Joint STARS: Americké oči na obloze

Northrop Grumman E-8 Joint Surveillance Target Attack Radar System (Joint STARS)
Foto: Northrop Grumman E-8 Joint Surveillance Target Attack Radar System (Joint STARS); větší foto / Public Domain

Radarový letoun Northrop Grumman E-8 Joint STARS je létající základna vybavená systémem průzkumu objektů na zemském povrchu o velkém dosahu. Již od dob Pouštní bouře poskytuje E-8 Joint STARS velitelům jedinečné informace o situaci na zemi. V současné době americké letectvo (U.S. Air Force) hledá náhradu za dnes již 25 let stará letadla.

E-8 Joint STARS

Northrop Grumman E-8 Joint STARS (Joint Surveillance Target Attack Radar System) je sesterským letounem Boeing E-3 Sentry AWACS (Airborne early WArning and Control), případně námořního Boeing P-8 Poseidon. Na rozdíl od mediálně známějšího E-3 Sentry je E-8 Joint STARS určen pro lokalizaci, klasifikaci, označení a sledování pozemních cílů za jakéhokoliv počasí.



E-8 Joint STARS zajišťuje rovněž řízení boje a velitelské/komunikační zázemí BMC2 (Battle Management Command and Control). Posádka navíc dokáže všechny tři typy úkolů - sledování, zaměřování cílů v reálném čase a BMC2 - provádět současně. E-3 Sentry v podstatě poskytuje stejné možnosti, ale pro vzdušné cíle a operace.



E-8 Joint STARS dokáže pomocí radaru se syntetickou aperturou SAR (Synthetic Aperture Radar), který je umístěn v podlouhlém radomu pod přední částí letounu, a indikátorem pevných cílů FTI (Fixed Target Indicator), vytvářet fotorealistické obrazy nebo mapy vybraných území. Radar je schopen rozpoznat objekty o velikosti 20 cm.

 

Video: E-8 Joint STARS. / YouTube



Letoun až na vzdálenost 250 km detekuje a sleduje pohyby pozemní techniky i vojsk - ve dne, v noci za jakéhokoliv počasí. Letoun umí sledovat až 600 pohybujících se cílů. Kromě primárně pozemních cílů Joint STARS zachytí i nízko letící cíle - bitevní vrtulníky, bezpilotní letadla či dokonce střely s plochou dráhou letu.

Radar odhaluje i mosty, budovy nebo jiné umělé vytvořené objekty. V případě potřeby je možné radar zaměřit na určitou oblast a zvýšit tak rozlišovací schopnost. E-8 Joint STARS rozlišuje vlečná a vlečená vozidla - důležité pro zjištění skutečného množství bojových vozidel v oblasti. Letoun slouží rovněž ke klíčovému vyhodnocování úspěšnosti útoku, díky porovnávání map před a po útoku.

 

Pro americké velitelé je E-8 Joint STARS klíčový průzkumný prvek. Letadla sledují neustále pohyb pozemních jednotek Severní Koreje nebo v Jižní Americe pohyby (lodě, vozidla) drogových kartelů. V Afghánistánu letadla naopak pomáhají odhalovat “krysy stezky” - systém tajných cest, kudy se po zemi přesouvají povstalci.



Letadla samozřejmě hrála klíčovou roli při americké invazi do Afghánistánu a Iráku. Letoun umožnil výrazně zkrátit čas od objevení cíle, přes jeho identifikaci až po zničení.

 

Foto: PÅ™ehledová mapa vytvoÅ™ená pomocí E-8 Joint STARS. / Public Domain Foto: Přehledová mapa zájmové oblasti vytvořená pomocí E-8 Joint STARS. / Public Domain



Prvního bojového nasazení se E-8 Joint STARS dočkal během operace Pouštní bouře v roce 1991. Letoun sledoval veškeré pozemní přesuny iráckých vojsk a poskytoval velitelům podklady pro bombardování.

 

Jakmile byla zahájena pozemní ofenzíva, systém Joint STARS předával v reálném čase informace o cílech i dělostřeleckým jednotkám, vyzbrojeným novými zbraněmi dlouhého dosahu - raketami ATACMS (Army Tactical Missile System) s dostřelem až 165 km (resp. 300 km).



Letoun dokáže ve vzduchu operovat až 11 hodin, po doplnění paliva ve vzduchu 20 hodin. Posádku tvoří čtyři piloti a 18 palubních specialistů. Americké letectvo provozuje 17 strojů.



Dodejme, že E-8 Joint STARS a E-3 Sentry jsou prvořadým cílem každého protivníka, které chce rovnocenným způsobem působit proti americkým pozemním a leteckým silám. Ostatně oba letouny jsou prvořadým cílem pro systémy elektronického boje ruské a bezpochyby i čínské armády.

 

Lockheed-Bombardier JSTARS Foto: Na obrazku vize nástupce E-8 Joint STARS od firmy Lockheed Martin a Bombardier. / Lockheed Martin



Hledá se nástupce

E-8 Joint STARS vstoupil do služby již na začátku 90. let. Samozřejmě elektronická výbava byla průběžně zdokonalováná, ale konstrukce letadla se blíží ke konci své technické životnosti. První letadla E-8 Joint STARS musí odejít ze služby v roce 2019 a zbytek do roku 2026.  Navíc letadlo B707-300, které slouží pro Joint STARS jako platforma, se již nevyrábí.



Původně měl jak E-8 Joint STARS, ale i E-3 Sentry a průzkumný (rádiový a rádiotechnický průzkum) Boeing RC-135 nahradit víceúčelový letoun Northrop Grumman E-10 MC2A. Vzhledem k rozpočtovým škrtům však program E-10 MC2A v roce 2007 skončil.



Uvažovalo se také o bezpilotní platformě. Ostatně podobné úkoly, byť v omezené míře, plní například bezpilotní letoun Northrop Grumman RQ-4 Global Hawk. Americké letectvo však nakonec rozhodlo, že vzhledem k plněným úkolům, tedy vyhodnocení dat v reálném čase a schopnost BCM2, je nutné použít letoun s posádkou.



Již v roce 2010 americké letectvo rozhodlo, že úkoly E-8 Joint STARS převezme malý obchodní letoun biz-jet. Výhod biz-jetů je řada - menší spotřeba paliva, nižší náklady na provoz a údržbu, menší radarový odraz, schopnost startovat z menších letišť a také lepší (agilnější) schopnosti ve vzduchu.



Současné biz-jety nabízejí až o 80 % menší spotřebu paliva oproti B707-300. Navíc se počítá s posádkou pouze 12 osob oproti 22 u současného Joint STARS.

 

Northrop-Gulfstream JSTARS

Foto: Northrop Grumman již testuje technologie pro program JSTARS Recap na letadle Gulfstream G550. / Northrop Grumman

Náhrada letounů probíhá v rámci programu JSTARS Recap. Program však neustále bojuje s nedostatkem financí, neboť americké letectvo má dnes jiné priority - především program F-35 Lightning II, vzdušný tanker KC-46 Pegasus a projekt bombardéru LRS-B. V americkém Kongresu tak vznikají tlaky, které prosazují zrušení nebo zmrazení programu JSTARS Recap.

Přesto v rámci “před-vývojové fáze” tři společnosti - Lockheed Martin, Northrop Grumman a Boeing - získaly (srpen 2015) každá deset milionů dolarů k rozpracováni svých konceptů. Northrop Grumman společně s firmou Gulfstream nabízejí obchodní letoun G550 nebo G650, Lockheed Martin kanadské letadlo Bombardier Global 5000 nebo Global 6000 a firma Boeing největší letadlo z nabídky typ B737-700BBJ.

Nabízená letadla jsou běžně dostupná (dostupnost náhradních dílů, servis, opravy) a kromě zástavby moderní elektroniky nejsou nutné žádné komplikované technické zásahy. Navíc není třeba pro letadla vybudovat žádné nové nebo složité pozemní zázemí.

 

Požadovaná elektronická výbava není zatím ujasněná. Firma Raytheon ale všem třem týmům nabízí pro jejich letouny nový radar Skynet, který vychází z radaru AAS (Advanced Airborne Sensor) z námořního stroje P-8I Poseidon. Dá se samozřejmě očekávat, že Skynet zvýší jak dosah tak rozlišovací schopnost nové generace letadel Joint STARS.



Spuštění vývojové a výrobní fáze EMD (Engineering and Manufacturing Development) programu JSTARS Recap se podle stávajících plánů očekává v roce 2017. Dosáhnutí počátečních operačních schopností IOC (Initial Operational Capability) je odhadováno na rok 2023.



Zdroj: Breaking News

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

BattleView 360: Největší revoluce obrněné techniky za poslední dekády

Firma BAE Systems vyvinula novou technologii umožňující řádově zlepšit situační povědomí posádek obrněných vozidel, od bojových vozidel pěchoty až po tanky. Virtuální systém BattleView 360 poskytuje posádce nerušený výhled do všech směrů, i přes pancíř válečného stroje.

Abrams M1A2 SEPv3: Nejmodernější tank U.S. Army

General Dynamics Land Systems (GDLS) na výstavě AUSA 2015 (Association of the United States Army 2015) představil nejnovější verzi tanku Abrams - M1A2 Abrams SEPv3 (System Enhancement Package version 3). V současné době je Abrams SEPv3 testován americkou armádou (U.S. Army). Zavedení do výzbroje se očekává v roce 2017.

Kanadské “ne” zdražuje stíhačky F-35. Co bude dál?

Očekávané odstoupení Kanady od nákupu víceúčelové stíhačky 5. generace F-35 Lightning II třese trhem s bojovými letadly. Na jedné straně odstoupení přinese další zdražení letadel F-35. Na druhé straně se začínají o kanadský trh zajímat firmy s konkurenčními letadly.

Ruské systémy elektronického boje: Mýty a fakta

Vojenský blog Russian Defense Policy přinesl přepis článku Elektronický boj - mýty a fakta ruského autora Alexe Ramma. Článek původně vyšel v předním ruském vojenském periodiku Vojensko-průmyslový kurýr. Ramm ve svém textu popisuje současné ruské systémy elektronického boje a také jejich reálné schopnosti.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Stránka 1 z 2
  • Roland
    18:10 05.11.2015

    tak nějak jsem to myslel - je to hodně lákavý cíl - jasně že asi nějaký tatarstán ji mít nebude, ale rusko a čína?

    stejně jako moc nevěřím, že při prvním fakt vážném konfliktu by mezi prvními nezařvaly družice (ať už na kterékoli straně)

  • karloscz
    18:07 05.11.2015

    jo, ta rudá a žlutá by mohly mít.

  • RiMr71
    14:36 05.11.2015

    "tak dalo by se to vypnout zhora - z nízké oběžky třeba."

    ...přesněééé!! Tuudlecty mikrovnky na nízký voběžce má přece každá trochu větší Správa silnic a komunikací...!

  • ArthurDayne
    22:04 04.11.2015

    Američani podle mě napřed něčemu vymyslí slovo (zkratku) a až pak tomu přidělí význam.

  • karloscz
    21:53 04.11.2015

    tak dalo by se to vypnout zhora - z nízké oběžky třeba.

  • madrabbit
    20:34 04.11.2015

    No asi s tím nebudete létat v "horké" zóně, takže rakety by nemuseli být velký problém (teorie - dle doshau sensorů).
    Mikrovlnka - čím větší vzdálenost, tím vyšší útlum - tuším že energie slábne s druhou mocninou vzdálenosti. Takže tohle usmažit na 200km bude chtít hodně dobrý elektroměr u zásuvky.

  • Roland
    17:41 04.11.2015

    jakým způsobem jsou tyto letadla chráněny proti systémům elektronického boje? - dovedu si představit, že kolem nich létá nějaká ochranka která ma na starosti rakety a podobně, ale proti "mikrovlnce"?

  • karloscz
    16:18 04.11.2015

    tak otázka je, jaké zmenšení užitečného prostoru vlastně nastane. Už na tom IT je vidět, jak moc se ušetří místa u systémů zpracování dat (1 mobil=tehdejší multiprocesorový server s trochou nadsázky). Vemte si, kolik techniky nacpete do lebensraumu jedoho člověka a ubylo jich dost. Co se tyka spotřeby energie, je tam skoro stejny pokrok jako u IT. U radarů a senzorů totéž. Legrační představa: Jak velká by musela být třeba F-14, aby mohla nést radar o výkonu a schopnostech AESA F-22.... Sečteno - myslím si, že v tom bizjetu bude nakonec prostor stejný, nebo i větší, než byl v tom boeingu.

  • Clanek
    15:03 04.11.2015

    Tak ono to neni jen o typu pocitace, ale o velikosti senzoru, anten, zdroju energie potrebnych k obsluze atd. I u vseho tohoto doslo k takovemu zmenseni aby bylo mozno vse bez ztraty vlastnosti zakomponovat do maleho letadla (nebo spis s novym letadlem clovek ocekava i nejake schopnosti navic nez jen udrzeni stavajicich)?

  • Deutschmann
    13:35 04.11.2015

    RiMr71:
    ke ztrátě schopností s největší pravděpodobností nedojde.

    V 90. letech byl standardem počítač typu 486.
    Dnes 10 těchto počítačů nacpeš do mobilního telefonu.

    Takže spíš typuji pokrok v elektronice než na ústup od schopností.

Stránka 1 z 2