Izraelský protiraketový systém Iron Dome pro americkou armádu
-
24. 1. 2019
-
19 komentářů
-
Jan Grohmann
Americká armáda (US Army) nakoupí dvě baterie izraelského protiraketového systému krátkého dosahu Iron Dome. Nákup je součástí širší snahy armády vytvořit (resp. obnovit) vojskovou protivzdušnou obranu (PVO) určenou k ničení raketové, dělostřelecké a minometné RAM (Rocket, Artillery, Mortar) munice, střel s plochou dráhou letu, dronů nebo bitevních vrtulníků / letadel.
V izraelské armádě Iron Dome zasahuje především proti taktickým raketám, dronům a dělostřeleckým projektilům. Ukázkovým protivníkem jsou rakety BM-21 Grad. Naopak proti výkonnějším balistickým raketám krátkého doletu, jako je íránská Fateh-110 nebo syrská verze M600 (dolet 300 km), Izrael nasazuje výkonnější komplet David´s Sling.
Iron Dome je v současnosti jasně nejpoužívanější protiraketový systém, který je neustále v bojové pohotovosti a nasazení. Podle americké firmy Raytheon, která se podílí na výrobě střel Tamir systému Iron Dome, bylo odpáleno více než 1500 střel Tamir (The Times Of Israel uvádí nejnověji 1700 střel) při 90% úspěšnosti zničení cílů. Samozřejmě masivní nasazení umožňuje neustále zlepšovat taktiku nasazení i samotnou technologii (hardware i software) Iron Dome.
Kvality izraelského systému si mohla americká armáda otestovat také při ostrých testech na střelnici White Sands Missile Range v Novém Mexiku.
O zájmu US Army pořídit si Iron Dome jako první 9. ledna informoval magazín Defense Inside. Podle magazínu armáda nakoupí dvě baterie ‒ 12 odpalovacích zařízení, dva střelecké radiolokátory, dvě stanoviště řízení palby a 240 interceptorů Tamir. Hodnota zakázky dosahuje 370 milionů dolarů. Každá baterie ochrání oblast o rozloze 150 km2, tedy zhruba město velikosti Ostravy nebo velkou vojenskou základnu (Bagram).
Nákup kompletů Iron Dome se děje v rámci programu IFPC Inc 2-I (Indirect Fire Protection Capability, Increment 2 – Intercept). Cílem IFPC Inc 2-I je poskytnout americkým vojákům ochranu proti RAM municí, střelám s plochou dráhou letu a dalším aerodynamickým cílům. Potřebu této schopnosti popisuje i nově vydána revize o raketové obraně MDR (Missile Defense Review).
Princip fungování Iron Dome
US Army nakoupí Iron Dome jednak kvůli okamžitému posílení protiraketové ochrany vojsk, jednak kvůli získání technologií a zkušeností při používání protiraketových systémů této kategorie. „Chceme mít nějaké prostředky, které nám okamžitě poskytnou nějakou ochranu. Takže uděláme to, že se podíváme na ty prostředky, které jsou k dispozici,“ komentuje nákup Iron Dome Bruce Jett, šéf akviziční kanceláře Pentagonu.
Amáda dala přednost Iron Dome před americko-norským systémem NASAMS (National Advanced Surface to Air Missile System). Navíc střely AIM-120 AMRAAM kompletu NASAMS dokáží ničit jen letadla / vrtulníky a střely s plochou dráhou letu, nikoliv ale RAM munici. Přitom jedna střela Tamir stojí údajně jen 100 000 až 150 000 dolarů, oproti AMRAAMu s cenovkou 800 000 dolarů.
Zároveň ale US Army potřebuje, jak uvedl Jette, protiraketový systém se širšími schopnostmi (zmiňované působení proti střelám s plochou dráhou letu) a zejména systém, který je slučitelný se zavedenými americkými prostředky velení, řízení, komunikace, výpočetní techniky, zpravodajství, sledování, sběru informací o cílech a průzkumu C4ISTAR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance, Target Acquisition and Reconnaissance). Dále americká armáda potřebuje verzi s lepší taktickou i strategickou mobilitou a se schopností působit kdekoliv na světě.
Iron Dome v akci
Americká armáda proto (v rámci IFPC Inc 2-I) „kanibalizuje“ odpalovací zařízení Iron Dome a interceptory Tamir a propojí je s vlastním radiolokátory AN/MPQ-64 Sentinel a s prostředky velení a řízení PVO IBCS (Integrated Air & Missile Defense Battle Command System). Takto vznikne americká verze Iron Dome, která bude plnit podmínky programu IFPC Inc 2-I. Vytvoření americké verze Iron Dome si do roku 2024 vyžádá 1,6 miliardy dolarů.
Ostatně americký Kongres v rámci finanční pomoci poskytl od roku 2011 Izraeli na vývoj a nákup kompletů Iron Dome již 1,4 miliardy dolarů. Navíc 70 % dílů interceptorů Tamir vzniká ve Spojených státech, pod dohledem firmy Raytheon.
Dodejme, že IBCS je unikátní systém velení a řízení, který vytváří společný, všeobjímající obrázek vzdušného prostoru, který může být využíván nejrůznějšími prostředky a jednotkami. IBCS v podstatě slučuje pod jediné místo velení a řízení celou plejádu různorodých námořních/pozemních/leteckých senzorů, zbraňových systémů a prostředků radioelektronického boje. IBCS zajistí, aby se informace z libovolného připojeného senzoru okamžitě a v kontextu zanesla do společného obrázku vzdušného prostoru.
Testy MML na střelnici White Sands Missile Range
Zajímavé je, že americká armáda přitom v rámci programu IFPC Inc 2-I vyvíjí vlastní protiraketový systém MML (Multi-Mission Launcher), resp. odpalovací zařízení. MML vyvíjí a testuje armádní centrum AMRDEC (Aviation and Missile Research, Development and Engineering Center).
Univerzální MML je určeno k vypouštění nejrůznějších střel země-vzduch, jako AIM-9X Sidewinder, MHTK (Miniature Hit-to-Kill), Longbow Hellfire, Stinger nebo právě izraelských střel Tamir. Hlavním senzorem MML jsou právě radiolokátory Sentinel.
Současný stav MML není příliš jasný. Je otázkou, zda armáda zcela opustí projekt MML ve prospěch kanibalizace komponentů Iron Dome, resp. zda spojí technologie MML a Iron Dome.
Stryker s modulem RIwP; větší foto / Leonardo DRS
Současně americká armáda v roce 2020 k ochraně vojsk zavede do výzbroje mobilní PVO krátkého dosahu MSHORAD (Maneuver - Short Range Air Defense Systems). Z řady možností armáda vybrala kolovou platformu Stryker s bojovým modulem RIwP (Reconfigurable Integrated-weapons Platform).
Bojový modul RIwP na vozidle Stryker kombinuje automatický kanón M230, spřažený kulomet ráže 7,62 mm a raketovou výzbroj v podobě protivzdušných střel Stinger a víceúčelových Longbow Hellfire, které lze použít proti vzdušným i pozemním cílům. Kromě jiného se však také počítá s využitím prostředků rádioelektronického boje (zejména proti dronům) a anténami radiolokátoru MHR (Multi-Mission Hemispheric Radar) společnosti RADA.
Všechny výše uvedené projekty se označují jako „dočasné“ ‒ mají okamžitě zacelit mezeru ve schopnostech US Army. Zároveň ale armáda pracuje na nové generací prostředků vojskové PVO s novou generací zbraní (MHTK, lasery) a senzorů. Ostatně protiraketová obrana vojsk je jednou z hlavních priorit americké armády.
Zdroj: Defence Blog
Související články
Hizballáh vyhrožuje Izraeli, ten vyzkoušel Davidův prak
Tel Aviv uskutečnil minulý týden úspěšný test dvoustupňové rakety „Stunner“, která je součástí ...
-
29.11.2012
-
24 komentářů
-
Ctirad Sviták
Izraelský radar ze systému IRON DOME pro Armádu ČR
Izraelský státní podnik vyrábějící radary ELTA Systems, který je členem skupiny Israel Aerospace ...
-
21.10.2015
-
32 komentářů
-
Redakce AN
Davidův prak: Izraelská konkurence ruskému protivzdušnému systému S-400
Izrael před několika dny provedl čtvrtý, závěrečný a úspěšný test svého výkonného protileteckého a ...
-
22.12.2015
-
185 komentářů
-
Jan Grohmann
Izraelský Iron Dome pro americkou armádu?
Izraelská firma Rafael a americká Raytheon nabízejí americké armádě amerikanizovanou verzi izraelské ...
-
11.08.2016
-
17 komentářů
-
Jan Grohmann
Byla tu vznesena otázka vhodnosti tohohle systému pro účely velkého konfliktu, ale reálně je nutno si přiznat, že je velice omezená. Je to dáno jednak požadavky na systém při ...Zobrazit celý příspěvek
Byla tu vznesena otázka vhodnosti tohohle systému pro účely velkého konfliktu, ale reálně je nutno si přiznat, že je velice omezená.
Je to dáno jednak požadavky na systém při jeho vývoji a pak také logikou "velkého" konfliktu.
Při vývoji Iron Dome Izrael požadoval ochranu svého území před v podstatě rušivými údery primitivních raket odpalovaných různými bojůvkami ze sousedních států. Ty rakety se obecně vyznačují primitivní konstrukcí, nízkou přesností a celkově jsou jejich výkony mizivé, protože ony nemají sloužit k ničení, jejich primárním smyslem je šířit strach, a na to stačí i jeden zabitý civil tu a tam.
Sytém je tak dimenzovaný na ničení jednotlivých raket (maximální počty útoků jsou v řádu desítek odpalů za hodinu). Jde tu zejména o počet protiraket, kterými disponují odpalovací zařízení - 20ks v jednom, počet těchto odpalovacích zařízení na konkrétním prostoru a procentuální úspěšnost zasažení.
Použití tohoto systému pro ochranu základen v misích se tak jeví jako optimální, protože tam se rovněž jedná o rušivé útoky pomocí primitivních neřízených střel nebo minometů s jednotlivými kusy vypálené munice.
Na druhou stranu, v plnotučném konfliktu se musí počítat s tím, že pro vyrušení efektu tohoto systému protivník bude použita taktika zahlcení, kdy na chráněný cíl vypálíme velké množství raket/projektilů v jediném okamžiku - kupříkladu baterie GRADů disponuje schopností vypálit kolem 300 raket v průběhu půl minuty.
Pro potřeby vojskové PVO ale tomuhle systému schází jedna zásadní věc - pohyblivost. Může chránit shromaždiště, výdejny PHM a jiné důležité cíle, ale nikdy neposkytne ochranu postupujícím vojskům, protože s nimi prostě nedokáže držet krok. Takový systém nikde na západě ve skutečnosti není a sytémy jako Avenger, Striker SHORAD jsou jen taková znouzectnost (LAV-AD má alespoň solidní kanon). Na východě tuhle roli plnily systémy jako je Šilka a Strela-10, oboje na pásech a strela i se schopností plavat (má to i šilka? nejsem si jistej), nahrazené pak Tunguzkou (což jsou vlastně tyhle dvě věci na steroidech v jednom balení), přičemž ale vojsková PVO disponovala dalším levelem v podobě KUBů (později BUKů) a jako třešničkou na dortu i S-300V - všechno systémy s ochranou proti ZHN, na pásových podvozcích.
Osobně si myslím že je celkem hodná chvíle oprášit STROP, v tuhle chvíli by v něm mohla být nějaká pětatřicítka s programovatelnou municí a rakety buďto RBS-70, nebo variantně něco s radarem (nějaká verze AMRAAM), případně oboje...Skrýt celý příspěvekjedina realna vytka je teda k pohyblivosti ktora pri zmysalnom nasadeni (ochrana statickych zakladni) nehra rolu A ten zoznam konkurencnych systemov ktore maju nabite viac ako 20 ...Zobrazit celý příspěvek
jedina realna vytka je teda k pohyblivosti ktora pri zmysalnom nasadeni (ochrana statickych zakladni) nehra rolu
A ten zoznam konkurencnych systemov ktore maju nabite viac ako 20 rakiet naraz tiez asi dlhy nebude o tych mobilnych nehovoriac. Ostatne ked sa ta bateria GRADOV bude pohybovat beztrestne 45 km od tej chranenej zakladne, aby odpalila tu salvu tak nieco bude velmi zle.
Celkovo sa mi zda, ze dost myslis v intenciach vychodnej taktiky vychadzajucej zo slabsieho vlastneho letectva ktore to vyvazovalo hustou PVOSkrýt celý příspěvekJá si myslím že mít silný letectvo a K TOMU solidní vojskovou PVO není k zahození. S-300V už je docela overkill, ale mix SHORAD Tungusky (pro PVO předního okraje) a něco středního ...Zobrazit celý příspěvek
Já si myslím že mít silný letectvo a K TOMU solidní vojskovou PVO není k zahození. S-300V už je docela overkill, ale mix SHORAD Tungusky (pro PVO předního okraje) a něco středního jako BUK (pro ochranu blízkýho týlu) podle mě není vůbec od věci. Už jen pro to, že výcvik obsluh těhle věcí je obecně lacinější a míň náročněj než žokejů rychlejch rour.Skrýt celý příspěvek
Byl by pro izraelské podmínky z ekonomických důvodů technicky realizovatelný nějaký flak (ráže 100+ mm)? Třeba nějaká platforma s automatickým nabíjením, co se používá na lodích. ...Zobrazit celý příspěvek
Byl by pro izraelské podmínky z ekonomických důvodů technicky realizovatelný nějaký flak (ráže 100+ mm)? Třeba nějaká platforma s automatickým nabíjením, co se používá na lodích. Šlo by při dnešních technologiích dosáhnout sestřelu? Místo dopadu a dráhu přilétající střely asi zhruba dokážeme vypočítat, jen by nešlo řídit ten obranný granát.Skrýt celý příspěvek
U Američanů ten Iron Dome primárně cílí hlavně na ochranu základen při misích, kde v táboře dokáže udělat průvan i minometný granát nedej bože něco většího.
U Američanů ten Iron Dome primárně cílí hlavně na ochranu základen při misích, kde v táboře dokáže udělat průvan i minometný granát nedej bože něco většího.
Zajímavý je, že ta střela Tamir je podstatně levnější než Amrram, čím to asi bude? Ničení RAM munice je asi pěkně drahý špás. Zajímalo by mě, jak by probíhalo ničení salvy z Gradu? ...Zobrazit celý příspěvek
Zajímavý je, že ta střela Tamir je podstatně levnější než Amrram, čím to asi bude? Ničení RAM munice je asi pěkně drahý špás. Zajímalo by mě, jak by probíhalo ničení salvy z Gradu? Tam stačí vychytat pár střel a zbytek to taky koupí ?Skrýt celý příspěvek
Tak vzhledem k dostřelu gradu cca 20 km asi nijak.
Tak vzhledem k dostřelu gradu cca 20 km asi nijak.
Jinak by to bylo asi se Smerčem, s dotřelem až 90 km. Ale tam je zase v jedné salvě "pouze" 12 raket, dobíjení 20 min.
Jinak by to bylo asi se Smerčem, s dotřelem až 90 km. Ale tam je zase v jedné salvě "pouze" 12 raket, dobíjení 20 min.
On ten dostřel 20 Km je pro Izrael už tak dost nepříjemný. Izrael nemá bůhví jakou rozlohu a zrovna problémy jsou blízko zastavěných oblastí. Raketa Smerče může mít i víc hlavic. ...Zobrazit celý příspěvek
On ten dostřel 20 Km je pro Izrael už tak dost nepříjemný. Izrael nemá bůhví jakou rozlohu a zrovna problémy jsou blízko zastavěných oblastí. Raketa Smerče může mít i víc hlavic.
Iron Dome vznikl právě kvůli ostřelování z pásma Gazy. Je to prostředek vhodný právě do asymetrických konfliktů, kdy různá sporadická odstřelování jsou na denním pořádku. Do velké války se již moc nehodí.Skrýt celý příspěveka vedel by si povedat preco sa do tej velkej vojny nehodi? tak trochu konkretnejsie pripadne dodat system ktory sa uz do velkej vojny hodi
a vedel by si povedat preco sa do tej velkej vojny nehodi? tak trochu konkretnejsie pripadne dodat system ktory sa uz do velkej vojny hodi
Kvôli miliardam, ktoré doteraz USA vrazili do Izraela, by im Izrael mal dať Iron Dome zadarmo a ešte naviac na zlatom podnose.
Kvôli miliardam, ktoré doteraz USA vrazili do Izraela, by im Izrael mal dať Iron Dome zadarmo a ešte naviac na zlatom podnose.
70% sa vyraba v USA... v podstate ide skor o kontrakt s Raytheonom ako s Izraelom..
70% sa vyraba v USA... v podstate ide skor o kontrakt s Raytheonom ako s Izraelom..
Ad 1/ Mal som na mysli tých 30%, ktoré sa vyrába v Izraeli. Ad 2/ Tých 70%, ktoré vyrába Raytheon - kto financoval vývoj? Raytheon zo svojich vlastných peňazí alebo to bola vláda ...Zobrazit celý příspěvek
Ad 1/ Mal som na mysli tých 30%, ktoré sa vyrába v Izraeli.
Ad 2/ Tých 70%, ktoré vyrába Raytheon - kto financoval vývoj? Raytheon zo svojich vlastných peňazí alebo to bola vláda USA v rámci podpory Izraela a Raytheon sa iba priživil na cudzi účet?Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...