Írán vs. Saudská Arábie: Kdo ovládne Blízký východ?

-
7. 1. 2016
-
7 komentářů
-
Václav Kopecký
Saudská poprava šiítského klerika Nimra Bákira an-Nimra na počátku tohoto roku rozpoutala vlnu nepokojů, které naplno odhalily několik desetiletí trvající rivalitu mezi sunnitskou Saudskou Arábií (SA) a šiítským Íránem. Smrt an-Nimra vyvolala lidové protesty mezi šiíty, z nichž nejbouřlivější byly v Íránu. Právě Írán je největší šiítskou zemí a často se staví do role ochránce šiítské menšiny v muslimském světě.
Poprava rozbouřila staré emoce
An-Nimrův případ vyvolával emoce již od zatčení v červenci 2012, kdy byl an-Nimr obviněn z podněcování nepokojů mezi šiíty v SA. Menšinoví šiíté žijí zejména ve východní provincii SA velmi bohaté na ropu, a tudíž životně důležité pro saudský režim.
Nespokojenost šiítů na arabském poloostrově se začala významněji projevovat během tvz. Arabského jara. SA tehdy vojensky zasáhla v Bahrajnu na žádost tamní sunnitské dynastie.
Obyvatelstvo Bahrajnu je většinově šiítské a jeho odpor k vládnoucí vrstvě je přiživován z Íránu, který si na bahrajnské území klade historické nároky. Saudové byli velmi znepokojeni z činnosti an-Nimra, neboť se obávali, že podobně rozsáhlé nepokoje jako v Bahrajnu mohou zachvátit jejich vlastní území.
An-Nimr byl zatčen, ale saudská justice příliš nespěchala s vynesením rozsudku. Až v říjnu 2014 byl an-Nimr odsouzen k smrti. Saudský Nejvyšší soud o přesném datu rozsudku nerozhodl a nechal jeho určení na králi Salmanovi. Nejspíše ve snaze rozptýlit pozornost byl an-Nimr popraven společně s dalšími 46 odsouzenými.
Většinu z nich tvořili sunnité obvinění ze spolupráce s Al-Qaidou. Saudská vláda samotné popravě nevěnovala příliš pozornost, což ani nebylo žádoucí. Nicméně se o ní veřejnost dozvěděla poměrně rychle a následné protesty šiítských aktivistů na sebe nenechaly dlouho čekat.
Nastalou situaci využil největší saudský rival v oblasti, Írán. Ten protestoval zejména na mezinárodní scéně a snažil se získat politické body. Situace se vyhrotila po napadení saudské ambasády v Teheránu místními šiítskými aktivisty.
Podle dostupných informací je velmi pravděpodobné, že se íránská vláda nesnažila protestům bránit a nechávala jim více méně volný průběh. Bezpečnostní složky zasáhly až poté, co demonstranti vyrabovali a zapálili budovu ambasády. Teheránská policie zatkla přibližně 40 lidí z více než tisícovky účastníků demonstrace. Poklidné demonstrace před saudskými ambasádami se konaly také v Libanonu, Pákistánu a Indii.
Útok na saudskou ambasádu vyvolal rozhořčení mezi arabskými zeměmi, z nichž některé začaly vypovídat íránské diplomaty a omezovat svá zastoupení v Teheránu. K úplnému přerušení diplomatických vztahů došlo zatím pouze ze strany SA a Džibutska.
Pokud se situace bude dál vyhrocovat, útoků na saudská zastupitelství a ambasády bude pravděpodobně přibývat zejména v zemích se silnou šiítskou populací. SA je vnímána jako nejviditelnější symbol sunnitského islámu a tudíž jsou i její zastupitelství pro mnohé radikální šiítské aktivisty symbolem sunnitského útlaku.
SA bude muset monitorovat situaci a v případě silných demonstrací zvážit případnou evakuaci svého personál z dotčených ambasád.
Další konflikt na Středním východě?
Poprava an-Nimra může mít také nepříjemnou dohru pro skupinu Katařanů, zadržovaných šiítskými kmeny v Iráku. Tato skupina osob navázaných na katarskou vládnoucí rodinu byla kmenovými bojovníky zajata při lovecké výpravě a jednou z podmínek jejich propuštění bylo právě osvobození popraveného an-Nimra.
SA by k popravě prominentního klerika jistě nepřistoupila, pokud by si nebyla jistá, že dokáže zvládnout případné protesty na vlastním území, zejména ve východních šiítských částech země, které jsou stěžejní pro její ropný průmysl.
Saudům se poměrně dobře daří eliminovat hrozby ze strany šiítských aktivistů, ale narůstající počet útoků na šiítské mešity v SA je alarmující. Saudské bezpečnostní složky jsou už poměrně dlouhou dobu na pozoru před tamními sunnitskými radikály, kteří se pokoušejí využít protestů k rozpoutání mezikonfesního násilí (násilí mezi lidmi různého náboženského vyznání) . Násilí v nejhorším případě přeroste v otevřené povstání.
Další útoky na šiítské mešity mohou vést k odvetným akcím ze strany šiítských aktivistů. Cílem těchto akcí se pravděpdobně nestane velmi dobře zabezpečená saudská ropná infrastruktura. Pokud k odvetným akcí skutečně dojde, zaměří se s největší pravděpodobností na tzv. „měkké cíle“, tedy na civilisty, případně státní správu a bezpečnostní jednotky SA.
Poprava an-Nimra a následná roztržka mezi arabskými zeměmi a Íránem také komplikují možnost mírového řešení syrské krize. Státy Zálivu v čele se SA stojí na straně syrských povstalců, Írán a jeho spojenci (irácké šiítské milice a libanonský Hizballáh) naopak podporují prezidenta Asada.
I když se krátce po rozhoření krize objevily prohlášení ze strany OSN, že ke zmrazení mírových rozhovorů nedojde, lze si jen těžko představit, že se toto napětí neprojeví v diplomatických jednáních o osudu Sýrie.
Muslimská studená válka
Na první pohled má silnější pozici v tomto sporu SA opírající se ovelké množství arabských zemí. SA na svou stranu získala Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Egypt, Súdán, Libye, Jemen a další arabské země. Tato „koalice“ však stojí na poměrně chatrných základech.
Podpora politiky SA státy Zálivu je celkem stabilní, neboť tyto malé země se cítí ohroženy mocenskými ambicemi Íránu. Tento pocit ohrožení není nový, lze jej vysledovat až do roku 1979 a islámské revoluce v Íránu. V minulosti obavy zálivových zemí z Íránu a šíření islámské revoluce např. vedly k podpoře Saddáma Husajna během první války v Zálivu v letech 1980-88.
Problematickými zeměmi „koalice“ jsou zejména Egypt, Súdán, Jemen a Libye. Poslední dvě jmenované nemají na mezinárodní scéně jakýkoliv vliv, neboť jsou zmítány vnitřními konflikty a bez saudské „pomoci“ by zejména Jemen dnes vypadal úplně jinak. Egypt a Súdán v koalici drží štědré finanční příspěvky a půjčky od SA. Například Egypt již v prvních dnech tohoto roku získal ze SA úvěry ve výši tří miliard USD.
Pozice Íránu vypadá na první pohled jako slabší. Nicméně Íránci v posledních letech značně posílili své postavení na Blízkém východě. V současné době de facto ovládají Irák díky šiítským milicím, bez kterých by bagdádská vláda dávno padla pod náporem radikálů z Islámského státu.
Na své straně má Írán také vlivný Hizballáh, který, ač šiítské hnutí, má nezanedbatelný vliv mezi Palestinci. Dalším íránským želízkem v ohni jsou jemenští povstalci, se kterými se koalice vedená SA pokouší už více jak půl roku marně bojovat.
Íránci se pravděpodobně pokusí využít svého vlivu na jemenské povstalce a saudské koalici co nejvíce znepříjemnit její pokus o obnovu jemenského režimu. Írán postupně získává vliv v oblasti ropného průmyslu. Po zrušení sankcí se Teherán snaží naplno rozjet export ropných produktů, což se může odrazit v cenách ropy a omezit tak schopnost SA tyto ceny ovlivňovat skrze sdružení OPEC.
Roztržka mezi SA a Íránem vyvolaná popravou klerika an-Nimra je jen další ukázkou silných nesmiřitelných pohledů mezi oběma režimy. Rivalita mezi SA a Íránem, bez nadsázky muslimská studená válka, začala po islámské revoluci v Íránu v roce 1979.
Po pádu Iráku a rozpadu Sýrie, odpadli SA a Íránu případní konkurenti. V oblasti Zálivu začal naplno probíhat souboj o postavení regionálního hegemona, jehož průběh a dopady mohou být pro nestabilní region zničující.
Západ v čele se Spojenými státy, stejně tak Rusko a Čína, se rozhodně nebudou chtít zaplést do tohoto boje, jehož výsledek je jen těžko předvídatelný. Díky sílícímu postavení Íránu, který se postupně dostává z mezinárodní izolace, bude pravděpodobně docházet ke stále silnějším konfrontacím mezi oběma muslimskými zeměmi.
Zdroj: Al Jazeera
Související články
Na pozadí syrské občanské války: Izrael vs. Hizballáh
Před několika dny zemřel při leteckém útoku v Sýrii Sámir Kantar, člen radikálního hnutí Hizballáh, ...
-
21.12.2015
-
13 komentářů
-
Jan Grohmann
Boje v megaměstech budoucnosti
Podle amerického brigádního generála Juliana Alforda se musí americká námořní pěchota (U.S. Marine ...
-
29.12.2015
-
6 komentářů
-
Jan Grohmann
Rusko ohrožuje narůstající islamismus v zemi
Rusko má s islámem dlouholeté zkušenosti a na jeho území žije několik milionů muslimů. Avšak v ...
-
04.01.2016
-
51 komentářů
-
Václav Kopecký
Islámský stát se bojí pouze izraelské armády
Německý novinář Jürgen Todenhöfer (74) strávil v roce 2014 mezi bojovníky Islámského státu deset ...
-
05.01.2016
-
45 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Saudská Arábie zaplatila Turecku 1mld. dolarů, aby posílali uprchlíky do Evropy,Turecko nemá na starosti nic jiného, než bombardovat Kurdy.A NATO dělá, že to nevidí. Stejně jako za ...Zobrazit celý příspěvek
Saudská Arábie zaplatila Turecku 1mld. dolarů, aby posílali uprchlíky do Evropy,Turecko nemá na starosti nic jiného, než bombardovat Kurdy.A NATO dělá, že to nevidí. Stejně jako za doby války v bývalé Jugoslávii,kdy Turecko vyzbrojovalo Bosnu a to v době embarga.Skrýt celý příspěvek
Islamskú studenú vojnu bude rozhodovať aj ropa! Tak ako minulú studenú vojnu medzi ZSSR a Západom rozhodovala vo veľkej miere ekonomika. Gorbačov musel pristúpiť k refomám a ...Zobrazit celý příspěvek
Islamskú studenú vojnu bude rozhodovať aj ropa!
Tak ako minulú studenú vojnu medzi ZSSR a Západom rozhodovala vo veľkej miere ekonomika. Gorbačov musel pristúpiť k refomám a otepleniu vzťahov so Západom kvôli veľkej ekonomickej záťaže z vojny v Afghánistane. Dozoru a ekonomickým zvýhodňovaní východného bloku, a v nemalej miere aj kvôli zaostávaniu vo výpočetných technikách, technológiogiach výroby.
S toho pohľadu má Irán navrch v studenej vojne s SA.
1. Irán sa už skôr adaptoval na ropnú krízu s pohľadu embárg na Irán.
2. Nemohol sa veľmi spoliehať na nákup technológii zo Západu, kvôli nepriateľstvu USA.
Vypustili nejakú opicu do vesmíru. Strašia nás na Západe s ich čoraz lepšími raketami vlastného vývoja. Dokonca tam mali embargá kvôli vývoju jadrových zbraní.
Čítal so aj hádky okolo vývoja a technologickej vyspelosti ich drónov.
Tie úspechy s vývoja vlastných technológii sú tam cítiť.
3.V Iráne pokročila riadne kontrašpionáž aj kvôli Západným hrozba a vírusom v ich jadrových zariadení!
Zatkli nám aj Mateja z SR, ako spiacého agenta a podobne. Očákaval som, že dostane tvrdý trest, možno aj popravu. Nečakane ho prepustili. U Saudov by to asi nehrozilo a možno naozaj exemplárna poprava.
Saudi sú oveľa zaostalejší a musia asi pristupovať s toho pohľadu k exemlárnym, krutým trestom.
4. Saudi sa zas môžu spoľahnúť na priazeň USA a Západu. Tie vyspelé technólogie aj vojenské im tam USA a spol dodávajú.
Niečo ale za niečo. Museli sa pripojiť k ropnej hre na nízke svetové ceny ropy proti Rusku. A prečo nie, keď to devastovalo aj Iránsku ekonomiku, ich zbrojné plány, financie na vývoz revolúcie?
Tu asi bude rozhodovať, kto dlhšie vydrží v hrách na nízke ceny svetových cien ropy.
Irán ale už môže rátať zo súčinnosťou s Irakom, kde sa nachádzajú najväčšie zásoby ropy na svete. Irak je už v stave vazalstva.
...Západ v čele se Spojenými státy, stejně tak Rusko a Čína, se rozhodně nebudou chtít zaplést do tohoto boje, jehož výsledek je jen těžko předvídatelný...
Ani by som tak veľmi netvrdil.
Už počas Iránsko Irackej vojny sa nevyberane vyjadril Americký prezident na obidvoch kohútov. Borci a stratégovia v CIA už spočítali vtedy, že skôr či neskôr spadnú Irán, Irak do sféry vplyvu Ruska, Číny. Ruský vplyv bude narastať.
[ Ináč niektore geostrategické štúdie CIA neboli zle. Napríklad pred 10 rokmi ma prekvapili ako predpovedali narast snáh o osamostatnenia sa Škótov v Británii.]
A tak USA podporovali v tej vojne obidve strany. Embargovanému Iránu dodávali zbrane a zo zisku financovali Contras v Nikaragui, hoci im to vlastný kongres pre krutosti zakázal v Nikaragui zakázal.[megaškandál IRANGATE ] Dnes stavajú v Nikaragui, Čína s Ruskom prieplav, ktorý bude riadne väčší ako Panamský!
Tajní geostratégovia v USA asi simulujú možné nepokoje pomocou superpočítačov a plošného svetového špehovania NSA. Simulácie asi počítajú, že povstalci ako aj Asádovci, vládne vojska, musia pašovať ropu hlboko pod cenu vo veľkom. Aj to stlačuje hlboko svetové ceny ropy pod normál! Devastuje Ruskú ekonomiku, menu a ambiciózne plány Putina a spol na prezbrojenie.
Zavrú aj hubu rôznym spojencom s NATO a EU argumentmi...Čo namietate? Nepáči sa Vám lacná ropa pre Vaše ekonomiky?
A nejakých pár teroristických útokov? Budete mať veľa dôvodov presadiť miliárdy na tajné služby, špehovanie. Rozbehnúť zbrojenie.
Aj tých utečencov hádam absolvujete, poprípade využite ako lacnú pracovnú silu.
Rusov devastujú nízke ceny ropy a budú sa musieť zapojiť aj vojenský do Islámského sveta! Predsa najmä kvôli rope už zasahujú v Sýrii !
Možno sa Rusi pochytia aj s Čínou, alebo s Indiou v spolku BRICS, Šanghajskom obrannom spolku. Číne a Indie totiž vyhovujú nízke svetové ceny ropy. Ich paktovanie začína byť riadne nebezpečne!
Amíkom budú vyhovovať pokračujúce súboje a nepokoje aj spohľadu vývozu svojich zbraní. USA vždy vedeli zarobiť aj na konfliktoch v tom sú majstri.Skrýt celý příspěvekHlavní problém SA (a obecně i ostatních zemí na Arabském poloostrově) je lenost jejich obyvatel. Vzhledem k přebytku ropy, která jim tu prakticky bez nákladů na těžbu prýští z ...Zobrazit celý příspěvek
Hlavní problém SA (a obecně i ostatních zemí na Arabském poloostrově) je lenost jejich obyvatel. Vzhledem k přebytku ropy, která jim tu prakticky bez nákladů na těžbu prýští z písku, si všichni místní zvykli nepracovat a dostávají státní podporu. Všechny manuální práce za ně dělají přistěhovalci z asijských zemí (hlavně z Filipín, Malajsie a Indonésie).
No a když si zvykneš na to, že nic neděláš a máš prachy, nebudeš ani bojovat, protože, co kdybys náhodou padl a o ten blahobyt přišel.
Sázel bych na Irán.
No a k té nízké ceně ropy. Nedávno jsem někde četl (bylo to vyjádření nějaký mezinárodní organizace - bohužel nemám zdroj), že pokud by trvala tahle nízká cena ropy, tak SA do pěti let přijde o všechny své finanční rezervy. Takže se nebojím, že by se v dohledný době cena ropy nezačala zvyšovat.Skrýt celý příspěvekPozice SA je take znacne oslaben soucasnym vyvojem ceny ropy, sice se tvari, ze to tak chteji a ze je to tak dobre, ale za lonsky rok byl deficit rozpoctu SA 15%, coz je dost. ...Zobrazit celý příspěvek
Pozice SA je take znacne oslaben soucasnym vyvojem ceny ropy, sice se tvari, ze to tak chteji a ze je to tak dobre, ale za lonsky rok byl deficit rozpoctu SA 15%, coz je dost. Navic, narozdil od Iranu, jsou na rope zcela zavisli. Iranska ekonomika prece jenom neni na rope az tak zavisla, ostatne ji nemohli nekolik let vubec vyvazet a presto byli schopni jakz takz fungovat. Iran navic po ukonceni sankci ceka prudky hospodarsky rozvoj, SA spise dalsi problemy, protoze narust cen ropy se moc ocekavat neda.Skrýt celý příspěvek
Pozice SA je znacne oslabena i tim, ze "Menšinoví šiíté žijí zejména ve východní provincii SA velmi bohaté na ropu, a tudíž životně důležité pro saudský režim." Pokud by tam doslo ...Zobrazit celý příspěvek
Pozice SA je znacne oslabena i tim, ze "Menšinoví šiíté žijí zejména ve východní provincii SA velmi bohaté na ropu, a tudíž životně důležité pro saudský režim." Pokud by tam doslo k nejakym vetsim nepokojum, mohlo by to po, temer jistem tvrdem zasahu vladnich sil, vest k necemu hodne nepeknemu. Cetl jsem nazory, ze poprava šiítského klerika Nimra Bákira an-Nimra mela za cil i ukazat domacim vrcholnym predstavitelum te "tvrde" vetve sunitu, ze je rezim stale pevny a rozhodny. Ale pokud se budou siite bourit a nepodari se to hned potlacit, muze se dosahnout i presne opacneho vysledku.Skrýt celý příspěvek
Dobrý článek. Jen bych podotkl, že i když se postavení SA jeví na první pohled jako silnější, tak je to opravdu jen na první pohled. Naprostá blamáž v zaostalém Jemenu svědčí o ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrý článek. Jen bych podotkl, že i když se postavení SA jeví na první pohled jako silnější, tak je to opravdu jen na první pohled. Naprostá blamáž v zaostalém Jemenu svědčí o mnohém. Navíc Írán má možnosti právě prostřednictvím jemenských povstalců silně destabilizovat SA a zatáhnout ji do vleklé opotřebovací války, která bude Saudskou monarchii jen vysilovat.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...