Jana Poncarová

V české armádě jsou investice tématem už od 90. let. V posledních letech je o nich více slyšet. Podle Jany Černochové, poslankyně za ODS a předsedkyně Výboru pro obranu, je mnohdy větším problémem nekonzistentnost než nedostatek financí. „Je nevyhnutelné prioritizovat, tedy obměňovat systémy a budovat schopnosti podle priorit daných potřebami vyplývajícími ze stavu jednotlivých složek a ohrožení. Je důležité bavit se nejen o nákupech, ale hlavně o náboru, výcviku a vybavení jednotlivce,“ říká v rozhovoru.

Chrudimské výsadkáře čekají na podzim zásadní změny. 43. výsadkový prapor se změní na pluk. Rozroste se co do počtu, získá nové bojové schopnosti i techniku. Nově tak budou vojáci zvládat třeba elektronický boj nebo evakuaci nekombatantů. Podplukovník Ivo Zelinka pak kvituje nasazování výsadkářů v zahraničních misích. „Pro náš rozvoj i pro rozvoj celé armády bylo klíčové reálné kontinuální operační nasazení v Afghánistánu. Je to nejlepší průprava,“ říká.

Mocnosti soupeří o nové geopolitické rozložení sil a ze Země se soutěžení přesouvá do vesmíru. Státy proto budují vesmírné jednotky a investují do technologií zvyšujících jejich bezpečnost i ekonomickou převahu. Pro Evropskou unii i NATO se vesmírné technologie stávají prioritou a vědci i instituce z České republiky značnou měrou přispívají k jejich rozvoji. „V Severoatlantické alianci jsme se zavázali, že se naším schopnostním cílem stane zpracování obrazů. Evropská unie pak navýšila investice do obranného výzkumu a vývoje, Praha se stává centrem dění,“ říká v rozhovoru Tomáš Kopečný, náměstek Ministerstva obrany ČR. 

Armáda začala přímo a srozumitelně mluvit s veřejností. Proměnil se styl její komunikace na sociálních sítích i v médiích. Vystupuje sebevědoměji a otevřeněji. Podle brigádního generála Miroslava Feixe, velitele Kybernetických a informačních operací, je to změna promyšlená a žádoucí. „Když už musíme jezdit se čtyřicet let starými auty, tak nechceme zároveň zamrznout v éře faxů, tiskových zpráv a úředních komuniké. Pro nás je to nejjednodušší, nejrychlejší a nejlevnější krok k armádě 21. století,“ říká v rozhovoru. 

4. brigáda rychlého nasazení je pojem nejen mezi vojáky, ale i mezi veřejností. Aktuálně její příslušníci působí na třech světových kontinentech a zapojují se i do krizových situací v České republice – naposledy pomáhali zvládnout koronavirovou krizi. „Věříme, že vzájemná pomoc je nejkratší cestou k úspěchu. Zapojeni jsou doslova všichni,“ říká v rozhovoru kapitán Štěpán Malast, tiskový a informační důstojník Velitelství 4. brigády rychlého nasazení – Obrany národa.

Poslední dubnový den přistál na armádním letišti v Praze-Kbelích letoun, z něhož vystoupilo třicet devět českých vojáků, příslušníků strážní roty, jež střežila strategickou základnu v Afghánistánu. Od roku 2013 se jich na spojenecké základně vystřídalo dva tisíce. Osm z nich při plnění svých povinností padlo.

V lesích lemujících západní Čechy jsou schované prosté pomníčky se jmény amerických vojáků, kteří v roce 1945 osvobozovali Československo. Jeden z kamenů nese jméno Pavel Kirkham. Rodák z Oregonu byl posledním americkým stíhacím pilotem, který padl v boji proti hitlerovskému Německu v Evropě.