Izraelské houfnice ATMOS na tatrováckém podvozku pro Thajsko

Houfnice ATMOS na kolovém podovozku Tatra 815 (6×6); větší foto / Royal Thai Marine Corps

Thajská námořní pěchota (Royal Thai Marine Corps) podepsala s izraelskou firmou Elbit Systems smlouvu o dodávce šesti samohybných houfnice ATMOS. Cena smlouvy dosahuje 26 milionů dolarů. Pro našince je nepochybně zajímavé, že houfnice ATMOS je umístěná na tatrováckém podvozku.

Thajské pozemní síly RTA (Royal Thai Army) již provozují 16 houfnice ATMOS ráže 155 mm (52 kalibrů) na tatrováckém podvozku 6×6. Podle první smlouvy z roku 2012 Elbit Systems dodala RTA šest houfnic ATMOS za 30 milionů dolarů. Pět houfnic ATMOS bylo sestaveno v thajském zbrojním podniku Weapon Production Centre (WPC). Dodávky byly dokončeny na začátku roku 2016. V roce 2017 RTA zamluvila dalších 12 houfnic ATMOS ve stejné konfiguraci.

 


 

Nejnovější objednávka šesti houfnic ATMOS pro thajskou námořní pěchotu se zřejmě uskuteční ve stejné konfiguraci, tedy na tatrováckém podvozku 6 × 6. Thajská WPC sestaví a dodá RTMC houfnice ATMOS do 28 měsíců.

 

V případě RTMC půjde o kvalitativní skok, protože ve výzbroji thajské námořní pěchoty se dosud nalézalo pouze 36 obstarožních amerických tažných houfnic M101 ráže 105 mm a 18 tažných houfnic GC-45/GHN-45 ze 70. a 80. let minulého století.
 

RTA navíc počítá s nákupem dalších 36 samohybných houfnic, pravděpodobně opět izraelských ATMOS. Thajsko se tak stává čtvrtým největším uživatelem houfnic ATMOS, které původně vyvinula izraelská firma Soltam Systems (od roku 2012 součást společnosti Elbit Systems). V minulosti houfnice ATMOS nakoupila Rwanda, Uganda a Ázerbájdžán.

 

Samotná dělostřelecká nástavba byla využita při vývoji dělostřeleckých systémů na lokální podvozkové platformě, jako rumunského ATROM (podvozek ROMAN 26.360 DFAEG 6 × 6 ) nebo polského Kryl ( Jelcz 663.32 6×6 ) – polská ani rumunská houfnice však zatím nebyly zařazeny do výzbroje.

 

Nejnovější verze houfnice ATMOS se v blízké budoucnosti stanou páteří izraelského dělostřelectva, i když není rozhodnuto, zda budou umístěny na pásovém nebo kolovém podvozku. V současnosti ATMOS mají automatické nastavení náměru a odměru, nejnovější verze pro izraelskou armádu získá i automatické robotické rameno, které umožní vést udržitelnou palbu 8 ran za minutu. V nabíjecím prostoru navíc nebude třeba (teoreticky) žádného operátora.

 

Dostřel děla ráže 155 mm (52 kalibrů) s municí s prodlouženým doletem (M02 155 mm ERFB/BB) je 41 km, s tříštivo-trhavou municí L15 30 km a standardní NATO municí M107 je dostřel 22 km. K dispozici bude jak klasická munice, tak munice s koncovým navedením (GPS). V případě zcela automatické houfnice ATMOS dokáže palbu vést jediný člověk, ale typickou posádku bude tvořit tři až šest vojáků.


 

ATMOS ve výzbroji thajské námořní pěchoty.

 

ATMOS na tatrováckém podvozku 6×6 uveze 32 projektilů a příslušný počet prachových náplní. Při dělostřeleckém přepadu ATMOS s poloautomatickým nabíjením umožní vypálit tři rány za 15 sekund, pět ran za minutu a při dlouhodobé ustálené palbě až 80 ran za hodinu.

 

Houfnice ATMOS je nabízená i s jinými hlavněmi, například izraelskými ráže 155 mm o délce 39 nebo 45 kalibrů, nebo dokonce se sovětskou M-46 ráže 130 mm.

 

Systém řízení palby pracuje standardně s digitálními informacemi, které poskytuje předsunutý dělostřelecký návodčí. Posádku tvoří typicky čtyř až šest osob, včetně dvou nabíječů. Kabina Tatrovky je pancéřovaná a poskytuje ochranu proti ručním palným zbraním a střepinám dělostřeleckých granátů.

 

Maximální rychlost na zpevněné cestě houfnic ATMOS je 80 km/h a dojezd 1000 km.

 

Kopřivnická Tatrovka má dlouhou tradici v dodávání kolových podvozku pro dělostřelecké systémy. Samozřejmě jde o houfnice rodiny DANA, ale v poslední době to byla například i dodávka houfnic CAESAR 8×8 do Dánska na tatrováckém podvozku řady TATRA FORCE. Jde o první případ, kdy vozy české značky Tatra zamíří do armád původních členů NATO.

 

Dále musíme zmínit jihoafrickou houfnici T5-52. S největší pravděpodobností pro různé dělostřelecké raketové systémy využívá tatrovácký podvozek mimo jiné Indie, která vyrábí podvozky v licenci.

 

Zdroj: BMPD.livejournal

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruská armáda získá 200 tanků každý rok

Podle Jurije Borisova, náměstka ruského ministra obrany pro vyzbrojování, ruská armáda plánuje každý ...

CV90: Evoluce na bitevním poli

Co mají společné Dánsko, Estonsko, Finsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Švýcarsko? Všichni těží z ...

Houfnice DANA české armády mohou být modernizovány podle standardů NATO

Není žádným tajemstvím, že modernizace dělostřelectva české armády je více než nutná, protože jeho ...

Kladivo na dělostřelectvo: Jihokorejská raketa KTSSM

Armáda Jižní Koreje zařadí do výzbroje novou domácí balistickou raketu krátkého doletu KTSSM (Korea ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • ARES
    19:32 29.04.2018

    Starlight

    K zasvěcenému výkladu o životnosti hlavní není co dodat, naprosto výstižně popisuje podstatu problematiky.

    Dovoluji si přidat jen několik skutečností.

    Čím má hlaveň větší ráží a balistický výkon, tím „chladnější“ bezdýmý prach musí být užit, aby se snížilo tepelné zatížení hlavně. Nejteplejší jsou nitrocelulozové prachy o výbuchové teplotě 2600 až 2900 oC, užívají se pro malorážové zbraně, pro děla středních balistických výkonů jsou to nitroglycerinové prachy o výbuchové teplotě 2300 až 2600 oC, u vysokovýkonných děl je to 1900 až 2300 oC. Čím je výbuchová teplota bezdýmého prachu nižší, tím jeho shořením se udělí střele menší kinetická energie a prachová náplň tím vychází hmotnější. Čím jsou děla výkonnější, tím chladnější prach se musí nejen použít, ale i umět vyrobit. (Pozn. – bezdýmé prachy jsou zde charakterizovány podle chemického složení, výrobci je někdy pojmenovávají svým firemním označením, např. balistid).

    Teplota tavení oceli je přibližně 1540 oC. Když její teplota ohřevem překročí 200 oC, začne klesat její pevnost, odolnost proti otěru a erozivzdornost. Aby nedošlo k přehřátí hlavní nad uvedenou mez, musí se dodržovat režim střelby. U automatických malorážových zbraní je to maximální dovolený počet ran v dávce, např. u ráže 30 mm je to 20 až 25 ran. U děl je to udání počtu ran vystřelených za hodinu, resp. minutu. Pohybuje se to v režimu cca 1 rána/min, při kterém dojde k rovnováze mezi oteplením hlavně výstřelem a jejím ochlazením okolním vzduchem.

    K ilustraci. V čs. armádě byl v 50.tých letech zaveden sovětský 57 mm PTK vz.43. Úsťová rychlost protipancéřové střely byla 990 m/s, podkaliberní 1 270 m/s. Byl u nás licenčně vyroben v počtu 1200 kusů. Byl vznesen požadavek na kontrolu životnosti hlavně. Životnostní zkouška byla provedena zcela nesmyslně. Ke každé straně kanonu se doslovně navršila hromada munice a dva nabíječi, z každé strany jeden, nabíjeli a odpalovali co to dalo s rychlostí 25 ran/min. Po cca 8 minutách nepřetržité střelby, asi tak po dvousté ráně, ze stanice měření úsťové rychlosti zastavili střelbu, protože došlo jednak k prudkému poklesu rychlosti střely, jednak střely dopadaly na terč naplocho, protože byly vystřelovány bez stabilizace. Hlaveň se podélně rozřezala. Vývrt hlavně vypadal jako po vypálení autogenem. Přechodový kužel se posunul do poloviny hlavně, drážkování prakticky zmizelo a úsťová část vývrtu měla kuželové rozevření. Provedená životnostní zkouška na 57 mm PKT nalezla smysl alespoň v tom, že názorně prokázala, jak dopadne hlaveň, když se nedodrží předepsaný režim střelby

  • Starlight
    18:20 28.04.2018

    Už jsem to sem kdysi psal do diskuse k článku o „Rakouské samohybné houfnice M109 pro Lotyšsko“. Doufám, že ARES mě v tomto doplní nebo opraví.

    1) Životnost hlavní

    U západních kanónů se životnost hlavní, závěrů, brzdovratných zařízení, apod. stanovuje v technické dokumentaci pomocí tzv. ekvivalentních maximálních náplních (Equivalent Full Charge – EFC). EFC nemusí nutně znamenat počet skutečný počet výstřelů. Například jedna maximální náplň (EFC=1) je ekvivalentní dvěma polovičním (EFC=0,5). Navíc podle typu kanónu se liší maximální povolená EFC.

    Nejvýkonnější modulární výmetné náplně ale mnohem více opotřebovávají hlaveň (nábojovou komoru) než ty slabší. Je pochopitelné, že střelba těmito nejvýkonnějšími výmetnými náplněmi není populární u dělostřeleckých logistických důstojníků. Opotřebení má vliv na úsťovou rychlost (dostřel, přesnost balistických) a je tu riziko výměny hlavně (dočasné zneschopnění) v nejméně vhodném okamžiku v době nasazení.

    Proto v běžné realitě budou výkonné kanonových houfnic 155mm/52 ráží veliteli spíše umisťovány do vzdálenost ne větší než 30 km od předpokládaných cílů. Na vzdálenosti do 40 km, kde je potřeba použít nejvýkonnější výmetná nálože, které významně rychleji zkracují životnost hlavně, se bude střílet jen ve výjimečných případech.

    Podle západních provozních předpisů se životnost hlavní, úsťových brzd, závěrů, brzdovratných zařízení, a pod. sleduje jak podle EFC, tak podle skutečného stavu. Evidence EFC pak slouží také plánování prohlídek kanónů. Hlaveň poškozují jak horké plyny vzniklé při výstřelu, tak i mechanický průchod granátu drážkovanou hlavní. Opakované výstřely zahřívají hlaveň (nábojovou komoru) a tepelné přetěžování hlavně nad bezpečný limit může znamenat i okamžité spotřebování její životnosti. Stejně tak životnost může zkrátit nebo ukončit koroze nebo mechanické poškození, únavové trhliny a další poškození.

    2) Pár dostupných dat:

    a) M109A5/A5Ö/A6/A7 - americký kanón M284 155 mm/39 ráží z 80. let, chromovaná nábojová komora a prvky závěru – životnost hlavně a úsťové brzdy 2650 ekvivalentních maximálních náplní (EFC). Životnost závěru minimálně 5300 EFC (může být maximálně jednou vyměněna hlaveň). Nejsilnější výmetná náplň MCAS Charge 5 (odpovídá starší nemodulární náplni Zone 8 M203A1) má EFC=1, Charge 4 má EFC=0,25, Charge 3 má EFC=0,1, Charge 2 má EFC=0,15 a nejslabší výmetná náplň Charge 1 má EFC=0,1.

    V provozu se stav hlavně kontroluje boroskopem a měří se také průměry vývrtu. Inspekční interval je v podstatě každých 6 měsíců a pak při dosažení 1000, 1500, 2000, 2100, 2200, 2300 a 2400 EFC. Po dosažení cca 2400 EFC (zbývá 10% životnosti) se boroskopování a měření vývrtu musí provádět po každé střelecké operaci. Povolené opotřebení je maximálně 0,095 palce ve vzdálenosti 41,75 palce od ústí hlavně.

    Takto vypadá moderní hlavňový boroskop a měřící zařízení průměru vývrtu: http://www.zistos.com/images/P...

    Náhradní kanón M284 stál ve FY 2014 okolo 120 tisíc USD při objednávce 328 kanónů.

    b) M109A2/A3/A4 – americký kanón M185 155 mm / 39 ráží z přelomu 60. a 70. let. Životnost hlavně a úsťové brzdy je 6375 EFC. Vyšší životnost je dána tím, že M185 používá menší nábojovou komoru než M284 (23 litrů) a tedy méně výkonné výmetné náplně. Nejsilnější výmetná náplň je Zone 8 M119A1. V kanónu M185 má EFC=1, ale v kanónu M284 má EFC jen 0,25. To znamená, že modernější kanón M284 při střelbě těmito náplněmi by měl mít životnost až 10600 výstřelů.

    S normální municí a výmetnou náplní Zone 8 pak kanón M185 dostřelí 18 km a s dálkovou RAP municí pak 23,5 km (výkonnější kanón M284 dostřelí 22,5 km, respektive 30 km). Můj osobní názor to je kanón, se kterým by mohl být srovnáván kanónem v Vz.77 DANA (152 mm/ 37 ráží, 12,5 litru). Ostatně jsou to kanóny ze stejného období. Modernější kanón M284 na M109A5/A6 vstoupil do sériové výroby až v 90. letech.

    c) M777A2, americký kanón M776 155 mm/39 ráží, chromovaná nábojová komora a prvky závěru – podobně jako M284 je životnost hlavně a úsťové brzdy 2650 ekvivalentních maximálních náplní (EFC). Maximální náplň je MCAS Charge 5 (odpovídá starší nemodulární náplni Zone 8 M203A1).

    d) PzH 2000 – německý kanón 155 mm/52 ráží, chromovaný vývrt, nábojová komora a prvky závěru – životnost hlavně 2500 ekvivalentních maximálních náplní (EFC). Maximální náplň odpovídá MCAS Charge 6. Při střelbě s MCAS Charge 5 (což jsou maximální náplně pro moderní NATO kanóny 155 mm/39 ráží) životnost hlavně výrazně stoupá až na hodnotu 5000 EFC.

    e) XM2001 – americký kanón XM297 155 mm/56 ráží, chromování + kapalinové chlazení po celé délce – životnost minimálně 2800 EFC. Maximální náplň odpovídala MCAS Charge 6.

    f) 152mm ShKH vz. 77 DANA. Pro 152mm ShKH vz. 77 DANA jsem životnost vyjádřenou jako počet výstřelů v provozní dokumentaci nenašel. Třeba to někdo ví (ARES?). Asi to bude někde v technických podmínkách, nebo v jiné dokumentaci výrobce, nebo nějaké výzkumné zprávě. Ani netuším, jestli se v rámci bývalého Československa vůbec pracovalo s principem ekvivalentních výmetných náplní EFC.

    Teprve v letech 2009 až 2012 běžel na Univerzitě obrany grantový projekt za 12,7 mil Kč pod názvem „DĚLO - Výzkum metod a prostředků pro diagnostiku hlavní a nabíjecích zařízení děl pro zajištění kompatibility s normami STANAG a ITOP“, který se uvedenou problematikou pro naše tanková děla ráže 125 mm děla houfnic ráže 152 mm zabýval. Výsledky a jejich zavedení do útvarové praxe nevím, ale možná bude vědět ARES. Vojenský výzkúmák VTÚ odštěpený závod VTÚVM si pak v roce 2016 za 36,5 tisíc EUR (bez DPJ) pořídil britská měřící zařízení na kontrolu opotřebení a stavu velkých hlavní B20 a AGICAM 2 (http://www.agiltd.co.uk/Sites/... Co s tím podnikají, ale nevím.

    V útvarové praxi ČSLA a AČR se ale měření opotřebení hlavně 152mm ShKH vz. 77 DANA prováděla a zřejmě stále provádí pomocí jednoduché metody měření vložné hloubky nábojové komory s pomocí přístroje pro měření vložné hloubky nábojové komory (PMNK). Mělo by se to měřit před každými střelbami, což u AČR prý ne vždy platilo (platí?). Při velkém nárůstu opotřebení se kanón navíc přeměřuje na polní balistické stanici (PBS), kde se přeměřuje změna počáteční rychlosti granátů způsobené opotřebením hlavně.

    Na konci životnosti hlavně prý může změna počáteční rychlosti granátu způsobená opotřebením hlavně dosahovat až 10 %. V provozu by to ale teoreticky nemělo nastat, protože dělo by se při dosažení 6 % mělo odeslat na generální opravu. Dle informací z roku 2011 nebyly u dělostřelectva AČR v té době zpracovány žádné tabulky stanovující inspekční intervaly nebo opotřebení na základě počtu výstřelů (respektive počtu EFC) a používá se jen výše popsaná historická metoda.

  • Marcus
    13:34 28.04.2018

    ARES

    Co vliv munice s prodlouženým dostřelem na životnost?

  • logik
    18:58 27.04.2018

    ares: Díky.

  • ARES
    15:25 27.04.2018

    MARCUS, LOGIC

    Délka hlavně a úsťová rychlost střely

    V praxi jde o dvě řešení jak zvýšit úsťovou rychlost střely k prodloužení maximálního dostřelu:

    1) zadaný náboj (střela i nábojka)

    Definován tvar a rozměr nábojové komory (nábojnice). Zvýšení úsťové rychlosti se dosáhne prodloužením délky drážkované části či válcové vodící části hlavně k prodloužení expanze prachových plynů.

    To je způsob řešení zvýšení úsťové rychlosti náboje DM53 – d44/1670 m/s, d55/1750 m/s. Stejného principu bylo užito pro konstrukci 152 mm ShKH vz.77. Náboj 152 mm OFd byl standardizován pro 152 mm KH vz.37 (ML-20) s hlavní 28d, úsťová rychlost 655 m/s, maximální dostřel 17 230 m. Jde o taženou kanónovou houfnici, z hlediska naší vojenské historie nazývanou jako Jaselské dělo. Zadaný požadavek: zvýšit dostřel na 20 km, použít 152 mm OFd standardizovanou munici v armádách VS. Nábojová komora má standardizovaný tvar a rozměr, drážkovaná část se prodloužila o 1 340 mm. Prodloužením hlavně z 28d na 37d se zvýšila úsťová rychlost střely z 655 m/s na 695 m/s, maximální dostřel na 20 277 m, tj. o 3 047 m.

    2) zadaná střela

    Nový balistický projekt hlavně. Předepsána je hmotnost střely a maximální dovolený tlak v hlavni. Řeší se optimalizace délky hlavně, hmotnosti prachové náplně a úsťové rychlosti k dosažení požadovaného maximálního dostřelu. Energetické a konstrukční optimalizace hlavně se dosáhne, když poměr objemu nábojové komory k celkovému objemu hlavně se pohybuje v určitém, poměrně úzkém rozmezí. K dosažení vyšší úsťové rychlosti střely k prodloužení maximálního dostřelu se zvyšuje hmotnost prachové náplně, zvětšuje se objem a rozměr nábojové komory a prodlužuje se drážkovaná část či válcová vodící část hlavně. Důsledkem je prodloužení délky hlavně. Optimalizace délky hlavně bere do počtu nejen balistickou optimalizaci, ale limity na celkovou délku hlavně z požadavků technologie výroby a celkové rozměry dělostřeleckého systému.

    Pokud srovnáme oba uvedené přístupy ke zvyšování úsťové rychlosti, tak při druhém způsobu se z dané délky hlavně dosáhne větší úsťová rychlost střely a tím i delší maximální dostřel.

    Kdyby se připustilo u 152 mm ShKH vz.77 řešit prodloužení maximálního dostřelu druhým způsobem při zachování délky hlavně 37d, pak by úsťová rychlost střely zvedla na 790 m/s, tj. téměř o 100 m/s více, a maximální dostřel by se prodloužil o 4 000 m na 24 500 m.

    Pokud tedy hodnotíme, jak se prodloužil dostřel, musí se respektovat jakou cestou bylo prodloužení dostřelu dosaženo, zda prvním, či druhým způsobem.

    Přesnost střelby a délka hlavně

    Přesnost střelby na vodorovné cíle je především závislá na rozptylu úsťové rychlosti střely. Střední hodnota úchylky počáteční rychlosti střely u ráží 150 mm činí 0,2 % * úsťová rychlost. Rozptyl úsťové rychlosti je způsobem odchylkami hoření prachové náplně vlivem odchylek jejich balistických vlastností stárnutím, úchylek v hmotnosti prachové náplně a dalšími vlivy. To vše ovlivňuje průběh tlakové křivky a tím i množství kinetické energie, které se udělí střele v hlavni. Na úchylce dálkové se rozptyl úsťové rychlosti podílí 2/3. Z toho vyplývá, že samotná hlaveň ovlivňuje přesnost střelby jen v malé míře.

  • logik
    14:56 27.04.2018

    Marcus: jo souhlas. To se opravdu míchá dosti divoce.

    Samozřejmě další věc je, s jakým střelivem je daná houfnice kompatibilní a popř. kolik by stál vývoj patřičného střeliva pro danou houfnici. U 152mm bych se trochu bál o dostupnost moderních podkaliberních munice či munice s koncovým naváděním. Jasně, že teď nám něco konkurenceschopného nabídnou. Ale budeme schopni držet krok při vývoji munice i dalších dvacet let?
    Ale třeba jo - Česko má ohledně munice vcelku slušnou tradici. Jen je to další riziko, s kterým je třeba počítat.

  • Marcus
    14:23 27.04.2018

    logik

    Tak v tom případě v rámci objektivity by se měl srovnávat maximální dostřel dosažený standartní municí NATO M107 a zvlášť různými druhy munice s prodlouženým dostřelem. Často se to tu míchá a pak to jsou obrovské rozdíly kterými se argumentuje.

  • logik
    12:27 27.04.2018

    Ares: To, že tam je X faktorů, které to zesložiťují je samozřejmě pravda. Ale princip zůstává. Dá se to ukázat i na konkrétních číslech: DM53 vystřelená z L44 má úsťovou rychlost 1670m/s. Ta samá DM53 vystřelená z L55 má úsťovou rychlost 1750m/s.
    http://defense-update.com/prod...

    Totéž se dá demonstrovat i na puškových rážích, kde je k dispozici více dat:
    http://www.gunsandammo.com/fil...

    Marcus: Jo, souhlasím, s tím, že délka hlavně není klíčová se nedá než nesouhlasit. Koneckonců viz čísla výše. S principem, že delší hlaveň především umožňí efektivně využít silnější výmetnou náplň (jejiž velká část by u kratší hlavně "vyletěla komínem") souhlasím.

    S čím bych trochu možná polemizoval je to, že neroste ve větších vzdálenostech přesnost. Jasně, chápu, jak to myslíš: že přesnost jde principiálně na takových vzdálenostech do kopru tak jako tak.
    Ale u Dan, kde to je na hranici dostřelu a projektily tam letí podstatně déle, bude tato blbá přesnost ještě o dost horší, než u moderních houfnic.

    Pro ostřelování bodových cílů na velké vzdálenost je to jak píšeš jedno, tam je tak jako tak na místě použít koncové navádění, ale při dělostřeleckém přepadu plošného cíle to může být pravě faktor, který ještě umožní použít klasickou - podstatně levnější - munici. Což v reálném konfliktu může znamenat i to, jestli vůbec bude takovej přepad realizova(tel)nej či ne, nedá se čekat, že by AČR měla plné sklady drahé naváděné munice. V tom se přecijenom od USA lišíme....

  • Marcus
    08:35 27.04.2018

    KOLT

    Psal jsi nejdřív o střelbě na 20 km z DANY a z ATMOSE, nevím proč teď děláš rozdíl že z DANY na 13 km a z ATMOSE na 25 km? Do 20km si dovolím prostě tvrdit že přesnost bude u obou srovnatelná, větší vliv bude mít kvalita osádek, jejich výcviku kvalita organizace a řízení palby! Nad 20 km roste možná dostřel, nikoliv přesnost která jde razantně dolů. Proto pak přicházejí na řadu střely s koncovým navedením. Co je ovšem nesrovnatelné je ochrana, komfort a zátěž osádek.
    Argument že Amerika si může dovolit menší dostřel že má leteckou převahu, raketomety, tanky .... tak ty mi budeme mít od spojenců v NATO taky, ne? Jestli naše děla nasadíme v boji, tak spolu se spojenci a je důležitá vycvičenost a připravenost. Pokud by jsme bojovali jako ČR sami, tak je jedno jestli budeme mít dostřel 20, 25 nebo 40 km protože silnější protivník nás prostě převálcuje ... ale takový scénář je nepravděpodobný! To je stejný jako ty naprosto nesmyslný argumenty pro nákup moderních MBT pro naši armádu... to není souboj jeden na jednoho!
    Argument že ZHN není věc která by dělostřelce trápila je jak kdyby jsi řekl, naco plynové masky, to už jim je taky nemusíme dávat.... Prostě armáda musí počítat s nejhorším, ne ideálníma podmínkama!

  • Marcus
    08:10 27.04.2018

    KOLT

    Rozhodně bych si nedovolil tvrdit, že nabíjecí automat je to co je drahé na nabíjecí zbrani. Nabíjecí automat je věc která je velmi náročná (a možná drahá, protože ti co to dokážou vymyslet jsou drazí) ALE NA VÝVOJ, nikoliv nákladná na výrobu. Výroba samotná je jen pár odlitků, pár obrobků, většina svařované ohýbané plechy, nějaký plastový odstřiky a to vše prohnaný hydraulikou a pohonama - vše nakoupíš za pár drobných od dodavatelů a jen složíš za pomoci levné pracovní síly!
    Zato výroba hlavně je pro mě osbně jedna z nejvyšších mezi vyššíma dívčíma! Myslím že většina lidí si neuvědomuje jaká je to věda na úrovni vesmírných technologií. Od volby a složení materiálu, výroba polotovaru, všechny ty úpravy materiálu, povrchovky a výroba hlavně samotné!!! Každý milimetr hlavně navíc výrobu nejen komplikuje ale i neuvěřitelně prodražuje!!! Přičemž nejde jen o technologii, ale i o zkušené zaměstnance. Tohle není něco kde postavíš někoho k CNC soustruhu a nahraješ mu tam program a řekneš budeš to řezat o 200mm delší! Tady jde sakra hodně o cit a zkušenosti s výrobou ale i třeba kontrolou, manipulací, skladováním a přepravou. Stačí nejmenší chyba a máš neopravitelný zmetek v ceně .... nedovolím si odhadnout! Hlaveň je prostě to nejdražší!!!

  • Marcus
    07:37 27.04.2018

    ARES

    Vyvolal jsi mi cukání v pravém oku vzpomínkou na Strojírenskou technologii, Pružnost a pevnost, Termodynamika a sdílení tepla, Nauka o materiálu, Konstruování .... z kterých jsem už většinu zapoměl :D :D :D

    S tvými argumenty nemohu než souhlasit,. Jen aby to bylo víc pochopitelné tak bych netvrdil že:
    "Prodlužování délky hlavně vůbec NEZVYŠUJE přesnost střelby"
    ale spíše že:
    "Prodlužování délky hlavně NENÍ KLÍČOVÉ pro zvýšení přesnosti střelby, ale může být jedním z činitelů které ji mohou pozitivně ovlivnit"
    Je to to samé, ale člověku to dá víc šanci přemýšlet o souvislostech.

  • ARES
    00:14 27.04.2018

    LOGIK

    Konstrukce zbraní a střelba jsou vědecké discipliny, které se řídí fyzikálními zákony. Bez jejich respektování nelze dospět k efektivnímu řešení zbraňových systémů. Jde o řadu složitých fyzikálně matematických vztahů a interakcí, mnohdy s protichůdným efektem. V diskuzi je problematika ke snadnějšímu pochopení zjednodušena. Avšak tak, aby podstata byla správně a bezchybně osvětlena. Více nemohu k tomu dodat.

  • logik
    23:34 26.04.2018

    Ares: Evidentně toho víš hodně, ale s něčím co píšeš bych si dovolil nesouhlasit: a to konkrétně s tím, že prodloužení hlavně s sebou nutně musí nést navýšení prachové náplně.

    Prodloužením hlavně při zachování velikosti slože zpravidla dojde k navýšení úsťiové rychlosti, protože se lépe využije energie vystupujících plynů. K tomu by nedošlo pouze pokud by plyny vystupující z hlavně už neměli žádnou energii - tj. tlak v hlavni při opuštění střely byl srovnatelnej s tlakem venku - a tak malé slože => tlaky se u houfnic nepoužívají. Velikost výmetné náplně určuje maximální energii výstřelu. Délka hlavně pak určuje, kolik z této energie bude využito.

    Máš pravdu v tom, že abys tu prodlouženou hlaveň využil optimálně, tak bys velikost výmetné náplně zvětšít měl. Ale i když to neuděláš, tak si zpravidla pomůžeš.

    Další, co myslím trochu zjednodušuješ je to, že délka hlavně nemá na přesnost vliv. Jelikož délka hlavně zvětší úsťovou rychlost a prodlouží dostřel, znamená to, že se na větší vzdálenosti nemusí střílet takovým obloukem a navíc projektil poletí rychleji.
    Tedy bude i přesnější, protože nepřesnost se akumuluje s časem letu. Nejsem praktik co se týče střelby z houfnic, takže nedovedu říci, jak velký vliv to na přesnost mít bude, ale IMHO přinejmenším v oblasti maximálního dostřelu kratší hlavně bude prodloužení hlavně znát.

  • ARES
    22:03 26.04.2018

    KOLT

    Prodlužování hlavní není vůbec jednoduchá záležitost, jak by se mohlo zdát. Čím je hlaveň delší, tím je technologie výroby složitější a náročnější a tím nákladnější. Cena 52d hlavně je řádově v milionech korun. V současnosti jsou asi jen dva až tři výrobci, kteří umí hutnicky připravit polotovar hlavně v délce cca 9 m, tepelně jej zpracovat, a dát mu konečný tvar a povrchově upravit vývrt. Vyrobit 52d hlaveň je technologická magie. Hlavním problémem je umět vyrobit „rovnou“ hlaveň, která se nebude ohřevem a stárnutím deformovat v důsledku uvolňování vnitřních pnutí. Zjednodušeně, poruší se nastřelením nastavená paralelnost osy hlavně a zaměřovače, což má negativní vliv na přesnost střelby. Nemluvě o ohybu ústí hlavně v důsledku jejího nerovnoměrného radiálního ohřevu, a především ohybem vlastní tíhou, který se mění v závislosti na náměru. Čím je hlaveň delší, tím vliv negativních činitelů je intenzivnější.

    Hlaveň je pístový motor. Dálka střelby je parametrem úsťové rychlosti střely. Úsťová rychlost je nejen parametrem délky hlavně, ale i parametrem hmotnosti prachové náplně, jak plyne z fyzikálních zákonitostí procesu výstřelu. Takže aby se prodloužením hlavně zvýšil dostřel, musí se zvýšit i hmotnost prachové náplně, a to se čtvercem růstu úsťové rychlosti. Tím se zvětšuje hmotnost náboje a jeho rozměry. Důsledkem je snížení počtu přepravovaných nábojů v zásobnících.

    Prodlužováním hlavně dochází k intenzivnějšímu ohřevu prachovými plyny. Čím je hlaveň delší a tím je i hmotnější prachová náplň, tím déle z ní prachové plyny vytékají a více ji ohřívají, což snižuje odolnost vývrtu proti erozi. S růstem opotřebení vývrtu roste rozptyl střely a pokles úsťové rychlosti. Čím je hlaveň delší, tím progresivněji proces rozptylu narůstá a životnost hlavně se zkracuje.

    Prodlužování délky hlavně vůbec NEZVYŠUJE přesnost střelby. Ta je prakticky jen přímo úměrná dálce střelby bez ohledu na délku hlavně. Pro maximální dálky střelby při úhlu náměru 45 stupňů (ve skutečnosti je to to několik stupňů více vlivem odporu vzduchu) lze úchylku dálkovou kalkulovat jako 1/300 až 350 dálky střelby. Ve dvou dálkových úchylkách se nachází 50 % ran, všechny rány se nacházejí v intervalu osmi úchylek. Při prodloužení dálky střelby z 20 km na 30 km se rozptyl zvýší 1,5 krát, úchylka dálková z 60 m na 90 m.

    Střely RAP (Rocket Assited Projectile) mají proti klasickým střelám zvýšený rozptyl o 40 až 50 %. U nich úchylku dálkovou lze předpokládat menší než1/200 až 250 dálky střelby. Např. při dálce střelby 30 km lze očekávat u klasické střely úchylku dálkovou 60 m a u střely RAP 85 m i více. Při střelbě na dálku 40 km, bude 50 % střel v intervalu 400 m, 100 % v intervalu 1 600 m.

    Co se týče ceny systému nabíjení, tak plně automaticky systém prakticky není o nic dražší než poloautomatický, tj. s ručním ukládáním náboje k jeho zasunutí. V obou případech budou zásobníky střel a prachových náplní stejné, rovněž tak zasouvací ústrojí. Problémem je především dispoziční řešení věže a manipulační prostor k obsluze nabíjecího ústrojí a zásobníků (ověřeno vlastní projekční zkušeností).

    Počet členů obsluhy by neměl klesnou pod 4. Nejde jen o vlastní palebnou službu, ale i o námahu při čištění hlavně a závěru (ihned po každé střelbě), očistě zbraně a zejména o zátěž při plnění zásobníků střelivem. Např. naplnění zásobníků 152 mm ShKH vz. 77 znamená zmanipulovat 5 tun střeliva, a to za všech povětrnostních podmínek, deště i mrazu.

  • KOLT
    18:54 26.04.2018

    ARES, radši to napíšu ještě jednou ;-) Prodloužení hlavně a s tím spojené "úpravy" (brzdovratné zařízení...) nejsou zas tak drahé. Zato zvyšují dostřel a výrazně zvyšují přesnost. Drahý je nabíjecí automat. Čili ručně či poloautomaticky nabíjená houfnice s dlouhou hlavní bude stále levnější než automatická s krátkou. Jejich bojová efektivita pak bude záležet na typu konfliktu. Ovšem pokud nedojde k použití ZHN (což, upřímně, není moc pravděpodobné), je efektivita systému, který dokáže střílet dál a přesněji, pochopitelně vyšší. Přičemž jeho nižší cena způsobuje, že ho mohu mít ve více kusech. Jediná zásadní nevýhoda je, že potřebuji minimálně o jednoho až tři lidi více. V případě profesionální armády to je nevýhoda podstatná. V případě mobilizace už to až tak horké není.

    Stran M109A7 by se ovšem také chtělo zmínit o tom, že Amíci hledají několik způsobů, jak dostřel zvýšit. Jedním z řešení je RAP (tuším projekt XM113), což ovšem znamená, že vás každý výstřel bude stát víc, takže cena munice za dobu životnosti systémů nakonec může srovnat rozdíl v pořizovací ceně systému. Druhou zvažovanou možností je prodloužení hlavně na, světe div se, plných 58 násobků kalibru :-) Takže tolik k používání 39d hlavní. O tom, že M777 je zkoušena ve versi ER s délkou 52 násobku kalibru, snad ani nemusím psát.
    Především je ovšem třeba si uvědomit, že USA mají na své straně ohromnou převahu prakticky nad každým protivníkem ve vzduchu, k tomu slušné množství raketometů, minometů, tanků atd. Mají prostě takovou palebnou sílu, že si mohou dovolit menší dostřel houfnic. A přesto jej chtějí zvýšit. Ono se i za Velkou louží občas stane, že zavádí systém ne zrovna dokonalý... A pak ho nějak modernizují, aby se dostaly na standardy ve spojeneckých armádách :-)

    Nevím jak vám, mně z toho vyplývá, že chtít po dnešní moderní kanonové houfnici délku 39d, je zbytečné plýtvání potenciálem zbraně. Co bychom měli primárně řešit, je počet a cenu za pořízení a provoz systému, kterou jsme ochotni zaplatit. Pokud pouze nějakých 5 miliard, tak máme v lepším případě na nějakou tu EVU, rozhodně můžeme zapomenout na moderní automaticky nabíjené systémy. A je jedno, jako délku hlavně by měly... (Nemluvě o tom, že kolové houfnice v ráži 155mm s délkou hlavně 39d snad ani nikdo nedělá.)

  • ARES
    15:57 26.04.2018

    Základní prostředkem palebné podpory US brigádních bojových uskupení (BCT) je 155 mm dělostřelecký systém M109A6 Paladin, který je zaveden v počtu 950 jednotek. Ty budou postupně modernizovány a nahrazeny systémem M109A7.

    Dělostřelecký systém M109A7 se stane základním prostředkem palebné podpory US obrněného brigádního bojového uskupení (ABCT), což je modernizovaný systém M109A6 Paladin. US Army a BAE Systems podepsaly memorandum na dodání 580 souprav, která je tvořena ShH a muničním vozidlem M992A2, do roku 2050. S výrobou se započalo v roce 2014, plná výrobní kapacita se předpokládá od roku 2018. První soupravy byly dodány v roce 2015. Cena jedné soupravy je cca 10,5 milionu USD (220 milionů Kč).

    Parametry M109A7: délka hlavně 39d, maximální dostřel HE 22,5 km, s dnovým výtokem 28,7 km. Možnost užití přesně naváděných střel. Zásoba munice: ShM 39 ran, muniční vozidlo 93 ran. Věžové uspořádání, ochrana proti pěchotním zbraním a střepinovému účinku, NBC, poloautomatické nabíjení, elektrický pohon zasouvače, maximální rychlost střelby 4 rány/min, trvalá 1 rána/min. SŘP podle aktuálních požadavků včetně snímání úsťové rychlosti střel a diagnostiky, splňující požadavek „vystřel a zmiz“. Maximální hmotnost 35 380 kg, délka 9,7 m, šířka 3,9 m, výška 3,7 m. Osádka 4 muži.

    Z příkladu současně zaváděné dělostřelecké techniky americké armády, činěné s perspektivním až 40ti ročním výhledem, je vidět reálný přístup k požadavkům na maximální dostřel. Pro běžnou palebnou podporu postačuje dostřel do cca 25 km, když se zváží potenciál dalších modernizačních kroků, pro střelbu na větší dálky až na 40 km se logicky uvažuje přesně naváděné střelivo Excalibur. Klíčem k tomu je důraz na zkvalitnění targetingu, umožňující rychlý, přesný a účinný palebný zásah. Dále je to vysoká autonomnost dělostřeleckého systému se zásobou střeliva ve výši 132 ran, což umožní několikadenní palebnou činnost bez logistického zabezpečení.

    Podle příkladu US armády by se měly specifikovat potřeby pro další rozvoj dělostřelectva AČR, včetně nepředpojatého přístupu možnostem modernizace 152 mm ShKH vz. 77 a slovenských dělostřeleckých systémů.

    Požadavek na maximální dostřely se standardní municí 30 až 35 km s délkou hlavně 52 ráží je tak nutné považovat spíše za marketingový tlak zbrojních podniků, než je skutečná reálná potřeba v konvenčních, hybridních a protipovstaleckých bojových podmínkách.

  • Nesher
    12:10 26.04.2018

    SivisPacem
    Byly, dokonce dvě, ale moc se z nich vyčíst nedalo. jedna byla z boku, takže nabíjecí mechanismus vůbec nebyl vidět, druhá pak z vrchu (pohled od kabiny), ale nabíjecí mechanismus byl zaplachtovaný.
    Mám na tebe jednu otázku, jsou ty boxy na střely a náplně pancéřované a pokud ano /což předpokládám) jaká je odolnost?

  • SiVisPacem
    12:03 26.04.2018

    Nesher - údaje máš správné... byla tam i nějaká fotka? :- )

  • KOLT
    10:43 26.04.2018

    Rase, já se nehádám ;-) Jen jsem nepochopil logiku argumentu, kdy automat je moc drahý, zároveň jsou ale manuálně nabíjené houfnice nevhodné.

    Osobně si myslím, že MO buď už počítá s nějakým tím CAESAREM, nebo prostě bude muset k 5 miliardám ještě dost přihodit... Otázkou je, kolik bude stát ATMOS s robotickým ramenem. A zda nám jej Izraelci vůbec nabídnou.

  • Rase
    10:23 26.04.2018

    Drahý automat se zase vyplatí ohledně úspory lidské síly. Vojáků je málo a rozdíl mezi šestičlennou a tříčlennou osádkou je dost zásadní (platy, výsluhy atd.). Taky v případě zničení vozidla je lepší přijít o 3 než o 6.

  • KOLT
    09:13 26.04.2018

    Marcus, a raději byste pobíhal kolem ATMOSe 25 km od fronty nebo seděl v DANA 13 km od ní v dostřelu kde čeho? ;-) Ono to není tak snadné rozsoudit. Mmchd, ony zrovna ZHN nejsou zrovna věc, která by dělostřelce až tak trápila. Jaká je asi šance, že se s nimi na bojišti setkají?

    Já nehoruji za maximální dostřel, nicméně zrovna délka hlavně, která má na dostřel zásadní vliv, není něco, co by kdovíjak zesložiťovalo konstrukci. Velikost prachové komory dtto. Složitost a cenu zvyšuje především automatické nabíjení, které právě DANA má. Pokud bychom dnes chtěli udělat nový obdobný systém, bude prostě dražší než manuálně nabíjený. Čili moc nechápu tu argumentaci – zároveň nejsou peníze a zároveň je lepší automatický systém, který je ale mnohem dražší.

    Modernizace DANA s dostřelem kolem 20 km (efektivním ovšem podstatně kratším) je prostě hodně sporná, protože v prvosledových jednotkách budou jejich schopnosti nedostatečné, respektive budete je muset dostat tak blízko k frontě, že bude výrazně vyšší šance na jejich zničení. Protivník s moderními kanónovými houfnicemi vám je rozstřílí ze vzdálenosti, na kterou ho nedokážete ani postřelovat, o přesnosti nemluvě.
    Něco jiného je generálka a uložení do mobilizačních skladů. V druhé linii by pravděpodobně i protivník už používal méně výkonné systémy.

    Takže buď si pořídíme automaticky nabíjené houfnice, ale zaplatíme dost peněz. Nebo manuálně nabíjené, se všemi zápory, které to má. Tak jednoduché to je.

  • Marcus
    21:31 25.04.2018

    KOLT

    Jako osádka čeho by jsi raději operoval v podmínkách ZHN, vedl palbu v dešti, větru, mrazu, sněhu a jako osádka čeho by jsi raději očekával odvetnou nebo i třeba jen rušivou palbu nepřítele??? Uvnitř DANY/ZUZANY nebo pobíhající okolo ATMOSE, CAESARA, T5-52???

    Jak zde psal ARES, přesnost není otázka jen toho mít nejnovější a houfnice s největším dostřelem. Pokud se peníze proinvestují v hurá akci jen za nová děla a nezbudou finance na další části dělostřelectva, jsou to vyhozené peníze!

  • KOLT
    19:52 25.04.2018

    ARES, ohledně dostřelu je třeba si uvědomit, že nejde jen o to střílet co nejdál. Především je to o schopnosti se i na poměrně velkou vzdálenost dostatečně přesně trefit. Aneb co bude mít na 20 km vyšší přesnost, DANA nebo ATMOS?

    O vhodnosti koupě salvových raketometů netřeba diskutovat, souhlasím.

  • ARES
    19:39 25.04.2018

    Konštrukta Defence Trenčín

    Přehled nábojů pro použití v dělostřeleckých zbraních ráže 155 mm ShKH ZUZANA 2000, ZUZANA 2 a dalších kompatibilních systémech ráže 155 mm s hlavněmi 39d, 45d a 52d.

    Typ náboje 155 mm EOFd M3 155 mm EOFd M3 DV
    Hmotnost střely 44,0 [kg] 47,0 [kg]
    Hmotnost trhaviny 8,6 [kg] 8,2 [kg]
    Hmotnost 6 modulů 17,0 [kg] 17,0 [kg]
    Počáteční rychlost střely (hlaveň 52d) 943 [m.s-1]
    Maximální dostřel (hlaveň 52d) 32 500 [m] 41 000 [m]

    Typ náboje 155 mm EOFd MK 155 mm EOFd MK DV
    Hmotnost střely 44,0 [kg] 47,0[kg]
    Hmotnost trhaviny 9,2 [kg] 9,2 [kg]
    Hmotnost 6 modulů 17,0 [kg] 17,0 [kg]
    Počáteční rychlost střely (hlaveň 52d) 943 [m.s-1]
    Maximální dostřel (hlaveň 52d) 32 500 [m] 39 850 [m]

    DV: dnový výtok

  • Nesher
    16:46 25.04.2018

    Tak v aktuálním čísle ATM (5/2018) jsou zvěřejněny základní informace o houfnici EVA 8x8
    Pohotovostní hmotnost je 26,8 t a bojová 28 t. Pancéřová kabina má žlab pro uložení hlavně. Posádka je tří členná, houfnice je schopna vypálit všech 12 ran v zásobníku aniž by posádka musela opustit kabinu. Délka je 11,5 m, výška (v pochodové poloze) 3,28 m a šířka 2,7. Objem komory je 23 l a úsťová rychlost 935 m/s, maximální dostřel ( s municí s dnovým generátorem) 41,4 km, rozsah pohybu zbraňové nástavby je +- 60 stupňů, celkový rozsah náměru je od -3,5 do +75 stupňů. Rychlost palby je 5 ran v první minutě, 13 výstřelů za tři minuty. V případě manuálního módu pak dva výstřely za minutu. Minimální dostřel je 5 km. Pro přímou palbu je houfnice vybavena optickým modulem Sagem CM 3. Bohužel o typu SŘP ani slovo.

  • Marcus
    09:43 25.04.2018

    Jan Grohmann

    To samozrejme vim, proto píšu že EVA, tak jak byla doposud představená je pro mě to samé. Jen jakýsi demonstrátor, koncept ... nikoliv prototyp v plném smyslu slova!

    Nebo vy máte nějaké informace o pokračování projektu EVY?

  • Jan Grohmann
    09:27 25.04.2018

    Marcus, SCARAB je technologický demonstrátor toho, co CSG s T-72 umí. Záleží pak na zákazníkovi, jestli chce jen prosté repase T-72 nebo si z demonstrátoru vybere některé nebo všechny technologie. Není to žádné drama.

  • Marcus
    08:01 25.04.2018

    ARES

    Četl jsem to několikrát abych si to srovnal a musím říct že dobře napsané!

  • Marcus
    07:59 25.04.2018

    Nejdřív by to chtělo mít pořádek v jednotlivých společnostech. Ten stav na Slovensku je dost složitý a nepřehledný, ale nepleťte si například státní DMD Group a zlikvidovanou DMD Holdig, ZTS Dubnica a pod.....

    O tom že KONŠTRUKTA - Defence nemá peníze na samostatný vývoj a že její nabídka se buď zastavila v čase (ZUZANA 2) nebo čeká na dotažení (EVA) je většině jasné.

    Skutečnost je ale taková, že samostatný vývoj/výrobu nových houfnic v našem česko--slovenském prostoru bez DMD Group jen těžko někdo zvládne.

    Buď DMD Group získá vlastní kapitál, například za dodání nových ZUZAN 2 pro Slovenskou armádu a ten si nechá pro své aktivity, nebo...

    ...což je pravděpodobnější, bude spolupracovat s někým kdo kapitál dodá. Ideálně pokud to bude někdo kdo dodá jakési modernizační know-how a pokud možno i vazby na zahraniční technologie. V tomhle je spolupráce se Strnadovci jedině logická ať se to líbí nebo ne....

  • Marcus
    07:29 25.04.2018

    Starlight

    Stejně jako ty se ptám: Má někdo nějaké konkrétní informace o nějaké "nové EVĚ"? Viděl ji někdo nebo ví o tom něco víc, než že se povídá? Dokud neuvidím, bude to pro mě stejné jako T72 Scarab.

    Na ty otázky kolem vlastnictví firem to byla symbolická otázka nebo čekáš odpověď? :D

  • asdf
    06:45 25.04.2018

    jura99 > Preco ako sukromnik by som mal zivit x stoviek ludi. Zober si mam majstra a 10 robotnikov. Majster im hovoril co mali robit. Potrebujem znizit stavy tak, aby som zachoval schoposti vyrobi. Tak v prvom rade prepustim tych robotnikov a majstra si necham. Ked sa rozbehnu zakazky tak tych 10 robosov naberiem a majstra mam stale. Takze schopnosti som si udrzal. Pri prepustani sa definuju klucovi ludia, ktori su potrebni a ked pada firma, tak oni su ti co zhasinaju
    Mam nejake interne postupy, ako sa co robi. Tie postupy su vetsinou spisane. Takze ani tu nemusim zacinat na zelenej luke pri opetovnom rozbehu vyroby.

    A teraz si zober firmu, ktora zacina vyrabat na zelenej luke. Nema ludi, ktori to nieco take robili. Firma nema vypracovane postupy, ako to robit. Kto bude mat vyhodu - kto to uz niekedy robil alebo kto zacina na zelenej luke.

  • Jura99
    05:27 25.04.2018

    Clanek: to je prave ono, ze i podle tveho seznamu nevyrabi nic. Zkus mit jako soukromnik firmu, 15let vyvijet prevrtani kanonu na razi NATO (zmena Ondavy na Zuz1) pak vyrobit par kusu a dalsich 10let nedelat nic co prinese penize. Budes zivit x stovek lidi? Z ceho je budes platit?
    Puuupava: asi jsme se nepochopili, Skoda uz nema lidi, pripravky, linku na vyrobu parnich lokomotiv. Vyrobit parni lokomotivu uz neumi. Princip je znamy, ale zacinali by od nuly.

  • puuupava
    23:23 24.04.2018

    Jura99 ak otom nevieš Škoda stále vyrába lokomotívy, aj keď už nie parné ale elektrické! A kto bude vyrábať Zuzany2 pre OSSR? Snáď Strnad? A ešte čo vlastné vyvinuli a vyrábajú Strnadove firmy? Okrem pár úžasných strojov ako Šakal, Dana m1 a pod. Aj to sú vlastne prerábky starých strojov. Takže porovnávať tu DMD a Konštruktu so Strnadovými kšeft firmami je trošku mimo.

  • Clanek
    22:41 24.04.2018

    Jura99 klasicky, ale tak alespon naznacme jak sel cas v DMD:
    1992-1995 Vyvoj zuzany 1
    1997 Vojskove zkousky zuzany 1
    1998-2007 Seriova vyrovba zuzany 1 v poctu 3 prototypy, 24 SR a 12 GR
    2008 prototyp Zuzana 2
    ???? Vojskove zkousky Zuzana 2?
    To jen ty nejdulezitejsi milniky. Ze ty podniky ziji ze servisu a dalsich veci uz ani nezminuju.

    @Starlight
    Pokud jde o to co je nebo neni na Slovensku tak treba tady: http://www.zbop.sk/files/Vyrob...
    Vlastnicke pomery tech firem je ale potreba dohledat zvlast.

  • Jura99
    21:47 24.04.2018

    Puuupava: ze napr. ve Skode vyrabeli parni lokomotivy neznamena, ze je umi vyrobit i dnes (neumi). Podobne Konstrukta z dob socialismu je jiny podnik nez dnes. Nevim o co ti presne jde, ale DMD je nula, nevyrabi a neprodava nic, proti Strnadovi jsou bezvyznamny trpaslik.

  • puuupava
    21:24 24.04.2018

    Starlight určite minimálne Jura99 bude mať iný názor. Podľa neho Strnad tým že vlatní ZTS metalurg, hotovú firmu ktorú kúpil a ktorá odlieva akurát polotovary na hlavne, ťahá dlhší koniec povrazu a DMD holding je bez neho úplne nahratý. Zatial čo on keď už si odleje hlaveň má vlastne skoro všetko. A čo mu chýba to už jeho geniálny konštruktéry dovyvíjaju za mesiac dva. A inak aj podvozky na zuzanu 2 pochybujem že vyrába priamo tatra. A ešte som sa chcel spýtať čo je nová EVA :D

  • ARES
    21:11 24.04.2018

    Dělostřelecké systémy 150 mm ráže s hlavní 52d o maximálním dostřelu 30 až 35 km se standardní HE střelou nelze technicky porovnávat jen z hlediska konstrukce a palebných vlastností samotného děla.

    Každý dělostřelecký systém je funkční vazbou modulů:

    Dělo – Munice – Systém řízení palby – Logistika

    Dělo – Munice:

    Typ munice rozhodujícím způsobem ovlivňuje konstrukci hlavně a způsob nabíjení. Zatím co náboj 152 mm je náboj s nábojnicí, náboj 155 mm je náboj bez nábojnice, jehož dílčí prachové náplně jsou individuální manipulační prvky. Nábojová komora pro náboj 155 mm je těsněna plastovým těsnícím kroužkem nebo těsnící nábojničkou, které jsou součástí závěrového mechanismu. K zážehu prachové náplně je závěrový mechanismus opatřen spouštěcím ústrojím k iniciaci zážehovacího náboje. To činí závěr pro náboj 155 mm složitější než pro náboj 152 mm.

    Rovněž systém samočinného nabíjení pro náboj 155 mm je komplikovanější, zejména prachové náplně. Prachová náplň se nenabíjí jako jeden manipulační celek. Je sestavou několika dílčích prachových náplní, které nejsou spojeny v jeden manipulační celek. To má vliv na způsob uložení prachových náplní v zásobníku, k nastavení počtu dílčích náplní k nabití podle povelu a jejich přisunutí za hlaveň k zasunutí do nábojové komory.

    Dělo – Systém řízení palby:

    Systém řízení palby není jen vlastní „dělostřelecký počítač“ k výpočtu a nastavení prvků střelby, ale celá struktura průzkumných prostředků, dělostřeleckých radarů, vzdušných průzkumných prostředků a předsunutých dělostřeleckých pozorovatelů, středisek řízení palby ke koordinaci palebné podpory všech zbraňových systémů, dělostřeleckých, raketometných, minometných a leteckých, včetně meteorologických stanic. Je podmínkou kvalitního targetingu k dosažení potřebné palebné efektivity.

    Účinnost palby závisí na přesnosti zamíření. Ta není závislá jen na vlastní přesnosti střelby děl, jak je udáváno v tabulkách střelby, ale i na přesnosti funkce jednotlivých prvků struktury řízení palby. Přesnost střelby klesá s dálkou střelby. Úchylka dálková děla je sice jen 1/250 až 350 dálky střelby, ale při skupinové střelbě baterie či oddílu je až dvojnásobně větší. Např. při střelbě na dálku 30 km bude 50 % ran ležet v intervalu až 400 m, všechny vystřelené rány budou rozloženy v intervalu 1 600 m.

    Střelba na maximální dálky HE střelivem se dá použít jen na rozlehlé cíle jako rušivá palba. Dosažení umlčujícího či snad ničivého účinku by vyžadovalo enormní spotřebu střeliva. Ničení „bodových cílů“ na maximální dálky je tak problematické.

    Zde je místo pro užití střel s koncovým navedením. Ovšem podmínkou úspěšného užití střel s koncovým navedením (M982 Excalibur, M1156 Precision Guidance Kit) je přesná znalost polohy cíle. Aby střela zasáhla cíl, poloha cíle musí být určena s přesností menší, než je pravděpodobná kruhová úchylka střel s koncovým navedením, která se pohybuje v rozmezí 5 až 20 m. Pokud targeting neurčí polohu cíle s přesností do 5 m, potom užití střel s koncovým navedením je neúčelným mrháním.

    Dělo – Logistika:

    Při průměrné bojové intenzitě lze očekávat denní spotřebu munice ve výši 60 až 80 ran. Muniční logistický tok musí zabezpečit jedno dělo 6 až 8 tunami střeliva denně, dělostřelecký oddíl 150 až 200 tunami. Splní se to za předpokladu, že každé dělo bude logisticky podporováno jedním muničním vozidlem s mechanizací zakládání střel a prachových náplní do zásobníků samočinného nabíjení. Mechanizace je nezbytná, protože hmotnost HE střely je 44 až 46 kg, prachové náplně 16 až 18 kg.

    Logistický muniční tok musí plynule běžet po celou dobu bojového nasazení v délce do 10 až 14 dní. Před zahájením operace je tak nutno vytvořit zásoby munice v oddílovém a brigádním skladě munice cca na tři dny boje, zbytek ve skladech vyšších operačních stupňů, v celkové výši ne méně než 600 až 800 ran na dělo, 15 až 20 tisíc ran na oddíl. Z armádního centrálního skladu dělostřelecké munice je tak třeba k dělostřeleckému oddílu dopravit, na dálku řádově tisíc kilometrů až šest vlaků s 1500 až 2000 tunami dělostřelecké munice v hodnotě nejméně 0,5 miliardy Kč.

    A ve skladech by měla zůstat záloha dělostřelecké munice nejméně na jednu další bojovou operaci, než naběhne válečná výroba. Za předpokladu že AČR bude mít ve výzbroji 2 dělostřelecké oddíly, potom uvedená čísla je třeba minimálně zdvojnásobit.

    Závěrem

    Dělostřelecký systém je tak dobrý, tak jak je dobrý jeho „nejslabší“ článek. Dělo sebelepších parametrů to není schopno vyvážit. I „staré dělo“ jako Dana je v optimalizované koncepci systému schopna splnit požadavky na účinnou palebnou podporu.

    A co je vůbec konstrukčně staré. I ta PzH 2000 je 30 let konstrukčně stará. Většina nabízených systémů přes svoji „novost“ jsou spíše intelektuálními přešlechtěnými konstrukty, které budou ztěží uživatelsky přívětivé za všech bojových podmínek. Je otázkou, zda budou v polních podmínkách spolehlivé a jednoduše servisovatelené. IT technologie nevykompenzují nedostatky v řešení mechaniky děl.

    A je vůbec zdůvodnitelný požadavek na 52d hlaveň s dostřelem na 35 km. Vždyť prodloužení dostřelu z 25 km na 35 km je energetický o 50% náročnější. Z 20 km na 35 km pak dokonce o 85 %. Není objektivně doloženo, kolik střeleb bude potřeba vést na dálky přes 25 km. Proto se děla zbytečně stávají neohrabanými mastodonty. Nebylo by lepší zavést do výzbroje raketomety typu MLRS M270 jak s neřízenými, tak s řízenými raketovými střelami.

    Boj vyspělých armád se bude odehrávat v městských aglomeracích, ne na širých pláních, kde každý dům je odolným krytem. Aby byl dobyt, zpravidla bude muset být totálně zničen palbou a bombardováním. Zde spíše se bude potřebovat přesná střelba na krátké vzdálenosti k vytvoření účinné clony útočící či bránící se pěchotě.

    Problémem není vybrat dělo stylem líbí se mi či nelíbí, ale vytvořit ucelený integrovaný dělostřelecký systém, který efektivně zabezpečí vojskům účinnou palebnou podporu za všech bojových podmínek.

  • Jara
    18:40 24.04.2018

    Marcus
    Váš názor na GŠ a pana bečváře zcela sdílím ....
    No a jsem také strojař takže doufám že to bude koncepčně dále ( což asi ano) ale další věc aby se ji vyrovnala střeleckými parametry a tam už bych nebyl tak optimistický

  • Starlight
    16:02 24.04.2018

    Nevíte někdo, zda ta nová EVA bude opravdu celá nová nebo to bude jen nový podvozek Tatra 815-7 na který bude přehozený ten jediný prototyp kanonové houfnice EVA, který DMD Group a.s. už několik let vystavuje?

    A platí stále následující? :

    - DMD Group a.s. je stále slovenský podnik, jehož majitelem je slovenské Ministerstvo obrany?

    - Jediná konstrukční kancelář na kanonové houfnice (zejména dělostřelecké části) na území bývalého Československa je stále jen slovenská společnost KONŠTRUKTA – Defence, a.s. (Dubnica nad Váhem), kterou vlastní DMD Group?

    - Jediný výrobce dělostřeleckých částí (včetně obráběný výkovku do podoby hlavně) na kanonové houfnice na území bývalého Československa je stále jen slovenská společnost ZTS ŠPECIÁL, a.s. (Dubnica nad Váhem), kterou vlastní DMD Group?

    - Jediný výrobce nové dělostřelecké munice (tělo granátu, kompletace) na území bývalého Československa je stále jen slovenská společnost ZVS holding, a.s. (Dubnica nad Váhem), kterou stále vlastní z 50% slovenský DMD Holding a z 50% slovenská MSM Group (slovenská větev SCG)?

    - Jediný výrobce výkovků pro dělostřelecké hlavně na území bývalého Československa je stále jen slovenská společnost ZTS METALURG a.s. (Dubnica nad Váhem), kterou vlastní MSM Group (CSG)?

    Pokud je výše napsané stále platí, tak jakékoliv nové kanonové houfnice CSG, které by obsahovaly slovenské dělostřelecké know-how nebo sestavy v oblasti dělostřelecké nástavby, mohou vzniknout jen spolupráci CSG a DMD Group. Nebo má někdo jinou teorii?

  • Rase
    16:02 24.04.2018

    Marcus (15:47):
    naprostý souhlas.
    Pokud jde o zamítnutí modernizaci Dan, tak s tíém souhlasím. Pár let už nějak doklepou a pak vyřadit. Modernizace stejně měla skluz a ve výsledku by to bylo plýtvání nákupčími kapacitami (lidmi co sepíšou smlouvy) a mimo jiné i prostředky. Pokud to tedy znamená, že nové houfnice budou trošku dřív, tak je to jedině dobře. Co se týče ceny, tak je vyčleněno opravdu málo prostředků, ale zkrátka houfnice teď nejsou prioritou a 50 "lehkých" kolových houfnic v ráži 155 mm udělá mnohem víc práce v rámci NATO, než modernizované stávající kusy v ráži 152 mm a pár kousků v ráži 155 mm. Tedy za poměrně málo peněz bude docela dost muziky.

  • Marcus
    15:58 24.04.2018

    Jara

    Horší než Caesar uŽ to snad ani být nemůže! Jsem původem strojař, takže můj osobní názor na vše typu T5-52, ATMOS, Kryl, Caesar je velice kritický. O to víc když se na to podívám z hlediska armády! DANA je zastaralá, o tom není pochyb, ale koncepce je pokrokovější než všichni mnou nahoře jmenovaní!

    ....nevychází nabíjecí mechanismus srbské B-52 taky z DANY? :P

  • Marcus
    15:47 24.04.2018

    Jara

    Lobisty je prolezlá každá armáda a každé ministerstvo na celém světě. Tady mi příjde že hlavně nám na GŠ chybí silné osobnosti a jasný koncept který by prosazovaly ... a k tomu dostatečně odborný, zaplacený a početný tým nákupčíků na MO...
    ...hodně důvěry vkládám do nového náčelníka, protože Bečvář byl katastrofa!!!

  • Jara
    15:29 24.04.2018

    Clanek
    Jako zhruba souhlasim, ale je tady jedno ale a to “Strnad není příčina, ale následek”
    Víte to je jako se dohadovat co bylo dřív jestli slepice nebo vejce.... ono tenhle stav kdy je MO prolezlé zajmovými skupinami způsobily právě praktiky CSG Omnipolu a dalších ..... nemá cenu naříkat musíme se jen snažit to teď hodit do správných kolejí to je důvod mé neustálé kritiky

  • Jara
    15:22 24.04.2018

    Marcus
    No ty finance jsou divné vypadá to že chystaný nákup houfnic bude v duchu dobrých tradic našeho MO vsadim se že ani na GŠ doteď nevědí co chtějí za houfnice a hlavně za kolik.
    Mimochodem proti spolupráci konstrukty a csg nic nemám jen se bojím že výsledný produkt nebude na úrovni třeba Caesara jestli se mýlím budu rád.....

  • Marcus
    15:00 24.04.2018

    Jestli mě tu něco fascinuje, tak je radost odpůrců CSG a modernizace DANY ze zrušení původního plánu na modernizaci 33 DAN a nákup 17 moderních děl.

    Uvědomujete si jaké je to Pyrhovo vítězství?

    Ten původní plán nám umožňoval modernizací DAN rychle (první mohly být už tento rok) zvýšit úroveň dělostřelectva, čímž by se zvýšila jejich hodnota a zvýšena kvalita výcviku před přechodem na ještě modernější typ. Zároveň zavést nový moderní typ plnohodnotné 155mm houfnice. V původním plánu bylo na nakup jedné houfnice vyčleněno cca 150 mil. korun na modernizaci jedné DANY cca 30mil korun.
    S novým plánem na nákup 50 nových 155mm houfnic peníze vyhrazené na jednu houfnici klesly na cca 100 mil. korun na kus! To je o třetinu!!! Takovou množstevní slevu vám nikdo nedá!
    Tím novým plánem možná zdegenerujeme naše dělostřelectvo nákupem podřadného typu 155mm houfnice víc než původním plánem. Ale hlavně že tabulkově budeme mít 155mm!
    ...paradox bude pokud to vyhrajou Strnadovci, protože za ty peníze nabídnou nejmenší zlo!

  • Clanek
    14:21 24.04.2018

    @Jara
    A ja snad mluvim o necem jinem? Ano, spoluprace musi fungovat, ale musi fungovat v mantinelech vymezenych tim kdo do vztahu vstupuje. Tim ze na jedne strane je stat (subjekt, ktery ma dbat efektivni spravy ciziho majetku) a na druhe strane soukromy subjekt (ktery vzdy bude maximalizovat zisk). Jen prostym pochopenim kdo do toho vztahu vstupuje je jasne jak musi byt nastavena ocekavani a predevsim pak pravidla spoluprace.
    Oba od toho vztahu neco ocekavaji, zadny se ale do toho vztahu nesmi nutit za kazdou cenu. Strnad se do toho, do neceho pro nej nevyhodneho, nutit prirozene nenecha. A stejne musi uvazovat i MO. I ekonomicka synergie a vyssi bezpecnost (zbrane vyrobene doma) maji svou cenu a daji se kvantifikovat a Strnadovi nebo jakekoli jine domaci firme nazakazku kyvnout jen v pripadech kde vyhravaji oba.

    V hypotetickem priklade: nez podporovat mistniho podnikatele nabizejiciho zastaraly produkt (jeste poskladany z dovozovych casti) za cenu treba 90% spickoveho systemu, to uz radeji koupit licenci a zadat zakazku na vyrobu mistnim firmam (o kterou se muze jak ten prvni mistni podnikatel, tak kazdy dalsi porvat). Cesty jsou.

    Stat jednoduse nesmi dopustit aby mu bylo diktovano jednou firmou nebo skupinou. A kdyz uz to dopusti, tak se stat ani nikdo jiny nemuze divit, ze ta firma toho vyuzije. Monopolni postaveni je holt monopolni postaveni. Tady neselhava firma (naopak, ta dela to co ji eknomicka teorie radi), tady selhava stat a tam se ma hledat naprava. Proto mi vadi to mnozstvi zle krve na Strnada, Strnad neni pricina, on je jen nasledek.

  • Marcus
    14:20 24.04.2018

    Jara

    Nedělejme z případné spolupráce Strnadovců a Konštrukty na samohybných houfnicíck (ať půjde o EVU nebo ZUZANU2) to že zlá CSG vysaje jak upír nebohou Konštruktu aby sama měla kšeft. Tohle je prostě oboustraně výhodné spojení! Strnadovci nemají zázemí a podklady pro vývoj/výrobu modernějších dělostřeleckých systémů a Konštrukta prostě nemá peníze na nákup podvozků a na dovývoj samotného dělostřeleckého systému (ať půjde o EVU nebo ZUZANU2).
    Je to prostě oboustraně výhodné spojení, jeden bez druhého se nepohnou, když se spojí vydělají na tom oba!
    Tak to prostě je!

  • Marcus
    14:06 24.04.2018

    Clanek

    Ale tak to prostě je! Ale to nejsou jen Strnadovci! Tak je to prostě u jakékoliv jiné firmy a je jedno jestli to bude Saab, Nexter, Omnipol, STV, atd .... každý chce jen kšeft!

    Pokud by jsme chtěli spoléhat na vývoj vojenských podniků, tak těžce zapláčeme. Jsou pomalé, neefektivní a to co při svých omezených možnostech vyvinou, je většinou zastaralé a nekonkurenceschopné... až na pár výjimek :D

    Pouze nesouhlasím s tím že Strnadovci a i jiné firmy nemají zájem o to nabízet naší armádě modernější a pokročilejší techniku. Věř tomu že mají!!! Ale jsou tu dva důvody proč se do toho nikomu nic nechce investovat!

    1) Pokud se někdo pustí do vlastního drahého vývoje jakékoliv moderní armádní technologie tak v cizině je trh moderních technologií přesycen a není moc šancí prorazit. Doma je armáda náladový a nestálý klient. Proto se to řeší kooperacemi a nákupem licencí.

    2) Naproti tomu poptávka po modernizováné nebo řekněme "druhořadé" technice ve světe je a stále roste a západní zbrojovky podobné technologie nezvládají narozdíl od domácích Strnadovců nebo STV.

    Nevidím v tom nic špatného! Zvláště když to zaměstnává lidi doma. Tak co komu vadí?

    ...navíc když naše armáda na nákup této techniky vyhradí peníze, které stěží stačí na nákup této "druhořadé" techniky - viz nákup nových děl.
    Ale není to jen u naší armády. Stejně si lze vysvětlit i nákup Caesarů 8x8 Dánskem....

  • Jara
    14:02 24.04.2018

    Marcus
    Ano, však já také nešetřím kritikou na adresu našeho MO a GŠ to je jasné z průběhu každé zakázky co je to za marast. Zbrojní výroba je ale strategické odvětví a měla by tam fungovat spolupráce mezi MO a zástupci průmyslu a požadavky na nové zbraňové systémy jako houfnice by se měli komunikovat dlouho dopředu a nebo udělat výběrovku a vzít prostě nejlepší poměr výkon/cena i v tomhle případě se však zcela bez průmyslu neobejdete, nějaké peníze se proste do domácí ekonomiky při tak obrovském tendru musí vrátit .....
    Na co však nemůžeme zapomenout je to proč to vypadá na MO tak jak vypadá ? No je to právě kvůli lobby skupinám at už CSG nebo třeba Omnipolu......takže nářek CSG na neschopnost cokoliv komunikovat s MO je směšný ...
    s já tady budu dále kritizovat CSG, MO, Omnipol dokud ta spolupráce nebude fungovat

    Clanek
    Směšný je pohled některých lidi na zbrojní zakázky, ne opravdu to není jako když si vy nebo já vybíráme auto .... vzít si svět motorů porovnat spotřebu velikost kufru a co já vím co všechno ještě a pak se rozhodnout....
    Při zbrojních zakázkách je důležitá dlouhodobá strategie a jestli to myslíme s obranou vážně musí fungovat spolupráce MO a průmyslu .....

  • Clanek
    13:38 24.04.2018

    Marcus: Opravdu se tady nechci stále zastávat Strnadovců...

    Diky. Konecne to tu nekdo vidi jak to je. Strnad je proste podnikatel, ten neresi dobro ACR, ten neresi dobro Ruska, NATO, ten nevyuziva starou techniku z dobre vule, ani nenabizi modernizace z nejakeho rozmaru... on proste musi vydelavat. To je jeho jedinej cil. Tak je k nemu potreba pristupovat. Jako podnikatel nejspise svede nektere veci nebo spoustu veci efektivneji nez statni podnik, ale taky musi byt poradne statem kontrolovan aby odpovidala kvalita a cena a pokud jedno z toho neodpovida, tak se podivat jinde, treba jinde kvalita / cena odpovidat bude. Zadne emoce, zadna zast, zadna nesmyslna naklonost. Proste business.
    V tomhle svetle od nej ocekavat nejaky vyvoj na spickove urovni je pak uplne vtipne. Jeho cilem bude vyuzit comozna nejvic veci co jiz existuje a idealne co zaplatili jini (treba zuzana 2), poridit za minimum maximum a pak prodavat. Doma, venku, to je jedno, tam kde bude zajem (coz o produkt s dobrym pomerem cena vykon jiste bude).

  • skelet
    11:45 24.04.2018

    Jan Grohmann: Tatra neunese věž Zuzany, která je umístěna na podvozku Tatry? Nějak nechápu nebo nerozumím?
    T 815 – 7T3RC1 8×8.1R (tedy 8x8 s dvojitou pancéřovanou kabinou) má nosnost 21,2tuny a maximální přípustná hmotnost vozidla je 38tun.
    Hmotnost Zuzany 2 je 32tun
    V případě Zuzany by navíc podvozek vycházel spíše z typu T 815-790R99 38 300 8x8.1R, který je dodáván bez kabiny. A ta má nosnost 25tun.
    Tedy v případě Zuzany 2 určitě nebude problém v nostnosti (osmikolky dělá i s nosností 30tun), ale maximálně v rozložení váhy na nápravy, ale to není nic s čím by si Tatra neporadila.

  • Marcus
    11:11 24.04.2018

    Rase
    Tady není ani tak otázka co Armáda chce, ale jako co si může dovolit.
    Přesně jak píšeš, bude to furt lepší než T5-52, ATMOS, Kryl, Caesar, ale ve srovnání s PzH 2000, nebo DONARem je to druhá liga.....
    .....hlavně aby nedošlo k degenaraci nabíjecího mechanismu!!!

    Ale vzhledem k vyčleněným peňězům, by jsme za tu "novou" EVU mohli být rádi.... :(

  • Marcus
    10:56 24.04.2018

    SiVisPacem
    Naprosto s tebou souhlasím, také bych od případné spolupráce Strnadovců a DMD Group/Konštrukty moc nečekal. Strnadovci do toho můžou maximálně přinést zkušenosti s ergonomií a designem které získali na modernizacích DANY a pak ten podvozek.... protože ten podvozek co byl na původní EVĚ byl improvizace a znouzecnost.
    Sami technici z Konštrukty už v roce 2015 říkali že chtěli 8x8 ale žádný dostupný něměli a na koupi jim chyběli peníze, tak to dali na tenhle starej 6x6 co někde vyhrabali :D
    Co vím tak kritika byla i na ty dvě vysouvací vzpěry na staré EVĚ, které zvláště při střelbě s malým náměrem dostávaly zabrat....

  • Marcus
    10:33 24.04.2018

    Jan Grohman
    Starou EVU jsem u Malacek taky viděl střílet. Ale viděl někdo naživo nebo aspoň fotky té nové EVY na podvozku 8x8. Stále slyším že o tom někdo slyšel, že někdo chce, někdo plánuje, jedná se, .... ale jak to tak bývá, dokud neuvidím nebo mi někdo neřekne že viděl.... byl bych opatrný, zvláště u CSG!

  • Marcus
    10:11 24.04.2018

    Jara

    Opravdu se tady nechci stále zastávat Strnadovců, ale nedáváš mi jinou možnost. Já nevím co by jsi po nich chtěl??? Ty asi nepodnikáš, co? Každej podnikatel se musí snažit vydělat a to né proto aby si namastil kapsu, ale proto aby mohl každej měsíc poslat svým zaměstnancům peníze na účet! A pokud je v cizině na trhu poptávka po čemkoliv, tak je logický že Stzrnadovci dělají to na čem můžou vydělat. A prostě realita je taková, že Strnadovci jedou víc na vývoz. Není to tak, že by nechtěli dodávat armádě i tu nejnovější techniku, ale problém je se zakázkama v armádě!!!
    Pokud by jsi znal pozadí, tak víš že armáda je příšerný zákazník. Pokud zjískáš zakázku, jsi za vodou, ale do té doby nemáš nic jistý. A věř tomu že v naší armádě je všechno ještě 10x horší než ve světě. 1/3 má na svědomí lobing konkurence, 1/3 má na svědomí byrokracie a 1/3 má na svědomí nedostatečný personál na ministerstvu.... to je realita!
    Prostě financovat zbrojní projekty, o kterých nemáš jistotu jestli to někdy k něčemu bude, si může dovolit státní vojenský podnik, který je díra na peníze! Z soukromých firem pro naši armádu nic takového dělat nebude, nemá na to nikdo kapacity ani peníze, maximálně pro export...
    A Strnadovci prostě po tom co dělali Tituse a zakázka stojí, radary s izraelci stojí, tak se utvrzujou na tom že klíčový je vývoz. Armáda je prostě problémový zákazník co mění svoje názory, strategie a nákupy snad podle počasí!

  • Rase
    09:50 24.04.2018

    Jara:
    ono to sice nejspíš nebude nic extra, ale když koukneme na ATMOS, Kryl, Caesar a podobně ve stejné cenové kategorii, tak bude nejspíš na jejich úrovni. Pokud bude mít pořádnou kvalitní hlaveň, spolehlivý automat a moderní SŘP, tak se na tom nedá nic pokazit. Pokud by AČR chtělo pořádnou houfnici, tak už by měla být na pásech nebo hmotností jako Zuzana 2. Pokud ale AČR chce lehkou kolovou houfnici, tak s tím problém mít nebudu. Hlavně ale ať se jich pořídí alespoň 50 a ne symbolický počet

  • Jan Grohmann
    09:43 24.04.2018

    Jde o Tatru 8x8, nástavba z Evy plus nějaká plechařina. ŠŘP tipuji na polský nebo izraelský (resp. podle zákazníka). Ve čtvrtek bude nějaké info v ATM, ale vše bude představeno oficiálně později.
    Věž Zuzany tatrovka neunese.

  • Jara
    08:59 24.04.2018

    SiVis....
    No tak přesně něco v podobném stylu od CSG čekám, je to vždy nejjednodušší cesta k zisku, proč využívat svoje lobby třeba ke státní podpoře nějakého nového projektu když se nechá takhle rychle něco sesmolit a inkasovat že?
    Kdyby se naše armáda vyzbrojovala od CSG výsledek bude ten že budem mít jen zastaralou chvílemi možná funkční techniku.....

  • Jura99
    08:36 24.04.2018

    Muze jit i o prace na slovenske zakazce, maji objednat Zuzanu a pochybuji ze ji bude mozne v serii postavit na starem podvozku jak ji zname z roku 2000. Takze integrace na sedmickovy podvozek a kabinu asi musi probehnout.

  • SiVisPacem
    07:34 24.04.2018

    Pánové, chtěl bych maličko uklidnit Vaše velké nadšení. Dle mého skutečně nečekejte žádný vývojový pokrok. Z mého pohledu jde skutečně jen o integraci nástavby EVY na podvozek Tatra. Nevím o tom, že by GD, nebo Nexter poskytli nějaké technologie a dost dobře si nedovedu představit co přesně. Kdybych měl hodně divoké sny, tak by se mohlo něco objevit z Elbitu, nebo Leonarda ( Itálie ) s kterýma Excalibur Army spolupracuje a už něco na modernizaci použili. Ale o tom skutečně nevím...
    Rase: Kabina je 4 dvéř.. v podstatě stačí vzít RM 70 Vampire, sundat raketnice a místo nich integrovat nástavbu EVY a to je podle mě výsledek...
    Nevím o tom, že by došlo k nějakému velkému vývoji a modernizaci.. Spíš o spolupráci SK a CZ...a SŘP bych se nedivil, kdyby použili velmi podobný, jako u DANY..
    A ano EVU jsem viděl.. Střílela už na Slovensku...
    Marcus : díky za rozbor jednotlivých možností, souhlasím s tebou. Můj pocit je, že nejde o primárně projekt pro AČR - CSG se všeobecně soustředí spíš na vývoz.. a tohle by byla pro CSG "levná" varianta, jak získat do portfolia 155mm houfnici, bez vývoje.. tzv. CSG dá podvozek, SŘP a možná design.. a Konstřukta nástavbu.. a oba za minimum nákladů získají nový výrobek... mě to přijde jako logický krok, který by hrál do karet strategii CSG/Excalibru...

  • Marcus
    22:19 23.04.2018

    Rase

    Já si dokážu představit lecos, ale dokud neuvidím tu novou EVU, nebo mi někdo neřekne že ji viděl, tak to nic neznamená, nebo přinejlepším to bude stejně nafouklá bublina jako byl T-72 Scarab od CSG. ;)

    To že CSG spolupracuje s Nexterem, nebo s GDELS ještě neznamená že mají volný přístup ke všem technologiím. Možnost tam jsou, je otázka jestli na to mají peníze.

  • Rase
    21:12 23.04.2018

    ještě podotek.

    SiVisPacem:
    myslím že zbraňovou část i podvozek by mělo CSG zvládnout dostatečně kvalitně a výsledek by měl být minimálně konkurenceschopný. Pro mě osobně bude asi největším překvapením, jakou nakonec použijí pancéřovou kabinu (2 nebo 4 dveře) a jaký použijí SŘP. Samotný vzhled nové EVY si ale umím představit velice dobře už teď :-D

  • Rase
    21:08 23.04.2018

    Osobně si myslím, že CSG onu modernizovanou EVU dokázali dotáhnout do stavu použitelného prototypu docela dost rychle. Přeci jen od prvního představení původní houfnice uplynulo dost let. Tedy je klidně možné, že navázali spolupráci s Konštruktou a v některých věcech asi i s Nexterem. Potřebné kontakty tady zkrátka jsou a Nexter má všechno co můžeme potřebovat. Mechanické části od slováků, elektronika a systémy od francouzů + CSG to jen dá dohromady a pěkně faceliftuje. Tohle je dle mého nejpravděpodobnější.

    ps. CSG má kontakty i na GDELS, dřív nabízeli i ASCOD, tak si klidně můžou vypůjčit nějaké technologie a komponenty i od nich. Možností je spousta.

  • Marcus
    18:22 23.04.2018

    SiVisPacem

    Zdravím! Viděl jsi nebo jsi slyšel něco jako Evu na Tatře? Díky

  • Marcus
    18:17 23.04.2018

    Tak zase trochu reálných dat:
    Co se týká nových houfnic, pokud nechceme vyložený nákup z ciziny bez zapojení nám blízkého průmyslu (montáž na Tatrovky nepočítejme jako zapojení průmyslu) tak jsou jen tři možnosti: CSG, STV Invest a DMD Group/Konštrukta ze Slovenska.

    CSG - ať se nám to líbí nebo ne, tak CSG má omezené zkušenosti (modernizace Dan, které zkončili v Ázerbajdžánu...) a určité kapacity (Slovenské akvizice). Rozhodně ale nemá kapacity, lidi ani peníze na vlasní vývoj! Otázkou je co vznikne spoluprací s těmi Slováky a co by mohl přinést francouský Nexter (podobně jako u Titusu.

    STV Invest - zejména STV Group - má nemalé zkušenosti se servisem, repasema a částečně i modernizací dělostřelecké techniky. STV v tomto pracovala hlavně pro Poláky (a dost úspěšně) kdy v závodě v Bludovicích generálkovali DANY a v závodě v Poličce renovovali RM-70/85 a "vyráběli" SPG-9. Ale stejně jako CSG nemá šanci na samostatný vývoj a výrobu.

    DMD Group/Konštrukta - zde jsou největším problémem peníze a potom taky ztracení lidé a zkušenosti. Je zde historie, tradice a mají na čem stavět, ale potřebují peníze. Pokud by Slovensko opravdu nakoupilo nové Zuzany 2, mohlo by to dát finance na vlastní dokončení projektu EVA. To co měli do teď je spíš koncept nebo demonstrátor. Potřebují prostě peníze nebo partnera s penězi.

    O spolupráci Konštrukty s CSG jde sice šuškanda, ale počkejme jestli bude výsledek. Pokud by CSG využila svoje peníze a zkušenosti z použití moderních prvků u modernizovaných DAN, mohlo by z projektu EVA něco být.

  • Marcus
    17:25 23.04.2018

    skelet
    Ještě k tomu Srbsku: CSG žádného výrobce houfnic v Srbsku nevlastní! To je další z bludů co se tady šíří. CSG šla do Kruševace hlavně kvůli civilní výrobě, třískovému obrábění pro výrobu munice a snaží se získat další know-how, ale s houfnicemi to moc společného nemá.

  • Marcus
    17:13 23.04.2018

    Baron
    Trochu to tu zapadlo, ale ohledně tvého dotazu na Srbské houfnice je to celkem prosté. I když mají velice slušné parametry a i cena by mohla být velice zajímavá, v porovnání se západní výrobou, tak vše přebíjí politické hledisko. Ať byla historie česko-srbských vztahů sebelepší, tak Srbsko je vnímáno jako spojenec Ruska (což se po zkušenostech s NATO není čmu divit) a jakýkoliv nákup houfnic v Srbsku je nereálný! Jiná otázka je možnost subdodavatelství například hlavní. Ale i to je málo pravděpodobné....

  • Flader
    15:36 23.04.2018

    12+12 nábojov vyzerá na Evu. To, že ej to na 8x8 môže by´t spôsobené práve tou pancierovou kabínou.

  • SiVisPacem
    15:18 23.04.2018

    Rase: Díky bohu nevypadá.. vypadá jako Eva na Tatře 8x8 spolu s klasickou pancéř Tatra kabinou. Bohužel detailní informace nevím... Vím jen, že má 12+12, automatické nabíjení.. ( tuším, že jsem zaslechl o inerciální navigaci, úsťový radar...a dal nevím.. ) a že SŘP má digitální mapy.. ale ve srovnání se Zuzanou nebo Evou.. jestli jde o nějaký zásadní up-grade to skutečně nevím a myslím, že to je společný projekt.. není to jen CSG.. sami by to nezvládli..

  • Jara
    14:19 23.04.2018

    Jura99
    Já bych to nadšeni z CSG a jejich připravované houfnice ( vlastně nic nevíme ) trochu krotil...., jestli přijde na srovnání tsk nemá šanci důvody jsem vypsal v předchozím příspěvku, muže možná vypadat nadějně v tom případě by to chtělo vývojově dotáhnout a dopracovat třeba za finanční podpory státu, ( tak aby armáda dostala vyzkoušený hotovy produkt) hlavně aby to nedopadlo jak s BRENem protože houfnice se nevymění za modifikované tak snadno jako útočná puška.
    Šijete do Slováků že už nemají kapacity a know how, ne nemají a na Zuzaně Evě .....
    Je to asi znát ( na první pohled je vidět že výrobní technologie jsou ze 70 let))
    Ale kde berete jistotu že v CSG je to jinak? Z jejich předchozí práce? Myslíte Dany M1 ?? To snad ne

  • Rase
    13:24 23.04.2018

    SiVisPacem:
    jen doufám, že nevypadá až moc podobně na srbskou houfnici Alexandar :D Osobně doufám že ta vylepšená EVA bude kvalitní, ale rozhodně bych ji nekupoval přímo, ale počkal si, až ji otestují vedle jiných moderních houfnic. Pokud bude na obdobné úrovni, tak klidně koupit.

  • Jura99
    12:38 23.04.2018

    Zuzka je mechanicky Ondava z roku 85, tedy letity kousek. Urcite by se dala preprojektovat odlehcit atp. Alespon posunout vez dozadu. Pokud CSG prijde se svou houfnici, bude to nadherny priklad efektivity schopne privatni firmy, ktera reaguje na trh.

  • Bernis
    12:36 23.04.2018

    No, ono to může klidně dopadnout podobně jako s BRENem, Eva se koupí a za takto získané peníze CGS časem doladí Evu do konkurence schopného produktu. (?!?)

  • skelet
    12:04 23.04.2018

    Jura99: tak Zuzka2 jde teď do výroby pro ASR, dokumentaci tam taky mají. Prostě to nedělají od nuly. Plus do CSG patří i srbský výrobce houfnic.

  • Jura99
    11:56 23.04.2018

    Vtip je v tom, ze DMD a CSG kazda drzi zhruba polovinu vyroby houfnice. CSG podvozek, hlaven, munici a dizajn, DMD nabijeni. SRP bude nejspis vzdy externi subdodavka. CSG do jiste miry nikoho nepotrebuje resp. dokaze nahradit, mela by tahat za delsi konec provazu.

  • Jura99
    11:51 23.04.2018

    Skelet: ti lidi uz tam v konstrukte davno nejsou, to je jakoby lidi co vyvinuli Favorita meli delat novy superb. Mezi Danou a Evou je dlouha prazdna mezera. Ale rad ctu, pokud CSG chce vzit slovenske zelezo a daladit ho sama. Tak jsem si to predstavoval a klobouk dolu, pokud to udelaji, verim ze to bude mnohem lepsi nez original zuzana.

  • skelet
    11:35 23.04.2018

    Evu vyvíjí firma, který vyvinula Danu, Ondavu, Zuzanu, Zuzanu 2 atd. Říci, že nemá zkušenosti je vcelku odvážné.

  • SiVisPacem
    11:10 23.04.2018

    Jara..
    Nebudu komentovat vše... ale bohužel ve spoustě máš pravdu... CSG mi přijde se dlouhodobě drží jasné strategie - vidím co trh chce, rychle se to snažím vymyslet ( splácat ) a prodat.. Na dlouhý vývoj nejsou peníze, čas ani prostor..

    Co se týče nové EVY. 8x8 Tatra. Základ ze Zuzany 2 ( nástavba..) .
    Automatické nabíjení - 12+12 ran.
    SŘP nevím z čeho převzatý. - zda-li Zuzana, nebo integrace něčeho nového..
    Jestli to bude paskvil, nebo podařená záležitost se asi uvidí....

  • Jara
    10:32 23.04.2018

    SiVis.....
    A nějáké podrobnější info? Nevidím moc šancí na úspěch pro tenhle koncept Evy na Tatře 8x8. Jak si asi povede proti konkurenci ( teda pokud bude vůbec nějaké VZ) kanón který nikdo neviděl střílet a hlavní integrátor má být firma bez jakékoliv zkušenosti s podobnými zbraňovými prostředky. Prosím neohánějte se tady modernizovanou Danou a Vampirem, ano repase CSG umí, ale nic vic, integrovat zcela nový kanón na podvozek, dál zprovoznit SŘP ( mimochodem u modernizovaných Dan měl být polský SŘP, který je už davno vychytaný tohle CSG zkrátka neumí a zajímalo by mne jak dobře to jde Slovákům) a mnoho dalších detailů, které s vývojem souvisí. CSG na to teď zkrátka nemá a výsledek bude hrubý polotovar do kterého by se muselo investovat 10 let než z toho bude funkční samohybná houfnice! Bojím se tedy, že od CSG je to jen další pokus jak z MO vytáhnout peníze, koupi Evy na slovensku( o které mimochodem nikdo nestojí ) rychle něco sesmolí na Tatru a hurá kasirovat.

  • SiVisPacem
    08:54 23.04.2018

    Dlouho jsem to tu sledoval.. ale nedalo mi to a musel jsem se registrovat.
    Zdravím @Marcus evidentně máš slušný přehled.. předpokládám, že jsi z branže :- )
    Jsem rád, že konečně tu někdo dává fakta a nemele stále blbosti o "embargu" do Azeru..a ví o aktivitách Omnipolu ...

    A abych přidal něco do diskuse... NOVÁ 155mm EVA na 8x8 Tatra už existuje :- )
    Jen s ní CSG ještě nešlo ven.. ale předpokládám, že do tendru AČR půjdou..

  • Baron
    17:22 22.04.2018

    Chtěl bych se zeptat, co si myslíte o srbským Aleksandaru, nástupci B-52? Zásobník má sice jen na 12 ran, ale zbývající parametry vypadají dobře a cena by taky mohla být konkurenceschopná. Otázka je, jak kvalitní mají hlavně.

  • Jura99
    14:21 22.04.2018

    KOLT: ad výprodej techniky ČSLA - Výplach těch starých zbraní přijít musel a nejspíš nešel jen přes Excalibur. Pokud si následně na repasi starých zbraní postavili byznys, proč ne? Chápu, že přijde nářek, že se to vyprodávalo za korunu, ovšem armáda není armyshop, sama není zřízena za účelem maloobchodu se zbraněmi, tak to dala velkoobchodníkům za cenu šrotu.

  • Marcus
    12:10 22.04.2018

    KOLT
    a) S tím s tebou samosebou souhlasím, svatoušci to rozhodně nejsou. To že nedělali vývoj jen přeprodávali techniku nemají ani moje sympatie, ani odpor. Neměli k tomu důvod a hlavně ani kapacity. Vývoj je nejistá a drahá záležitost. Dělali prostě to co tehdy sypalo, ale doba se mění a s tím se musí měnit i Strnadovci. O tom že státní zástupce obžaloval čtyři vysoce postavené zaměstnance ministerstva obrany a armády v souvislosti s podezřením, že pod cenou prodávali nepotřebný armádní materiál se ví. Od Strnadovců však nikoho. Tím netvrdím že jsou čistí, ale obžaloba žádná.

    b) O sponzoringu ruského velvyslanectví slyším prvně, jaké jsou tvoje zdroje???
    S prověrkou pro Strnadovce souhlasím, ať je prověří. Faktem ovšem je, že se kolem toho vytvořila mediální bublina jen kolem Strnadovců. Tu prověrku nemá v českém průmyslu skoro nikdo. Další otázkou je ale politizování bezpečnostních prověrek a jejich zneužívání jako nástroje konkurenčního boje.
    Určitě víš, že správním řízení s NBÚ nemá žádnou lhůtu a tudíž může trvat libovolně dlouho.... ideální pole pro černý lobbing.
    Co se radarů týče, tak Retia i Eldis platnou prověrku pro pro poskytování nebo vznik utajených informací ve stupni NATO Secret mají!

    Omnipol má jediného vlastníka a tím je OMPO Holding a.s. kde v představenstvu je Martin Háva a v představenstvu Pert Háva....majitel neznámý....rodinný podnik?

    To s RBS-70 byla prsárna, na tom se shodneme. Tím nenapadám kvalitu RBS-70, ale ty podmínky za jakých se to udělalo. Jak to dopadne s RBS-70NG a CASAma je ve hvězdách.... :(

    V čem konkrétně vydíš předraženost Pandurů od Strnadovců? Tak hodně práce jim zabrala zakázka pro Pindad ale i jiné zakázky, ale problém je hlavně váhavost Ministerstva a armády!
    U těch pěti havarovaných Pandurů nebyl problém na straně Strnadovců!!! To Ministerstvo obrany schválilo rozsah oprav na čtyřech z pěti poškozených Pandurů až letos na začátku března a teprve s tím zakázku zadalo Strnadovcům!!! To jsi věděl?

  • KOLT
    11:16 22.04.2018

    Marcus, souhlasím s tím, že se v tomto ohledu dějí prasárny. Nicméně pravdou je, že
    a) Excalibur/CSG vzniklo tak, že se podílelo na výprodeji techniky AČR, přičemž mnohdy ten výprodej byl i ze strany CSG inicializovaný (a také se v tomto směru vedou trestněprávní spory), čili žádný velký vývoj se z jejich strany nekonal – taková firma u mě nemá moc sympatií. Nicméně už se to mění a CSG se začíná věnovat i vývoji, což je chvályhodné.
    b) Vlastník (a je jedno zda syn či otec) je podezřelý z napojení na ruské elementy řazené mezi bezpečnostní rizika (když pominu, že sponzoroval ruské velvyslanectví toho času sídlící na Pražském hradě ;-) ). Čili otázka bezpečnostní prověrky prostě je na místě, zvláště jedná-li se o kritické systémy, jakými radary či velitelské/spojovací prostředky.
    Pokud CSG bezpečnostní prověrku získá, jen ať klidně dodává. Samozřejmě, bude-li to pro ČR výhodné.

    Ohledně Omnipolu si jednak nejsem jistý, do jaké míry ho stále ještě vlastní Háva. Jednak ze strany státu je velký zájem na jeho obejití a pořizování prostředků bez prostředníka, jako je tomu v případě RBS-70NG. Jestli to půjde i s letouny CASA, to jsem sám zvědav.

    Nicméně není specialitou pouze Omnipolu prodražovat státní zakázky. Zrovna CSG má ohledně servisu Pandurů másla na hlavě pěkných pár kýblů. O tom, že naprosto nestíhají opravovat, raději nemluvě.

  • Marcus
    09:13 22.04.2018

    Scotty
    Já CSG advokáta rozhodně nedělám, jen nemám rád bulvární mediální štvanice založený na nepravdách a spekulacích. Pokud něco z toho co jsem napsal o CSG je lež. Já jen shrnul veřejně dostupná a ověřitelná fakta jako:

    1. Většina částí CSG prověrku "NATO Secret" nemá, protože ji do teď nepotřebovalo, nemá ji ale ani Omnipol nebo STV. Firem co ji mají je tak kolem 30 a mezi nimi jsou Retia a Eldis ze Strnadovského impéria.

    2. Žádné embargo CSG neporušila a pokud tady někdo chce šešit jakousi morální hodnotu, tak to by jsme mohli takto napadnout jakýkoliv obchod se zbraněmy.
    3. Netýká se to jen zakázek Strnadovců (lepší označení než CSG, protože ne všechny jejich firmy patří do CSG) ale i jiné jako stornovaný nákup vrtulníků, "stojí" nový chemický vozidlový průzkumný komplet, náhrada S-10M2D byla už taky jistou a teď se přešlapuje na místě a podobně...

    4. Bohužel naše armádní sféra je prolezlá různými lobisty a vlivovými skupinami a rušení a změny v zakázkách jsou tu kolorit. Neříkám že Strnadovci jsou čistý jak slovo boží, takovou zbrojařskou firmu by jste dnes na světě už nenašli, ale myslím že mnohem větší špína stojí v pozadí a rozjíždí tyhle kauzy ať už proti CGG, CZ UB nebo proti komukoliv jinému.

    A můj osobní názor je že fouká od tandemu Hávův Omnipol - TOP09 (největší parazit Armády) a Bakala - ČSSD....

  • Jura99
    08:59 22.04.2018

    Na houfnice ještě AČR nedala zadání, takže je asi předčasné spekulovat na co peníze budou a na co nikoliv. Zuzana/Eva mají hendikep v ustrnutí ve vývoji před 20lety, v případě Evy jde o prototyp, žádný upgrade na současné požadavky zatím nepředstavili. CSG je na naše poměry mimořádně aktivní a úspěšný podnik, bohužel jim podráží nohy konkurenční boj a naše typická nepřejícnost. Nejvíc by se mi pro AČR líbila kolová houfnice od CSG, se železem ze Zuzany a elektronikou, podvozkem a finální montáží v CSG (MSM Martin). Nic ani proti nákupu přímo od DMD Dubnica, ale obávám se, že státní podnik bude vždy o krok pozadu za privátním podnikem (podobně o krok pozadu je VOP CZ, jakkoliv jinak šikovný podnik).

  • Scotty
    22:19 21.04.2018

    Marcus
    Pokud je tedy s CSG všechno v pořádku, jak vysvětlíte že prakticky všechny zakázky s MO jsou zastaveny? Neděláte tu spíš ďáblova advokáta?

  • Marcus
    17:15 21.04.2018

    Jara
    V pohodě. Hlavně pro problémy s Omnipolem stojí spousta zakázek pro armádu. RBS70NG tu už dávno mohly být.... A s dalšíma CASAma je to podobný :(
    Děsil bych se toho že by Omnipol protlačil armádě Archery....

    Hlavním faktem který ale nikde neslyšíte je, že bezpečnostní prověrkou nedisponuje ani konkurence CSG jako je zbrojařský gigant Omnipol či skupina STV Group.
    Zajímavé, ne?
    U Strnadů má v současnosti prověrku NATO Secret jen Retia a Eldis. Další mají zažádáno ale jen samotná prověrka může trvat více než rok.

  • Jara
    16:21 21.04.2018

    Marcus
    Vezmu to jako chlap.... o tom vyjádření asociace obranného průmyslu jsem neměl tušení a svoje tvrzení jsem si tedy neověřil u dobrého zdroje.
    Tak Beru zpět své poslední příspěvky ohledně vývozu zbraní v souvislosti s CSG

  • Marcus
    13:42 21.04.2018

    Jara
    Tak si to spolu trošku zrekapitulujeme a ukážeme si základní FAKTA, nikoliv bulvár na který se odkazuješ ty! Hospodářské noviny fakt není dobrý zdroj. Pokud by jsi měl přehled o zákulisí, věděl by jsi že:
    1. Na Ázerbájdžán není uvaleno žádné zbrojní embargo! Tato nepravda proběhla "médii" ale pokud my nevěříš, snad by jsi mohl věřit šéfu Asociace obranného průmyslu panu Hynkovi (bývalý kandidát na prezidenta)

    http://www.aobp.cz/stanovisko-...

    2. Tuto fámu rozjely Hospodářské noviny. Ty Hospodářské noviny (dále jen HN), které asi tak týden po této zprávě kritizující dovoz dělostřelecké techniky, vydaly pochvalnou zprávu o tom, že Aero má dodat do Ázerbájdžánu letouny L-39. V jedné větě tvrdí, že jsou to cvičné stroje, nebojovná technika a o pár řádků dál píšou, že dokážou však plnit také bitevní či průzkumné mise! A u obou článků je podepsaný stejný redaktor. Vtipné, ne?
    Proč HN uveřejnili takovýto účelový článek? Proč DANY a Vampíry kritizují zatímco L-39 chválí? Vlastníkem HN je pan Bakala, který přes pana Kalouska a TOP09 má vazby na pana Hávu vlastnícího Omnipol. Ano ten Omnipol, co měl na starost dodání L-39 do Ázerbájdžánu. Proto to zastání pro dovoz L-39.Je to ten Omnipol co armádě za podpory pana Kalouska dodal techniku někdy až s 50% (CASA, RBS70, ...)přirážkou z původní ceny nebo se měl podplácet (Gripeny) Tudy od Omnipolu jdou do medií největší fámy na CSG.

    3. Iniciátorem zakázky nebyla CSG ale izraelská Elbit Systems a potažmo Izrael, který se snaží udržovat co nejlepší vztahy se všemi zeměmi okolo Iránu a dodávat jim zbraně, aby tak omezil vliv Iránu a Ruska v regionu. Protože většina výzbroje Ázerbajdžánu je postsovětského původu a ráže, byla dodávka teto modernizované techniky pro Izraelce ideální volbou.

    4. Kdyby CSG byla řízena z Ruska, jak tvrdí některá média , nikdy by se nepodílela na dodávkách zbraní proti zájmu Ruské federace. Proto i negativní publicita ohledně vývozu zbraní československého původu do Ázerbájdžánu v ruskojazyčných médiích nebo médiích blízkých oficiální politice Ruské federace!

    Tolik fakta! Víc studuj. Omez bulvár.

  • Jara
    12:58 21.04.2018

    Marcus
    Tak teď jsi mě překvapil, ano všichni o tom věděli a bylo to prodávané přes Izrael to nic nemění na tom, že se zbraně od české CSG dostali “přes” embargo.
    Ano využívání prostředníků je běžný princip pašování ( přechytračit platné právní předpisy, to jsem zkusil jinak definovat speciálně pro tebe) zbraní.
    Výsledek je že zbraně vyrobené u nás se ocitly v zemi zákazu a je jedno jestli je tam dovezež pod rouškou noci nebo se schováš za prostředníka. Seriózní to není a není se čemu divit, že CSG doteď nemá prověrky, protože někdo kdo používá takové praktiky se jednoduše nedá chápat jako seriózní obchodní partner, který má příštup k citlivým údajům/zařízením.
    Jestli tohle nechápeš a obouváš se do mne, že na to poukazuji a že je to fáma a jedná se o křišťálově čistý obchod, tak je asi chyba ve tvém chápání co je morální a co ne. Samozřejmě takové věci se obchází i jinde jestli si ale CSG dělá ambice dodávat v budoucnu zbraně zemím NATO měli by jít trochu jiným směrem, nebo můžou pokračovat jako doposud .... ostatně na podobných “farmách” koncern CSG vznikl

  • Marcus
    12:35 21.04.2018

    Jara
    Ono to bylo totiž strašně tajný, že CSG tu techniku do Izraele vyváží! To jsou mazaní pašeráci! :D

    https://tv.idnes.cz/antonov-an...

  • Marcus
    12:16 21.04.2018

    Jara
    No ty jsi detektiv! :D :D :D
    No když je takhle napsaný článek, tak to musí být jasně pašování! :D :D :D
    Na tom obchodu nebylo nic tajného a většina lidí co se zajímá o vojenskou techniku nebo letectví o tom ví už a věděla dávno před tím článkem! Byl to normální obchod kdy CSG prodala svoji techniku do Izraele a Izrael ji do-modernizoval a prodal do Ázerbájdžánu.
    Nevím co ti na tom přijde za pašování???
    A nějak takhle vznikají ty kachny o CSG a o pašování! :D :D :D
    Tak teď čekám že najdeš články bulváru o tom že CSG chybí prověrka a podobně....

  • Clanek
    12:04 21.04.2018

    To neni folklor, to je fakt. Na nakup cehokoli se potrebuji 2 veci: penize a vule. To prvni bylo vlastne vzdycky, to druhe snad nikdy a co je podstatnejsi neni to, zda se, ani dnes (berouc v potaz jak bude nejspis vypadat pristi vlada). Takze jsme "chudi", ikdyz ne penezi.
    Proto nema smysl se tocit kolem myslenek jako "ten rozpočet by především vůbec nemusel být takto omezený" dokud takto omezeny je. A popravde, pokud co pise Jara, ze za vsim stoji (ne)koncepce MO je pravda, tak nejake proklamace o tom, ze se chce utracet jsou k nicemu. A budou k nicemu dokud nebude jasne dan plan co a jak kupovat...
    ... a v pripade delostrelectva se zjevne tape.

  • Jara
    11:39 21.04.2018

    To už je takový folklor “na to nemáme, jsme malý,chudí, buďme rádi za chleba s hovnem” skutečnost: nejsme malý, už vůbec nejsme chudí a do armády chceme dávat 2 procenta HDP a jediné co tomu brání je nesmysl jako Bílá kniha a další podobně prihlouplé koncepce podle kterých armáda nedává smysl pro obranu státu ...a proč se to teď nezmění ? Jiná bezpečnostní situace a plánovaný přísun peněz na obranu? Důvod je jednoduchý GŠ není schopen připravit smysluplnou koncepci armády ČR není ani jasné co vlastně chceme mít za zbraně a kolik a za další je to naprostá nečinnost MO ty zorganizujou tak maximálně dětský den......

  • KOLT
    11:05 21.04.2018

    On ten rozpočet by především vůbec nemusel být takto omezený. Pokud chceme v následujících letech dávat do armády prostředky, ke kterým jsme se zavázali, můžeme na houfnice vynaložit dvounásobnou částku a to samé klidně i na raketomety...

  • Jara
    09:24 21.04.2018

    Marcus
    Jaké spekulace????
    https://archiv.ihned.cz/c1-658...

    O čem chcete spekulovat ????? Ty zbraně tam jsou!

  • Clanek
    01:50 21.04.2018

    A proto nema smysl ohrnovat nos nad zuzanou 2, I ta je totiz mimo moznosti toho co ACR ted na dela chce vyclenit. Proto mi prijde rozumnejsi za tyhle, resp. mensi, penize modernizovat DANA, ktere casem prejdou do zaloh a ktere budou nahrazene az skutecne budou penize na alespon zuzana 2, nebo idealne jeste neco lepsiho at uz na kolech nebo na pasech (kde se taky priklanim spis k tomu ze CR dela na pasech nepotrebuje).
    Delostrelectvo musi byt priorita, ale par let jiste pocka (zvlast ted, kdyz ma ACR rozjetych spoustu velkych programu) a prijde mi to rozumnejsi nez se ted s omezenym rozpoctem do neceho hnat a na nejakem polovicnim reseni se zasekat na pristi 3-4 dekady.

  • Flader
    18:46 20.04.2018

    Tak do tých cca 200M € by sa možno tá Eva aj zmestila, ale určite by to bolo bez munície a asi by bez nejakej veľkej logistiky okolo. Iná húfnic a s automatom už do toho asi nevojde.

  • Marcus
    18:29 20.04.2018

    V původním kontraktu, kde se počítalo s modernizací 33 houfnic DANA a pořízením 17 nových houfnic ráže 155 mm NATO bylo na jejich nákup 3,5 miliardy ( kde na modernizaci 33 houfnic DANA bylo vyčleněno 1,1 miliardy Kč a na nákup 17 nových houfnic 2,5 miliardy) + 2,4 miliardy na nákup munice.
    V novém kontraktu se počítá s nákupem 50 nových houfnic ráže 155 mm NATO za 5 miliard! A to jsem se nikde nedočetl jestli je to počítáno i s municí nebo bez ní, ale dejme tomu že bez.

    I tak, ale ať počítám, jak počítám, dopočítat se nemůžu..... :(

  • Flader
    17:59 20.04.2018

    Clanek, ono aj záleží, čo by AČR presne chcelo. Zo slovenských húfnic by mala byť Eva lacnejšia. Pritom dostrel zhodný so Zuzanou 2. Problém môže byť nižší palebný priemer. Ale pre AČR by mohla byť výhoda možnosť použitia štandardného podvozku, čo by mohlo riadne znížiť cenu. Ďalšou je automat a znížený počet čelnou obsluhy oproti manuálne nabíjaním húfniciam.
    MOSR chce nakúpiť 25 Zuzán 2 aj s logistickou podporou za cca 175M €. Takže Eva by určite vychádzala lacnejšie. Pokiaľ by ich ešte AČR nakupovala 48 kusov.
    Ale všetko je to naozaj o prioritách a vlastnostiach bude AČR požadovať. Kľudne sa môže stať, že kritériá budú také, že im slovenské húfnice nebudú absolútne vyhovovať.

  • Clanek
    17:40 20.04.2018

    Hlavne prosim ne znovu to vecne pitvani zuzany 2, uz to tady bylo X krat.
    Jako system pokulhava hlavne v rychlosti palby, ale v ochrane, dostrelu, poctu celnu posadky a dalsich je na urovni s temi lepsimi. Kamen urazu muze byt jen SRP, ale to se tu prave rozebiralo uz X krat pod clanky o samotne zuzane.
    Je to ideal? Neni, ale pri tech sumach co se vzdy zminovali na modernizaci del u ACR je to stejne jedno, nedosahne se ani na ni. Ostatni systemy, nedejboze na pasech, z novovyroby jsou uplna utopie a vzhledem k tomu, ze nakupovat chytre z prebytku se ACR nikdy moc vychytat nepodarilo je modernizace DANA (za rozumne penize!!) ted pro CR mozna I nejlepsi cesta, resp. byla by...
    A casem treba pritlacit a vzit na stejnem podvozku s perspekrivou pro acr, at uz to bude tatra, puma nebo cokoli, jak nova dela tak nove raketomety. Bez penez navic to ale jednoduse nepude.

  • Marcus
    12:38 20.04.2018

    Jara
    Tak presne tyhle spekulace miluju. Proc by CSG mela cokoliv pasovat? Vyvazet bojovou techniku neni jako pasovat mušličky z dovolene z Egypta! :D :D :D
    Zuzana 2 je otazka jen toho, kolik penez se dalo do jejiho dovyvoje. Pokud by Zuzany 2 kupovali Slovaci, tak by to snad mohlo byt vychytane. Problematiku rizeni palby jsme tu probirali ve clanku o Zuzanach 2, tak koukni tam.
    Nejsem skalni zastance Zuzany 2, ale pri tech penezich budeme radi za Evu na tatrovce. Na vic zapomen!

  • Jara
    10:44 20.04.2018

    Jen tak mimo téma ....
    cena za jednotku množství 1 litr oleje tankového SAE 10W/30 (O-1176) „MULTAGRI
    SUPER 10W30“ bez DPH činí 69,00 Kč a včetně DPH činí 82,80 Kč; cena za 2 912 litrů oleje tankového SAE 10W/30 (O-1176) „MULTAGRI SUPER 10W30“ bez DPH činí 200 928,00 Kč a včetně DPH činí 241 113,60 Kč;
    • cena za jednotku množství 1 litr oleje motorového 15W/40 (O-1236) „MAXIMA RLD 15W40“ bez DPH činí 89,00 Kč a včetně DPH činí 106,80 Kč; cena za 15 184 litrů oleje motorového 15W/40 (O-1236) „MAXIMA RLD 15W40“ bez DPH činí 1 351 376,00 Kč a včetně DPH činí 1 621 651,20 Kč;

    Motorové oleje např 15w40 litr za 106,80 při ceclkovém odběru za 1 621 651,20???
    Děláte si prdel ??
    Každý kdo si toho koupí barel tak ho má v přepočtu 40-50 korun při odběru 100 litrů...

  • Jara
    09:36 20.04.2018

    Jinak kolem CSG a prověrky je ticho.... vypadá to že se Strnad teď bude zaměřovat na pašování zbraní.... pašeráci nepožadujou prověrky ani techniku na úrovni, ideál pro CSG :))

  • Jara
    09:32 20.04.2018

    Zuzana 2 by byl asi krok zpět existuje vůbec nějaké srovnání parametrů dostřelu, přesnosti, životnosti hlavně třeba s PzH 2000? Nebo co to má za SŘP? Podle fotek vypadá že na Slovensku se technologie nikam neposunuly přijde mi to jako převrtaná Dana s digitálním SŘP ( doufám ), ale dokáže se to aspoň přiblížit západním houfnicim?

  • liberal shark
    09:10 20.04.2018

    Ta kabina sice nevypadá moc válečnicky, ale zřejmě poskytuje posádce přiměřený prostor a komfort, což hraje svou roli zejména při dlouhodobém nasazení.
    Kolová SHD mají pro AČR svůj smysl, minimálně pro organický DO lehké mechanizované brigády a nezávislé dělostřelecké jednotky. Pro DO mechanizované brigády by měl být pásová SHD, pro lehkou pěší mohou být tažená aeromobilní děla.

  • Marcus
    09:03 20.04.2018

    KOLT
    Z kopání do CSG se už stal docela sport..... :P

    Archer navzdory veškerému švédskému lobbingu za ty roky nikde neprorazil a jeho mechanismus mi přijde zbytečně složitý (vysouvání hlavně z věže po jejím vyzdvihnutí z podvozku, absence klasického kruhového lože věže, uchycení věže na podvozku které nedovoluje kruhový odměr - nikde jsem to nenašel, ale stěží to dá 180 stupňů vpředu). a to doplňování munice je šílené...
    Ideální by si myslím bylo něco druhu Donar, B-52, G-6, Eva, Zuzana... Otázka je jestli si něco takového, na úrovni, můžeme dovolit???

  • KOLT
    22:37 19.04.2018

    Zrovna kola pro nové houfnice bych na CSG fakt nesváděl. Je to volba daná doktrinou AČR, osobně mi přijde i docela logická – při dostřelu 40 km je v ČR i v okolních státech dostatečně hustá síť cest, abychom si vystačili s koly.

    Marcus, proč považujete Archer za nekvalitní? On i ATMOS ve versi, kterou bude pravděpodobně zavádět IDF, bude mít automatické nabíjení, čili bych ho rozhodně nevylučoval. Pokud by nicméně byla možnost koupit na Slovensku skutečně odpovídající houfnici, nemám s tím problém. Jen prostě nesmí být zásadně horší než konkurence.

  • Marcus
    22:30 19.04.2018

    Kola jsou pro nasi armadu logicka volba. At jde o prepravu, provoz, naklady a vsechno co tu uz bylo receno,.... Ale hlavne my reknete na jaky pasovy podvozek by jste tu houfnici dali? Vsechny pasove podvozky co ted armada ma, jsou pro ni neperspektivni a tak to nema na co dat. Zavadet novy podvozek jen kvuli delum je mega drahy spas! Jo kdyby jsme meli zavedeny treba ASCOD, bylo by fajn mit Donar na prodlouzenem podvozku ASCODu, ale ASCOD snad nebude :D
    ....takze nechal bych to na kolech, armada vi proc na nem trva a lobing CSG asi nebude to hlavni.

  • Marcus
    22:22 19.04.2018

    flanker.jirka
    Pevne doufam ze se poohledneme po necem jinem jak pises, ale po pravde mam dost strach. Ono se to nezda ale v Evrope toho k vyberu moc neni :(
    Prvni problem je co koupit? Na kolech toho kvalitniho (tim vypadava Caesar, Archer, Atmos) nebo dostupneho k montazi na Tatru, moc neni....
    Ale hlavni je za co koupit! Ty penize co na to vyclenili jsou trosku podivne. Budeme radi pokud za ne dopadne Zuzana/Eva!

  • flanker.jirka
    16:39 19.04.2018

    Nelze než popřát Thajsku hodně štěstí a u nás raději koukat co je k dispozici v Evropě, případně co tu nyní vyhrává u zájemců, kteří to myslí se svou vlastní armádou vážně.
    Pro nás taková koncepce nemá smysl, když je k dispozici i na kolech věž z pásových houfnic.

  • Flader
    15:27 19.04.2018

    Rase, len 7. brigáda má už tak dosť kolesovej techniky, takže tie húfnice na kolesách "sa tam stratia". Ale 4. brigáda už pásové podvozky nemá asi žiadne, tak tam by tie húfnice boli dosť za exotiku. Plus logistika ako tu už bolo spomenuté. Pásové húfnice = prepravné podvaly. Kolesové dokážu "ísť po vlastnej ose".

  • danny
    15:12 19.04.2018

    Osobně mi nevadí ani ATMOS, ani tatrovácký podvozek. Taky bych si přál, aby naše armáda měla moderní, sofistikovanou techniku. Ale po vývoji za posledních x let budu raději, bude-li mít funkční, méně high-tech řešení s menšími nároky na provoz a údržbu. A pokud konečně bude mít smysluplnou koncepci a jednotlivé systémy budou přiměřeně koordinovány a provázány.

    Co se týče CSG, tak to už je po řadu let takový folklór v českých médiích. Jednou PR článek CSG chválí za záchranu další české fabriky, o pár dní později vyjde v tom samém médiu článek, co je to Strnad za svini, krátce po něm, jak jsou kluci z Omnipolu fajn. Pak zase jací jsou to šmejdi. No a tak se to opakuje přesně v souladu s marketingovým plánem těchto společností a právě běžících projektů.

  • JP--
    15:05 19.04.2018

    to: Jara
    Armáda chce u houfnic kola protože peníze - kolový podvozek je obecně levnější jak na pořízení, servis tak na provoz. Pro nasazení i běžný transport na pásy potřebuješ podvaly, tahače + lidi který tenhle servis poskytujou takže počítej klidně i o 1/3 víc lidí jen na provoz a co znamenají lidi navíc, který stejně teď nejsou, peníze. Navíc pokud dostřelí +-40 km tak je rozdíl v mobilitě pro naší armádu dost zanedbatelnej.

  • Rase
    14:35 19.04.2018

    Marcus:
    CSG nemá prověrku, až ji dostane, tak ať si klidně dál hraje na tuzemský Nexter. U radarů byla absence prověrky problém, u titusů taky, jelikož mají mít asi choulostivou elektroniku. Pokud by šlo jen o holé Titusy (OT) tak by asi s prodejem problém nebyl. Pokud jde o modernizaci Dan, tak tam to zrušili oprávněně - taky mi to přišlo jako blbost. Pokud ale CSG nabídne něco zajímavějšího a nového, tak klidně ať je i dodají.

    Flader:
    doufám že AČR má k setrvání u kolových houfnic lepší důvod, než že je má 4.brn, kterou beru spíš jak opodpůrnou (manévrovou) jednotku k pásákům. Lepší dojezd, transportovatelnost a podobně beru - ale pandury bych se neřídil. Když můžou chtít velitelsko / spojovací Titusy k pásovým jednotkám, tak ono rozřazení na kola a pásy ztrácí smysl.

  • Jara
    13:45 19.04.2018

    Požaduje/ovala

  • Jara
    13:39 19.04.2018

    Zemak
    Ne snad mi nechcete namluvit, že to zázemí z osumdesátek na Tatru 813 budete používat na novou 815-7 pravděpodobně s motorem cumnnins??? Ne nebudete budete stejně nakupovat komplet nové zázemí stejně jako by jste ho nakupoval na pásy důvod proč armáda požaduje/Pavla kola je jít na ruku csg

  • Flader
    13:25 19.04.2018

    Nebude skôr to trvanie na koelsovej platforme kvôli 4.brn? Tam by naozaj pásové húfnice pôsobili trochu ako päsť na oko.

  • Zemak
    13:24 19.04.2018

    MO trvá na kolovém podvozuku z důvodu, že už od osmdesátých let ho používá, má na něj vybudované servisní zázemí, výcvikové osnovy, postupy apod.. Přičemž, jeho provoz je výrazně levnější a pro geografii ČR zcela postačující. Nic víc nic míň.

    Nicméně chápu, že fandové do pásů by raději pásy, i když by to bylo více jak na šisku, a vcelku relevantní důvody přehlížejí a bagatelizují.

  • Jara
    13:17 19.04.2018

    Omnipol souhlas

  • Jara
    13:15 19.04.2018

    Marcus tady jde o houfnice netahejte sem pandury a Tatru, jde o to že MO trvá na kolovém podvozku jen proto že csg chtěla modernizovat Dany to je evidentní a byla v tom silná lobby csg, až bude mít csg konkurence schopnou houfnici tak nebudu mít nic proti,ale nema jí a tenhle tlak na kolový podvozek jim měl jít na ruku... je to nesmysl není Tatra jako Tatra a možnost unifikace v tomto případě bude spočívat v pár dílech typu brzdového obložení

  • Marcus
    12:58 19.04.2018

    Rase
    Jaký jen od CSG??? Chápu bulváry jako E15 a EURO že dělají na CSG "hon na čarodejnice" ale tady mi to příjde zbytečné. Copak armáda nakupuje jen od CSG???
    To je jako by francouzi odmítali NEXTER s tím že jim dodává všechno od munice, děla, obrněná vozidla, ...atd. Lidi neblázněte!
    U malorážové munice má monopol Slierka....
    U vrtulníků to táhle LOM ....
    U ručních zbraní prim drží CZ Zbrojovka....a snaží se dělat i do osobní výstroje, osobních ochraných prostředků, granátů. ... atd.
    U všeho na pásech (nové IFV, tanky, ...) by si měl udržet kontrolu VOP, který to měl i do teď (BVP1, BVP2, T72, ....)
    A jestli ve všem na kolech si bude držet prim CSG, včetně dělostřelectva, si bude hřát polívčičku CSG, my příjde logické. Na Pandur mají licenci, Tatra jim patří, tak co?
    Co mi mnohem víc vadí je Omnipol! Ten nikdy nic nevyráběl a jen přez pana Hávu, Kalouska, Parkanovou, Dalíka, Bartáka...sem vojenskou techniku (Gripeny, CASA , RBS70, ...) přeprodával ale často až s 50% přirážkou a s stamilióny vyúčtovanými těmito lidmi za tzv. "konzultantské služby".
    To už je mi prostě CSG milejší, to se aspoň nějakou výrobu/montáž snaží provádět samo....

  • Rase
    11:21 19.04.2018

    Zdenoušek:
    dřív nebo později by se tradice nakupovat jen od CSG stejně zadrhla. Přitom stačilo aby měla firma bezpečnostní prověrku. Ono je v celku jedno, zda je CSG v oblibě nebo ne, ale jsou tady určité zákony, které se musí dodržovat. Přijde mi docela škoda, že se víc nezadávají nákupy od VOP CZ, možná nemají potřebné kapacity, ale je to alespoň státní podnik.

  • Jura99
    09:46 19.04.2018

    Zdenousek: souhlas, viz. blokovani vseho od CSG. Nekdo je tezce nema rad.

  • Zdenoušek
    07:25 19.04.2018

    My jsme stejně divný, když nejde nic z naší domácí produkce ať jde snad o cokoliv ječíme, že nic neděláme. Když ano tak zas ječíme, ať jde znovu o cokoliv, že je to pod vlivem domácího lobbingu a určitě to jde nějak vyměnit, protože jinde se to dělá líp.

  • Jara
    10:14 18.04.2018
  • Rase
    21:32 17.04.2018

    Jara:
    ani já si nedělám iluze - ale rád teoretizuju .))
    ps. když se nic nekupuje, tak nám nic jinýho nezbývá

  • Jara
    21:18 17.04.2018

    Rase
    Jen mi něco říká že to nedopadne jak si malujem;)

  • Rase
    20:25 17.04.2018

    Jara:
    rozhodně souhlasím. Takový Donar je mnohem koukatelnější - pásový podvozek bude vždycky nižší a kompatnější. Ještě jsem našel boční pohled na konstrukci té kolové houfnice (stejně by to šlo dát na Tatru):

    http://www.armyrecognition.com...

    pokud jde o koncept pozemních sil, tak souhlasím. Korejská technika je teď v Evropě docela oblíbená. Jen dám Puma / Lynx (obě hodně v pohodě)

  • Jara
    20:17 17.04.2018

    PzH 2000 je asi mimo rozpočet a leo 2 nedostupný

  • Jara
    20:12 17.04.2018

    Nemohu si pomoci já bych nejradši K9 plus K2 a puma to je má představa páteře pozemních sil

  • Jara
    20:10 17.04.2018

    Dusan
    Souhlas až na to že bych vypustil ten podvozek Tatra;)

  • Jara
    20:08 17.04.2018

    Rase
    No vypadá to mnohem propracovaněji, ale stejně mi ta houfnice na pásových podvozek sedí mnohem lépe

    Můj názor je že trvat na kolovém podvozku je kravina naše MO se ohaní unifikací spíše je to ale pozůstatek silného lobby csg které si chtělo zajistit to že bude modernizovat Dany plus dodat podvozky na pár nových....
    Představa unifikace je naprosto zcestná je to jako tvrdit že na starou Tatru 148 použijeme stejnou sadu ND jako na sedmičkovou řadu

  • Rase
    20:01 17.04.2018

    Jara:
    přijde mi, že ty moderní kolové houfnice (8x8), jsou větší (delší) než pásové houfnice, což je dost ujeté. To mi připomíná, že na Singapore AirShow 2018 přestavilo KMW dělostřelecký modul AGM na kolovém podvozku (8x8) od společnosti IVECO. Rozměry jsou mnohem snesitelnější než to monstrum pro Thajsko

    https://1.bp.blogspot.com/-TO6...

  • Dušan
    19:56 17.04.2018

    Pro mise, expediční jednotky nebo námořní pěchotu regionální armády v JV Asii je to samozřejmě dostačující. Obecně ale poloautomatická samohybná houfnice v dnešní době na středoevropském válčišti je prakticky sebevražda, a to už vůbec nemluvím o době za nějakých 10 let a více. Pro AČR je toto řešení samozřejmě nedostačující, dobrá volba je zde Archer od BAe nebo AGM od KMW, obojí na podvozku Tatra 8x8.

  • Jara
    19:13 17.04.2018

    Rase
    No tak klasická pancerovka pro 4 vypada jako vrchol desingu v porovnání s tímhle

    Jinak také doufám že AČR bude požadovat mnohem sofistikovanější systém a úplně nejraději bych vypustil požadavek na kolový podvozek

  • Flader
    18:58 17.04.2018

    Náhodou Zuzana 2 z boku nevyzerá až tak divne. Zvláštny je až pohľad zpredu :D Tu je to zase naopak. Ale zaujímavé by bolo možno porovnanie odolnosti kabíny.

  • Sergej7490
    18:54 17.04.2018

    V sutazi krasy moze sutazit s Norou B52. Pripadne Zuzanou 2 :-)

  • Rase
    18:14 17.04.2018

    Jara:
    izraelská verze kabiny pro 6 členů obsluhy (možná i víc). To je vlastně i důvod, proč upřednosťnuju minimalistické řešení s automatickým nabíjením. Tatrovácká čtyřdvéřová kabina je sice kompaktnější, ale myslím že pojme míň lidí

  • Jara
    15:32 17.04.2018

    Co to je za příšernou budku proboha?

  • Al Capone
    10:52 17.04.2018

    Nebylo by blížší info ohledně té automatické verze?

  • fenri
    10:28 17.04.2018

    Rase: přesně tak.

  • Rase
    10:09 17.04.2018

    Pokud by se zcela automatická verze houfnice ATMOS účastnila českého tendru, asi bych s tím neměl problém. Hlaveň ráže 155 mm L/45 by asi mohla být v pohodě. Vzhledem k tomu, že lidí není nikdy dost, tak bych se z daleka vyhnul levnějším manuálům, kolem kterých pobíhá cca 6 lidí