Íránské stíhačky F-5 zůstanou ve výzbroji i po roce 2030

Íránské stíhačky F-5 zůstanou ve výzbroji i po roce 2030
Lehká stíhačka F-5E Tiger II íranského letectva / Khashayar Talebzadeh,GFDL (Zvětšit)

Piloti stíhaček z druhé nejlidnatější země Středního východu mohou létat na stejných strojích jako jejich dědečkové. Páteř svého letectva nakoupil Írán v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století od USA. Oba státy byly tehdy ještě spojenci.

Příběh íránských stíhaček F-5 odráží spletitou historii této prastaré země. Území dnešního Íránu, v minulosti označovaného jako Persie, zažilo úsvit nejstarších lidských civilizací. Bylo centrem několika mocných říší. Posledních přibližně dva a půl tisíce let vládli Persii šáhové.

Po revoluci na začátku dvacátého století se stát se změnil v konstituční monarchii. Moc šáhů byla však stále velká. V roce 1951 se stal íránským premiérem kariérní úředník Muhammad Mosaddek. Jeho vláda znárodnila íránský ropný průmysl, vybudovaný předchůdcem dnešního giganta British Petroleum, Anglo-Perskou ropnou společností (Anglo-Persian Oil Company).

Britům se to pochopitelně nelíbilo. Jejich Američtí spojenci měli zase obavy, že v zemi zvítězí komunismus. Zpravodajské služby obou zemí, MI6 a CIA, se proto domluvily a zorganizovaly puč, v němž přešla moc z parlamentu zpátky k šáhům. Oprávněně se domnívaly, že íránský šáh Rezá Pahlaví, který studoval na internátní škole ve Švýcarsku, bude stát na straně západu. Plán zpočátku vycházel. Po puči se Írán znovu stal spojencem Britů a Američanů. Šáh se snažil o modernizaci a sekularizaci země. Nebral si při tom však servítky.

Puč zosnovaný CIA

Ovládal zemi pomocí tajné policie SAVAK, která mučila a vraždila jeho odpůrce. Západní mocnosti bezpráví přehlížely a čile s Íránem obchodovaly. Dodávaly mu i zbraně, včetně bojových letadel. Mezi roky 1965 a 1976 nakoupil Írán něco přes tři stovky moderních stíhaček F-5.  Část z nich ovšem prodal dalším zemím, například Řecku nebo Jižnímu Vietnamu. Byla to většinou letadla starších verzí F-5A a F-5B Freedom Fighter. Verze A byla jednomístná, verze B dvoumístná. Modernější letouny F-5E a F-5F Tiger II si Írán ponechal. (Verze E byla opět jednomístná, verze F dvoumístná.)

Nakonec mu jich zůstalo 166 (můžete se však setkat i s mírně odlišnými čísly.) V roce 1979 se však západním mocnostem jejich puč vymstil. V Íránu vypukla další revoluce. Vláda šáha Pahlavího padla. Ze země se stala islámská diktatura, vedená ultrakonzervativním duchovním Ájatolláhem Chomejním. Během převratu napadli islamisté americkou ambasádu.

Zajali padesát dva diplomatů, které pak drželi víc než rok jako rukojmí. Přátelství Íránu a USA skončilo. Stíhačky americké výroby však v zemi, která postupně zabředávala stále hloub do mezinárodní izolace, zůstaly. Zpočátku se je dařilo udržovat v dobrém stavu. V osmdesátých letech minulého století je Íránci celkem úspěšně použili během Irácko-íránské války proti modernějším MiGům 21 a 23. V devadesátých letech ale začaly letouny F-5 beznadějně zastarávat.


Švýcarské stíhačky F-5E Tiger II

Domácí kopie

Írán však kvůli mezinárodním sankcím nemohl nakoupit nové stíhačky v zahraničí. Proto se rozhodl vyvinout si svůj vlastní nový typ stíhacího letounu. Světu ho představil v roce 1997. Jmenoval se Azarachš a vypadal na chlup stejně jako americká F-5. Podobný postup by nebyl v leteckém průmyslu úplná novinka. Například Čína okopírovala v šedesátých letech sovětskou stíhačku MiG-21. Čínský klon, vyrobený ovšem se sovětským svolením, se jmenuje Chengdu J-7. Údajné nové íránské stíhačky však nejspíš nebyly ani nelegální kopie zahraničního letounu.

Šlo jen o zrekonstruovaná letadla F-5. Navzdory tomu vydali Íránci v roce 2000 prohlášení, že začínají se sériovou výrobou Azarachše. Íránský program vývoje stíhaček tím však neskončil. V roce 2004 zalétl Írán další údajnou stíhačku vlastní výroby, tentokrát pojmenovanou Sákih. Letoun je to opět velice podobný F-5. Má však dvě vertikální ocasní plochy místo jedné, jeho křídlo je mírně zvětšené a vstupy motorů mají nový tvar.

Znovu se proto zdá, že spíš než nová letadla jsou Sákihy jen přestavěné americké letouny F-5. Vloni v listopadu přišel Írán s další novou stíhačkou. Jmenuje se Kowsar. Sami asi brzo uhodnete, kterému zahraničnímu letounu jako by z oka vypadla. Je to zjevně další pokus recyklovat F-5.


Íránská stíhačka Sákih

Zdroje tu jsou

Kowsar nese podle webu aviationweek.com neobvyklou kombinaci vybavení. Radar pro něj vyvinul státní podnik Iran Electronics Industries. Je to kopie radiolokátoru používaného v už zmíněném čínském letounu J-7. Ten je však sám také okopírovaný podle italského vzoru. Nový radar má údajně dosah asi 55 kilometrů, což je proti původnímu americkému radiolokátoru F-5 zhruba trojnásobek. Kowsar může být vyzbrojen jak americkými střelami AIM-9J Sidewinder ze sedmdesátých let, tak jejich čínskou obdobou PL-5C.

Dostal také moderní kokpit a avioniku. Zajímavá je satelitní navigace. Kowsar údajně využívá jak americký systém GPS, tak ruský GLONASS. Podle webu globalsecurity.org v současnosti staví Írán sedm Kowsarů. Starších letounů Azarachš má šest, Sákihy má tři. Kromě toho by mu stále mělo zbývat ještě přibližně šedesát jednomístných stíhaček F-5A a F-5E a asi dvacet dvoumístných strojů F-5B a F-5F.

Materiálu na další přestavby je dost. Možná se brzo dočkáme oznámení o úspěšném záletu nového typu íránského stíhacího letounu. Ačkoliv jsou íránské stroje F-5 věkovité, jinde na světě na světě najdeme v aktivní službě i starší proudová letadla. Jsou to například americké bombardéry B-52, špionážní letouny U-2, nebo čínské kopie cvičného MiGu 15UTI, které stále ještě provozuje Severní Korea.


Íránská stíhačka Kowsar

Levná a spolehlivá

Stíhačka F-5 Freedom Fighter vznikla z iniciativy firmy Northrop jako alternativa k větším a robustnějším letounům F-4 Phantom II. Její konstruktéři kladli důraz na nízkou cenu, dobré manévrovací schopnosti a snadnou údržbu. V Americkém letectvu toho, s výjimkou krátkého nasazení ve Vietnamu, moc nenalétala. Kvůli své podobnosti s MiGem-21 se však skvěle hodila do letek agresorů k simulovanému boji při výcviku pilotů. Pro bojové nasazení však Americké letectvo před lehkými stíhači upřednostňovalo robustnější a rychlejší letadla s velkým dosahem.

Stíhačky F-5 se však ve světě neztratily. Našly široké uplatnění v leteckých silách amerických spojenců. Sloužily v letectvech víc než patnácti zemí. Mnoho států je používá dodnes. Například Švýcarsko pořádalo v roce 2014 referendum, jestli si má letectvo nechat letouny F-5 nebo nakoupit stíhačky JAS-39 Gripen. Švýcarští občané dali přednost F-5.

Po porážce jižního Vietnamu se ukořistěné letouny F-5 dostaly do sovětského bloku. Zkoumaly se i v Československu. Získané poznatky použil Sovětský svaz při konstrukci dvoumotorové stíhačky MiG-29. Z letounu F-5 vznikl také prototyp lehkého stíhače YF-17, z nějž se po úpravách stal F-18 Hornet. V osmdesátých letech vyvinul Northrop z F-5 lehkou stíhačku F-20 Tigershark. Nepodařilo se mu však pro ni najít zákazníka, a tak program ukončil.

Zdroj: Aviation Week, News Week, National Interest, War IS Boring, Popular Mechanics

 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Uzavře Írán Hormuzský průliv pro ropné tankery?

Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln opět demonstrovala americkou vojenskou přítomnost v ...

Protiletadlová obrana Íránu ve světle posledních událostí

Nedávno jsme si představili v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu íránské letectvo. Nyní je na ...

Írán představil nový bojový stíhací letoun Káhir-313

Při příležitosti 34. výroční islámské revoluce představil íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád nový ...

Írán vyhlíží špičkové ruské protivzdušné systémy S-300

Írán s Ruskem vyjednává o dodávkách protileteckých a protiraketových systémů S-300. Dodávka takto ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Luky
    17:03 13.03.2019

    pěkné obrázky strojů z NASA:
    https://arstechnica.com/scienc...

  • balm
    16:51 09.03.2019

    Skoro bych se zeptal, co dělá jejich Káhir-313 ... s výjimkou dokreslování v Photoshopu.

    • Miroslav
      17:31 09.03.2019

      Čo by robil? Roluje po dráhe aby to vyzeralo, že sa pripravuje k štartu na boj proti imperiálnym živlom.

      Ale jedno im musím uznať. Ak je postavené z PUR peny a preglejky tak je naozaj neviditeľné. Možno aj viac ako F-35

  • SofF
    14:14 09.03.2019

    opravdu zoufalost, vždyť jejich prostor je prakticky otevřený. Nějakou skupinku nájezdníků mohou zastavit ve spolupráci s PVO ale regulérní útok z několika letadlových svazů si bude moci dělat co chce.
    Rusové jim nabízeli starší model SU-30, neměli zájem. Přitom i tyto stroje by pro jejich letectvo byly kvalitativním skokem a hlavně by na ně měli díly i servis bez problémů.

    • Czertik
      01:18 10.03.2019

      Ja bych rekl ze i ty "vybehove" su-30 mel iran zajem, jen nemel penize.

  • astor
    19:12 08.03.2019
    • (11)

    To musí být ale skvělé stroje, že udržují stále v provozu. To i USA a jejich ozbrojené síly mají z Íránu vyzbrojenému historickou válečnou technikou takový strach, že z obavy před těmito zastaralými zbraňovými systémy tu chtějí budovat radar v Brdech, tu vyhlašují sankce ekonomické či jinak škodí Íránu kde můžou a ještě k tomu nutí své evropské satelity. Kde by mohl Írán ekonomicky být, nebýt těchto škodíků, kteří se viditelně nikdy nevměšují do vnitřních záležitostí cizích zemí, tak jako to dělá Rusko, jako v případě zvolení prezidentů Trumpa v USA a Zemana v ČR... :-)

    • Starlight
      00:34 09.03.2019
      Oblíbený příspěvek

      @astor

      10.02.2019 jsi na AN https://www.armadninoviny.cz/j... sám napsal: „... Účastnit se diskusí s partou zelenáčů, nadopovaných jediným správným názorem je doopravdy ztráta času. Smažte mi profil, na propagaci násilí a překrucování historie se podílet odmítám…“

      Není my jasné, proč se toho nedržíš?

      • astor
        05:34 09.03.2019

        Abych vás n.sr.l. Stačí?

  • Miroslav
    18:11 08.03.2019

    Irán nemá len tie nešťastné F-5. Vo výzbroji by mali mať aj F-4, Mirage, či F-14 ktoré by som už zaradil medzi modernejšie stroje, o level vyššie ako prvé spomenuté. Majú množstvo západnej techniky aj v dopravnom letectve, napríklad aj B747.

    Otázne je v akom sú stave a hlavne by ma zaujímalo ako ich toľké roky dokážu servisovať bez pomoci firiem ako Boeing, Sikorski či Lockheed.

    Z dlhodobého hľadiska im neostáva nič iné ako ísť cestou vlastného vývoja resp. reverzného engineeringu. Z USA nič nedostanú, Rusi sa tam tiež nebudú hrnúť. Irán je po desaťročiach sankcií bez devíz a Rusi o iránsku ropu velmi záujem nemajú takže im veľmi nemajú čo ponúknuť. Bude to ešte veľmi zaujímavé sledovať ako budú do budúcnosti riešiť masovú obmenu leteckej techniky.

    • Karlos73
      19:10 08.03.2019

      Ale je tu Čína, ktorá má záujem o iránsku ropu a plyn. Irán je vážny záujemca o čínsko-pakistanskú stíhačku JF-17 Thunder . Sranda by bola ak by mu Čína predala F-10 Vanguard čo je exportná verzia J-10. Izrael by asi porazilo, kedže ide o " IAI Lavi" :)

      • Miroslav
        19:27 08.03.2019

        Čína by bola schopná a zrejme aj ochotná dodať Iránu J-10 výmenou za ropu. Dávalo by to zmysel a bolo by to aj obojstranne výhodné. Jediný problém vidím v tom, že J-10 je stroj na úrovni prinajlepšom Jas-39. Samozrejme, že by to bol výrazný posun vpred avšak v prípade stretu s USAF by potrebovali stovky týchto lietadiel aby boli schopní ako tak ochrániť vzdušný priestor.

  • Pepin Nešpor
    15:07 08.03.2019

    Toje zoufalství

    • danny
      15:17 08.03.2019

      když to vezmeš z druhé strany, je obdivuhodné, že dokážou s velmi omezeným přístupem čemukoli, natož vojenskému materiálu nebo zboží dvojího užití vůbec to, co mají, udržovat 40 let v letuschopném stavu a ještě to nějak recyklovat, vylepšovat...

      • madrabbit
        15:47 08.03.2019

        No F-5 je relativně jednoduchý, když by bylo pevné zadání, věřím ,že i v ČR by se dal vyrábět a vylepšovat klon. Je to i vidě na F-14 - tam žádné nové ani přestavené kusy nejsou. Byť k drobným zlepšením mělo dojít.

        • danny
          16:13 08.03.2019

          jo, ale tady máš v letecké výrobě zázemí. Přece jen zkušenosti s výrobou licenční 21 a vlastní vývoj 29 a 39, to je obrovský vklad.
          U F-14 dělali nějakou integraci zbraní a ruský radar.

        • Miroslav
          19:52 08.03.2019

          Vyrobiť klon nie je zas také ľahké ako by mohlo zdať. Niekto si povie, čo je zložité na tom, rozobrať a premerať každú súčiastku. Toto problém nie je. Problém je neznalosť materiálov a technologických postupov výroby. To samozrejme má negatívny vplyv na konečnú životnosť a spoľahlivosť klonu. Časom by sa dalo priblížiť týmto štandardom ale dovtedy bude úroveň týchto poznatkov a spôsobilostí zase o level a viac pozadu za svetom

          • Czertik
            01:53 09.03.2019

            Ano, material by byl nejvetsi problem,jenze vtip je v tom, ze veskery material na kridla, motory apod jde bezne koupit na civilnim trhu.
            A urcit z jakeho materialu je to ono udelane, dnes uz neni. Dokonce i kdyby si chtel dat zcela novy material, tak dnes uz to neni problem - na unavu, vydrz apod uz mas programy, ktere ti vse overi, spocitaji, ty lepsi dokonce i navrhnou material podle pozadavku.
            Jedine co bys potreboval je vypocetni vykon a "opici" co by ti tam zadala data na simulaci.
            A co se tyka technologie vyroby - ta jde pri trose experintovani uple sama, byt ano, pro arabace kteri nemaji to, comu se rika selsky (normalni) rozum, tak rozjet vyrobu muze byt velkou prekazkou.

          • Miroslav
            09:28 09.03.2019

            Už som to tu niekoľkokrát spomenul, že v tomto smere podnikám tak do toho trochu vidím. Častokrát sa stretávame s požiadavkou urobiť klon resp. vykresovú dokumentáciu na už existujúce stroje a zariadenia. Ti úprimne poviem, že to je najhoršia robota zo všetkých ten reverzný engineering. A keďže si zákazníci myslia, že je to ľahké tak ani za to nie sú ochotní zaplatiť.

            S tými materiálmi to nie je také jednoduché ako by si si mohol myslieť. Na trhu sa síce dá kúpiť naozaj všetko ale len nerezových ocelí je nepreberné množstvo typov. O rôznych kompozitoch a zliatin ani nehovorím. Na to sa samozrejme nabaľujú problémy s výrobnými postupmi a vývoj technologických systémov.

            Ako hovorím. Teoreticky by šlo skopírovať taký Gripen. Ale ten proces by bol taký zdĺhavý a finančne náročný, že dovtedy už budú iné lietadlá o 2 generácie popredu.

          • balm
            16:45 09.03.2019

            @Czertik
            Počítačové modelování odhaduje, nikoliv ověřuje, protože k tomu je potřeba testování v laboratořích, prototypy a stejně přijdou situace a scénáře, se kterými se nepočítalo. K dokonalosti a bezchybnosti má počítačové modelování ještě hodně daleko.

          • danny
            12:54 11.03.2019

            Miroslav: oni mají všichni zamotanou hlavu z oslavných článků o 3D tisku atd... Znám podobný efekt z oblasti datové analytiky, kde jsou všichni zblblí z marketingových materiálů popisujících zářnou budoucnost AI, robotiky deep machine learning a pod... Posadit je pak do reality je pak často nadlidský úkon.
            Ještě k těm íráncům jeden detail. Oni se nedostanou ani k civilním součástkám. A přesně takový duralový potah křídla bude 100% řazen mezi zboží dvojího použití a sankce.

  • DanCZer
    15:06 08.03.2019
    Oblíbený příspěvek

    Tyhle články o letecké modelařině vždy osvěží diskuse... :D

    • Miroslav
      18:16 08.03.2019

      Hlavne keď príde na rad téma ako Irán postavil Stealth stíhačku F-313.