Jihokorejský tisk: Tank K2 Black Panther favoritem polské armády

Jihokorejský tisk: Tank K2 Black Panther favoritem polské armády
K2 Black Panther / Simta, CC BY-SA 3.0 (Zvětšit)

Jihokorejský tank K2 Black Panther (resp. odvozená polonizovaná verze) je údajně v polském tendru na 800 nových tanků hlavním favoritem. Tvrdí to alespoň na základě svých nejmenovaných zdrojů jihokorejský list The Korean News.

Dle The Korean News se jihokorejská společnost Hyundai Rotem snaží uzavřít s polskou stranou tankový vývojový projekt v hodnotě devět miliard dolarů (není ale jasné, co vše tato cena obsahuje). Výsledkem má být nový jihokorejsko-polský tank vycházející z K2 Black Panther nebo využívající jeho konstrukční celky. Ostatně podobnou spolupráci Soul navázal s Ankarou při vývoji nového tureckého tanku Altay.

„Očekává se, že projekt oficiálně odstartuje v první polovině letošního roku a rozhodně se tohoto procesu zúčastníme. Celý projekt je rozdělen do dvou etap, pro výrobu celkem 800 tanků,“ uvedl nejmenovaný činitel Hyundai Rotem pro The Korean News. Předběžné plány údajně počítají se začátkem výroby v roce 2023.

K2 Black Panther je nejmodernější tank současnosti, ale má také své nevýhody. Polsko při vývoji své verze se jistě zaměří například na uložení munice. K2 je vybaven nabíjecím automatem se zásobou 16 kusů nábojů. Dalších 24 kusů munice se ale z hlediska bezpečnosti nevhodně nachází v korbě. Problémem je také slabý boční pancíř věže a také skutečnost, že Black Panther je navržen pro menší jihokorejské vojáky.


3D model věže K2 Black Panther s patrným slabým pancéřováním na bocích; větší foto / Hyundai Rotem

První zmínka o možnosti akvizice tanků K2 Black Panther zazněla během polské výstavy MSPO 2018 v Kielcích. Na výstavě polská společnost HCP (Hipolit Cegielski Poznań), společně s Hyundai Rotem, představila model tanku K2 Black Panther. Zajímavé je, že obě firmy sdílely stánek s českou Czechoslovak Group (CSG). Mimochodem CSG společně s HCP propagují na polském trhu české vozidlo Patriot.

Podle tehdejšího vyjádření zástupců firmy HCP sice polská armáda provozuje tanky Leopard 2, ale jihokorejský tank je o 35 let mladší konstrukce.

Varšava již několik let hledá nový hlavní bojový tank v rámci programu Vlk (Wilk). Polská armáda požaduje 800 tanků, což ale neznamená, že Polsko skutečně takový počet tanků nakoupí ‒ záleží především na politicích, ekonomice a prioritách dalších složek Ozbrojených sil Polské republiky.

´
K2 Black Panther na MSPO 2018; větší foto / Jan Grohmann

Nové tanky Vlk v polské armádě nahradí nejdříve letité T-72M1, poté modernizované PT-91, posléze tanky Leopard 2A5 a v delším časovém horizontu Leopardy 2PL (modernizované Leopardy 2A4).

Vždy je ale nutné myslet na peníze ‒ pokud vezmeme průměrnou cenu moderního tanku sedm až deset milionů dolarů, náklady na pořízení 800 tanků mohou dosáhnout 5,6 miliardy až osm miliard dolarů (128 miliard až 183 miliard Kč). Další miliardy dolarů ale spolkne vývoj tanku podle polských požadavků, stavba provozního zázemí, investice do průmyslové základny, nákup munice a samozřejmě provozní náklady.

Spekulace (a námět do diskuze) – v rozmezí deseti let, řekněme 2023 až 2033, tak klidně můžeme mluvit o komplexní investici 15 miliard dolarů (343 miliard Kč). 

Pokud přitom mluvíme o výrobě, tak při dokončení výroby tanků ve smysluplném časovém horizontu musí polský průmysl vyrábět několik desítek špičkových tanků ročně. To vyžaduje multimiliardové investice do polské průmyslové základny. Navíc, čím rychleji se budou tanky vyrábět, tím jsou nejen nutné větší investice do výroby, ale tím také roste problém, co si počít s velmi drahou výrobní linkou (a zaměstnanci) po konci výroby.

Mimochodem jihokorejský průmysl v rámci první výrobní dávky v letech 2014 až 2015 vyrobil 100 tanků a v rámci druhé 2019 až 2020 106 tanků. Nyní se očekává objednávka třetí série asi 100 tanků. Tedy i velmi silný jihokorejský průmysl vyrábí zhruba 50 tanků K2 ročně.


Black Panther

Na druhou stranu Jižní Korea a Polsko mohou uzavřít stejný model spolupráce, jako u samohybných houfnic Krab. Tyto polské houfnice využívají podvozky z jihokorejských houfnic K9 od jihokorejské společnosti Hanwha Defense ‒ část podvozků byla vyrobená přímo v Jižní Koreji, většina v licenci v polském podniku HSW (Huta Stalowa Wola).

Pro jihokorejské řešení také mluví fakt, že Polsko nemá moc na výběr, a to zejména kvůli přenesení výroby a know-how do polského průmyslu. Pokud se nezmění polská pro-americká vláda, můžeme zřejmě vyřadit z tendru tanky Leopard 2.

Proti německému řešení je navíc několik objektivních důvodů ‒ konstrukce tanku Leopard 2 spadá do 70. let minulého století, jedná se o těžký tank a navíc Německo nemá zájem Polsku zpřístupnit nejmodernější tankové technologie (viz kauza projekt MGCS).

V případě amerického Abramsu jsou problémy obdobné, tedy velká hmotnost a konstrukce spadající do 70. let minulého století. Vždyť nové polské tanky zůstanou v polské armádě minimálně do roku 2060.

Hmotnost obrněných vozidel je pro polskou armádu naprosto zásadní, což lze demonstrativně dokázat na takticko-technických parametrech bojového vozidla pěchoty Borsuk. U Borsuku jsou plavbyschopnosti podřizovány další parametry.


Jihokorejská armáda postupně nakoupí až 1000 tanků K2 Black Panther

Důvod je ten, že na strategickém směru západ-východ protínají Polsko stovky vodních toků a především hlavní řeka Visla a vlévající se toky Narrew, Bug, Pilica, Wieprz a San. Hmotnost vozidel je klíčová, nejen kvůli nutnosti překonávat vodní toky, ale také kvůli nízké únosnosti terénu v povodích četných polských řek.

V tomto má výhodu se svou bojovou hmotností 55 tun právě jihokorejský K2 Black Panther a ještě více ruské tanky. Nejrozšířenější aktivní tank ruské armády T-72B3 má bojovou hmotnost pouze 46 tun.

Naopak nejnovější verze M1A2C Abrams má bojovou hmotnost 66,8 tun. V případě Leopard 2A6 se uvádí 62,4 tuny, ale u Leopard 2A7 pouze hmotnostní kategorie MLC 70 dle alianční normy STANAG 2021. MLC 70 se dá zjednodušeně popsat jako nosnost 63,5 tuny pro pásová vozidla a 73 tun pro kolové soupravy.

Je ale nutné si uvědomit, že jde o holé verze tanků. Další systémy (např. zbraňové stanice) přidávají další stovky kilogramů, nemluvě o hmotností rezervě pro budoucí modernizace. V současné době jsou již například nutností aktivní systémy ochrany APS (Active Protection Systems) ‒  izraelský APS Trophy pro tanky přitom váží 800 kg.

Nakonec to nejdůležitější ‒ pro Polsko není jiná cesta, než vybudovat vlastní tankový průmysl a nakoupit stovky tanků, tedy alespoň podle geopolitických úvah zaznívající ve veřejné diskusi v Polsku. Podle těchto diskuzí Polsko potřebuje silnou armádu, aby mohlo čelit ruskému tlaku z východu a udrželo si nezávislost, stabilitu a prosperitu na tzv. balticko-černomořském mostu.

Zdroj: The Korean News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Stíhačky F-35B Lightning II pro japonské a jihokorejské námořnictvo

Japonské a jihokorejské námořnictvo se zajímá o víceúčelové stíhačky F-35B Lightning II s krátkým ...

Prvních 250 tanků Altay pro tureckou armádu

Prezident turecké Kanceláře obranného průmyslu (SSB) Ismail Demir s firmou BMC podepsal v pátek ...

Polonizovaný K2 Black Panther: Korejský tank pro Polsko

V reportáži o polské vojenské výstavě MSPO 2018 jsme informovali o zájmu Jižní Koreje dodávat do ...

Turecký průmysl ukázal sériový tank Altay T.1

Během vojenské výstavy IDEF 2019 (International Defence Industry Fair 2019) v Istanbulu turecká ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Rase
    19:25 04.02.2020

    Tak prezident Duda při návštěvě Macrona ve Varšavě zmínil, že Polsko má zájem se podílet na výrobě tanku MGCS. Tedy Korejci to ještě nemají jisté a bude zajímavé vyčkat na reakci Nexteru, KMW a Rheinmetallu...

    http://zbiam.pl/polska-chce-do...

  • Tecka
    09:15 03.02.2020

    Kolejny artykuł ze strony niemieckiej , dzień przed wizytą Macron w Polsce. Po naszej stronie „euforia” raczej opadła i nie ma już takiej „wiary w sukces” współpracy jak dwa lata temu. Problemy z modernizacją 2PL i opóźnienia ze strony niemieckiej też mają wpływ. Trudno oczekiwać , ze coś ugramy..zobaczymy co będzie dalej : https://www.offiziere.ch/?p=37...

  • PetrTechnik
    17:52 29.01.2020

    Zase dostanu nálož mínusů a bouři nevole, ale myslím si, že do budoucna se bude muset AČR obejít bez MBT. Spíše ,lze očekávat jednotky typu MPF (Griffin):
    1. Nebude politická vůle a finance, protože v horizontu 15let se budou muset řešit důchody, stavba JE a zdravotnictví.
    2. Množství potenciálních MBT těžko bude větší než několik desítek kusů a jeho přínos do k obraně ČR vzhledem k její velikosti a jako příspěvek sil NATO, dost diskutabilní.
    3. Myslím si ,že AČR bude řešit v daném horizontu letectvo, PVO, vlastní výzbroj a výstroj vojáků, včetně navýšení jejich počtu a ostatní vozidla.

    • Scotty
      18:04 29.01.2020
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      Český příspěvek do NATO je těžká mechanizovaná brigáda. Ta musí mít ve své struktuře tanky. Pokud má být někdy 7.MB certifikovaná pro NATO bez tanků to nepůjde. Je otázka jestli by byl lehký tank o tolik levnější aby vyvážil problémy s jeho zapojením do standardní těžké brigády. Trofnu si tvrdit že ne, navíc při počtu cca. 40 kusů by byla úspora zanedbatelná a omezení možností jejich nasazení značné.

      • PetrTechnik
        18:19 29.01.2020

        Nikde není pevně stanoveno, že se požadavky NATO změní. Nikdo vlastně neví , jaké jsou požadavky na MBT ze strany AČR , pokud to někde je psáno, prosím odkaz.
        Pokud budeme čekat na Eurotank, tak zase nevíme, jestli jeho cena nebude výrazně vyšší než Eurotanku nebo úpravy třeba K2. Pokud budeme mít 40 MBT ,tak nasazení schopných jich bude trvale sotva 30. Co s takovým množstvím? Pokud jich někam pošleme s jednotkami NATO, tak během půl hodiny může být po nich. Doma zůstane torzo. Mně to prostě nevychází , kromě jediného efektu , a to je zachování fragmentu MBT.

        • Scotty
          19:21 29.01.2020
          Oblíbený příspěvek

          MBT je jednoduše MBT, není to Griffin nebo BVP s kanónem. Jaké budou požadavky AČR je v této chvíli irelevantní. Ty se možná už definují někde na GŠ, ovšem bude silně záležet na tom co bude ve chvíli spuštění tendru k dispozici. Pro nás bude ideální pokud bude v době akvizice co možná nejširší výběr.
          V KVAČR se o tancích píše toto, do milníku 2025 dojde k prodloužení životnosti T-72M4CZ. Nákup MBT je až v milníku 2030, predikovat jaké tanky budou v tu chvíli k dispozici dost dobře nejde.
          Mě vychází to že v struktuře 7.MB musí zůstat tanky, ideálně tedy MBT. Pokud tedy bude 7.MB vyslána v rámci kolektivní obrany zůstanou v republice T72M4CZ jako výzbroj tankových rot AZ.

          • Rase
            10:00 02.02.2020

            Pokud může být za MBT považován T-72, tak nevidím důvod, proč by za něj nemohl být považován i Griffin (konkrétně).

          • vixl
            14:56 02.02.2020

            Rase
            griffin 28 tun, t-72 40-50 tun

          • Rase
            17:54 02.02.2020

            vixl:
            jop to beru, máš pravdu.

          • Jirosi
            12:54 03.02.2020

            On je hlavně rozdíl v tom, že dnes T-72 plni funkci MBT na hraně.
            Pokud by se pokračovalo dál, tak za 10-20-30 .let bude naprosto nedostatečná.
            My tu přece neřešíme nové vozidla pro zítra při jejich ceně, ale pro delší dobu.

            Stejnou otázkou je, když si vezmeme "Grifin/BVP-12" nejsou ty konstrukce
            zatížené až na doraz? Co se stane pokud na ně budeme muset dát 130-140 mm dělo, případně jiné zásadní zlepšení?

        • Jirosi
          18:32 30.01.2020

          Co z toho neplatí pro 30-40 ks MPF?
          + menší životnost na bojišti
          + ztráta těžké podpory na bojišti, to je ten důvod proč armády mají tanky. Těžší jednotky měli na bojišti vždy převahu.

      • darkstyle
        19:30 29.01.2020

        Scotty

        Omyl nemusí, pozrite si príslušnú normu stanag na težku mechanizovanú brigádu..
        Budete sám prekvapený..

        • Scotty
          20:00 29.01.2020

          Vždy jsem narážel na to že pro plnohodnotnou těžkou brigádu je tank nezbytný. Ovšem rád se nechám poučit. Ve které normě STANAG tohle řeší? Je v nějaké armádě NATO těžká brigáda bez tanků?

          • darkstyle
            11:28 30.01.2020

            Scotty

            Samozrejme:
            Najväčší koncepčný problém je však inde. Vydra je výzbroj pre strednú brigádu expedičného typu. Jej vytvorenie bolo v našich záväzkoch NATO od roku 2004(!). Po Kryme sa však priority NATO zmenili a od minulého roku sme prijali záväzok na vytvorenie ťažkej brigády, určenej prioritne pre obranu nášho územia a spojencov.
            Jej štandardy Vydra vôbec nespĺňa. Požadovaná je napríklad ochrana Level 5.

            https://www.armadninoviny.cz/s...

            https://en.wikipedia.org/wiki/...

            Takže toto sú normy.. Akonáhle máš stanag 5 na vozidle, tak si splnil..
            Puma má viac ako stanag 5 na sebe. A s prídavným plátovaním sa k nej vedia dopracovať aj iné vozidlá.

            Jedná vec je formálne niečo splniť a úplne iná vybudovať armádu schopnú sa reálne aj brániť. A koncepcia armády môže byť rôzna - ukáž mi 2 armády v NATO, kt. majú rovnakú štruktúru, hádať sa môžme do zajtra.

          • Scotty
            13:21 30.01.2020

            darkstyle
            Ochrana Level 5 se ovšem týká BVP, ne tanku. Ve všech prohlášeních vojáků o certifikaci 7.MB se výslovně umluví o potřebě zařazení tanku do struktury brigády pro její úspěšnou certifikaci.
            Nevím o tom že by nějaký člen NATO měl certifikovanou těžkou brigádu zcela bez tanků.

          • darkstyle
            16:09 01.02.2020

            Scotty

            Môžeš prosím ťa svoje tvrdenie, že je nutné mať v ťažkej mechanizovanej brigáde podľa štandardov NATO mať tank?

            Dajaky link..

            Lebo na Slovensku vrchný predstavitelia armády to chcú prekabátiť práve tak ako som to postol v liekoch..

      • Maximus
        21:31 29.01.2020

        To Scoty:
        Lehký tank na jiné platformě než IFV pro nás opravdu nemá, naopak FSV alias "střední tank" na bázi těžkého IFV zase v těchto počtech smysl dává, protože sjednocení motoru, převodovky, senzorů by výrazně zjednodušilo a tedy zlevnilo logistiku nejen v mírové době, ale právě především ve válečném konfliktu. Kdy vlastní schopnost udržovat platformu IFV vlastními schopnostmi je mnohem cennější než pár desítek MBT servisně závislých na zahraniční firmě xxxx km daleko.

        Nesmyslná je zde neustále opakovaná mantra o "lehkých tancích", které však jsou postaveny na podvozku těžkého IFV - co balistické odolnosti jsou srovnatelné s modernizovanými tanky 3. generace. Odolnost čelního pancé´řování IFV Puma je srovnatelná s odolností čelní strany korby modernizovaného Leo2.

        Ochranné systémy typu „hard kill" také dost zamíchají kartami a jediný technologicky vyspělejší nepřítel NATO má tankové jednotky postaveny stále nejvíce na bázi T-72 a ještě dlouho to o moc lepší nebude :-)))

        • Jirosi
          12:17 30.01.2020

          "Kdy vlastní schopnost udržovat platformu IFV vlastními schopnostmi je mnohem cennější než pár desítek MBT servisně závislých na zahraniční firmě xxxx km daleko."

          Od kdy máme mít v BPV vlastní převodovku, motor, atd. Vše bude stejně dodávané jako do těch tanků ze zahraničí. My si budeme dělat maximálně 30% zakázky tzn. svaříme si korbu zkompletujeme dodané díly.

          Logisticky na frontě je sice lepší mít jeden motor, ale v zázemí máte jedinou továrnu na které vám stojí celá ArmádA. Co se stane pokud ta bude nepřítelem vyřazena?

          "Nesmyslná je zde neustále opakovaná mantra o "lehkých tancích", které však jsou postaveny na podvozku těžkého IFV - co balistické odolnosti jsou srovnatelné s modernizovanými tanky 3. generace"

          Nové tanky, se ale budou pořizovat z vyšší odolností, než měli tanky 3. gen. Proto je má smysl pořizovat. Pokud bychom měli zůstat na standartu T-72, jaký má pak smysl nové vozidlo. Případně jak by to vozidlo vypadalo za 30. let, dnešní obdoba tanku T-54/55 a nazývat to dostatečným.

    • PavolR
      18:34 29.01.2020

      1.- Politici milujú tanky, lebo ich psychologický efekt je väčší než niekoľko stoviek korún na výplatnej páske zdravotnej sestry, atď.. Mimo to je bezpečnosť obľúbená téma. A kde je vôľa, tam sú aj peniaze.
      2.- Z mnohých drobných príspevkov sa poskladá reálna obranná sila.

    • flanker.jirka
      19:04 29.01.2020

      Správně Petře, každý přece ví, že jediné co AČR citelně postrádá a potřebuje je výsadkový pluk. Za mne, chtelo by to minimálně 4 prapory MBT, pro každou brigádu dva.
      Poláci už mají zkušenosti i s provozem Leopardů, tak možná vědí více co chtít.

      • liberal shark
        14:14 30.01.2020

        Myslím, že pro AČR by mohl stačit tankový pluk se 4 -6 rotami o 14 tancích. 3-4 by byly primárně určeny pro 7.mbr a další 1 - 2 jako záloha a na podporu 4.brn v případě potřeby.

    • Rase
      19:44 29.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      Cena za lehký tank na bázi BVP / vozidlo palebné podpory, rozhodně není nějaká finanční úspora. Reálně bude stát to samé co moderní MBT ale to ostatně stojí i moderní BVP. Rozhodně nepočítejme s tím, že pořizovací cena bude nižší. Ony ty výhody jsou ale někde jinde - úspora při provozu díky stejným dílům s BVP, nižší váha atd. Pokud nám jde o 40 tanků, tak výběr je docela nevelký. Buď koupíme MBT co už mají naši sousedé (a snížíme tak cenu za provoz) - tedy Leopard 2A7V/EU (jetý nebo nový), případně pořídíme něco jako tank na bázi BVP. Schválně nezmiňuju modernizaci T-72M4CZ, což beru jako nouzovku na pár let, stejně tak jako odkup Gripenů nebo modernizaci Dan atd.

    • Maximus
      21:00 29.01.2020

      Myslím si něco podobného. Priorit pro AČR je tolik, že několik desítek MBT, jejichž praktický význam je jen k "udržení schopností" a výcviku, nemá větší smysl.

      Navíc v příštích dekádách bude penetrace "loitering munition" s podporou podstatně dokonalejší AI na budoucím bojišti podstatně výraznější a MBT bez podpory samohybných protiletadlových systémů schopných C-RAM i levně ničit roje dronů (nejpravděpodobněji laserem) bude mít ještě výrazně nižší bojovou hodnotu než nyní.

      3D tisk a technologický pokrok v oblasti baterií, AI a dalších oborech umožní bojiště zahltit množstvím dronů, které díky své schopnosti autonomně rozhodovat o volbě cílů a tedy nezávislosti na operátorovi v případě radioelektonického rušení budou představovat nejen pro MBT opravdu významnou hrozbu.

      • Rase
        21:09 29.01.2020

        Tak ony ty C-RAM, lasery a podobně dokáží stejně dobře ochránit tank jak proti PTŘS tak i "loudavé munici" (loitering munition). Klidně se může stát, že nejlepším způsobem jak zničí tank bude zase jiný tank - jelikož projektil se dostane k cíli velice rychle. Rychleji než nějaké rakety atd. Je klidně možné, že se opět rozjede honba za zvětšováním ráže (u tanků 130/140/152 mm a 50/57 mm u BVP), pak by zase měly smysl i jednostranně zaměřené tanky. Tou dobou už ale asi budou plnit tanky spíš podpůrnou funkci, než základ pozemního vojska jako v době Studené války.

        • logik
          11:28 30.01.2020

          Hmmm, pokud budou postupovat C-Ram tak, jak dosud, tak nebude u velké ráže problém se zásobou munice? Protože v takovém případě nebude často stačit první trefa, což nároky na zásobu podstatně zvedne...

          • Jirosi
            12:20 30.01.2020

            Už dnes pracují tanky z více vrstvou ochranou. Prostě se jen přidá další.

    • Maximus
      21:06 29.01.2020

      Moje reakce byla na PetrTechnik :-)

      To Rase:
      Vozidlo palebné podpory v pořizovací ceně nemusí vyjít levněji než MBT, ale pokud se pořídí v nějakém balíčku s verzemi IFV a součástkově nebude příliš odlišný (motor, převodovka, senzory) tak cena může být přece jen nižší a hlavní úspora se bude konat hlavně během provozu díky společnému servisu celé platformy a nespornou výhodu to bude mít i během dlouhodobějšího válečného nasazení (zjednodušená logistika, spotřeba PHM, výhoda manévru,..).

      • Rase
        22:39 29.01.2020

        však to i zmiňuju, jde jen o to zvolit nejlepší vhodný koncept. V podstatě šla AČR stejnou cestou i u vrtulníků, kdy bitevník AH-1 je na stejné platformě (H-1) jako transportní vrták UH-1. Pokud je opravdu jen zájem o cca 40 tanků, tak asi nemá cenu pořizovat těžké MBT. Zvlášť když na pásech nebudou ani nové houfnice. Celkově by bylo asi fajn, pokud by měla AČR jen jednu pásovou platformu .))

        • Scotty
          23:27 29.01.2020

          V takovém případě je asi nejzajímavější Rheinmetall a jejich vozidlo MGCS postavené na (nejspíš) podvozku Lynxe. Bude ovšem záležet jeké bude mít reálné vlastnosti.

          • Rase
            07:08 30.01.2020

            Tak uvidíme co pořídíme za nové BVP.

      • Jirosi
        12:35 30.01.2020

        Pokud dojde díky lehčí platformě ke ztrátám, logistika bude nejmenší problém. Budou chybět vozidla + osádky.
        Manévr v zemi jako je CR z jedinou mechanizovanou brigádou asi taky nebude moc populární. ACR má primárně bránit CR, její závazky z NATO jsou až druhořadé.

      • Jirosi
        12:41 30.01.2020

        Příklad: Logistika 2000 ks L2 v NATO bude určitě na vyšší úrovni, než logistika 40-100 ks, spoléhající na investice CR. Tohle jsme si už vícekrát ověřili v praxi. Ale je to nové nevyzkoušené, a potřebujeme zase pár "speciálů" pro ACR, jejichž součástky se přestanou vyrábět.

    • Karel Dvořák
      12:32 30.01.2020

      Spíš je otázka k čemu velmi drahý tank, když může být poměrně snadno zničen. Na našem území nepředpokládám útok nějaké pravidelně armády.
      Důchody s tim nesouvisí, protože náš stát ně vynakládá velmi málo asi 6,7 % HDP, kdežto průměr EU je cca 9,5 %. Třeba Francie nemá rozhodně malou a slabou armádu

      • skelet
        17:32 30.01.2020
        Oblíbený příspěvek

        sladké tajemství.. každá vojenská technika může být snadno zničena.

      • Jirosi
        18:20 30.01.2020

        V Syrii, Iráku, atd., všude není boj z pravidelnou armádou. Přesto pravidelné jednotky vyžadují během bojů blízkou kooperaci z tanky. A to i přesto, že je zajištěna vzdušná převaha,/podpora, dělostřelectvo, atd.. Města jsou plná IED, RPG, atd..

      • Rase
        18:34 30.01.2020

        Ber to tak, že moderní techniku hodně prodražuje elektronika a systémy zvyšující situační povědomí osádky vozidla. levná vozidla to nemají, ale pak se nejde divit, že jsou ničená mnohem snáz. Trend je jasný - osádka má informace z dronů, vidí skrz pancíř a systémy hlásí ohrožení dřív než je rozezná lidské oko. Tohle všechno posouvá možnosti bojové techniky neskutečně nahoru, byť je to setsakramentsky drahé.

    • Torong
      12:36 02.02.2020

      "...myslím si, že do budoucna se bude muset AČR obejít bez MBT"

      Ano, bohužel je hodně lidí, kterým by velmi vyhovovalo, aby AČR byla bez MBT. Stejně jako aby letectvo mělo pokud možno jen nějaký provizorní a ne moc kompatibilní letoun. Vůbec, aby AČR byla co nejslabší...

      • vixl
        15:02 02.02.2020

        no tak ty plánované počty jsou tak na Bahna, jako třeba počet viperů a venomů je tak na statickou ukázku na dnech NATO
        a jasně, "udržet bojové schopnosti a výcvik"...

        • Torong
          15:44 02.02.2020

          Plánované počty jsou na jednu těžkou brigádu. Nákup H1 je první fáze. AČR je armáda pro obranu státu, nikoli pro dobytí zbytku Evropy masivním útokem k Rýnu jako ČSLA, která při tom měla hrdinně vykrvácet...

        • Scotty
          22:10 02.02.2020

          Dvanáct vrtulníků zdaleka není tak málo. Navíc se počítá minimálně s nákupem dalších 4 Viperů. Kolik je dnes aktivních Mi-24?

  • major
    10:44 29.01.2020

    K výške:
    Priemerný vojak v Rusku v roku 1980 bol rovnako vysoký (dokonca o málo nižší) než priemerný vojak v Južnej Kórei v roku 2000.

    Priemerná výška mužov ročníku 1960:
    Nemecko 178,9 cm
    Francúzsko 174,9 cm
    Rusko 173,6 cm
    J. Kórea 170,7 cm

    ročník 1980:
    Nemecko 180,5 cm
    Rusko 177 cm
    Francúzsko 176,5 cm
    J. Kórea 173,8 cm

    ČR 1970: 178,7 cm

    • Tango23
      11:13 29.01.2020

      Hodne se resi vyska a je pravda, ze osadky se musi citit "komfortne", ale jaky je vlastne soucany vzrust osadek ACR ? I jaky je pocit osadky porovnavajici vjem prostoru v T-72 a novych typech ? Urcite je potreba, aby se ve vyberovem rizeni take prihledlo k nazorum soucasnych posadek a do budoucna se jiz pri naboru zohlednovala fyziognomie jednotlivcu.
      Zda se, ze krome Leopardu 2 A7, noveho evropskeho MBT, korejskeho K2, japonskeho Typ10 a pripadne Oplotu, uz dalsi moznosti nejsou (Merkava a Abramsy jsou vice nez 65t a ctyrosadkove)
      .... video Typu 10:
      https://nationalinterest.org/b...
      https://youtu.be/GoGo27IJxYo...

      • vixl
        18:38 29.01.2020
        • (10)

        leopard - zvyšovat ekonomickou závislost na islámském skopčákově je vlastizrada
        eurotank - to je jen teoretický tank, podle mě nikdy nevznikne a platí to co výše
        oplot - "ruský" tank tady přece nikdo nechce, ukrajinci by ho stejně nebyli schopni dodat, navíc si myslím, že západ by svým vazalům nákupy z ukrajiny rozmluvil
        japonci typ10 ani nenabízejí (museli by jim to dovolit USA)

        zbývá jen K2

        • Rase
          19:58 29.01.2020

          Oplot měl smysl především pro Poláky, kteří by si výrobu oněch 800 tanků kompletně zařídili doma a Ukrajinci jen dostali peníze za licenci. I tak by bylo potřeba tank upravit pro polské potřeby - tedy 120 mm kanón atd. reálně by tak vznikl zcela nový tank, což ale čeká i K2 pokud jej poláci koupí. Obdobně se změnil K2 když si turci vyrobili Altay.

        • Jirosi
          18:40 30.01.2020

          K2 - Když se to nehodí, tak se hrozba války na Korejském poloostrově nezmíní?

    • palo satko
      11:58 29.01.2020

      Ked som bol v Praslaviciach v roku 1981 na ZVS vedla nasho tankoveho pluku bol sovietsky tankvy pluk. Videl som ich tankistov naozaj to boli krpci a bolo medzi nimi dost Aziatov. Velitelia, ktori ale nesedeli v tankoch boli standartni Europania, rovnako vysoki ako nasinec. Netvdim ze tam cieleny vyber, ale vyzeralo to tak.

    • PetrTechnik
      12:42 29.01.2020

      Měl jsem možnost vlézt do T-90, se svými 188cm jsem měl docela problém. Jako řídič bych asi fungovat nemohl. Co jsem viděl ruské tankisty, tak všichni byli nejméně o půl hlavy menší než já. U Němců nevím a Izraelci jsou spíš také menší postavy.
      Spíš by mně zajímalo, jak je to v tanku s uložením osobních zbraní a třeba zásoby potravin pro posádku?
      Určitě si za sebou netahají všude polní kuchuň a, že by tanky obíhal kuchař s várnící je taky málo pravděpodobné.

      • palo satko
        13:47 29.01.2020

        Posledny realny velky tankovy boj bol utok Amercanov n Pustnej burke. Ze by mali nejaky problem so stravovanim mi nie je zname. Realny boj prebieha niekolko minut max hodinu. A keby aj hned celkovy utok trval jeden den, da sa prezit pri kadacku.

        • Scotty
          19:27 29.01.2020

          palo satko
          Jenže na místo boje ty tanky musí dojet a to může trvat opravdu dlouho.

          PetrTechnik
          Za tanky se musí pohybovat logistické zabezpečení. Nafasovat tedy po nějaké době nové MRE a vodu nebude problém.

        • Jirosi
          18:46 30.01.2020

          Pokud jste pohybující se tankovou jednotku schopen zásobovat palivem a náhradními díly. Vozit jídlo a hygienické potřeby je hračka. Ty se v nejhorším pro všechny dají dovézt jediným vrtulníkem.

  • jj284b
    10:04 29.01.2020

    On ten bocny pancier veze vobec nie je slaby... ide o komorove usporiadanie, na podobnom principe ako predny pridavny pancier u Leopard 2 A5.. Navyse, ziaden tank na svete nie je z boku chraneny proti APFSDS municii, riesi sa zvacsa ochrana prednej polosfery do 60 stupnov a v takomto pripade je ten bocny pancier viac nez dostacujuci. ( APFSDS projektil pri zasahu prejde prvou vrstvou no pri naraze hrotu do druhej sa projektil zlomi koli rozdielnej hustote materialu {vzduch/ ocel} - podmienkou je aby bola medzera medzi dvoma pancierovymi stenami vacsia ako dlzka APFSDS projektilu, ktory ma typicky dlzku do 1m, pricom Ruske projektily su zvacsia kratsie ako 800mm)

    No a co sa tyka velkosti vnutorneho priestoru pre osadku, tak ta veza je vacsia ako veza T72/80/90, takze tam bude aj viac miesta. Takze ak Polske osadky nemaju problem s miestom v T72M1, nebudu mat problem ani s priestorom v K2.. takze jediny problem by som videl v malom mnozstve municie v automatickom nabijaci... 16 je skratka malo, minimum by mal byt aspon 24.

    • madrabbit
      10:43 29.01.2020

      Ono jim určitě nejde o odolnost proti APFSDS, ale o menší ráže nebo střepiny.

      • jj284b
        14:50 29.01.2020

        preto vravim ze zasah z boku neriesim.. popisoval som zasah z predu do bocneho panciera, kedy ma ten vysoky sklon voci projektilu (ak projektil prileti 30 stupnov od kolmice na delo tanku, tak je sklon bocneho panciera na projektil 60 stupnov, co znamena ze aj medzera medzi dvoma bocnymi platmi je dvojnasobna = zakladna fyzika)

  • bredy
    09:13 29.01.2020

    Cca- neví někdo na co slouží ten soudek vpravo vzadu na věži?

    • madrabbit
      10:46 29.01.2020

      Skládací (vysouvací) "komín" pro brodění. Teda vypadá to tak, může to být i rozhledna nebo prostor pro uložení dlouhých tyčí k rajčatům :-)
      http://fighting-vehicles.com/k... - dole je video s tímhle nesmyslem na věži a prázdným košem vzadu.

  • Jura99
    08:30 29.01.2020

    Česku by slušelo tak 150 nově nakoupených tanků, jeden prapor do 7.mb a pak postavit samostatný tankový pluk. Samozřejmě z toho nebude nic a za 15let se možná dočkáme pár jednotlivých kousků.

  • SofF
    22:37 28.01.2020

    K2 určitě nebude šlápnutí vedle. A v tom případě by AČR mohla zvážit stejný výběr spolupráce s Korejci, zkušenosti s nimi máme velmi dobré. A určitá unifikace techniky v regionu rozhodně není na škodu.
    Čistě pragmaticky vzato by byla pro Polsko ideální spolupráce s ukrajinci. Jenže tomu brání řevnivost a po dosazení nového vedení v Kyjevě i dost zlé krve díky obnově banderovského kultu. Obě země mají potenciál vyrobit hodně dobrý tank. Jenže k tomu s velkou pravděpodobností nedojde. Možná až se dostane k moci generace dnešních dvacátníků tak se to změní a budou brát jako fakt že je víc spojuje než rozdělují dávné křivdy. Pokud nebude minimálně nějaká těsná aliance středoevropských států tak vždy budou jak pro západní tak východní mocnosti pouze objektem či místem případných střetů.

    • Tango23
      08:56 29.01.2020
      Oblíbený příspěvek

      "banderovsky kult" v jakem smyslu?.... kolik Cechu asi studovalo historii Ukrainy ze zdroju odkrytych po rozpady SSSR a ne z 30 pripadu majora Zemana? Ten kdo se bude skutecne zajimat o toto tema, tak dojde k zaveru, ze Bandera byl vice mene to same co Masaryk nebo Stefanik.... obecne Ukrainci dnes maji vice trenic s Madary nez s Polaky, takze tady problem nebude. Problemem je spise neprofesionalita soucasneho vedeni UR v cele s komikem "Kvartalu 95", a jeho pacifisticke teze, ze valka prestane, kdyz se prestane srilet atd... ale snad se to vytribi i u neho v hlave... i kdyz v Davosu opet nepresvedcil a byl to spise trapas. Nicmene Ukraina jako jedina po Finech se dokazala vzepnout k organizovanemu odporu proti agresy RF/SSSR a jejich uspechy v raketove oblasti posledich let a investice do zbrojniho primyslu jsou impozantni (8% HDP), ale co jim samozrejme zbyva jineho. O Antonovu a jejich krali nebes nemluve. Samozrejme by se dalo mluvit i o negativech, ale v situci v jake jsou si to snad ani nezaslouzi. Kazdopadne ten potencial pro spolecnou vyrobu K2 ci jine techniky v ramci UR, PL, CZ, SK (Madari se rozhodli pro Leopardy) tady zcela urcite je..... ale to musi uz redsit jini ;) ....

      • Vojna a mír
        13:11 29.01.2020

        Soft myslel Banderovský kult, jako silně nacionalistický spolek, který za nezávislost Ukrajiny bojoval vyvražďováním vesnic (ženy, děti.... Poláky, volyňské Čechy, Maďarskou menšinu)
        Pardón, ale napsat, že Bandera je v podstatě Masaryk a Štefánik je stejné, jako že Hitler je více méně ve stejné skupině. Příměrem k banderovcům jsou italští fašisté a chorvatské hnutí ustaša, všechno prasata (nejmírnější Italové)která se v “zájmu svého národa” neštítila vyvražďovat celé vesnice. Ustašovci jsou dodnes nacionalisty v Chorvatsku opěvováni jako banderovci na Ukrajině. Omlouvám se všem, že není příspěvek k hlavnímu tématu, ale musel jsem reagovat, protože přirovnat Banderu k Masarykovi může jedině totální ignorant, placen bůh ví kým. A 3 plusy???
        Je mi na blití.

        • Janko Paliga
          15:08 29.01.2020

          ... Volyňských Čechov pripravoval o život aj ZSSR. Sú známe prípady vojakov 1. ČSAZ, ktorých pred istou smrťou vo väzniciach NKVD zachránil útočiaci Wehrmacht....

          Ten nacionalizmus v tej dobe bol poriadny - či už poľský, ukrajnský, nemecký, "sovietsky"....

          Sovietski partizáni na Ukrajine sa tiež dopúšťali vraždenia civilistov v dedinách, vyvolávanie teroru mali dokonca za svoju najdôležitejšiu úlohu - viď kniha Stalinova komanda od ruského historika Goguna. "Na blití" by ti malo byť z važdenia všetkých strán, všetky mali krvavé ruky.... v absolútnych číslach (cynicky) hlavne "oslobotitelia" a nosiči "krajších zajtrajškov"....

          • PavolR
            17:39 29.01.2020

            S tým všetkým sa dá súhlasiť, ale kde majú v tomto obraze miesto Masaryk a Štefánik? Vôbec nikomu neupieram, že zo svojho uhla pohľadu chce "iba dobre", nie je však jedno akými prostriedkami, za akú cenu a na koho úkor. Taktiež aj oprávnená sebaobrana voči útokom a útlaku zo strany ostatných, by mala mať aspoň ako tak akceptovateľnú podobu, inak prestane byť oprávnenou.
            Z argumenty cielené na ospravedlňovanie S. Banderu sú v zásade veľmi podobnou pesničkou, aká sa používa na ospravedlňovaní J. Tisa na Slovensku, alebo M. Horthyho v Maďarsku.

        • Torong
          21:38 29.01.2020

          Tak je pravda, že srovnávat Masaryka s Banderou je silný úlet. Ale Nějak se moc nedivím, že Bandera má na Ukrajině určitou popularitu. Jednak je to symbol boje proti Ruskému a Polskému útlaku a jednak je v každém národě část lidí, kteří po podobném nacionalistovi touží. Viz. Kotleba na Slovensku, nebo taková SPD nebo dělnická strana u nás. A k tomu kdo koho adoruje bych se jako Čech vůbec nevyjadřoval. Dodnes u nás spousta lidí velebí Husity. Přitom to bylo ve své době totéž jako dnes Islámský stát.

  • palo satko
    18:50 28.01.2020

    Ked je len jedna ponuka, na 100% je to najlepsia ponuka, hlavne ked ma kupec silne nutkanie nakupovat a to nutkanie maju Poliaci giganticke. Uvidime, ci polonizacia K2 nebude trvat dlhsie nez vyvoj noveho eurotanku.

    • Janko Paliga
      22:17 28.01.2020

      ... určite menej ako nákup nejakého tanku pre Slovensko .... či? :-D

      • palo satko
        10:17 29.01.2020

        Rad by som videl nejaku zmysluplnu strategiu obrany Slovenska zalozenu na tankoch. Poliaci neprejdu cez hory, Madari cez Dunaj a Cesi? Ved ti nas budu branit. Dufam ze aj my im pomozeme ked ich bude o 50 rokov ohrozovat Germanska dzamahirija.

        • satai
          10:34 29.01.2020

          Neblábol.

        • Luky
          15:32 29.01.2020

          Musíme si pomáhat.

        • JardaBrum
          19:15 29.01.2020

          No nevím, nevím jestli vás ten Dunaj zachrání. Je to přece jen uherská řeka. A uhři budou mít tanků dost a dost. A proti džamahríji (och mé mládí v poušti) ....no. Memento 1939!

          • palo satko
            09:33 30.01.2020

            Dunaj je naša rieka. Kto ma Gabčikovo ovlada Dunaj od Bratislavy po deltu. A Madarom Leopardy nepomôžu, otvorime vrata na Gabčikove a z Madarska je väčši Balaton. :)

  • PavolR
    18:08 28.01.2020

    Nie som si istý, či je objektívne posudzovať výkonnosť kórejskej výrobnej linky podľa toho, ako vláda rozložila nákupy K2. Zato však z oficiálne medializovaných informácií vieme, že výrobná linka Borsuka (teda omnoho menej náročného vozidla) bude zvládať max. 40 ks ročne. Čo potom moderné MBT?
    Druhá vec - obávam sa, že ani polonizovanú K2 by sa nemuselo podariť udržať pod 60 tonami, veď na tom istom základe postavený Altay má až 65 ton.

  • Rase
    18:02 28.01.2020

    Pokud bych bral jen technické parametry, tak mi pro Poláky přijde nejlepší ukrajinský T-84 Oplot-M, ten má ale problém s atypickou výzbrojí a pro 120 mm by se musel dost překonstruovat.
    Ještě si říkám, zda by nebylo lepší si trochu počkat na plánovaný korejský tank XK-3, který i dost připomíná starší polský projekt "tanku" Gepard/PL-01

    • PavolR
      18:12 28.01.2020

      To už Ukrajinci toho času urobili, keď ho ponúkali Turecku (ale vyhrali Kórejci): https://www.armyrecognition.co...

      • Rase
        19:35 28.01.2020

        Máš recht, zajímavé je srovnání počtu vezené munice (oba 40).
        K2 má 16 kusů munice v automatu a dalších 24 v korbě.
        T-84 Yatagan má 22 v automatu, 16 v korbě + 2 v bojovém prostoru.

        • PavolR
          19:58 28.01.2020

          Ešte by bolo zaujímavé porovnať samotnú použitú muníciu a PTRS, ktoré môže ten-ktorý tank odpaľovať. Kórejci vyvinuli pre K2 muníciu KSTAM s dostrelom 8 km a zasa Yatagan odpaľuje upravenú ptrs AT-11 Sniper s dostrelom 4-5 km. Niekde som čítal, že aj K2 by mal mať nejaké ptrs, no narýchlo to neviem nájsť, takže to neviem ani porovnať.

  • Scotty
    16:52 28.01.2020
    Oblíbený příspěvek

    Tohle se nadá chápat jinak než jako vztyčený prostředníček z polské strany směrem k Francii a Německu. Je tedy trochu překvapující že se neprosadil Abrams, ale to že si tanky budou vyrábět u sebe je při požadovaných počtech nezanedbatelná výhoda. Nezbývá než doufat že tenhle projekt dotáhnou do konce a i naše armáda bude mít možnost získat perspektivní tank. Je otázka jestli by se Česká republika neměl do vývoje tanku také přímo zapojit. Minimálně finanční podporou.

    • PavolR
      17:09 28.01.2020

      Nie, nemala by sa zapojiť. Malo by to zmysel, iba keby pustili do projektu aj nejaké české prvky, čo určite nepustia, lebo budú chcieť mať maximálny podiel domácej produkcie. A keby ste to raz chceli kúpiť, predajú to aj bez zapojenia sa do projektu.

      • otecko
        17:19 28.01.2020

        Tak pokud se loni přesdtavil ve stánk uspolu s CSG, tak tam možná nějaká cesta bude, ne?

        • PavolR
          17:31 28.01.2020

          Však nech spolu kľudne cestujú, reagoval som na možnosť spolupráce na medzištátnej úrovni, nie medzifiremnej.

          • otecko
            17:44 28.01.2020

            Proč ne? Bylo by to i v našem zájmu, už jen kvůli servisu ve VOP Šternberk. A myslím, že i náš obranný průmysl by měl co nabídnout.

      • Scotty
        18:14 28.01.2020

        Není toho moc čím by ČR mohla k vývoji tanku přímo přispět. Na druhou stranu finanční zapojení do vývojové fáze by mohlo být pro projet přínosné. Nabízí se příklad mezinárodní spolupráce na financování F-35. Česko i Slovensko deklarovalo zájem v budoucnu nové tanky pořídit a je tedy i v našem zájmu aby byl projekt úspěšný.

        • PavolR
          18:30 28.01.2020

          Lenže pri financovaní F-35 je pridanou hodnotou podiel účastníkov programu na výrobe rôznych komponentov. Ak by to Poliaci pustili, tak OK, ale obávam sa, že budú usilovať o maximálnu samostatnosť (lebo "národnobezpečnostné" aspekty). A iba kvôli nákupu a prípadnému domácemu servisu sa do toho ísť neoplatí, to to sa dá dosiahnuť aj bez spoluúčasti.

          • Scotty
            18:56 28.01.2020

            To je samozřejmě věc jednání. Nějaké subdodávky by určitě byly možné, pochybuji že ten tank vyrobí od kanonu do posledního článku pásu jen v Polsku. Odpadl by ten poslední dobou populární požadavek MO na 30% účast našeho průmyslu na zakázce.

    • otecko
      17:22 28.01.2020

      já si také myslím, že by to byla vhodná náhrada T72 i pro ČR. A nemyslím si, že korejci jsou nějak mrňavější, než my, aspoň ti, co v ČR pracují.

      • liberal shark
        09:05 29.01.2020
        Oblíbený příspěvek

        Ti, kdo užívají argumentu o mrňavých Korejcích a Japoncích, se asi nikdy nezkoušeli zavíčkovat v BVP-1 nebo T-72 :-).

        • technik
          11:25 29.01.2020

          Mám 187 cm a nemám problém v bvp na všech pozicích se za řiť do bojovky. Jediný problém mám v téčku u řidiče,tam je to trochu stísněný a musím být vyloženě zhrbeny abych viděl přes periskop. Problém v tom absolutně nevidím žádný, v populaci je dostatek jedinců s menším vzrůstem a jak říkám se svým vzrůstem jsem odjezdil dost i na téčku.
          Jinak bvp mimo rok je komfort s prostorem pro osádku, zejma řidič si může udělat super lůžkovou úpravu.

          • liberal shark
            14:22 30.01.2020

            Já měl v BVP-1 u řidiče v bojové poloze docela problém. Nejvíc se mi líbilo v OT-62, tam je místa jak v multikině :-).

          • Janko Paliga
            23:21 30.01.2020

            @ Liberal Shark

            ....najlepšie som sa cítil v 1RL128DM1.... tam je fleku a fleku .... :-D "Křesílka, stoleček, piknik..." .... mikrovlnka.... :-D

    • Rase
      18:08 28.01.2020

      Poláci ještě K2 nepořídili a ani bych se nedivil, kdyby General Dynamics nabídlo polákům licenční výrobu tanku Abrams M1A2C (dříve M1A2 SEPv3) nebo nějaké upravené verze víc dle jejich přání. Velice zajímavá by byla rovněž nabídka na lehký tank Griffin / MPF (Mobile Protected Firepower), čímž by se poláci vyhli problémům s velkou hmotností klasických MBT. Američané mají v plánu pořídit celkem 504 lehkých tanků. Určitě přijde s nějakou nabídkou i Rheinmetall a BAE Systems.

      • Lukas
        20:07 28.01.2020
        Oblíbený příspěvek

        Nie
        GDLS zaoferował "eksportowego" Abramsa (Mix M1A2 SEPv3 z M1A1) i to w cenie 2 czołgi dla PL w cenie 3 M1A2 SEPv3 dla US Army....

        Nie Amerykanie nie chcą "współpracy przemysłowej" - jest tylko "kupujesz - albo spadaj"

        • Rase
          20:22 28.01.2020

          Tak v tom případě není co řešit. S korejským průmyslem máte dobré zkušenosti (houfnice) tak by bylo docela logické tuto spolupráci využít i v případě konstrukce nového tanku. Navíc u Altaye již prokázali, že není problém zkonstruovat tank na bázi K2. Jsem zvědavý, zda bude motor a kanón z Německa, bylo by to docela logické řešení.

          • Lukas
            20:28 28.01.2020

            Póki co to nie wiadomo kto, gdzie i kiedy...
            Inne programy "są w realizacji" - i tego się trzymajmy.
            A nie dalekich perspektyw....

            Przemysł robi różne drobne małe "programy badawcze" pod kątem ew. nowych rozwiązań dla nowych wozów...

            przecież to nie jest przypadek ż Leo 2PL będzie miał programator i programowaną amunicje, a polski przemysł robi też własny programowany HE-FRAG.
            Program własnego wskaźnika laserowego oraz amunicji laserowej (APR 120/155 oraz Pirat) to też może potem pojawić się w czołgu...

        • liberal shark
          09:02 29.01.2020

          JJ, stejně se zachovali v případě raketometu HIMARS, kdy nepřipustili ani použití domácího podvozku :-(.

          • Rase
            20:13 29.01.2020

            jako souhlasím, ale zase nás nikdo nenutí nakupovat americkou techniku. když na to koukneš z jejich pohledu, tak proč chtít prodávat jen komponenty. byznys se dělá za kompletní techniku. Ostatně i tuzemské firmy nabízejí techniku jako komplet, ne jen technologické uzly (celky). Tak to nabízí jen nemálo zemí - viz třeba Korejci teď s tanky, Rheinmetall atd.

          • liberal shark
            14:24 30.01.2020

            to Rase:
            Čekal bych, že konkrétně u HIMARSu spočívá hlavní část kšeftu v munici, nikoliv v platformě.

    • Jirosi
      21:14 28.01.2020

      CR si mohla dávno koupit tank z parametry pro Německo, Francii, UK, atd.
      Vždy, ale chtěla parametry podle ACR. A to nemůže vyřešit ani Polská verze Korejského tanku.

      • Tecka
        21:27 28.01.2020

        ?

        • PavolR
          22:13 28.01.2020

          Inak povedané - nevyužili ste čas, kedy sa L2 priam rozdávalo, tak ako Poliaci, alebo dokonca Rakúšania. Potom by len stačilo modernizovať, daň naň prídavný pancier a dovidenia.

      • madrabbit
        10:48 29.01.2020

        AČR che tanky podle svých představ? Ještě nekomu to přijde divné ?:-)

        • Scotty
          14:13 29.01.2020

          Armáda ještě žádnou představu nového tanku nezveřejnila. Nevíme tedy jaké vlastnosti bude požadovat.

        • Jirosi
          12:43 30.01.2020

          Co je na tom divného, nebo podle čích představ se řešily parametry T-72m4CZ?

      • Scotty
        14:17 29.01.2020

        Jaké jsou ty parametry podle AČR které brání nákupu tanků? Tanky byly u nás ještě nedávno na odpis a čekalo se jen na záminku pro jejich definitivní vyřazení. Takže není překvapivé že se žádný moderní tank v minulosti nekoupil.

        • vixl
          18:29 29.01.2020

          čeká se na "parametr", který umožní napakovat se co nejvíce co nejvíce jedincům nebo stranám, o nic jiného podle mě nejde,
          nedokážu si představit nic co by reálně bránilo použití přímo korejské K2 (bez nějaké čechizace) v české armádě, korea je hornatější než čr a je to tank připravený k boji a od korejců lze nakoupit vše, od tanku až po munici

          celý slavný nákup tanků stejně nakonec dopadne podobně jako vrtulníky,
          a pokud se poláci s korejci dohodnou a tanky budou vyrábět, stejně je nekoupíme ani od poláků kvůli předsudečné nenávisti vůči polákům

          • Scotty
            19:41 29.01.2020

            Není ideální používat těžkou techniku která se vyrábí na druhé straně planety. Už kvůli doplňování případných ztrát. Jelikož K2 požívá standardní NATO ráži je munice ten nejmenší problém.
            Jak dopadne nákup tanků těžko odhadnout zvlášť když se bude realizovat až mezi roky 2025-2030. Neřekl bych že je vůči Polákům u nás nějaká nevraživost nebo dokonce nenávist.

          • PavolR
            20:29 29.01.2020

            Scotty: Pri rýchlosti výroby 30-40 moderných tankov ročne výrazne klesá význam vzdialenosti, z ktorej sa obstarávajú, keďže by sa ani priamo doma nedali vyrábať v takom množstve, aby to zásadnejšie ovplyvnilo vývoj konfliktu (zásadné budú prvé týždne a mesiace). Potom už skôr treba rozhodovať skôr podľa počtu výrobných liniek.

            vixl: Bez čechizácie by mohli byť problémom napr. kórejské znaky na obrazovke. :-p

          • Scotty
            20:43 29.01.2020

            On bude troch rozdíl mírová x válečná výroba. Navíc je tu potřeba zajištění náhradních dílů, případně celých částí tanku. Dostat to z Koree do ČR je v případě války prakticky nemožné.

          • PavolR
            22:22 29.01.2020

            Scotty: Potom si ale treba položiť otázku, firma ktorej krajiny by prešla na vojnovú výrobu (čo si žiada nemalé investície), kedy by to akurát Česko potrebovalo a akurát pre niekoľko desiatok českých tankov. Jedine, ak by išlo o tank masívne používaný ostatnými spojencami, ktorí by museli na takom konflikte tiež participovať, a samozrejme by muselo ísť o konflikt patričnej intenzity a trvania, inak by sa to nikomu neoplatilo.

          • Scotty
            22:32 29.01.2020

            Dá se s celkem velkou dávkou jistoty říct že pokud dojde k nasazení 7.MB včetně jejich tanků budou všechny státy NATO ve válečném stavu. Tenhle váš argument jen potvrzuje to že kupovat tank ze vzdálené nespojenecké země je nesmysl.

          • PavolR
            07:38 30.01.2020

            To je možné, ale treba brať do úvahy ešte niekoľko iných faktorov:
            1.- "lend-lease" - v prípade rozsiahlejšieho konfliktu možno nahradiť stratu vlastných tankov dostupnejšími spojeneckými tankmi iných typov. V prípade armád NATO to bude jednoznačne Abrams, lebo iba Američania majú na sklade dostatok. Novovýroba dajme tomu Leopardov2 by slúžila takmer výhradne na doplnenie bojových strát Nemecka, Španielska alebo Grécka - nerobme si ilúzie, že nie.
            2.- ľudské zdroje - popri stratách na technike treba rátať aj možno nie niečo menšími, ale o to bolestivejšími stratami na vycvičených posádkách. V praxi môžu byť tieto ešte ťažšie nahraditeľné, než samotné tanky akéhokoľvek typu, dovezené odkiaľkoľvek ...

          • Jirosi
            12:48 30.01.2020

            "nedokážu si představit nic co by reálně bránilo použití přímo korejské K2 (bez nějaké čechizace) v české armádě"

            Co brání k nákupu rovnou K2 z CZ popiskami?
            Pokud do funkčního celku bude přidávat naše vybavení, lehce lze dojít do stavu T-72M4CZ.

            PavolR: Nahradit je lze, ale přeškolení trvá měsíce. Opravdu v bojové situaci budete mít měsíce na přeškolení, nebo roky na vyškolení nové osádky.
            Do boje tedy pojedou nevyškolené osádky, a bude zbytečně docházet k dalším bojovým ztrátám.

          • liberal shark
            14:30 30.01.2020

            To scotty:
            Obávám se, že v případě konfliktu vysoké intenzity je jakékoli doplňování tanků ze zahraničí jen iluzí. Jediné jakž-takž spolehlivé řešení by bylo udržovat vlastní zásoby komponentů a náhradních tanků (třeba ne úplně zkompletovaných) doma ve skladu. Takže je vlastně jedno, jestli budou z Německa, Koreje nebo Japonska. A když nám je protivník vystřílí, nebudeme mít ani posádky a stejně budeme muset vzít to, co bude zrovna po ruce.

          • Scotty
            16:00 30.01.2020

            liberal shark
            Pokud by byla 7.MB zařazena do polské mnohonárodnostní divize stali by jsme se téměř "domácími" uživateli K2. Moje hlavní myšlenka je taková že pokud Poláci rozjedou výrobu své K2, nemá cenu ten tank nakupovat z Koree.
            Navíc pořád je teoretická možnost dostat tanky od evropského nebo amerického výrobce v případě války. Z Koree taková možnost není ani teoretická.

          • skelet
            17:34 30.01.2020

            scotty: na nějaké doplňování během války bych rovnou zapomněl. Ty jednotky se prostě přezbrojí na to co bude k dispozici. Osádky budou stejně mrtvé, a budou se cvičit na novo.

          • Scotty
            17:50 30.01.2020

            skelet
            Pořád můžou zůstat technici kteří budou mít s konkrétním tankem zkušenosti. V ideálním případě i zásoby dílů a opravárenské závod vybavené pro konkrétní typ. Samozřejmě záleželo by na konkrétní podobě konfliktu. V extrémním případě by už v prvních dnech nemuselo žádné Polsko existovat, v tom případě budeme ovšem mít úplně jiné starosti než doplňování tankové techniky. Pořád ale považuji nákupy těžké techniky z Koree nebo Japonska za nesmysl.

          • Jirosi
            18:54 30.01.2020

            Scotty: Pokud by jim Korejci prodali licenci, nemusí to znamenat ještě licenci pro Evropu. Pokud v tom tanku nebudou Korejské, ale Polské technologie. Pak se asi nebavíme o K2, ale o úplně jiném tanku.