Islámský stát se v Iráku vrací jako povstalecké hnutí

Iráčtí vojáci na severu Iráku nasazení k boji proti IS. / archiv autora

Po svém teritoriálním zhroucení na konci roku 2017 se Islámský stát (IS) na severu Iráku etabloval jako povstalecké hnutí. Početné zástupy přeživších ozbrojenců s bojovými zkušenostmi a obratná propaganda pomáhají IS vytvářet mediální obraz jako jediného skutečného povstaleckého hnutí sunnitských muslimů.

Duch Islámského státu stále žije

Současné protivládní nepokoje v irácké provincii Kirkúk byly velmi pravděpodobně plánovány ještě před říjnovým dobytím města Havídža iráckou armádou. Havídža bylo přitom poslední irácké území pod kontrolou radikálů mimo příhraniční oblasti se Sýrií.

 

 

Přestože tiskové zprávy ze 4. října 2017 označily obsazení Havídži za přelomový úspěch, IS v Iráku od počátku letošního roku upevňuje své pozice. Dosavadní snahy iráckých ozbrojených sil, tvořených armádou, policií, protiteroristickou službou a šíitskými Lidovými mobilizačními silami (Hašd Šaabí), se totiž soustředily jen na dobytí hlavních aglomerací a dálnice spojující Bagdád s Kirkúkem. Postup Bagdádu proto zanechal značné mocenské vakuum ve venkovských a horských oblastech.

 

V letošním roce se odlehlé pohoří Hamrín, Hamrínská pánev a Havídžská planina staly útočištěm pro radikální bojovníky poraženého IS. Jejich přítomnost představuje hrozbu místnímu obyvatelstvu, jemuž se nedostává žádné ochrany ze strany iráckých ozbrojených sil.

 

Navzdory tvrzení, že byl samozvaný kalifát po listopadovém dobytí zbývajícího území v provincii Anbár poražen, společné úkolové síly pod vedením USA CJTF-OIR (Combined Joint Task Force-Operation Inherent Resolve) přiznaly, že boje proti IS v pohoří Hamrín a ve venkovských oblastech provincie Ninive pokračují. Podle tiskové zprávy CJTF-OIR z 9. února zničily koaliční nálety dvacet tunelů, dvě zásobovací trasy a tři opevněné pozice.

 

Konflikt s IS se proto z pohledu CJTF-OIR ve skutečnosti nikdy nezastavil, ale pouze změnil svůj charakter. Z válčení na frontě se stal protipovstaleckým bojem a sběrem zpravodajských informací o nepříteli. 30. dubna oznámila CJTF-OIR konec hlavních bojových operací na zemi. Po ceremoniálním ukončení aktivit velitelství pro pozemní operace (Land Component Command) v Bagdádu CJTF-OIR podniklo několik leteckých útoků na cíle v okolí Havídži. To naznačuje, že letecké útoky budou nadále pokračovat.

 

Etnické dělení severního Iráku; větší foto / archiv autora

 

Ovládnutí iráckého venkova klíčem úspěchu

Tažení iráckých ozbrojených sil a jejich šíitských spojenců z Hašd Šaabí proti IS v říjnu 2016 vyvrcholilo útokem na Mosul. Jejich taktika spočívala v rozfázovaných útocích, jejichž součástí bylo obkličování měst, obsazování vesnic v jejich okolí, zabezpečování těžebních zařízení a zajišťování průjezdnosti hlavních silničních tahů. Městská centra irácká armáda osvobozovala buď prostřednictvím opotřebovávací války, nebo uzavíráním dohod o evakuaci radikálních bojovníků na území pod kontrolou IS.

 

Nedostatkem přístupu Bagdádu se ukázalo být příliš velké množství odlehlých venkovských oblastí, jejichž dobytí bylo odloženo na později. Často šlo o území opuštěná Pešmergou (kurdskými ozbrojenými silami), jejíž bojovníci se několik týdnů po referendu o nezávislosti 25. září 2017 stáhly směrem na severovýchod do Kurdistánu. Irácké ozbrojené síly a Hašd Šaabí teritorium kontrolované Kurdy od poloviny roku 2014 rychle obsadily. Po porážce IS se obnova vládní moci na těchto územích stala prioritou premiéra Iráku Hajdara Abádího.

 

Nelze tedy mluvit o návratu IS, protože z řady oblastí nebyl nikdy zcela vytlačen. Snaha ovládnout co největší část iráckého území kulminovala v době před květnovými parlamentními volbami. Premiér Abádí a jeho volební aliance Nasr al-Iraq usilovali o znovuzvolení i v nestabilních severoiráckých oblastech, která se Bagdádu podařilo obsadit na úkor IS a Kurdů.

 

Rozdělení vlivových zón na severu Iráku. / archiv autora

 

Květnové irácké volby

Irácký premiér doufal, že se 9. prosince 2017 deklarované vítězství nad IS pozitivně promítne do volebních výsledků. Abádího převážně šíitská koalice se o hlasy voličů ucházela ve všech 18 provinciích státu, čímž se pokusila překonat zakořeněné sektářské dělení země. Její kandidáti se účastnily volebního klání nejen v Anbáru se sunnitskou většinou, ale i ve třech severních provinciích, které jsou součástí iráckého Kurdistánu.

 

Abádího obratné vedení kampaně se poučilo z chyb předcházejícího premiéra Núrího Málikího, jehož šíitský šovinismus a silový zásah proti sunnitským protestům v Havídži a Ramádí roku 2013 přispěl ke vzniku IS.

 

Podle oficiálních sobotních výsledků však Abádí se 42 získanými křesly ve volbách utrpěl porážku. Jeho strana skončila až na čtvrtém místě za Sadristickým hnutím šíitského duchovního Muktada as-Sadra (54 křesel), Kurdskou demokratickou stranou (50) a proíránskou stranou Fateh (47). Irácký parlament (329 členů) čekají v blízké budoucnosti náročná koaliční vyjednávání.



Volební výsledky:

Sadristické hnutí

54

 protisunnitská strana šíitského duchovního Muktada as-Sadra

Kurdská demokratická strana Iráku

50

 součet křesel za Kurdistán a většinově arabské území Iráku

Fateh

47

 šíitská proíránská strana

Nasr al-Iraq

42

 strana dosavadního premiéra Hajdara Abádího

Vlastenecká unie Kurdistánu

35

 součet křesel za Kurdistán a většinově arabské území Iráku)

Koalice právního státu

26

 strana vedená bývalým premiérem Núrím Málikím

Menšiny / ostatní

21

 

Al-Wataniya

21

 

Tayar al-Hikmah

19

 

Muttahidoon

14

 



Před účastí ve volbách Iráčany 22. dubna varoval mluvčí IS Abú Hasan Muhadžir. Ve svém prohlášení hovořil o úmyslu IS narušit zázemí většinově arabských národních států, např. prostřednictvím útoků na irácké volební místnosti 12. května. Jeho hrozby se nakonec vyplnily.

 

Zpravodajská agentura Reuters 12. května informovala, že se IS přihlásil bombovému útoku nedaleko Kirkúku, jež irácké bezpečnostní složky spojují s volbami. Oběťmi útoku se stali dva voliči a člen místní volební komise.

Situace na severu Iráku dnes představuje jedno z největších bezpečnostních rizik země. IS téměř jistě využije etnické a náboženské dělení tamního obyvatelstva. Sunitští Arabové, sunitští Kurdové, Jezídové, sunitští i šíitští Turkmeni a další etnické (Asyrijci, Arméni...) a náboženské (křesťané, zoroastrijci...) skupiny společně obývají nestabilní oblast, která poskytuje živnou půdu pro rozšiřování radikálních islámských myšlenek.

 

Vše je navíc umocněno pro život negativními klimatickými změnami, rostoucím počtem obyvatel i zaostalou ekonomikou zemí Středního východu. Jedno je tedy jisté – ideologie IS, která dává velmi jednoduché odpovědi na ty nejsložitější otázky a poskytuje i tomu „nejposlednějšímu“ sunnitovi moc a velmi jasný smysl života v čím dal komplikovanějším světě, z oblasti Středního východu mnoho let, možné dekád, nezmizí.

 

Zdroje: Reuters, Jane’s, CJTF-OIR, ANF

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

POLEMIKA: Souboj Ruska a Západu o Libanon na pozadí Sýrie

Nerealizovaná ruská vojenská smlouva s Libanonem je jedním z mála obchodně-vlivových projektů Moskvy, které v zájmových oblastech severní Afriky a vybraných státech Asie nevyšly. Jestli prozatím, nebo ...

Kam směřují události v Sýrii?

Svět současnosti funguje na principu „předcházení-předejití“, čili je snahou souběžně přijímat takové politické, ekonomické a vojenské kroky, jež umožní předejít případné „protihráče“. A protože ...

Zastaví izraelské útoky dodávky ruských systémů S-300 do Sýrie?

Izraelské letectvo v posledních letech opakovaně útočilo na cíle v Sýrii. Zaměřovalo se především na základny spojené s působením íránských jednotek, ale výjimkou nebyla ani syrská protivzdušná obrana ...

Izraelský dron zničil systém protivzdušné obrany Pancir-S1

Izrael ve čtvrtek provedl odvetný letecký úder na íránské cíle v Sýrii a podle tiskové zprávy izraelského letectva, zasáhl téměř všechny tamní íránské základny. Při úderech byl mimo jiné zničen i ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • KOLT
    09:03 23.05.2018

    Charlie – poměrně správný postřeh (nemyslím tedy ten atom...). Všichni, kdo mluví to tom, jak byl v Iráku klid, by se měli podívat do minulosti vcelku nedávné. Saddám se dostal k moci mírumilovně, že? Neterorizoval vlastní obyvatelstvo, především majoritní šíity. Vůči etnickým minoritám se choval zcela mírumilovně, dokonce jim zdarma dodával drahé chemické sloučeniny. Nevedl vleklou opotřebovávací válku s Íránem, kdepa. Nenapadl sousední pidistát, díky čemuž dostal od mezinárodní společnosti na budku a prodloužil bídu obyvatel o víc jak dekádu. Jj, skvělé místo k žití byl ten Irák... Čímž tedy netvrdím, že to po zásahu a především po stažení se Amíků bylo lepší. Mnohdy ne. Ale samozřejmě hodně záleží na tom, z pohledu jaké skupiny obyvatel se na to díváte....

  • Charlie
    08:25 23.05.2018

    Tak ono Saddám to tam držel pod palcem dost brutálním terorem a ty vejlupci, co teď šéfujou IS, se rekrutovali z řad jeho nejhorších hrdlořezů. Ve velbloudistánu nikdy klid nebyl a nikdy tam klid nebude, mordovat se navzájem je jejich tradice a současně jediná zábava (když nepočítám závody na velbloudech, ty sou jen pro bohatý).

    Jediný řešení je nechat celej střední východ dobýt IS a pak to v rámci boje proti terorismu zasklít atomem od moře k zálivu.

  • lorgarius
    10:07 22.05.2018

    je jasne, ze mier a stabilita v regione este peknych par rokov nebude /ak vobec niekedy/. a karty budu nadalej miesat aj vonkajsi hraci a ich zaujmy.