Irácké obsazení Kirkúku a kurdská tragédie

Kurdský Pešmerga (2015); ilustrační foto / Public Domain

Zatímco v Sýrii se spojeným kurdským a syrským silám podařilo dobýt Rakku, hlavní město Islámského státu (IS) v Sýrii, v Iráku Kurdové naopak území ztratili. Města Kirkúk, Sindžár a další strategické oblasti pod kontrolou Regionální vlády Kurdistánu (KRG) byly téměř bez odporu obsazeny iráckými jednotkami a šíitskými milicemi podporovaných Íránem.

Kurdské referendum

Irácké protiteroristické jednotky, armáda, federální policie a šíitské milice zahájily ofenzivu 15. října a během dvou dní kontrolovaly nejen Kirkúk, hlavní město stejnojmenné provincie, Sindžár, dějiště masakru iráckých Jezídů, ale také ropná pole a další strategické body.

Většina kurdských bojovníků Pešmergy se stáhla ještě před příchodem iráckých jednotek, a tak došlo jen k omezeným potyčkám s relativně malým počtem obětí.

Irácký premiér Hajdar Abádí se k silovému řešení rozhodl měsíc poté, co v KRG proběhlo referendum o vzniku nového státu (v severním Iráku) Kurdistán. Referendum skončilo nepřekvapivě – 92,73 % voličů hlasovalo pro vznik samostatného Kurdistánu.

Přitom podle českého arabisty Petra Pelikána, Kurdové nezávislost již prakticky mají. „(Kurdové) mají vlastně všechno kromě mezinárodního uznání a křesla v OSN, protože mají své milice, což je armáda, mají svou policii, kontrolují svou ekonomiku. V zásadě není nic, co by jim ještě chybělo, kromě toho mezinárodního uznání, které je zřejmě pro Kurdy velmi důležité, protože jsou hrdý národ,“ uvedl pro Českou televizi Pelikán.

Irák a okolní země Turecko i Írán referendum příkře odsoudily a Bagdád požadoval zrušení výsledků a vyklizení sporných území (mimo území samotného Iráckého Kurdistánu pod správou KRG), včetně Kirkúku.

Kurdské referendum pro Abádího přišlo ve chvíli, kdy irácké jednotky vítězily nad skomírajícím odporem IS a on do historie (a především do dalších voleb v dubnu 2018) mohl vstoupit jako premiér, který zachoval územní celistvost Iráku. Referendum tuto vizi narušilo a Abádí se rozhodl konečně vyřešit otázku Kirkúku a dalších území mimo hranice KRG, které Kurdové od roku 2014 ovládali.

Nejednotní Kurdové

Kirkúk pro Kurdy představoval mimo jiné symbol jejich obětí v bojí proti IS a příslib nezávislosti na Iráku a jeho ztráta byla pro mnohé z nich emocionálním šokem. Důvodem bleskového obsazení města iráckými silami ovšem není zrada Západu ani nevděčnost vlády v Bagdádu, ale především vnitřní rozbroje uvnitř KRG.


Irácká armáda převzala kontrolu nad městem Kirkúk.

KRG je složena ze dvou hlavních frakcí – Kurdské demokratické strany (KDP) v jejímž čele stojí klan Barzání a Vlastenecké unie Kurdistánu (PUK), která je ovládána klanem Talabání. Rozbroje mezi frakcemi iráckých Kurdů trvají od léta, bylo to však právě referendum, které zřejmě zpečetilo osud Kirkúku.

Referendum vyhlásil prezident KRG a vůdce strany KDP v jedné osobě, Masúd Barzání, a i když je samostatný Kurdistán cílem všech Kurdů, představitelé PUK nesouhlasili s načasováním referenda i motivy, které Barzáního vedly k jeho zahájení.

PUK referendum považoval za Barzáního snahu o udržení své moci. Prezidentův funkční termín totiž již oficiálně skončil, nicméně výjimečný stav v podobě boje s IS mu umožnil udržet si prezidentský post i nadále.

Barzání však podcenil reakci Bagdádu i okolních států, zejména Turecka a Íránu – oba dva státy mají své kurdské menšiny a nemají zájem na povzbuzování jejich separatistických tendencí v Iráku. Případný konflikt s Bagdádem může i přes to posloužit v udržení Barzáního moci i nadále.

Když bylo jasné, že dojde k ozbrojené konfrontaci mezi Kurdy a Irákem, vedení PUK se nechtělo nechat zatáhnout do marného boje, který začala KDP. Zástupci PUK se setkali s iráckým premiérem Amádím a zřejmě došlo k dohodě, která vyústila ve stažení většiny bojovníků Pešmergy loajálních PUK z Kirkúku tváří v tvář iráckému postupu.

Hlavní vojenská síla KRG, Pešmerga, sice oficiálně patří pod ministerstvo pro záležitosti Pešmergy, ale jednotliví velitelé jsou loajální nejprve klanu, případně straně a poté KRG. Obranu Kirkúku měli na starosti příslušníci Pešmergy loajální PUK, zatímco o obranu ropných polí se starali bojovníci KDP.


Kurdové ztratili klíčová ropná pole.

Právě ztráta ropných polí, která produkovala až 275 tisíc barelů ropy denně irácké Kurdy citelně zasáhne, jelikož představovala 40 % celkové produkce ropy KRG. Pro finančně vyčerpaný Bagdád představuje kirkúkská ropa způsob, jak vykompenzovat celosvětově nízké ceny ropy, ale pro KRG šlo o nenahraditelný finanční příjem.

KDP nyní díky silnějšímu vlivu v kurdských médiích vytváří jednostranný narativ o „zradě“ PUK, což vnitřní politickou situaci v KRG ještě více destabilizuje. Lze očekávat vzestup mladších frakcí, které se svezou na vlně frustrace běžných Kurdů z vnitřních politických bojůvek. Jednou z nich se může stát hnutí Gorran, které je nyní v opozicí vládnoucích KRD a PUK.

Americké dilema a íránský vliv v Bagdádu

Irácká ofenziva nevyhovuje především USA. Washington dlouhodobě finančně, materiálně i logisticky podporuje obě strany v boji proti IS. Prezident Trump prohlásil, že USA nikomu nestranní, ale střet Iráčanů s Kurdy vidí jako problém.

Republikánský senátor John McCain, předseda senátního výboru pro ozbrojené složky, se vyjádřil o dost důrazněji a kritizoval Bagdád za zneužívání amerických zbraní určených proti IS v boji proti americkým spojencům, "nenechte se mýlit, pokud budeme i nadále vídat zneužívání amerického vybavení tímto způsobem, bude to mít následky".

Kurdům i Iráku dodala zbraně a vybavení také Česká republika. Do Iráckého Kurdistánu putovaly samopaly vz. 58 a munice, Irák nakoupil deset bitevníků L-159 ALCA , které využívá k  bombardování pozic IS . Ministr obrany Stropnický situaci okomentoval slovy "obávám se, že tenhle problém si musí Irák s Kurdy vyřešit bez přímého zásahu zvenčí. Kirkúk je oblast spadající doposud pod iráckou správu."


V reakci na obsazení Kirkúku iráckou armádou vedení KRG přesouvá do oblasti jednotky Pešmerga.

ČR však samozřejmě není jediná. Kurdové oznámili, že zničili dva irácké tanky, z toho jeden M1A1 Abrams, jedno obrněné vozidlo a 12 vozidel Humvee. Iráčane obvinili Kurdy, že ke zničení tanku Abrams použili z Německa dodané přenosné protitankové komplety MILAN. Německo přitom podmínilo jejich dodání Kurdům tím, že je lze použít pouze a jen pro boj s IS. Kurdové nařčení odmítají a naopak obviňují Bagdád, že moderní západní techniku, jako tanky Abrams, poskytl íránským milicím.

Kromě hrozícího útlumu v boji proti IS irácko-kurdský konflikt ukazuje i na rostoucí vliv Íránu, který s šíitskou vládou v Bagdádu dlouhodobě a blízce spolupracuje. Teheránem podporované šíitské milice v podobě Lidových mobilizačních sil (PMU) lze považovat za loajální Íránu a představují divokou kartu, která může významně zkomplikovat americké ambice v Iráku.

Jednou z ústředních postav iráckého boje proti IS byl například velitel íránských speciálních jednotek Quds, Kásim Sulejmání, který hrál důležitou roli i při formování PMU.

Šíitskými milice jsou často obviňovány z mučení zajatců IS a civilistů podezřelých ze spolupráce s IS, zejména sunnitů a Kurdů. V převážně sunnitském Iráku s velmi nedávnou krvavou historií sektářského násilí mezi šíity a sunnity představují silné milice loajální cizí mocnosti velmi nebezpečný nástroj.

Zdroje: Defencetalk, DefenceOne

Nahlásit chybu v článku


Související články

REPORTÁŽ: Zápisky z Kurdistánu

Irák, Turecko nebo Kosovo. I taková místa si zapsala studentka Markéta Všelichová do svého deníku. ...

REPORTÁŽ: Zápisky z Kurdistánu II.

Přinášíme pokračování cestovního deníku studentky Markéty Všelichové, která se při svých cestách ...

Těžká technika Kurdů proti Islámskému státu

Na syrském a iráckém bojišti lze zahlédnout velmi zajímavé a mnohdy kuriózní kusy vojenské techniky. ...

Bojová vozidla Kurdů proti Islámskému státu

Ve druhé části článku věnující se technice syrských kurdských milicí YPG (Yekîneyên Parastina Gel – ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Míša
    11:54 25.10.2017

    ....funkční federaci.....

    ....funkční federaci.....

  • Míša
    11:42 25.10.2017

    Myslím si, že zpočátku vytvořit federaci, nebo rovnou pomoci k osamostatnění. Nikoho nelze držet násilím. Turci jsou beztak houbeles spojenci a samotnému Iráku tato ztráta později ...Zobrazit celý příspěvek

    Myslím si, že zpočátku vytvořit federaci, nebo rovnou pomoci k osamostatnění. Nikoho nelze držet násilím. Turci jsou beztak houbeles spojenci a samotnému Iráku tato ztráta později pomůže. Dodávky zbraní současným spojencům v opačném případě bude zítra znamenat nepřátelům.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 3