Jaderný deštník nad Moskvou jako systém protiraketové obrany Ruska

Jaderný deštník nad Moskvou jako systém protiraketové obrany Ruska
Odpal kuželovité střely 53T6 ruského protiraketového systému A-135 / YouTube (Zvětšit)

V lednu letošního roku ruské vojenské servery, včetně komerčních (TASS, RIA Novosti a další), informovaly o úspěšném testu nové rakety protiraketové obrany Ruska. V článcích se pak čtenář dozvěděl i některé podrobnosti o „celkově hluboké modernizaci celého systému“.

Minulý týden jsme zde představili protiraketový systém Spojených států. V článku jsme na úvod prezentovali názor ruského serveru Gazeta o tom, že „americké interceptory ve vesmíru jsou neúčinné s ohledem na použití klamavých cílů a Rusko upřednostňuje princip zachycení hlavice v atmosféře“.

Důvod vidí Gazeta v tom, že „prakticky jediným více méně efektivním a udržitelným způsobem výběru cíle je použití přirozených, selektivních vlastností atmosféry. Na tomto principu je ostatně postavena ruská protiraketová obrana. A navíc, pro Spojené státy se problémem stávají v atmosféře manévrující ruské a čínské hlavice HGV“.

Přesto server „selektivní vlastnosti atmosféry“ jako hlavní princip budování protiraketové obrany Ruska nevidí. Ve svém úvodu totiž naznačil přístup vývojářů tohoto systému z přelomu 60. a 70. let, který je uplatňován dodnes.

principy budování protiraketové obrany Ruska

1.

přijmout, že při dlouho předvídatelném stavu vědeckých a technických znalostí, je vytvoření účinné protiraketové obrany proti masivnímu úderu ICBM, zejména s prostředky k překonání protiraketové obrany, nereálné;

2.

prioritou je rozvoj varovného systému proti raketovému útoku z vesmíru včetně jeho kontroly;

3.

v oblasti protiraketové obrany se soustředit na úsilí odolat ohraničenému (na části území) hromadnému úderu raket se schopností překonání obrany.

Bylo tedy rozhodnuto, že je reálnější bránit hlavní město i před náhodnými, provokativními údery ICBM z území třetích zemí, nebo údery z ponorky, jež se vymkla kontrole. Protiraketová obrana Ruska je soustředěna na Moskvu a její okolní průmyslový region, vymezený od Brjanska po Kostromu, s rozlohou okolo 486 tisíc km². Ostatní území Ruska je bez pokrytí protiraketovou obranou.

Obrana Moskvy je pak součástí systému jaderného odstrašení, uplatňovaného Ruskem vůči svému hlavnímu potenciálnímu protivníkovi, Spojeným státům.

Vychází z předpokladu, že protiraketový systém zachytí prvý úder a následně se spoléhá na odvetné odpálení všech funkčních (přeživších) jaderných prostředků Ruska na předem zadané cíle. Provedení je označováno jako systém “Perimetr”, případně výrazem “Mrtvá ruka”.

Rusko v současnosti není schopno v rámci jaderného odstrašení prosazovat jadernou převahu. Ta je založená na získání schopnosti eliminovat jaderný arzenál protivníka prvním úderem. Rusko využívá možnosti maximálního zaručeného zničení nepřítele. To předpokládá odvetný úder s cílem dosáhnout maximálních škod, u obyvatelstva je udávána hodnota 50 % ztrát a u průmyslu 75 %.

Máme zde tedy dva principy protiraketové obrany ‒ Spojených států, řešících zachycení hlavic v exoatmosféře a ruský přístup, řešící zachycení v atmosféře. Cílem článku nebude oba systémy srovnávat, ale pokusit se naznačit modernizační směry ruského přístupu. Jeho rozborem bychom měli dospět k poznání, nakolik je ruský přístup případně efektivnější než americký. 

V úvodní části popíšeme dráhu letu ICBM, představíme složení celého systému protiraketové obrany Ruska, včetně jejího fungování. V druhé části naznačíme technologickou úroveň stávajícího protiraketového systému, možnosti modernizačních přístupů a veřejně deklarované nově vyvíjené protiraketové komplety.  

ICBM a její trajektorie letu

Mezikontinentální balistickou raketu lze obecně charakterizovat jejím dostřelem nad 3300 mil (5300 km) odpálenou z podzemní šachty, mobilní verze nebo z ponorky. Její dráha letu je pak nejčastěji členěna do tří hlavních fází.

Fáze letu ICBM:

fáze letu ICBM

typ

hlavice

popis dění

1) boost fáze

MIRV

  • oba hoření motorů 1. a 2. stupně raketového nosiče je přibližně 3 až 5 min s dosaženou výškou zhruba 150 km nad zemským povrchem;
2) mid-course fáze

MIRV

  • let s výškou až 1200 km nad zemským povrchem dle dostřelu rakety;
  • z druhého stupně rakety je vypuštěn navigačně-letový modul, z kterého je uvolněna jedna či několik bojových hlavic MIRV (Multiple Independently targetable Reentry Vehicle), které následně sestupují na cíl po eliptické křivce;
  • navigačně-letový modul orbitální změnou sklonu, s dobou trvání 3 až 5 minut, koriguje dráhu letu a tím při postupném vypouštění hlavic umožnit jejich navedení na rozdílné cíle;
  • souběžně jsou vypouštěny návnady, jež po vstupu do atmosféry shoří; 
  • celková doba letu v exoatmosféře je 20 minut s dosaženou rychlostí více jak M24; 
3) terminal fáze

MIRV

  • sestup MIRV od výšky zhruba 90 km nad zemským povrchem;
  • doba fáze trvá přibližně minutu při koncové rychlosti okolo M3,2.

Organizační struktura protiraketového systému Ruska

Protiraketový systém Ruska je soustředěn do Vzdušně-kosmických sil Ruské Federace (VKS, Vozdušno-kosmičeskije sily), jež jsou v přímé podřízenosti Ministerstva obrany. VKS vznikly v roce 2015 s úkolem obrany vesmírného a vzdušného prostoru Ruské federace. 

Protiraketovou obranu Ruska a Moskvy zabezpečuje 9. divize PRO (protiraketové obrany), spadající do struktury Vojska PVO-PRO (Vojska protivovozdušnoj i protivoraketnoj oborony). 

Systém varování o raketovém úderu SPRN (Sistěma preduprežděnija o raketnom napaděnii) se nachází ve struktuře Vesmírných sil.

Systém varování o raketovém úderu

Základem protiraketové obrany proti ICBM jakéhokoliv státu je schopnost detekce a sledování raket nepřítele od okamžiku jejich startu. SPRN se skládá ze dvou vojenských složek, vesmírného systému varování a pozemního varování prostřednictvím radarových stanic. Obě jsou v podřízenosti Hlavního centra varování o raketovém napadení (Glavnyy tsentr preduprezhdeniya o raketnom napadenii) s Hlavním velitelským stanovištěm v Solněčnogorsku.

Vesmírný systém varování

V roce 1979 byl spuštěn první varovný vesmírný systém „Oko“. Skládal se ze čtyř satelitů „US-K“, umístěných na vysoce eliptických orbitách. Systém se dále rozvíjel a v roce 1991 byl spuštěn modernizovaný systém „Oko-1“, u něhož se plánovalo vypuštění celkem 11 satelitů „US-KMO“. Na orbitu se postupně dostalo osm satelitů, jež se však do roku 2015 odmlčely.


Satelit US-KMO 71Х6 systému „Oko – 1“; větší foto / archív autora

Satelit „US-KMO“ obsahoval optické filtry, jež umožnily „optické sledování mořské hladiny a případného odrazu od hladiny a mraků startu balistických raket z ponorek“. Dále satelit umožňoval „detekci infračerveného (IČ) záření startu ICBM i při relativně husté oblačnosti“.

4. června 2020 agentura TASS oznámila vypuštění čtvrtého satelitu „Tundra“ z kosmodromu Pleseck dne 22. května. Předchozí satelity byly vyvedeny na orbitu v roce 2015, 2017 a 2019. Tímto krokem byl vytvořen základ Jednotného kosmického systému (EKS, Jedinaja kosmičeskaja sistěma) „Kupol“. Systém se bude skládat z celkem devíti satelitů. Jak dále uvádí TASS: „tento snížený minimální počet satelitů umožňuje sledovat jakékoliv odpálení balistických raket a vesmírných raket z území Spojených států“.

A dále cituje svého zpravodaje: „Tundra umožňuje přesně zaznamenat odpálení rakety na pozadí zemského povrchu. Zařízení jsou také schopna sledovat letové dráhy balistických raket a automaticky předpovídat zóny dopadu jejich hlavic“. Zde zmíníme dvě poznámky. Prvá je o výrazu „automatické předvídání dopadu“, které s vysokou pravděpodobností neprovádí satelit, ale počítač velitelského střediska. Satelit pouze předává data o trajektorii. Druhá poznámka se týká výrazu „zóna dopadu“. Ten naznačuje přesnost systému. Pro ilustraci, software protiraketového systému Spojených států GMD Fire Control and Communication (GFC) pracuje s výrazem “bod dopadu”. Přesto, jak vyplyne dále, pro současnou ruskou protiraketovou obranu je uvedená přesnost dostačující.

Oběžná dráha “Tundra” je jedním z typů vysoce eliptické oběžné dráhy se sklonem 63,4 ° vůči rovníku a doba oběhu okolo země je stejná jako otočení země okolo své osy. Takto umístěný satelit pak obíhá zemi po geosynchronní oběžné dráze. Díky době oběhu shodné s dobou rotace Země kolem své osy je každý den ve stejný čas nad stejným místem. Oběžná dráha satelitu potom bude na zemském povrchu opisovat pomyslný tvar představující číslici osm.


Trasa orbity japonského navigačního systému QZSS; ilustrační foto

Vzhledem k velkému úhlu sklonu je dráha “Tundra” výhodná pro použití v zeměpisných šířkách nad 50°. 

Pozemní systém varování

Pod Hlavní centrum varování o raketovém napadení GCPRN (Glavnyj centr preduprežděnija o raketnom napaděniii) s velením v Solněčnogorsku organizačně spadá 17 samostatných radiotechnických jednotek (ortu).

V osmi z nich pak nalezneme včleněné modulární radiolokační stanice typu Voroněž pracující s rozdílnými vlnovými délkami. Ostatní „ortu“ pak zabezpečují jen vzdušný prostor Ruska. Pozemní systém varování je tedy v současnosti zastoupen osmi radiolokačními stanicemi typu Voroněž. 


Radiolokační stanice Voroněž; větší foto / archív autora

Modulární stanice Voroněž-M a Voroněž-VP pracují v metrovém pásmu, v decimetrovém Voroněž-DM a centimetrovém pásmu Voroněž-SM. Rovněž byla vyvinuta modifikace Voroněž-MSM, schopná pracovat jak v metrovém, tak centimetrovém rozsahu. 

Druhy radarových pásem:

pásmo

frekvence

vlnová délka

pásmo

frekvence

vlnová délka

Ku

12 - 18 GHz

2,5 - 1,67 cm

L

1 - 2 GHz

30 - 15 cm

X

8 - 12 GHz

3,75 - 2,5 cm

UHF

300 MHz - 1 GHz

1 - 0,3 m

C

4 - 8 GHz

7,5 - 3,75 cm

VHF

30 - 300 MHz

10 - 1 m

S

2 - 4 GHz

15 - 7,5 cm

HF

3 - 30 MHz

100 - 10 m

Radary typu Voroněž měly postupně do roku 2018 nahradit všechny radary SPRN postavené v bývalém Sovětském svazu.


Velitelské stanoviště RLS Voroněž-DM v Armaviru.

Z výkonových charakteristik lze v otevřených zdrojích nalézt údaj pro Voroněž-DM, který je schopen sledovat „až 100 vesmírných cílů“. Dosah metrového radaru Voroněž-M je udáván 6000 km bez rozlišení, se sektorem obzoru 240°.


Rozmístění současných a budovaných RLS typu Voroněž; větší foto / archív autora

Protiraketová obrana však může využívat i další informace z vesmírného prostoru. Do podřízenosti zmiňované 15. armády Vzdušně kosmických sil (zvláštního určení) spadá Hlavní kosmické zpravodajské středisko (Glavnyj centr razvedki kosmičeskoj obstanovki) s Centrálním velitelským stanovištěm v Noginsku. Ten mimo jiné vede sledování zhruba 12 tisíc katalogizovaných vesmírných objektů.

Využívá radio-optický rozpoznávací systém „Krona“ pro vesmírné objekty a nachází se v prostoru Zelenčuškaja na severním Kavkaze. Je schopen rozpoznat typ satelitu a jeho určení ve výškách 3500 – 40 000 kilometrů. Spadají sem i systémy „Krona-N“ v Primorskom kraji, „Okno-M“ v Tadžikistánu a další stanice, jež prochází průběžnou modernizací a postupně budou zapojovány do systému.

Ve výsledku, Rusko je schopno ve vesmíru “vidět” objekty o průměru 20 centimetrů. Velící středisko VKS v Moskvě tak pravděpodobně disponuje dostatkem informací o trajektorii ICBM. 

Protiraketový systém Amur

V podřízenosti PVO-PRO je také 1. armáda PVO-PRO (zvláštního určení). Její součástí je 9. divize PRO k zabezpečení protiraketové obrany Moskvy. Systém byl vyvíjen od roku 1971 a do bojové služby zařazen v roce 1996.

9. divize PRO je dislokovaná nedaleko od Moskvy a má následující složení:

  1. 9. divize PRO, velitelského  stanoviště Sofrino, 45 km sv. Moskva;
  2. Radiolokační stanice „Don-2N“;
  3. Velitelsko-výpočetní stanice 5K80 Elbrus-2;
  4. Šest protiraketových kompletů;
  5. Technické a spojovací jednotky.

 

Radiolokační stanice „Don-2N“

Stanice je určena k detekci balistických cílů (rakety, satelity, jiné objekty), jejich selekci, sledování a navedení protiraket.


Radiolokační stanice Don-2N; větší foto / archív autora

Anténa přijímače má kruhový tvar, anténa vysílače je umístěna vpravo od přijímače a je obdélníkového tvaru.

Stanice pracuje v impulzním režimu a vytváří úzký paprsek záření, který poskytuje radaru vysoké rozlišení. Odolnost proti radarovému rušení je řešena změnami provozní frekvence.

Vybrané charakteristiky stanice:

vlnová délka

centimetrová

pracovní délka antény

8 m

vyzařovaný výkon

250 MW

dosah detekce balistického cíle

1200–1500 km

dosah detekce vesmírného objektu průměru 5 cm

Poznámka – během mezinárodního experimentu „Oderax“ v roce 1996, zaměřeného na detekci malých kosmických objektů a vesmírného „smetí“, byl radar Don-2N schopen detekovat a určit trajektorii malých kosmických objektů o průměru 5 cm ve vzdálenosti až 800 kilometrů.

800 km (TASS udává 1500 km)

Počet souběžně sledovaných cílů

až 120

Počet souběžně naváděných raket

„několik desítek“, podle nepotvrzených zdrojů 36 ks

Velitelsko-výpočetní stanice 5K80 Elbrus-2

Je určena ke zpracování a vyhodnocení dat ze stanice Don-2N a vydání povelu k odpálení protiraket. Je propojena se všemi částmi komplexu na vzdálenost až 100 km. 

Ve veřejných zdrojích je mnoho technických parametrů této stanice. Vesměs se ale jedná o údaje staré 15–30 let, čemuž odpovídá i technologická úroveň součástkové základny. Lze předpokládat, že systém prošel, a dle TASSu prochází, hlubokou modernizací. Bojové řízení kompletu je plně automatické.


Uložení rakety 53T6 systému A-135; větší foto / archív autora

Uložení raket 51T6 a 53T6 / archív autora

Protiraketové střely kompletu Amur

Do sestavy protiraketového kompletu jsou zařazovány dva systémy: 

systém protiraketové obrany

dalekého dosahu – A-925

(označení NATO „SH-11 Gorgon)

  • dostřel 600 km 
  • výškový dosah 150 – 200 km

Raketa 51T6 v současnosti není zařazena do protiraketové obrany. 

Uvádíme ji pouze z důvodu, že je často zaměňována (i v některých ruských serverech) za systém „Nudol”. 

Pro navádění v atmosféře jsou použita plynová dynamická kormidla pro změnu vektoru tahu, při letu v exoatmosféře  je řízena vychýlením raketového motoru (max 5 st) od osy rakety

blízkého dosahu – A-135

(označení NATO „Gazelle“)

  • dostřel 20 – 100 km, 
  • výška od 5 km

rakety 53T6, PRS-1 a  PRS-1M.

 

Raketa 53T6 a její modernizační verze PRS-1 a PRS-1M

Raketa 53T6 je výsledkem vývoje protiraketového systému z 80. let minulého století. V roce 2010 obnovil Almaz-Antej výrobu raketových motorů. Důvodem byla prošlá životnost (30 let) vyrobených a skladovaných raket na tuhé pohonné látky (TPL). 

Od roku 2017 je zahájena modernizace raket ve verzích PRS-1 a PRS-1M. Testy jsou prováděny na polygonu Sary-šagan v Kazachstánu. Byl zde vybudován komplex systému Amur, jež je identický “Moskevskému”. Názvy zařízení polygonu pak nesou index “P”.

Podrobnější informace o raketách PRS-1 a PRS-1M nejsou známy.


Fotografie rakety 53T6 se v Rusku nezveřejňují. Raketu je možné si ale prohlédnout na Ukrajině v muzeu raketových vojsk pod Nikolajevem; větší foto, větší foto / archív autora

Raketa 53T6 je jednostupňová se startovacím motorem. Uložena je v transportně-odpalovacím kontejneru a odpalována ze šachty. Je řízena pomocí plynových dynamických kormidel. Tělo rakety má tvar kužele a není osazeno aerodynamickými stabilizačními prvky. Právě kuželovitý tvar zajišťuje statickou stabilitu celé rakety vlivem výrazného posunutí těžiště rakety směrem dozadu. Tomu také odpovídá tvar a velikost plochy hoření zrna TPL. 

Raketa i se startovacím motorem již v počáteční fázi letu dosahuje vysoké manévrovatelnosti. Je schopna vydržet přetížení až 300 g (u současných ruských raket PVO je hodnota okolo 30 g). Hodnoty přetížení ale nejsou specifikovány pro konkrétní výšky letu. Pro úplnost doplníme, že délka rakety je udávána 12 m a její hmotnost okolo 10 tun.

Ničení balistického cíle MIRV je provedeno následujícím způsobem:

  1. K zasažení cíle (MIRV) raketa 53T6 používá jadernou hlavici o mocnosti „několika kt”. 
  2. Vzdušný jaderný výbuch je proveden ve výšce okolo 50 km, některé zdroje uvádí “výrazně více jak 50 km”. 
  3. Doba od startu rakety do zasažení cíle (cílů) je méně než 1 minuta. 
Server Gazeta také zmiňuje vývoj “tříštivotrhavé” hlavice. Dle jeho zdroje však byl vývoj pozastaven pro nedostatek finančních zdrojů. Jak naznačíme v druhé části článku, důvod může být i zcela jiný.

Podle nastavené architektury kompletu Amur bude jeho systém navedení rakety na cíl poměrně jednoduchý. Do inerciálního systému stačí před startem automaticky zadat kurz letu rakety a časový úsek pro odpálení jaderné nálože. To ostatně potvrzuje i demonstrační video TASSu, kde je prezentováno: “Uvádí se, že daný cíl byl úspěšně zničen ve stanovenou dobu”.

Jak naznačila Gazeta, zkoušky na polygonu se vesměs zaměřovaly na vylepšení letových charakteristik raket PRS-1 a PRS-1M. Dolet a výškový dosah byl zvýšen 1,5 krát a rychlost zvýšena z původních 3 km/s na “téměř” 4 km/s.

Dále server uváděl možnost u radiolokační stanice Don-2NP na polygonu “vydávat a přijímat data” od protirakety.

Možnosti dalšího rozvoje protiraketových technologií Ruska

Zmínili jsme, že u rakety kompletu Amur 53T6 byl pozastaven vývoj tříštivotrhavé hlavice z důvodu financování. Hlavním důvodem ale může být především nízká účinnost přesnosti letu rakety na cíl.   


Příklady řízení letu pomocí aerodynamických sil a nebo reakční řízení letu pomocí dynamických plynových kormidel ruských raket; větší foto / archív autora

Přestože raketa disponuje vysokou manévrovatelností v počáteční fázi letu, se stoupající výškou se účinnost řízení letu pomocí dynamických plynových kormidel výrazně snižuje. Reakční řízení letu pomocí změny vektoru tahu motoru není dostatečně účinné k vytvoření požadované úrovně příčného zrychlení v rámci krátkého časového rámce. Z toho vyplývá, že očekávané přiblížení rakety k sestupující MIRV je nevyhovující pro případné použití fragmentované hlavice nebo použití rakety jako interceptoru pro metodu “hit-to-kill”. Stávající řešení u rakety 53T6 se používá do výšek okolo 45 km, pro vyšší vrstvy atmosféry je třeba samostatných řídících raketových motorů nezávislých na hlavním raketovém motoru. 

TASS v lednu 2020 mimo jiné uvedl, že modernizovaný systém protiraketové obrany bude mít nejadernou verzi zachycení cíle. K tomu citoval slova generálního konstruktéra koncernu VKO “Almaz - Antej” Pavla Sozinova z roku 2014: “V Rusku se vytváří analogický systém protiraketové obrany THAAD, což nám umožní řešit úkoly zachycení balistických raket středního doletu a v omezené míře hlavic ICBM. Vytváří se také analog jiného amerického systému protiraketové obrany - GMD s protiraketou GBI. Navíc bude v mobilní verzi. Má mírně odlišné vlastnosti - na žádost ministerstva obrany musíme zajistit výrazně vyšší účinnost zachycení, než Američané".

Zde se naskýtá otázka, proč je vzorem pro konstruktéry Almaz - Anteje americký systém THAAD a GMD s raketou GBI. Co tyto dva systémy spojuje?

Pojítkem je použití Systému řízení odklonu a polohy (DACS, Divert and Attitude Control System) pro zachycení cíle pomocí metody “hit-to-kill”.

Systém DACS je postaven na principu vytvoření boční reakční síly a reakční síly pro změnu sklonu a vybočení na trajektorii letu, kdy požadovaného tahu je dosaženo použitím samostatných trysek.


Princip vytvoření reakční síly

Podíváme-li se na systém řízení letu u ruských raketových kompletů “země-vzduch”, vždy se jedná o řízení pomocí aerodynamických sil a nebo reakční řízení letu pomocí dynamických plynových kormidel pro změnu vektoru tahu.

Základní druhy reakčních systémů

Reakční systém znamená, že reakční síla generovaná proudem horkého plynu se používá k řízení trajektorie a/nebo polohy (stoupání, vybočení či rotaci) rakety, příp. interceptoru pohybujícího se uvnitř nebo vně atmosféry. 

K tvorbě reakčních sil se používají:

reakční systémy

typy a popis systému

pulzní raketové motory na tuhé látky v monoblokové struktuře

  • poskytují příčný tah v požadované fázi trajektorie;
  • doba jednoho tahového impulsu - ne více než 0,07 s;
  • současné technologie již umožňují vytištění kompletní konstrukce na 3D tiskárně;
  • monoblok je umístěn v přední části rakety, zjednodušeně, jde o záměnu řízení letu rakety typu “kachna” . 

reakční kontrolní systémy (RCS, Reaction Control Systems)

  • tah motoru je realizován prostřednictvím soustavy modulárních trysek, kde plyn je dodáván z generátoru plynu nebo zásobníku a je použit k řízení polohy nebo orientace kolem tří os otáčení;
  • pro případ zachycení cíle v exoatmosféře je systém RCS jedinou možnou variantou;
  • Attitude Control Systems (ACS) - systém řízení stoupání (výšky) a sklonu v endoatmosféře (použito např. u raket Patriot PAC - 3  a ASTER, resp. CAMM od MBDA);

  • Divert and Attitude Control systems (DACS) – systém řízení trajektorie a orientace v exoatmosféře (použito např. u interceptoru rakety SM-3, SM - 6  a GBI);

  • Thrust  Vector Control (TVC) – systém pro ovládání rotace rakety za pomoci dvouosého systému řízení tahového vektor;

  • Thrust and Attitude Control Systems (TACS) – systém řízení tahu, který kombinuje axiální hlavní pohon s řadou menších pohonných jednotek pro řízení polohy, vektoru tahu nebo řízení rotace.

impulzní raketové motory

  • uplatňují se u vesmírných technologií
Pokusme se naznačit, kterým směrem se pohybuje technologický vývoj protiraketových systémů v Rusku, jež by umožnil nahradit stávající komplet Amur. V otevřených zdrojích je nejčastěji zmiňován komplet Nudol jako protiváha amerického GBI a systém S-500 “Promethej” jako obdoba THAAD.

Není bez zajímavosti, že veškeré dostupné informace o technických charakteristikách kompletů Nudol a Promethej se objevily v roce 2016 a od té doby se pouze opisují. Oba ruské prostředky se mají stát součástí protiraketové a protivzdušné obrany Moskvy.


Pulzní RM ukrajinské balistické rakety „Vilcha“ pro korekci počáteční fáze letu a koncové navedení dle GPS/GLONAS. / archív autora

Nudol je protiraketový a nebo protisatelitní

Úvodem objasněme značení kompletu. Ruské zdroje uvádí A-235 “Nudol” (14C033) a americké zdroje jej označují jako PL-19 Nudol.

Základní informace o vývoji kompletu pochází z roku 2010. První letový test byl proveden v roce 2014, poslední v dubnu 2020 z vojenského kosmodromu Pleseck. Prvé odpálení z pozemního odpalovacího zařízení (TEL, transporter-erector-launcher) bylo provedeno v březnu 2018.

Zatímco Rusko tvrdí, že Nudol je protiraketový systém, zdroje odvolávající se na americké zpravodajské představitele uvádí, že se jedná o systém DA-ASAT (Direct Ascent - Anti-Satellite) a je primárně určen proti satelitům. 

O kompletu Nudol uvedl vojenský zpravodaj ruské Gazety v roce 2016 následující informace.

V technickém zadání pro vývoj kompletu jsou stanoveny tři základní požadavky:

  • zachycení cíle pouze v nejaderné verzi;
  • komplet je požadován v mobilním provedení;
  • zachycení “balistických cílů a kosmických aparátů” ve výškovém rozsahu ne méně než 500 - 750 km a do dálky 700 - 800 km.

Raketa 14A042 kompletu Nudol je charakterizovaná jako dvoustupňová s motory na TPL. O další části rakety se hovoří jako o “bojovém stupni”, který se bude v koncové fázi navádět pomocí manévrovacích motorů (navodit'sya s pomoshch'yu manevrovykh dvigateley). Tyto mohou být na tuhé nebo kapalné látky. 

V každém případě překlad ruského výrazu “manevrovyy” manévrovací (posunovací) naznačuje, že řídící reakční síla “bojového stupně” nemusí být kolmá k ose pohybu jako u interceptoru EKV čí THAAD, což je předpokladem pro zachycení cíle metodou “hit - to - kill”.

Manévrovací (korekční) motory navádí “bojový stupeň” na trajektorii, jež bude kolizní s trajektorií cíle. Pro vyřazení satelitu z funkce je postačující již jeho vychýlení. Celková hmotnost rakety Nudol je udávána okolo 10 tun. 


Testy DA-ASAT Nudol dle Secure World Foundation (SWF); větší foto / archív autora

Zde můžeme provést závěr. Vzhledem ke známému testování je pravděpodobné, že Rusko bude mít v příštích několika letech určitou schopnost operačně nasadit schopnosti DA-ASAT proti většině satelitů na nízké zemské oběžné dráze (LEO, Low Earth Orbit) . Mezi objekty v pásmu LEO patří zpravodajské, sledovací, průzkumné a komunikační satelity. Dosud neexistují žádné veřejné důkazy, které by naznačovaly, že Rusko experimentuje nebo vyvíjí schopnosti DA-ASAT proti satelitům na vyšších drahách, jako jsou MEO nebo GEO, i když je to vzhledem k jejich pokročilé raketové a navigační technologii možné.

Zároveň existují omezení týkající se vojenské užitečnosti těchto systémů. Rusko doplňuje své vlastní vesmírné kapacity. Použití DA-ASAT metodou “hit-to-kill” proti orbitálnímu cíli vždy vytvoří velké množství orbitálního vesmírného odpadu. 

Příkladem je čínský test ASAT z roku 2007. Trosky budou představovat hrozbu i pro ruské vesmírné kapacity. Vojenská užitečnost DA-ASAT by tedy musela být zvážena oproti potenciálním nákladům, zejména ve vztahu k méně destruktivním schopnostem, jako je rušení nebo oslepování.

Komplet S-500 “Promethej” (55P6M “Triumfator - M)  

Systém S-500 je avizován v následujícím složení: 

Složení kompletu S - 500 “Promethej”

prostředky velení

  • stanice bojového řízení 85Ž6 - 1   
  • radiolokační stanice dalekého dosahu 60K6 

modul protivzdušné obrany

  • velitelská stanice 55K6MA
  • radiolokační stanice 91H6AM
  • odpalovací zařízení 51P6M
  • raketa 40N6M

modul protiraketové obrany

  • stanice bojového řízení 85Ž6 - 2
  • radiolokační stanice 76T6 a 77T6 s aktivním fázovým polem (AFAR) 
  • odpalovací zařízení 77P6
  • rakety 77N6 - N a 77N6 - N1 (výrobce OAO MKB “Fakel”)  
O raketách 77N6-N a 77N6-N1 nejsou v otevřených zdrojích žádné informace. Existují pouze obecné proklamace o celkových schopnostech kompletu ničit nejen všechny možné aerodynamické cíle, ale i hlavice MIRV, včetně různých modifikací hlavic HGV.

Představu o současném stavu vývoje si lze udělat pouze z prohlášení nejvyšších představitelů ruské armády.

V březnu 2020 RIA Novosti citovali zástupce ministra obrany Alekseje Krivoručko, jež na adresu S-500 uvedl: “hlavním úkolem S-500 je zachytit bojové vybavení balistických raket středního doletu (s dostřelem až 3,5 tisíce kilometrů) a mezikontinentální balistické rakety v závěrečné části trajektorie a v některých případech na  střední části”.

V květnu 2020 pro RIA Novostii Aleksej Krivoručko uvádí:

  • uzavření státní smlouvy na nákup S-500 je naplánováno na rok 2021 s dodáním v roce 2025;
  • nyní probíhá fáze předběžného testování, „materiální část je na polygonu”.

Začátkem července 2020 se agentuře “Interfaks” k S-500 vyjádřil i Hlavní velitel VKS Ruska Sergej Surovikin. Potvrdil použití S-500 zejména proti raketám středního doletu a provádění zkoušek “prostředků systému”. Dodání kompletu označil termínem “v blízké perspektivě”.  


S-500 dle ukrajinského serveru Armia-inform; větší foto / archív autora

Způsob řízení letu raket 77N6-N a 77N6-N1 v současnosti dle veřejně dostupných zdrojů nelze určit. Platí to i o jejich konstrukci. Z vyjádření vysokých vojenských činitelů o použití S-500 proti “balistickým raketám středního doletu” lze pouze dovodit, že se bude jednat o vícestupňovou raketu s interceptorem.

Závěrem

Máme-li odpovědět na otázku z úvodu, zda je protiraketový komplet Amur účinný proti balistickým cílům typu MIRV případně HGV, lze odpovědět ano. Otázkou však zůstává vůbec smysl použití vzdušného jaderného výbuchu za současných podmínek vedení boje.

Vrátíme-li se k vyjádření generálního konstruktéra koncernu VKO “Almaz-Antej” Pavla Sozinova o “vývoji ruské protirakety převyšující v parametrech americkou GBI”, je pravděpodobné, že vývoj kompletu je veden. Souběžně ale také bude potřeba odpovědět na některé následující otázky:

podmínky vytváření protiraketové obrany v exoatmosféře

  • jakým způsobem a prostředky bude provedena diskriminace (selekce) cílů v exoatmosféře;
  • jak bude řešeno navedení “bojového stupně” do předpokládaného prostoru střetu (zde připomeneme, že například americká EKV, mimo svůj IČ senzor, přijímá také data o cíli přes komunikační satelit z pozemního centra);
  • a v neposlední řadě je to otázka senzoru “bojového stupně” pro koncové navedení na cíl pohybující se v exoatmosféře na příletu rychlostí M25 až  M27. 
Případné začlenění kompletu S-500 do systému protiraketové obrany Moskvy vyvolává řadu otázek. Bylo by diskutabilní jeho souběžné použití s kompletem Amur používajícím vzdušný jaderný výbuch proti balistickým cílům. Otázkou je i minimální počet kompletů S-500 pro pokrytí dané oblasti, včetně zabezpečení komunikace systému S-500 se systémem včasné výstrahy a bojového řízení. 

Porovnáme-li hmotnosti raket kompletu Nudol a S-500, jsou v podstatě stejné. Nelze tedy vyloučit, že nakonec Rusko dospěje do situace, kdy oba komplety “sloučí”. Nový pod označením S-500 bude deklarován jako protiraketový se schopnostmi DA-ASAT.

Komplet Amur pravděpodobně nebude mít v nejbližší době v rámci protiraketové obrany Ruska adekvátní náhradu, jež by odpovídala současným technologickým trendům v řízení letu raket.  

Situace okolo ruského protiraketového systému tak naznačuje narůstající technologický odstup Ruska vůči technologické úrovni Spojených států, Evropy ale i Číny. Reakční systémy letu raket jsou technologie začátku devadesátých let minulého století. Se současným nástupem hypersoniky v protiraketové obraně se technologický odstup Ruska bude pravděpodobně ještě více prohlubovat.

Zdroje: Gazeta, TASS, VKP, Wikipedia, MilitaryRussia, 2, TopWar, Kosmonautix

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Protiraketový štít v Tichomoří má chránit USA před čínskými hlavicemi

  Spojené státy v současné době jednají se svými spojenci v Tichomoří o vybudování obranného ...

Úspěšný test protiraketového systému Arrow 3

Izraelská organizace pro raketovou obranu IMDO (Israel Missile Defense Organization) a Americká ...

Americká protiraketová obrana vs. hypersonické střely Ruska a Číny, část 1.

Obamova administrativa zastavila řadu vývojových programů v oblasti hypersoniky. Lze zmínit ...

Americká protiraketová obrana vs. hypersonické střely Ruska a Číny, část 2.

V prvním článku dvoudílené série jsme si představili základní prvky a schopnosti americké ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • omacka
    10:57 01.10.2020

    "Rusko v současnosti není schopno v rámci jaderného odstrašení prosazovat jadernou převahu. Ta je založená na získání schopnosti eliminovat jaderný arzenál protivníka prvním ...
    Zobrazit celý příspěvek

    "Rusko v současnosti není schopno v rámci jaderného odstrašení prosazovat jadernou převahu. Ta je založená na získání schopnosti eliminovat jaderný arzenál protivníka prvním úderem. Rusko využívá možnosti maximálního zaručeného zničení nepřítele. To předpokládá odvetný úder s cílem dosáhnout maximálních škod, u obyvatelstva je udávána hodnota 50 % ztrát a u průmyslu 75 %."

    No teda jako nevím, vážně? Pokud by kterákoliv strana USA vs RF v posledním víc jak půl století měla takovou proklamovanou "jadernou převahu", tak by nemohl logicky fungovat efekt vzájemného jaderného odstrašování a museli bychom si toho v následných projevech někde všimnout. Je tedy otázkou, jak touto domnělou schopností nemůže RF disponovat momentálně, když ji nedisponovali obě jaderné velmoci reálně nikdy za existence JZ - ani USA (pokud si odmyslíme prvních pár let, kdy jediní vlastnili JZ).

    Jediný co dnes reálně vidíme je, že se USA pokouší získat "jadernou převahu" prostřednictvím globálního rozmístění své PRO. Z ruské strany k tomu vidíme usilovnou snahu potenciál americké PRO celkově znegovat a to je nejen hypersonickým Avangardem a udržet status quo s efektivním režimem jaderného odstrašování.
    Skrýt celý příspěvek

  • Jan Padesátýpátý
    05:38 01.10.2020

    Propojilo se mi to s teroristickým útokem na divadlo Dubrovka. Když teroristi vzali 850 lidí jako rukojmí a hrozili, že je pozabíjejí, nenechali si to Rusové líbit a rukojmí raději ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Propojilo se mi to s teroristickým útokem na divadlo Dubrovka. Když teroristi vzali 850 lidí jako rukojmí a hrozili, že je pozabíjejí, nenechali si to Rusové líbit a rukojmí raději pozabíjeli sami.
    Skrýt celý příspěvek

  • JerzyŔ
    21:44 30.09.2020

    Opět výborný článek, odborně erudovaný , přitom tak sestavený, že to pochopí i jen fanda do militarií a historie , ne jen odborník, a taky dobře se čte. Já čtu tyto věci jako ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Opět výborný článek, odborně erudovaný , přitom tak sestavený, že to pochopí i jen fanda do militarií a historie , ne jen odborník, a taky dobře se čte. Já čtu tyto věci jako hobby, nejsem odbornik, už desítky let, a zde jsem se dověděl zase něco nového, nebo resp. něco jsem věděl, ale osvětlily se mi další souvislosti a neznámé věci.
    Skrýt celý příspěvek

  • Larry
    19:26 30.09.2020

    Systém Ruské PVO, PRO je potřeba pochopit jako celek.
    Detekci ICBM zajišťuje systém Container (29B6).
    Nově vybudovaný krátkovlnný systém, lze předpokládat, že RLI jsou ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Systém Ruské PVO, PRO je potřeba pochopit jako celek.
    Detekci ICBM zajišťuje systém Container (29B6).
    Nově vybudovaný krátkovlnný systém, lze předpokládat, že RLI jsou sloučeny s dalšími systémy Voronezh, DON 2, Nebo-M atd.....
    Co víme o VKS RF??? V podstatě nic. Jejich projekty a činnost je důkladně utajovaná. Z české wiki si lze přečíst o letech
    zákazníka VKS, případně krytí Roskosmos.
    Jaké jsou další informace?? V podstatě 0.
    Když byl NGŠ gen Picek na oficiální návštěvě HQ VKS RF nebyl on ani doprovod vpuštěn nikam, kromě konferenční místnosti pro hosty.
    Skrýt celý příspěvek

  • flanker.jirka
    18:52 30.09.2020

    Super popis systémů a situace!

    Super popis systémů a situace!

  • Kichot
    12:14 30.09.2020

    No tvl vytvořit si ochranný jaderný výbuch 50 kilometrů nad hlavou. Trochu oxymóron :-)

    No tvl vytvořit si ochranný jaderný výbuch 50 kilometrů nad hlavou. Trochu oxymóron :-)

    • Jecchus
      12:28 30.09.2020

      Jo? A proč?
      Pochopte, že pokud alterantivou je pro ně výbuch několika X-set kilotunových hlavic kilometr nad Moskvou, tak je ten jejich párkilotunový "protivýbuch" ve srovnání s ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Jo? A proč?
      Pochopte, že pokud alterantivou je pro ně výbuch několika X-set kilotunových hlavic kilometr nad Moskvou, tak je ten jejich párkilotunový "protivýbuch" ve srovnání s tím legrace...
      Skrýt celý příspěvek

      • Kichot
        12:49 30.09.2020

        Tak třeba protože to jde i jinak. To je jako chladit si spáleninu, horkou vodou.

        Tak třeba protože to jde i jinak. To je jako chladit si spáleninu, horkou vodou.

        • Jecchus
          13:09 30.09.2020

          Tak jestli jste to četl, tak Rusové to aktuálně jinak neumí. Takže co alternativního můžete Rusům poradit. Karty jsou tak, že buď tento zavedený systém, nebo nic... Tak asi nic ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Tak jestli jste to četl, tak Rusové to aktuálně jinak neumí. Takže co alternativního můžete Rusům poradit. Karty jsou tak, že buď tento zavedený systém, nebo nic... Tak asi nic těžkého na výběr, ne...?
          Skrýt celý příspěvek

          • Kichot
            13:55 30.09.2020

            Četl , výborné články a doufám , že se v dalším díle dozvím podrobnosti... Jak psal pan Cimala není účelem těchto článků porovnat oba přístupy k problematice, ale odpálit si ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Četl , výborné články a doufám , že se v dalším díle dozvím podrobnosti... Jak psal pan Cimala není účelem těchto článků porovnat oba přístupy k problematice, ale odpálit si dobrovolně nad hlavou jaderný deštník, to svědčí o určitém postoji k životu.
            Skrýt celý příspěvek

          • Jecchus
            22:14 30.09.2020

            Kichot:
            Tak to je koukám marný. Nechť je tedy po vašem a Rusové demonstrují svůj postoj k životu tím, že nebudou mít PRO u Moskvy...
            Vy nejste Kichot, ale větrný mlýn. Jako Don ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Kichot:
            Tak to je koukám marný. Nechť je tedy po vašem a Rusové demonstrují svůj postoj k životu tím, že nebudou mít PRO u Moskvy...
            Vy nejste Kichot, ale větrný mlýn. Jako Don Quijot se teď cítím spíš já...
            Skrýt celý příspěvek

          • Kichot
            10:29 01.10.2020

            Njn a Armata je nejvíc nejlepší tank na světě. Ty nářky rudokožců , když se někdo dotkne jejich modly. Jsou stejně otravné jako nářky Slávistů po prohraném zápase... :-)

            Njn a Armata je nejvíc nejlepší tank na světě. Ty nářky rudokožců , když se někdo dotkne jejich modly. Jsou stejně otravné jako nářky Slávistů po prohraném zápase... :-)

          • Jecchus
            11:21 01.10.2020

            Kichot:
            Co s má sakra nějaká virtuální Armata v počtu pár vývojových kusů společného s PRO u Moskvy...?
            Hele, já končím, vám nedochází základní věci a ani přes snahu vám to ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Kichot:
            Co s má sakra nějaká virtuální Armata v počtu pár vývojových kusů společného s PRO u Moskvy...?
            Hele, já končím, vám nedochází základní věci a ani přes snahu vám to vysvětlit zjevně nedokážete svou hlavu otevřít a myšlenku uchopit. Tak se mějte hezky...
            Skrýt celý příspěvek

          • Kichot
            12:27 01.10.2020

            Já teda marně hledám ve Vašich příspěvcích tu myšlenku. Teda kromě té, že rusové v rámci PRO nevymysleli nic lepšího než si nad hlavou odpálit JZ. K tomu mužů říct starou radu: ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Já teda marně hledám ve Vašich příspěvcích tu myšlenku. Teda kromě té, že rusové v rámci PRO nevymysleli nic lepšího než si nad hlavou odpálit JZ. K tomu mužů říct starou radu: když něco neumím, tak se do toho nese.u Navíc bych řekl, že Rusové mají více a i účinnějších možností jak ubránit svou zemi od jaderného úderu. Aby Vám to nebylo líto , pokládám to za stejnou pitomost jako americké taktické jaderné dělostřelecké granáty, ale to jsme v minulém století. Hezký den hlavám otevřeným všem...
            Skrýt celý příspěvek

          • mudry.udrzbar
            09:36 02.10.2020

            Kichot pises tu blbosti a este robis z Jecchusa nejakeho rusofila aj ked to z jeho prispevkov nvypliva. Neviem co je nepochopotelne na tom, ze je lepsie si nechat buchnut malu ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Kichot pises tu blbosti a este robis z Jecchusa nejakeho rusofila aj ked to z jeho prispevkov nvypliva. Neviem co je nepochopotelne na tom, ze je lepsie si nechat buchnut malu obrannu hlavicu 50 km vysoko ako x kt hlavicu na cervenom namesti?
            Skrýt celý příspěvek

          • Kichot
            15:31 02.10.2020

            Proč mi tento systém příjde zbytečný? 1: USA má z Ruska dostatečný respekt (viz vlažná reakce na Krym) 2: USA má Rusko na háku (to Rusko sere asi ještě víc) centrum měření sil se ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Proč mi tento systém příjde zbytečný? 1: USA má z Ruska dostatečný respekt (viz vlažná reakce na Krym) 2: USA má Rusko na háku (to Rusko sere asi ještě víc) centrum měření sil se přesunulo do Asie. 3: I kdyby byli v USA nebo Číně (jsou jediní kdo mají dostatečné jaderné kapacity) tak padlí na hlavu a podnikli jaderný útok na Moskvu tak za a: nebudou kapacity ruské PRO sto tak masivní útok odvrátit a za b: stejně by to znamenalo konec světa. Prostě jaderné odstrašení v praxi. 4: Zbývá ojedinělý (teroristický) útok a ten je nepravděpodobný. A tak bych se klonil k vývoji něčeho rozumnějšího. A pokud jde o financování stačilo by si ujasnit priority. 5: Nebo a to by bylo levnější a výhodnější pro všechny se Rusové a USA můžou zase pokusit spolupracovat. Jak je naznačeno v jiném článku. No a my se zcela správně zas přiklonìme na silnější stranu :-) Stačí? Určitě bych ještě našel spoustu důvodů, ale tak nějak bych to viděl s tím jaderným ohňostrojem nad Moskvou...
            Skrýt celý příspěvek

          • Kichot
            16:33 02.10.2020

            A na závěr bych si dovolil tipnout že účelem tohoto systému je spíš vyřazení satelitů na oběžné dráze, než PRO. Tak snad se v dalším článku dozvíme víc

            A na závěr bych si dovolil tipnout že účelem tohoto systému je spíš vyřazení satelitů na oběžné dráze, než PRO. Tak snad se v dalším článku dozvíme víc

      • Miroslav
        16:32 30.09.2020

        A si predstav ten stav, že niekto bude strieľať lacnými maketami a Rusi budú v záujme ochrany tieto odstreľovať drahými jadrovými antiraketami

        A si predstav ten stav, že niekto bude strieľať lacnými maketami a Rusi budú v záujme ochrany tieto odstreľovať drahými jadrovými antiraketami

        • The88
          16:41 30.09.2020

          To by byl fakt genialni tah - "nasypete" na Moskvu neskodne makety a zptatky vam priletej drahy, plnotucny atomovky. To jste to tem muzikum nandal!

          "...Vychází z předpokladu, že ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To by byl fakt genialni tah - "nasypete" na Moskvu neskodne makety a zptatky vam priletej drahy, plnotucny atomovky. To jste to tem muzikum nandal!

          "...Vychází z předpokladu, že protiraketový systém zachytí prvý úder a následně se spoléhá na odvetné odpálení všech funkčních (přeživších) jaderných prostředků Ruska na předem zadané cíle..."
          Skrýt celý příspěvek

          • JerzyŔ
            21:25 30.09.2020

            ale no tak, neber to tak vážně, Miroslav si dělá prču . Mě napadlo to samé. Můžeš namítnout, že to nejsou věci k legraci, ale znáš to - smějící se bestie.

            ale no tak, neber to tak vážně, Miroslav si dělá prču . Mě napadlo to samé. Můžeš namítnout, že to nejsou věci k legraci, ale znáš to - smějící se bestie.

    • Pauli
      13:12 30.09.2020

      Se ani nepozná. Jakou sílu výbuchu měl odhadem ten meteorit co bouchnul v roce 2012 nad Čelijabinskem?

      Se ani nepozná. Jakou sílu výbuchu měl odhadem ten meteorit co bouchnul v roce 2012 nad Čelijabinskem?

      • Arccos
        13:30 30.09.2020

        30-500 kt TNT a explodoval ve výšce někde mezi 30-40km

        30-500 kt TNT a explodoval ve výšce někde mezi 30-40km

    • Arccos
      13:27 30.09.2020
      Oblíbený příspěvek

      Dohledal jsem, že hlavice má výtěžnost 10kt TNT. Takový výbuch ve výšce 50km nepředstavuje skoro žádný problém. Tepelné a radiační záření má efektivní dosah jen stovky metrů nebo ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Dohledal jsem, že hlavice má výtěžnost 10kt TNT. Takový výbuch ve výšce 50km nepředstavuje skoro žádný problém. Tepelné a radiační záření má efektivní dosah jen stovky metrů nebo málo jednotek kilometrů. O tlakové vlně v řídké atmosféře nemá skoro smysl mluvit, i v husté atmosféře by opět byl účinný dosah jenom několik málo kilometrů. Radiační spad je naprosto minimální - zase, v těch výškách není žádný materiál, který by se mohl stát radioaktivním, mimo vlastní tělo střely.
      Skrýt celý příspěvek

      • GlobeElement
        13:55 30.09.2020

        To zní logicky. A co účinek na elektroniku? Nebudou mít moskvané po mobilech?

        To zní logicky. A co účinek na elektroniku? Nebudou mít moskvané po mobilech?

        • Arccos
          15:19 30.09.2020

          To neumím odhadnout, ale ono to bude podobné jako s tou radiací. Intenzita EMP klesá se čtvercem vzdálenosti a 10kt je docela malá hlavice. Nečekal bych žádné větší efekty nad pár ...
          Zobrazit celý příspěvek

          To neumím odhadnout, ale ono to bude podobné jako s tou radiací. Intenzita EMP klesá se čtvercem vzdálenosti a 10kt je docela malá hlavice. Nečekal bych žádné větší efekty nad pár set metrů od epicentra.
          Skrýt celý příspěvek

    • GlobeElement
      13:30 30.09.2020

      Ten výbuch bude asi dost silný. Několik kilotun - to měla i bomba svržená na Hirošimu. Hlavice ICBM letí rychlostí asi 20 000 km/h, to znamená, že udávaných 50 km proletí za deset ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Ten výbuch bude asi dost silný. Několik kilotun - to měla i bomba svržená na Hirošimu. Hlavice ICBM letí rychlostí asi 20 000 km/h, to znamená, že udávaných 50 km proletí za deset vteřin. Protiraketa není moc přesná, tedy cíl pravděpodobně mine o celé kilometry, pokud jej má zničit, musí být síla výbuchu opravdu pořádná.
      Co se stane se zasaženou hlavicí?
      Skrýt celý příspěvek

      • The88
        16:48 30.09.2020

        Proc by ho mela minout o kilometry? Balisticka draha bude nejspis urcitelna pomerne presne, pouze ta strela nedokaze prudce korigovat drahu. Ale jednotky kilometru na 50 km ...
        Zobrazit celý příspěvek

        Proc by ho mela minout o kilometry? Balisticka draha bude nejspis urcitelna pomerne presne, pouze ta strela nedokaze prudce korigovat drahu. Ale jednotky kilometru na 50 km vzdalenosti... To by mohli rovnou strilet poslepu. Odhadnul bych to tak na desitky metru - ruske hlavice pry vydrzi jadeny vybuch v blizkosti (ted fakt jenom matne vzpominam, ale radove) snad 300 metru, americke budou urcite podobne odolne.
        Skrýt celý příspěvek

        • logik
          19:50 30.09.2020

          Proč? Protože dnešní balistické rakety občas umí manévrovat....

          Proč? Protože dnešní balistické rakety občas umí manévrovat....

          • The88
            11:56 01.10.2020

            Odkazu te na clanek o hypersonickych kluzacich a jejich moznosti manevru v huste atmosfere. Balisticka strela na tom bude podstatne hur. Samozrejme se jenom dohadujeme bez ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Odkazu te na clanek o hypersonickych kluzacich a jejich moznosti manevru v huste atmosfere. Balisticka strela na tom bude podstatne hur. Samozrejme se jenom dohadujeme bez faktickych podkladu, ale osobne bych to tipnul na desitky metru.
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            13:08 01.10.2020

            V husté atmosféře???? Nebavíme se tady náhodou o ničení střel v 50km????

            V husté atmosféře???? Nebavíme se tady náhodou o ničení střel v 50km????

          • The88
            10:38 04.10.2020

            Tak na spaleni klamnych cilu to evidentne staci. Cim bliz je ta hlavice k zemi, tim presneji se da predpovedet jeji trajektorie, to je cele.

            Tak na spaleni klamnych cilu to evidentne staci. Cim bliz je ta hlavice k zemi, tim presneji se da predpovedet jeji trajektorie, to je cele.

    • KóĎA
      19:27 30.09.2020

      https://www.youtube.com/watch?...

      Tohle tedy byla AA střela, ale s použitím jaderných hlavic v PVO počítaly obě strany. Teď to zůstalo jen Rusům. Já se ...
      Zobrazit celý příspěvek

      https://www.youtube.com/watch?...

      Tohle tedy byla AA střela, ale s použitím jaderných hlavic v PVO počítaly obě strany. Teď to zůstalo jen Rusům. Já se nechci dozvědět, co funguje lépe...
      Skrýt celý příspěvek

  • Pauli
    10:36 30.09.2020

    Tohle je fakt masakr https://m.youtube.com/watch?v=...

    Tohle je fakt masakr https://m.youtube.com/watch?v=...

    • Arccos
      11:20 30.09.2020

      Takové zrychlení bych fakt nečekal! 8-0

      Takové zrychlení bych fakt nečekal! 8-0

    • logik
      15:04 30.09.2020

      Paradoxně velké zrychlení je zde spíše na škodu. Protože čím větší rychlost tím větší odpor, takže je z hlediska paliva výhodnější zrychlovat pomaleji, aby se zbytečně neplejtvala ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Paradoxně velké zrychlení je zde spíše na škodu. Protože čím větší rychlost tím větší odpor, takže je z hlediska paliva výhodnější zrychlovat pomaleji, aby se zbytečně neplejtvala kinetická energie v husté atmosféře.
      Skrýt celý příspěvek

      • The88
        16:50 30.09.2020

        Tak pokud mate XX vterin na to, dostat se do 50 km vysky a 100 km dalky, musite na to trochu slapnout...

        Tak pokud mate XX vterin na to, dostat se do 50 km vysky a 100 km dalky, musite na to trochu slapnout...

      • Arccos
        18:31 30.09.2020

        To platí o kosmických nosičích a balistických střelách. Ty mají jedno společné: Mají dost času. Antirakety naopak mají na start a navedení na cíl řádově sekundy nebo desítky sekund ...
        Zobrazit celý příspěvek

        To platí o kosmických nosičích a balistických střelách. Ty mají jedno společné: Mají dost času. Antirakety naopak mají na start a navedení na cíl řádově sekundy nebo desítky sekund a každá se počítá.
        Skrýt celý příspěvek

        • logik
          19:17 30.09.2020

          S odpuštěním, vymejšlíte si ve snaze to okecat. Let balistické rakety je v řádu desítek minut, tadle raketa do svého cíle doletí za minutu. Času je tedy dost.

          S odpuštěním, vymejšlíte si ve snaze to okecat. Let balistické rakety je v řádu desítek minut, tadle raketa do svého cíle doletí za minutu. Času je tedy dost.

          • KóĎA
            19:37 30.09.2020

            Tak když už někdo nasadím takovou ultimativní zbraň (jaderný výbuch nad vlastním územím), tak předpokládám, že ten kdo zmáčkne tlačítko chce mít co nejvíce jistoty, že nedělá ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Tak když už někdo nasadím takovou ultimativní zbraň (jaderný výbuch nad vlastním územím), tak předpokládám, že ten kdo zmáčkne tlačítko chce mít co nejvíce jistoty, že nedělá chybu. A ta jistota stojí čas...
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            19:48 30.09.2020

            1) Znovu: rozdíl časů je minuta ku řádově dvaceti. Těch pár desítek sekund navíc by fakt nebyla změna.

            2) Příliš velké zrychlení na začátku znamená, že výsledkem je těžší raketa, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            1) Znovu: rozdíl časů je minuta ku řádově dvaceti. Těch pár desítek sekund navíc by fakt nebyla změna.

            2) Příliš velké zrychlení na začátku znamená, že výsledkem je těžší raketa, která hůře manévruje. Tedy např. horší možnosti pro úspěch nejaderného interceptoru.
            Skrýt celý příspěvek

          • Double
            00:13 01.10.2020

            boze ty si fakt uplne mimo, ze ta to este bavi

            boze ty si fakt uplne mimo, ze ta to este bavi

          • logik
            00:36 01.10.2020

            Koukám, hodnotný argument.

            Koukám, hodnotný argument.

          • The88
            11:51 01.10.2020

            Ta hlavice se ma zachycovat v sestupne fazi. V ty nebude tejden. Plus, jak rikas, ta hlavice muze manevrovat, takze v cim hustsi atmosfere bude, tim vetsi sance na zasah.
            Kolem a ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ta hlavice se ma zachycovat v sestupne fazi. V ty nebude tejden. Plus, jak rikas, ta hlavice muze manevrovat, takze v cim hustsi atmosfere bude, tim vetsi sance na zasah.
            Kolem a kolem, mozna si tu antiraketu nekoupili v Lidlu omylem...
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            13:12 01.10.2020

            Uffff.

            "Ta hlavice se ma zachycovat v sestupne fazi. V ty nebude tejden. "
            ????? A to jako si tý rakety všimnou až v sestupný fázi jako? Že ji nemohou vypustit dřív????

            "Plus, ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Uffff.

            "Ta hlavice se ma zachycovat v sestupne fazi. V ty nebude tejden. "
            ????? A to jako si tý rakety všimnou až v sestupný fázi jako? Že ji nemohou vypustit dřív????

            "Plus, jak rikas, ta hlavice muze manevrovat, takze v cim hustsi atmosfere bude"
            Tak todle je nesmysl ať se na to podívám z kterékoli strany.
            1) ničit se má 50km nad povrchem, tam je fakt "hustá atmosféra" (navíc v době vypouštění rakety ta balistická raketa je ještě podstatně výš).
            2) pomaleji letící raketa má menší poloměry zatáček, tedy může lépe manévrovat dle manévrů balistické rakety.
            Skrýt celý příspěvek

          • The88
            10:45 04.10.2020

            Vi o ni driv, ale s letem te rakety se prece upresnuje jeji cil. Nejdriv vis, ze ji odpalili. Pak vis, ze ji odpalili nekam na severni polokouli. Pak vis, ze na jeji vychodni ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Vi o ni driv, ale s letem te rakety se prece upresnuje jeji cil. Nejdriv vis, ze ji odpalili. Pak vis, ze ji odpalili nekam na severni polokouli. Pak vis, ze na jeji vychodni polovinu. Pak ze na evropskou cast Ruska. Pak ze na Moskevskou oblast, atd. No, a pokud napr. kdyz je raketa v 60 km mas teprv jistotu, ze ji trefis s dostatecnou pravdepodobnosti (tj. napriklad ze ti neuhne o vic nez 100 m z vypocitane trajektorie), odpalis antiraketu. No, a pokud ma hlavici stihnout jeste v 50 km, musi kvapit. Mimochodem, nikde nebylo receno, ze ve vyssi nadmorske vysce nezrychluje jeste vic, nez pri startu...
            Skrýt celý příspěvek

          • logik
            13:40 04.10.2020

            "No, a pokud napr. kdyz je raketa v 60 km mas teprv jistotu, ze ji trefis s dostatecnou pravdepodobnosti (tj. napriklad ze ti neuhne o vic nez 100 m z vypocitane ...
            Zobrazit celý příspěvek

            "No, a pokud napr. kdyz je raketa v 60 km mas teprv jistotu, ze ji trefis s dostatecnou pravdepodobnosti (tj. napriklad ze ti neuhne o vic nez 100 m z vypocitane trajektorie)"
            Blbost. Naopak když protiraketa letí pomaleji, tak má lepší možnosti manévrování: tj. menší poloměry zatáčky při stejné vynaložené energii, a menší strukturální zatížení při stejném poloměru zatáčky.

            Tvoje představa, že předpočítám trajektorii útočníka pak posílám raketu po pevně vypočtené dráze je úplně mimo. Respektive, nemohu vyloučit, že to tak Rusové nedělají, ale pokud to tak dělají, tak jsou sto let za opicema.

            Normálně se to dělá tak, že se dráha interceptoru přizpůsobuje skutečné trajektorii cíle. A tady prostě pomalejší manévrovatelnější raketa je výhoda, nikoli nevýhoda.

            "Mimochodem, nikde nebylo receno, ze ve vyssi nadmorske vysce nezrychluje jeste vic, nez pri startu..."
            Jsou dvě možnosti. Buďto při startu zrychluje podobně, jako jiné interceptory. Pak prostě Vaše "Wow" je prostě mimo. Anebo zrychluje více a pak prostě to zhoršuje schopnost interceptu, protože
            - potřebuje více energie, tedy raketa je těžší a tedy hůře manévruje
            - i její vyšší rychlost zhoršuje schopnost rakety manévrovat (viz výš).
            a to nezávisle na tom, jak zrychluje potom.

            Ono já si myslím, že to údajné výjimečné zrychlení bude spíš jen "volba správného objektivu" - raketové motory mají všechny +- podobný impulz, takže není důvod, aby ta raketa nějak výjimečně zrychlovala.
            Jen mi prostě přišlo srandovní, že kdyby opravdu byla ta raketa v tom výjimečná (teda by musela být podstatně větší, než konkurenční interceptory), tak že by jí to bylo jen ke škodě....
            Skrýt celý příspěvek

  • Poly
    10:29 30.09.2020

    Docela vtipný přístup k ochraně vlastních obyvatel před jaderným útokem. Ve stylu "Když nebydlíte v Moskvě tak se děte bodnout". Kreml a Ivan Ivanovič přebývají v Moskvě, zbytek je ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Docela vtipný přístup k ochraně vlastních obyvatel před jaderným útokem. Ve stylu "Když nebydlíte v Moskvě tak se děte bodnout". Kreml a Ivan Ivanovič přebývají v Moskvě, zbytek je asi obyčejný plebs.
    Skrýt celý příspěvek

    • KóĎA
      10:40 30.09.2020

      A není to tak trochu pozůstatek smlouvy z roku 1972?

      A není to tak trochu pozůstatek smlouvy z roku 1972?

      • Poly
        11:22 30.09.2020

        A Tam se psalo něco tom, že případný útok by se vedl jen na Moskvu? Pokud vím, tak byl dán počet.

        A Tam se psalo něco tom, že případný útok by se vedl jen na Moskvu? Pokud vím, tak byl dán počet.

        • Jecchus
          12:32 30.09.2020

          Že vy vůbec nevíte, kteoru smlouvu má KóĎA na mysli a proč? Jde o ABM treaty, která limitovala počet BM komplexů na tuším 2. No a SSSR, když se rozhodoval mezi ochranou Kamčatky ...
          Zobrazit celý příspěvek

          Že vy vůbec nevíte, kteoru smlouvu má KóĎA na mysli a proč? Jde o ABM treaty, která limitovala počet BM komplexů na tuším 2. No a SSSR, když se rozhodoval mezi ochranou Kamčatky nebo Moskvy, tak si pro někoho asi nelogicky zvolil Moskvu...
          Skrýt celý příspěvek

          • Jecchus
            12:32 30.09.2020

            oprava: "ABM komplexů"

            oprava: "ABM komplexů"

          • liberal shark
            14:51 30.09.2020

            Pokud se pamatuji, omezovala smlouva ABM množství bráněných míst na 2 - hlavní město a jednu raketovou základnu ICBM.

            Pokud se pamatuji, omezovala smlouva ABM množství bráněných míst na 2 - hlavní město a jednu raketovou základnu ICBM.

          • Poly
            08:11 01.10.2020

            Ach, další, který vidí do mé duše... Samozřejmě že vím, učilo se to na gymplu. Ale když tak perfektně znáš ony smlouvy a já ne, tak by jsi mohl vědět, že byla podepsána na dobu ...
            Zobrazit celý příspěvek

            Ach, další, který vidí do mé duše... Samozřejmě že vím, učilo se to na gymplu. Ale když tak perfektně znáš ony smlouvy a já ne, tak by jsi mohl vědět, že byla podepsána na dobu neurčitou a vypovězena v roce 2002. Čili od té doby měli ivani dost času na to, aby řešili i zbytek velkých ruských měst.
            Stávající stav nevychází z ABMT, ale z toho, že Rusko nemá prachy na zavedení takového systému.
            Skrýt celý příspěvek

    • TF_HU
      11:41 30.09.2020

      Poly

      Asi jste přehlédlmapu bodovaných sanovišť PVO. Píše se sice o Moskvě, ale chránit se budou snad i další velká centra. On se taky jaderný úder nevede na všechna...

      Poly

      Asi jste přehlédlmapu bodovaných sanovišť PVO. Píše se sice o Moskvě, ale chránit se budou snad i další velká centra. On se taky jaderný úder nevede na všechna...

      • Jecchus
        12:34 30.09.2020

        To je ale mapa pozic radarů Voroněž, ne? To nemá s fyzickou ochranou nic společného, jde o detekci přilétajících raket.

        To je ale mapa pozic radarů Voroněž, ne? To nemá s fyzickou ochranou nic společného, jde o detekci přilétajících raket.

    • Smirnov
      11:51 30.09.2020

      Nejspíš proti, že nikde jinde není nic hodnotného kničení.

      Nejspíš proti, že nikde jinde není nic hodnotného kničení.

    • JerzyŔ
      21:14 30.09.2020

      Poly, kluci mají pravdu. Už je to dávno, kdy jsem o tom četl v nějakém časopise podrobný článek, takže si už víc nepamatuji než pamatuji, principiálně jde o to, že v rámci ...
      Zobrazit celý příspěvek

      Poly, kluci mají pravdu. Už je to dávno, kdy jsem o tom četl v nějakém časopise podrobný článek, takže si už víc nepamatuji než pamatuji, principiálně jde o to, že v rámci roztáčející se spirály rozvoje mezikontinentálních raket a protiraket si obě strany v jedné chvíli uvědomili, že to nemá konce, a co skutečně roste "raketově", jsou náklady, to by nakonec nedělali nic jiného než ten vývoj, zkoušky, zavádění raket a antiraket a dokonalejších raket a antiraket a ani by nejedli. Tak se dohodli, že každá strana bude mít tuším dva protiraketové systémy, přičemž už nevím, co si pod tím představit ve smyslu kolik má jeden "systém" raket, radarů apod. Možná jiný diskutující upřesní. Američani to mají tak samo. Jedním "systémem" chránili oblast, kde měli odpaliště Minutenmanů , druhým nevím. A jak chránili jedni i druzí zbytek území? Hrozbou protiúderu . Který by byl účinný mimo jiné i proto, že obrana byla takto smluvně omezena. Tak se na to tehdá nahlíželo . Bylo to v době, kdy obě strany již si uvědomily, že jaderná válka by neměla vítěze a od reálných plánů na jejich nasazení se potichu přešlo na jejich vnímání jako nástroj odstrašení, případně použití jako úplně krajní řešení, o kterém kromě několika šílenců nikdo se neodvážil ani pomyslet, k čemu by vedlo.
      Skrýt celý příspěvek