JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na zbraně

Eurofigher Typhoon
Foto: Eurofighter Typhoon s plnou výzbrojí / Eurofighter - G. Lee

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V druhé části se zaměříme na výzbroj jednotlivých letounů uvažovaných pro potřeby Vzdušných sil ČR.



Výzbroj – kam s ní?

Jedním z nejdůležitějších parametrů stíhacího letounu je množství, celková hmotnost a počet nesené výzbroje. V tomto ohledu jsou na tom podstatně lépe dvoumotorové stíhací letouny, které jsou zpravidla o něco větší a výkonnější, takže mají potenciál nést větší množství výzbroje i přídavných palivových nádrží.

JAS-39C/D Gripen disponuje celkem 7 pylony – jedním pod trupem a po třech pod každým křídlem (někdy je udáváno 8, pokud se počítá zaměřovací kontejner). Na pylony lze podvěsit maximálně 3 přídavné nádrže a to právě pod trup (kde nelze podvěsit žádnou zbraň) a vždy po jedné pod vnitřní pylony pod křídly.

Video: Gripen NG bude mít rozšířenou schopnost nést výzbroj / Youtube

Gripen umožňuje použití amerických střel vzduch-vzduch krátkého dosahu AIM-9 a středního AIM-120 AMRAMM, případně francouzských obdob IRIS-T a MICA. Střely krátkého dosahu lze přitom vzhledem k nižší váze zavěsit na všechny pylony pod křídla, zatímco AIM-120 a MICA jen na vnitřní pylony pod křídly, kde je tuhost a pevnost křídla největší.  

Pod Gripen lze zavěsit také taktické protizemní střely AGM-65 Maverick, protizemní střely se středně dlouhým doletem KEPD 350 a RBS-15, které lze navíc použít proti námořním cílům. Dále je možné podvěsit čtveřici laserem naváděným pum GBU-12 Paveway II, dvojici neřízených „clustrových“ bomb Bk.90 (bomby se 72 kusy submunice) a až osm klasických neřízených pum Mark 82.

Gripen NG Foto: Gripen NG na tom bude s výzbrojí lépe, pod trupem přibydou dva další pylony pro těžkou výzbroj / Katsuhiko TOKUNAGA, Gripen

Velký výběr výzbroje u amerických strojů

Americká stíhačka F-16C/D je na tom, co se týče počtu pylonů pro přídavné nádrže a výzbroj stejně. Kromě střel americké výroby lze podvěsit také německé střely IRIS-T a izraelské Python-4. Standardní výzbrojí při air-to-air misích je však kombinace jedné nebo dvou externích palivových nádrží s příslušným počtem střel krátkého dosahu AIM-9 Sidewinder a středního dosahu AIM-120 AMRAAM. Podvěsit lze také starší střely AIM-7 Sparrow.

Proti pozemním cílům ať už obrněné technice, tankům, velitelským stanovištím, radarům nebo protiletadlovým systémům lze použít taktické střely AGM-65 Maverick a také protiradarové AGM-88 HARM. Proti námořním cílům pak AGM-84 Harpoon nebo AGM-119 Penguin. Samozřejmě proti vybraným pozemním cílům lze použít i široké spektrum neřízené munice stejně tak laserem naváděné pumy.

F/A-18 je na tom pochopitelně podobně vzhledem ke své primární úloze palubního víceúčelového stíhacího letounu. Například švýcarské Hornety však schopnost nošení protizemní munice údajně zcela postrádají a jsou specializované pro mise air-to-air a vzdušný boj obecně.

F-16 Foto: F-16 v konfiguraci s přídavnými nádržemi, neřízenými bombami a střelami AIM-120 / Katsuhiko TOKUNAGA, Gripen



Síla dvoumotorových stíhacích letounů

Právě v nosnosti výzbroje se projevuje výhoda dvoumotorových letounů. Eurofighter Typhoon dokáže nést výzbroj celkem na 13 pylonech, z toho 5 pod trupem a po 4 pod křídly. I při konfiguraci s trojicí přídavných nádrží je možné podvěsit zároveň střely krátkého i středního doletu společně s protizemní municí.

Mezi podporované protiletecké střely patří AIM-9 Sidewinder, AIM-132 ASRAAM, AIM-120 AMRAAM a IRIS-T. Typickou protizemní munici pak tvoří laserem naváděné bomby Paveway a JDAM. Zástupcem protizemních střel je Taurus KEPD 350 a do budoucna se chystá celá řada dalších.

Rafale

Foto: Dassault Rafale s dvojicí přídavných nádrží a střel MICA na koncích křídel / mashleymorgan, Flickr



Francouzský Rafale se samozřejmě zaměřuje na zbraňové systémy francouzské výroby. Hlavní protileteckou výzbroj tak krom kanónu tvoří střely středního dosahu MICA (Missile d’interception et de combat aérien) a krátkého dosahu R.550 Magic. Do budoucna se také počítá stejně jako u všech evropských stíhacích letounů s implementací zbraňového systému střely Meteor dlouhého dosahu.

Z protizemní munice pak lze jmenovat Apache a Storm Shadow určené k ničení vzletových ploch, AASM (Air-to-Ground Modular Weapon) a GBU-12 Paveway II určené k přesným úderům na pozemní cíle a protilodní střelu Exocet.

V případě výzbroje tedy nelze jednoznačně říci, jaký letoun je na tom nejlépe. F-16 poskytuje možnost nést nejširší paletu zbraní a Rafale s Typhoonem mají schopnost nést největší a nejtěžší počet zbraní.

S ohlédnutím na potřeby Armády České republiky se opět musíme zamyslet nad možnými úkoly budoucího českého stíhače. V případě vzdušného patrolování bohatě stačí nižší nosnost Gripenu. Pokud bude mít Armáda ČR větší ambice, vhodnější bude asi jiný letoun. Nesmíme však zapomenout na fakt, že roli útočného letounu hraje v českém letectvu L-159 ALCA, což ulehčuje práci budoucímu stíhači.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

X-47B poprvé na letadlové lodi

Na konci listopadu poprvé odstartoval pomocí katapultu bezpilotní palubní letoun X-47B. Ve stejné době byl další prototyp umístěn na palubu americké letadlové lodě USS Harry S. Truman. Jedná se o velký pokrok ve vývoji, jelikož větší bezpilotní letouny prozatím startovaly jen ze země. První vzlet z paluby se má uskutečnit v příštím roce.

JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na výkon

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V první části se zaměříme na výkony jednotlivých letounů uvažovaných pro potřeby Vzdušných sil ČR. V dalších dílech se poté podrobně zaměříme na další vlastnosti (dolet, výzbroj) jednotlivých letounů.

JAS-39 Gripen a jeho konkurence, zaměřeno na dolet

JAS-39 Gripen samozřejmě není jediným stíhacím letounem na evropském nebi. Různé země využívají k ochraně svého vzdušného prostoru i k jiným účelům celou řadu konkurentů ať už evropské nebo mimoevropské výroby. V druhé části se zaměříme na dolet jednotlivých letounů uvažovaných pro potřeby Vzdušných sil ČR.

Armáda ČR se zajímá o nejnovější radarové systémy společnosti ERA

V posledním listopadovém týdnu přivítala pardubická společnost ERA na oficiální návštěvě náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, generálporučíka Petra Pavla a jeho tým. Hlavním tématem společného setkání bylo představení společnosti a alternativních možností radiolokace, jejichž výzkumu a vývoji se ERA věnuje a které se do budoucna mohou stát významnou součástí protivzdušné obrany jednotlivých států NATO.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • Argonaut
    16:58 14.12.2012

    Patrně máte na mysli zákaz kazetové munice na základě Úmluvy o zákazu použití kazetové munice (dohoda z Osla). Čl. 2 specifikuje co vše je zahrnuto a co ne. Viz: http://www.epravo.cz/_dataPublic/sbirky/2012/sb0012-2012m.pdf

    Největším problémem je, že signatáři nejsou největší producenti. Podobně jako u Ottawské konvence.

  • Voodoo
    16:36 14.12.2012

    Hu: Díky za potvrzení.

  • liberal shark
    14:40 14.12.2012

    Troufám si tvrdit, že AČR není tak bohatá, aby dlouhodobě provozovala jednoúčelové letouny. Proto bychom se měli zaměřit na využití všech schopností moderních bojových letadel - tedy A2A, A2G i vzdušný průzkum, eventuálně elektronický boj. Také doufám, že v budoucím tendru budou vystupovat jen ty nejnovější verze uvedených letadel, které poskytnou nejdelší morální životnost a nejširší spektrum integrované výzbroje a vybavení.

  • Coffin Corner
    14:17 14.12.2012

    Možná se pletu, ale kdysi jsem četl, že zákaz kazetových pum se vztahuje pouze na varianty se submunicí proti živé síle. Protipancéřová a proti zodolněným cílům se může používat dál. Že se blbě dokazuje která byla vlastně použita, je věc jiná...

  • Michal Polák
    13:54 14.12.2012

    Tak zákaz používání katetových pum nepodepsaly všechny státy. Za další jejich použití v tomto případě není proti živé síle jako spíše vzletovým plochám. Jak jinak je efektivně a rychle zničit než právě clusterem?

  • HU
    13:42 14.12.2012

    Voodoo: ..ano je to tak. Tez opakovany vzlet je nekde jinde. Taktez potreba pozemniho personalu pri priprave k letu je to 1:3 ve prospech JAS39 :-)

  • Voodoo
    12:59 14.12.2012

    Doufám, že se v některých příštích srovnávacích článcích budou autoři věnovat i ekonomice provozu jednotlivých letounů. Taky jsem prozatím nikde neviděl zmínku o nákladech na přeškolení letového a ostatního personálu a další materiální náklady, které by v případě zavedení nového typu letounu následovaly, a které by jistě nebyly nízké.

    Nedávno se ke mě doneslo zajímavé nepotvrzené srovnání letounu JAS-39 Gripen a F-16 Fighting Falcon v rychlosti odstartování v případě hotovosti. Nemám k dispozici přesná čísla, ale v momentě kdy F-16 dokončí proces nahození motorů, bude údajně už Gripen ve vzduchu. Věřím, že i srovnání podobných vlastností na základě více podložených informací by pro čtenáře bylo velmi zajímavé.

  • Jan Mattauch
    11:36 14.12.2012

    Kubec:
    Mezinárodními úmluvami jsou vázány jen signatářské státy... a to zdaleka nejsou všechny státy světa. Vlastně to bude spíš menšina států...

  • Kubec
    11:23 14.12.2012

    trochu mě v článku zaráží ta schopnost nést clusterbomby. Pokud vím, tak jsou mezinárodní úmluvou bomby se submunicí zakázané