Rázná premiérka Meloniová: Záchytné uprchlické tábory v Albánii

Rázná premiérka Meloniová: Záchytné uprchlické tábory v Albánii
Imigranti mířící do EU (2015) / depositphotos.com (Zvětšit)

Na albánském území vzniknou dvě záchytná zařízení pro běžence, kteří se budou plavit směrem k italským břehům. Řím se tak snaží dostat pod kontrolu migrační vlny přes Středozemní moře, jež se letos podle počtu osob oproti loňskému roku zdvojnásobily. Giorgia Meloniová, premiérka Itálie, s jejich otevřením počítá na jaře příštího roku.

Albánsko-italská dohoda o migraci zůstala až do začátku listopadu utajovanou záležitostí. Jejímu uzavření nepředcházela ani veřejná diskuze, ani politické konzultace. Bruselský časopis International Politics and Society (IPS) odhaduje vznik dohody na polovinu srpna, kdy Albánii navštívila italská premiérka. „Giorgia o tom se mnou mluvila už před létem. Pak jsme spolu hovořili 15. srpna, kdy navštívila Albánii,“ uvedl Edi Rama, předseda vlády v Tiraně. „Měli jsme i další žádosti z jiných zemí, ale Itálii jsme odmítnout nemohli.“

6. listopadu se Řím a Tirana dohodly na posílání osob zchycených italskou námořní stráží ve Středozemním moři do středisek na severozápadním pobřeží Albánie. Jejich kapacita má zpočátku dosáhnout 3000 osob. V plném provozu zvládnou ročně posoudit až 36 000 žádostí o azyl. Ženy, děti a jiné „zranitelné“ osoby budou přesunu do Albánie ušetřeny a jejich případům se Itálie bude věnovat přímo na svém území. Zařízení na albánském určená pouze pro muže budou spadat pod italskou jurisdikci a Řím se v plné výši postará o jejich financování.

Dohoda počítá se zřízením dvou center s rozdílnými funkcemi. V albánském přístavním městě Shengjin bude umístěno přijímací a screeningové pracoviště. Na opuštěné vojenské základně v Gjaderu pak dojde k vybudování záchytného střediska, kde budou ubytováni běženci splňující podmínky pro podání žádosti o unijní azyl. Prozatím není jasné, co se stane s jedinci bez nároku na azyl. Řím ve veřejných vyjádřeních se zaměřuje na hrozbu okamžité deportace, která má migranty od pokusu dostat se k italským břehům odradit. Okamžitá deportace ovšem není v EU legální, protože všichni příchozí mohou na unijním území o azyl požádat. Jelikož Albánie není členem EU, tato pravidla se na ni nevztahují. Italská vláda si od tohoto projektu slibuje „urychlení vyřizování žádostí o azyl stejně jako případného návratu do vlasti“.

Meloniová pravicová strana Bratři Itálie (Fratelli d’Italia) čelí rostoucímu domácími tlaku, protože se jí nedaří plnit volební slib nelegální migraci omezit. Jak informoval IPS, od letošního ledna se k italským břehům dostalo více než 145 000 migrantů. Za celý loňský rok se přitom na italskou půdu dostalo jen 88 000 osob.

Giorigia Meloniová albánsko-italský migrační pakt představila jako „evropskou dohodu“ a „inovativní řešení“. Jeho cílem je zastavit nárůst počtu pokusů dostat se ze severní Afriky přes Středozemní moře do Itálie. „Masové nelegální přistěhovalectví je jev, se kterým se... členské státy Evropské unie nemohou vypořádat samy,“ varovala italská premiérka na společné tiskové konferenci s Edim Ramou. „Rozhodující roli může sehrát spolupráce mezi členskými státy EU a zeměmi, které prozatím členy EU nejsou.“

Řím a Tirana nemusely dlouho čekat na vlnu kritiky, která všechny politické návrhy na řešení migrace z Afriky zpravidla následuje. V mezinárodním srovnání se albánsko-italská dohoda dočkala srovnání s americkou věznicí Guantanámo či s britským „rwandským řešením“. Další pozorovatelé a neziskové organizace varují před obcházením dublinských dohod o vyřizování azylových žádostí nebo před porušováním mezinárodního uprchlického práva. Část kritiků též poukazuje na využívání chudých a manipulovatelných balkánských zemí mimo EU k offshoringu citlivých migračních rozhodnutí.

Srovnání s americkou věznicí Guantanámo na Kubě z úst italského opozičního politika Riccarda Magiho (ze strany +Europa) je nadnesené. Řím se totiž na albánském území nechystá zadržovat žádné osoby podezřelé z terorismu na dobu neurčitou. Na druhé straně britský plán deportací do Rwandy vykazuje podobné rysy jako albánsko-italská dohoda. Londýn navrhoval deportaci migrantů, kteří se přes kanál La Manche dostávají do Velké Británie na malých člunech, k vyřízení jejich azylových žádostí do Rwandy. V případě zamítnutí mělo dojít k jejich návratu do země původu bez nutnosti pobytu na britském území.

Dne 15. listopadu ovšem Nejvyšší soud Spojeného království prohlásil „rwandský plán“ za nezákonný. Soud jednomyslně rozhodl, že žadatelé o azyl vyslaní do Rwandy budou „vystaveni reálnému riziku špatného zacházení“. Plán vyvolával kontroverze již od svého vyhlášení loni v dubnu. V červnu minulého roku byl první deportační let zrušen krátce před startem poté, co „rwandský plán“ zrušil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Spojené království se stále hlásí k Evropské úmluvě o lidských právech (na rozdíl od Ruska a Běloruska), a proto podléhá rozhodnutí štrasburského soudu. Nejvyšší soud Spojeného království se ve svém rozhodnutí později opřel o četné mezinárodní smlouvy a vnitrostátní zákony. Albánsko-italský plán může skončit u soudu podobným výsledkem.

Další kritikové poukazují na obcházení dublinských dohod (Dublin III), které určují odpovědnost za vyřízení žádosti o mezinárodní ochranu. Podle Dublinu III je za vyřízení žádostí o azyl a poskytnutí práva k pobytu odpovědná první unijní země, na jejíž území ta která osoba vstoupí. Posílání migrantů ze Středozemního moře přímo do Albánie oslabuje jejich nároky na azylové řízení podle unijního práva. Premiérka Meloniová ujišťuje, že pracovníky pro zpracování žádostí bude poskytovat Itálie, zatímco albánská policie bude mít na starosti jen bezpečnost a dohled. „[Dohoda] je plně v souladu s právem Evropské unie a mezinárodním právem,“ tvrdí Meloniová. Evropská komise zatím žádné stanovisko k albánsko-italskému postupu nevydala. „Jsme v kontaktu s italskými orgány, protože potřebujeme znát detaily. Žádáme, abychom obdrželi podrobné informace o tomto typu ujednání,“ uvedl stručně mluvčí Evropské komise.

Některé neziskové organizace plán Říma ostře odsuzují. Podle newyorské organizace International Rescue Committee (IRC) dohoda zasazuje další ránu do principu solidarity EU. „Plán italské vlády vybudovat přijímací střediska pro uprchlíky a žadatele o azyl v Albánii svědčí o nepřiměřené snaze zabránit lidem v příchodu do EU. Místo toho by se měla snažit o vytvoření bezpečné a legální cesty pro lidi, kteří hledají útočiště,“ vyzývá Susanna Zanfriniová, ředitelka IRC pro Itálii. „Nad uplatňováním italského práva v Albánii se vznášejí velké otazníky. Zůstává nejasné, jak migranti mohou získat azyl a uplatnit svá základní práva na území mimo EU.“

Amnesty International (AI) nepokládá navrhovanou dohodu za legální, protože běženci budou čelit zvýšenému riziku navracení do zemí porušujících lidská práva. Lidé zachránění na moři italskými orgány spadají pod italskou jurisdikci a nemohou být podle AI převezeni do jiné země před posouzením žádosti o azyl. „Itálie tvrdí, že zadržení lidé zůstanou pod italskou jurisdikcí, ale ve skutečnosti bude dohoda sloužit k obcházení vnitrostátního, mezinárodního a unijního práva. To může mít zničující důsledky pro lidi žádající o azyl, kteří budou vystaveni dlouhému zadržování a dalšímu porušování práv mimo kontrolu italských soudních orgánů. Evropská komise již dala jasně najevo, že azylové právo EU nelze uplatňovat mimo EU,“ uvedla Elisa De Pieri, regionální výzkumná pracovnice AI.

Ani Oliviero Forti z charitativní organizace Caritas Italy nedává albánsko-italské dohodě moc šancí na úspěch. V případě zániku práva na pobyt v albánských zařízeních bude Itálie podle dohody „muset dotyčné migranty okamžitě přemístit z albánského území“. K návratu migrantů do země původu potřebuje mít Itálie uzavřenou dvoustrannou repatriační dohodu. Ve většině případů takové dohody neexistují. „Na konci procesu [v albánských centrech] se ocitneme v situaci, kdy budeme muset do Itálie převézt všechny osoby. Ať už s určitou formou mezinárodní ochrany, nebo bez ní,“ vysvětluje Forti.

Poslední kritický bod se týká státní suverenity, podle níž státy nepředávají území k dispozici jinému státu a nedochází na nich k výkonu zahraničních úřednických rozhodnutí. Proto například Frontex na zahraničních misích nemůže přebírat žádné exekutivní úkoly, ale pouze pozorovat. Extrateritoriální území je v Albánii povoleno pouze pro diplomatické účely na velvyslanectvích nebo pro vojenské účely NATO. Podle italsko-albánské dohody však oba uprchlické tábory nebudou „považovány za součást Albánie“. Tirana s tím dle časopisu ISP souhlasí, protože „zůstává zkorumpovaným, chudým státem vedeným zkompromitovaným, a tudíž snadno manipulovatelným vůdcem“.  Takoví politici jsou schopni udělat cokoli, aby „posílili svou moc a prestiž na světové scéně“.  

Albánsko-italská dohoda je první svého druhu, kdy země EU přenechává své azylové řízení nebo jeho část zemi usilující o vstup do EU. Jádrem plánu je přesvědčení, že průběh azylového řízení v Albánii odradí migranty od pokusu překonat Středozemní moře a dostat se na italské území. Řím chce také albánské tábory využívat z důvodu jejich polohy mimo EU, protože se na ně nebudou vztahovat k migrantům přívětivé azylové unijní zákony. „Může to být příklad, který ostatní země budou následovat, zejména pokud bude dobře fungovat,“ uvedla premiérka Meloniová. „Naše dohoda s Albánií je velmi inovativní a velmi chytrá. Ostatní evropské země na její výsledky s velkým zájmem čekají.“

Zdroje: IPS, CNN, Amnesty International, BIRN, Euronews, Frankfurter Rundschau

Nahlásit chybu v článku


Související články

Itálie modernizuje tanky C1 Ariete

Podle italského vojenského blogu Ares Osservatorio Difesa hloubková modernizace 125 tanků C1 Ariete ...

Leonardo AW249: Nový bojový vrtulník z Itálie

Od roku 2017 italská firma Leonardo na základě domácí vládní zakázky v hodnotě 487 milionů euro ...

PREMIUM Itálie má zájem o 250 tanků Leopard 2 a bojová vozidla pěchoty CV90

Italská tisková agentura Agenparl informuje (bez uvedení zdroje) o zájmu Říma koupit 250 německých ...

Itálie kupuje německé tanky Leopard 2A8

Italské ministerstvo obrany hodlá koupit 133 německých tanků Leopard 2A8. Půjde o zásadní posílení ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Scandinavian81
    12:16 28.11.2023

    když čtu ty názory dobroserů z neziskovek, tak se mi otevírá kudla v kapse

    když čtu ty názory dobroserů z neziskovek, tak se mi otevírá kudla v kapse

  • tomas.foldyna
    14:26 27.11.2023

    Amnesty international je bohužel ostudným příkladem pokrytecké politiky ...

    Amnesty international je bohužel ostudným příkladem pokrytecké politiky ...

    • conservative carp
      18:34 27.11.2023

      Když čtu reakce z ITA opozice a aktivistů všemožných nevládek na pokus "postfašistky" začít imigraci konečně nějak řešit, nejen dokola alibisticky žvanit, je to splín a beznaděj. ...Zobrazit celý příspěvek

      Když čtu reakce z ITA opozice a aktivistů všemožných nevládek na pokus "postfašistky" začít imigraci konečně nějak řešit, nejen dokola alibisticky žvanit, je to splín a beznaděj.
      Dokud Evropa nepadne úplně na držku, nic se zde nezmění. Idiocie evr. mainstreamu razit ty nejstupidnější cesty a zadupávat racionální byla a je bohužel nekonečná.Skrýt celý příspěvek

      • Západňan
        16:37 28.11.2023

        No dobře, ale chyba je i na straně pravicových politiků, že na toto neustále nepoukazují, neomlacují to těm levicovým šílencům o hlavu, nevyužívají to ve volební kampani. Vede to ...Zobrazit celý příspěvek

        No dobře, ale chyba je i na straně pravicových politiků, že na toto neustále nepoukazují, neomlacují to těm levicovým šílencům o hlavu, nevyužívají to ve volební kampani. Vede to pak k úvahám, zda vůbec chtějí pravicoví pollitici vítězit ve volbách, zda chtějí po případném vítězství něco změnit atd.

        V USA se mezi řadovými voliči Republikánů setkáváme s názorem, že vedení Republikánské strany je smluveno s Demokraty, že o vítězství a změnu mu vůbec nejde a že se chce jen zalíbit bohatým lobbistům. A to pak vede k podpoře politiků jako je Donald Trump, protože voliči mají pocit, že je konvenční politici zradili.Skrýt celý příspěvek

        • conservative carp
          18:29 28.11.2023

          Pravicové (opravdu, ne PR hesly) strany v Evropě dnes takřka nejsou. Zrovna Meloni je přijemne překvapeni a má snahu něco dělat. Co si lze ale myslet, když v UK už i tradični ...Zobrazit celý příspěvek

          Pravicové (opravdu, ne PR hesly) strany v Evropě dnes takřka nejsou. Zrovna Meloni je přijemne překvapeni a má snahu něco dělat.
          Co si lze ale myslet, když v UK už i tradični konzervanti léta dělají - u Johnsona to bylo úplně evidentní- progresivistickou woke politiku a nadbihaji duchu doby?
          Bohužel na Západě se politika zdeformovala do lobbismu na 4lete období, bez ideí a dlouhodobějších vizí. A když tuhle bažinu tradičních stran někdo jakoby chce změnit, výsledek je ještě horší. U nás = Bárta, pak Bureš, pak Okamura. Osobně si myslím, že jde primárně o krizi společnosti, hodnot a z toho sekundárně logicky plyne krize politiky. Ne naopak.
          Jak je to moudré přísloví: ryba smrdí od ocasu nebo tak nějak :-)Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...