Japonsko převzalo první konvertoplány V-22B Osprey

Japonsko převzalo první konvertoplány V-22B Osprey
První V-22B Osprey v Japonsku / USMC (Zvětšit)

Minulý týden na mariňáckou základnu Iwakuni (Marine Corps Air Station Iwakuni) v Japonsku dorazily první dva japonské konvertoplány Bell Boeing V-22B Osprey. Konvertoplány výrazně posílí schopnost japonských pozemních sil provádět aeromobilní operace na velké vzdálenosti.

Japonsko je prvním zahraničním uživatelem konvertoplánů V-22B Block C Osprey. Japonské Ospreye jsou exportní verzí konvertoplánů MV-22B americké námořní pěchoty.

Block C je označení pro nejnovější model mariňáckých Ospreyů. Na tuto verzi do roku 2022 přejdou postupně všechny mariňácké MV-22B. Konvertoplány Osprey Block C mají nový meteorologický radar, lepší ergonomii ovládacích prvků, pokročilejší systémy elektronického boje (včetně koutových odražečů, flér) a modernější displeje v kokpitu a nákladovém prostoru. Modernizace Block C mimo jiné reaguje na zkušenosti s nasazením Ospreyů v Iráku a Afghánistánu.

Tokio se rozhodlo pořídit 17 konvertoplánů Osprey pro leteckou složku pozemních sil v listopadu 2014. V květnu 2015 americká agentura pro obrannou spolupráci DSCA (Defense Security Cooperation Agency) předložila potenciální prodej Ospreyů (včetně příslušenství a náhradních dílů) ke schválení americkému Kongresu. Maximální výše zakázky (jak ji schválila DSCA) je tři miliardy dolarů.


Dvojici složených Ospreyů dopravila na základnu Iwakuni americká loď MV Green Ridge.

V červnu 2015 japonská vláda schválila nákup prvních pěti V-22B za 332 milionů dolarů. Pro nákup dalších 12 konvertoplánů Tokio vyčlenilo 1,21 miliardy dolarů. Všech 17 konvertoplánů Japonsko převezme do března 2022.

Poslední rok se japonští piloti a pozemní personál učili obsluhovat Ospreye na mariňácké letecké základně New River v Severní Karolíně.

První V-22B s japonskými výsostnými znaky vzlétl již v srpnu 2017. Původně Japonsko očekávalo Ospreye již v roce 2018, ale protesty obyvatel dodávky o dva roky zpozdily.

Tokio přitom stále čelí odporu části obyvatel proti rozmísťování Ospreyů. Podle původních plánů měly být japonské Ospreye součástí nové letecké jednotky na letišti Saga (Kjúšú). Vlastníci půdy u letiště ale nepovolili odkup své půdy pro nutnou výstavbu nových hangárů a odstavných ploch. Kvůli špatné bezpečnostní historii konvertoplánů proti rozmístění protestovalo také vedení města Saga.


Japonské V-22B létají už 2,5 roku, ale teprve nyní zamířily do Japonska.

První let V-22 Osprey proběhl v roce 1989, ale trvalo 18 let, než Ospreye do své výzbroje zařadila americká námořní pěchota. Kromě řádového nárůstu vývojových a akvizičních nákladů programu malem zlomil vaz rok 2002, kdy během dvou nehod Ospreyů zemřelo 22 příslušníků námořní pěchoty.

Ostatně také v prosinci 2016 jeden z mariňáckých Ospreyů havaroval na Okinawě, což opět popudilo protesty Japonců proti americké vojenské základně. Na okinawské základně slouží polovina za 47 000 v Japonsku rozmístěných amerických vojáků. Za nehodu mohl pilot, který se dostal během tankování za letu do kontaktu s tankovací hadicí. Nehoda si naštěstí nevyžádala mrtvé.

Ostatně Tokio nemá stále souhlas vedení města Saga, takže nová jednotka a Ospreye budou dočasně umístěny na letecké základně Kisarazu nedaleko Tokia. Až po pěti letech se očekává přesun jednotky a konvertoplánů na základnu Saga na jihu Japonska.


Nově zformovaná japonská brigáda rychlého nasazení

Hlavním úkolem japonských Ospreyů bude doprava příslušníků nové brigády rychlého nasazení (Amphibious Rapid Deployment Brigade) ze základny Ainoura (prefektura Nagasaki). Úkolem jednotky je provádět aeromobilní nebo obojživelné operace na tisíc kilometrů dlouhý pás japonských ostrovů, který se táhne od Tchaj-wanu až k ostrovu Kjúšú. Jednotka vznikla jako reakce na nedávné čínsko-japonské územní spory.

Velká část japonských obyvatel těchto ostrovů ale protestuje proti rozmisťování zbraní a jednotek. Obyvatelé Mijakodžimy nedávno například zablokovali rozmístění japonských pobřežních protilodních střel Type 12.

Díky svému doletu mohou konvertoplány z letiště Saga působit v celé oblasti mezi Japonskem a Tchaj-wanem, přičemž mohou využívat infrastrukturu japonských ostrovů. Japonské konvertoplány budou také působit z vrtulníkových výsadkových lodí třídy Izumo (výtlak 19 500 tun).

Kromě transportu vojenských jednotek a materiálu hodlá Tokio využívat Ospreye pro záchranu a transport japonských občanů z rizikových oblastí.

Zdroj: Defence Blog

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Izumo, největší japonská válečná loď od 2. světové války

Japonské námořnictvo v brzké době významně posílí. Včera Japonsko oficiálně představilo loď Izumo, ...

V-22 Osprey a F-15SE Silent Eagle: Izrael kupuje špičkové zbraně

Izrael se Spojenými státy jedná o nákupu konvertoplánů V-22 Osprey a stíhaček F-15 Eagle. Podle ...

CMV-22B Osprey pro americké námořnictvo

Americké námořnictvo udělilo společnému týmu firem Bell a Boeing (Bell-Boeing Joint Project Office) ...

Vylepšený V-22 Osprey pro speciální operace

Velitelství letectva pro speciální operace AFSOC (Air Force Special Operations Command) plánuje ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Mortles
    11:37 12.05.2020

    Jsem japanista a jelikož se problematikou Okinawy trochu zabývám, musím říct pár důvodů, proč stavby základen a zbrojení jsou v jižním Japonsku (a ještě více například na ostrově Mijako zmiňovaném ve článku) problém:

    Okinawa byla do 70. let 19. stol samostatným královstvím a dodnes tam existuje silná odlišnost v identitě (nemluvě o jazyku). Navíc po WWII byla okinawa do roku 1972 fakticky americkou kolonií. To vedlo k tomu, že kvůli nepopularitě amerických základen američané na Okinawu převezli většinu svých vojáků, takže v současnosti základny zabírají cca čtvrtinu ostrova a US vojáci (bez rodin) tvoří 2% obyvatel. Hodně obyvatel pracuje na základnách, ale většina obyvatel má této podivné okupace (na kterou se jich nikdo neptal, jelikož základny na ostrově existují většinou z pohledu pozemků naprosto nelegálně) docela po krk. Tudíž se snaží sabotovat výstavbu atd. jak to jenom jde. Situace je trochu komplikovanější (sabotují třeba jenom aby vymohli víc peněz na Tokiu) ale asi nějak tak.

    Navíc je tady otázka ústavnosti zbrojení, protože 9. článek (pacifismus), do kterého byli japonci trochu vnuceni US po válce je sice více méně jenom symbolický, je to ale symbol, který je řádově pro desítky % populace velmi důležitý. Z toho důvodu se najde hromada lidí, kteří nakoupí jeden metr čtverečný půdy na území plánované základny (Saga) a budou blokovat výstavbu (najděte si hitotsubo jinushi/ hitocubo džinuši v kontextu Okinawy). Tenhle odpor je mimochodem způsoben tím, že když je v Japonsku něco označené za veřejný zájem, tak se vás nikdo neptá, jak hodně to zničí váš každodenní život. Navíc vláda má docela omezené zákonné prostředky jak něco vyvlastnit a pod. (zavedení dalších prostředků by bylo výrazně silněji nepopulární, protože Abeho vláda se opírá o venkovské vlastníky zemědělské půdy).

    • Jirosi
      18:26 12.05.2020

      Tak ono je to těžký buď je vše ve veřejném zájmu a pak země zvládá dostatečně funkční rozvoj, nebo není nic, ale pak se veřejné projekty čeká desítky let. I tak se najdou nespokojenci.

      • Mortles
        11:20 13.05.2020

        My si tady nerozumíme - v Japonsku je ve veřejném zájmu to, co přináší zisk skupinám, které platí politické strany a připravují trafiky pro odstoupivší byrokraty. V Japonsku je obrovská betonářská lobby (stavební firmy zaměstnávají obrovské množství lidí a bez veřejných zakázek by nikdy neměly zisk, stát je živí projekty, které se nikdy nevyplatí a často ani nedokončí, viz dálnice na Hokkaidó, která se stavěla asi čtyřicet let). V Japonsku je všechno ve veřejném zájmu a k tomu se na věci čeká desítky let. Staví se věci, které nikdo nechce, nepotřebuje a to vede k tomu, že Japonsko je jedna z nejzadluženějších zemí na světě, protože v dvou dekádách od 1990 do 2010 bylo bytostným zájmem politiků udržet zaměstnanost ve stavebnictví. Nemluvě o tom, že je okolo toho neuvěřitelně korupční prostředí bez ohledu na to, co lidi tam žijící, nebo kdekoli žijící vlastně chtějí.

        Nejsem úplný expert na propojenost japonského stavebnictví a politiky, jenom tady více méně opakuji přednášky docenta Sýkory na téma politického systému v Japonsku. Pokud chcete vědět více, na tohle téma si přečtěte knihu Dogs and Demons od Alexe Kerra, který mimojiné mluví o tom, jak se v japonsku kvůli developerům bourají památky.

        • Jirosi
          23:32 13.05.2020

          U nás snad není betonová lobby, nebo vy nevíte v jakém stavu je výstavba jen základní dálniční sítě, nebo železnic v CR?

          • logik
            00:00 14.05.2020

            Přesně. Jak dlouho že se to "staví" R35? Jó, voni ještě do země snad ani nekopli....

      • Mortles
        11:28 13.05.2020

        Jinak je zajímavé, že zatímco u nás v různých cestomániích a tak existuje představa Japonska jako země, kde si lidé váží přírody. historie a žijí v harmonii, když tam člověk žije, tak z toho často mívá úplně jiný dojem. A co se Japonců samotných týče, oni žijí už od krize v 90. letech v dojmu, že země je na hraně kolapsu a v některých ohledech to je i pravda. Pohledy zevnitř a z venku často bývají dost odlišné.

        • Jirosi
          23:34 13.05.2020

          Tráva u sousedů je přece vždy zelenější. Ale máte pravdu, že to často bývá jen omyl z nevědomosti.

        • Jan.holovsky
          12:10 14.05.2020

          Díky za Váš zajímavý postřeh. K tomu kolapsu bych jenom dodal, že vedle ekonomiky je v Japonsku rychle rostoucím problém především demografie. Od roku 2005, kdy populace dosáhla necelých 128 milionů obyvatel, klesla už téměř o 2 miliony a každý další rok se kvapně zvyšuje rozdíl mezi narozenými a zemřelými v neprospěch těch druhých (v roce 2019 už o víc jak 500 tisíc). To se silně pojí s děsivě rostoucím fenoménem odmítání partnerů u mladé populace, takže výhledy do japonské budoucnosti opravdu nejsou pěkné. Jediné, co to trochu zmírňuje je fakt, že v podobném demografickém sešupu jsou i další země východní Asie - Jižní Korea, Taiwan a i porodnost Číny zase rychle klesá (i po uvolnění politiky jednoho dítěte rodiče preferují jedno dítě kvůli finanční i časové náročnosti) a brzo jí to taky doběhne.

  • cejkis
    08:59 12.05.2020

    K níže diskutujícím. Naopak, tento stroj vám dává možnost rychlých přesunů.
    Tedy nikoliv jako náhrada za Mi171. V Dejvicích již vybrali náhradu v podobě dvou hmotnostních kategorií. První menší Huey+ :-) sorry rýpnout si prostě nemohu nechat ujít a druhý větší stroj se zatím nezmiňuje :-) Chinook nebo tohle.

    • Scotty
      12:04 12.05.2020

      To že AČR nakoupí Osprey je asi tak stejně pravděpodobné jako že bude Zeman po smrti prohlášen za svatého.

      • logik
        00:02 14.05.2020

        Vzhledem k tomu, že v Ruském pravoslavném chrámu visí ikona Stalina.... kdy bude konkurs na piloty?

  • Kichot
    16:08 11.05.2020

    Jo to by byla náhrada za 171.... Je treba konečně začít makať a aj f35 budú aj Pumy i motýle a D1. Ano všetko bude, učiněný raj na zemi

    • dusan
      16:18 11.05.2020

      Snívajte s nami : )

      Je to stále tak trochu revolučný stroj - čiže mimo "detailu" ceny je problém pre "normálnu" armádu využiť jeho unikátne schopnosti. To je skrátka iný "level" ozbrojených síl ako máme my ...

      • Miroslav
        03:28 12.05.2020

        Nehľadiac na cenu, myslím, že toto nie je stroj do našich podmienok. Skôr sa to hodí ako spojenie lode s pevninou. Zásobovanie či prepravu osôb.

        Rozhodne by som s tým nechcel ako pilot pristávať niekde v teréne u nás. S tými rozmermi a dvoma obrovskými vrtuľami čistá samovražda

        • Kichot
          11:13 12.05.2020

          Naopak VTOL je směr kam se vojenské mixéry budou ubírat. Ať už s křídlem, nebo s tlačnou vrtulí

          • Kichot
            11:27 12.05.2020

            Sorry mělo to jít k Cejkis..

      • Kichot
        11:11 12.05.2020

        Tak v době naší výměny už to bude přes 40 let stará konstrukce

    • liberal shark
      18:20 11.05.2020

      Výsadkový pluk by byl happy :-).

      • alexa123
        07:09 12.05.2020

        Výsadkový pluk by byl happy :-).

        Skutočne? Pretože už zo samotného názvu "výsadkový" vyplýva, že robia padákové výsadky - aspoň ja si to tak vysvetľujem. Moja otázka teda znie - sú helikoptéry a konvertoplány určené na padákové výsadky?

        • TF_HU
          08:15 12.05.2020

          :-)

          To je tak, když si myslíte, že výsadek, výsadkový musí znamenat jen "padák" :-)

        • Charlie
          09:28 12.05.2020

          Vím že v názvosloví je tak nějak bordel, páč si to každej dělá trochu po svým (protože historiský zvyky a tak dále), ale když se budeme držet anglofonní termonologie "výsadkový" - airborne - byl všezahrnující pojem pro lehkou pěchotu dopravovanou na místo nasazení letecky (82nd airborne, 101st airbone division). Pro "paragány", tj. lidi co měli nášivku s padáčkem a křídlama - se užíval pojem "paradesantní" - parachute - a ti byli opravdu určeni pro vysazení z letounů pomocí padáků (ne nutně všichni, těžší výzbroj se dopravovala pomocí kluzáků a občas s ní letěli i nějací paragáni). Pro pěchotu, která byla zařazena v rámci "airborne" divizí, ale neměla padákový výcvik, se používalo pojmů jako "kluzáková" - glider - nebo těžko přeložitelný "airlanding", protože tehdy je prostě dopravovali kluzákama. Dneska se používají vrtulníky, takže třebas 1. aeromobilní divize měla ve svým stavu jednotky pěchoty které neměly žádný padákový výcvik, ale na místo lítaly mixérama (slavní Lovci lebek - 1. rota 9. jízního pluku nebo chcete-li 1st Squadron 9th Cavalry regiment).

          Čeština nám v tom dělá bordel, pojem "výsadkový" (výsadková operace, výdasková divize) používá v rámci větších jednotek a operací jako překlad "airborne", ale v případě "parašutistů" se používá pojem "výsadkář" jako překlad anglickýho "paratrooper", což je ovšem vysloveně slovo pro chlápka s padáčkem, podle logiky věci by měl ale zahrnovat i kluky co jsou dopravovaní érama/mixérama. V lidový slovesnosti se používal výraz "paragán", což je vlastně přesnější (a historickej, sousedama ovlivněnej výraz padákový myslivec).

        • Scotty
          12:09 12.05.2020

          /alexa123/
          Moja otázka teda znie - sú helikoptéry a konvertoplány určené na padákové výsadky?
          Samozřejmě že ano.