Jihokorejské dilema ‒ mít či nemít jaderné zbraně?

Jihokorejské dilema ‒ mít či nemít jaderné zbraně?
Lidé na nádraží v Soulu sledují televizní záběry ze severokorejského raketového testu / Jong Yeon-Je, AFP (Zvětšit)

Ačkoli se hrozba šíření jaderných zbraní v posledních desetiletích soustředila na KLDR a Írán, nebylo tomu tak vždy. V 60. letech 20. století se Spojené státy obávaly, že si tyto zbraně obstarají také jejich asijští a evropští spojenci. Podle tehdejších představitelů amerických zpravodajských služeb v polovině 70. let na světě mohlo být deset až 15 jaderných mocností, včetně Austrálie, Itálie, Japonska, Jižní Koreje, Německa a Turecka.

Smlouva o nešíření jaderných zbraní byla navržena tak, aby této možnosti zabránila. Od jejího podpisu v roce 1968 pouze čtyři země (Indie, Izrael, Pákistán a Severní Korea) získaly a udržely si jaderné síly pod národní kontrolou. I Jižní Korea si v 70. letech minulého století krátce pohrávala s myšlenkou vývoje vlastních zbraní, nakonec se však, podobně jako další spojenci USA, spokojila s rozšířením amerického jaderného deštníku na své území. Spojené státy umístily taktické jaderné zbraně na jihokorejské základny v 50. letech 20. století, kde se nacházely čtyři desetiletí. Počátkem 90. let byly v návaznosti na odzbrojovací dohodu se Sovětským svazem, a také na snahu tehdejší vlády v Soulu podpořit usmíření s KLDR, z Jižní Koreje staženy.

Americký jaderný deštník, tj. možnost použití jaderných zbraní za své spojence, představuje slib ochrany zájmů jiných zemí, které mají existenční význam pro Spojené státy. Tato forma odstrašení s velkou pravděpodobností funguje, pokud protivník nedisponuje jadernými zbraněmi nebo pokud je význam spojence pro Washington přinejmenším stejně tak veliký, jako pro soupeře s jadernými zbraněmi. Otázkou zůstává, jaká intenzita konfliktu stojí za použití jaderných zbraní na Korejském poloostrově a za riziko odvetného raketového útoku na americké území.

Od roku 2006, kdy KLDR provedla první test jaderných zbraní, jihokorejská veřejnost a konzervativní politici soustavně vyjadřují obavy o národní bezpečnost Jižní Koreje. Politici předních konzervativních stran zpochybňovali a zpochybňují důvěryhodnost amerického odstrašení a nabízejí jako řešení návrat jaderných zbraní na jihokorejské území. K pocitu nejistoty Soulu přispělo i rozhodnutí bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušit společná vojenská cvičení. Ten navíc požadoval, aby Jižní Korea pětinásobně zvýšila částku, kterou platí za přítomnost desetitisíců amerických vojáků na Korejském poloostrově.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin! Chci PREMIUM účet

Související články

Jižní Korea: Ponorková velmoc východní Asie

Jihokorejské námořnictvo se z pobřežních obranných sil změnilo na geopolitický nástroj světového ...

Jihokorejská stíhačka KF-21 Boramae vzlétne v roce 2022

V sídle jihokorejské letecké společnosti Korean Aerospace Industries (KAI) v Sacheonu byl poprvé ...

PREMIUM Jižní Korea otestovala ponorkovou balistickou střelu K-SLBM

Před pár dny jihokorejská útočná ponorka Dosan Ahn Chang-ho (SS-083) vůbec poprvé vypustila ...

Jihokorejský tank K2NO v Norsku

Do Norska před několika dny dorazily dva jihokorejské tanky K2NO. Jedná se o norskou variantu tanku ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.