JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na zbraně

Eurofigher Typhoon
Foto: Eurofighter Typhoon s plnou výzbrojí / Eurofighter - G. Lee

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V druhé části se zaměříme na výzbroj jednotlivých letounů uvažovaných pro potřeby Vzdušných sil ČR.



Výzbroj – kam s ní?

Jedním z nejdůležitějších parametrů stíhacího letounu je množství, celková hmotnost a počet nesené výzbroje. V tomto ohledu jsou na tom podstatně lépe dvoumotorové stíhací letouny, které jsou zpravidla o něco větší a výkonnější, takže mají potenciál nést větší množství výzbroje i přídavných palivových nádrží.

JAS-39C/D Gripen disponuje celkem 7 pylony – jedním pod trupem a po třech pod každým křídlem (někdy je udáváno 8, pokud se počítá zaměřovací kontejner). Na pylony lze podvěsit maximálně 3 přídavné nádrže a to právě pod trup (kde nelze podvěsit žádnou zbraň) a vždy po jedné pod vnitřní pylony pod křídly.

Video: Gripen NG bude mít rozšířenou schopnost nést výzbroj / Youtube

Gripen umožňuje použití amerických střel vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9 a středního AIM-120 AMRAMM, případně francouzských obdob IRIS-T a MICA. Střely krátkého dosahu lze přitom vzhledem k nižší váze zavěsit na všechny pylony pod křídla, zatímco AIM-120 a MICA jen na vnitřní pylony pod křídly, kde je tuhost a pevnost křídla největší.  

Pod Gripen lze zavěsit také taktické protizemní střely AGM-65 Maverick, protizemní střely se středně dlouhým doletem KEPD 350 a RBS-15, které lze navíc použít proti námořním cílům. Dále je možné podvěsit čtveřici laserem naváděným pum GBU-12 Paveway II, dvojici neřízených „clustrových“ bomb Bk.90 (bomby se 72 kusy submunice) a až osm klasických neřízených pum Mark 82.

Gripen NG Foto: Gripen NG na tom bude s výzbrojí lépe, pod trupem přibydou dva další pylony pro těžkou výzbroj / Katsuhiko TOKUNAGA, Gripen

Velký výběr výzbroje u amerických strojů

Americká stíhačka F-16C/D je na tom, co se týče počtu pylonů pro přídavné nádrže a výzbroj stejně. Kromě střel americké výroby lze podvěsit také německé střely IRIS-T a izraelské Python-4. Standardní výzbrojí při air-to-air misích je však kombinace jedné nebo dvou externích palivových nádrží s příslušným počtem střel krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder a středního dosahu AIM-120 AMRAAM. Podvěsit lze také starší střely AIM-7 Sparrow.

Proti pozemním cílům ať už obrněné technice, tankům, velitelským stanovištím, radarům nebo protiletadlovým systémům lze použít taktické střely AGM-65 Maverick a také protiradarové AGM-88 HARM. Proti námořním cílům pak AGM-84 Harpoon nebo AGM-119 Penguin. Samozřejmě proti vybraným pozemním cílům lze použít i široké spektrum neřízené munice stejně tak laserem naváděné pumy.

F/A-18 je na tom pochopitelně podobně vzhledem ke své primární úloze palubního víceúčelového stíhacího letounu. Například švýcarské Hornety však schopnost nošení protizemní munice údajně zcela postrádají a jsou specializované pro mise air-to-air a vzdušný boj obecně.

F-16 Foto: F-16 v konfiguraci s přídavnými nádržemi, neřízenými bombami a střelami AIM-120 / Katsuhiko TOKUNAGA, Gripen



Síla dvoumotorových stíhacích letounů

Právě v nosnosti výzbroje se projevuje výhoda dvoumotorových letounů. Eurofighter Typhoon dokáže nést výzbroj celkem na 13 pylonech, z toho 5 pod trupem a po 4 pod křídly. I při konfiguraci s trojicí přídavných nádrží je možné podvěsit zároveň střely krátkého i středního doletu společně s protizemní municí.

Mezi podporované protiletecké střely patří AIM-9 Sidewinder, AIM-132 ASRAAM, AIM-120 AMRAAM a IRIS-T. Typickou protizemní munici pak tvoří laserem naváděné bomby Paveway a JDAM. Zástupcem protizemních střel je Taurus KEPD 350 a do budoucna se chystá celá řada dalších.

Rafale

Foto: Dassault Rafale s dvojicí přídavných nádrží a střel MICA na koncích křídel / mashleymorgan, Flickr



Francouzský Rafale se samozřejmě zaměřuje na zbraňové systémy francouzské výroby. Hlavní protileteckou výzbroj tak krom kanónu tvoří střely středního dosahu MICA (Missile d’interception et de combat aérien) a krátkého dosahu R.550 Magic. Do budoucna se také počítá stejně jako u všech evropských stíhacích letounů s implementací zbraňového systému střely Meteor dlouhého dosahu.

Z protizemní munice pak lze jmenovat Apache a Storm Shadow určené k ničení vzletových ploch, AASM (Air-to-Ground Modular Weapon) a GBU-12 Paveway II určené k přesným úderům na pozemní cíle a protilodní střelu Exocet.

V případě výzbroje tedy nelze jednoznačně říci, jaký letoun je na tom nejlépe. F-16 poskytuje možnost nést nejširší paletu zbraní a Rafale s Typhoonem mají schopnost nést největší a nejtěžší počet zbraní.

S ohlédnutím na potřeby Armády České republiky se opět musíme zamyslet nad možnými úkoly budoucího českého stíhače. V případě vzdušného patrolování bohatě stačí nižší nosnost Gripenu. Pokud bude mít Armáda ČR větší ambice, vhodnější bude asi jiný letoun. Nesmíme však zapomenout na fakt, že roli útočného letounu hraje v českém letectvu L-159 ALCA, což ulehčuje práci budoucímu stíhači.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

X-47B poprvé na letadlové lodi

Na konci listopadu poprvé odstartoval pomocí katapultu bezpilotní palubní letoun X-47B. Ve stejné ...

JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na výkon

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ...

JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na dolet

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ...

Armáda ČR se zajímá o nejnovější radarové systémy společnosti ERA

V posledním listopadovém týdnu přivítala pardubická společnost ERA na oficiální návštěvě náčelníka ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Argonaut
    16:58 14.12.2012

    Patrně máte na mysli zákaz kazetové munice na základě Úmluvy o zákazu použití kazetové munice (dohoda z Osla). Čl. 2 specifikuje co vše je zahrnuto a co ne. Viz: ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Patrně máte na mysli zákaz kazetové munice na základě Úmluvy o zákazu použití kazetové munice (dohoda z Osla). Čl. 2 specifikuje co vše je zahrnuto a co ne. Viz: http://www.epravo.cz/_dataPubl...

    Největším problémem je, že signatáři nejsou největší producenti. Podobně jako u Ottawské konvence.
    Skrýt celý příspěvek

  • Voodoo
    16:36 14.12.2012

    Hu: Díky za potvrzení.

    Hu: Díky za potvrzení.

  • liberal shark
    14:40 14.12.2012

    Troufám si tvrdit, že AČR není tak bohatá, aby dlouhodobě provozovala jednoúčelové letouny. Proto bychom se měli zaměřit na využití všech schopností moderních bojových letadel - ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Troufám si tvrdit, že AČR není tak bohatá, aby dlouhodobě provozovala jednoúčelové letouny. Proto bychom se měli zaměřit na využití všech schopností moderních bojových letadel - tedy A2A, A2G i vzdušný průzkum, eventuálně elektronický boj. Také doufám, že v budoucím tendru budou vystupovat jen ty nejnovější verze uvedených letadel, které poskytnou nejdelší morální životnost a nejširší spektrum integrované výzbroje a vybavení.
    Skrýt celý příspěvek

  • Coffin Corner
    14:17 14.12.2012

    Možná se pletu, ale kdysi jsem četl, že zákaz kazetových pum se vztahuje pouze na varianty se submunicí proti živé síle. Protipancéřová a proti zodolněným cílům se může používat ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Možná se pletu, ale kdysi jsem četl, že zákaz kazetových pum se vztahuje pouze na varianty se submunicí proti živé síle. Protipancéřová a proti zodolněným cílům se může používat dál. Že se blbě dokazuje která byla vlastně použita, je věc jiná...
    Skrýt celý příspěvek

  • Michal Polák
    13:54 14.12.2012

    Tak zákaz používání katetových pum nepodepsaly všechny státy. Za další jejich použití v tomto případě není proti živé síle jako spíše vzletovým plochám. Jak jinak je efektivně a ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Tak zákaz používání katetových pum nepodepsaly všechny státy. Za další jejich použití v tomto případě není proti živé síle jako spíše vzletovým plochám. Jak jinak je efektivně a rychle zničit než právě clusterem?
    Skrýt celý příspěvek

  • HU
    13:42 14.12.2012

    Voodoo: ..ano je to tak. Tez opakovany vzlet je nekde jinde. Taktez potreba pozemniho personalu pri priprave k letu je to 1:3 ve prospech JAS39 :-)

    Voodoo: ..ano je to tak. Tez opakovany vzlet je nekde jinde. Taktez potreba pozemniho personalu pri priprave k letu je to 1:3 ve prospech JAS39 :-)

  • Voodoo
    12:59 14.12.2012

    Doufám, že se v některých příštích srovnávacích článcích budou autoři věnovat i ekonomice provozu jednotlivých letounů. Taky jsem prozatím nikde neviděl zmínku o nákladech na ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Doufám, že se v některých příštích srovnávacích článcích budou autoři věnovat i ekonomice provozu jednotlivých letounů. Taky jsem prozatím nikde neviděl zmínku o nákladech na přeškolení letového a ostatního personálu a další materiální náklady, které by v případě zavedení nového typu letounu následovaly, a které by jistě nebyly nízké.

    Nedávno se ke mě doneslo zajímavé nepotvrzené srovnání letounu JAS-39 Gripen a F-16 Fighting Falcon v rychlosti odstartování v případě hotovosti. Nemám k dispozici přesná čísla, ale v momentě kdy F-16 dokončí proces nahození motorů, bude údajně už Gripen ve vzduchu. Věřím, že i srovnání podobných vlastností na základě více podložených informací by pro čtenáře bylo velmi zajímavé.
    Skrýt celý příspěvek

  • Jan Mattauch
    11:36 14.12.2012

    Kubec:
    Mezinárodními úmluvami jsou vázány jen signatářské státy... a to zdaleka nejsou všechny státy světa. Vlastně to bude spíš menšina států...

    Kubec:
    Mezinárodními úmluvami jsou vázány jen signatářské státy... a to zdaleka nejsou všechny státy světa. Vlastně to bude spíš menšina států...

  • Kubec
    11:23 14.12.2012

    trochu mě v článku zaráží ta schopnost nést clusterbomby. Pokud vím, tak jsou mezinárodní úmluvou bomby se submunicí zakázané

    trochu mě v článku zaráží ta schopnost nést clusterbomby. Pokud vím, tak jsou mezinárodní úmluvou bomby se submunicí zakázané