Íránská válečná flotila zamrzla v předrevolučních časech

Íránská válečná flotila zamrzla v předrevolučních časech
Cvičení íránského námořnictva v Horumzském průplavu Velayat 94 (2016) / Erfan Kouchari, CC BY 4.0 (Zvětšit)

Napětí mezi Íránem a Spojenými státy neklesá. Íránské válečné loďstvo nemá proti americké flotě šanci. Početní a technologická převaha je jednoznačně na straně USA. Írán přesto vyhrožuje uzavřením Hormuzského průlivu.

Základ íránského námořnictva tvoří plavidla západní provenience z šedesátých let minulého století, případně jejich v Íránu postavené kopie. Je to důsledek Islámské revoluce v roce 1979, která zastihla Írán uprostřed programu budování nové silné flotily.  

Před změnou poměrů plánoval Írán posílení přítomnosti v Perském zálivu a Rudém moři. Země byla věrným spojencem západu. Nakupovala válečné lodě v Evropě a Spojených státech. Důstojníci íránského námořnictva jezdili do západních států na studijní stáže. Po vítězství příznivců Ájatolláha Chomejního se situace obrátila.

Islamisté část důstojnického sboru popravili. Ze Spojených států, se stal nepřítel číslo jedna. Mezinárodní sankce znemožnily Íránu nákup nového zbrojního vybavení. Námořnictvo zasáhly ze všech Íránských ozbrojených složek nejcitelněji.

Teherán měl ve Spojených státech objednané čtyři vylepšené torpédoborce třídy Spruance a v Nizozemsku osm fregat třídy Kortenaer. K dodávce těchto lodí ale nikdy nedošlo. Stavba holandských fregat byla úplně zrušena. Torpédoborce dostalo americké námořnictvo.

Torpédoborce z druhé ruky

Íránci je chtěli klasifikovat jako křižníky a pojmenovat po slavných Perských vládcích. Proti standartním plavidlům třídy Spruance, jejichž hlavním úkolem byl boj proti ponorkám, šlo o víceúčelové lodě se zesílenou protiletadlovou výzbrojí. Americké námořnictvo je oficiálně označovalo jako třídu Kidd. 

Většinou se jí ale říkalo spíš třída Ajatolláh. Na rozdíl od torpédoborců Spruance, které už byly vyřazeny, stále ještě slouží, ačkoliv už ne v USA. Po vyškrtnutí ze stavu Amerického námořnictva je odkoupil Tchaj-wan.  

I bez amerických lodí však porevoluční Írán začínal s relativně silnou válečnou flotilou, alespoň na místní poměry. Její jádro tvořila trojice torpédoborců z druhé světové války, které těsně před revolucí prošly důkladnou modernizací.

Dva z nich patřily do americké třídy Allen M. Sumner. Byly to USS Stormes spuštěný na vodu v roce 1944 a nesoucí v Íránu jméno Palang, dále pak USS Zellars (1944) v íránském námořnictvo označovaný jako Babr.

Doplňoval je třetí torpédoborec Artemiz, později přejmenovaný na Damavand. Tato loď patřila k britské třídě Battle. V britském královském námořnictvu sloužila pod jménem Sluys. Její kýl se poprvé dotkl vody v roce 1943.


Nejmodernějším plavidlem íránského námořnictva je fregata Sahand, zařazená do služby v roce 2018.

Fregaty z Anglie

Vedle torpédoborců z druhé ruky disponoval Írán těsně před revolucí také čtveřicí moderních fregat. Postavila je pro něj britská firma Vosper Ltd. Původně se jmenovaly podle hrdinů ze staroperské Knihy králů od básníka Firdausího: Saam, Zaal, Rostam a Faramarz. Nové vládě se však tato jména nezdála dostatečně islámská a přejmenovala lodě podle íránských hor: Alvand, Alborz, Sabalan a Sahand. 

O působení výše jmenovaných tří torpédoborců pod íránskou vlajkou toho bylo napsáno jen málo. Íránci je v devadesátých letech vyřadili. 

Historie fregat od firmy Vosper je pestřejší. Tři z nich jsou dodnes ve stavu íránského námořnictva. Čtvrtou, Sahand, potopil v roce 1988 americký torpédoborec USS Joseph Strauss (za pomoci letounů z letadlové lodě USS Enterprise). Stalo se tak během operace Praying Mantis (Kudlanka nábožná).

Operace byla odplatou za poškození fregaty USS Samuel B. Roberts. Ta najela na íránskou minu, když se plavila v Perském zálivu jako eskorta během takzvané tankerové války (viz minulý článek). Možná ještě zajímavější je kariéra další íránské fregaty jménem Sabalan. Ta se nechvalně proslavila útoky na neozbrojené obchodní lodě.


Hořící Sabalan; větší foto / Public Domain

Nepovedená výprava

Velitel Sabalanu získal kvůli svému způsobu práce přezdívku „Kapitán Ošklivák.“ Napřed civilní plavidlo zastavil pod záminkou prohlídky. K jeho posádce se choval velice přátelsky. V některých případech dokonce poobědval s kapitánem. 

Když se ale vrátil na palubu fregaty, nařídil pokropit zastavenou loď z kulometu. Soustředil se na můstek a ubikace pro posádku. Zároveň zavolal oběť rádiem a popřál jí hezký den. Fregata Sabalan dostala během operace Praying Mantis zásah laserem naváděnou bombou (bojová hlavice Mk 82). Byla těžce poškozená.

Američané se však rozhodli ji nepotopit, aby se vyhnuli další eskalaci konfliktu. Íránci loď opravili. V roce 2014 ji chtěli poslat na dálnou plavbu k břehům USA. Měla to být odpověď na neustálou přítomnost amerických lodí v Perském zálivu. 

Fregatu měla doprovázet pomocná loď Kharg. Patří k britské třídě Ol. Postavily ji loděnice Swan Hunter v roce 1977. Írán ji označuje jako nosič helikoptér.  Společná výprava lodí Kharg a Salaban dopadla fiaskem. Dvoučlenná flotila se po třech měsících vrátila, aniž by doplula do Atlantiku. 


Fregata Jamarn.; větší foto / Mohammad Sadegh Heydari, CC BY 4.0

Reverzní inženýrství

Fregaty třídy Alvand se navzdory své zjevné zastaralosti staly vzorem pro válečná plavidla domácí íránské výroby, třídu Moudge. Tyto lodě se původnímu britskému designu od pohledu velmi podobají. Na rozdíl od něj jsou však vybavena heliportem. Íránci jich plánují postavit sedm. 

První loď, jménem Jamaran, spustili na vodu v roce 2010. O dva roky později spustili na vodu další, pojmenovanou Sahand, na počest fregaty potopené v roce 1988. Sahand se ale dostala do služby až v minulém roce, protože šest let trvalo vybavit loď zbraňovými systémy a veškerým vybavením.

O zatím poslední třetí jednotku Damavand (2013) ale už přišli. Nebylo to v boji. Loď narazila ve špatném počasí na betonový vlnolam a potopila se. Ačkoliv se ji podařilo vyzvednout, nejspíš je už neopravitelná.

Ze dvou zbývajících aktivních fregat třídy Alvand by měla mít větší bojové schopnosti Sahand. Její konstrukce má mít prvky stealth. Je údajně vybavená íránskou obdobou amerického protiletadlového systému Aegis. Její hlavní výzbroj tvoří rakety íránské provenience. Skutečná bojová hodnota plavidla je pravděpodobně menší, než tvrdí íránská média. 

Z větších lodí vlastnil Írán po revoluci ještě čtyři plavidla, označovaná jako korvety: Bayandor, Naghdi, Milanian a Kahnamoie. Postavily je v šedesátých letech americké loděnice. Milanian a Kahnamoie potopily Irácké střely Exocet. Bayandor nedávno prošla modernizací. Její bojová hodnota je však přinejmenším sporná.

Velká hladinová plavidla íránského námořnictva:

  • 3x fregaty třídy Avland (Avland, Alborz, Sabalan);
  • 2x fregaty třídy Moudge (Jamaran, Sahand);
  • 2x korvety třídy Bayandor (Bayandor, Naghdi).


Fregata třídy Alvand ; větší foto / Public Domain

Ponorky z Ruska 

Írán v minulosti provozoval také množství menších rychlých člunů. Do dnešní doby mu jich zůstala zhruba třicítka. Část jich dostaly místo íránského námořnictva revoluční gardy. Mnoho lidí si myslí, že hejno rychlých člunů dokáže ohrozit mnohonásobně větší loď technicky daleko lépe vybaveného protivníka. 

Ve prospěch této teorie mluví vítězství egyptských raketových člunů sovětské výroby nad izraelským torpédoborcem Eilat v roce 1967. Íránskému námořnictvu se raketové čluny osvědčily v boji s iráckými plavidly stejné kategorie.V už zmíněné bitvě během operace Praying Mantis s americkým námořnictvem však o jeden přišlo. 

Námořní síly teokratického Íránu se od předrevolučního imperiálního námořnictva liší v jednom důležitém aspektu. Provozují ponorky, Íránci vlastní tři sovětské čluny třídy Kilo. Koupili je v devadesátých letech.

Dvě z těchto ponorek udržují Íránci v neustálé pohotovosti. Jejich uplatnění v mělkých vodách Perského zálivu je však jen omezené. Jsou užitečné spíše v Ománském zálivu a v Rudém moři. Írán v poslední době postavil čtyři o něco menší podmořské čluny vlastní výroby. Jejich bojová hodnota je však sporná. 

Ponorky íránského námořnictva:

  • 3x třídy Kilo (Tareq, Noor, Yunes);
  • 1x třídy Besat (Besat), 2x třídy Fateh (IRIS 920, IRIS 961) a 1x třídy Nahang (Nahang).

Blokáda průlivu

Kromě plnohodnotných ponorek disponuje Teherán ještě necelou třicítkou miniponorek. Čtyři patří do severokorejské třídy Yugo, zbytek jsou kopie domácí íránské produkce. Většina, ne-li všechna íránská podmořská plavidla, mohou klást miny. Z pohledu Teheránu je to pravděpodobně nejdůležitější námořní zbraň. Írán už v minulosti několikrát vyhrožoval uzavřením Hormuzského průlivu. Dělá to i během současné krize.

Jelikož íránská hladinová flotila nemá proti americkému námořnictvu šanci, minonosné ponorky jsou nejpravděpodobnější prostředek případného střetu s americkým námořnictvem. Kdyby se Íránu skutečně podařilo miny naklást, může nějakou dobu bránit jejich odstranění pomocí protilodních střel z pobřežních baterií.

Neustálá přítomnost válečných plavidel Spojených států a dalších protivníků Íránu však činí takovou operaci velmi obtížnou. Američané dokážou zaminování průlivu zabránit dřív, než k němu dojde. Z pohledu Teheránu je navíc uzavření úžiny sebevražedný krok. Odřízl by se od jediného zdroje příjmů. Výhružky zaminováním jsou výhodnější než jeho realizace. Přinutí americké spojence i neutrální státy, aby tlačili na zmírnění napětí.

Zdroje: Atkron95, AlJazeera, NI, 1, 2, WarisBoring, Medium, NTI, DW
I. Pejčoch, Z. Novák, T. Hájek: Válečné lodě 5.

 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Uzavře Írán Hormuzský průliv pro ropné tankery?

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln opět demonstrovala americkou vojenskou přítomnost v ...

Hizballáh dostal z Íránu balistické rakety Fateh 110

Íránské a libanonské zdroje informovaly o dodávce íránských balistických raket Fateh 110 ...

Provoz v Hormuzském průlivu je neuhlídatelný

Útoky v Hormuzském průlivu poukázaly na zranitelnost místní lodní dopravy. Poškození tankerů svědčí ...

KOMENTÁŘ: Americké sankce uvalené na Írán fungují

Kritici amerického prezidenta Donalda Trumpa ho rychle odsoudili za jeho politiku vůči Íránu a za ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Ultramarinus
    16:59 29.06.2019

    Miniponorky a pobřežní baterie čehokoliv s delším dosahem, jsou asi jejich nejlepším "námořnictvem", které mohou nasadit proti US. Na druhou stranu si nemohou dovolit jednostranně nasrat celý svět, aby se na ně nesesypal a neutloukl je čepicema.

  • PavolR
    17:54 27.06.2019

    Naspäť k téme - viete nikto, ako je to teraz s fregatou (podľa Iráncov torpédoborcom) Sahand? V januári prehlasovali, že ju pošlú na cestu do Atlantiku, kde navštívi viacero spriatelených juhoamerických štátov (čiže zrejme aj Venezuelu). Je už na ceste, prípadne to niekde otočila, alebo ešte ani nevyplávala?

    • GlobeElement
      12:26 28.06.2019

      Podle mne ani nevyplula. Ta loď se nehodí na oceánské plavby. Je malá, nemá hangár pro helikoptéru (takže jim v bouřce asi spadne z paluby), má dosah 5000 mil, což je tak akorát na rozumnou cestu přes oceán, když je dobré počasí a její případný doprovod má ještě horší parametry.
      Nejdřív měla vyplout v lednu, pak v červnu a teď je ticho. Ale možná jen čekají na příhodný vítr.

  • logik
    21:10 26.06.2019

    Btw., jako díl do skládačky o Íránské společnosti doporučuju Persepolis (jak film, tak komix).

    • Luky
      09:10 27.06.2019

      Máme i nějaký príma animáček mapující skvělé poměry v naší milované Saudské Arábii? V kniHOVNĚ Václava Havla by snad něco mohli mít, ne?

    • danny
      10:46 27.06.2019

      Persepolis je fajn a hodně záleží na tom, co v něm člověk hledá. Hlavní hrdinku problematickou dcerku po pár konfliktech s mravnostní policií rodiče pošlou do Rakouska, kde vede dosti nezřízený život (a opět má problémy zařadit se do společnosti a respektovat normy). Pak se vrací zpět do Íránu, a po řadě konfliktů s autoritami opět celkem svobodně mizí do Francie.
      Jako pohnutý životní příběh v pohnuté době a nesvobodné zemi skvělé, jako důkaz brutálního tyranského režimu to už úplně nefunguje.

  • Starlight
    21:42 25.06.2019
    Oblíbený příspěvek

    Dám to sem jako zajímavé doplnění článku a Michaall chtěl vědět více o iránských raketových člunech.

    Velmi komplexní (44 stránek) a aktuální přehled obou iránských námořnictev - námořnictva a námořnictva revolučních gard (v angličtině Islamic Republic of Iran Navy (IRIN) a Islamic Revolutionary Guard Corps Navy (IRGCN) ) - z pera nikoho jiného než zpravodajské služby amerického námořnictva je veřejně k dispozici zde:

    https://www.oni.navy.mil/Porta...

    • danny
      09:29 26.06.2019

      Pěkný odkaz. Díky.

  • Refael
    16:43 25.06.2019
    • (0)
    Oblíbený příspěvek

    palo satko:

    Co se týče semknutosti okolo "svého" diktátora, tak v tom jste vedle.
    Peršané jsou jiní než Sunníté.
    Nesnášejí kleriky a CHTĚJÍ žít západním stylem.
    Na posledních demonstracích křičeli "Smrt Revolučním gardám", neboť vědí o těchto gardách své:
    1. Byli vytvořeny za účelem nikoli obrany státu, ale tamního klerického režimu, který může být kdykoliv použit proti vlastním občanům, pokud se režim bude zdát zranitelný zevnitř.
    2. Íránští občané tvrdě kritizují angažmá v Sýrii, neboť ekonomika Íránu je nejen díky sankcemi USA v rozložení a tamní občané vědí, že zvláště v posledních 2 letech nemají na částech území čistou vodu a na základní potraviny jsou fronty a režim dává financuje íránské angažmá na úkor svých obyvatel.
    Též nesnášejí podporu teror.organizací typu Islámský džihád a Hamás. Došlo to tak daleko, že na jedné demonstrací demonstranti křičeli "Smrt Palestině".

    • Poly
      17:04 25.06.2019

      Něco na tom bude. Brácha má na škole čím dál větší nával studentů z Íránu. Z kontextu, když se s nimi baví, to zní tak, že se jim zpátky moc nechce. Mohamed, kobereček, x-krát denně modlení (dostali na univerzitě speciálně vyčleněnou místnost) to ano, ale tím to končí. Nejlépe splašit nějakou češku a zašít se v ČR. Mimochodem mají zákaz studia fyzika :-) S občanstvím ČR jim nehrozí, že budou muset do války. Co víc, u nás se žije docela dobře.

      • Tesil
        20:14 25.06.2019

        Domů se moc nechce ani Ukrajincům,Mongolům,Vietnamcům,
        Nigerijcům atd.
        Takže toto asi nebude relevantní argument.

        • logik
          21:06 26.06.2019

          Tak zrovna Ukrajinci sice tady pracují, ale zpravidla si uchovávají vazbu na domácí Ukrajinu, nechtějí ji zpřetrhat.

          A Vietnam - ano, také jeden z poměrně hnusných režimů....

        • logik
          21:07 26.06.2019

          A navíc - srovnáváte regiony vyloženě oproti ČR ekonomicky slabé, takže odtamtud je důvod utíkat. Proč ale utíkat z ropou bohatého Íránu, že?

          • danny
            10:32 27.06.2019

            Logiku, to je hloupý argument. Máš řadu na ropu a jiné suroviny bohatých zemí. V takové Kolumbii jsou třeba největší naleziště zlata. Nigérie a její ropa. Kongo a vzácné zeminy, dokonce diamanty. A nejsou to ráje na zemi. A kdybys četl noviny, tak se dozvíš, že kromě vlastních problémů jsou na Írán uvaleny nějaké sankce, které místním komplikují život určitě víc, než vládnoucím klerikům.

    • palo satko
      17:05 25.06.2019

      Refael,
      ale ved som napisal to čo tvdite. Mladi Iranci chcu a mohli žit inač. Lenže americka hrozba im zavrela hubu. Ved to iste bolo aj u nas. Starouškove ochranovali socik tvrdenim že zajtra nas zniči imperializmus. Bohužial USA velakrat svojim konaním ich taraniny potvrdili. Vid. Vietnam, Chile, podpora Kontras a diktatorov po celom svete.
      Jedna vec je obrana vlasti a druha vec je obrana režimu. Režimy prichadzaju a odchadzaju, ale cudzia agresia ludi zomkne. Myslite, že za socika by sme s radostou vytali humatinarne bombardovanie Prahy, alebo Bratislavy? Srbi na to zabudnu?

      • Jirosi
        18:13 25.06.2019

        "Bohužial USA velakrat svojim konaním ich taraniny potvrdili. Vid. Vietnam, Chile, podpora Kontras a diktatorov po celom svete."

        Vietnam?

        Oni řvou i demonstranti u nás, ale má to vliv na rozhodování vlády?

        Humanitární bombardování Prahy?
        Jo, pokud by jste pořádat nájezdy na Slovensko a tam likvidoval vesnice...

        • Tesil
          20:31 25.06.2019

          Vietnam?
          palo satko měl zřejmě na mysli záminku k americké intervenci.

          • Jirosi
            08:17 26.06.2019

            Myslíš, snahu obsadit Jižní Vietnam...
            USA sice intervenovali pod záminkou, ale proti skutečné invazi Severního Vietnamu.

      • GlobeElement
        07:47 26.06.2019

        Komunisti nás strašili německým revanšismem.

        Iránci nejsou v mizerné situaci kvůli USA, ale kvůli režimu, který nastolili jejich otcové. S Iránem neválčily USA, ale Irák. Irán dští oheň a síru na Izrael, který Iránu dodával zbraně, aby se ubránil.

    • liberal shark
      07:48 26.06.2019

      Drtivá většina Peršanů je velice mladá a určitě nemají zájem strávit celý život pod totalitní vládou nějakých vousatých klerofašistů.

    • danny
      09:39 26.06.2019

      Refael: máš pravdu, ale jen částečně. Ajatoláhové jim lezou na nervy, na to prakticky napříč věkovými a sociálními skupinami. Vyjma ortodoxního venkova a vybraných oblastí, kde mají absolutní podporu. Spolehlivým ukazatelem je procento černých čádorů a míra jejich utaženosti v ulicích. Je to sice už rok, co jsem tam byl, ale fronty na potraviny a nějakou nouzi v základních životních potřebách nemůžu potvrdit. Spíš stížnosti na zdražení masa a čehokoli z dovozu. Plus omezení konkrétních výrobků, na které byli zvyklí.
      Ale přes všechnu kritiku k "arabským" móresům, které jim tam ajatoláhové tahají, mi všichni zdůrazňovali, ať hlavně vyřídím, že nechtějí osvobozovat. Že si změny zařídí sami. A že v případě vnějšího napadení budou za svou vlast bojovat. Stejně, jako ve válce Irák-Irán do kokpitu stíhaček nasedali piloti převážení rovnou z vězení, kam je režim předtím pozavíral. Ta národní hrdost je tam neuvěřitelná. Je nad osobním prospěchem, náboženstvím, nad vším.

      • GlobeElement
        10:01 26.06.2019

        Ještě bych doplnil, že jakkoli se mladým Peršanům nemusí líbit náboženský fundamentalismus a teokracie, ještě to neznamená, že nejsou věřící a nepovažují západ za prohnilý a ateistický. Útok USA by byl útokem cizince, ateisty a vůbec nepřátelské kultury.

        Ta ekonomická situace bude dneska horší, protože loni ještě nebyly v platnosti sankce.

        • danny
          15:07 26.06.2019

          GE: Tak tak, říkáš to úplně přesně. K EU jsou naladěni výrazně přátelsky, k Rusku a USA velmi obezřetně díky podpoře Iráku.

          Asi jo, jen úplně nepředpokládám, že by se ty problémy týkaly úplně základních potravin. Už tehdy to vycházelo tak, že když sis chtěl dát jídlo z lokálních surovin a bez masa, stálo cca 30 - 50 korun. Docela levné byly i např. míchaná vajíčka k snídani. Ale jak se tam objevilo maso, cena najednou skočila na 120 - 170 korun. Předpokládám, že ten rozdíl se ještě prohloubil, ale ne že by nebyl chleba, fazole, ovoce, zelenina. Teda pokud loni zároveň nebyla nějaká sucha, která by zasáhla zemědělství a teď ho bylo obtížné nahrazovat dovozy.

  • Miroslav
    16:34 25.06.2019

    Ono celý ten konflikt je trochu zložitejší ako len USA a Irán sa nemajú radi. Ja by som ho rozdelil na také 2 základné línie:

    1/ Iránsko - Izraelský konflikt. Izrael je istou oázou amerického vplyvu na strednom východe. USA samozrejme neživia a nedotujú Izrael len tak z pasie. Živia svoj vplyv v oblasti ktorá bude svojím významom len rásť a USA samozrejme chcú byť pri tom.

    2/ Iránsko - Saudskoarabský konflikt. Je zrejmé, že Irán súťaží so SA o pozíciu regionálnej mocnosti. USA samozrejme nechcú dopustiť aby Irán získal jadrové zbrane pretože ich pravdepodobne bude chcieť získať aj nevýpočítateľná SA. Prípadný konflikt medzi týmito krajinami by rovnako mohol znamenať stratu vplyvu USA v regióne. Minimálne však obrovské investície do podpory SA v tomto konflikte.

  • palo satko
    16:09 25.06.2019

    Ako povedal môj profesor ekonomie, doc. Czizmar Csc.: Bradaty farar nemože viest moderny štat! A to povedal v čase, ked sa tabor mieru a socializmu nadejal, že Iran bude ludovodemokraticky a prosovietsky a ajatollah Chomejni je len intermezzo.
    Bohužial Iran mal Chomejniho a nie nejakeho svojho Atatürka, ktory mohol viest občiansku politiku podobnu Turecku a naozaj sa stat regionalnou velmocou s celkom bohatym a spokojnym obyvatelstvom. Bol by prikladom, že to ide aj bez radikalneho a represivneho islamu. Sankcie boli o začiatku somarina. Iran mal byt korumpovany pomocou bohatstva z predaja ropy. Presnejšie jeho mladež už desiatky rokov mohla žit temer zapadnym životom a svetu by sa iste v tej oblasti darilo lepšie.
    Realita je taka, aka je a pripadny utok na Iran, by Peržanov zomkol a ešte viac by sa utužila moc ajatollahov. Vystrahou je im, čo sa stalo s Irakom a Syriou. Radšej vlastny tyran, ako Zapadom ponukana demokracia.

    • Jirosi
      18:19 25.06.2019

      Irák a Syriu právě rozkládá intervence "Iránu".

      Kdo by tuhle intervenci do "Iránu" na straně režimu vedl?
      Ve skutečnosti by stažení Iránských sil, z těch dvou zemí na obranu domova mohlo Iráku i Sýrii přinést více klidu.

    • liberal shark
      07:50 26.06.2019

      Irán svého Ataturka měl - šáha Rézu Pahlavího. Ten bohužel poněkud přecenil svoje síly.

      • GlobeElement
        10:03 26.06.2019

        A hlavně hrabal pro sebe. Iránská revoluce byla vyvolaná ekonomickými požadavky - že vlezli do ještě horší situace, inu, to se v revolucích stává.

        • Irving
          14:52 30.06.2019

          Páhlaví byl obyčejný diktátor, jakých pamatuje nejen Střední východ desítky. Pokud měl někdo šanci posunout Irán směrem od blízkovýchodního zmaru, tak to byl Mosaddegh, a jak to s ním dopadlo. To je taky mimochodem jeden z důvodů nenávisti Iranců vůči USA, které jeho pád de facto zorganizovaly...

  • Michaall
    12:52 25.06.2019

    Akorát by mě zajímalo to více rozebrat, v článku se píše o tom že írán má cca 30 raketových člunů, někdy se ale hovoří i o stovkách či dokonce tisíci malýmí raketovými čluny, tak by mě zajímalo jak to je(roje těchto člunů v této geografické oblasti hormuzský průliv mají nesporně svoji sílu - na širém moři se nemůžou s US NAVY měřit to je jasné, ale zde bych je neviděl tak marně, navíc jsou zde doma plus mají pobřežní protilodní systémy), každopádně by byl zajímavý takový konlifkt(jak by si s tím američani poradili), navíc se Irán chlubí cca tisícovkou balistických střel a americké základny jsou na dosah těchto střel, mají zde sice Patrioty(ty by samozřejme asi větší část střel sestřelily ale ono vždycky něco proletí) je jasné že nad amerikou vyhrát nemůžou, ale zajímalo by mě to více rozebrat, ono se evidentně do toho američanům také nechce, kdyby do útoku byly tolik natěšení jak se někde píše, tak by už do toho vlítli(třebas kvůli sestřelenému bez.letounu nebo tankerům, myšleno kdyby opravdu chtěli, tak by jsi důvod už jistě našli), tak jestli by to zde někdo fundovaný rozebral jak by se takový konflikt mohl vyvíjet nebo jak na tom obě strany v oblasti jsou, tak budu rád. Děkuji

    • GlobeElement
      13:00 25.06.2019

      USA nejsou stát hlupáků. Válka je drahá věc a co by z takové války získali?
      Ve skutečnosti jim vláda allatojáhů nevadí, vadí jim nenávist Iránu vůči Izraeli, ale ta by válkou nezanikla a vadí jim hrozba, že se Irán dohrabe k jaderným zbraním (to by mělo vadit i nám), ale ta hrozba není tak bezprostřední, aby museli válčit. A pořád je tady ohromná finanční náročnost války. A možná ještě vyšší účet za poválečnou obnovu Iránu. Ještě není pořádek v Iráku, blíží se obnova Sýrie a do toho ještě Irán? Když navíc (doufejme) padne Maduro a bude nutné investovat do Venezuely?
      Takže nejlepší metoda jsou ekonomické sankce a diplomatická jednání.

      • vlasto
        13:26 25.06.2019

        Netreba zabúdať, že USA vadí Iránska rozpínavosť v regióne. Podpora šiítskych milícií v Iraku, ktorá je hlavným zdrojom irackej nestability. Podpora Hizballáhu, ktorý si de facto uzurpoval Libanon, podpora šiítskych skupín v Sýrii vrátane samotného Asada a v neposlednom rade iránska podpora šiítskych povstalcov v Jemene. Trump oficiálne deklaroval, že ruší jadrovú zmluvu s Iránom preto, lebo v nej nie je Iránu dostatočne zakázané podporovať všelijaké teroristické a násilné skupiny v regióne (a vývoj balistických rakiet). Obávam sa, že pokiaľ nebude Irán úplne spacifikovaný, tak v Iraku upokojenie situácie nenastane nikdy.
        Rozpútanie vojny s Iránom by Trumpovi pomohlo naplniť jeho sny o uvoľnení oprátok pre zväčšovanie verejného dlhu USA (zvyšovanie zadĺženia on považuje za principiálny nástroj a pomaly za svoje osobné právo ako prezidenta) a o zvýšení štátnych výdavkov do ekonomiky (cez výdavky na zbrojenie). Keby mal vojnu, tak by s podporou svojich nekritických nasledovateľov dokázal "ukŕkať" všetky kontrolné orgány vrátane kongresu a svoj sen o zvýšení štátnych výdavkov naplniť.
        Žiadna vojna nevznikne len z jednej príčiny alebo na základe jedného dôvodu. Keď sa napätie zvyšuje dostatočne dlho a dostatočne intenzívne, tak sa geometrickým radom zvyšuje šanca, že vojna prepukne aj nechtiac. S nevypočítateľným narcisom na čele USA treba rátať so všetkým. Aj s tým, s čím sa rátať nedá.

        • GlobeElement
          13:33 25.06.2019
          Oblíbený příspěvek

          Zbrojení není podporou ekonomiky. Nechápu, kde se takový názor vzal a proč se tak drží. Výdaje na zbrojení jsou mrtvé peníze, ledaže by zbraně umožnily porazit a vykrást nějakou bohatou zemi, což se ovšem v případě USA ještě nestalo nikdy.

          • Jirosi
            16:18 25.06.2019

            Kupováni zbraní, jsou stejně mrtvé peníze jako nákup čehokoliv jiného.
            Jenže, bez kupování zbytečností se kola průmyslu točit nebudou.

          • GlobeElement
            16:33 25.06.2019

            Kola průmyslu se mohou točit i výrobou něčeho jiného. Zbraně na vývoz jsou OK, ale zbraně placené vlastním státem jsou pro ekonomiku jen zátěží.

          • Jirosi
            19:00 25.06.2019

            Můžou, ale napřed to ti lidé musí chtít a musí na to mít.
            Výroba "televizí" je super, ale ta technologicky neposune zemi.
            Je rozdíl mezi koupit zbraně a vyrobit si zbraně.

            Zbraně na vývoz jsou všude jen drobné v porovnání z výdaji na Armádu.

          • Econ
            22:18 25.06.2019

            Jirosi,
            podívejme se, za co stát utrácí. Může např. postavit dálnice (nebo je opravit). To vede k levnějšímu a rychlejšímu cestování, dostupnosti práce na větší vzdálenost a celkově k relativně vysokému přínosu pro ekonomiku. Nebo může postavit nemocnici, vybavit ji modernějším vybavením, investovat do školství atd. To vše má kladný účinek na ekonomický růst. Pokud vláda bude populisticky rozdávat peníze lidem, i to má kladný vliv. Rozdílné výdaje mají ovšem samozřejmě rozdílný přínos a dlouhodobý efekt. Pokud místo toho nakoupíte 500 rakouských obrněných aut pro armádu, přínos pro ekonomiku je nula. Nesníží to náklady na rozvoz chleba, prostě nic. GE má v tomto pravdu.
            Armáda je přesto velmi důležitá. V historii prakticky všechny civilizace, které šetřili na obraně tak zanikly, nebo byly porobeny. Armáda nám zajišťuje stabilitu a bezpečí. Evropa je bohatý region, což láká. Současně lze pozorovat, že se silnější armádou mají země poněkud silnější vyjednávací pozici v politických záležitostech. Takže výdaje na armádu nejsou zbytečné. Ovšem je třeba také mít na paměti, že vůbec nepodporují samotný ekonomický růst. Socialismus na to dojel. SSSR a jeho satelity se uzbrojily, což samo také souvisí s celkově neefektivním systémem. Velký objem prostředků do armády vedl k podfinancování všeho ostatního a rozvoj zamrzl.

          • Econ
            22:31 25.06.2019

            Názor, že výdaje do zbrojení jsou strašně výhodné pochází z dob socialismu. V té době se soocialistických zemích velká část státních prostředků dávala na armádu a do zbrojení. Souvisí to s tím, že ekonomie jako vědecká disiplína zde v podstatě neexistovala. Myslím tu moderní ekomomii, vědu, spousta matematiky. V socialismu to bylo vlastně sprosté slovo. My měli "robotníkov" a "polnohospodárov". Tento názor se drží (přežívá) ve společnosti dodnes. Myslím, že postupně odumře, ale až tak za několik generací.
            Podobným mýtem je, že na válkách se vydělává. Přitom se stačí podívat na dnes snadno dostupné grafy, že tomu tak není. Kdysi se válkami zabírala velká území, což z dlouhodobého hlediska přínos války poněkud měnilo. Ovšem v poslední době už tomu tak není.

          • GlobeElement
            07:51 26.06.2019

            Domnívám se, že legenda o ekonomické výhodnosti zbrojení pochází ještě z dob třetí říše. I někteří naši politici se nechali slyšet, že "Hitler začal zbrojit a tím nastartoval ekonomiku". Ale to samozřejmě není pravda. Hitler jen státními zakázkami uměle zvedl zaměstnanost, byl to svého druhu sociální program, který během několika málo let vedl k totálnímu zadlužení státu. Arizace židovského majetku a válka byly vlastně vynuceny snahou nějak ten dluh zaplatit. MEFA směnky, které nuceně nakupovaly všechny německé banky a firmy, měly splatnost až někdy v 60. letech.

          • liberal shark
            07:55 26.06.2019

            Výdaje na armádu vnímám jako svého druhu pojištění.

          • Jirosi
            08:07 26.06.2019

            Econ: Tak i pro tebe..

            "Je rozdíl mezi koupit zbraně a vyrobit si zbraně."

            Tématem bylo, zda se USA vyplatí ekonomicky vyrábět zbraně!
            Ty napíšeš, že se nevyplatí CR zbraně kupovat jako objev století. Ne, nevyplatí a nikdo tu nepsal nic jiného. Situace by se, ale změnila pokud by USA přestali zabezpečovat mír v Evropě.

            Socialistickou ekonomiku nepohřbili zbraně, ale totální neefektivita výroby.. Na konec si museli nechat vozit i jídlo. Efektivitu navýšíš jedině tak, že přiznáš že si neefektivní. Ne, tím že splníš plán na 120%, aby byli prémie.

          • Jirosi
            08:14 26.06.2019

            Armáda, je jedním z garantů suverenity státu. Tedy i platnosti zákonů, a stability v regionu. V nestabilním regionu vám nikdo investovat nebude!
            Dálnice vedoucí odnikud, nikam ten problém nevyřeší.

            Na vytvoření stability potřebujete politickou vůli, ale taky ty zbraně. Aby ji pak měli ozbrojené složky s čím prosadit.

          • Jirosi
            08:37 26.06.2019

            "Domnívám se, že legenda o ekonomické výhodnosti zbrojení pochází ještě z dob třetí říše. "

            Nemusíte se domnívat, ale můžete se podívat kdo je na tom lépe. Zda ti Němci i po zaplacení té války. Nebo my, či kdokoliv jiný...

          • GlobeElement
            08:48 26.06.2019

            Jirosi, to je přece nesmysl, cituji: "Nemusíte se domnívat, ale můžete se podívat kdo je na tom lépe. Zda ti Němci i po zaplacení té války. Nebo my, či kdokoliv jiný..."

            Německu válku prohrálo, dluhopisy nikdy nezaplatilo, přišlo o třetinu území a miliony lidí, průmysl zničený, ekonomicky to byla katastrofa.
            Současná prosperita Německa je navzdory předválečnému zbrojení, ne díky němu.

          • Jirosi
            09:11 26.06.2019

            Pleteš si zbrojení a válku...

            Ona, užitečná hodnota těch zbraní opravdu není jen v jejich nasazení ve válce. Mnohem důležitější je zachovat mír.
            Přesně jak píšete, protože náklady na válku jsou vysoké(na vlastním území astronomické) v porovnání z nákupem techniky na udržení míru!

            A stejně jako nemá smysl dělat dálnice, ze zlata, nemá smysl přehnaně zbrojit.

        • gangut
          14:20 25.06.2019
          • (10)

          Žiadna iránska rozpínavosť v regióne neexistuje.
          Šítske milície v Iraku sú súčasťou vládnych síl. Zdrojom irackej nestability sú sunitské sily reprezentované dieťaťom americkej invázie ISIL a kurdami podporovanými v Iraku Tureckom.
          Hizballáh si neuzurpoval Libanon. Hizballáh je v Libanone regulérna politická strana, ktorá prešla voľbami.
          Podpora šítskych skupín v Sýrii(?). Snáď myslíte podporu sekulárnej vlády proti sunitským islamistickým fundamentalistom. Áno, to ich americkým kurátorom vadí.
          A podpora šítskych povstalcov v Jemene. Upresnite ako ich Irán vlastne podporuje? To akože jeho námorníctvo alebo letectvo tam vozí zbrane? Napriek americkej, saudskej a emirátskej blokáde? A aká by bola situácia v Jemene, keby tam obrovsky neintervenovali saudi a ich poskokovia? Ja myslím, že by tam bol už dávno pokoj.
          V prvom rade treba pochopiť, že američania nestoja o stabilný blízky východ, v kalnej vode sa najlepšie loví.

          • GlobeElement
            14:38 25.06.2019
            Oblíbený příspěvek

            Šíitské milice v Iráku NEJSOU součástí vládních sil. Jedná o pozůstatek nelegální Mahdího armády, který byl po vzniku ISIS vzat na milost, ovšem jeho součástí rozhodně nemají být iránští bojovníci. Že tomu tak je je důsledkem slabosti irácké vlády - a iránské rozpínavosti.
            A tvrdit, že Turecko v Iráku podporuje Kurdy, to je vtip, nebo špatně pochopené školení?
            Hizballah není jen politická strana, ale především polovojenské teroristické uskupení, původně vzniklé pro podporu syrských zájmů - jedná se o Golany a ty neměl pod kontrolou Libanon, ale Sýrie.

            A Jemen? Tam proti sobě bojuje regulérní vláda a protivládní povstalci. Něco jako v Sýrii, jen ta podpora je v tomto případě naopak. Kdyby tam Irán nedodával zbraně, taky už by tam byl dávno pokoj, jen by vyhrála jiná strana.

            USA již desítky let platí Egyptu i Izraeli a dalším zemím, aby se nervaly. Jestli někdo usiluje o klid na blízkém východě, jsou to USA.

          • gangut
            15:56 25.06.2019

            Možete mi vysvetliť kde sa ten Irán rozpína?
            Takže šítske milície v Iraku https://en.wikipedia.org/wiki/...
            Turecko v Iraku podporuje Kurdov na rozdiel od Sýrie. Kurdi nie sú jednotný. Kurdov v iraku zastrešuje Barzáního klan v Kurdskej demokratickej strane, kdežto kurdov v Sýrii vačšinou PKK, ktorá posobí aj v Turecku.
            Hizballáh je hlavne politické hnutie, ktoré vzniklo v období občianskej vojny a okupácie Libanonu a reprezentuje hlavne šítske obyvatelstvo multináboženského Libanonu. To že bojovalo proti Izraelskej okupácii a proti francúzkym a americkým jednotkám v Libanone z neho nerobí teroristickú organizáciu.
            A Jemen? Koho reprezentuje tá regulárna vláda? Tá regulérna vláda je bývalý viceprezident Hádí ktorý sa postavil proti bývalému prezidentovi Sálihovi. V Jemene mali po zjednotení tieto funkcie podelené, jeden bol zo severu, druhý z juhu. Potom, čo Hádíhoho z Jemenu vyhnali sa vrátil s podporou saudských bajonetov a politickou a vojenskou podporov USA,GB a F. Povstalci, to neboli len hútiovia ale aj jemenská armáda a sálihovi prívrženci.
            Ale možete nám vysvetliť ako tam Irán dodáva zbrane nevzdory totálnej námornej a leteckej blokáde, alebo kolko iráncov tam zajali alebo zabili.. Mimochodom zbraní tam majú dosť aj bez zahraničnej podpory. Hlavne po armáde Južného Jemenu tam zostalo hodne sofistikovanej techniky - Točky, protilodné a protitankové strely a hlavne kvalifikovaný personál. Tá genocída, čo v Jemene organizujú saudi padá na hlavy ich amerických tútorov.
            USA neplatí Izraelu a Egyptu aby se nervali, oni tam len presadzujú svoje záujmy.

          • GlobeElement
            16:18 25.06.2019
            Oblíbený příspěvek

            Turecko pravidelně útočí na Kurdy v Iráku.
            https://eurozpravy.cz/zahranic...

            https://www.novinky.cz/zahrani...

            https://www.irozhlas.cz/zpravy...

            Samozřejmě i na ty v Sýrii. Psát něco o podpoře Kurdů ze strany Turecka je nesmysl v obou z těchto zemí.

            Z Hizballáhu dělá teroristickou organizaci provádění útoků na civilisty, únosy, vraždy. A to i mimo Libanon, například ve Španělsku.

            A jak Irán dodává zbraně? To nevím, kdybych to věděl, oznámil bych to někomu úplně jinému, než diskutérovi na webu. O totální blokádě bych moc nehovořil, to je chiméra, žádná ze zapojených stran na ni nemá prostředky.

            https://www.mei.edu/publicatio...

          • Tesil
            19:37 25.06.2019

            GlobeElement
            Hizballáh samozřejmě vznikl jako odpověď na Izraelskou agresi.

          • gangut
            19:58 25.06.2019

            Ale jiste. Kurdi sú kurdi a šíti su teroristi. Jednoduche videnie sveta jednoduchého človeka.
            Takže Kurdi ešte raz, nie sú jednotný. Na území Sýrie a samozrejme v Turecku a na časti Iraku operuje lavicová PKK s vojenským krídlom YPG. Nestabilitu v Iraku s časti sposobuje autonómny Iracký Kurdistan ktorý sa snaží kontrolovať na ropu bohaté územia severného Iraku aj bez kurdského osídlenia. Ten riadi Barzániho klan cez Kurdskú demokratickú stranu a je podporovaný Tureckom.
            Len pre Vás pár fotiek Barzáního s kamarátom Erdoganom https://www.google.com/search?...
            Tie teroristické útoky na civilné ciele Hizbaláhu sú mu spravidla pripisované Izraelcami a spriaznenými médiami. Príklad https://www.ajc.org/news/hezbo... Aj ten útok v Torejone smeroval proti americkým vojakom.
            A ako Irán dodává zbrane neviete, žiadny dokaz o tom neexistuje, Pri tých desaťtisícoch mŕtvych v Jemene žiaden mŕtvy Iránec ale jasné, Irán podporuje húsijských teroristov.
            Ja viem, že proti viere nefunguje žiadna logika a ovca bečí so stádom...

          • GlobeElement
            08:00 26.06.2019

            Nějak nevidím důvod, proč by v Jemenu měli být mrtví Iránci, dodávky zbraní ještě neznamenají dodávky vojáků. K podpoře povstalců se hlásí i samotný Irán. Minulý týden dopadla na saudské letiště iránská raketa.

            Ano, Kurdi se perou i mezi sebou a ano, účelově je může v nějaké oblasti Turecko využít. Ale spojenci to nejsou.

          • gangut
            10:51 26.06.2019

            Nevidíte dovod prečo by tam mali byť iránci, nemáte dokazy že tam irán dodáva zbrane ale veríte. Odkial máte, že raketa ktorá zasiahla letisko bola iránska? Písali to na iDnes? Jemen disponoval silnou a vybavenou armádou. Mali Scudy, Točky, čínske deriváty Styxov a kvantá dalšej techniky. A hlavne disponoval ludmi schopnými tie zbrane efektívne používať. Ono balistickú strelu nezamieri a neodpáli negramotný pastier oviec. Dnes improvizujú používajú protivzdušné rakety ako balistické, vyrábajú jednoduché rakety a používajú drony. Cca pred mesiacom zaútočili dronom na letisko v Dubaji. To v našich médiách ani neodznelo pretože Dubaj je turistická destinácia. Zbrane, ktoré sa tam dostanú zvonku spravidla predstavujú nejaké ručné zbrane a munícia ako náklad plachetníc alebo rybárskych lodí z afrického rohu. Ono to tam je z Iránu okolo Ománu predsa len trochu daleko a Afrika len nejakých 40km. Saudi to tam napriek miliardám nainvestovaným do supertruper zbraní, napriek tisícom žoldnierov naverbovaným od Kolumbie cez Nigériu až po Sudán a napriek vojenskej,politickej a informačnej podpore od západu celkom presierajú. Preto sa hodí Irán ako ten proti ktorému tam bojujú.Preto beží propaganda naplno.
            A O Irackom Kurdistane si zistite niečo viac sám. Má Tureckú podporu, obchoduje s Tureckom a v ropných oblastiach Iraku posobí ako turecká predĺžená ruka

          • GlobeElement
            11:04 26.06.2019

            On je rozdíl nemít důkazy a nechtít je vidět.

            https://www.middleeastmonitor....
            https://edition.cnn.com/2018/1...

          • gangut
            12:00 26.06.2019

            To je presne ono. Západné médiá a dokazy. Vety ako “show characteristics similar to weapons systems known to be produced in the Islamic Republic of Iran" alebo "The officials said the missile's guidance components indicated an Iranian origin...". Ja myslím, že tam určite našli aj nejaké integrované obvody vyrobené v Číne. To je rozhodne dokaz o zasahovaní Číny...

          • GlobeElement
            12:11 26.06.2019

            https://mosaicmagazine.com/pic...

            https://www.mei.edu/publicatio...

            In January 2013, the U.S. Navy, in cooperation with the Yemeni Navy, seized an Iranian dhow, the Jihan I, carrying some forty tons of military supplies intended for the Houthis. The cargo included Katyusha rockets, surface-to-air missiles, rocket-propelled grenades, explosives and ammunition. The United States also tracked Iranian Revolutionary Guards providing training and assistance to the Houthis in the Saadah governorate.

            Iran’s support of the Houthis grew increasingly open and transparent after the successful military drive by Houthis and Saleh loyalists in the summer of 2014. The Houthis seized control of Sanaa, the capital, and Yemeni government operations. Houthi leaders traveled to Tehran and signed agreements to establish regular air service between the two capitals; they also agreed to increase Yemeni-Iranian cooperation.

            Iranian supplies and personnel, including Lebanese Hezbollah allies, began flowing into Yemen. The Iranians also increasingly promoted their own brand of Twelver Shiism over the traditional Zaydi sect practiced in Yemen. Their efforts deepened sectarian divisions, another dimension to the conflict. Since 2014, Houthi rhetoric (echoing Iranian propaganda) and provocations threatening Saudi Arabia’s security became more frequent. The Houthis have since launched several ballistic missiles at Riyadh.

            Pro Irán není Jemen žádnou prioritou a asi je mu i jedno, kdo tam vyhraje. Ale podpora povstalců škodí Saudské Arábii a to je podstatné.

          • gangut
            12:56 26.06.2019

            Jasne. Ja pridám k tomu incidentu: https://www.thenational.ae/wor...
            A teraz si vyberte. Ako som napísal. Je to otázkou viery...

    • PavolR
      14:45 25.06.2019

      Podstatnejší, než počet balistických striel, je počet odpaľovacích zariadení, ktoré by sa po prvej vlne útoku stali cieľmi amerických protiúderov (pokiaľ by časť z nich nezničili už prv preventívnym úderom).

      Motivácia USA k vojne s Iránom bude determinovaná začínajúcou volebnou kampaňou v USA, ich cieľmi smerom k Izraelu, tamojším opätovným voľbám a snahou získať podporu arabských spojencov pre americké plány s Palestínčanmi.
      VOLEBNÁ KAMPAŇ V USA - vojna by v závislosti od toho, ako bude naservírovaná, mohla Trumpovi uškodiť aj pomôcť. Záleží od toho, či sa mu z toho podarí urobiť povedzme "svätú vojnu", kedy Božia prozreteľnosť vybrala Trumpa na záchranu Izralea - s patričnými odkazmi na Sväté písmo, ktoré má u mnohých Američanov väčšiu váhu, než Ústava.
      IZRAEL - Trump podporuje Netaniahua, aby na oplátku on podporil jeho v prezidentských voľbách.

    • liberal shark
      08:00 26.06.2019

      Zlý republikán Trump evidentně není takový válečný štváč jako hodný demokrat Obama :-).

      • GlobeElement
        10:03 26.06.2019

        Taky ho nevyprovokovali nobelovou cenou míru.

  • UnionPacific
    11:35 25.06.2019

    Nemá zmysel analyzovať Iránske námorníctvo,letectvo či armádu. Je totiž jasné,že USA by ich rozsekali za pár dní.
    Mimochodom,zaplatil Irán už odškodné pozostalým po 11. Septembri ? Celková čiastka ,spôsobená nimi podporovanými teroristami bola vyčíslená na 10 mld USD. Niet divu,že sú američania na Irán naštvaní. De fakto sa jednalo o napadnutie a USA majú teda právo sa brániť preventívnym útokom.

    • gangut
      11:52 25.06.2019

      A čo má Irán s 11. septembrom?

    • vantom
      12:01 25.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      Asi myslíte Saudskou arábii :-) a ty přece nakupují US zbraně jak vzteklý, tam přece žádný problém není..

      • truther
        17:14 25.06.2019

        Asi myslel CIA a Mossad. FBI v květnu odtajnila fotky oslavujících agentů Massadu. Časy na fotkách protvrdily, že WTC ze stejného místa pozorovali nepřetržitě od 10. 9. a začali oslavovat po nárazu prvního letadla, kdy si všichni ostatní mysleli, že se jednalo o nehodu. V jejich dodávce byly potvrzeny stopy výbušnin.

        https://www.mintpressnews.com/...

        Odtajnění materiálů probíhá v rámci soudního sporu pozůstalých proti FBI, o kterém česká média vůbec neinformují.

        • Jirosi
          19:13 25.06.2019

          Asi sem mimo.
          Když došlo k napadení SSSR Německem, nebo USA Japonskem v 1941...
          Si snad myslíte, že to v UK neoslavily?

          • truther
            13:21 26.06.2019

            Podle vás je v pořádku, že Izrael o tom útoku věděl předem? Jeho agenti byli na místě od 10.9. a monitorovali WTC? Čím se zabývala ta firma Urban Moving Systems? Proč byly v jejich dodávce nalezeny stopy výbušnin? FBI po odhalení identity zadržených zastavila veškeré vyšetřování. Pozůstalí po obětech nesdílí váš názor. Kvůli zametání stop žalují FBI.

          • Jirosi
            19:25 26.06.2019

            Jakých výbušnin? (co je klasifikované jako výbušnina "benzin??")

            A kdyby do toho 11.9. nenarazily, tak by to nikdo neřešil....

            Pozůstalí v USA si mohou žalovat koho chtějí, klidně i tebe. Ale to nic neříká o tom jak to bylo.
            Zametání stop po čem, dokud se něco nestane je to jen spekulace. Do 11/9 nikdo nevěřil, že se taková věc může stát...
            Vy řešíte věc morální, zda měli dané informace sdílet. Bohužel ve válce jde morálka rychle stranou.

          • truther
            20:15 26.06.2019

            Jirosi:

            > Jakých výbušnin?

            to nevíme, protože vyšetřování nebylo dokončeno

            "A search of the van and individuals was conducted at the time of the vehicle stop. The vehicle was also searched by a trained bomb-sniffing dog which yielded a positive result for the presence of explosive traces. Swabs of the vehicle’s interior were taken, and those samples were sent to the FBI laboratory for further analysis. Final results are still pending."

          • Jirosi
            14:22 27.06.2019

            Truther: Ty si vtipný jako radio. Chemický rozbor ti řekne jaké to přesně byli. Bez toho by si nevěděl, že to byli.

            Takže jen spekuluješ a mlžíš.

          • truther
            15:59 27.06.2019

            pes neřekne, co je to za látku. Pes našel stopy výbušnin, byly poslány na rozbor, ale mezitím bylo vyšetřování zastaveno.

          • Jirosi
            20:06 27.06.2019

            Truther: "Final results are still pending"
            2001 / 2019 - Jako, že už 18.let čekají na odpověd a nic?

          • truther
            17:12 29.06.2019

            Jirosi: to je citace z toho 18 let starého odtajněného reportu, který byl napsán krátce před přerušením vyšetřování.

        • GlobeElement
          08:50 26.06.2019

          A AIDS vyvinuli schválně proti černochům a na Měsíci nikdy nikdo nepřistál.
          Jo, a chemtrails.

          • truther
            13:24 26.06.2019

            Všechny konspirační teorie jsou pravdivé nebo jsou všechny nepravdivé. Nic mezi tím. Hloupý argumentační faul.

          • Jirosi
            19:28 26.06.2019

            Možná Mossad věděl, že se něco chystá..
            Ale, vy se tváříte jako by těmi letadly do WTC narazily jeho agenti.

          • truther
            20:09 26.06.2019

            Letadla byla pravděpodobně řízena dálkově, jak je to popsáno v plánu operace Northwoods. Ti údajní únosci nebyli schopni pilotovat ani Cessnu. Panuje podezření, že agenti Mossadu ve věžích rozmísťovali nálože. K čemu jinému by Mossad provozoval několik stěhovacích firem?

          • GlobeElement
            07:56 27.06.2019

            díky mobilním telefonům víme přesně, co se v těch letadlech dělo.

            tyhle odporné lži mi zvedají kufr.

          • truther
            12:32 27.06.2019

            V roce 2001 bylo nemožné telefonovat mobilem z letadla.

          • GlobeElement
            12:45 27.06.2019

            Bylo. Bylo to sice zakázané, ale v okamžiku, když terorista podřeže letušku, aby se dostal do pilotní kabiny, jdou tyto normy stranou.

            To, co tady předvádíš, jsou odporné lži.

          • truther
            13:21 27.06.2019

            Nebylo. Japonská televize dokonce udělala experiment http://physics911.net/project-...

          • GlobeElement
            13:46 27.06.2019

            Ty hovory jsou natočené. trutere, ty jsi prostě odporná prolhaná kreatura.

          • truther
            13:59 27.06.2019

            Nevím odkud byly ty hovory, ale z letadla určitě ne. Bylo to s tehdejší technologií nemožné a není ani slyšet zvuk motorů. Na těch hovorech je víc podezřelých věcí. Proč CeeCee Lyles na konci hovoru zašeptala "It's a frame"?

          • Jirosi
            14:36 27.06.2019

            "Proč se cestující letů z 11.9.2001 dovolali?

            Je známo mnoho případů, kdy se cestující z paluby letadel skutečně dovolali. Nejznámější z nich je zřejmě teroristický útok na WTC z 11. září 2001. Jak je to ale možné? Řešení je v odlišné technologii mobilní sítě. Zatímco GSM, které se používá veskrze v celé Evropě, má popisovaná rychlostní omezení, americká síť CDMA tímto "neduhem" netrpí. Jelikož byly navíc letouny velmi nízko, dosáhl k nim i signál. Cestující se pak mohli bez potíží dovolat a krátce před katastrofou zanechat svůj poslední vzkaz."

            Zdroj: https://www.idnes.cz/mobil/tec...

          • truther
            14:47 27.06.2019

            Co se píše na idnes o 9/11 je irelevantní. technet je v ČR to co v Americe popularmechanics. Hlavní propagátor oficiální verze.

          • truther
            14:59 27.06.2019

            > Jelikož byly navíc letouny velmi nízko,

            lež, let 93 nebyl nízko.

          • GlobeElement
            15:14 27.06.2019
          • truther
            15:20 27.06.2019

            v čem lžu?

          • GlobeElement
            16:05 27.06.2019

            ve všem. nevím jestli za peníze nebo z přesvědčení, ale lžeš pořád.

          • Jirosi
            20:07 27.06.2019

            Truther: Jediný propagátor "officiální konspirační" verze si tu ty.

    • satai
      12:28 25.06.2019

      Neblábol.

    • vlasto
      13:08 25.06.2019

      Najväčším nepriateľom Iránu nie sú USA, ale sunnitský islam. Toto nepriateľstvo trvá už cca 1300 rokov. Bin Ládin bol sunnita a Al Káida, ak sa u nej dá hovoriť o nejakej spojitosti s náboženstvom, sa oficiálne zaštíťovala sunnitským islamom resp. jeho agresívnou formou - wahhábizmom. Ktorého export do sveta (najmä teda do západnej Európy) štedro podporuje Saudská Arábia. Aka stelesnenia zla pre Irán. USA vníma Irán ako nepriateľa "len" preto, lebo ajatoláhom nedovolia rozdrapovať sa v regióne tak, ako si želajú a ako sa snažia a navyše sa kamarátia so Saudmi (aka psami z pohľadu Iránu).

      • GlobeElement
        13:18 25.06.2019

        Paradoxem je, že USA se kamarádí se Saudy proto, aby tyto Saudy chránily před Al Kaidou, tedy před sunnitskou teokracií. Bin Ladin, ač Arab ze SA, označil Saudy za nelegitimní vládce a chtěl je svrhnout na nahradit immámy.

        Irán nemá rád SA a ISIS. SA nemají rády ISIS a Irán. ISIS nemá rád nikoho. Ale - Irán podporuje Hizballah a Hamas. Hamas byl spojencem sunnitského Hussaina. Hussainova BAAS se časem převtělila do ISIS. V Sýrii taky vládne BAAS, tu podporuje Hizballah, ale bojuje proti ní ISIS.

        Ono to není tak jednoduché, jak by si mnozí přáli.

        • vlasto
          15:08 25.06.2019

          Áno, súhlasím. Vyčerpávajúci pohľad je ďaleko zložitejší a obávam sa, že nad moje možnosti :) Ale aj tak by som si dovolil tvrdiť, že hlavný "lajtmotív", ktorým kŕmia politici blízkeho a stredného východu svojich priaznivcov je (politicky pestovaná) nenávisť medzi šiítmi a sunnitmi.
          Iné sú potom samozrejme praktické aplikácie, keď sa vytvárajú koalície v mocenskom boji hlavných postáv. Preto môže vzniknúť spojenectvo typu Husain/Hamas. Ale to už sa pred pred svojím "voličstvom" až tak nepertraktuje. V otázke Palestíny podľa mňa už náboženstvo v politickom boji hrá pramalú úlohu. Tam už je náboženská zásterka politického boja tak zdiskreditovaná, že už jej môžu veriť iba naozajstní zadubenci. Ktorých je vždy dosť :)

        • vantom
          11:23 26.06.2019

          "Paradoxem je, že USA se kamarádí se Saudy proto, aby tyto Saudy chránily před Al Kaidou, tedy před sunnitskou teokracií. Bin Ladin, ač Arab ze SA, označil Saudy za nelegitimní vládce a chtěl je svrhnout na nahradit immámy"

          To, zřejmě není myšleno vážně :-) Jistě můžeme se ptát kdo ze současné aktivní vládnoucí kliky podporuje ALKaidu a její deriváty, ISIS či vahabismus jako směr islámu ve světě. Obecně vzato je USA úplně jedno. USA vč. Evropy dostávají od SA placeno za slepotu a nezasahování do jistých věcí. Z mého pohledu je SA mnohem nebezpečnější celému světu než Irán. Je to perfektní příklad kdy jsou schopny elity západu za peníze nevidět největší prasárny co jsou schopni lidi tvořit. SA je také krásným barometrem schopnosti US zbrojního průmyslu ovlivňovat politiku USA.

          Nejsem v žádném případě fanoušek Iránu a jejich revolučních gard. Bez fanatického náboženského vedení by jim bylo neskonale lépe.

          • GlobeElement
            11:48 26.06.2019

            vantome, vážně neznáš historii Al Kaidy, Hussainovy invaze do Kuwaitu, snahy SA zabezpečit se před Hussainovou armádou, důvod útoku na WTC?

            Saudi nikdy Al Kaidu nepodporovali, je to jejich úhlavní nepřítel.

    • NeoXII
      14:27 25.06.2019

      Pre: UnionPacific. Irán nemá s dvojičkami, na rozdiel od CIA nič spoločné a pokiaľ viem, Iránci neplávajú v Mexickom zálive, ale pindosi v Hormuzskom ano. A kto by koho rozsekal, to je otázka. V každom prípade by Arlingtonský cintorín musel odkúpiť ďaľšie hektáre pre tisíce nových bielych krížov. Tí chudáci, ktorých by tam pochovali, by boli hrdinovia, ktorí však padli za doláre pre pár SVÍŇ.

      • satai
        14:37 25.06.2019
        Oblíbený příspěvek

        Proč Íránci v tom mexickém zálivu nejsou snad článek vysvětlil dost jasně ;-)

        • GlobeElement
          14:43 25.06.2019
          Oblíbený příspěvek

          A nemohl by je tam odvézt Admirál Kuzněcov? Aby tam ty dva osamělé torpédoborce vypadaly nebezpečněji.

          • satai
            14:56 25.06.2019

            To by je asi měl pak stínovat nějaký kutr pobřežní stráže? ;-)

          • KOLT
            20:59 25.06.2019

            Myslíte v plovoucím doku? :-DD

          • satai
            10:48 26.06.2019

            @KOLT - In Putin's Russia... plovouci doky neplavou ;)

          • GlobeElement
            11:50 26.06.2019

            Plovoucí dok je zastaralá technologie.

            Moderní loďstva používají ponorný dok.