.10.2014

    Zbrojir: Existuje např. publikace "75 let služebních zbraní" (sežene se na netu), kde je uvedeno, že se o verzi pro 7,62x51 uvažovalo, ale byla dána k ledu ....velikost výhozního ...Zobrazit celý příspěvek

    Zbrojir: Existuje např. publikace "75 let služebních zbraní" (sežene se na netu), kde je uvedeno, že se o verzi pro 7,62x51 uvažovalo, ale byla dána k ledu ....velikost výhozního okénka a odsazení zásobníkové šachty od lučíku ukazují, že pouzdro závěru je k tomu uzpůsobeno.

    To že byl použit hliník místo polymeru, kvůli problémům s polymerem uváděl v jednom článku i ředitel CZ UB.

    Obrábění z plného kusu má jistě své technologické důvody...jde zejména o dodržení výrobních tolerancí. Pokud obrobek nemá dostatečnou tuhost, tak před nástrojem lajcky řečeno uhne....Proto se musí dbát i na pořadí obráběných stěn. Při obrábění tenkostěnného polotovaru, který nemá dostatečnou tuhost, nelze dosáhnout stejné přesnosti obrábění.Skrýt celý příspěvek

  • Zbrojir
    19:42 09.10.2014

    Jen pro upřesnění CZ 805 Bren byla dle CZUB navržena výhradně pro munici středního baltického výkonu, tzn. 5,56x45 NATO, 7,62x39 a 6,8x43. Sériově se vyrábí pravděpodobně pouze ...Zobrazit celý příspěvek

    Jen pro upřesnění

    CZ 805 Bren byla dle CZUB navržena výhradně pro munici středního baltického výkonu, tzn. 5,56x45 NATO, 7,62x39 a 6,8x43. Sériově se vyrábí pravděpodobně pouze v 5,56x45. Pro možnost transformace na ráži 7,62x51 NATO konstruována není!

    Vývojové vzorky CZ 805 Bren měly mnohem vyšší podíl polymerů, než stávající sériový produkt, ve zkouškách však neobstály a CZUB je musela postupně nahradit konvenčním kovem.

    Popravdě, CZUB má nemalé problémy s polymerem i na rámech pistolí. Nevhodný materiál handicapoval např. CZ 75 SP-01 Phantom i CZ 75 P 07 DUTY.

    Pouzdro závěru se vyrábí třískovým obráběním z plného bloku lehké slitiny (na AN je k dispozici příslušné video). Vysoký podíl třískového obrábění je nepochybně vážný handicap pro hromadnou výrobu CZ 805 ve velkých sériích.

    k CZ Scorpion EVO 3A1

    Ján Lučanský jistě odvedl dobrou práci, CZUB však již nikoli, zbraň i po letech vychytávání vad a nedostatků, nadále vykazuje dost podstatných problémů, kdy mj. i použitý polymer, který navýšil podstatně celkovou hmotnost zbraně, je také zdrojem potíží.

    Podrobněji popsáno na http://www.strelectvi.cz/forum... Skrýt celý příspěvek

  • Vočko
    17:44 09.10.2014

    KOUMES: Tak jediné co by mohlo být z polymeru a není je asi rám a ten rozhodně není z ocele. Konstruktér prostě udělal rozhodnutí použít slitinu, protože se mu holt polymer z ...Zobrazit celý příspěvek

    KOUMES: Tak jediné co by mohlo být z polymeru a není je asi rám a ten rozhodně není z ocele. Konstruktér prostě udělal rozhodnutí použít slitinu, protože se mu holt polymer z nějaké důvodu nemusel zdát. A je možné, že i kdyby technologie v CZUB byla, tak by tu slitinu použil stejně. Modularita určitě na hmotnosti přidala taky hodně, ustát 7,62x51 nebude jen tak. Rozdíl v hmotnosti ale není zase tak velký a s tím krumplem od meopty je to holt těžký na předek. Napadá mě, proč si vojácí nedemontují boční raily? Drtivá většina na nich stejně nic netahá a pár deka na čumáku to určitě vezme.
    K vz. 58... kde tam talentovaný konstrukér použil jiný materiál než ocel, kterou dokáže využít každý trouba? Vím, nabídka materiálů tehdy nebyla taková, ale on si s tímhle prostěl lámat hlavu nemusel. A k technologii výroby, pouzdro závěru vz. 58 je taky do posledního vybrání frézované, takže v tomhle směru taky žádná inovace.
    Nechci tu rozhodně hanit vz. 58, je to super zbraň. Na druhou stranu nechci chválit BREN, ale psát tu, že konstruktér je trouba a SCAR je lepší, protože je z polymeru, je z USA a je o pět deka lehčí se mi taky nelíbí...Skrýt celý příspěvek

  • KOUMES123
    15:12 09.10.2014

    Pokud nemají k dispozici v CZUB jiný polymer než ten, co použili soudruzi z NDR k výrobě plastových pohárků, pak se nemůžeme divit, že na rám Brena 805 použili ocel. Teď ale vážně, ...Zobrazit celý příspěvek

    Pokud nemají k dispozici v CZUB jiný polymer než ten, co použili soudruzi z NDR k výrobě plastových pohárků, pak se nemůžeme divit, že na rám Brena 805 použili ocel. Teď ale vážně, udělat něco z oceli, aby to vydrželo, to dokáže každý trouba. Použít lehčí materiál tam, kde je to možné, to chce talentovaného konstruktéra jako byli bratři Holkové( tvůrci válečného Brena), či konstruktér Čermák, tvůrce vz. 58, a samozřejmě hodiny a hodiny zkoušek a další práce. Ján Lučanský, hlavní konstruktér EVO Scorpiona také odvedl dobrou práci, i když v CZUB museli doladit to, na co mladý slovenský tým konstruktérů neměl vybavení.Skrýt celý příspěvek

  • Jenda
    10:39 09.10.2014

    BREN má navíc na vývrtu tvrdochrom, takže by měl vydržet ještě víc.

    BREN má navíc na vývrtu tvrdochrom, takže by měl vydržet ještě víc.

  • vladimír
    10:31 09.10.2014

    Ak má Bren 805 za studena kovanú hlaveň z chróm vanádiovej ocele, tak by mala vydržať približne 20 000 výstrelov, podobne ako u tej lepšej konkurencie. To prehrievanie potom závisí ...Zobrazit celý příspěvek

    Ak má Bren 805 za studena kovanú hlaveň z chróm vanádiovej ocele, tak by mala vydržať približne 20 000 výstrelov, podobne ako u tej lepšej konkurencie. To prehrievanie potom závisí asi od spôsobu odberu plynov z hlavne a od ďalších konštrukčných riešení zbrane. No ja keď som bol na vojne, a to je už dávno, tak za vystrielanie celého zásobníka zo sa. v. 58 naraz, teda ako jednu dávku, bola 3 dni basa.Skrýt celý příspěvek

  • Jenda
    09:52 09.10.2014

    CZ UB nabízí kování za studena i pro jiné zákazníky:

    http://www.czub.cz/cz/catalog/...

    CZ UB nabízí kování za studena i pro jiné zákazníky:

    http://www.czub.cz/cz/catalog/...

  • Jenda
    09:44 09.10.2014

    vladimír: BREN má za studena kovanou hlaveň. Uvedeno je to např. v odkazu níže (4. ...Zobrazit celý příspěvek

    vladimír: BREN má za studena kovanou hlaveň. Uvedeno je to např. v odkazu níže (4. odstavec)

    http://www.bvv.cz/idet/idet-20... Skrýt celý příspěvek

  • vladimír
    07:56 09.10.2014

    Dobrý deň prajem. Môže mne dať niekto informáciu o tom, či Bren 805 má za studena kovanú hlaveň, alebo sa používa klasická výroba hlavne prevzatá z výroby sa vz. 58 ? Pretože za ...Zobrazit celý příspěvek

    Dobrý deň prajem. Môže mne dať niekto informáciu o tom, či Bren 805 má za studena kovanú hlaveň, alebo sa používa klasická výroba hlavne prevzatá z výroby sa vz. 58 ? Pretože za studena kovanú hlaveň používajú vo svojich výrobkoch napr. Sig sauer, Hecker a Koch, pri pištoliach Glock, atďˇa to sú produkty obyčajne vo vyšších cenových reláciách, aspoň čo sa týka športovej streľby o molitary kategórii nehovoriac. Ten stroj , čo vyrába za studena kovanú hlaveň mimochodom sa vyrába v Rakúsku , jednu hlaveň dokáže vyrobiť za 3 - 4 minúty, stojí približne milión dolárov a vyžaduje prvotriedne kvalifikovanú obsluhu. Aj preto je podľa odhadov v USA iba 20 - 25 takýchto zariadení, ale nikde na internete som sa nedočítal, že by ho mali zavedený aj v CZUB, ako výrobcovi Brenu 805. Ďakujem.Skrýt celý příspěvek

  • Jenda
    15:52 08.10.2014

    To je to "kouzlo" sdílení tepla zářením...nejdůležitější je v tomto případě povrchová úprava: Pokud je povrch černý a matný, tak je emisivita takřka 1 naopak leštěná hliníková ...Zobrazit celý příspěvek

    To je to "kouzlo" sdílení tepla zářením...nejdůležitější je v tomto případě povrchová úprava:
    Pokud je povrch černý a matný, tak je emisivita takřka 1 naopak leštěná hliníková barva má udávanou emisivitu 0,04-0,06 (cca. 20x méně). Pokud se hlaveň rozpálí na 100 a více stupňů, tak začíná být intenzita chlazení zářením u matné černé hlavně intenzivnější než chlazení konvekcí (tedy stykem s okolním vzduchem). Bohužel takový matný černý povrch stejně ochotně přijímá teplo, když na něj září slunce....ideální je mít na slunci pouzdro zbraně hliníkově lesklé, ale pak ta flinta blejská jako zrcátko, což asi není zrovna dobře, lauf určitě černý matný a při nošení ho chránit před sluncem...ideálně bílou vlajkou;-)Skrýt celý příspěvek

  • Zbrojir
    15:12 08.10.2014

    Dosavadní úspěchy CZUB realizovala pouze na tradičních trzích, tedy doma, kde ji jsou státní zakázky, nehledě na reálnou kvalitu a vývojovou etapu nasmlouvaného produktu, buď ...Zobrazit celý příspěvek

    Dosavadní úspěchy CZUB realizovala pouze na tradičních trzích, tedy doma, kde ji jsou státní zakázky, nehledě na reálnou kvalitu a vývojovou etapu nasmlouvaného produktu, buď vládou přímo přiděleny (CZ 75 Phantom, CZ Scorpion EVO), nebo je získala v rámci zcela zmanipulovaného výběrového řízení (CZ 805 Bren) a dále v zemích „třetího světa“, které se vyznačují vysokou mírou autoritativního řízení, samozřejmě takřka bez kontroly, korupce, byrokracie a celkové nekompetence státního aparátu. O státních zakázkách zde zpravidla nerozhodují odborníci, ale primárně vlivní politici a k režimu loajální vysocí státní úředníci. Takže poměr ceny a kvality produktu zde nesehrává rozhodující roli.

    Asi nikdo z nás dokonale nezná prostředí Indie, ale mnohé výše popsané znaky zemí třetího světa vykazovat jistě bude.

    Klady a nedostatky CZUB pro výběrové řízení v Indii:

    K nesporným výhodám CZUB náleží schopnost umět se prosadit, a to díky kontaktům na politiky a vlivné státní úředníky, především ve „shnilokraciích“ a podobně netransparentně fungujících režimech. Místní V.I.P. si totiž většinou můžete poměrně snadno koupit a jejich autoritativní rozhodnutí si tam zpravidla nikdo kritizovat nedovolí…

    Kdo ví, jaké persony hostí CZUB, nemohl si nevšimnout dobře živených a metály ověšených cizokrajných generálů, kteří sice často netrefí ani terč, ale CZ je prý OK…

    Další výhodou CZUB je skutečnost, že od „polofunkčního prototypu“ CZ 805 Bren z přelomu let 2009/2010, který za velmi nedůstojných podmínek „vyhrál“ „zrychlené výběrové řízení“ s lhůtami přes Vánoční a Novoroční svátky, byla po tlakem mnoha problémů přinucena učinit mnohá opatření, aby se z nepoužitelné CZ 805 Bren po několika letech dovývoje stala zbraň již „operačně použitelná, byť s nemalými výhradami“.

    CZ 807 bude oproti CZ 805 vylepšena patrně mnohem více, než naznačil generální ředitel CZUB Kovařík… Ono přiznat, že s tím, co CZUB dodala A ČR, by nemělo smysl se do Indického tendru ani hlásit, dost dobře z politického hlediska nejde….

    To by i politici a zarytí příznivci CZUB pochopili, že stát zde posloužil v roli „užitečného blbce“, který ochotně zaplatí i za předražené produkty druhořadé kvality, navíc s neukončeným vývojem.

    Velkým nedostatkem útočných pušek CZ řady 800 je zcela nevhodná technologie pro hromadnou a z hlediska celkových nákladů i cenově příznivou výrobu ve velkých sériích. Neobvykle vysoký podíl třískového obrábění, který vyžaduje odpovídající technické zázemí, kvalifikovaný personál, více času i vyšší energetický výdaj, nemusí být pro Indického zákazníka, který zabezpečuje početně obrovské ozbrojené složky, akceptovatelný.

    Problémem je i skutečnost, že CZ 807 vychází z CZ 805, kterou od počátku provázela řada potíží a stížností uživatelů. Z informací je zjevné, že si nákupem CZ 805 Bren MO ČR, resp. A ČR pěkně naběhla (viz např. současné problémy s nekompatibilitou zásobníků v A ČR a údajně i MC šachet s již dodanými CZ 805). Z hlediska aplikovaných konstrukčních řešení se jedná o velmi kontroverzní projekt, a i když bude CZ 807 jistě zjednodušena, některé podstatné vady koncepce CZ 805 zde pravděpodobně zůstávají.

    Předpokládám, že Indové si ke zbraním CZ nezískávali informace pouze od PR CZUB.

    k Heckler a Koch G 36

    O tento problém se samozřejmě zajímám. Na internetu je i video „dokazující“, že G36 má s precizí po zahřátí velký problém. Prozatím bych k této kauze uvedl asi toto:

    • Osobně jsem na střelnici v zahraničí za odpoledního slunečního žáru, kdy byla zbraň (HaK G 36 K) rozpálená již samotným prostředím v krátkém sledu vypálil 7 plných zásobníků (210 ran), v drtivé většině dávky, jednotlivé jen pro orientační kontrolu seskupenosti a správnosti střelby, a to v průběhu zvyšujícího se tepelného zatížení. Výsledek: Rozpálené předpažbí tak, že bez rukavic by bylo krajně obtížné zbraň za předpažbí držet, funkce naprosto bez závad, samozápal, ani u dlouhodobě exponovaného náboje na konci střelby nenastal, výraznější změny v přesnosti neregistrovány. Zkouška byla limitována skutečností, že by nebylo zrovna optimální zbraň na zahraniční misi zničit, takže proto „jen těch 7 zásobníků“.
    Všem, co si takové zatížení neumí představit, zkuste si na odpoledním slunci při teplotách výrazně nad 30, byť jen v samonabíjecím režimu, rychle vypálit 2-3 plné zásobníky ze sa. vz. 58 (CZ 858), budete překvapeni, jak bude rozpálený.

    • Hovořil jsem rovněž s instruktorem (Čech s HaK nemá nic společného), který se již léta pohybuje v bojových zónách v zahraničí. Osobně prý byl v jedné cizí zemi (Afg) u testování různých zbraní pod značným tepelným zatížením a HaK G 36 si ve srovnání s jinými prý vedla výborně. Takže on choulostivosti HaK G 36 na základě této osobní zkušenosti nevěří.

    • Na základě dalších zkušeností z provozu HaK u PČR a předváděček bych se střelby dávkou u této zbraně vůbec nebál. Když v P ČR dostali 100 rané Bety C Mag, všichni je hned vyzkoušely, a že je to pro zbraň docela slušný záhul.

    • V Německu bylo provedeno šetření a výzkumným institutem údajně zjištěno, že problémy s rozptylem při zahřátí mj. způsobovaly některé šarže munice (příliš tenký plášť).

    • HaK G 36 je ve výzbroji v celé řadě složek cca 20 let, vyrobeno cca 350 000 zbraní, technologicky shodný je např. i XM8, který byl v USA podroben náročným zkouškám, takže je málo pravděpodobné, že by se přehlédla nestandardně nízká odolnost proti přehřátí.

    • Asi bych tedy souhlasil s názorem HaK, že problémy v Afganistanu byly registrovány jen po mnohahodinovém boji, kdy byly zbraně zatíženy obrovským počtem výstřelů, který výrazně převýšil očekávanou spotřebu munice u jednotlivce. Médium tento problém uchopilo nekorektně a neprovedlo komparaci HaK G 36 s jinými zbraněmi stejné kategorie. Navíc se chytilo údaje v příručce pro HaK G 36, kde se po vypálení 150 ran doporučuje zbraň ochladit. Tento údaj však samozřejmě není kritická hodnota pro zbraň, ale doporučení výrobce pro správnou exploataci. HaK ve stanovisku konstatuje, že každou útočnou pušku lze nepřetržitou střelbou přehřát, přivést k samozápalům, či zcela zničit. Počet stížností na HaK G 36 je prý minimální, přičemž MO SRN žádné nákupy HaK G 36 v nejbližším období neplánovalo, takže je nemohlo ani pozastavit.

    MJ. na domovské stránce HaK je i podrobný rozbor s výsledky komparační zkoušky.

    K tomu jen dodávám, že z praxe víme o přehřátí řady jiných typů zbraní v boji včetně kulometů, např. i M249. Takže když pod stresem bojového střetnutí obsluha pálí a pálí a má k dispozici dostatek munice, problémy s přehřátím logicky nastanou.

    Zda tyto zkušenosti z asymetrických bojů vynutí potřebu přijmout opatření ke zvýšení odolnosti této třídy zbraní proti přehřátí je otázkou. Podle všeho inkriminovaného potíže vznikly výjimečně, a to pouze při spotřebě převyšující max. nesenou dávku munice jednotlivcem. Je tedy otázkou, nakolik byla velmi intenzívní palba dávkami vynucena okolnostmi a nakolik se jednalo o špatnou koordinaci palby jednotky a samozřejmě i stresové jednání obsluhy.

    Pokud někdo v naprosto extrémní situaci spotřebuje veškerou jím nesenou munici a využije tudíž další od z boje vyřazeného spolubojovníka, pak by měl v případě velmi intenzívní palby použít i jeho zbraň, protože útočná puška prostě není kulomet, který své výkony dosahuje nejen díky větší mase materiálu hlavně a střelbě z otevřeného závěru, ale především díky možnosti rychlé výměny hlavně, mj. doporučeno cca po 200 vystřelených ranách ráže 5,56x45...Skrýt celý příspěvek

  • KOLT
    17:02 07.10.2014

    Jenda: To už se tady snad taky řešilo (nebo na střelectví?). Tuším, že závěr byl ten, že v Astánu se při intenzivní střelbě přehřívá všechno, G36 o nic více než jiné zbraně.

    Jenda: To už se tady snad taky řešilo (nebo na střelectví?). Tuším, že závěr byl ten, že v Astánu se při intenzivní střelbě přehřívá všechno, G36 o nic více než jiné zbraně.

  • Yetti
    11:43 07.10.2014

    Jenda: Je pěkné vidět, jak se v diskusi o "moderní" útočné pušce zmiňují kulomety a ještě z první světové války. Například sa58 se musel taky nějak uchladit a ten vydržel víc ...Zobrazit celý příspěvek

    Jenda: Je pěkné vidět, jak se v diskusi o "moderní" útočné pušce zmiňují kulomety a ještě z první světové války.
    Například sa58 se musel taky nějak uchladit a ten vydržel víc výstřelů než začalo předpažbí pálit. A to ještě byla věc která se jí vyčítala oproti zbraním té doby.. Například AK-74, G36 a M4 určitě budou mít menší palebnou sílu než BREN když nemají odvod tepla do předpažbí..
    Já tady končím. Mysli si o tom co chceš, ale až s tím materiálem budeš dělat a vyzkoušíš i něco jinýho, tak pravděpodobně změníš názor..Skrýt celý příspěvek

  • Jenda
    11:32 07.10.2014

    Kolt: Zrovna G36 je příkladem toho, co tu ...Zobrazit celý příspěvek

    Kolt: Zrovna G36 je příkladem toho, co tu tvrdím...

    http://www.thetruthaboutguns.c... Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 1 z 3