Japonské kapesní letadlové lodě se stíhačkami F-35B Lightning II

Japonské kapesní letadlové lodě se stíhačkami F-35B Lightning II
Izumo / Kaijō Jieitai; CC BY 4.0 (Zvětšit)

Kdo aspoň občas sleduje námořní novinky, toho to nepřekvapí. Japonské lodě třídy Izumo přezbrojí z vrtulníků na stíhačky F-35B Lightning II. Japonsko tak získá první letadlové lodě od druhé světové války. Jejich použitelnost v boji bude však omezená. Ostatně jako u jiných plavidel podobné velikosti.

Vláda premiéra Šinzó Abeho na konci prosince oficiálně svolila k přezbrojení dvojice největších japonských válečných lodí od roku 1945. Pár vrtulníkových torpédoborců stejné konstrukce, Izumo a Kaga, dostane letouny F-35B. Rozhodnutí ostrovního státu vrátit se k provozování letadlových lodí má spoustu zajímavých okolností. Hned první je označení plavidel. Japonská pacifistická ústava, přijatá po katastrofické porážce ve druhé světové válce, zakazuje zemi útočné zbraně. Mezi ně počítá i letadlové lodě. Japonský ministr obrany Takeši Iwaja společně s hlavním tajemníkem kabinetu Jošihide Sugaou zdůraznili, že přezbrojení dvojice lodí třídy Izumo ústavu neporuší.

Iwaja prohlásil: „Čínská aktivita ve Východočínském a Jihočínském moři nabývá na tempu nepředstavitelnou rychlostí. S takto rychle se měnícím bezpečnostním prostředím je pro Japonsko nutné přezkoumat naše obranné plány.“ Lodě třídy Izumo se po přezbrojení budou označovat jako „multifunkční torpédoborce.“

Nenechte se tím zmást. Jak uvádí mnoho zahraničních médií, změna leteckého parku z nich de facto dělá letadlové lodě. Stíhačka F-35B je schopná svislého nebo krátkého vzletu a přistání (vertical and/or short take-off and landing, V/STOL). Kvůli krátké letové palubě Izuma je to nutnost. Úpravy samotných lodí asi nebudou náročné. Je totiž veřejným tajemstvím, že se s provozem tryskových letadel s pevným křídlem počítalo už při jejich stavbě.

Proti Fordu prcek

Podobné ohýbání zákonů a dohod není v historii válečného loďstva nic nového. Záležitost s třídou Izumo připomíná slavnou historii německých kapesních bitevních lodí. Německo mělo po prohře v první světové válce zakázanou stavbu bitevních lodí s výtlakem nad 10 000 tun. Bitevní lodě v té době běžně dosahovaly víc než trojnásobného výtlaku. Bylo to proto stejné jako zakázat Němcům jejich stavbu úplně. Ti však omezení obešli. Vymysleli nový typ válečného plavidla, takzvanou kapesní bitevní loď. Její výtlak byl přesně 10 000 tun. (Aspoň ho tak Německo oficiálně uvádělo. Ve skutečnosti byl vyšší.)

Měla silnější výzbroj než stejně velké lodě ostatních států. Větším lodím, jimž se výzbrojí nevyrovnala, dokázala kapesní bitevní loď utéct díky vyšší rychlosti. Izumo a Kaga, označované jako torpédoborce, vypadají jako klasické letadlové lodě. Mají plochou letovou palubu s velitelským ostrovem na pravoboku.

Rozměry a výtlakem si nezadají s letadlovou lodí z druhé světové války. Například slavná HMS Ark Royal (1937) měla plný výtlak 28 tisíc tun. Na délku měřila 243,8 metru. Třída Izumo má plný výtlak 27 tisíc tun. Měří 248 metrů. Ve srovnání s nejnovější americkou letadlovou lodí USS Gerald R. Ford je to ale prcek. Ford má plný výtlak přes 100 tisíc tun a měří 337 metrů.


HMS Ark Royal (1939); větší foto / Public Domain

Dilema malé letadlové lodě

Důležitější než rozměry je počet letadel. Na USS Ford se vejde přes 75 letounů s pevným křídlem nebo vrtulníků. Kolik letadel F-35 pojme Izumo se ještě neví. Odhady se pohybují od deseti, přes tucet, až do patnácti. Japonsko se údajně chystá dokoupit čtyřicet stíhaček F-35B (společně s dalšími F-35A, k těm, co už má). Američané nedávno zkusili vyzbrojit dvaceti letouny F-35B vrtulníkovou výsadkovou loď USS Essex (třída Wasp). Dokonce ji použili k útoku v Afghánistánu. Essex je jen o devět metrů delší než Izumo.

Její výtlak je však skoro dvojnásobný. Vrtulníková výsadková loď slouží hlavně k podpoře pozemních jednotek. (Oficiální anglické označení typu je amphibious assault ship, tedy obojživelná útočná loď, což by se v tomhle případě hodilo lépe.) S klasickou letadlovou lodí nesnese srovnání. Japonsko se však asi chce klasické letadlové lodi přiblížit. Jinak by se nezaštitovalo rostoucí čínskou námořní aktivitou. Použitelnost třídy Izumo v boji s plavidly protivníka ale není velká.

Je to učebnicový příklad toho, co námořní analytik Ben Ho nedávno nazval v časopise Naval War College Review „dilema malé letadlové lodě (v originále small-deck carrier quandary).“ Když zvětšíme malé věci na velké nebo zmenšíme velké na malé, často přestanou fungovat. Je to i případ nosičů letadel. Malá letadlová loď se musí rozhodovat mezi vysláním všech nebo skoro všech svých letadel do útoku a jejich použitím k vlastní obraně. Obě možnosti jsou špatné.

Minimální počet letadel

Bez svých letadel je bezbranná. Vysílání letadel proti nepříteli je ale zase důvod, proč se letadlové lodě staví. Vlastní obranou je míněna obrana celého operačního svazu. Letadlová loď totiž nemůže plout do boje sama. Dilema se projevilo například ve válce o Falklandské ostrovy mezi Velkou Británií a Argentinou v roce 1982. Zúčastnily se jí dvě malé britské letadlové lodě HMS Invincible a HMS Illustrious. Nesly dohromady čtyřicet dva letounů Harrier. Ochranou vlastní flotily bylo vázáno dvacet osm z nich. Na útočné mise jich zbývalo pouhých čtrnáct.

Mezi námořními profesionály i fanoušky oblíbený blog Naval Matters se nedávno pokusil odhadnout minimální počet letounů pro plnohodnotnou letadlovou loď. Pro zjednodušení si všímal jen počtu. Zanedbal dokonce i rozdíl mezi vrtulníkem a letounem s pevným křídlem. Uveďme odhady Naval Matters pro jednotlivé úkoly, které má letadlová loď plnit, a pak je okomentujme.

  • Obrana letadlové lodi a jejího operačního svazu: 30
  • Útočné mise: 30
  • Průzkum/včasná výstraha: 4
  • Protiponorkový boj: 8
  • Elektronický boj: 6
  • Tankování za letu: 12
  • Celkem: 90


Kaga, v popředí útočná ponorka třídy Sórjú; větší foto / Kaijō Jieitai, CC BY 4.0

Nevyhoví skoro nikdo

Třicet letadel jen na obranu se může zdát jako hodně. Nesmíme ale zapomenout, že kompas má 360 stupňů. Útok může přijít z kteréhokoliv směru. Bránit je třeba všechny. Letadla ani piloti nemohou být ve vzduchu bez přestávky. Skoro nikdy také nejsou všechna schopná letu. Z toho plyne i minimální počet letounů pro útočné operace. Pokud nemluvíme jen o boji s daleko hůř vybaveným protivníkem, musíme do útoku vyslat alespoň tolik letadel, kolik on postaví k obraně. Potřebují však ještě podporu letounů pro elektronický boj a tankerů.

Veledůležitá kategorie jsou pak letouny včasné výstrahy. Bez nich je operační svaz letadlové lodě slepý, zranitelný a odsouzený k porážce. Limit devadesáti letadel je možná mírně přemrštěný (jak je ostatně u Naval Matters zvykem). Třeba ochranu flotily před ponorkami by mohly zvládat vrtulníky doprovodných plavidel. Daleko od pravdy však odhad nebude.

Kritérium devadesáti letounů málem nesplňuje ani současná hlavní třída amerických letadlových lodí, Nimitz. O Fordu, kterého provází neobvykle vysoké množství dětských nemocí a problémů, je škoda mluvit (resp. není, ale přijde na něj řada jindy). Malé letadlové lodě provozují podle této logiky všechny ostatní státy kromě USA.

Doprovodná plavidla

Příklady jsou HMS Queen Elizabeth (26 až 36 letadel) nebo Liaoning (40). Nároky jsou ve skutečnosti ještě vyšší. V případě námořní války s rovnocenným protivníkem se totiž u letadlových lodí předpokládají operace ve skupinách, samozřejmě chráněných početnou eskortou. Nejmenší počet letounů nutný k úspěšným operacím je proto ještě větší. Je tedy japonská třída Izumo, a další malé letadlové lodě, úplně k ničemu?


F-35B na výsadkové lodi USS Essex (třída Wasp).

Tak špatné to zase není. Letadlová loď má tři hlavní úkoly: potápět nepřátelská plavidla, útočit na cíle na zemi a chránit vlastní plavidla (včetně konvojů).  K prvním dvěma úkolům se lodě třídy Izumo nehodí. Nemají dost letadel, aby je mohly podniknout.

Vystavily by se příliš vysokému riziku vlastního potopení. Leda že by byl protivník výrazně slabší. Lodě třídy Izumo by však mohly chránit jiná plavidla, ať už obchodní nebo válečná. Přezbrojením neztratí schopnost hostit protiponorkové vrtulníky, které jsou k ochraně jiných lodí klíčové (jenže zase musí vézt méně F-35).

Ukazování vlajky

Vzhledem k nepočetnému letovému parku by Izumo a Kaga asi musely působit společně. To je další problém. Každá loď musí čas od času procházet opravami a modernizacemi. Během nich bude mít Japonsko k dispozici jen jednu ze svých kapesních letadlových lodí. Třída Izumo však ostrovnímu státu určitě poslouží k znovuzískání znalostí provozu letadlových lodí. Poslední japonskou letadlovou loď, Amagi, zničil u mola na základně Kure americký nálet v červenci 1945 dřív, než dostala letadla.

Zkušenosti by se japonským silám námořní sebeobrany mohly hodit, pokud se bezpečnostní situace v regionu bude dál zhoršovat. Izumo a Kaga mohou být užitečné i k plnění různých humanitárních úkolů. Válečné lodě se také často používají jen k takzvanému ukazování vlajky. Místo bojových akcí se posílají do oblasti zvýšeného napětí, kde se poflakují a vypadají výhružně. Letadlová loď, jakkoliv slabá, se k ukazování vlajky hodí ze všech typů plavidel nejvíc.

Zdroje: Naval Today, The Diplomat, The Straits Times

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Izumo, největší japonská válečná loď od 2. světové války

Japonské námořnictvo v brzké době významně posílí. Včera Japonsko oficiálně představilo loď Izumo, ...

Kaga: Vrtulníková loď pro japonské námořnictvo

Japonské námořnictvo získalo výraznou posilu v podobě vrtulníkového torpédoborce JS Kaga (DDH-184) ...

Stíhačky F-35B Lightning II pro japonské a jihokorejské námořnictvo

Japonské a jihokorejské námořnictvo se zajímá o víceúčelové stíhačky F-35B Lightning II s krátkým ...

Japonská stíhačka F-3 jako hybrid F-22A Raptor a F-35 Lightning II?

Podle agentury Reuters americká firma Lockheed Martin pro japonský program stíhačky F-3 nabízí stroj ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • liberal shark
    12:16 15.01.2019

    Měl bych jednu technickou : Třída Izumo má letovou palubu dimenzovanou pro provoz tryskových letadel a odolnou proti žhavým výstupním plynům ?

    Jinak úlohu těchto lodí vidím spíše v podpoře japonských ostrovů proti (čínské) invazi tak, jako to dělaly britské LL při obraně Malty, když tam dodávaly stíhačky na obranu proti Italům a Němcům. Na takové mise by těch 30 letadel mohlo stačit.

    • skelet
      12:47 15.01.2019

      zlí jazykové tvrdí, že ačkoliv objednatel provoz proudových letounů na těchto lodích nepožadoval, tak japonští projektanti pod náporem vlasteneckého cítění tyto lodě navrhly s ohledem na provoz proudov¨ých letounů. A to vše bez navýšení ceny :)

    • Miroslav
      13:31 15.01.2019

      Japonci to síce popierali, že v podstate stávajú lietadlové lode avšak predpokladám, že skryte s tým počítali a konštrukciu letovej paluby tomu prispôsobili.

    • Clanek
      14:40 15.01.2019

      Nema. Pred mesicem proto byl diskutovan (nevim jestli i schvalen) plan na upravou obou plavidel obnasejici mimojine posileni letove paluby a dodatecnou upravu zvysujici tepelnou odolnost paluby. Takze minimalne co do popisu pujde o prace jake musi provest i USA na svych prvnich America class.

  • HEKTOR
    11:24 15.01.2019

    ceľkom čakám kedy japonci zmenia tú ich ústavu...sú asi jediná krajina sveta, ktorá ma prostriedky k špičkovej armáda, ale "nechce" zbrojiť...

    • liberal shark
      12:25 15.01.2019

      Zatím nevyhlásili program budování nové "Východoasijské sféry společného rozkvětu" :-).

    • Clanek
      12:56 15.01.2019

      A co Nemecko? Vzhledem ke sve ekonomicke sile a stavu Bundeswehru, ktery tu a tam vyplave na povrch, na tom muze byt onen evropsky ekonomicky motor jeste pacificsteji. :)

      • HEKTOR
        16:23 15.01.2019

        Clanek - súhlas,momentálne sú ty nemci tiež nejak moc pacifickejší...ale myslím že na rozdiel od japonska,sú pacifickejší z toho dôvodu že nejak podlahli ilúzii trvalého mieru po rozpade waršavského paktu...

        ale keď to raz japonci rozbehnú na 100%,tak to bude rachot...

  • Lelda
    09:26 15.01.2019

    Jen věcná u Falkland byla HMS Hermes a HMS Invincible. HMS Illustrious byla ještě v doku. Ale Harriery byly ještě na lodi Atlantic Conveyor.

    Jinak si myslim, že problem malých letadlových lodí řeší častečně rozmístění japonských ostrovů od Japonska až po Taiwan a na každém alespoň trochu větším je letiště. Toto je spíš koncept nepotopytelných letadlových lodí a japonská výhoda. Ta Čína to nedá kor s japonskou naturou. Poslední, kdo to zkusil musel vypálit dvě města do základů.

  • madrabbit
    09:24 15.01.2019

    Drobná technická.
    Pojem kapesní bitevní lodě je hanlivý název tuším z řad Royal Navy. Které pak ale honilo Adm. Graf Spee po jižním Atlantiku. A bylo rádo, když ho poškodily 3 křižníky a pak ho Němci potopili.
    Origoš německý název je PanzerSchiffe - pancéřová loď.

    • balm
      12:40 15.01.2019

      K poškození nemusel vůbec dojít, protože Admiral Graf Spee překonával své soky, křižníky Ajax, Achilles a Exeter, ve všech klíčových parametrech a bylo chybou kapitána, že nevyužil přednosti své lodi, vyzbrojené 280mm děly. Ani jeden z britských křižníků nebyl schopen ohrozit AGF, pokud by kapitán Hans Langsdorff využil přednosti dostřelu svých 280mm děl a vyšší rychlosti lodi. Mohl britské křižníky odstřelovat z dálky (palebnou sílu a výkon k tomu měl), aniž by byla děla 152mm děla (Exeter 203mm) schopná loď ohrozit.

      Proč jednal tak jak jednal, se už nedozvíme, ale potenciál vyřadit svou lodí britské křižníky měl a zbytek už je historie.

      • strikehawk
        13:50 15.01.2019

        Jedním z vysvětlení by mohla být neznalost skutečné síly britské flotily. Byl sám a nemohl tušit, že narazil pouze na těžký křižník a dva lehké. Pravděpodobně předpokládal že se jedná pouze o předvoj a nablízku může být bitevní loď nebo jiná těžší jednotka.
        Jeho úkolem bylo potápět obchodní lodě nikoliv se pouštět do boje z vojenskými plavidly a riskovat poškození.

        • Slavoslav
          14:11 15.01.2019

          prave na to Balm narazal, ze on ten boj zamerne podstupil naviac za podmienok ktore prenho boli nevyhodne. Keby sa drzal mimo dostrel anglickych lodi mohol ich pohodlne ostrelovat na dialku bez toho, aby briti mali vobec moznost ho zasiahnut.

          namiesto toho im vyplavala v ustrety, stretol sa s nimi na vzidlaneost v dostrele anglickcyh lodi a skoncil ako skoncil

      • warspite
        14:16 15.01.2019

        Rád čítam Vaše príspevky, ale tentoraz sa mýlite.

        " pokud by kapitán Hans Langsdorff využil přednosti dostřelu svých 280mm děl a vyšší rychlosti lodi."
        Graf Spee nebol rýchlejší ako britské krížniky, práve naopak (28 uzlov vs 32 uzlov). Chybu urobil že nezačal strieľať keď boli britské krížniky ešte mimo dostrel a mohol sa snažiť túto vzdialenosť držať čo najdlhšie, pokiaľ by briti nenabrali plnú rýchlosť.
        "Ani jeden z britských křižníků nebyl schopen ohrozit AGF" opäť chyba, hlavné 203 mm kanóny Exeteru boli schopné bez problémov prebiť bočný pancier AGS, Langsdorf si bol toho plne vedomý a preto na začiatku strieľaľ iba na neho a podarilo sa mu vyradiť obe predné veže Exeteru. Všetky britské krížniky mali aj torpédomety, a chystali nočný prepad AGS.

        Langsdorf urobil chyby Harwood (špecialista na boj s vreckovými bitevnými loďami) aj s menšou silou bol omnoho agresívnejší. Langsdorf vedel že s poškodenou loďou a Krížnikmi za chrbtom (+HMS Cumberland) nemá šancu doplávať 10 000km do domovských prístavov.

        • dusan
          14:54 15.01.2019

          Súhlas

          Ešte doplním, že ľahké krížniky útočili agresívne a s priblížením i nebezpečne, že ich AGF nemohol už ignorovať a musel rozdeliť paľbu diel hlavného kalibru. Stručne, Angláni postupovali agresívne a "učebnicovo" nútili rozdeľovať paľbu silnejšieho protivníka ... vyslovene ho uštvali ...

        • Slavoslav
          15:05 15.01.2019

          "nebol schopny ohrozit" sa predpokladam vztahuje na dostrel nie na ucinnost streliva

          keby AGS neplaval Anglanom v ustrety mohol na ne dlhe hodiny palit z bezpecia mimo dostrelu ich zbrani kym by sa snazili priblizit na dostrel svojich

        • balm
          18:46 15.01.2019

          Obávám se, že nepletu. Samozřejmě přečíst si na Wiki maximální rychlost umím, ale teoretická rychlost není zase tak důležitá. Zásadním faktorem byla pokročilost německé konstrukce s výrazně efektivnějším a pokročilejším hydrodynamickým trupem. Třída York a Leader vznikala o desetiletí dříve na základě zkušeností z 1. světové války. V podstatě šlo o zastaralou konstrukci (vzhledem k datu položení kýlu). Německá konstrukce byla mnohem pokročilejší a navržená pro 2. světovou válku, která zahrnovala všechny technické novinky a revoluční konstrukci trupu. Trup ASG převyšoval britské křižníky nejen v hydrodynamice s mnohem vyšší stabilitou lodi v podélné a příčné ose. S fyzikálními zákonitostmi se lépe poprala Německá konstrukce, kterou Británie částečně převzala (okopírovala) a promítla ve třídě Arethusa (nástupce třídy Leader). Dalším faktorem bylo počasí specifické podmínky v oblasti Rio de la Plata, kde se promítají proudy, sedimenty, vítr a vlny. I když byl ASG teoreticky pomalejší, jeho konstrukce umožnila britské lodi překonat.

          Britský svaz neměl nic, čím by se mohl vyrovnat hlavní baterii 280mm děl na AGS. Landsdorff mohl unikat a likvidovat britské lodě, aniž by byli schopni AGS vůbec ohrozit. Britská 203mm měla maximální dostřel okolo 26 - 28km, zatímco 280mm přes 40km a výrazně výkonnější munici. Prohrál proto, že se choval jako torpédoborec s 150mm flusačkou při dostřelu nějakých 10 - 11km. Tak či onak, prohrál protože nevyužil výkon své moderní lodi. Jaké k tomu měl, nebo neměl důvody, se pravděpodobně nikdy nedozvíme, protože jen on sám by dokázal odpovědět. Faktem ovšem zůstává, že technickou stránku měl na své straně a prohrál díky nevhodné strategii.

          • strikehawk
            20:59 15.01.2019

            Landsdorff neudelal chybu. Nebyl v pozici kdy by si mohl dovolit zahajit boj s kymkoliv a silu protivnika neznal. Nechat se vtahnout do bitvy by za jinych okolnosti , v pripade, ze by nablizku byla britska bitevni lod, bylo povazovano za cire blaznovstvi a navic poruseni instrukci a poslani cimz by valecnemu usili sve zeme moc nepomohl.
            Vedl si dobre....u Falkland ho ale valecna stestena opustila.

            Navic zasoby munice ho nutily byt opatrny a myslet na cestu zpatky.
            Altmark byl na ceste domu pokud si pamatuji

          • balm
            23:32 15.01.2019

            @strikehawk 20:59 15.01.2019

            Udělal hned několik fatálních chyb.

            1. chybou bylo noční cvičení s reflektory, které vytvořili světelnou show po celém oceánu a samozřejmě byl zpozorován. Pravda, nemusel nechat norskou obchodní loď uniknout, ale byl čestný voják a držel se pravidel boje. Tedy není-li plavidlo identifikované, tak na něj nebudu střílet. To byla první vážná chyba, protože norské plavidlo okamžitě informovalo Londýn.

            2. V okamžiku zpozorování britských lodí střílel a současně se rychle přibližoval k plavidlům. Mohl se domnívat, že jde o dva torpédoborce a lehký křižník (zpravodajské informace) tvořící doprovod ozbrojeného konvoje (umožněno střílet bez varování), nicméně i přes identifikaci a střelbu se stále řítil vstříc britskému svazu a dovolil jim rozdělit palbu ze dvou směrů. Na levoboku plul Exeter, pravobok zaměstnával Ajax a Achilles. Kapitán dobře věděl o omezení dělostřeleckého systému, schopného koordinovaného útoku pouze na jeden cíl (dělostřelci museli spoléhat na vlastní zaměřovače). Ani pak se nesnažil odpoutat a vzájemně na sebe pálili a dovolil křižníkům Ajax a Achilles připlout blíže (Exeter se po značných škodách odpoutal a zmizel do bezpečí položením kouřové clony). Boj skončil až úderem osmé hodiny (zbývalo 168ks munice pro 280mm děla).

            3. Choval se jako velitel torpédoborce (v minulosti velel torpédovým člunům) a promarnil veškeré výhody své lodi.

            To jsou fakta a žvásty o tom, že nesměl ... pravda nesměl, ale dobře věděl, co proti němu stojí (moment překvapení už pominul) a přesto nezměnil kurz a nesnažil se vyšachovat křižníky, když k tomu měl dost příležitostí a času. Kdyby točil zpět, mohl se ukrýt v mlze s položením kouřové clony (mlhy jsou v těchto vodách běžný jev), protože ještě nebyl natolik poškozen, aby nedokázal uniknout. Největší škody způsobili až Ajax a Achilles (proražení olejových filtrů pod i nad čarou ponoru).

            Prohrál, avšak byl to čestný námořní důstojník (nikoliv nacista) a zachránil svou posádku. To mu nikdo neodpáře a jeho kariéra korzára donutila britskou admiralitu vyčlenit 32 lodí. Bohužel, v té nejkritičtější situaci selhal a prohrál bitvu.

          • Slavoslav
            08:14 16.01.2019

            strikehawk

            uz druhy krat tu pises ze AGS neurobil chybu a ze sa mal boju vyhybat.

            Lenze on sa tomu boju prave nevyhybal a napriek tomu, ze nepoznal presnu silu protivnika (prieskumne lietadlo bolo pokazene) plaval anglickym lodiam v ustrety rozputat boj miesto pokusu o odputanie.

          • warspite
            11:35 16.01.2019

            Balm: pri všetkej úcte tvrdiť že loď (AGS) ktorá má väčší ponor, väčšiu šírku voči dĺžke a tým pádom horší štíhlostný koeficient (najdôležitejší faktor pre rýchlosť lode) ako britské krížniky a navyše aj nižší výkon (diesely) je rýchlejšia... je totálnou ukážkou neznalosti problematiky a zbytočne si znižujete reputáciu. AGS nebola žiadna super konštrukcia a vychádzala z nemeckých lodí ww1. Čelo lode (příď) bola rovnaká ako u starších nemeckých konštrukcií, a až neskôr dostala sesterská admiral scheer iné čelo vrámci zlepšenia nautických vlastností (atlantická prova). Jedinou modernou novinkou u AGS bolo že u nej bolo vo veľkej miere použité zváranie miesto nitov čo ušetrilo hmotnosť. Britské krížniky (Ajax/Achilles) dokázateľne počas boja dosiahli rýchlosť 31 uzlov kým AGS len 26 uzlov aj to len na začiatku boja (V druhej polovici z dôvodu poškodenia len 22 uzlov). Takže vaše tvrdenie o teoretickej/praktickej rýchlosti sú opäť chybné ako aj nezmysli ohľadne prúdov/vetre/vlnám a pod (more bolo počas celej bitky pokojné). AGS bol niekoľko mesiacov na mori bez výhody robiť údržbu, naopak britské krížniky mali výhodu údržby na základni falklandských ostrovov. Britské krížniky dosiahli max. rýchlosť veľmi rýchlo cca po 1-1,5hod. a počas celého boja mali výhodu rýchlosti a manévru, čo aj počas boja niekoľkokrát dokázali. Ďalším dôkazom o rýchlosti britských krížnikov je príklad HMS Cumberland ktorý vyrazil s falklandských ostrovov smerom k Montivideu a vzdialenosť 1900 km prekonal za 34 hod. čo je priemerná rýchlosť vyššia ako 31 uzlov. Ďalší nezmysel je aj Vaše tvrdenie o max. dostrele AGS 40km. AGS mal staršie kanóny SK C/28 z menším dostrelom a presnosťou ako novšie SK C/34 použité u triedy Scharnhorst. Okrem toho páliť na max. dostrel je zbytočné plytvanie muníciou, počas ww2 boli zaznamenané zásahy na najväčšiu vzdialenosť cca 24 km (HMS Warspite vs Gulio Ceasar) a 23 - 24 (Scharnhorst/Gneisenau vs HMS Glorius) a teda proti veľkým cieľom ako bitevné či lietadlové lode a nie malé krížniky. Ak chcel AGS efektívne páliť musel ísť pod 20 km.
            Ďalšie chybné tvrdenie je že AGS mal položiť dymovú clonu a uniknúť. Počas boja sa o to niekoľkokrát pokúsil ale neuspel, Angličania boli rýchlejší a AGS sledovali aj s pomocou hydroplánu. AGS sa mal o to pokúsiť na začiatku, lebo vďaka dieselom mal vyššiu akceleráciu.
            Tiež si protirečíte ohľadne toho, že najskôr píšete že britské krížniky nemali šancu AGS ohroziť a potom pravdivo tvrdíte že Achilles a Ajax spôsobili AGS najväčšie poškodenie. Realita je taká že len v dvoch prípadoch AGS zasiahnuť kanónmi hlavnej ráže oba ľahké krížniky.
            Nakoniec iba vaša poznámka o wiki, vlastním ohľadne histórie Royal Navy niekoľko stoviek kníh a monografií. Kľudne vám vypíšem knihy zaoberajúce sa bitkou pri La plata, predopkladám že anglicky viete excelentne.

  • alexa123
    06:57 15.01.2019

    Je to od témy, ale keď sú tu spomínané minimálne počty lietadiel, aby mala lietadlová loď zmysel, aké počty ba mali mať letectvá štátov typu Slovenska, Česka, Maďarska a im podobné? Samozrejme nemusia riešiť protiponorkový boj, tankovanie, REB, AWACS prípadne iné? Ale pri svojej veľkosti má cca 14 kusov postačovať? :)

    • PavolR
      07:51 15.01.2019

      Záleží od toho, aké majú plniť úlohy. Podľa prepočtov, na ktoré dávam nižšie odkaz, by si štáty našej veľkosti a našimi úlohami, mohli teoreticky vystačiť aj s 10-12 strojmi:
      https://vladimirbednar.blog.sm...

      • Miroslav
        13:38 15.01.2019

        Bednár je v prvom rade populista. Iste, vlastniť nadzvukové letectvo je istá vec prestíže a súčasné počty sú dimenzované na udržanie týchto spôsobilostí. Držať menší počet strojov by nijak zvlášť efektívny nebol. Navyše, v našich podmienkach je letka vždy zložená z 12 + 2 strojov. Teda sa kúpila jedna kompletná letka. V Európe sú krajiny ktoré majú pri rovnakom počte obyvateľov (Fínsko, Dánsko...) neporovnateľne viac strojov.

        • PavolR
          19:34 16.01.2019

          Počty obyvateľov by som neporovnával. Treba pozrieť napr. aké veľké plochy majú za úlohu chrániť ich letectvá (vrátané námorných). My sme tu nalepení jedna krajina na druhú ... o rozdieloch v hospodárskej sile ani nehovoriac ...

    • Jura99
      07:59 15.01.2019

      Dobrá otázka, zčásti na ni odpověděl velitel slov. vzdušných sil, když ve svém článku zdůvodňoval počet 14 nakupovaných stíhacích letadel. Vypočítal, že provozuschopnost je 70%, tj. 10ks, dále periodický servis 3ks, výcvik 4-5ks a z nich prý část v opravě, a zbylé 2-3 letouny mají být konečně určeny pro účely obrany, tedy pro pohotovostní systém. Dost možná to vyčíslil správně, ale nejspíš chtěl umlčet kritiku, proč se kupuje 14ks a ne třeba 8ks, ale asi nechtíc vlastně řekl, že velmi drahá investice vyprodukuje pouze 2-3ks použitelných letadel, která svým počtem postačí akorát na airpolicing (k tomu by ovšem vyhověly i mnohem levnější stroje a menší zásoba a spektrum munice).
      Na letadlové lodi je o něco lepší situace, neprovozuschopná a pravidelně servisovaná letadla mohou být na pevnině a na lodi je nahradí rezervní stroje. Takže se zdá, že každá letadlová loď by měla mít kromě počtu strojů na palubě dalších pár desítek % strojů jako rezervu připravenou na pevnině.

      • Clanek
        09:59 15.01.2019

        Vycvik je obranna cisnost v case miru, takze ty pocty trosicku nesedi na jednu zasadni situaci pro kterou se jakekoliv vybaveni armady kupuju, a sice pro eventualitu valky. Samozrejme ze na airpolicing jsou vyhrazeny z 14 letadel jen 2+1, to je to co je pozadovano a v case miru kdy se hledi i na ekonomiku nejvyhodnejsi reseni. Ma to tak i CR, a vzhledem k tomu, ze se s gripeny cvici tankovani ve vzduchu a porizuji pody na AG mise si ani vedeni ACR nemysli ze pocet 14 kusu umoznuje jen airpolicing. V case konfliktu ty pocty vypadaji proste jinak. To se nebavime o 3 z 14, ale o cca 8 z 14. Je to furt bidne cislo, ale vzhledem k rozsireni F-16 a alianci bude tim nejcenejsim stejne pilot. A kdyz uz je zminuju tak snad se s F-16 povede zvednout pocet pilotu a jejich nalet/kvalita.

        • Jirosi
          12:40 15.01.2019

          "Vycvik je obranna cisnost v case miru,"

          To jako vážně? Krajina která vyhlášením války přestane trénovat nové vojáky tu válku prohrála.

          • Clanek
            13:04 15.01.2019

            Coz plati snad u vseho, ale u jedne jedine letky nadzvuku? Ta to bud rozhodne a k vycviku nove krve nebude muset dojit, anebo se letadla spotrebuji a k vycviku nove krve uz nemusi dojit, cti nema na cem dojit. V obou pripadech ale v konfliktu proti cca stejne silnemu protivnikovi jen tezko budou 3 letadla branit prostor zeme a dalsich 5 si nekde poletovat nad cvicakem, zvlast kdyz notna cast toho vycviku je udrzovaciho.
            (treti scenar je ze vypukne konflikt na urovni aliance a pak ta rovnice o tolika neznamych bude vypadat natolik jinak, ze nema cenu resit kolik ze slovenskych 14 kusu F-16 bude slouzit na vycvik, mozna zadna, mozna vsechny).

            Takze ano, vazne neplati ze z 14 letadel jsou jen 3 schopny branit CR / SR / dopln si...

        • Jura99
          16:33 15.01.2019

          V obecné rovině to naprosto neplatí, ve vleklých válkách se budoucí vojáci teprve na začátku války narodili (např. válka v Iráku a Afghánistánu) a musí projít výcvikem. Naopak nedostatečný výcvik vojáků je obvykle přímou cestou k závěrečné porážce, např. Němci a Japonci na konci WWII zrovna piloty měli zoufale nevycvičené.
          Samozřejmě zrovna SR není stát, který by dokázal osamoceně vést válku roky, bez pomoci bývá poražen během pár dnů či týdnů, takže na výcvik pilotů by čas nebyl :/.

    • skelet
      08:33 15.01.2019

      pro "policejní" hlídkování a výcvik 14kusů. Pro bojovou činnost minimálně dvojnásobek :)

      • alexa123
        08:38 15.01.2019

        Absolútne súhlasím. Tak prečo Slovensko nekúpilo objektívne "slabší" ale súčasne lacnejší Gripen ako objektívne "lepšiu" ale drahšiu F-16, vlastnosti ktorej ešte "100 rokov" nebude schopne so svojim vojenským rozpočtom využiť.

        • Slavoslav
          08:52 15.01.2019

          ak sa dostaneme do situacie, ze bude Armada SR viest osamotena bojovu cinnost zahrnujucu ostre nasadenie letectva tak bude tak nejak jedno ci ich mame 14, alebo 28. A ak dojde na nasadenie so spojencami tak tie F16 budu pouzitelne viac.

          Takze bud budeme budovat armadu na vojnu (ktora dufajme nikdy nenastane), alebo budeme budovat take lepsie vyzbrojene milicie a pokracovat v tej parodii co mame teraz.

          • Jura99
            08:59 15.01.2019

            Otázka takto nestála. Ta stála tak, že při počtu 14ks nezbývá (např. podle výpočtu velitele vzdušných sil SR) příliš mnoho strojů k ostrému nasazení. Nepřítel asi nepočká, že by se mu řeklo, že zrovna je x % strojů neprovozních nebo v pravidelném servisu.

          • Slavoslav
            09:11 15.01.2019

            nezostava ako nezostava. Ak sa bavime o ostrom nadadeni tak do akcie mozes zaradit stroje ktore si vyclenil na vycvik (ktory bude de facto po vycviceni pilotov aj tak udrziavaci a pre skusenosti pilota su bojove misie prinosnejsie). A hned sa dostavame na cislo 7 pricom 50% nasaditelnost mi nepride ako nerealna a verim tomu, ze ak by bola potrebna tak by sa dalo dostat aj na nejakych 70-80% (i ked nie dlhodobo)

            Samozrejme to cislo bude tak ci tak male, ale v otazke ako ju nastolil Alexa stale viac zavazi 7-9 F16 tiek ako 7-9 Gripenov C-D. A ak by situacia isla do sraciek tak by to dvojnasobny pocet jednych ci druhych nevytiahol.

          • Jura99
            09:41 15.01.2019

            V případě konfliktu velké intenzity se výcvik určitě přeruší, takže ty stroje k dispozici budou, ačkoliv v onom článku velitel vzdušných sil píše, že ještě část z nich bude odstavená pro poruchy. V konfliktu malé intenzity (např. šíření demokracie v neznámé zemi třetího světa ;-) ) asi výcvik přerušený nebude a případně nedocvičení piloti nasazeni také nebudou. Rovněž ale asi nebudou nasazeny stroje sloužící airpolicingu, takže podle toho výpočtu velitele vzdušných sil při počtu 14ks žádné stroje pro nasazení mimo obranu vlastního teritoria k dispozici nejsou.

          • Slavoslav
            09:55 15.01.2019

            to by ma zaujimalo o ake poruchy sa jedna, lebo ak by mal pravdu tak sa bavime o nasaditelnosti pod 50% co by bolo zufalo malo

            a tiez si treba uvedomit o akom vycviku sa hovori. K stihackam totiz budeme mat zodpovedajuci pocet vycvicenych pilotov a pojde o udrziavaci vycvik pre nich. Novacikovia budu lietat s instruktorom na sparkach.

            A tento udrziavaci vycvik v cae vojny sa nie ze prerusi, ale rovno zrusi a budu sa lietat miesto neho bojove misie.

            No na druhej strane je fakt, ze na dlhodobejsie sirenie demokracie za hranicami to nebude (ale ani nema byt) i ked tam by sa tiez dalo par strojov poslat (vid udrziavaci vycvik a lietanie bojovych misii miesto neho)

          • Gibon
            10:00 15.01.2019

            "V konfliktu malé intenzity asi výcvik přerušený nebude"
            Vies si predstavit lepsi udrziavaci vycvik ako ostre bojove nasadenie?

            Samozrejme, ze 14 ks je na teritorialnu obranu 50tis.km2 malo. No staci to, ako sila odstrasujuca v pripade konfliktu zo susedmi (ak maju tiez 14ks stihacov) alebo spolu s nimi odstrasujuca na tie velke ryby v rybniku.
            Zmyslom NATO je aj kolektivna obrana, ktora je lacnejsia ako nejaka neutralita.

        • Jura99
          08:53 15.01.2019

          Airpolicing je věc, kterou by mohla zabezpečovat EU z jednotného rozpočtu, dost by se ušetřilo a vyzkoušela by se v praxi funkčnost jakési společné evropské jednotky, když chtějí tu euroarmádu . Nakoupit centrálně +/- 100ks JAS-39C (tj. provozně nejlevnější stroje) s omezeným sortimentem munice a pronajmout na mezinárodních letištích místo tak, aby vznikla síť po celé EU. Ušetřilo by se díky centrálnímu výcviku, společné rezervě strojů kvůli opravě a centrálnímu servisu. Mnoha menším státům by se ulevilo, protože by nezbytně nemusely mít vlastní stíhací letectvo.

          • Slavoslav
            08:55 15.01.2019

            ako myslienka nie zle, len som si isty, ze by to narazilo na ludsku malost a ani tie male staty by sa letectva nechceli vzdat lebo "narodna hrdost"

          • alexa123
            09:09 15.01.2019

            Pripájam sa. Ale potom by sa to malo týkať aj AWACS-ov, strategickej dopravy kategórie A400 a C-17, tankovacích lietadiel prípadne niečoho iného.

          • Gibon
            10:02 15.01.2019

            Provozne nejlevnejsi stroje.
            S tym by armada Juhoafrickej republiky dost nesuhlasila.
            Im letova hodina vychadza na 13tis. dolarov, cize o 53% viac, ako znami udaj F16C (8500dolarov)

          • GlobeElement
            10:56 15.01.2019

            Jenomže v okamžiku, kdy by vyvstala potřeba sestřelit neodpovídající civilní letoun, kdo by měl odpovědnost? Měl by řekněme maďarský generál - velitel letectva právo rozkázat maďarskému pilotovi hlídkujícímu na Slovenskem sestřelit neodpovídající slovenské dopravní letadlo?
            A nebo by měl tuto pravomoc slovenský generál?

            Skutečně společné armádě EU vadí spíše tyto politicko-organizační otázky, než cokoliv jiného.

          • Jirosi
            12:46 15.01.2019

            Jura99: Už jen tím plánem nakoupit Gripen si celý plán zabil. EU je demokratický orgán, i když se to lidem nezdá. Tedy pokud chceš něco prosadit, je vhodné zvolit stroj ze kterého bude profitovat většina, těch co chceš aby to odhlasoval... tedy EF.

          • Jura99
            16:40 15.01.2019

            GlobeElement: pilota by řídil "centrální dispečink euroairpolicingu", který by mohl sedět třeba v Žilině, ať není všechno v Bruselu či Štrasburku :-) dispečink by měl v souladu s nějakým eurozákonem svou organizační strukturu a definované oprávněné osoby k vydávání rozkazů. Piloti by podléhali EU, za případné majetkové a jiné újmy by ručila EU.
            Dnes není situace o nic lehčí, jak má rozhodnout třeba rumunský činitel o sestřelu letadla registrovaného třeba ve Španělsku ?
            Jirosi: Gripen byl návrh, nechť aby vyhrál vř jiný provozně levný stroj, klidně něco čínského :). Stačí tomu nadzvuková rychlost, radar, kanon a raketa vzduch-vzduch.

        • PavolR
          10:39 15.01.2019

          Jedným z najhlavnejších dôvodov je, že vyššia cena je vyvážená nižšími prevádzkovými nákladmi, než má Gripen. prevádzkovými nákladmi argumentovali v prospech F-16 aj Chorváti, a to hodlali nakúpiť o dosť lacnejšie olietané F-16. A nákoniec - na prevádzkovej cene Gripenov pohorel v referende aj ich nákup pre Švajčiarsko.

        • HEKTOR
          11:20 15.01.2019

          Alexa123 - každa minca má dve strany...slovensko nevybralo gripen preto,aby mohlo servisovať o pár rokov viac migy...tá druhá strana mince je, že to možno aj bolo naše šťastie...keby sa vybral gripen, tak by sme vlastne nakúpili stroje, ktoré po ich reálnom prílete do svk susedné štáty idú nahrádzať... čiže by sme museli "nové" stroje modernizovať-ak by to samozrejme išlo...stále opakujem - ponúkali nám verziu C/D a nie E/F...

          nákup f-16 bol politický ťah,ale dopadlo to lepšie ako kúpiť gripen....

          a k počtom...je mi jasné že nejaký počet sa musí stanoviť, ale to sa potom dá riešiť aj nákup maďarských leopardov... je počet 44 dosť??? to môžem laicky povedať - veď priletí 15 kamovom a zničia ich...

        • liberal shark
          12:21 15.01.2019

          Asi proto, že v případě krize bude pro SK mnohem jednodušší rozšířit jednu letku F-16 na 2-3 letky s vycvičeným personálem a vybudovanou infrastrukturou, než nahonem přecházet z Gripenu na něco jiného, co bude v rámci NATO zrovna dostupné.

          • HEKTOR
            16:36 15.01.2019

            liberal shark - neviem či ste reagovali na mňa,alebpo nie...
            ako teoretickˇý súhlasím s vaším príspevkom,ale praktický si neviem dosť dobre predstaviť ako by to bolo na slovensku v realite...politické smerovanie je tak nejednoznačné,že žiadna kríza by nebola dosť zlá,aby sme niečo riešili...zase by sme čakali na "NIEČO" na poslednú chvílu...

        • Jirosi
          12:51 15.01.2019

          SR / CR, jsou obě členy NATO. V členských zemích jsou dostupné stovky stíhacích letadel F-16. Tedy rozšíření na 28 kusů je poměrně reálný fakt. USA 100% raději pošlou do Evropy válčit F-16 s Evropskými osádkami. Než, kluky z USAF.
          Proti tomu Gripen C/D(E/F) bude stále maloseriovka, a představa že neutrální(švédové, jediný velký vlastník Gripenu) stát v čase krize v Evropě začne oslabovat svoje jednotky je spíše iluzí.

          • HEKTOR
            16:42 15.01.2019

            Jirosi - podobný názor ako - liberal shark a opäť súhlasím...len potom by dávalo význam,aby celé európske NATO používalo jednotne napr. f-16 (podobne ako to riešil waršavský pakt-jednotná technika)...a to isté by muselo platiť aj pri tankoch,hufniciach,atď...

            prečo napr. česko a maďarsko pri obstarávaní lietadiel neuvažovalo tak,ako napr. písal liberal shark - 12:21 15.01.2019 .??

  • dusan
    18:50 14.01.2019

    Trošku úsmevné počty ...

    Každý admirál by chcel mať flotilu, ktorú nedokáže postaviť nik : )

    To je vždy .... skrátka zdroje sú vždy obmedzené a umenie je použiť minimálne zdroje maximálne.

    Stačí si pozrieť na Midway. Napriek teoretickej slabosti, dosiahli Amíci víťaztvo. Samozrejme mali i trošku šťastia ... ale to neprišlo samo.... buldočia vytrvalosť útokov ich slabých síl na japonskú flotilu prinieslo až nečakane dobré "ovocie" .... zato Japonci predviedli neefektivitu svojho vtedy mocného námorníctva do absurdna - roztrieštili útočnú silu odoslaním dvoch ľahkých lietadlových lodí, nezapojili do obrany svojich lietadlových bitevné lode a krížniky, otálali pri voľbe cieľov až ich Amíci nachytali so "spustenými nohavicami" ....


    Pre japonské námorníctvo to bude samozrejme obrovský skok dopredu .... mimochodom taká Čína má svoje palubné letectvo stále v plienkach i napriek väčším LL a je reálne, že ich Japonci o pár rokov minimálne na nejaký čas prekonajú.

  • marfolodej
    18:35 14.01.2019

    Japonci na to jdou pomalu, ale jistě. Letadlovku by zvládli postavit raz dva. Mají na to jak technologie, tak průmysl i zkušenosti. Věřím tomu, že za 10 let začnou stavet dva CV nosiče - 300 metrů. To bude nádhera.

    • Slavoslav
      19:05 14.01.2019

      minimalne ako protivaha Cinanom by to bolo fajn.

      btw cina podla ich experta potrebuje minimalne 3 LL

      https://svet.sme.sk/c/22025342...

      • krllo
        21:12 14.01.2019

        To už budou Číňané v Japonsku. :-))

      • Roland
        08:28 15.01.2019

        ty jo vysvětlete mi to někdo prosím - USA má hromadu LL, který jsou prý úplně na nic, protože škval, hypersonic a já nevím co ještě a při tom čína do LL investuje, rusko by chtělo taky, japonci po nich pasou - to jsou jako jiný LL? :)

        • madrabbit
          09:22 15.01.2019

          Prostě LL je plovoucí projekce síly v okruhu stovek km. Jeden Nimitz je silnější než letectvo většiny států. A prostě vypadají super-husto-kruto-přísně cool :-D

          • Jirosi
            13:09 15.01.2019

            Oni nevypadají, ony jsou "super-husto-kruto-přísně cool".
            Když je máš, v doletu tvých letadel je většina států světa a nemusíš se nikoho ptát, zda ti půjčí letiště.
            Sestřelit někomu letadlo(1-2 piloti), že porušilo vzdušný prostor je jedna věc. Vystřelit proti svazu LL z tisícem námořníků úplně jiná.

    • liberal shark
      12:23 15.01.2019

      Osobně bych měl raději více malých LL a přizpůsobených kontejnerových lodí, než dvě velké. Je to levnější a bezpečnější.

      • GlobeElement
        13:52 15.01.2019

        Levnější asi ne, komplikovanější na logistiku, ale bezpečnější ano.
        A taky operativnější.

    • GlobeElement
      13:51 15.01.2019

      Kdo ví, možná že budoucnost patří systému více menších lodí a ne principu méně obřích. Tím spíše, že nastoupí bezpilotní letadla a ta budou menší a nevyžadují prostor pro uskladnění zásob pro pilota a jeho postel :)