Izraelský tank Sabra pro Armádu České republiky?

Izraelský tank Sabra Mk. II (M60T) byl vyvinut pro potřeby turecké armády; větší fotoNatan Flayer; CC BY-SA 3.0

Mezi roky 2020 až 2025 Armáda České republiky začne s výběrem nových tanků. Jedním z nabízených typů je nejnovější model izraelského tanku Sabra, který využívá šasi amerického tanku M60.

Informace o izraelské nabídce se objevila na portálu Security Magazín v polovině minulého roku. Podle Davida Bohbota, zástupce izraelských firem IMI Systems a IAI v České republice, Izrael původně zvažoval Armádě ČR nabídnout tanky Merkava. Volba ale nakonec padla pro tanky Sabra od izraelské firmy IMI Systems.

“I když to byla naše první myšlenka (nabídnout tank Merkava - pozn. red.), naši experti tuto možnost zamítli a rozhodli, že pro evropské bojiště a podmínky je Sabra ideální. Je menší, rychlejší a lépe vyhovuje evropským podmínkám. Samozřejmě, že všechny obranné systémy, technické systémy, hydraulika, elektronické systémy a další části včetně pancéřování a technologií budou ty samé, co jsou na tancích Merkava. Podle rozpočtu vybereme to nejlepší, co můžeme dodat a co bude Armáda ČR požadovat,” uvedl pro Security Magazín Bohbot.

Podle přijaté Koncepce výstavby Armády České republiky 2025 si Armáda ČR tankové jednotky ponechá. “Vzhledem k nutnosti udržení mohutné palebné síly bude v letech 2020 – 2025 rozhodnuto o modernizaci či náhradě tanků,” dočteme se v koncepci. Nyní Armáda ČR provozuje 30 modernizovaných tanků T-72 M4CZ u 73. tankového praporu v Přáslavicích a 93 tanků T-72M1 je v rezervě.

V současné době odborníci armády zkoumají možnosti na trhu i nabídky firem. Nejlogičtější se jeví nákup německých tanků Leopard 2, který používá německá, polská nebo rakouská armáda. Armáda ČR pravděpodobně musí zvážit nákup pouze nových tanků Leopard 2, protože starší (a dostatečně zachovalé) tanky Leopard 2 k prodeji již prakticky nikdo nenabízí.

Problém je však cena nového tanku Leopard 2 - ta hravě přesáhne 7 milionů euro za jedno vozidlo (190 milionů Kč). Další desítky milionů euro si vyžádá vybudování potřebného logistického, výcvikového a servisního zázemí, nákup munice, náhradních dílů, atd. V tomto se ale bude moci Armáda ČR opřít o zkušenosti a zázemí okolních zemí.

Turecký M60T (Sabra Mk. II) v Sýrii.

Dále si je třeba uvědomit, že pro těžké tanky Leopard 2 je nutné nakoupit vhodná vyproštovací, mostní, ženijní a servisní vozidla - opět půjde o částky v desítkách milionů euro.

Armáda ČR si však příliš vybírat nemůže. Francouzský tank Leclerc nebo italský Ariete se již nevyrábějí, a pro potřeby Armády ČR nikdo výrobní linku znovu otevírat nebude. Nabízí se samozřejmě americký tank Abrams, ale problém je velká cena i velká hmotnost - kolem 63 t.

V případě tanku Abrams, nebo i jiných exotických variant, jako například jihokorejského K2 nebo japonského Type 10, je problém zajištění servisu a provozu těchto tanků. V ČR by bylo nutné pro tyto tanky vybudovat velmi drahé provozní zázemí. Uplyne také mnoho let, než si Armáda ČR osvojí veškeré provozní náležitosti těchto tanků a vycvičí potřebný počet techniků a vojáků. Nemluvě o tom, že veškeré náhradní díly se budou muset posílat přes půlku světa, což je pro případ zhoršené bezpečnostní situace krajně nebezpečné.

Jak jsme již popsali v článku o ruském tanku T-14, o bojově efektivitě tanků nevypovídají ani tak hrubé výkony, ale schopnost armády zajistit bojeschopnost (provozuschopnost, přepravitelnost) tanku ze všech myslitelných podmínek, včetně válečného stavu, kdy budou narušeny zásobovací linie. Je proto třeba mít snadný přístup k náhradním dílům, špičkový vlastní servis, zabezpečit dodávky paliva, mít kvalitně vycvičené posádky a zajistit strategický transport tanků na dlouhé vzdálenosti (po železnici nebo pomocí tahačů tanků).

Modernizace tanku M60 podle IMI.

Z tohoto důvodu nejlogičtějším kandidátem je německý tank Leopard 2 nebo právě izraelský tank Sabra. Izraelská nabídka je jistě zajímavá, ale proti hraje výrazná psychologická bariéra - Sabra využívá šasi amerického tanku M60, který americká armáda zařadila do služby již v roce 1961.

Podle Bohbota ale tank Sabra nemá kromě zmíněného šasi vůbec nic společného s původním tankem M60. Veškeré klíčové mechanické (podvozek, zavěšení, kol, motor, ovládaní věže/děla, atd.) a elektronické komponenty tanku Sabra jsou nové. Stejně tak Sabra využívá nejnovější kanón ráže 120 mm.

Izraelským trumfem je špičkové pancéřování. Model Sabra (resp. Sabra Mk. II) byl vyvinut pro tureckou armádu na základě modernizačního programu Magach 7 (modernizace M60 pro izraelskou armádu). Turci tanky Sabra, které označují jako M60T, nasadili v Iráku i v Sýrii.

Mediálně slavná je událost z dubna minulého roku, kdy byl tank M60T zasažen ruskou protitankovou řízenou střelou (PTŘS) Kornet. Podle ruských pramenů dokáže Kornet proniknout 1000 mm až 1300 mm ekvivalentu válcovaného pancíře (RHAe).

Proti střele Kornet stál izraelský vrstvený pancíř (typické ostré pancéřování tanku Magach 7, resp. Sabra). Přesné složení pancíře a odolnost jsou tajné, pravděpodobně jde ale o kombinaci pasivního pancíře (mix kompozitů, kovů a keramiky) a reaktivního pancíře (varianty ERA, SLERA, NERA nebo NxRA).

Podle dostupného videa střela Kornet zasáhla věž tanku M60T po velkým úhlem od podélné osy vozidla - střela přiletěla z pravé strany, ale zasáhla pancíř v levé části věže. Kumulativní parsek bojové hlavice střely Kornet se tak svezl mimo základní pancíř tanku (šasi M60). Nezodpovězenou otázkou je, zda by nejsilnější částí pancíře (čelo věže) odolalo přímému (kolmému) zásahu střely Kornet.

  Zasažená M60T. / Autor neznámý

Zřejmě největší výhodou zavedení tanků Sabra do výzbroje Armády ČR se stane navázání užší vojenské spolupráce mezi českou a izraelskou armádou. Izraelské tankové jednotky jsou zřejmě nejlepší na světě a mají bohaté zkušenosti s nasazením tanků jak v konfliktech vysoké intenzity, tak například při protiteroristických operacích ve městě.

Právě bohaté izraelské zkušenosti s nasazením tanků a vytvoření užších vztahů mezi českou a izraelskou armádou jsou největší výhody izraelské nabídky. Nabízí se také lákavá nabídka společného cvičení českých a izraelských tankistů v Izraeli.

Podle Bohbota navíc Izraelci nabízejí Armádě ČR nejnovější variantu tanku Sabra. Tank získá mimo jiné nejnovější elektronické, senzorické, počítačové, komunikační a mechanické systémy z tanků Merkava III a Merkava IV. Úroveň technické vyspělosti nabízeného tanku se však bude odvíjet od finančních možností Ministerstva obrany ČR. V případě potřeby půjde tank vybavit i aktivním obranným systémem Iron Fist od IMI.

V současné době IMI nabízí tank Sabra vybavený dělem ráže 120 mm a motorem o typu power-pack o výkonu 745 kW. Senzory, systém řízení palby, elektronika jsou převzaty z tanku Merkava IV. Bojová hmotnost tanku je podle úrovně pancéřování 56 až 59 t. 

Zdroj: Defence24

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Československý 120mm samohybný minomet vz.85 – neprávem poražený šampion

120mm samohybný minomet vz.85 zavedený v Armádě ČR s projektovým názvem PRAM-S (PRAporní Minomet - ...

Recon Strike Group vs. ruské mechanizované brigády

Americký plukovník ve výslužbě Douglas Macgregor je vlivný americký vojenský myslitel, autor knih a ...

České L-159 ALCA proti stíhačkám F-35B Lightning II

Americká firma Draken International poprvé nasadila česká letadla L-159 ALCA (Advanced Light Combat ...

Armáda ČR hledá nová vozidla: Šance pro VOP CZ a Ajban?

Armádu České republiky čeká v příštích letech výrazná obměna terénních a lehkých obrněných vozidel. ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 5
  • Stroj
    17:07 24.05.2018

    Ideální tank pro AČR? Merkava 3. Nová stála v roce 2002 cca 3,5 mil dolarů. Z druhé ruky bude levnější odhaduju že cena skladové Merkavy 3 bude někde kolem 2,8 mil dolarů za kus. Super moderní tank nepotřebujem, ale tyto tanky mají vysoký modernizační potenciál. Tak že bychom nemuseli otázku tanků dalších 40 let řešit.
    Jediná nevýhoda je hmotnost tanku 64 tun, nic méně jsme v situaci kdy se v ČR bourají staré mostní konstrukce z 50. a 60. let a nahrazují se novými. Myslím tedy, že těžší tank by až tak velký problém nebyl. Navíc problém nosnosti mostních konstrukcí tank Sabra se svojí hmotností 57 až 60 tun také nijak neřeší.
    A ostatní tanky? Leopard 2A4 už prostě nejsou nebo jsou v technickém stavu, který by při uvedení do bojové připravenosti vyžadoval investici takového rozsahu, že se cenou vyrovnají Merkavě nebo tanku Sabra. Verze Leopard 2A6/7 mají astronomickou cenovku, stejně tak tanky Leclerc. Snad jediné co ještě stojí za úvahu poptat skladové tanky Chalanger 2 ve UK, otázka je kolik by si za ně britové řekli a jesli vůbec by k jejich prodeji vzhledem k malému počtu přistoupili.

  • KOLT
    22:41 01.04.2017

    Trochu OT, ale vypadá to, že Izraelci na nás kašlou nejen s Merkavami, ale i s Namery. Údajně MO neposlali odpověď na ROP na nákup BVP :-( Zbývá prý šest zájemců (z devíti oslovených), předpokládám že ASCOD, CV90, Puma a Lynx, zbylé dva nevím, napadají mě K-21, Bionix a M-2.

    Zajímalo by mě, co z té zbylé čtyřky (asijským strojům ani M-2 bych moc šance nedával) by nejvíc vyhovovalo vojákům. Jestli třeba Puma s šestičlenným výsadkem není příliš malá. Soukromě tipuju, že rozhodovat se bude mezi CV90 a ASCODem, především kvůli lobbingu, navíc Puma je dost drahá a Lynx přecijen trochu starší. Ale ani s jedním z těch čtyř strojů bychom asi neudělali vysloveně špatně. Hlavně, ať se nakoupí dost variant a nedopadne to jako u Pandurů, kde chybí skoro všechno, snad krom KBVP.

  • pjek
    12:16 23.03.2017

    Jinak dokud se vyzbojování v ČR řeší jako zisková úloha obchodníků a nikoli celé země, jde opět jen a jen o vyhazování peněz daňových poplatníků. Proto se jako takový ozývám.

  • pjek
    12:14 23.03.2017

    Proč jen mi izraelská "Sabra" hýbe žlučí? Sabra a Šatíla...těžká karma IDF...

  • Rase
    21:43 22.03.2017

    JiriR: díky za článek. Jinak naprostý souhlas. Jsem rád, že se tyhle názory šíří dál )

  • stirling
    14:23 22.03.2017

    Nesher: ano to vidí každý trouba, že pokud nemohu utratit peníze za "velké" nákupy tak smáznu aspoň část dluhu minulosti a nakoupím munici, náhradní díly, nahradím nějaké v3sky, výstroj atd. je toho mraky kam by těch pár miliard zahučelo raz dva a on místo toho to vrátí a ještě je proti narovnání rozpočtu na 2%. Mě nepřijde pouze jak neschopný člověk ale podle mě je to i člověk který armádu spíše nemá rád...

  • Nesher
    13:58 22.03.2017

    stirling
    Také to nechápu, jediné vysvětlení, které mě napadá je to, že ANOFERT v oblasti obrany nepodniká, tak je jim to jedno a Stropnický má jediný úkol, neuděla průšvih a tvářit se jak šetří.
    Chápu, že tendr na nový zbraňový systém nejde udělat za pár měsíců, ale nechápu, že ve chvíli kdy MO vidí jak se naplánované tendry vlečou a že se bude muset zase pár mld. vracet, rychle nenakoupí již zavedené systémy, kterých má armáda málo. Např. PTŘS Spike pro Pandury, tam se žádný tendr dělat nemusí, stačí jen poslat do Izraele či Německa (nevím jestli pro Evropu nemají výhradní zastoupení Němci s Eurospikem) objednávku. Samozřejmě trochu přeháním, ale objednat již zavedený systém se dá během pár měsíců. Další jsou kulomety Minimi, nové Tatry atd.

  • stirling
    12:03 22.03.2017

    Nesher: za ty prachy co vrátil za jeho panování už jsme mohli mít minimálně 50 fungl nových houfnic i s municí a pak se řekne, že na nové nejsou peníze... To je fakt vrah naší armády v době kdy se může stavět na nohy tam máme takového hňupa a to jsem hodně slušný doufám, že tohle ANO při volební kampani pořádně omlátí o hlavu.
    JiriR: článek slušný, ale nic nového vše už se probralo zde v diskuzi, ono prostě není co vymýšlet

  • JiriR
    08:34 22.03.2017

    Vcelku slušný článek na téma výměny tanků AČR z 21.3.2017

    https://m.vtm.zive.cz/jaky-bud...

    Jen ten závěr bych trochu upravil, IMHO:
    1) Velmi důležité je, kolik tanků pořídíme. Pokud okolo 30 tak se zaměřit na C1 Ariete či AMX 130 Leclerc. Pokusit se politicky v rámci „Evropy“ dohodnout odkup části jejich tanků…bylo by to ideální z hlediska logistiky, mostů atd.
    2) Pokud by to bylo okolo 34 x 2..okolo 70 (tolik toho zřejmě nikdo nemá) tak pak je tady množina- repasovaný a modernizovaný M1, 70 Leo 2a7 (zakázka století !), dočasné řešení IFV120 a přihlásit se k Leo3.

  • Mattauch
    23:24 21.03.2017

    Nesher:
    Prostě skromnej chlap no... :D

  • Nesher
    23:07 21.03.2017

    Mattauch
    Nepletete se, Stropnický je jediný MO v našich dějinách, který nechce přidat peníze.
    Viz toto: http://www.euro.cz/politika/vo...

  • Mattauch
    22:33 21.03.2017

    Maximux:
    a) S tím že nejlépe mohou tanky v boji střežit (obecně podporovat) mechanizované jednotky lze jen souhlasit. Mě by se v rámci 7. mb líbilo větší prolnutí IFV a tanků (či IFV s kanonem 120 mm).

    b) Co je to elitní tankista? Vzhledem k nenaplněnosti, přirozené fluktuaci a délce výcviku je ve stavu dostání se z bodu A do bodu B a výstřelu na cvičný cíl tak čtvrtina až třetina osádek techniky v profesionálních jednotkách. Na to abychom si mohli hrát na elitní secvičené svazky, bychom museli mít více než jeden prapor… Realita je taková, že VD by už měl vědět co dělá, ale taktiku stejně tvoří až stupeň četa. Nemáme výcvikové jednotky a tedy musí prapor pracovat s tím co má - a to je široký rozsah schopností u jedinců na stejném služebním místě. Ve výsledku tedy neexistuje nic jako elitní tanková osádka, neboť najít osádku kde všichni slouží na tancích v aktuálním zařazení déle než tři roky by asi byla celkem prekérka. (Sice vycházím z reality osádek u mechanizovaného praporu, ale nemám nejmenší důvod se domnívat, že na druhé straně buzeráku to mají jinak…)

    c) Co se týče toho, že zvládnutí obsluhy stroje je jen první krůček, nemohu než souhlasit. Ale „bojiště 21. století“ je celkem veselý termín. Tak nějak se domnívám, že každý se v boji snaží přežít a zvítězit bez ohledu na století a nejsem nějak zvlášť přesvědčen o tom, že by to nyní bylo podstatně složitější než před čtyřiceti lety. Jen se nám zmenšili síly a tak odpovědnost a pravomoci poklesli o něco níž ve struktuře velení.
    Ohledně schopností tankových osádek… je například zajímavé jak ovlivnilo více než deset let stabilizačních operací schopnosti vedení boje s rovnocenným nepřítelem – světe div se, došlo ke zhoršení. Byla o tom moc pěkná debata tuším na palbě, už je to pár měsíců co jsem ji četl. Každopádně několikrát došlo i k tomu, že na tankistických soutěžích NATO skončili záložníci lépe než profesionálové – oni totiž nepřišli o schopnosti kvůli nasazení v operacích, pro něž nejsou doktrinálně určeni.

    d) Demografie a lidské zdroje. Jo to je pravda, taky to nikde nezpochybňuji. Jen tvrdím, že škrtnutí tabulky v osádce tanku neznamená, že ji nebudu muset přidat na zabezpečovací jednotce (může tam být smysluplnější, nemusí to být v poměru 1/1). Tedy se nedá automaticky počítat, že když škrtnu třicet tabulek, tak ušetřím třicet platů. Taky se nedá automaticky počítat, že když škrtnu tankové rotě čtvrtinu tabulkových míst, zůstanou ji všechny schopnosti na 100% - osobně bych si tipnul, že se zhorší dostupnost kvůli poklesu schopnosti udržet stav připravenosti – lidé se prostě rychleji unaví a ztratí tak bojeschopnost.


    e) Realit je taková, že v dohledné budoucnosti nebudeme mít tak velkou armádu abychom si mohli dovolit mít v takové odbornosti elitní útvary a výcvikové útvary. Prostě se musíme smířit s tím, že na útvaru budou jak zkušení borci, tak naprostí nováčci a co je nejhorší prázdná tabulková místa. Pokud bychom chtěli mít o něco vyšší úroveň, muselo by se přistoupit k tomu, že je více než jedna tabulková osádka na jeden tank (Odhadl bych, že pro dosažení 100% stavu bojových osádek v úrovni „mám za sebou kurz a alespoň pár taktických výcviků“ bychom museli tabulkově stavět alespoň 1,25 násobek osádek vzhledem k množství strojů a zároveň by musel být zajištěn dlouhodobě dobře fungující nábor - aby byla obměna personálu pokud možno plynulá a ne skoková jak k tomu docházelo v posledních letech). Druhou možností je současný model s AZ u útvaru. Ten je levnější a teoreticky odpovídá (VZP + AZ) 1,3 násobku techniky ale samozřejmě s poněkud menší kvalitou. Který model je smysluplnější nelze hodnotit bez přístupu k dokumentům řešícím bojové pohotovosti a mobilizační rozvinutí.

    Co se týče modelu pro přezbrojení AČR, líbila by se mi transformace minimetných baterií mechanizovaných praporů v roty podpory složené ze dvou minometných čet a dvou čet s podpůrnými vozidly 120 mm. Vše na podvozku IFV. A u 7. mb k tomu tankový prapor s MBT, ale obávám se že to bude buď MBT, nebo IFV s kanonem 120 mm... nikoliv objí, ale rád bych se pletl.

  • Rase
    21:43 21.03.2017

    royal:
    tady je všechno co jsem zatím sehnal:
    http://palba.cz/viewtopic.php?...

  • royal
    21:22 21.03.2017

    Maximus: kde čerpáš info o projektu Gepard? Snažil jsem se hledat, ale moc jsem toho nezjistil...

  • Maximus
    16:03 21.03.2017

    To Rase: Ten polský projekt Gepard sleduji už dlouho se zájmem a rozhodně tento tvůj návrh kvituji.
    Poláci obecně mají pár velmi zajímavých projektů, které by byly zajímavé i pro AČR.
    S polskou raketou M-21 Feniks HE s dostřelem 42 km by získala smysl i pro nás modernizace RM 70 Vampir, což by mohla být asi nejlevnější cesta k dělostřelectvu s dostřelem 40km+.
    Také jejich MANPADS Piorun, což je modernizovaná verze GROMu, by mohl v určitém počtu doplnit PVO na úrovni rota/četa skvělé, ale drahé RBS-70. Mimo jiné Grom je už osvědčený v boji - je potvrzen zásah 9 ruských letadel z 12 vystřelených raket během války v Gruzii.

    Piorun či podobné systémy mají smysl i přes svoji klesající účinnost proti nejmodernějším protiopatřením letadel a vrtulníků. Přesto stále donutí nepřítele působit v dostatečné výšce 5km+ (snazší terč pro PVO středního či dlouhého dosahu a stíhače) či jinak měnit taktiku. Rovněž jednotky odporu v případě okupace vybavené MANPADS by dokázaly působit citelné ztráty na technice a životech nepřítele. I takový pátrací ozbrojený vrtuník s termovizí pátrající po odbojových skupinách v lesích by se stal z lovce snadno lovnou zvěří. Další argument, proč obsazení našeho území by nebylo případně tak jednoduché a "levné".

  • Rase
    14:27 21.03.2017

    Maximus: Co se týče těch středních tanků, tak by bylo vhodné navázat kontakt s poláky, nebo přesněji s jejich podniky, jelikož divize OBRUM polského zbrojařského koncernu PHO, "dokončuje" zmíněný projekt Gepard (PL-01). Podvozek nás zajimat nemusí, ale ta věž by se skvěle hodila pro náš podvozek, ať to bude cokoliv. Přeci jen je lépe řešená než věže Cockerill a podobné, které jsou na trhu už docela dlouho. Navíc si můžeme odškrtnou spolupráci s V4, což se hodí. Vyvíjet vlastní věž nemá smysl, maximálně zmíněná licence. Senzory a elektronika je věc jiná, tu bysme snad částečně zvládli sami nebo nakoupíme na trhu (třeba od Němců nebo BAE atd.).
    Taky si ale myslím, že zapojení do projektu MCGS (Leo3/Leclerc2) je pro nás nutnost ať už to bude cokoliv - minimálně jako odběratel pár desítek strojů.

  • Maximus
    13:36 21.03.2017

    Oprava : Kvantita udolala kvalitu...

  • Maximus
    11:37 21.03.2017

    Co se týká ostrahy tanků během bojových operací, tak to může nejefektivněji zajistit pěchota z BVP, které by byly přičleněny k tankové jednotce.

    Nízké počty tanků lze částečně kompenzovat kvalitou tankové techniky a jejich osádek. Fakt, že osádka tanku umí s tankem se dostat z místa A do bodu B a tam vystřelit na cvičný terč z ní nečiní zkušenou a už vůbec ne elitní osádku. Doba i způsob výcviku pro získání elitních tankistů je podstatně delší a nákladnější.

    Rusové, kteří u T-14 přechází na ryze profesionální jednotky, vychází právě z toho, že u drahých tanků "západní koncepce", kterých nikdy nebudou mít v masových počtech jako předchozí série "Téček", je potřeba využít schopnosti stroje na maximum. Nejen tedy zvládnout jejich "základní obsluhu", ale velkou část výcviku věnovat i rozvoji taktických schopností a schopnosti přežití tanku na bojišti 21. století. Tento trend je podpořen i podobným nepříznivým demografickým vývojem jako v Evropě či v jiných vyspělých zemích.

    Jen pro zajímavost a doplnění: Uvádí se, že za II.WW na zničeného německého Tygra připadalo na západní frontě pět zničených Shermanů a na východní frontě 9 ks zničených T-34. Fakt, že kvantita udolala kvantitu nic nemění na tom, že v případě nedostatku lidských zdrojů je to jedna z možných cest.

    To Mattauch: Rozhodně už nyní se armáda potýká s nedostatkem kvalitních uchazečů o službu v AČR a během dekády se situace díky vývoji demografické situace v ČR ještě výrazně zhorší. V souvislosti s minimální nezaměstnaností v ČR a s tím souvisejícím růstem mezd i nekvalifikované síly se bez adekvátního nárůstu mezd v AČR nedá očekávat velký zájem o povolání profesionálního vojáka.
    Už nyní "personální náklady" v naší armádě tvoří kolem 60% z celkového rozpočtu MO a současná snaha neprodlužovat smlouvy vojákům před dosažením nároku na výsluhy rovněž atraktivitu služby u AČR příliš nezvyšuje. Prostě armáda se dostává do uzavřeného kruhu, ze kterého vystoupit nebude jednoduché.

    Pouze masivní nástup Průmyslu 4.0 by vedl k přebytku zájemců o armádu z řad nejméně kvalifikovaných občanů, ale vzhledem k možným masivním negativním sociálně-kulturním dopadům pro společnost se nástup této nové "průmyslové revoluce" úmyslně oddaluje a uměle zpomaluje - v Japonsku už od konce 80. let.

    Nicméně jako průmysl čeká nová revoluce, tak i významná robotizace různých zbraňových platforem je otázkou relativně krátké budoucnosti. Cesta snižování počtu osádek je pouze určitý mezistupeň k významnému nahrazení člověka na bojišti 21. století. Rozhodně se neopájím jako někteří vizemi terminátorů a jiných sci-fi představ. Nicméně pokroky v oblasti umělé inteligence v příštích dekádách umožní automatizaci nejen současných "dronů", ale i stíhaček 6. generace či třeba i tanků.

    Hledání cest, jak řešit otázky, problémy či nacházet slabiny těchto AI technologií je cestou pro ovládnutí bojiště budoucích válek.

    Spoléhání se pouze na osvědčené a prověřené vojenské technologie v současnosti je typickým projevem příprav na války minulé.

    ČR, pokud se chce vymanit z pozice "neokolonie", tak musí investovat do technologií a z role montovny se přeorientovat na produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Tou vojenská technika bezesporu je a má i na našem území velmi dlouhou tradici.

    Je v našem zájmu využívat armádní zakázky k transférům technologií a know-how a mělo by to být důležitou součástí hodnocení zbrojních zakázek.

    Proto se kloním k verzi zavedení vozidla palebné podpory se 120 mm kanónem na platformě nově zaváděného BVP, s moderním senzorovým vybavením i systémy AO, jakožto náhrady obstarožních T-72 bez výrazného modernizačního potenciálu. Součástí tohoto musí být jasná deklarace vlády se připojit do programu vývoje a výroby další generace MBT, jako má být "Leo3".

  • Iris-T
    11:03 21.03.2017

    Rase, zdá se že ty tanky a pásové platformy máš zmáknuté. Co by podle tebe byla dobrá volba pro AČR? Iris-T@seznam.cz ať to nespamujem tady.

  • KOLT
    23:17 20.03.2017

    :-)) Děkuji za odpověď. Kdybyste nějakého absolventa potkal, zeptejte se, prosím. Fakt by mě to zajímalo. A je jedno, jestli křoviňák nebo motorovka.

  • Mattauch
    23:05 20.03.2017

    KOLT:
    To je dobrá otázka, bohužel osobně neznám žádného absolventa kurzu abych se zeptal... Každopádně kurz na motorovou pilu je stejně dlouhý a tedy třikrát delší než kurz na motorovou pilu v rámci HZS... Hasiči se s ní asi neučí šermovot, nebo nevim co může ten rozdíl způsobit... ;)
    Jako perlička na konec, kurz pro velitele čety AZ trvá 4 dny... stejně jako zdokonalovací kurz kulometníků. Tankisté si osádky AZ na T 72 M4CZ připravují v rámci 73. tpr a pokud vím kompletní přecvičení jim trvá asi tři roky (reálně méně než 45 výcvikových dní) pro dosažení úrovně "osádka". Takže ono je to s tou obsluhou moderních systémů prostě vtipné... ;)

  • KOLT
    22:49 20.03.2017

    "...Armádní kurz na křovinořez trvá tři týdny..."
    Má drahá by ráda věděla, zda je v tom i zvládnutí výroby improvizovaného křovinořezu v bojových podmínkách ;-) Protože jinak ani jeden nechápeme, co se dá na křovinořezu učit déle než tři hodiny :-)))

  • Mattauch
    22:27 20.03.2017

    Rase:
    U 73. tpr je i jedna rota na BVP, takže schéma je nyní 3 tanky k 1 IFV. A neznám jejich SOP (tedy nevím jaký je preferovaný systém součinnosti tanků a BVP).
    Tank na moderním bojišti nemůže být osamocený - ono žádné vozidlo, pokud má fungovat efektivně. Ústřední bod mé teze je ten, že aby jednotka mohla bojovat musí si dlouodobě udržet bojeschopnost a to je s menšími osádkymi složitější - toť vše.

    Za rozmístění mimo boj je považováno až rozmístění v hlobce obrany mimo dostřel hlavňových prostředků nepřítele - cca 20 - 30 km za přední linií. Pokud jsou jen třeba 5 km za čárou dotyku, stále budou (pravěpodobně) zaujímat obranná postavení, stále budou muset být připraveni na velmi rychlý přesun, stále budou muset být připraveni velmi rychle čelit útoku, nemluvě o střežení kvůli riziku infiltrace průzkumných skupin nepřítele. Ono je i otázkou nakolik se dá vůbec dnes mluvit o lineární obraně - linie se z mikropohledu přesunula spíš až do makropohledu.

    Já chápu ryze tchnické výhody zmenšení osádky ale obávm se netechnických důsledků...

    K té délce výcviku... (článek jsem četl) Jistě že když brance nejdřív dusim 3 měsíce základním pěchotním výcvikem a po jeho skončení ho nechávám natírat trávu na zeleno a asfalt na černo tak nemám čas ho cvičit na moderní bojovou techniku... stále se to motá kolem té hlášky z tankového praporu... ;) Armádní kurz na křovinořez trvá tři týdny, ale kurz střelce operátora BVP 2 trvá dva týdny... viděl jsem palebný systém BVP 2 i křovinořez a stále mi ty délky kurzů nejdou do hlavy... ;) Ale ano, cvičit na tank brance který bude celkově sloužit 12 měsíců a pak půjde před důchodem na tři výcviky během třiceti let nemá smysl. Ale ne proto že je ten moderní tank tak strašně složitý na obsluhu, ale proto že to nemá smysl s žádnou technikou jejíž zvládnutí vyžaduje víc než 3 měsíce výcviku. Ono si je zas potřeba uvědomit, že pracovní doba VZP je cca 160 hodin měsíčně (jasně jde to trochu nafouknout využíváním NVV, atd... ale ne o moc a navíc jsou tam i jiná zaměstnání než práce na technice - a upřímě ta práce na technice je v dost velké menšině oproti ostatním činnostem a taky měsíc dovolené ročně. Tedy pokud trvá VZP zvládnutí techniky v běžném služebním režimu dva roky, není důvod aby to nešlo zvládnout za 4 - 5 měsíců opravdu intenzivní práce (pokud by k tou byla vůle daných vojáků, jejich nadřízených i celé společnosti).

    Ono složitá není ani tak obsluha konkrétní techniky, jako spíš fungování systému - ale to je spíš až záležitost čety a především roty (neboť až rota je považována za samostatný manévrový prvek).

  • Rase
    20:47 20.03.2017

    Chápu, ale vycházím z toho, že tank na moderním bojišti nemůže být osamocený - stačí se podívat na turecké Leopardy u Al Baab. Navíc na moderním bojišti jsou takové hrozby, že je 1-2 členové osádky navíc neřeší. Různé drony, PTŘS atd. Řešením by možná bylo, mít k jednomu MBT i BVP, díky čemuž by byla pěchota k ostraze obou vozidel + třeba nějaké dálkově řízené vozidlo. Tedy spíš než na oči vojáků, bych spoléhal spíš na elektroniku a výstražné systémy. Už z principu mi ale přijde hloupé, nechávat tank (s jakoukoliv osádkou) v přední linii - v podstatě jako na střelnici. Přeci jen statický tank je hlavní terč ať už přes den nebo v noci. Navíc, pokud je menší osádka, tak zbyde větší hmotnostní rezerva na pancéřování (aktivní nebo pasivní), v případě zásahu jsou menší ztráty atd. další aspekty byly zmíněné.

    K té délce výcviku, viz odkaz níže. Osádku T-14 nemůžou dělat branci, ale profesionální vojáci. Výcvik zabere až 2 roky, u Západních MBT to bude podobné. Tedy každý člen osádky musí být profesionál a tak se je hodí šetřit (finance atd.):
    http://www.armadninoviny.cz/dv...

  • Mattauch
    19:54 20.03.2017

    Rase a Maximus:
    Já nemluvím o střežení někde v autoparku. Ale třeba o držení hotovosti v obraném postavení... Ono si ta osádka tanku prostě nemůže jít celá lehnout. Pokud působí na předním okraji obrany (ikdyž to je spíš záležotist mechny) musí si zajistit střežení svého úseku odpovědnosti a být dostupný na komunikaních pojítcích. Třetinová hotovost jednotky se dá držet celkem dost dlouho (dva spí jeden bdí), ale 50% hotovost je už velice vyčerpávající... A vzheledem k obvyklím vzdálenostem mezi postaveními vozidel se fakt nedá běhat od jednoho k druhému a buudit spící osádku. Netvrdím, že to s menší obsluhou než je nyní nebude fungovat a netvrdím že nedojde k žádnému poklesu nákladů. Ale tvrdím že bude muset dojít k organizačním změnám které část těch ušetřených tabulkových míst sežerou.

    Ohledně těch nároků na výcvik... Ono to ěkně vystihuje hláška z tankového praporu: "Je třeba tří let záskladní služby ke zvládnutí tak složitého..." a opakuje se to stále dokola, klidně se vsadím že to říkali i husiti o novém žebřiňáku. Je obzvlášť kuriozní říka to nyní, kdy je celkový trend snižování zátěže osádky a usnadnění její činnosti - jsou jen dvě možnosti. Buď se to moc nedaří, nebo jsou ty řeči o letech a letech výcviku jen reklamní kecy s cílem zdůraznit pokročilost. Dnešní systémy jsou náročnější konstrukčně a výrobně, ale jen málo kdy jsou náročnější na obsluhu. Respektive... Z BVP 2 je snazší vystřlit než z panduru, ale složitější zasáhnout než z panduru.

    No a co se týče plýtvání schopnostmy profesionálního vojáka... naprostá většina profesionálních vojáků potřebuje výuční list - to jen k tomu o jak sofistikovanou pracovní sílu se jedná (konkrétně řidiči, střelci operátoři a velitelé vozidel víc než ten výučňák nepotřebují a to ani u pandurů. U tanků je možná vyžadována maturita pro velitele - upravovali se požadavky na některé funkce v hodnosti rotný, nejsem si jist zda se to týkalo zrovna téhle tabulky nebo ne). Rozhodně tím nechci říct že voják je tupec - to bych shazoval i sebe, ale zas z toho nedělejme jadernou elektrárnu. ;)

  • Rase
    12:05 20.03.2017

    Mattauch:
    O několikaletém výcviku se mluvilo i v případě ruského tanku T-14, u současných západních tanků to bude asi dost podobné. Moderní tanky už nejdou dát záložákům nebo narychlo vycvičeným brancům. Trend je jasný a zdá se, že ho přebírají i rusové (v případě T-14). Jinak jak psal Maximus, ostrahu tanku může dělat branec nebo nějaký polovoják z TO. Vycvičený profesionál by měl mít na starost jen bojovou činnost, jinak je to plýtvání jeho schopnostmi.

    royal:
    Zaprvé to byl soukromý projekt polského podniku a BAE Systems. Taky ho přejmenovali, teď je to modulární platforma UMPG Gepard. Vývojové práce mají být ukončeny do roku 2018, kdy by mohla začít sériová výroba. Obecně se dá říct, že v nějaké podobě vznikne, nebo zkrátka musí vzniknout, pokud si bude chtít polská armáda udržet bojeschopnost i v budoucích desetiletích. S tanky na bázi T-72 totiž již nepočítají a další MBT není kde brát, navíc chtějí lehčí stroj. Tady je celý článek:

    http://palba.cz/viewtopic.php?...

  • royal
    11:39 20.03.2017

    Nevíte někdo jak to vypadá s Polsko-Britským projektem PL-01?

  • Maximus
    08:05 20.03.2017

    To Mattauch: Co se týká trendu na snižování počtu obsluhy zbraňových systémů, tak je to dáno nejen otázkou finančních úspor - stačí si spočítat, kolik peněz stojí práce jednoho či dvou profesionálů za 20 - 40 let životnosti konkrétního zbraňového systému plus výsluhy těchto vojáků. Možná ještě větším problémem je stále snižující se demografická křivka vhodných zájemců do armády a vysoká konkurenceschopnost civilního trhu práce. Kvalita zájemců o službu v AČR stále klesá a aby profesionální armáda měla smysl, tak určitá bazální úroveň profesionálního vojáka musí zůstat zachována - celý řetěz je tak pevný, jako jeho nejslabší článek.
    Co se týká ostrahy voj. techniky, tak to může být v případě stavu ohrožení státu, válečného stavu či velkých vojenských cvičeních řešeno pomocí "rezervistů", kteří jsou minimálně 5 až 8 x levnější než profesionálové a pro strážní službu by jejich jednodušší výcvik byl dostatečný.
    V současnosti se uvažuje o konceptu víceúrovňových aktivních záloh, tzv. "Teritoriální obrany", které by v našem prostředí tyto úkoly mohly plnit.

  • Mattauch
    23:33 19.03.2017

    Rase:
    No abychom pak nemuseli velitele tanku vzdělávat a cvičit pět let jako pilota gipenu... ;)
    Ale vážně, netvrdím, že je to nemožné, ale zatím si to nedokážu představit. Rozhodně ne u tanku (nebo IFV) VČ a VR.
    Jo u vrtulníku se moc nepočítá, že ho bude někdo zakopávat... ;) ale rozhodně se počítá s tím že ho na zemi někdo střeží. A to je to o čem píšu, to že bude mít méně lidí osádka neznamená že bude mít méně lidí rota nebo prapor. Ono to zmenšení osádky prostě bude při mnoha činnostech muset někdo kompenzovat. Ale třeba jsem jen staromilec... :)

    Jinak v tom že by to mělo velký efekt z hlediska zmenšení potřebného chráněného prostoru nemohu než souhlasit, jen si nemyslím že by to bylo na pořadu dne.

    Marthy:
    Pokud počítáš s 4585 tanky čsla, tak musíš počítat s nynějšími 120. Těch 4585 tanků nebylo v aktivní službě a stále v těch počtech figurovali i T 34-85.
    Ale jako jo, mě by se taky líbilo pořídit 60 nových tanků pro aktivní prapory a těch 120 T 72 všechny částečně modernizovat na nějaký rozumný standard a nechat dalších 40 let ležet v mobilizačních rezervách jako druhosledové.

  • Marthy
    22:41 19.03.2017

    Pokud armáda plánuje možné pořízení nějakých 30 tanků,nestojí to vlastně ani za pozornost.Jakou bojovou sílu to představuje?Reálně naprosto zanedbatelnou,nějakých 30 tanků se hodí leda tak na ukázky při dnech NATO a podobně.Pokud by AČR chtěla vytvořit reálně silné tankové vojsko,tak by jich muselo být několik set.
    Jen čistě pro představu,armáda ČSLA měla v roce 1988 přesně 4585 tanků...když to porovnám s dnešním stavem tak mi je zle.

  • Rase
    20:51 19.03.2017

    Mattauch:
    o dvojčlenné osádce se zatím mluví u Izraelců a Němců, reálně ale není jisté, zda se jedná jen o plán, nebo použitelnou konstrukci. Rozhodně by to ale bylo zajimavé a pomohlo by to masivně snížit hmotnost. Hodně věcí se dá automatizovat. Třeba ne dnes, ale v blízké budoucnosti. Jasně, 5 vojáků se hodí pro zakopání tanku, vyprošťování atd. ale ber to tak, že se tank víc přiblíží vrtulníkům, kde se s něčím podobným taky nepočítá.
    Iris-T:
    Taky moc ASCOD nemusím, ale je to podvozek s největší nosností (ostatní jsou v těsném závěsu) a mám k němu nejvíc informací, díky britskému projektu Ajax. Tady se hodí zmínit, že tank na platformě "Ajax" měli v plánu i Britové. Zrušili to jen kvůli škrtům financí. Technicky ale počítali pro "tank" s větším otvorem pro věž (v korbě), osádka tedy rovněž měla být částečně ve věži. Stroj měl částečně nahradit Challengery.

  • Mattauch
    20:12 19.03.2017

    1) Dva další vojáci by se do trupu T-72 možná vešli, ale nevím kde by měli průlezy.
    2) Obsluhu tanku (nebo IFV) jen dvěma vojáky si nedokážu moc představit. Ono udržet si situační povědomí, vést komunikaci a ještě vyhledávat a ničit cée je celkem hodně úkolů i při automatizaci.
    3) Někdo zmiňoval výhodnost menší osádky v nižších nákladech na provoz, ale to není zcela pravda. Jednotka taky musí být schopna provádět střežení, údržbu, držet hotovost, atd... Takže je otázka jestli by při zmenšení osádek nebylo na druhou stranu nutné vytvořit jiná služební místa v nějakých zabezpečovacích jednotkách. Nechci tvrdit že by se nic neušetřilo, ale rozhodně to není tak jednoznačné. Jedn věc je provoz stroje a druhá věc je dlouhodobé fungování jedntky.

  • Iris-T
    17:08 19.03.2017

    Vývoj nové věže samotné by dnes už asi byl k ničemu.

    Zajímavé, že zmiňuješ zrovna ASCOD, ten se mi jako pásová platforma moc nelíbí.

  • Rase
    12:46 19.03.2017

    Ještě mě napadá, že je velká škoda, že se na konci 90.let nedotáhl projekt na slovensko-francouzskou věž T-21, původně určenou na modernizaci našich T-72M. Přeci jen se jednalo o masivně odlehčenou věž typově podobnou Leclercu. Celkově to bylo takové levnější a lehčí řešení. Netuším, zda by ji šlo osadit třeba na podvozek těžkého BVP, ale možné to je. Přeci jen věž byla konstruovaná podle váhového omezení nosnosti podvozku T-72 (do 15 tun). Pro představu ASCOD 35 má nosnost 13 tun, ale ASCOD 42 až 19 tun. Věž T-21 stála ve své době cca 2,8 – 3,5 mil.$

    http://palba.cz/viewtopic.php?...

  • Iris-T
    09:41 19.03.2017

    @Rase - Měl jsem za to, že elektronika se zmenšuje a zároveň zefektivňuje. Ty bezosádkové věže asi nebudou fungovat, protože i kdyby se do korby T72 někam vešel druhý člověk, pořád je to málo. Střelec/velitel v jedné osobě se myslím moc neosvědčil.

    Pak je otázka jestli nebude nejlepší nechat stávající tanky dosloužit bez náhrady. A soustředit se na výběr dobré pásové platformy.

  • PavolR
    09:00 19.03.2017

    Marcus:
    Výslovne Šakala si nikto neobjednával (po jeho výkone na skúškach by to aj bol problém), iba bližšie nešpecifikovanú modernizáciu asi 30ks v cene, do ktorej sa kompletný Šakal zrejme nezmestí. Ale môže z toho vyskočiť niečo dosť podobné.

  • JiriR
    10:28 18.03.2017

    Tady v tech diskuzich je extremni rozptyl a neda se imho rict, ze je nekdo mimo, pokud to tvrdi ukazuje jen ze tomu nerozumi. Chybi strategie - co se chce po armade. Ma byt schopna bojovat s vyspelym protivnikem a jak dlouho anebo nejake omezene schopnosti ci hlavne mise ? Neni jasne zda je cilem bezploblemove pripojeni k vetsim celkum a jakym. Proto nejde posoudit co je vyhodnejsi leo2, t72m5, bvp 120. V kazde vetsi firme mas odbor strategie se svym reditelem a tak jak v USA se zacina diskuzi na tema strategie, na konci se resi typ. V acr jsem nikdy podobnou diskuzi verejne nezaznamenal a mozna i diky bohu za to. Koncepce rozvoje a Xkrat predelanou bilou knihu cist, beru jako ztratu casu a taky doufam ze tohle ctou nejake autority, povidat si o tom s manzelkou v obyvaku by bylo zbytecne.

  • Marcus
    10:10 18.03.2017

    Šakal je urcite pase. Nevite jak je to s tema co slovaci objednali? Nezrusili to, plati ta slovenska objednavka Šakalu?

  • Marcus
    10:08 18.03.2017

    Rase
    Na T72 podvozky bych uz nic nedaval. Jako celky bych je prodal dal dokud je o ne ve svete zajem. Ty nase T72 jeste chvili vydrzi a do te doby VOP CZ rozjede vyrobu BVP. A nez se rozjede i vyroba vezi, treba v te Belgii, tak to taky potrva. Myslim ze by to mohlo vyjit akorat. A mely by jsme sen kazdeho logisty a servisaka - jednotny podvozek ktery dela domaci a statni podnik.

  • Marcus
    10:01 18.03.2017

    Iris-T
    T72 uz ma to nejlepsi za sebou. To uz fakt nejde modernizovat. Presne jak pise Rease. Ale s tim ze jit do BVP se 120mm kanonem naprosty souhlas. Neni problem si to udelat a udrzovat u nas a bude to kvalita na ktere muzeme zacit stavet a cvicit nase tankove kadry.

  • skelet
    09:53 18.03.2017

    Rase: Šakal vybouchl u vojenských testů, takže ho těžko koupí. Leda by jej CSG překopalo. No a nekoupí ho ani z toho důvodu, že všichny české zbrojařské firmy jsou zaháčkovány v prodeji a výrobě nových BVP ;)
    U tanků je to jiné.. (viz. diskuze níže. Nechce se mi to zase opakovat)

  • Marcus
    09:50 18.03.2017

    Kalamar
    Mostni vozidla by to asi nova chtela ale vyprostovaky mame kvalitni a modernizovane.
    Jinak ze by jsme meli licenci na Merkavy, je hodne hodne velke scifi. To izrael nikdy neda. A druhe scifi je ze by to od nas v evrope nekdo koupil. Merkava je perfektni tank a moc by se mi libil, ale bohuzel. Jsme evropa a pujdeme nasi/evropskou cestou. Takova je realita.

  • kalamar
    09:22 18.03.2017

    Obávám se že ty zastaralé mostní tanky a vyproštovací by chtěli obměnit tak jako tak,at už budeme mít stále Téčka či nikoliv.

    Pecka by byla kdyby se uzavřela partnerská smlouva na výrobu Merkav IV v ČR,tak jak to má Nimr s VOP CZ.To už by pro část NATO a EU nemusela být Merkava jen exotika.Samozřejmě by nemělo smysl o něčem takovém uvažovat pokud by AČR trvala pouze na 30ks tanků a neexistoval by potenciál v následném exportu.

  • Rase
    08:52 18.03.2017

    Iris-T: hlavně mám problém v tom, že jeho vnitřní prostor je příliš malý a nevleze se tam moderní elektronika a další věci, které jsou dnes standart, ale zabírají dost místa (APU atd.). Ono totiž nestačí jen vyměnit samotný kanón (což je dost drahé) ale i motor a spousta dalších věcí. Ve výsledku toho moc neušetříš. Navíc dnes je trend, že vojáci jsou vyšší než dřív a třeba britské osádky techniky nosí i balistické vesty, tak je potřeba celkově víc místa v interiéru.
    Napadlo mě ještě takové přechodné řešení, kdy by byly podvozky T-72 osazené novou bezosádkovou věží, která by za X let mohla být sundána a věž přesunuta na podvozek BVP. Věží je na výběr docela dost. Vyrábí je belgická firma CMI (Cockerill) nebo můžeme koupit jordánské věže Falcon III od KADDB. Výhodou tohoto řešení je, že výroba klasických BVP nějakou dobu potrvá, tak v mezičase by roli tanků mohly plnit právě T-72 s novou věží (a třeba i motorem), až by byly výrobní kapacity volné, věže by se osadily na nové podvozky (BVP), případně by se dokoupily další věže a celé tanky i s věží by šly na sklad. Příkladem že to jde, můžou být Finové, kteří podobně handrkovali s podvozky PVO kompletů Marksman (z T-55AM na Leo2A4). Jelikož se budou BVP stejně stavět nové, tak ty "tankové" mohou mít klidně lůžko věže identické jako T-72.
    Otázkou jen je, zda se do korby T-72 vejdou dva členové osádky

  • Iris-T
    07:53 18.03.2017

    Rase, co máš proti T72? Morálně zastaralý, ze studené války nebo prostě východní? Je to tank, na který jsme tu zařízení logisticky, který jsme u nás dokonce vyráběli. Odpadá starost s vyprošťováním a mosty, odpadá starost s těmi původními náhradními díly (jistě, když bude motor z Anglie nebo Německa, je to komplikace). Jediná objektivní chyba T72 o které vím je munice uložená v kruhu pod věží a to právě řeší ten Polský koncept po západním způsobu. Je i možnost být NATO-kompatibilní s municí.

    Jakýkoliv Leo, Abrams, Leclerc nebo exotika by byla nakoupená v počtu tak 10 kusů modernizovaných, na víc nemáme. Takový nákup je k ničemu i z hlediska budoucnosti a mít tanky jen proto, abychom jich měli pár je ztráta peněz.

    Prvořadá by podle mně měla být modernizace BVP před tanky, a v tom případě by bylo fajn mít nějakou modulární platformu, kde by se případně dalo využít i 120mm dělo. Osobně se mi líbí Puma jako 'skorotank' a jsem zvědavý i na to s čím se vytáhnou Poláci.

  • juhelak
    07:31 18.03.2017

    jinak kdo ví..třeba ten článek byl vydán učelově,aby si to nákupčí z MO mohli pročíst a nabrat nějaké napady, které se jim nedostávají :D navíc zadarmo bez placení studií :D

  • juhelak
    07:30 18.03.2017

    tou dobou až to bude aktuální, tak už by měl být na svete ten nový střední tank který vyvýjí Izrael. Váhově bude o dost níž oprotí západním tankům, navíc bude mnohem levnejší a Izrael by je třeba rovnou prodal i nám aby se jim zaplatil vývoj..protože tech lehčích levnějších by jsme mohli koupit třeba stovku i více. Btw po podzimu reálně vidím ze na MO bude nový ministr a uvidíme jestli bude rychlejší..nedivil bych se přechodu stropnického na MZV a při koalici z ODs A KDU by tam reálně mohla skončit Cernochová, o té nemám názor dokud něco sama nepředvede.

  • Rase
    23:36 17.03.2017

    skelet: Ministerstvo Obrany je ve stavu, kdy bych se nedivil ani nákupu Šakalů, jako nových BVP, jen z důvodu, že se jedná o nejlevnější řešení a hlavně se jedná o podporu českého průmyslu. Pokud budu vycházet z dění kolem houfnic, tak MO došlo do tak absurdního stavu, že nakoupí 10 nových MBT a zmodernizují 20 T-72M. Bojeschopnost nikdo neřeší. Zase se řekně že MO nemá jak lépe utratit peníze navíc. Bude to levné, budeme kompatibilní s NATO a jedná se o podporu tuzemského průmyslu. Tedy jsme ve fázi, kdy se klidně může stát, že AČR bude mít ve výzbroji 210 BVP Šakal, cca 50 houfnic Dana M1CZ a minimálně 30 tanků T-72M5CZ. Bude to levnější než konkurence a hlavně to bude "naše"...
    Z mého pohledu tak bude úspěch jakýkoliv MBT (Leo, Leclerc, Abrams) nebo střední tank. Zkrátka cokoliv jiného než T-72M

  • skelet
    18:51 17.03.2017

    Rase do předloňska AČR ani nevěděla, že tanky chce :)
    Navíc i ve své koncepci 2025 píše, že musí zvážit náhradu nebo modernizaci současných tanků ;)

  • Rase
    18:12 17.03.2017

    Napada me, ze pokud by se mely kupovat fungl nove Leopardy 2A7, tak to muzeme radsi koupit nove Leclercky, francouzi je porad nabizeji na veletrzich a kusova vyroba by byla stejne draha jako leo, ktere je mnohem dal. Navic budou postupne vylepsovany stejne jako Leo nebo Abramsy.
    Netahejte sem modernizaci T-72M4CZ, o to nema zajem jak armada nase, tak ani ta polska !

Stránka 1 z 5