Inspirace pro Českou republiku: Litva končí s Úmluvou o kazetové munici

Kazetovou munici na Ukrajině ve velkém používají všechny strany, Rusko zcela běžně proti civilním cílům. Ukrajina má zejména americkou kazetovou munici DPICM (Dual-Purpose Improved Conventional Munition) doručovanou dělostřeleckými granáty M864 ráže 155 mm, 227mm střelami M30 GMLRS (Guided Multiple Launch Rocket System) a 610mm střelami M39 ATACMS (Army Tactical Missile System).

Princip fungování kazetové munice je poměrně jednoduchý. Nad cílem je rozptýleno několik desítek (v případě dělostřeleckých granátů) nebo dokonce několik stovek (v případě letecké munice nebo raket) kusů submunice, nejčastěji s tříštivo-trhavým (HE) účinkem. Rozptýlená submunice umožňuje efektivní ničení nepancéřovaných / lehce pancéřovaných vozidel a živé síly na mnohem větší ploše než v případě klasického HE granátu ráže 155 mm.

Kazetová munice účinně ničí živou sílu v otevřeném terénu anebo v zákopech, nepřátelské dělostřelectvo, radary, mobilní systémy protivzdušné obrany, velitelské uzly, leteckou technika na letištích atd. Existuje i kazetová munice se submunicí pro ničení vzletových a přistávacích drah letišť.

Mezi kazetové zbraně patří také velmi efektivní munice pro dálkové zaminování. Ukrajinci používají americké dělostřelce granáty RAAM (Remote Anti-Armor Mine) ráže 155 mm. Lze je použít jak v obraně, například k přehrazení slabých míst nebo vzniklých průlomů v obraně, tak v útoku – krytí boků a izolace bojiště.

Hlavním důvodem vzniku CCM byl fakt, že určité procento submunice nevybuchne a zůstává nebezpečím v krajině po mnoho let nebo desetiletí. Mezinárodní organizace CMC (Cluster Munition Coalition) odhaduje, že od roku 1965 bylo zaznamenáno přes 56 000 obětí kazetové munice, z čehož je více než 80 % civilistů.