Írán se zajímá o ruské zbraně za miliardy dolarů

Foto: Indický T-90; ilustrační foto / Public Domain
Indický T-90; ilustrační foto / Public Domain 

Rusko před několika dny začalo posílat do Íránu první komponenty protileteckého a protiraketového systému dlouhého dosahu S-300. Poradce vojensko-průmyslové spolupráce Vladimir Kozin z ruské kanceláře prezidenta Vladimíra Putina uvedl, že Írán projevuje zájem o celou řadu ruských zbraní. V současné době se jedná například o dodávce ruských tanků T-90.

"Pokud budou všechny restrikce odstraněny a sankce zrušeny, můžeme nastartovat novou etapu vojensko-průmyslové spolupráce. Ostatně ta už se rozvíjí v oblastech, na něž se sankce nevztahují. Do budoucna očekáváme, že se budeme podílet na velkých projektech. Jde totiž o velkou zemi se značnými vojenskými silami, takže může jít o zakázky v hodnotě miliard," uvedl hlavní poradce Vladimir Kozin.

“Íránská strana se velmi zajímá o vojensko-technickou spolupráci. Zatím jsme podepsali kontrakt na dodávku systémů S-300. Zajímají se však o celou škálu našich zbraní, protože mají velkou armádu, ale kvůli sankcím nemohli v širším rozsahu modernizovat techniku v letectvu, námořnictvu a pozemním vojsku po dlouhý čas,” dodal Kozin.

Na zrušení sankci OSN se těší celá řada zemí světa. Írán je rostoucí trh s 80 miliony potenciálních zákazníků. V roce 2013 íránský HDP (nominální) dosáhl výše 367 miliardy dolarů, což je na počet obvyatel žalostně málo. Například český HDP dosahuje výše 200 miliard dolarů a izraelský 300 miliard dolarů. 

Vzhledem k stále platným sankcím OSN Írán v roce 2014 exportoval zboží a služby pouze za 95 miliard dolarů, a to především do Číny, Turecka, Indie, Japonska a Jižní Koreje. Zpět importoval zboží a služby za 61 miliard dolarů, především ze Spojených Arabských Emirátů, Číny, Indie, Jižní Koreje a Turecka.

Očekává se, že po odstranění sankcí ekonomika Íránu výrazně poroste, stejně tak masivně export i import.

Íránské ministerstvo obrany mohlo v roce 2015 počítat s rozpočtem 10,2 miliardy dolarů, což představuje 2,6 % HDP. V ozbrojených složkách slouží 550 000 vojáků a civilních zaměstnanců.

V ruku v ruce s růstem íránské ekonomiky se očekává i nárůst vojenského rozpočtu, z čehož budou profitovat především ruské a v závěsu čínské firmy. Přitom íránské ministerstvo obrany plánuje velké investice do modernizace své zastaralé vojenské techniky.

"Stručně řečeno, potřebují všechno. Na obchody bude mít určitě vliv i závěr pětiletého embarga (OSN - pozn. red). Íránci mají zájem o systémy pro potlačení elektronických komunikací, bezpilotní letadla, průzkumná a komunikační zařízení, ale i nebojové systémy," uvedl Ruslan Puchov, šéf ruského Centra pro analýzu strategií a technologií.

Dalším z klíčových obchodů může být nákup ruských tanků T-90. “Máme nastaveny naše vztahy s Ruskem v oblasti dodávek vojenských systémů, a v naší agendě je nákup tanků T-90,” uvedl včera íránské tiskové agentuře Tasnin, velitel íránského pozemního vojska brigádní generál Ahmad Reza Pourdastan. Generál dodal, že doufá v uzavření kontraktu a s výcvikem íránských expertů v Rusku na moderních zbraňových systémech.

Podle Pourdastana zatím nebyla podepsána (kromě S-300) žádná vojenská smlouva mezi Íránem a Ruskem. “Chceme proniknout do kapacit všech zemí, abychom zlepšili své schopnosti,” řekl Pourdastan.

V neprospěch Ruska nehraje technická úroveň vojenské techniky, ale neschopnost ji vyrábět v požadovaném množství a čase. V Íránu tak Rusové narazí na silnou konkurenci Číny, jejichž technika za ruskou zatím zaostává, ale na rozdíl od Ruska Čína nabízí nepoměrně větší technickou, průmyslovou, lidskou a ekonomickou základnu.

Ve výsledku tak může Čína vyrábět o něco méně vyspělou vojenskou techniku, ale v mnohem větších počtech a v kratším čase.

Také Rajab Safarov z Centra pro analýzu strategií a technologií dodal, že ruské firmy musí při vstupu na íránský vojenský trh počítat se silnou konkurencí Číny. Nicméně Safarov předpokládá, že si Rusko v tomto regionu udrží minimálně nadpoloviční většinu: "Trh bude rozdělen. Rusko získá 60 až 70 % trhu, Čína pak 30 až 40 % trhu."

Zdroj: TASS

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruské protivzdušné systémy S-300 a S-400 pro Írán, Čínu a Indii

Rusko dokončí osm roků starou smlouvu o dodávce systémů protivzdušné obrany S-300 do Íránu. Perská ...

Ruské systémy S-400 v Sýrii mění pravidla hry

Rusko před několika dny letecky dopravilo do Sýrie protiletecký a protiraketový systém S-400 Triumf. ...

Turci sestřelili ruské letadlo Su-24. Co bude dál?

24. listopadu turecké stíhačky F-16 sestřelily ruský útočný letoun Su-24. O život přišel jeden pilot ...

Jak překonat ruský systém protivzdušné obrany S-400?

Rozmístění pokročilého ruského systému protiletecké a protiraketové obrany S-400 Triumf v Sýrii ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!