Jan Palach: Hořící pochodeň číslo jedna
-
17. 1. 2022
-
38 komentářů
-
Kristián Chalupa
Jedním z nejznámějších Čechů ve světě je ještě i v dnešní době Jan Palach, který 16. ledna 1969 vyjádřil na Václavském náměstí dramatickým způsobem svůj nesouhlasný postoj s panujícími poměry u nás po srpnové okupaci. Necelých pět měsíců po přepadení Československa statisícovými armádami Sovětského svazu a jeho čtyř podřízených států se tehdy dvacetiletý posluchač Filozofické fakulty Karlovy univerzity polil hořlavinou a zapálil se.
Přes okamžitou pomoc náhodných chodců a veškerou odbornou péči Jan Palach těžkým popáleninám o tři dny později v nemocnici podlehl. O Palachovi se vedly a dosud vedou debaty, co to bylo vlastně za člověka, jaké měl politické názory, zda byl psychicky labilní. Pouhé čtyři dny před sovětskou invazí do Československa se Palach vrátil ze studentské brigády v Sovětském svazu. Českoslovenští vysokoškoláci společně se studenty z nejrůznějších končin SSSR tam společně budovali velkokapacitní drůbežárnu pro desetitisíce slepic. Brigáda trvala od 28. června do 17. srpna 1968. Byla to Palachova druhá brigáda v zemi našeho velkého východního „bratra“. Během té první v roce 1967 se Jan dostal na celiny v Kazachstánu, kde se podle jeho staršího bratra Jiřího chovali k našim studentům jako k nějakým trestancům. Nutili mladé brigádníky pracovat dvanáct hodin denně a k jídlu dostávali pouze obilnou kaši. Podle Palacha staršího zorganizoval jeho bratr stávku a vynutil si na vedení snížení pracovní doby na osm hodin denně a podstatné zlepšení stravy.
Měl prý doslova umanutý zájem o politiku
Na brigádě v Sovětském svazu se s o rok mladším Janem Palachem seznámil student Zdeněk Novotný. Podle jeho vyjádření „Honza ostatní účastníky brigády skoro obtěžoval svým umanutým zájmem o domácí politiku, kterou jsme my ostatní úplně házeli za hlavu,“ vzpomíná na tehdejší dobu Novotný. Podle jeho slov Palach každý večer poctivě ladil zahraniční rozhlasové stanice, nejčastěji britskou BBC. A doslova hltal jakékoliv zmínky o Československu. Pouze díky Palachovi se ostatní brigádníci například dozvěděli o důležitém jednání Alexandra Dubčeka s Leonidem Brežněvem v Čierne nad Tisou, které proběhlo na přelomu července a srpna. Palach si dobře uvědomoval, že tzv. socialismus s lidskou tváří, který prosazovalo Dubčekovo vedení, se kremelským vládcům vůbec nelíbí. Variantu, že by Sověti poslali do Československa tanky, si však Palach nejspíše nepřipouštěl. Alespoň o ní nemluvil. „Při návratu domů jsme se přitom paradoxně dostali na dotek invazních vojsk, když jsme ve Lvově trčeli s vlakem na místě celých 24 hodin. To bylo 16. srpna, přednost dostala vojenská technika na cestě do Československa,“ popisuje Novotný návrat z brigády. Jan Palach podle něj nebyl řadovým studentským brigádníkem. „Nepracoval s námi každý den. Jako studentský předák měl na starosti jednání s vedením stavby a sovětskými organizátory brigády,“ vzpomíná v tisku Novotný. Palach například místním soudruhům hned na počátku pobytu řekl, že Češi budou v táboře svými pány a nemíní dodržovat žádná nesmyslná sovětská pravidla jako nástupy, zákaz kouření a pití alkoholu či hraní karet. Dohlížel rovněž na dodávky kvalitních potravin. Palach si totiž z první brigády v roce 1967 přinesl velké zkušenosti z jednání s odpovědnými ruskými pracovníky. Přes některé negativní zážitky měl ale Palach k Rusku a zejména k Rusům pozitivní vztah.
Palachův čin lidi rozděluje
Jan Palach byl prý spíše samotář. Jak vzpomínají pamětníci z Všetat, a to, aby se dostal na vysokou školu, byl také sen maminky, která kvůli tomu vstoupila někdy kolem roku 1957 do komunistické strany. Nebyl zvyklý žít společenským životem, což bylo dáno rodinným způsobem života. Jeho maminka dokonce říkala, že v dospívání přečetl Palackého Dějiny. To bezpochyby svědčí o tom, že měl velmi rád historii.
Jan Palach a jeho oběť, uskutečněná před 53 lety, se stala symbolem změn. Václav Havel si jeho činu cenil a udělil roku 1991 jak jemu, tak Janu Zajícovi, který protestoval po vzoru Jana Palacha, nejvyšší státní vyznamenání. K připomínání Palachova činu přispělo i to, že bylo opětovně přejmenováno náměstí Rudoarmějců na náměstí Jana Palacha, k čemuž došlo spontánně již v lednu 1969. V té době ovšem nebylo přejmenování úředně schváleno. Po Palachovi byly pojmenovány desítky ulic, vznikly pomníky, pamětní desky. Určitým zlomem k zachování odkazu bylo 40. výročí v roce 2009, kdy byl odhalen velký pomník v Mělníku za účasti prezidenta Václava Klause. Palachův čin ale stále do jisté míry rozděluje lidi na různé tábory. Řada lidí podléhá propagandě, která se z Palacha snažila udělat nevyrovnaného blázna. Naopak reálně vykreslují Jana Palacha různí historikové a spisovatelé, k nimž rozhodně patří Petr Blažek, který spolu s kolektivem přináší v knize pod názvem Jan Palach '69 (Univerzita Karlova, FF 2009) detailní historický popis Palachova příběhu i jeho osobnosti, včetně doprovodných dokumentů, fotografií a DVD. Objektivně Jana zobrazuje i film Hořící keř, jehož polská režisérka Agnieszka Holland se podle svědků projevila jako silná osobnost a do natáčení si příliš nenechala nikým mluvit. I když se film v jednotlivostech odchyluje od skutečnosti, je zároveň důležitou výpovědí o smutném období tzv. normalizace u nás.
První živou pochodní na protest proti invazi armád Varšavské smlouvy byl již 12. září 1968 Polák Ryszard Siwiec, který se v necelých padesáti letech upálil v průběhu dožínek na varšavském stadionu za přítomnosti vedení polské komunistické strany. Zemřel v důsledku popálenin po čtyřech dnech. Předem nahrál na magnetofon obvinění, že Sovětský svaz se snaží rozpoutat světovou válku. Před většinou diváků se protest podařilo utajit, ale na jaře roku 1969 odvysílala zprávu o jeho činu polská redakce Rádia Svobodná Evropa.
Palachův týden předznamenal pád komunistické diktatury
Ve dnech 15. až 21. ledna roku 1989 došlo v centru Prahy k nevídaným protestům tisíců zejména mladých lidí. Původně vzpomínková akce k uctění památky sebeobětování se Jana Palacha byla brutálně ze strany komunistického režimu potlačena. V důsledku pak přerostla v sérii občanských demonstrací, největších od roku 1969. Proti demonstrantům byli nasazeni příslušníci SNB, včetně pohotovostního pluku a Lidových milicí. Zasahující policie nasadila vodní děla, slzný plyn, služební psy. Stovky lidí byly brutálně zbity, řada lidí byla zatčena, mnozí z nich byli v mrazivém počasí vyvezeni do lesů za Prahu. Přesto se ukázalo, že panujícímu režimu dochází dech. O připravované protestní akci se vědělo z letáčků, které byly po Praze, ale i v Brně rozšiřovány na vysokoškolských kolejích. Den před plánovanou akcí se dokonce podařilo o chystané akci informovat účastníky velkého rockového koncertu věnovaného zemětřesením postižené Arménii. Letáky nacházeli lidé ve schránkách, v telefonních budkách. Pietní shromáždění bylo organizováno opozičními skupinami, jako byly Charta 77, České děti, Nezávislé mírové sdružení, Mírový klub Johna Lennona či Společnost přátel USA. Široká veřejnost byla pak informována prostřednictvím vysílání zahraničního rozhlasu, z nich nejposlouchanějším byl Hlas Ameriky.
Ve Společnosti přátel USA (SPUSA), která vznikla v roce 1988, se velmi angažoval polistopadový šéf BIS Stanislav Devátý. Tento signatář Charty 77 přijel 16. ledna 1989 do Brna, kde se v přeplněném chrámu v Minoritské ulici zúčastnil zádušní mše za Jana Palacha. Po jejím skončení přečetl skupině přítomných na nedalekém náměstí Svobody prohlášení nezávislých skupin k výročí sebeobětování studenta filozofie z roku 1969. Na rozdíl od Prahy ale přítomní policisté kromě kontroly průkazů totožnosti vůči shromážděným nijak nezasahovali. Důvodem byl pravděpodobně nízký počet účastníků, kterých bylo na centrálním brněnském náměstí maximálně několik desítek.
S chartistou Stanislavem Devátým jsme se později shodli, že aktivity nezávislých skupin určitě přispěly k pádu totality u nás. Nelze ale přitom zapomínat na velkou roli vnějších faktorů, ke kterým kromě jiného patřila i tehdejší politika amerického prezidenta Ronalda Reagana a samozřejmě také Michaila Gorbačova v Sovětském svazu. Z dobových informací vyplývá, že již v neděli 15. ledna 1989 ve 14:00 hodin měly být na Václavském náměstí položeny květiny a zakázaná herečka Vlasta Chramostová měla pronést zamyšlení nad smyslem oběti Jana Palacha. Tomu však státní moc násilně zabránila. Další den se pokusili signatáři Charty 77, mezi nimiž byl i pozdější prezident Václav Havel, umístit zde květiny znovu. Byli ale zatčeni. Proti lidem, kteří se začali na Václavském náměstí spontánně shromažďovat, pak komunisté použili násilí. Náměstí i přilehlé ulice byly obklíčeny SNB a Lidovými milicemi, metro zde nezastavovalo. Brutalita zákroků se ale míjela účinkem a dalšího dne přišli lidé opět. Vedle hesel: „Svobodu!“, „Kde máte ty živly?“ skandovali „Zítra zase tady!“ Celotýdenní pouliční protesty měly vyvrcholit poutí k hrobu Jana Palacha do Všetat. To se již ale nepodařilo, protože represivní orgány tuto obec na Mělnicku zcela izolovaly a nikoho tam nepustily.
Solidarita s protestujícími byla v lednu 1969 obrovská
V lednu 1969 jsem se jako čerstvý maturant společně se skupinou asi dvaceti studentů Pedagogické fakulty v Ostravě zúčastnil na schodech této fakulty v centru města poblíž budovy Nové radnice protestní stávky vsedě. Byl tehdy velký mráz, snad minus patnáct. Řidiči kolem projíždějících automobilů a autobusů na nás stále troubili, lidé nám nosili horký čaj. Když se pak roznesla zvěst, že demonstranty plánují nějací komunističtí fanatici na schodech zmasakrovat nákladním automobilem, objevila se skupina horníků, kteří prohlásili, že nás budou hlídat a chránit před provokatéry a že jejich další kolegové jsou připraveni také protestních akcí, které se konaly i v dalších místech naší země. Společnost se v lednových dnech roku 1969 znovu, aspoň na čas, zaktivizovala.
Neobvyklý čin Jana Palacha a jeho následovníků – studenta Jana Zajíce z Vítkova, dělníka Josefa Hlavatého z Plzně či člena KSČ Evžena Plocka z Jihlavy – nevedl sice v roce 1969 k pádu režimu, který se opíral o tanky Rudé armády, ale rozhodně významnou měrou přispěl k tomu, že vzbudil reakci velkého počtu lidí, nespokojených nejen s nadvládou cizí mocnosti, ale rovněž s totalitním omezováním občanských svobod. Je zřejmé, že ani rozsáhlé pouliční protesty v lednu 1989 a brutální zákroky proti nim, které ostře odsoudil také tehdejší primas katolické církve kardinál František Tomášek, neznamenaly okamžité zhroucení totality. Byly ale jasným předznamenáním konce režimu, který nám byl z velké části vnucen ze zahraničí a který se nakonec definitivně „položil“ po listopadu 1989.
Související články
Cesta skupiny Mašínů za svobodou byla hodně drsná
Ozbrojené akce protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů z počátku 50. let, během nichž ...
-
23.04.2020
-
89 komentářů
-
Kristián Chalupa
Ctirad a Josef Mašínovi odešli, aby dále bojovali za svobodu
Odpůrci bratří Mašínů často zdůrazňují z jejich aktivit zejména použití zbraní proti ozbrojeným ...
-
29.04.2020
-
136 komentářů
-
Kristián Chalupa
Úsilí poúnorového vojenského exilu o návrat svobody do naší země
V důsledku komunistického puče v únoru 1948 odešly do exilu ve svobodném světě stovky aktivních ...
-
01.02.2021
-
6 komentářů
-
Kristián Chalupa
Josef Mašín má z vývoje v USA pod vedením Bidena značné obavy
S Josefem Mašínem, který oslaví v březnu příštího roku krásné kulaté devadesáté ...
-
30.11.2021
-
43 komentářů
-
Kristián Chalupa
Komentáře
Jan Palach je nepochybně symbolem odporu proti nesvobodě a okupaci a je známý i ve světě. Účel, který svým činem zamýšlel, se mu podařil. Podobně jako na výročí smrti Jana Opletala ...Zobrazit celý příspěvek
Jan Palach je nepochybně symbolem odporu proti nesvobodě a okupaci a je známý i ve světě. Účel, který svým činem zamýšlel, se mu podařil. Podobně jako na výročí smrti Jana Opletala se v ČSSR zlomil režim, tak i tzv. Palachův týden byl příležitostí přidat režimu další hřebíček do rakve. Obě události zůstanou navždy v našem kalendáři a pokud tento stát, nedej bože, zase nějací primitivové okupují, není vyloučeno, že výročí Palacha či Opletala opět pomůže zlo zlomit. Jan Palach určitě nespáchal sebevraždu, zkrátka nabídl svůj život jako oběť vlasti, to se v bojích děje a okupace byla svého druhu boj. Čest jeho památce !Skrýt celý příspěvek
Silně nesouhlasím s názorem, že byl Palachův čin naprosto zbytečný. Situace na přelomu let 68/69 byla taková, že vyburcovat společnost, aby se přestala podrobovat nastupující ...Zobrazit celý příspěvek
Silně nesouhlasím s názorem, že byl Palachův čin naprosto zbytečný. Situace na přelomu let 68/69 byla taková, že vyburcovat společnost, aby se přestala podrobovat nastupující normalizaci, mohl jen čin nevídaný a naprosto šokující. A tou bylo opravdu asi jen sebeupálení.
Společností to otřáslo a všichni jeho čin pochopili. Statisíce lidí na jeho pohřbu jsou toho důkazem. Toto už se u nás nikdy opakovat nebude.
To že to nakonec nepřineslo zvrat situace, je věc jiná. Ostatně zvrat byl, viděno dnešním pohledem, nemožný. Ale on to tak tehdy neviděl a udělal pro možnou změnu, s nepředstavitelnou odvahou naprosto vše.
Kdyby se to mělo brát jen jako informační válka, tak tímhle jedním činem udělal obrovskou věc. Věděl o něm a co tím chtěl udělat v zemi naprosto každý. Ohlas i celosvětový. Miliony lidí si do zbytku života přenesli aspoň ten pocit že je někdo kvůli nim schopen takového činu a nikdy na něj nezapomněli- viz. leden 89. Jeho odkaz je v našich dějinám trvalý a stále s dalšími generacemi získává další plusové body. Že jsme nebyly šedivou zemí, kde všichni jen sklopí hlavy.
Úvahy o ozbrojeném odporu v roce 1968 jsou čirým bláznovstvím. Jen by to podpořilo bolševickou propagandu o kontrarevolučních silách a rozjelo to další procesy a popravy.
Naději měl jen celonárodní odpor vůči normalizaci, jak zamýšlel Palach. Ale to by tu nesmělo být tolik kolaborantských krys. I dnes by se bohužel našli.Skrýt celý příspěvekA vyburcoval společnost? Promiň, ale já to posuzuju podle výsledku. Co následovalo? Normalizace, smíření se s okupací, gulášový socialismus. Okupační vojska odešla až po rozvratu ...Zobrazit celý příspěvek
A vyburcoval společnost? Promiň, ale já to posuzuju podle výsledku. Co následovalo? Normalizace, smíření se s okupací, gulášový socialismus. Okupační vojska odešla až po rozvratu socialismu s SSSR.
Těch sebeupálených lidí byly desítky v různých zemích. Výsledek? Ani my o nich nevíme - a to se upálili kvůli nám.
On měl Patton pravdu. Válku nevyhraje ten, kdo padne za svou vlast, ale ten, kdo k tomu donutí nepřítele. Palach a ostatní ve skutečnosti snížili počet odpůrců režimu ( o sebe sama). To už měla větší význam Charta, která neustále komunistům připomínala, že porušují vlastní zákony.
Protože pokud něco ovlivní lidské myšlení a postoje, je to neustálá propagační práce. Ne jednorázové sebeobětování.Skrýt celý příspěvekPolsko tedy mělo v roce 1939 rovnou složit zbraně? Protože ... jaký byl výsledek? Palach československou společnost nevyburcoval dostatečně, ale aspoň ji přiměl k zamyšlení. A ...Zobrazit celý příspěvek
Polsko tedy mělo v roce 1939 rovnou složit zbraně? Protože ... jaký byl výsledek?
Palach československou společnost nevyburcoval dostatečně, ale aspoň ji přiměl k zamyšlení. A pomáhal jí ještě při demonstracích v 80. letech.Skrýt celý příspěvekSrovnáváš hrušky a jablka. Polsko nebojovalo, aby zahynulo, ale aby se bránilo zničení. Podle tvé logiky by polští vojáci udělali nejlépe, kdyby namísto boje spáchali sebevraždu. ...Zobrazit celý příspěvek
Srovnáváš hrušky a jablka. Polsko nebojovalo, aby zahynulo, ale aby se bránilo zničení.
Podle tvé logiky by polští vojáci udělali nejlépe, kdyby namísto boje spáchali sebevraždu. To by se jistě Hitler se Stalinem cítili poražení.
Demonstrace v 80. letech byly proti komunismu. Ale proti tomu Palach nic neměl. Jeho čin šel úplně mimo a jak je vidět, dodnes ho lidé nepochopili. A to ani ti, kdo jej uctívají.Skrýt celý příspěvekCivilista těžko zaútočí pěstmi proti tankům. Pro civilistu je sebevražda nejsilnějším možným vyjádřením odporu. Voják naopak projevuje odpor zbraněmi (a to, čemu se říká ...Zobrazit celý příspěvek
Civilista těžko zaútočí pěstmi proti tankům. Pro civilistu je sebevražda nejsilnějším možným vyjádřením odporu. Voják naopak projevuje odpor zbraněmi (a to, čemu se říká "sebevražedný útok", není nic zavrženíhodného).
A o to šlo jak Polákům tak Palachovi - vyjádřit odpor, a uštědřit nepříteli ztráty, bez ohledu na ztráty vlastní.Skrýt celý příspěvekJenomže pro Palacha nebyl nepřítelem ruský voják, ale československý politik. To ten zaváděl normalizaci. A proti politikovi se postavit na odpor dá - například tím, že veřejně ...Zobrazit celý příspěvek
Jenomže pro Palacha nebyl nepřítelem ruský voják, ale československý politik. To ten zaváděl normalizaci.
A proti politikovi se postavit na odpor dá - například tím, že veřejně kritizuji, co dělá.Skrýt celý příspěvekVěřím, že pro Palacha byl v první řadě nepřítelem okupant, v druhé řadě ten kdo se okupantovi podřídil. My dva se lišíme v tom, že já beru Palachův čin jako akt boje, vyjádření ...Zobrazit celý příspěvek
Věřím, že pro Palacha byl v první řadě nepřítelem okupant, v druhé řadě ten kdo se okupantovi podřídil.
My dva se lišíme v tom, že já beru Palachův čin jako akt boje, vyjádření odporu (tak jako jimi jsou "sebevražedné" vojenské akce). Ty zřejmě bereš Palachúv čin jako akt rezignace.
Myslím, že správná je moje interpretace: Palach vysvětloval že chtěl lidi probudit.Skrýt celý příspěvek
Výsledek je v době pokusu vždy nejistý. To že to nevyšlo vidíme dnes my, ale to je luxusní pohled, kdy je vše jasné a vše se už stalo. Ve skutečnosti je ale v každém okamžiku ...Zobrazit celý příspěvek
Výsledek je v době pokusu vždy nejistý. To že to nevyšlo vidíme dnes my, ale to je luxusní pohled, kdy je vše jasné a vše se už stalo. Ve skutečnosti je ale v každém okamžiku naděje a čest těm co se ji pokusí vzkřísit.
Jan Palach v mnoha lidech zapálil plamínek, který nikdy docela neuhasl a v lednu 89 se znovu rozhořel v sérii demonstrací v Praze - Palachova týdne. O co by byla naše historie chudší nebýt něho a návazných událostí. Můžu říct svým dětem, že i u nás se něco dělo před listopadem 89 (kdy už bylo v okolních zemích vlastně hotovo a u nás k tomu dojít vlastně také nějak muselo), že byli lidé, kteří obětovali svůj život pro naši svobodu způsobem, který považovali za nejúčinnější.Skrýt celý příspěvekTak jinak. Dnes je okupován Krym. Čemu by pomohlo, kdyby se někdo na Krymu na protest upálil? Výsledek je jasný předem. Stojím proti nepříteli, který používá sílu a nebojí se ...Zobrazit celý příspěvek
Tak jinak. Dnes je okupován Krym. Čemu by pomohlo, kdyby se někdo na Krymu na protest upálil?
Výsledek je jasný předem. Stojím proti nepříteli, který používá sílu a nebojí se zabíjet.
A opět ty demonstrace v roce 1989. Ty nebyly proti lhostejnosti, ty byly proti komunistickému režimu. Ale Palach proti komunistickému režimu nevystupoval. Pokud byl takto použit, je to podobné, jako když komunisti označovali husity za protokomunisty a Žižku za předchůdce dělnických vůdců.
Palach v nikom žádný plamínek nezažehl, oslovil ty, ve kterých ten plamínek už hořel.
A ano, před rokem 1990 u nás byla opozice proti režimu. Byli to lidé, kteří se nebáli vystupovat, publikovat, kritizovat chyby režimu. Ale, jak jsem napsal na začátku, lidé u nás adorují mučedníky a nemají rádi hrdiny.Skrýt celý příspěvek
Jan Palach byl a už navždy zůstane národním symbolem.Je to ta jiskra ,která stále doutnala v paměti občanů.Navázal na mučednickou tradici českého národa započatou už Janem Husem ...Zobrazit celý příspěvek
Jan Palach byl a už navždy zůstane národním symbolem.Je to ta jiskra ,která stále doutnala v paměti občanů.Navázal na mučednickou tradici českého národa započatou už Janem Husem a Janem Nepomuckým.Pak na konci osmdesátých let stačilo málo a bouchlo to…Skrýt celý příspěvek
U nas na Slovensku sa uz chysta USA okupacia,takze ludia sa budu mozno zapalovat proti USA okupacii...Navyse podla prestizneho New York Times,USA u nas chcu cvicit ukajinskych ...Zobrazit celý příspěvek
U nas na Slovensku sa uz chysta USA okupacia,takze ludia sa budu mozno zapalovat proti USA okupacii...Navyse podla prestizneho New York Times,USA u nas chcu cvicit ukajinskych povstalcov,ked Rusko obsadi Ukrajinu,cize nas zatiahnu do priamej vojny s Ruskom!Je hrozne,ze po roku 1968 sa dozijeme,dalsej okupacie,tentokrat zo zapadu.Skrýt celý příspěvek
Rusko má ideální možnost takové tragédii zabránit. Když přestane na Slovensko dodávat ropu, nebudou mít slovenští sebevrazi benzín, kterým by se mohli polít a budou špatně ...Zobrazit celý příspěvek
Rusko má ideální možnost takové tragédii zabránit. Když přestane na Slovensko dodávat ropu, nebudou mít slovenští sebevrazi benzín, kterým by se mohli polít a budou špatně hořet.
Zachráníte bezpočet lidských životů. Zkus nad tím popřemýšlet.Skrýt celý příspěvekA budou ti řadoví US vojáci taky přijíždět s domněním, že na Slovensku probíhá revoluce a že ho jedou zachránit? Pokud ne, tak se o 68. rok nejedná.
A budou ti řadoví US vojáci taky přijíždět s domněním, že na Slovensku probíhá revoluce a že ho jedou zachránit? Pokud ne, tak se o 68. rok nejedná.
Zorko38 Žiadna okupácia sa nechystá, je to štandardná zmluva ktora je výhodná pre obe strany a my spolupracovať s USA ako garantom našej samostatnosti potrebujeme (pochopili to už ...Zobrazit celý příspěvek
Zorko38
Žiadna okupácia sa nechystá, je to štandardná zmluva ktora je výhodná pre obe strany a my spolupracovať s USA ako garantom našej samostatnosti potrebujeme (pochopili to už všetci na východnej hranici NATO... okrem nás) . Je smutne, ze toľko Slovákov je zblbnutych primitivnou ruskou propagandou.Skrýt celý příspěvekAmerickou základnu vám závidím, na vašem místě bych neváhal ani vteřinu. Tedy ona to není základna, ale smlouva a dílčí pobyt vojáků na letištích, nicméně i to je supr. Potkávat ...Zobrazit celý příspěvek
Americkou základnu vám závidím, na vašem místě bych neváhal ani vteřinu. Tedy ona to není základna, ale smlouva a dílčí pobyt vojáků na letištích, nicméně i to je supr. Potkávat americké vojáky ve městě je konečně signál, že východní barbaři jsou pryč.Skrýt celý příspěvek
Jáj Zorko. Zas chlaščeš tu repovicu? Šak už to šici vidza, že ci to mozog vyšmarilo!
Jáj Zorko. Zas chlaščeš tu repovicu? Šak už to šici vidza, že ci to mozog vyšmarilo!
A´t si každý udělá svůj názor... není to hezké dívání. Ale oproti ostaním měl Palach možnost říci něco i po svém činu...a zachovalo se to. Mě to stačilo vidět jednou a můj pocit ...Zobrazit celý příspěvek
A´t si každý udělá svůj názor...
není to hezké dívání.
Ale oproti ostaním měl Palach možnost říci něco i po svém činu...a zachovalo se to. Mě to stačilo vidět jednou a můj pocit z toho byl všechno jen ne oslava činu, spíš hrůza.
https://www.youtube.com/watch?...
Jen ať mne jako rodiče nepostihne nic takového!
Rodiče by neměli pochovávat své děti.Skrýt celý příspěvekDobrý den! Jak jsem ve svém článku o Janu Palachovi uvedl, zúčastnil jsem v lednu 1969 v souvislosti s jeho sebeobětováním aktivně v centru Ostravy protestů. Byla to mimořádně ...Zobrazit celý příspěvek
Dobrý den!
Jak jsem ve svém článku o Janu Palachovi uvedl, zúčastnil jsem v lednu 1969 v souvislosti s jeho sebeobětováním aktivně v centru Ostravy protestů. Byla to mimořádně vypjatá doba a uznávám, že sebeupálení je v evropské civilizaci naprosto neobvyklý způsob protestu. Osobně bych já sám nikdy nedokázal takto protestovat. Pokud bych měl dost odvahy, raději bych na nepřítele střílel. Na druhou stranu čin Jana Palacha mimořádně účinně tehdy upozornil celý svět na situaci Sovětským svazem okupovaného Československa. Hovořil jsem se na toto téma mj. i s bývalými vysoce postavenými komunisty. Ještě před listopadem 1989 s Jaroslavem Šabatou a po revoluci již jako novinář se Zdeňkem Mlynářem či Josefem Špačkem. Všichni tři mi nezávisle na sobě potvrdili, že pro Brežněvovo vedení byl mezinárodní ohlas Palachova protestu mimořádně nepříjemný. Vyvíjeli pak na Dubčeka velký nátlak, aby podobným činům do budoucna zabránil.
Jako křesťan odmítám sáhnout si na vlastní život a chápu, že Janův čin musel být pro jeho blízké velmi bolestný. Na druhou stranu v případě Jana Palacha či Jana Zajíce nešlo o sebevraždu, ale šlo o sebeobětování. Když jsem se o dvacet let později, v lednu 1989 zúčastnil tzv. Palachova týdne, debatoval jsem na toto téma s řadou lidí včetně duchovních. Shodli jsme se, že Jan Palach i Jan Zajíc jsou českoslovenští vlastenci a národní hrdinové.
Kristián ChalupaSkrýt celý příspěvekJe zajímavé, že v Českých zemích jsou uctíváni mučedníci, ale odsuzováni hrdinové. Mučedník, trpí, ideálně umře, nejlépe nějakou hnusnou smrtí, ničemu nepomůže, nepříteli nijak ...Zobrazit celý příspěvek
Je zajímavé, že v Českých zemích jsou uctíváni mučedníci, ale odsuzováni hrdinové. Mučedník, trpí, ideálně umře, nejlépe nějakou hnusnou smrtí, ničemu nepomůže, nepříteli nijak neublíží, nic se nezmění - to lidem imponuje.
Ale když se najde někdo statečný, kdo skutečně bojuje, nepřítele poškodí nebo dokonce zabije a ještě si to hajzlík dovolí přežít - to tak takhle by to nešlo!
Palachův čin ničemu nepomohl. Publicita to sice byla nepříjemná, ale režim nijak neoslabila, vydržel dalších 20 let Je mi líto, ale přijde mi to jako scéna se sebevražednou židovskou jednotkou z filmu Život Briana.
Takto se proti nepříteli bojovat nedá. A speciálně ne proti nepříteli typu Rusko, kde na nějakém tom životě fakt nezáleží.
Vím, že to teď schytám, sáhl jsem spoustě lidí na modlu - ale to se nedá nic dělat.Skrýt celý příspěvekPalachův čin (a všech ostatních) se dá chápat i jako boj v informační doméně. I když třeba takový molotov do Bilakova auta by mně osobně byl bližší.
Palachův čin (a všech ostatních) se dá chápat i jako boj v informační doméně. I když třeba takový molotov do Bilakova auta by mně osobně byl bližší.
Jan Palach nepřítele poškodil víc než kdyby se mu podařilo zabít deset ruských vojáků.
Jan Palach nepřítele poškodil víc než kdyby se mu podařilo zabít deset ruských vojáků.
Palach bohužel, jako se to děje i dnes mnoha lidem, oslovil jen ty, kdo už byli přesvědčení. S lhostejností a odevzdaností lidí neudělal nic. Nepřítele nepoškodil ani trochu. Spíš ...Zobrazit celý příspěvek
Palach bohužel, jako se to děje i dnes mnoha lidem, oslovil jen ty, kdo už byli přesvědčení. S lhostejností a odevzdaností lidí neudělal nic. Nepřítele nepoškodil ani trochu. Spíš nepříteli usnadnil život, protože bylo o jednoho odhodlaného odpůrce méně.Skrýt celý příspěvek
On je nejenom oslovil. On v jejich myšlení zanechal zásadní stopu.
A do zahraničí vyslal jasné sdělení, jak se v Československu na bratrskou pomoc díváme.On je nejenom oslovil. On v jejich myšlení zanechal zásadní stopu.
A do zahraničí vyslal jasné sdělení, jak se v Československu na bratrskou pomoc díváme.Ale tu stopu zanechávat nemusel, ti lidé byli přesvědčení už předtím. A jak se lidé na okupaci dívali, to bylo jasné z událostí roku 1968. Kdyby lidé na západě věděli, proč se ...Zobrazit celý příspěvek
Ale tu stopu zanechávat nemusel, ti lidé byli přesvědčení už předtím.
A jak se lidé na okupaci dívali, to bylo jasné z událostí roku 1968. Kdyby lidé na západě věděli, proč se upálil - protože lidé u nás se se stavem věcí smířili - naopak by si řekli: "Co se s nějakým Československem babrat, vždyť jim to nevadí, jaké to tam mají, teď se dokonce upálil nějaký kluk kvůli tomu, že si většina lidí na normalizaci zvykla a je s ní v pohodě."Skrýt celý příspěvek
Čin jednotlivce málokdy otočí kolem dějin. Buďte si jistý, že ani atentát na Heydricha neměl zásadní dopad na výsledek války a nepříteli nijak zásadně neublížil. Přesto význam měl, ...Zobrazit celý příspěvek
Čin jednotlivce málokdy otočí kolem dějin. Buďte si jistý, že ani atentát na Heydricha neměl zásadní dopad na výsledek války a nepříteli nijak zásadně neublížil. Přesto význam měl, stejně jako čin Jana Palacha, když už nic jiného, tak světu dal zprávu, že Čechoslováci ty Rusáky tady prostě nechtějí !Skrýt celý příspěvek
1. Sebevražda je strašný hřích proti bohu. To kolektivističtí stádní pokokáři nepochopí. 2. Bolest, kterou ti vyšinutí kluci způsobili svým rodičům, si nikdo neumí představit. ...Zobrazit celý příspěvek
1. Sebevražda je strašný hřích proti bohu. To kolektivističtí stádní pokokáři nepochopí.
2. Bolest, kterou ti vyšinutí kluci způsobili svým rodičům, si nikdo neumí představit. Co byl ten Palach za člověka, že mu nevadilo takhle ublížit své mámě?
3. Absolutně ničemu ty sebevraždy nepomohly. Komunisti se v roce 1989 rozhodli, že by radši byli kapitalisty a tak se i stalo. Jejich děti (v 80tých letech už často studující na západních školách) teď nadávají na rusáky a požadují větší daně, aby bylo dost pro neziskovky a migranty, protože to tak někdo v ústředním výboru v Bruselu rozhodl.
A vždycky když se o tom začne víc psát, nějaký chudák to zase zkusí. Novináři, co mají tohle na svědomí, shoří v pekle.
Pokud někdomu vadí komunisti (jinými slovy pokrokoví, morálně nadřazení kolektivisti), tak má proti nim bojovat a ne to takhle vzdát.Skrýt celý příspěvekJakožto nevěřícímu mne nějaký hřích nechává chladným, ale že ty sebevraždy ničeho nedosáhly, jen ublížily rodičům těch kluků, to je fakt.
Jakožto nevěřícímu mne nějaký hřích nechává chladným, ale že ty sebevraždy ničeho nedosáhly, jen ublížily rodičům těch kluků, to je fakt.
Nejsem pamětník. Někde jsem ale četl či zaslechl, že Brežněvovo vedení vyhrožovalo v lednu 1969 Dubčekovi tvrdým vojenským zákrokem v Praze a jinde, pokud v souvislosti s činem ...Zobrazit celý příspěvek
Nejsem pamětník. Někde jsem ale četl či zaslechl, že Brežněvovo vedení vyhrožovalo v lednu 1969 Dubčekovi tvrdým vojenským zákrokem v Praze a jinde, pokud v souvislosti s činem Jana Palacha ihned neskončí protisovětské pouliční provokace.Skrýt celý příspěvek
Pochybuju, to by nebylo potřeba. ČS vláda sama nasadila LM proti lidem, kteří v roce 1969 vyšli do ulic na protest proti okupaci a skandovali Dubčekovo jméno a Dubček osobně ...Zobrazit celý příspěvek
Pochybuju, to by nebylo potřeba. ČS vláda sama nasadila LM proti lidem, kteří v roce 1969 vyšli do ulic na protest proti okupaci a skandovali Dubčekovo jméno a Dubček osobně podepsal pendrekový zákon, který byl proti nim namířen.Skrýt celý příspěvek
A na Slovensku keď túto skutočnosť pripomenul jeden človek - ako dopadol - pri odhaľovaní busty Alexandra Dubčeka Maticou slovenskou držal v ruke výtvarník Peter Kalmus ...Zobrazit celý příspěvek
A na Slovensku keď túto skutočnosť pripomenul jeden človek - ako dopadol - pri odhaľovaní busty Alexandra Dubčeka Maticou slovenskou držal v ruke výtvarník Peter Kalmus transparent, na ktorom stálo: „Obete 21.8. 1969“ a päť mien - Bohumil Siřínek, Vladimír Kruba, František Kohout, Danuše Muzikářová, Stanislav Valehrach. Transparent sa mu neznámi ľudia pokúšali vytrhnúť. Krátko nato ho udrel neznámy útočník. Po utŕženej rane zostal chvíľu v bezvedomí. Na miesto prišla policajná a záchranná služba po tom, čo si ju po precitnutí Kalmus zavolal. A nikto sa útočníkov nepokúšal zastaviť....Skrýt celý příspěvek
Zajímavé je, že Novotný, který vlastně dělal to samé, co Dubček, v českých zemích adorován není.
Zajímavé je, že Novotný, který vlastně dělal to samé, co Dubček, v českých zemích adorován není.
nerozumím, co "samé" dělal Novotný ? Jasně, byl v počátcích určitého uvolnění 60tých let, provedl amnestii, ale jinak to byl průměrně neschopný komunista.
nerozumím, co "samé" dělal Novotný ? Jasně, byl v počátcích určitého uvolnění 60tých let, provedl amnestii, ale jinak to byl průměrně neschopný komunista.
Načítám diskuzi...