Jaká je budoucnost ruských vojenských výdajů?

Ruské vojenské výdaje do roku 2015 a odhad ruských vojenských výdajů do roku 2018. /  The Strategist; ASPI

Pro ruského prezidenta jsou výdaje do ruské armády absolutní prioritou. Nicméně od roku 2014 ruskou ekonomiku, a tedy i rozpočet ruského ministerstva obrany, tíží dva hlavní problémy - západní sankce a pokles cen ropy.

Ekonomická realita dohání Rusko

Připomeňme si základní fakta. Prodej ropy odpovídá třetině celkové hodnoty ruského vývozu a spolu s vývozem plynu tvoří polovinu příjmu ruského státního rozpočtu. Před rokem 2014 jeden barel ropy stal 115 dolarů, v průběhu letošního roku cena poklesla až na 30 dolarů za barel.

Nicméně včera se zástupci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) dohodli na snížení produkce ropy a Rusko prohlásilo, že také sníží produkci ropy o 300 000 barelů denně. V reakci na toto prohlášení cena barelu skočila ze 40 na 50 dolarů za barel. Rusko v současné době těží 10 milionů barelů ropy denně.

Jak pokles ceny ropy ovlivňuje ruské výdaje si lze předvést na deficitu ruského státního rozpočtu - v roce 2014 činil deficit ruského rozpočtu - 0,5 %, minulý rok -2,6 % a letos se odhaduje deficit kolem - 4 %.

Dalším problém ruské ekonomiky jsou sankce Západu po ruské anexi Krymu. Ruské armády se dotýká především zákaz vývozu západního zboží “dvojího použití”, které lze využít pro civilní a vojenské účely. Ruská armáda “trpí” především zákazem dovozu moderních elektronických a elektro-optických systémů.

Podle blogu The Strategist Australského institutu pro strategickou politiku ASPI (Australian Strategic Policy Institute) Rusko nemůže dále ignorovat ekonomickou realitu. Ruské ministerstvo obrany si musí vybrat - buď omezit modernizaci armády nebo omezit zahraniční operace.

V říjnu ruské ministerstvo financi v dokumentu Základní směry rozpočtové politiky pro rok 2017 a plánovací období 2018 a 2019 navrhlo nominální pokles ruských vojenských výdajů o 12 % (pokles o 6 miliard dolarů) do roku 2018. V současné době ruská armáda vydává na obranu cca 38 miliard dolarů.

ASPI upozorňuje na zajímavý skokový růst ruských vojenských výdajů v roce 2009 a v letech 2014-2015 (graf v úvodu článku). To podle australského institutu s největší pravděpodobností souvisí s provozními náklady ruské armády v rusko-gruzínské válce (2008) a po ruské anexi Krymu (2014 - 2015) a částečně i kvůli operacím ruské armády na východní Ukrajině.

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu Rusko v roce 2015 vydalo na vojenské výdaje 4,2 % svého HDP, podle předpovědi ruského ministerstva financí Rusko v roce 2018 vydá na obranu jen 2,9 % HDP. Nesmíme však zapomenout, že predikce budoucnosti, natož té ekonomické, je vždy velmi nejistá.

Ruský vývoz zbraní podle údajů SIPRI. / The Strategist; ASPI

Export ruských zbraní

Exportu ruských zbraňových systémů se daří. Podle Vladimíra Putina Rusko v roce 2015 exportovalo zbraně za 14 miliard dolarů. Nicméně podle údajů Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI (Stockholm International Peace Rersearch Institute) ruský export zbraní v roce 2015 dosáhl 10 miliard dolarů.

I když podle údajů SIPRI byl ruský expert zbraní v dolarovém vyjádření v letech 2014 a v 2015 podstatně stejný, v rublovém vyjádření stoupl dvojnásobně - díky značnému propadu hodnoty rublu vůči dolaru.

Podle údajů SIPRI se v období let 2011 až 2015 staly největším zbrojním exportérem Spojené státy s podílem 33 % na trhu, následované Ruskem s podílem 25 %. Dlužno dodat, že podíl Spojených států i Ruska na světovém trhu s vojenským materiálem oproti rokům 2006 až 2010 stoupl o několik procent.

Co se týče importu zbraní, ruské ministerstvo obrany podle ASPI vydávalo pouze 1 % svých prostředků na nákup zahraničního materiálu. Rusko dováželo především vojenskou techniku z Ukrajiny - šlo zejména o plynové turbíny pro ruské vojenské lodě.

Díky nízkému dovozu zahraničního vojenského materiálu je proto obtížné určit, jak pokles rublu ovlivnil modernizační úsilí ruské armády - ruská armáda kupuje 99 % zboží od domácích výrobců, a tedy za rubly.

Navíc slabší rubl cenově zatraktivnil ruské zbraně u zahraničních zájemců. Na druhou stranu, jakýkoliv dovoz zahraničního zboží (placeného v dolarech) do Ruska se násobně prodražil. Rusko dováží ze zahraničí zejména strojní zařízení pro průmysl (CNC soustruhy, frézy…), elektroniku, vozidla, léky a plasty.

The Strategist upozorňuje, že jen prodej zbraní sám o sebe nemůže zachránit ruskou ekonomiku, nicméně se jedná o nezanedbatelný zdroj příjmu do ruské státní kasy. Navíc prodejem vojenského materiálu si Rusko vytváří s klíčovými zákazníky důležité politické, vojenské a obchodní vazby.

Za posledních deset let největším importérem ruských zbraní se stála Indie (40 miliard dolarů), Čína (20 miliard dolarů), Alžírsko (12 miliard dolarů) a Vietnam (7,5 miliard dolarů).

Ve stejném období poslalo Rusko do Sýrie zbraně za 2,5 miliardy dolarů a do Íránu za 1,5 miliardy dolarů. Navíc zrušení sankcí vůči Íránu umožní Rusku dále zvýšit vývoz zbraní do této země.

Na exportu ruských zbraní se z 45 % podílela vojenská letadla, ze 16,6 % raketové systémy všeho druhu a z 10,1 % prostředky protivzdušné obrany.

Ekonomická budoucnost?

Ekonomické předpovědi jsou vždy obtížné a vždy se najde zástup fundovaných ekonomů s naprosto odlišnými předpovědmi. Podle The Strategist se nicméně zdá, že ceny ropy jsou v současné době stabilní a mohou dokonce zůstat na úrovni 50 dolarů za barel

Je třeba si také uvědomit, že z nárůstu cen ropy netěží jen země Středního východu a Rusko, ale také Spojené státy - ty jsou s 8,7 miliony barelů denně třetím největším producentem ropy (po Saudské Arábii a Rusku).

Rusko samozřejmě může pokračovat ve zbrojení s čím dál větším deficitem státního rozpočtu s tím, že se do budoucna ceny ropy zvednou. Pokud se však ceny ropy nezvednou a Rusko bude pokračovat v dosavadním tempu zbrojení nebo zahraničních aktivit, dostane se ruský státní rozpočet do značných potíží.

Zdroj: The Strategist

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov míří k Sýrii

Ruská Severní flotila vyslala do Středozemního moře letadlovou loď Admirál Kuzněcov a sedm ...

Ruské superlehké brigády. Inspirace pro Armádu ČR?

Na základě zkušeností z bojů v Sýrii ruské ministerstvo obrany buduje lehké a vysoce mobilní brigády ...

Cukr a bič: Zavádění ruských střel Iskander-M

Ruská armáda pokračuje v zavádění a modernizaci střel země-země krátkého doletu Iskander. V současné ...

Rusko oživuje uskladněné tanky T-80BV

Podle deníku Izvestija ruské ministerstvo obrany plánuje modernizovat a opět zavést do výzbroje ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Jakub2
    11:49 05.12.2016

    palo satko: "Už desat rokov čitam prognozy..." Vážně, a kde jste je četl? V roce 2006? Jak by tehdy mohl Západ uzbrojit RF, když v 2006 celá Evropa redukovala stavy svých armád a ruská armáda byla podfinancovaná, zastaralá a plná demoralizovaných branců. Mně se zdá, že jste s to celé vymyslel.

    Zkrácený výtah o tom, jak "dobře" vypadala ruská armáda v 2006:

    https://www.google.cz/url?sa=t...

  • palo satko
    09:05 05.12.2016

    Už desat rokov čitam prognozy že ruska ekonomika skrachuje, že občania stratia pre chudobu doveru k Putinovi a že Západ uzbroji Rusko. Nič prognozovane sa nestalo.
    Zobrat nejake oficialne čisla a grafy MMF a skusit podla toho "vypočitat" cez vojenske vydaje buduce vojenske schopnosti Ruska v najbližššich rokoch je snaha značne iluzorna. Bud bude chyba v expertoch, alebo je chyba v Rusku. Jednoznačne je chyba v Rusku. Stači si len uvedomit, že ruske ozbrojene sily dostanu tolko prostriedkov, aby mohli plnit politicke zadanie ruskych vladcov a zaručili rusku bezpečnost. Putin a spol. sa naozaj nemusia natahovat s "kalouskami" v rospočtovych vyboroch parlamnentu openiaze na kupu 5 Pandurov.

  • shal
    23:59 02.12.2016

    Bývalý ministr financí Alexei Kudrin prohlásil, že je to šílenství, že takové výdaje si Rusko nemohlo dovolit ani za konjunktury, natož pak nyní. Ten finanční výpadek v investicích do modernizace bude markantní. Zatím se to financuje z rezerv, ale ty taky nebudou věčné.

  • fenri
    19:00 02.12.2016

    Stirling: ty největší fabiky nemají dluhy kvůli zbrojní produkci, ale kvůli civilní. V Tagilu "tanky" dotují mašinky...

  • DJW_
    17:44 02.12.2016

    V článku je trochu zavádzajúco uvedená cena ropy. Brent sa pohyboval na 30 dolároch za barel len chvíľu v januári, inak je ročný priemer cca okolo 45 USD.

    K tomu vývozu výrobných zariadení - naša smola. Mali sme s partnerom do Ruska vyviezť nejaké časti CNC strojov. Vďaka sankciám obchod padol a už sa tam nasáčkovali čínania - odbyt pre zariadenia v jednotkovej cene okolo 100.000€ je v kýbli.
    My a dalšie dve slovenské firmy sme prišli o dobrého zákazníka.

    V Rusku je dnes nálada investovať radšej prostriedky do vývoja a stavby vlastných výrobých zariadení, kedže európu všeobecne už nepovažujú za seriózneho partnera.

    Obmedzenie zahraničných operácii? Cvičenia presunuli v VVP do Sýrie, na umiernených teroristov väčšinou zhadzujú lacné FAB/OFAB , čo by aj tak expirovali kdesi v sklade..

  • Pavel75
    16:01 02.12.2016

    Powerslave: Podívejte se na stránky amerického ministerstva obchodu (Trade in Goods with Russia). Objem vzájemné výměny mezi USA a Ruskem dále klesá. Letos to bude to zhruba polovina toho co v roce 2011, kdy byl vzájemný obchod nejvýše.

    Stirling: Souhlasím. Dnes má každé ruské ministerstvo utajenou položku výdajů. Jedná se cca o 15-20% všech výdajů ministerstev a velmi pravděpodobně jde část těchto výdajů i do armády nebo na vojenský výzkum apod. Jinak v loňském roce činili vojenské výdaje neuvěřitelných 25,9% výdajů ruského státního rozpočtu.

  • stirling
    15:30 02.12.2016

    Pokud tam jsou ještě zdroje mimo rozpočet je těžké říci kolik skutečně vráží do armády. Každopádně je divné, že se jim tak daří vyvážet zbraně a zároveň stát musí každou chvilku zachraňovat nějaký podnik nebo jsou to firmy značně zadlužené. Možná je ta konkurenceschopná cena jen díky tomu, že roste vnitřní dluh. Takže to číslo po započítání i takových sanací by bylo asi ohromné.
    Powerslave: hoď sem prosím zdroj, také rád nastuduji. Určitě záleží v čem objem obchodu roste, jestli je to právě to na co jsou sankce tak je to divné, že evropa má přísnější sankce než usa.

  • Powerslave
    14:53 02.12.2016

    Důsledkem zavedení těch tzv. "západních sankcí je mimo jiné pokles ochhodní bilance mezi EU a RF a nárůst obchodní bilance mezi RF a USA.

  • Pepin Nešpor
    14:09 02.12.2016

    Muzem jen polemizovat, ale neverim ze se jim bude tolik darit. Hodne se jich dotkly sankce jinak by nespozdovali a nezastavovali vojenske programy.

  • stetula
    13:37 02.12.2016
    • (10)

    no kdy by si autor přečetl aktuální ekonomické údaje Ruska tak by se možná trošku divil
    letošní HDP sice -0,8% ale pro rok 2017 počítá MMF +0,4 % 2018 + 1,8 % v případě trvání ekonomických sankcí

    co se týče výzbrojního plánu Ruský vojenský rozpočet není určen pro nákup materiálu z výzbrojního plánu do roku 2020 . Ten je financován z utajených kapitol Ruského rozpočtu