Íránské rychlé čluny provokovaly americké lodě

Íránské rychlé čluny provokovaly americké lodě
Íránský člun vedle torpédoborce USS Paul Hamilton (DDG 60) / US Navy (Zvětšit)

Eskadra složená z plavidel amerického námořnictva a pobřežní stráže zažila dramatické setkání s čluny Íránských revolučních gard. Íránci proplouvali vysokou rychlostí těsně kolem amerických lodí. Incident proběhl v mezinárodních vodách.

Zhruba jedenáctka íránských ozbrojených motorových člunů se předváděla před americkou flotilou v severní části Perského zálivu. Události se odehrály už 15. dubna. Eskadra plující pod vlajkou s hvězdy a pruhy byla složená jak z plavidel amerického námořnictva, tak z lodí pobřežní stráže. 

Největší plavidlo v ní byla 233 metrů dlouhá pomocná loď USS Lewis B. Puller. Slouží jako plovoucí přístaviště a vrtulníková základna. V eskadře dále plul torpédoborec USS Paul Hamilton, hlídkové lodě USS Firebolt, a USS Sirocco a kutry pobřežní stráže USCGC Wrangell a USCGC Maui.

Lodě cvičily společně s helikoptérami americké armády. Podle tiskové zprávy, kterou námořnictvo k události vydalo, íránské čluny „opakovaně proplouvaly vysokými rychlostmi extrémně blízko před příděmi a za záděmi amerických lodí.“ K pomocné lodi Lewis B. Puller se Íránci nejvíc přiblížili na asi 45 metrů.

Před přídí Maui profrčel jeden z člunů dokonce ve vzdálenosti jen necelých deset metrů. Posádky amerických lodí zkoušely íránské čluny volat rádiem. Na vloženém videu je slyšet, jak Lewis B. Puller pětkrát krátce houká (alespoň to vypadá, že houkání přichází od něj). Je to signál, který předepisují mezinárodní pravidla pro zabránění srážek na moři (COLREGs) pro dvě lodě, které se přibližují ve vzájemném dohledu.


Íránské čluny doráží na americká plavidla

Roje malých člunů

V pravidlech se píše, že se signál má používat, pokud jedna z nich „z jakékoliv příčiny nemůže pochopit záměry nebo činnost druhé lodi, nebo pochybuje o tom, podniká-li druhá loď dostačující akci pro zabránění srážky.“ 

Američané zkoušeli kromě houkačky i speciální dalekonosné reproduktory. Íránci všechny signály i pokusy o navázání rádiového spojení ignorovali. Po dvou hodinách dorážení na americkou flotilu Íránci odpověděli na volání vysílačkou a vzdálili se. Podobných incidentů mezi íránskými čluny a americkými loděmi se už v Perském zálivu odehrálo víc.

Írán má jednu z nejpočetnějších flotil rychlých ozbrojených člunů na světě (ty na fotografiích ale působí jen jako velice lehce vyzbrojené). Přesnou velikost flotily je těžké dohledat, odhady se pohybují okolo 150 plavidel.

Íránské revoluční gardy a námořnictvo cvičí útoky rojů rychlých člunů vybavených protilodními střelami na velké lodě. Američané jako odpověď vyvinuli plavidla typu LCS (Littoral Combat Ship). Nebyl to však zrovna úspěch. Lodě LCS jsou skoro k ničemu

Nebezpečí ze strany malých rychlých člunů není radno podceňovat. Samotná myšlenka, že mohou ohrozit daleko větší a dražší válečné lodě není nová. Její kořeny sahají až do devatenáctého století. 


Americké lodě pravidelně cvičí obranu před útoky malých člunů

Potopený Eilat

Před dnešními raketovými čluny nakupovala námořnictva čluny torpédové (např. známé německé druhoválečné S-Boot). První raketové čluny na světě patřily do sovětské třídy Komar z šedesátých let minulého století. Sovětský svaz je vyvážel do spřátelených států. Jedním z nich byl i Egypt, který čluny Komar úspěšně použil během šestidenní války s Izraelem v roce 1967. 

Dva z nich tehdy pomocí raket Styx potopily izraelský torpédoborec INS Eilat. Byl to vůbec první případ, kdy jedna loď poslala ke dnu druhou pomocí řízené střely. Izraelci se z bitvy poučili a nakoupili vlastní raketové čluny. Dokázali je uplatnit během jomkipurské války v roce 1973.

Hned její druhý den potopila pětice izraelských raketových člunů poblíž přístavu Latakia tři syrské. Jako bonus poslali Izraelci ke dnu minolovku a torpédový člun. Izraelci použili v bitvě elektronické prostředky k matení nepřátelských radarů a klamné cíle. Díky tomu vyhráli, ačkoliv rakety na syrských lodích měly větší dolet než jejich vlastní. Podobného úspěchu dosáhly indické raketové čluny během indicko-pákistánské války v roce 1971. 


Íránské revoluční gardy používají i deset rychlých čínských člunů C 14 ; větší foto / Mohammad Sadegh Heydar, CC BY 4.0

Krátký dosah radaru

Pákistánci byli závislí na přísunu materiálu do svého strategického přístavu Karáčí. Indové vyslali ke Karáčí flotilu složenou ze tří raketových člunů třídy Vidyut (indická verze sovětské třídy Osa), dvou korvet a jednoho tankeru. Dokázali potopit pákistánský torpédoborec, minolovku a jednu nákladní loď. Další pákistánský torpédoborec dostal zásah raketou. Byl tak vážně poškozený, že musel do šrotu. Kromě lodí zničili Indové v přístavu také velké palivové nádrže. O čtyři dny později poslali do stejné oblasti další flotilu, tentokrát složenou ze dvou korvet a jednoho raketového člunu.

Podařilo se jim zničit další nádrže a potopit jeden hlídkový člun, jeden tanker a jednu obchodní loď. Další tanker utrpěl neopravitelné poškození. Všechny raketové útoky provedly čluny Vidyut. 

Malá rychlá plavidla vyzbrojená protilodními střelami mají však i dost nevýhod. Největší je krátký dosah radaru. Vyplývá z výšky antény nad hladinou. Čím nižší je radarový stěžeň, tím kratší je vzdálenost, na níž válečná loď dohlédne. 

Čluny také obvykle vydrží na moři jen několik dnů, navíc pouze na klidnějším moři. Musí buď operovat blízko přístavu, nebo potřebují mít k dispozici tanker. Jsou velice zranitelné vůči útokům ze vzduchu, což ukázalo během války v Zálivu. Britské vrtulníky během ní potopily pět raketových a hlídkových člunů společně s devíti dalšími plavidly.

Zdroje: DVID, The Drive

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Íránská bezpilotní letadla jako nástroj geopolitiky

Írán pokračuje v modernizaci letecké základny pro bezpilotní letouny na ostrově Kešm. Nedaleký ...

Íránské stíhačky F-5 zůstanou ve výzbroji i po roce 2030

Piloti stíhaček z druhé nejlidnatější země Středního východu mohou létat na stejných strojích jako ...

Íránská válečná flotila zamrzla v předrevolučních časech

Napětí mezi Íránem a Spojenými státy neklesá. Íránské válečné loďstvo nemá proti americké flotě ...

Během íránské krize bombardéry B-52 odletěly na odlehlý ostrov v Indickém oceánu

Na přelomu roku, po zabití Kásima Sulejmáního, se vztahy mezi USA a Íránem dostaly na nejhorší ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Starlight
    19:14 02.05.2020

    @Charlie

    Souhlasím s první větou tvého příspěvku z 10:08 22.04.2020. :-)

    1)

    Posledních 40 let námořnictva USA a Iránu po sobě s přestávkami střílí a dělají si jiné nepěkné ...
    Zobrazit celý příspěvek

    @Charlie

    Souhlasím s první větou tvého příspěvku z 10:08 22.04.2020. :-)

    1)

    Posledních 40 let námořnictva USA a Iránu po sobě s přestávkami střílí a dělají si jiné nepěkné věci, takže obě strany rozhodně nečekají na naše internetové rady.

    Každý, kdo chce radit US NAVY, co dělat v této oblasti, by se především měl zajímat o to, jak US NAVY operující v této oblasti (5. flota ) ve skutečnosti dnes vypadá. https://www.cusnc.navy.mil/Tas...

    a)

    5. flota US NAVY má velitelství má uprostřed Perského zálivu v Bahrajnu. Do jejich sil spadá například i TF-55, z domovským přístavem Manama v Bahrajnu, vyzbrojená až desíti (z 14 postavených) pobřežními hlídkovými loděmi třídy Cyclone. To jsou nejmenší bojové lodě US NAVY, které by měli nahradit právě lodě LCS: https://youtu.be/t5PxCRHYV5U...

    Ke svému úctyhodnému arzenálu hlavňových zbraní dostali nedávno jako novinku malé řízené střely BGM-176B Griffin: https://youtu.be/HC9p7_JAXMA...

    b)

    V TF-55 je dále šestice hlídkových lodí třídy Island z výzbroje USCG. To je ta bílá loď na videu v článku, z níž filmovali iránské rychlé čluny kroužící okolo lodě USS Lewis B. Puller (ESB-3).

    c)

    USS Lewis B. Puller (ESB-3) je plovoucí expediční mobilní základna, z níž v Perském zálivu (nebo jak píší ostatní arabské státy v oblasti a US NAVY v Arabském záliv), operují americké vrtulníky a rychlé čluny.

    Nikoliv náhodou, Iránci kroužili okolo tohoto přesouvajícího se plavidla v době, kdy tam US ARMY provádělo cvičné nasazení strojů UH-60 a AH-64. Není náhodou, že Američané v této oblasti zkouší AH-64D/E vyzbrojené střelami Hellfire (včetně radarem naváděných verzí). To je velmi silná zbraň proti rychlým člunům různých kategorií (Fast Attack Craft - FAC, Fast Inshore Attack Craft (FIAC): https://youtu.be/7Y6HiEUmW-k...

    d)

    Součástí 5. floty je také TF-56 v jejíž výzbroji několik speciálních rychlých člunů navržených pro operace speciálních sil u pobřeží nebo v říčních oblastech, včetně hlídkových a bezpečnostních operací. Tyto čluny by měly operovat v malých formacích. Starší modely Mark V nahradily nejnovější Mark VI: https://youtu.be/6lTSifhSufA...

    e)

    A pak jsou tu pochopitelně těžké váhy US NAVY:

    TF-51, tvořený aktuálně obojživelnou skupinou okolo vrtulníkové výsadkové lodě USS Bataan (LHD-5) s 26. expediční jednotkou námořní pěchoty (MEU) operuje v horní části Perského zálivu: https://youtu.be/HpWYGt_AUyU...

    TF-50, aktuálně tvořený úderným svazem okolo letadlové lodi USS Dwight D. Eisenhower (CVN-69) hlídkuje na pozicích v Arabském moři.
    Skrýt celý příspěvek

    • Starlight
      19:15 02.05.2020

      2)

      Pro některé, kteří jsou definování první větou, jsou lodě LCS předražený krám, pro který zapomněly vyvinout moduly.

      Jiní si pokládají otázky:

      - Proč US NAVY objednala celkem ...
      Zobrazit celý příspěvek

      2)

      Pro některé, kteří jsou definování první větou, jsou lodě LCS předražený krám, pro který zapomněly vyvinout moduly.

      Jiní si pokládají otázky:

      - Proč US NAVY objednala celkem 35 plavidel a staví je tempem až tři ročně?

      - Proč sice čtyři lodě používané už jen na zkoušky (první dva prototypy a dva před sériové kusy) od FY2021 vyřadí, ale už v roce FY2019 si za ně objednaly jako náhradu tři zcela nové lodě LCS v posledním provedení?

      - Proč tyto zkušební jednotky začnou vyřazovat až poté, co dokončily poslední zbývající hlavní body vývoje jednotlivých modulů v roce 2019.

      - Proč US NAVY plánuje do roku FY2023 mít 3 lodě trvale rozmístěné v Singapuru, 3 lodě v Japonsku a 7 (!) lodí v Bahrajnu v Perském zálivu?

      - A jak je na tom dnes lodě LCS a jejich současné možnosti v boji s iránskými rychlými čluny FAC/FAIC? Tedy jeden z hlavních úkolů, pro který byly lodě LCS navrženy.

      Na poslední otázku si odpovím si sám :-)
      Skrýt celý příspěvek

    • Starlight
      19:18 02.05.2020

      3)

      a) Neletální zbraně lodí LCS

      Efektivní a efektní mírovou neletální zbraní proti malým dotírajícím rychlým člunům jsou velké vlny ze zvířené zvířená brázdy, pokud loď LCS pluje ...
      Zobrazit celý příspěvek

      3)

      a) Neletální zbraně lodí LCS

      Efektivní a efektní mírovou neletální zbraní proti malým dotírajícím rychlým člunům jsou velké vlny ze zvířené zvířená brázdy, pokud loď LCS pluje rychlostí téměř 40 uzlů: https://youtu.be/MERfAXRZg_g?t...

      Letální zbraně proti FAC/FAIC, které má plavidlo se základní výzbrojí a s modulem SuW v posledním známém provedení (Increment 4) pro boj s malými hladinovým cíli jsou následující:

      b) Řízené střely lodí LCS

      Vrtulník SH-60R a UAV RQ-8C s řízenými střelami AGM-114 Hellfire nebo Hydra 70 s APKWS II, oboje s poloaktivním laserovým naváděním.

      Řízené střely řady RIM-116 protiraketového (protiletadlového/protidronového) systému RAM se schopností působení proti hladinovým cílům

      Protilodní norské stealth střely NSM pro boj s velkými hladinovými (pozemními) cíli za horizontem (OTH). Předpokládám, že tyto nově nakupované a instalované protilodní střely NSM lodě LCS nebudou k těmto misím používat. https://youtu.be/AlQukZbftvg...

      Poslední novinkou, která ukončila zkoušky v loňském roce a byla zahájena její sériové výroba je Surface-to-surface Missile Module (SSMM) s 24 řízenými střelami AGM-114L Longbow Hellfire s radarovým naváděním typu vystřel a zapomeň. Zatím je k dispozici jen prototypová sada. Po vyzbrojení dalších plavidel lze očekávat operační nasazení lodí LCS v Perském zálivu. Zatím slouží převážně v Karibiku/u Jižní Ameriky a v Jihočínském moři.

      Takto vypadá zkušební palba na 3 rychlé čluny současně: https://youtu.be/3Zry-DDwggg...

      Takto vypadá pokročilejší test proti minimálně 5 člunům: https://youtu.be/5BrkjB6YuG4...


      c) Hlavňová výzbroj lodí LCS

      Univerzální 57mm kanón MK110 (Bofors 57 mm Mk.3) s rychlostí střelby 220 ran za minutu. To hlavní je munice:

      – Standardní tříštivo-trhavé munice. Náboj stojí cca 1 800 USD.

      - Programovatelná munice MK295 s 6 různými módy včetně vzdušného výbuchu. Jeden náboj stál cca 4 700 USD.

      - Dále byl dokončen vývoj a zahájena počáteční sériová výroba radarem naváděné programovatelné super munice 57 mm MK332 ALaMO ( https://youtu.be/vY9rJBL1S2Y... ). Jeden náboj stojí cca 13 000 USD.

      Dvojice zbraňových stanic MK46 s kanónem MK44 Bushmaster ráže 30 mm s kadencí 200 ran/min. Používá se třštivo-trhavá munice a případně podkaliberní průbojná munice.

      A pochopitelně různé ručně ovládané velkorážné kulomety ráže 12,7 mm a kulomety ráže 7,62 mm.

      Video z prvního zkušebního souboje s použitím MK110 a MK46 proti pěti rychlými člunům současně: https://youtu.be/MERfAXRZg_g?t...

      4)

      Další probíhající a nabízené upgrady bojových schopností lodí LCS shrnuje toto video: https://youtu.be/vPftdH2ZWAw...
      Skrýt celý příspěvek

  • danny
    15:53 23.04.2020

    Napadá mě ještě jeden drobný detail. Američany dosud od útoku na Írán odrazovaly obavy z dopadu na ropný trh a celkově, jak by to mohlo zamávat s ekonomikou. Mám vážnou obavu, že v ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Napadá mě ještě jeden drobný detail. Američany dosud od útoku na Írán odrazovaly obavy z dopadu na ropný trh a celkově, jak by to mohlo zamávat s ekonomikou. Mám vážnou obavu, že v tuto chvíli by nikoho hrozba zablokování Hormuzské úžiny moc nedojala...
    Skrýt celý příspěvek

    • strela9m32
      15:54 24.04.2020

      ... píšeš tu o nejakom útočení, ale agresívny štát v oblasti je Irán... Asi potrebuje zakryť problémy spôsobeného čínskym vírusom vojenským harašením.... Podobne to máme v Európe ...
      Zobrazit celý příspěvek

      ... píšeš tu o nejakom útočení, ale agresívny štát v oblasti je Irán... Asi potrebuje zakryť problémy spôsobeného čínskym vírusom vojenským harašením.... Podobne to máme v Európe s "benzínovou pumpou"....
      Skrýt celý příspěvek

      • PavolR
        16:26 24.04.2020

        Áno, Irán sa pri rozširovaní svojej sféry vplyvu v oblasti a presadzovaní svojich cieľov správa agresívne a diplomatické opatrenia, ktoré ho majú "upokojiť" sú kritikmi označované ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Áno, Irán sa pri rozširovaní svojej sféry vplyvu v oblasti a presadzovaní svojich cieľov správa agresívne a diplomatické opatrenia, ktoré ho majú "upokojiť" sú kritikmi označované za neúčinné, ba priam kontraproduktívne. Existuje téza, podľa ktorej by ho bolo potrebné jeho aktivity paralyzovať vojenským úderom (do tohoto konceptu spadá i likvidácia Sulejmániho), lenže k takémuto kroku je potrebné causus belli - spomeňme si na Tonkinský incident, kedy USA tiež potrebovali dôvod na zásah proti podobne agresívnemu komunistickému Vietnamu.
        Skrýt celý příspěvek

        • danny
          18:07 24.04.2020

          PavolR: dovolil bych si - ke zvážení - lehce modifikovat tvou úvodní větu. Írán se chová velmi asertivně při vyplňování mocenského vakua, které v n¨ěkterých regionech vzniká ...
          Zobrazit celý příspěvek

          PavolR: dovolil bych si - ke zvážení - lehce modifikovat tvou úvodní větu. Írán se chová velmi asertivně při vyplňování mocenského vakua, které v n¨ěkterých regionech vzniká vršením chybných strategických rozhodnutí.
          Je dobré si také uvědomit, že na tomto pískovišti se spolu nepřetlačují jen USA a Írán. Své zájmy v oblasti prosazuje velmi asertivně Izrael, Katar, SAE, Turecko a dovolím si tvrdit že velmi agresivně /a poněkud nekonzistentně/ i Saudská Arábie.
          Se zbytkem tvého textu opět bezezbytku souhlasím. Pěkně napsáno.
          Skrýt celý příspěvek

          • PavolR
            20:03 24.04.2020

            danny: Dobrá pripomienka, ale ak by sme to zobrali z pohľadu miery angažovanosti lokálnych hráčov, tak Turecko by som rozhodne preradil zo skupiny asertívnych do skupiny ...
            Zobrazit celý příspěvek

            danny: Dobrá pripomienka, ale ak by sme to zobrali z pohľadu miery angažovanosti lokálnych hráčov, tak Turecko by som rozhodne preradil zo skupiny asertívnych do skupiny agresívnych k SA, lebo jeho akcie sú i v rámci danej oblasti už vážne cez čiaru. Posúdenie akcií Iránu dosť závisí od toho, kto ako vidí mieru riadenia (alebo prinajmenšom koordinácie) rôznych skupín skrze Kuds (čo mal pod palcom páve Sulejmáni). Osobne sa kloním k agresivite so zdôraznením toho, že RG sú štátom v štáte a politické vedenie štátu na ich operácie nemajú dosah, tak, ako aj ich samotná moc v štáte je systémovo limitovaná náboženským vedením krajiny.
            Skrýt celý příspěvek

          • danny
            13:43 27.04.2020

            PavolR: to Turecko jsem řadil mezi asertivní pouze k oblasti Perského zálivu, jinak o jeho agresivitě není pochyb.
            Co se týče Íránu, přiznávám otevřeně, že mě subjektivně velmi ...
            Zobrazit celý příspěvek

            PavolR: to Turecko jsem řadil mezi asertivní pouze k oblasti Perského zálivu, jinak o jeho agresivitě není pochyb.
            Co se týče Íránu, přiznávám otevřeně, že mě subjektivně velmi pozitivně ovlivnila jeho návštěva a tak mu mám asi tendence nadržovat. Subjektivní zkušenost mě posunula hodnocení vlivu RG na běžný život, překvapilo mě, že byl výrazně nižšší, než jsem čekal. Ale to se rozhodně nedá aplikovat na jejich vliv na akce v zahraničí.
            Díky za zajímavou výměnu názorů.
            Skrýt celý příspěvek

  • Storm
    11:32 23.04.2020

    Alexa123:
    Flotila americkej lietadlovej lode a cca piatich doprovodných plavidiel (torpédoborce, križníky) je rozptýlená na niekoľko kilometrov. Dostrel guľometov ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Alexa123:
    Flotila americkej lietadlovej lode a cca piatich doprovodných plavidiel (torpédoborce, križníky) je rozptýlená na niekoľko kilometrov. Dostrel guľometov nestabilizovaných 12,7mm resp kanónov 20mm je aký? Ale hlavne aká je pravdepodobnosť zásahu cieľa veľkosti malého člna na mori s nestabilizovanými zbraňami? Podľa mňa mizivá v tom zmysle, že OK - jeden, dva prípadne tri člny zasiahnem, ale ďalší ma už potopí - mám na mysli islamských "kamikadze" ktorým je všetko jedno. Ak sa 10-15 kamikadze člnov sústredí na útok proti jednej doprovodnej lodi, tak tá nemá šancu, pretože ostatné lode jej jednoducho nemôžu pomôcť svojimi "vzduchovkami" cca 20mm.

    J.Vraja:
    A co soustředěná palba všech zbraní na údajného kamikadze.Více než dva by nepronikli.

    Myslím J.Vrajo že na jednosměrně zaměřeného zdejšího baviče Alexu není třeba reagovat... Asi si myslí že v USNavy jsou úplní idioti... Vůbec nepochopil, že jsem nepsal o sebevražedných výbušninou naložených člunech, které by se, ovšem pouze ve velkém počtu, teoreticky dali využít na pomalu plazící se uskupení jehož součástí je pomalu plazící se loď jako je třeba v článku uváděná loď USS Lewis B. Puller, která náleží do Montford Point class a ty vycházejí zase z konstrukce ropných tankerů Aliaska... Takže je jasné, že tohle uskupení asi neudrží dlouhodobě podle stavu moře ani těch 15 uzlů což je maximální rychlost tohohle pojízdného přístaviště a to ještě za klidného moře... S určitostí se samozřejmě dají ty sebevražedné čluny hanebně v době míru použít když loď stojí na kotvě jako se stalo 12.10.2000 lodi USS Cole (ddg-67)... Takže jako špinavá teroristická zbraň na nehybné nebo pomalé cíle v době míru ano a to ale zase jen s polemikou jestli takové čluny opravdu mají... Já teda komentoval ty kulometem vyzbrojené čluny kroužici jak hejno much... nic víc...
    A teď můžem najít trhliny v tvrzeních Alexy... Když teda pominem útok na stojící letadlovou loď v přístavu na oficiální návštěvě, což by mohl být asi jeden z mála důvodú proč by kotvila v cizí zemi... To by totiž byl ten poslední hrdinský čin země původu těch útočníků...
    Taaaakže Alíku... Najít svaz rychlých lodí není snadné ani pro vyspělé námořnictva s hladinovými loděmi vybavenýma moderními radary... Když už by tu jejich pozici měli, tak dohnat svaz rychlých lodí na otevřeném moři malými loděmi je téměř nemožné... Velké plavidla udržují na zvlněné hladině maximální rychlost snadněji než malé, které je neprorážejí ale poskakujou po nich... S tím souvisí, že vézt soustředěnou mířenou palbu ze skupiny velkých lodí které jsou stabilnější na malé cíle je jednodušší než něco konkrétně trefit na velké lodi z člunu poskaujícího po vlnách, který navíc nemůže snížit rychlost protože to je jediné co ho chrání před zničením... Pokud nebudeme brát střelbu ze stabilizovaných plošin, tak mířená střelba na moři z kulometu z velké lodi se provádí i podle dopadu střel na hladinu a lépe se tedy opravuje chyba zamíření než z malého člunu na konkrétní místo velké lodi směrem nahoru... Navíc není třeba trefit přesně malý člun střely se i odrážejí světe div se od hladiny, takže jsou pro malé čluny nebezpečné i ty odražené... Teď se dostáváme k tomu, že svaz rychlých lodí má mnohem větší povědomí o svém okolí než hejno malých člunů a pokud mají doprovodnou loď, ta je zase demaskuje na vyšší vzdálenost... Pokd je to svaz s letadlovou lodí, tak navíc ve vzduch mají pravděpodobně i AWACS Hawkae a vrtulníky, což nějaké přiblížení dělá téměř nemožným... A protože vrtulníky jsou pro rychlé čluny prostě konečná a jsou jimi vybaveny i torpédoborce LCS i hlídkové lodé tak není třeba aby ve svazu byla nutně letadlovka... SeaHawky používané na lodích mají své radary taky... No a když je tak hnusně že vrtulníky nelítají, tak ti garantuju že pravděpodobně nenajdeš posádku co by chtěla vyplout na malém člunu... To už nezabíhám do polemiky jestli dokáže nebo nedokáže Phalnax postřelovat hladinové cíle... Zpravodajské služby... Dosah malých plavidel na vysokých rychlostech a podobně...
    Tohle je pro změnu můj pohled na věc ;)
    Skrýt celý příspěvek

  • PavolR
    17:05 22.04.2020

    Trump vydal pre podobné prípady rozkaz k paľbe: https://svet.sme.sk/c/22389440... Takže čo nevidieť možno ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Trump vydal pre podobné prípady rozkaz k paľbe: https://svet.sme.sk/c/22389440... Takže čo nevidieť možno zistíme, ako si vedú tie malé plavidlá voči US Navy, aj keď prvému stretu dôjde za pre nich nevýhodných podmienok (protivník začne páliť ako prvý).

    Že dne Irán vypustil satelit, ste už asi počuli ... : https://svet.sme.sk/c/22388785...
    Skrýt celý příspěvek

    • strela9m32
      22:40 22.04.2020

      .... len aby tá družica nebola ako žena poručíka Colomba .... :-D

      .... len aby tá družica nebola ako žena poručíka Colomba .... :-D

    • Danieeel
      04:31 23.04.2020

      Do vcera som zastaval nazor - sice nie uplne skalopevny, lebo okolnosti mozu byt rozne - ze USA vojnu s Iranom nechce.
      Ale myslim, ze veci menia:
      - vcera som cital, ze pri kazdom ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Do vcera som zastaval nazor - sice nie uplne skalopevny, lebo okolnosti mozu byt rozne - ze USA vojnu s Iranom nechce.
      Ale myslim, ze veci menia:
      - vcera som cital, ze pri kazdom historicky vyznamnom prepade cien ropy sa "vyskytuju" vojny.
      Nie je mi uplne jasna logika - vysvetlenie tohoto javu, zrejma to bude pripad od pripadu. ("Export domacich problemov von", ekonomika, ... ?)

      +Trump / republikani to zda sa maju dost nahnute, a to moze taktiez zahrat do "sentimentu" trpezlivosti USA neriesit veci vojensky
      + Americky biznys bridlicovej / frakovanej ropy, je jeden z prvych na rane pri problemoch s nizkymi cenami.

      Vedel by niekto ku tomu viac, ci toto moze dostatocne zamavat "ochotou" USA, vyhnut sa priamemu - horucemu konfliktu s Iranom?
      Skrýt celý příspěvek

      • PavolR
        07:19 23.04.2020

        Ozbrojený konflikt je jeden z najklasickejších nástrojov odvedenia pozornosti od vnútorných problémov - krásnym príkladom je Falklandská vojna, ktorú "potrebovali" obe strany. Ropu ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ozbrojený konflikt je jeden z najklasickejších nástrojov odvedenia pozornosti od vnútorných problémov - krásnym príkladom je Falklandská vojna, ktorú "potrebovali" obe strany. Ropu by som za tým ale nevidel, pretože v jej sa črtá pre USA skôr geopolitická príležitosť, kedy pod zámienkou koronavírovej krízy dotujú ropný priemysel a ten lacnými cenami vytlačí z trhu konkurenciu, obzvlášť Rusko (to isté robia Číňania dlhodobo nám v oblasti oceliarstva a lodiarstva).

        Skutočne vážnym problémom je explózia nezamestnanosti, ktorá podkopáva Trumpovu voličskú základňu. Mimo to nemá v nadchádzajúcich voľbách veľmi čo položiť na stôl v oblasti zahraničnej politiky, čím by ukázal, že je Amerika "opäť veľká". S KLDR sa +- nikam nedostal, vo Venezuele je stále pri moci Maduro, obchodná vojna s Číno skončila skôr prímerím, než rozhodným víťazstvom a ešte nemá ani novú zmluvu o obmedzení nukleárnych zbraní, na ktorej by bol jeho podpis. Ostáva iba uznanie Jeruzalema, ako hlavného mesta Izraela, čo iste imponuje jednej z jeho kľúčových častí volebnej základne, evanjelikálnym fundamentalistom. Od konca studenej vojny majú republikánski lídri problém nájsť ideologické zdôvodnenie americkej jedinečnosti a božskej vyvolenosti a ochrana Izraela ponúka biblické paralely s "oslobodením Židov z Babylonského zajatia" perzským vládcom Kýrom Veľkým. Trump by teda potreboval zámienku na vybombardovanie iránskych nukleárnych zariadení a vojensko-priemyselného komplexu do doby kamennej, aby sa mohol v nasledujúcich voľbách prezentovať pre nábožensky založenou časťou voličov ako Bohom vyvolený líder.
        Skrýt celý příspěvek

        • danny
          10:35 23.04.2020

          PavolR: díky za komentář. Už vícekrát jsem si všiml, že zmiňuješ velmi významný nábožensko-ideologický kontext, který je v českém mediálním světě při komentářích k situaci v USA ...
          Zobrazit celý příspěvek

          PavolR: díky za komentář. Už vícekrát jsem si všiml, že zmiňuješ velmi významný nábožensko-ideologický kontext, který je v českém mediálním světě při komentářích k situaci v USA totálně ignorován. Naopak v souvislosti třeba s Íránem zase totálně přeceňován.
          A přesně, jak říkáš. Turbulence na ropných trzích je až důsledek hlubokých strukturálních problémů plus snahy všech hráčů získat geopolitickou výhodu. Ne spouštěč.
          Skrýt celý příspěvek

        • Danieeel
          03:49 24.04.2020

          Dik za odpoved.
          S tou zahranicnou politikou Trampa so to vystihol - velkohube reci, silacke gesta, ale vysledky velmi "vahave" :)
          Republikanske gesta a ohananie sa "Bozou ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Dik za odpoved.
          S tou zahranicnou politikou Trampa so to vystihol - velkohube reci, silacke gesta, ale vysledky velmi "vahave" :)
          Republikanske gesta a ohananie sa "Bozou vyvovenostou" USA, ktoru su schopni uchranit iba este vyvolenejsi lidri republikanov je tiez "silne" americke :)
          Pre nich su temy kampani "pro live/po choice", "medical care", imigracia a lokalna ekonomika, domaca ekonomika a ekonomika... Zahranicna politika ich zaujima uplne na konci.

          Nechcem povedat, ze si Trump alebo USA luskne prstom a je vojna. Ako vravis, je to "ochote", alebo o odhodlani vyhnut sa jej.

          Mna to napadlo prave preto, ze Trupm (USA) riesi problem v ekonomike, nezamestnanost + problemy olejarov (hlavne biznis ohladne frakovania ropy). A ropni magnati su pre Trumpa "silne" klucovy sponzori. Taka "nechcena" vojna s vyznamnejsou krajinou produkujucou ropu, by dokazala narobit s jej cenou divy.
          (Ale teda aj s inflaciou - ze by do toho mohli hrat aj obavy z "prepisknutia" inflacie? Po gejziroch penazi pustenych priamo do zil ekonomik hadam kazdeho statu na svete, by to na programe dna aj mohlo byt...)

          Otazka je, ci toto USA teraz naozaj "padne vhod". A ak ano, tak ci by dokazal svetove ceny ropy rozkyvat aj sucasny Iran? (embrargo, ekonomicka naviazanost smerom na vychod, hlavne Cinu)
          Skrýt celý příspěvek

    • danny
      10:37 23.04.2020

      PavolR: jen doufám, že chlapci z NAVY budou mít dost rozumu, a nebudou brát tweet jako oficiální příkaz.

      PavolR: jen doufám, že chlapci z NAVY budou mít dost rozumu, a nebudou brát tweet jako oficiální příkaz.

      • PavolR
        14:31 23.04.2020

        Ono to asi bude závisieť skôr o miere bojachtivosti, než od zdravého rozumu. Ak sa pozrieme napríklad na okolnosti okolo zostrelenia letu IR 655 v roku 1988, stojí za zmienku napr. ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ono to asi bude závisieť skôr o miere bojachtivosti, než od zdravého rozumu. Ak sa pozrieme napríklad na okolnosti okolo zostrelenia letu IR 655 v roku 1988, stojí za zmienku napr. ako v zápale boja s iránskymi člnmi plávali do iránskych výsostných vôd - čo síce nemalo na zostrel priamy vplyv, no odhaľuje duševné rozpoloženie posádky ako celku.
        Skrýt celý příspěvek

    • PavolR
      17:44 23.04.2020

      Iránska odpoveď na Trumpov tvít (ktorého pravdivosť pentagon nateraz dementoval): ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Iránska odpoveď na Trumpov tvít (ktorého pravdivosť pentagon nateraz dementoval): https://svet.sme.sk/c/22390421...
      Skrýt celý příspěvek

      • danny
        13:38 24.04.2020

        Zajímavý. To mě fascinuje, jak se u vás objevuje podstatně barvitější spektrum informací, než v českých médiích.

        Zajímavý. To mě fascinuje, jak se u vás objevuje podstatně barvitější spektrum informací, než v českých médiích.

  • RiMr71
    13:58 22.04.2020

    ...na podobné situace by měli mít amíci v cisternách pár tun prasečí krve a nafoukat jim to na čluny. Nadsázka pochopitelně.

    Mě fascinuje, jak se opakuje úvaha, že případným ...
    Zobrazit celý příspěvek

    ...na podobné situace by měli mít amíci v cisternách pár tun prasečí krve a nafoukat jim to na čluny. Nadsázka pochopitelně.

    Mě fascinuje, jak se opakuje úvaha, že případným asymetrickým útokem nemají Iránci co ztratit. Že dosáhnou úspěchu třeba poškozením torpédoborce a tím celá situace skončí, urá, alahuakbar atd, že USA prostě bude akceptovat "prohru" jak někde při hokeji...
    ...no a pak se zas bude někdo hrozně divit, "proč" sejmuli brutálně nějakého Sulejmáního či podobného exota, nebo proč desítkami Tomahawků vyžehlí pár iránských základen v Sýrii.

    Když si k tomu přičtete ještě ty následné vlastní škody a sestřely vlastních letadel a pár stovek ušlapaných allahivých mučedníků, vlastně by to za tu očouzenou věž Burkiho, automat na zmrzlinu mimo provoz a pár amíků s protrženými ušními bubínky stálo...
    Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    10:08 22.04.2020

    Já nejsem nějakej kovanej odborník, ale když se tak zamyslím nad posledníma několika dekádama, tak NAVY operuje víceméně ve dvou módech - buďto projektuje sílu pomocí nějakýho ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Já nejsem nějakej kovanej odborník, ale když se tak zamyslím nad posledníma několika dekádama, tak NAVY operuje víceméně ve dvou módech - buďto projektuje sílu pomocí nějakýho torpédoborce (fregaty dávno vyřadili), nebo na místo pošle celej svaz.

    Tenhle přístup má ale řadu slabejch míst:

    1) jeden Arleigh je poměrně hi-tech loď, která nebyla uplně projektovaná pro projekci síly zejména proti low-tech námořnictvum. Jedna její raketa je mnohonásobně dražší než cokoliv na ní hadrníci můžou poslat, přitom loď jako taková nemá potřebnou odolnost jak strukturální, tak lidskou - postavit z námořníků komando pro vylodění na pobřeží je vlastně zhola nemožný, protože by vám chyběli na palubě. Loď defacto nemá pancíř, udělat do toho díru je až děsivě snadný.

    2) Svaz s letadlovkou má všechno potřebný, zato je to ale v 99% případů děsivej overkill, navíc v dnešní době poměrně lákavej cíl pro každýho extremistu co má známý někde u ajatolláhů. A vypálit pár řízenejch střel nebo poslat drona není zas takovej problém, přičemž útočník defacto nemá co ztratit, zato zisk je potenciálně obrovskej.

    bejt nějakým admirálem, tak si pro takovýhle mise objednám řekněme desítku něčeho jako je těžkej křižník. Chtěl bych, aby to mělo výtlak tak 15-20 tisíc tun a solidní pančéřovou ochranu, která dokáže vydržet nějakou tu malorážovou palbu, PTŘS nebo IED na rychlým člunu. Do výzbroje 1-2 rychlopalný dělo v ráži přes 100, baterii maloráží (na každý straně aspoň 3 stabilizovaný platformy), dost míst pro podpůrný kulomety, menší paletu sil pro Standardy, možná pár RIM-116. Jako zásadní bych ale viděl alespoň pár velkejch člunů pro cca 30 chlapů a pár malejch gun boats, a hangár s plochou pro dva střední vrtulníky. A místo pro rotu námořních pěšáků.

    Z elektroniky jen to základní, jednoduchej radar pro přehled vzdušný situace a navádění Standardů, nějaký ty navigační, SŘP pro kanony, rušiče a klamný cíle.

    Pro projekci síly někde u somálska nebo v Perským ideální plavidlo - má dostatečný kapacity na honění pirátů nebo Gard, může ze vzduchu kontrolovat velkou plochu díky vrtulníkům a kdyby šlo do tuhýho, můžete si dovolit připlout blíž ke břehu, poslat výsadek a podporovat ho palbou děl, a pak ho evakuovat vrtulníkama. A vsadím se, že taková kocábka by nestála ani polovinu toho co Zumwalt. Šetřila by letadlovky a přitom by politici ve Washingtonu nemuseli mít stažený zadky že o to přijdou při prvním nájezdu hadrohlavů s Maljutkou, a smáznout pirátům jejich přístavek by bylo rozhodně lepší gesto než nějaký zabavování kalachů a pouštění je zpátky na moře.
    Skrýt celý příspěvek

    • MeV6
      10:59 22.04.2020

      1) S tou strukturalní odolností bych to neviděl tak bledě. US torpedoborce jsou stavěné podle vojenských norem, takže s určitou mírou poškození mají být schopné se nejenom ...
      Zobrazit celý příspěvek

      1) S tou strukturalní odolností bych to neviděl tak bledě. US torpedoborce jsou stavěné podle vojenských norem, takže s určitou mírou poškození mají být schopné se nejenom nepotopit, ale i dál bojovat.

      Lidská odolnost a komando z námořníků - nemožné to není, jde to. Buď prostě na loď přidáte příslušný počet např. SEALs, nebo mariňáků z USMC, případně i namořníků s patřičným výcvikem. Už teď jsou části posádek cvičené jako VSBS teamy. Jasně, nepůjde s tím udělat další vylodění v Normandii, ale na hlídání lodi v přístavu, případně nějakou rychlou akci na pobřeží to bude stačit.

      2) Něco podobného mely být právě ty LCS s ASuW sadou, místo pancíře si akorát ty kocábky neměly pustit k tělu. Ten popisovaný "křižník" je příliš jednoúčelový, na takovou loď vám dnes žádná vláda nedá prostředky. Musíte použít to co máte, případně kombinovat zdroje = fregatu/y nebo torpédoborec s oddílem na palubě, kombinaci téhož s některým z vyloďovacích plavidel ARG svazu, nebo i jinak. Mmchdm, takovéhle akce má v popisu USMC. Mariňáci jsou na to cvičení a vybavení.

      Spíš než bezhlavé stavění specielních lodí by byla lepší modularita a možnost použití i k více rolím, pokud yrovna tato nebude potřeba.
      Skrýt celý příspěvek

      • Charlie
        15:46 22.04.2020

        Jak by to se strukturální odolností mělo být a jak to většinou je víme z posledních let. Do jednoho torpédoborce udělali kamikaze člunem díru že by se tam vešla stodola, jiná ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jak by to se strukturální odolností mělo být a jak to většinou je víme z posledních let. Do jednoho torpédoborce udělali kamikaze člunem díru že by se tam vešla stodola, jiná fregata šla ke dnu po srážce s tankerem, kdy jí to teklo všude možně dírama v teoreticky vodotěsnejch přepážkách... jak to nemá broň, tak se do toho nechaj dělat díry a jak je v tom díra, tak to musí do doku, to se nedá svítit.

        Co se týče víceúčelovosti - podle mě největší devíza takovýhle lodi by byla velká ubytovací kapacita a velkej hangár. S takovým to může plnit protiponorkový role v rámci svazu (ve prospěch specializovanejch protiponorkovejch torpédoborců, kterejm by takováhle loď poskytovala "letový hodiny" a hangárový místa), menší evakuační mise u rizikovejch míst (zase - dva vrtuléry mi umožňujou dát tam třeba UH-60 v přepravní a gunshipový verzi), kde se mi neoplatí vysílat velkou vrtulníkovou loď (nebo je ta daleko).

        Šlo mi hlavně o to, že US NAVY má obrovský množství misí, který nevyžaduje drahý elektronikou nabitý lodě, ale spíš odolný plavidlo s velkou výdrží. LCS jsou předraženej krám, kterej je tak modulární, až neumí nic, protože moduly tak nějak zapomněli vyvinout. Takhle kocábka by se omezila na existující systémy, ale zase díly velkýmu prostoru by toho mohla nýst hodně už v základu. A kdybych chtěl jo modulárnost, tak udělám jednu dělovou věž jako vyjmutelnou a do příslušnýho prostoru modul s dalšíma šachtama Mk 41, aby to mohlo v rámci svazu plnit roli "nosiče výzbroje".

        Viz zumwalt - ten werk měl bejt super hi tech univerzální low detect super duper, ve finále velký sila sou zbytečný, protože do nich nemaj velký rakety, do super děl nemaj munici, protože byla moc drahá, takže je z toho defacto předraženej Burke. Možná to budou do budoucna využívat jako Ticonderogu, jestli tomu zprovoznili ty super radary a je tam dost místa na velící sál pro PVO svazu...

        Ono se dneska říká, že železo je na lodi to nejlevnější, takže si říkám že za cenu jedný elektronikou nabitý hi tech lodě bych mohl postavit dvakrát tak velkou ne tak sofistikovanou bárku pro plnění úkolů nižší důležitosti.
        Skrýt celý příspěvek

    • PetrTechnik
      19:59 22.04.2020

      To je do určité míry návrat ke struktuře US NAVY z konce 2 sv. války. Kdy skončily jakékoliv úvahy o stavbě kolosů japonské třídy Yamato (pokud někdo zavítáte do japonského Kure, ...
      Zobrazit celý příspěvek

      To je do určité míry návrat ke struktuře US NAVY z konce 2 sv. války. Kdy skončily jakékoliv úvahy o stavbě kolosů japonské třídy Yamato (pokud někdo zavítáte do japonského Kure, doporučuji návštěvu místního námořního muzea, model Yamato skoro 30m velký je nádherný). Pokud budou chtít USA udržet alespoň v Atlantiku a větší části Pacifiku PAX Americana, nezbude jim nejspíše než znovu obnovit stavbu méně sofistikovanějších , ale o to větších a odolnějších lodí. Mít více flotil s výrazně větší palebnou silou, aniž by případné její zničení nebo jen poškození znamenalo zásadní oslabení celé floty. Kdy útočník ví, že pokud zaútočí na toto menší uskupení, muže velice brzy očekávat mnohem razantnější zásah. Jak správně píše Charlie není potřeba ,aby patrolovala velká a drahá letadlovka,ale pořádný křížník se silnou protiletadlovou výzbrojí a s třeba Tomahawky, klidně s taktickou jadernou hlavicí 0,5-5ktn. Hadrnící si pak rozmyslí, jestli jim odřený pancíř stojí za to , co se jim může sesypat za pár minut na hlavu.
      Skrýt celý příspěvek

  • SofF
    22:45 21.04.2020

    tato taktika nasazení rychlých člunů má šanci na úspěch jen při spolupráci s ostatními složkami OS, pokud je nebe pod kontrolou soupeře tak jsou ty čluny jak na taliři. Samozřejmě ...
    Zobrazit celý příspěvek

    tato taktika nasazení rychlých člunů má šanci na úspěch jen při spolupráci s ostatními složkami OS, pokud je nebe pod kontrolou soupeře tak jsou ty čluny jak na taliři. Samozřejmě záleží na kreativitě velitelů těchto lehkých jednotek. Ale při správném použití a podpoře co odhání nepřálelské letouny nebo aspoň je silně zaměstnává mohou být hodně efektivní.
    Velice hezké je to srovnání indického personálu versus arabského, indický, zvlášť když jde o sikhské vojáky je hodně nápaditý.
    Skrýt celý příspěvek

  • Roland
    13:57 21.04.2020

    Připomnělo mi to tenhle vtip:

    Mlha, moře, člun pobřežní stráže USA
    Z ničeho nic v mlze stín...
    Radio:
    Dobrý den, tady pobřežní stráž USA zastavte...
    ...
    Opakuji - tady ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Připomnělo mi to tenhle vtip:

    Mlha, moře, člun pobřežní stráže USA
    Z ničeho nic v mlze stín...
    Radio:
    Dobrý den, tady pobřežní stráž USA zastavte...
    ...
    Opakuji - tady pobřežní stráž USA - okamžitě zastavte a identifikuje se...
    ...
    Poslední výzva - tady pobřežní stráž USA - okamžitě zastavte a identifikuje se, nebo zahájíme palbu!!!!
    ...
    ...
    ...
    ... Tady operační svaz letadlové lodě Gerald R. Ford. Až budete připraveni, zahajte palbu...
    Skrýt celý příspěvek

  • Storm
    13:31 21.04.2020

    Tak na mě to video s " lehoulince ozbrojenýma jachtama " působí asi stejně, jako do běla nasratá čivava pobíhající po cestě kolem oploceného pozemku na kterém je u boudy uvázaný ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Tak na mě to video s " lehoulince ozbrojenýma jachtama " působí asi stejně, jako do běla nasratá čivava pobíhající po cestě kolem oploceného pozemku na kterém je u boudy uvázaný rotvajler s náhubkem... Prostě divadlo s ramenama přes celé záda pro domácí publikum... V okamžiku kdyby svaz USNavy, a USCoastGuard byl nucen spustit palbu z jediného plavidla, tak by se ti komedianti rozpelášili do všech stran jak hejno vyděšených vrabců...
    Skrýt celý příspěvek

    • Miroslav
      15:03 21.04.2020

      Prečo? Vyťažili z minima maximum. Nemajú na to finančne ani technologicky aby stavali námornú flotilu pre veľké námorné bitky tak vsadili na kvantitu. Kopa malých rýchlych člnov ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Prečo? Vyťažili z minima maximum. Nemajú na to finančne ani technologicky aby stavali námornú flotilu pre veľké námorné bitky tak vsadili na kvantitu. Kopa malých rýchlych člnov ktoré je ťažšie ustrážiť. Lietadlovku by to zrejme nepotopilo ale určite by to mohlo narobiť škody o ktoré američania nestoja. Ako keď si pri osom hniezde. 10x žihadlo by ťa síce zabiť nemalo ale pekne to naserie tak si dávaš pozor
      Skrýt celý příspěvek

    • MeV6
      15:42 21.04.2020

      @Storm
      To pozor - aniz bych chtel nejak ocernovat nebo znevazovat US NAVY, vysledek takoveho stretnuti by nemusel byt vubec tak jednoznacny. Ty cluny jsou sice velmi lehce ...
      Zobrazit celý příspěvek

      @Storm
      To pozor - aniz bych chtel nejak ocernovat nebo znevazovat US NAVY, vysledek takoveho stretnuti by nemusel byt vubec tak jednoznacny. Ty cluny jsou sice velmi lehce vyzbrojene, ale take rychle a velmi pohyblive. Uz presne nevim kdy, ale pred par lety provadelo US NAVY simulacni cviceni prave toveho stretu mezi US NAVY a iranskymi silami ve vodach Perskeho zaliovu. K velkemu prekvapeni jim nekolikrat vyslo, ze by iranci behem mnekolika hodin vyhrali a potopili vsechny lidi US uskupeni. Vtip je v tom zahltit obranne prostredky US lodi velikym mnozstvim cilu, rychle se pribli6it na minimalni vzdalenost a odtamtud spustit palbu. On i ten 107mm raketomet pro nerizene rakety udela docela dost skod. US namornici prisli na to, ze by to proste neustrileli, protoze v ane dobe se k obrane proti rychlym clunum dalo na lodi pouzit pouze nekolik rucne ovladanych 12,7mm kulometu M2, pripadne platforem s 25mm kanony, nezridka take rucne ovladanych.
      Tato zjisteni pokud se nepletu vedla k nekolika opatrenim:
      - vetsi zavadeni stabilizovanych plosin s 25mm kanony (Typhoon?), kvuli vetsi presnosti palby.
      - upgrade CISW Phalanxtak, aby se dal pouzit i k palbe proti pozemnim cilum = rychlym clunum.
      - vyvoj specialni munice pro 127mm kanony - munice s hromadnou strelou, takova prerostla brokovnice.
      - a jak bylo zmineno v clanku, zavedeni lodi typu LCS, u nichz jedna z modularnich sad mela byt optimalizovana prave proti takovym hrozbam. Tusim to mel byt 57mm kanon se specialni munici, 2x30mm kanon ve stabilizovane platforme a 2x sila pro velky pocet levnych protizemnich/protilodnich raket (tusim prave na nich to vychcipalo).

      US namornici by sice svou kuzi urcite neprodali lacino, ale iranci by zajiste byli ochotni akceptovat vysoke ztraty.

      Od te doby se situace dozajiste zmenila, takze kdovi jak by to dopadlo dnes, ale tak jednostrane bych to nevidel. Souhlasim s tim, ze to bylo jedno velke divadlo umoznene jenom vedomim, ze na 99% nedojde k padne odpovedi.
      Skrýt celý příspěvek

      • MeV6
        15:47 21.04.2020

        P.S. - pardon, psano za chuze, na mobilu a na ENG klavesnici, takze to vypada vselijak.

        Strazcum pravopisu se predem omlouvam, chyby nejsou zpusobeny nedostatecnym nebo ...
        Zobrazit celý příspěvek

        P.S. - pardon, psano za chuze, na mobilu a na ENG klavesnici, takze to vypada vselijak.

        Strazcum pravopisu se predem omlouvam, chyby nejsou zpusobeny nedostatecnym nebo nekvalitnim vzdelanim.
        Skrýt celý příspěvek

      • History
        16:32 21.04.2020

        ... jen bych přidal ještě systém RIM-116.

        ... jen bych přidal ještě systém RIM-116.

      • Danik
        16:32 21.04.2020

        Ono tyhle rychlé čluny vůbec není radno podceňovat. Rád bych připomněl, že malým lodím se ze začátku smáli i Rusové během Rusko-Japonské války. Z omylu je vyvedl útok japonských ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Ono tyhle rychlé čluny vůbec není radno podceňovat. Rád bych připomněl, že malým lodím se ze začátku smáli i Rusové během Rusko-Japonské války. Z omylu je vyvedl útok japonských torpédových člunů během bitvy o Port Arthur.
        Skrýt celý příspěvek

        • Sidon
          19:30 21.04.2020

          Rusove pak trpeli absolutni paranoiou a japonske torpedove cluny videli vsude, bez ohledu na absurdni vzdalenost od Japonska. Nejslavnejsi v tomto ohledu byla posadka opravarenske ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Rusove pak trpeli absolutni paranoiou a japonske torpedove cluny videli vsude, bez ohledu na absurdni vzdalenost od Japonska. Nejslavnejsi v tomto ohledu byla posadka opravarenske lodi Kamcatka behem plavby druhe pacificke eskadry, ktera neslavne skoncila u Cusimi.
          https://www.youtube.com/watch?...
          Skrýt celý příspěvek

      • alexa123
        07:18 22.04.2020

        Iba doplním príspevok MeV6

        Flotila americkej lietadlovej lode a cca piatich doprovodných plavidiel (torpédoborce, križníky) je rozptýlená na niekoľko kilometrov. Dostrel guľometov ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Iba doplním príspevok MeV6

        Flotila americkej lietadlovej lode a cca piatich doprovodných plavidiel (torpédoborce, križníky) je rozptýlená na niekoľko kilometrov. Dostrel guľometov nestabilizovaných 12,7mm resp kanónov 20mm je aký? Ale hlavne aká je pravdepodobnosť zásahu cieľa veľkosti malého člna na mori s nestabilizovanými zbraňami? Podľa mňa mizivá v tom zmysle, že OK - jeden, dva prípadne tri člny zasiahnem, ale ďalší ma už potopí - mám na mysli islamských "kamikadze" ktorým je všetko jedno. Ak sa 10-15 kamikadze člnov sústredí na útok proti jednej doprovodnej lodi, tak tá nemá šancu, pretože ostatné lode jej jednoducho nemôžu pomôcť svojimi "vzduchovkami" cca 20mm.
        Skrýt celý příspěvek

        • J.Vraja
          10:50 22.04.2020

          A co soustředěná palba všech zbraní na údajného kamikadze.Více než dva by nepronikli.

          A co soustředěná palba všech zbraní na údajného kamikadze.Více než dva by nepronikli.

      • J.Vraja
        10:48 22.04.2020

        Jedna otázka mě napadá.Myslíte si,že by američané při konfliktu s Iránem,přibližovali přes den k jeho přístavům,spíše by zůstali ve větší vzdálenosti a tím pádem by měli lepší ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Jedna otázka mě napadá.Myslíte si,že by američané při konfliktu s Iránem,přibližovali přes den k jeho přístavům,spíše by zůstali ve větší vzdálenosti a tím pádem by měli lepší přehled co se k nim blíží..Za další,jisto jistě by si ze vzduchu (s družic) pokryli všechny přístavy,aby věděli,co z nich vyjíždí.Přiznám se,že nevím jaký akční rádius mají tyto rychlé čluny.
        Skrýt celý příspěvek

        • logik
          12:07 22.04.2020

          Todle má smysl uvažovat jako překvapivej útok v době míru. Za války by si ty čluny nepustili k tělu, mají stíhací krytí.

          Todle má smysl uvažovat jako překvapivej útok v době míru. Za války by si ty čluny nepustili k tělu, mají stíhací krytí.

      • RiMr71
        13:46 22.04.2020

        ...četl jsem jen po
        "Uz presne nevim kdy, ale".

        Bez nějakého aspoň hrubého ozdrojování je celý ten román k ničemu... taky to mohli psát na Sputniku nebo Blesku...

        ...četl jsem jen po
        "Uz presne nevim kdy, ale".

        Bez nějakého aspoň hrubého ozdrojování je celý ten román k ničemu... taky to mohli psát na Sputniku nebo Blesku...

        • MeV6
          17:46 22.04.2020

          Souhlasím, bez zdroje se to dá opravdu považovat za pohádku alá JPP.
          Bohužel si ale opravdu přesně nepamatuji, kdy a kde jsem to to četl, jen vím, že mě to zaujalo.
          Buď to bylo ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Souhlasím, bez zdroje se to dá opravdu považovat za pohádku alá JPP.
          Bohužel si ale opravdu přesně nepamatuji, kdy a kde jsem to to četl, jen vím, že mě to zaujalo.
          Buď to bylo jedno ze starších čísel ATM nebo internet, cca před 10ti lety.
          Zkusím se příště polepšit.
          Skrýt celý příspěvek

        • Starlight
          00:10 24.04.2020

          To, co hledáte, se jmenuje cvičení Millennium Challenge 2002: https://en.wikipedia.org/wiki/... .

          A koukatelné video, kde je to stručně shrnuto: ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To, co hledáte, se jmenuje cvičení Millennium Challenge 2002: https://en.wikipedia.org/wiki/... .

          A koukatelné video, kde je to stručně shrnuto: https://youtu.be/g9b1DG86a4k...
          Skrýt celý příspěvek

          • danny
            18:09 24.04.2020

            Díky.

            Díky.

    • kosa2668
      14:00 22.04.2020

      To si myslelo aj Rakusko-Uhorsko a hla SMS Szent István poslali ku dnu 2 Talianske rychle torpedove člny...

      To si myslelo aj Rakusko-Uhorsko a hla SMS Szent István poslali ku dnu 2 Talianske rychle torpedove člny...

  • danny
    10:48 21.04.2020

    Teda doufám, že by ostrá střelba na útočící rychlé čluny vypadala jinak, než na přiloženém videu z pravidelného tréningu. Být na tom cvičném cíli partička odhodlaných mučedníků s ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Teda doufám, že by ostrá střelba na útočící rychlé čluny vypadala jinak, než na přiloženém videu z pravidelného tréningu. Být na tom cvičném cíli partička odhodlaných mučedníků s pár raketama a kanonem, asi by to dokázali posádce Boxera dost znepříjemnit.
    Skrýt celý příspěvek

    • Clavo
      13:59 21.04.2020

      Napíšeš pravdu a hneď negatívne hodnotenie.

      Napíšeš pravdu a hneď negatívne hodnotenie.

      • danny
        17:07 21.04.2020

        No jo, někdo možná dává palce dolů jen podle jména. Ale člověk si zvykne:-D

        No jo, někdo možná dává palce dolů jen podle jména. Ale člověk si zvykne:-D

    • Roland
      14:01 21.04.2020

      To asi jo, ale Když si vzpomenu jak dopadli Vagnerovci u té ropné rafinerie v Dajr az-Zauru...

      To asi jo, ale Když si vzpomenu jak dopadli Vagnerovci u té ropné rafinerie v Dajr az-Zauru...

      • danny
        20:12 21.04.2020

        Roland: v Dajr az-Zauru někdo používal rychlé čluny? Nebo jak to souvisí s tématem? A ty máš nějaké přesnější informace o tom, jak tam byli a s jakými ne-úspěchy byli Vagnerovci v ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Roland: v Dajr az-Zauru někdo používal rychlé čluny? Nebo jak to souvisí s tématem? A ty máš nějaké přesnější informace o tom, jak tam byli a s jakými ne-úspěchy byli Vagnerovci v oblasti nasazeni? Aspoň podle tohoto článku je tam ten rozptyl reality hodně široký... https://www.armadninoviny.cz/d...
        Skrýt celý příspěvek

        • jj284b
          20:24 21.04.2020

          ma to suvis v tom, ze do par minut od ostreho stretu by uz v oblasti lietali lietadla a vrtulniky a sekali by to vsetko zo vzduchu.. tak ako pri Dajr az-Zaure...

          ma to suvis v tom, ze do par minut od ostreho stretu by uz v oblasti lietali lietadla a vrtulniky a sekali by to vsetko zo vzduchu.. tak ako pri Dajr az-Zaure...

        • Roland
          21:56 21.04.2020

          Jde mi o to, ze když si sundáš emotivní brejle, tak uvidíš, ze kromě asi Číny a asi ještě pořad i Ruska záleží čistě na tom, jak moc chce USA vyhrát - ne na tom co chce kdokoli ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Jde mi o to, ze když si sundáš emotivní brejle, tak uvidíš, ze kromě asi Číny a asi ještě pořad i Ruska záleží čistě na tom, jak moc chce USA vyhrát - ne na tom co chce kdokoli jinej na světě. Možná by jim Íránci něco potopili, nebo raketou sundali nějaký na letišti zaparkované B52, ale pak by záleželo čistě na politice jak dlouho by Írán existoval - vojensky by to bylo vyřešený během pár dni...
          Skrýt celý příspěvek

          • franta.13
            23:37 21.04.2020

            USA by bez pochyby dokázali vojensky zničit Íránskou armádu, ale o výhře pochybuji. Irán má přece jenom 80 mil lidí, relativně moderní vojenský průmysl. Když to porovnám s ...
            Zobrazit celý příspěvek

            USA by bez pochyby dokázali vojensky zničit Íránskou armádu, ale o výhře pochybuji. Irán má přece jenom 80 mil lidí, relativně moderní vojenský průmysl. Když to porovnám s Afganistanem vše hraje pro Irán jako větší ořech, přesto Afganistan nevypadá na žádnou výhru. Válku nechce nikdo Irán je si jist, že by ho to hodně bolelo a USA ví, že výhra by byla v nedohlednu. Afganistan je dostatečně velký příklad vleklé a drahé války bez konce.
            Skrýt celý příspěvek

          • Danieeel
            03:33 22.04.2020

            @franta.13:
            v principe suhlas. Vojnu nikto nechce, Iran by tiez mohol dost neprijemne pokusat.

            Aj ked chapem, co sa tym Afganom myslelo smerom k USA, tak by som Afganistan s ...
            Zobrazit celý příspěvek

            @franta.13:
            v principe suhlas. Vojnu nikto nechce, Iran by tiez mohol dost neprijemne pokusat.

            Aj ked chapem, co sa tym Afganom myslelo smerom k USA, tak by som Afganistan s Iranom isto nezrovnaval.
            Ked uz tak na urovni statu mozno nejaka paralela s Irakom. Ale persani su proste persani. A nie "oblast sveta" na hrane bezvladia, kde uz cele generacii ludi vyrastlaju v nekonecnych kmenovych vojnach, diktaturach a zahranicnych intervenciach, ako Afgan.

            Neverim, ze by persanov dokazali "ohnut" ku obetam na vlastnych ludoch tak, ako boli schopni dokazat nacelnici v Afgane, alebo politruci vo Vietname.

            A Ajatolahov rezim je diktatura na hrane trpezlivosti obyvatelov. Skor myslim, ze domaca podpora USA by tam nebola zanedbatelna, (Ak by s tym USA dokazali spravne pracovat. - Ale americani toto naozaj vedia dobre: Korea, Vietnam. Oni si podporu domacich vedeli ziskat v zazemi naozaj zvdy dost dobre.)
            Ovela skor, ako nejaka "narodno sebevrazedna" guerilla - toto mi ku Irancom fakt teraz nejde.
            Skrýt celý příspěvek

          • Roland
            08:44 22.04.2020

            @franta.13 já pořád vidím rozdíl mezi politickou výhrou - tam je to sporný, protože by do toho zasahovalo tolik subjektů OSN počínaje, svazem eskymáků konče, ale vojensky by to ...
            Zobrazit celý příspěvek

            @franta.13 já pořád vidím rozdíl mezi politickou výhrou - tam je to sporný, protože by do toho zasahovalo tolik subjektů OSN počínaje, svazem eskymáků konče, ale vojensky by to podle mě bylo jednoznačné a rychlé.
            Skrýt celý příspěvek

          • Marw
            10:13 22.04.2020

            franta.13:
            Zalezi co je cielom (a teda co chapes ako vyhru). Totalna okupacia Iranu je samozrejme aj pre USA neriesitelny oriesok. Co ale podla mna v ich islach je:
            a) znicit ...
            Zobrazit celý příspěvek

            franta.13:
            Zalezi co je cielom (a teda co chapes ako vyhru). Totalna okupacia Iranu je samozrejme aj pre USA neriesitelny oriesok. Co ale podla mna v ich islach je:
            a) znicit iransku armadu tak, aby nedokazala efektivne klast odpor
            b) pozemne operacie limitovat na znicenie klucovej vojensko/priemyselnej infrstruktury typu Fordow, Natanz a podobne (zakopane instalacie, ak ich nie je efektivne znicit zo vzduchu)
            c) znicenie priemyselnej zakladne tak, aby bola vyznamne ochromena schopnost Iranu vyrabat sofistikovanejsie zbrane a vobec ziskavat peniaze na ich zbrojne programy
            d) okupacia ropnych poli / znicenie tazobnej a exportnej infrastruktury (opat zamerane na odrezanie od financnych tokov)
            e) zamerat sa na likvidaciu klucovych postav iranskeho vojenskeho a jadroveho programu (nie velmi humanne, ale to su vojny malo kedy).

            Skratka a dobre, mozu sa vykaslat na okupaciu celeho uzemia, ich cielom moze byt "zadupat" ich do doby kamennej aby jednoducho nemali priemyselne kapacity dalej ohrozovat zaujmy USA a ich spojencov v regione.

            V tomto zmysle podla mna je "vyhra" mozna. Ze z toho vznikne dalsi rozvrateny stat plny fanatikov z tohto pohladu pre USA nemusi byt az taky problem, takych statov je na blizkom vychode X a cynicky povedane, uz si zvykli (a ked tak to bude problem opat pre EU, nie priamo pre nich).
            Skrýt celý příspěvek