Kam v propadlišti dějin zmizely elity našeho národa?

Kam v propadlišti dějin zmizely elity našeho národa?
Bitva na Bílé hoře, Pieter Snayers (1592-1666) / Volné dílo (Zvětšit)

Husitské války, Bílá hora, Obnovené zřízení zemské, revoluce 1848, německá okupace, únor 1948 nebo osmašedesátý. Tyto a další dějinné zvraty způsobily silné emigrační vlny. Odhady, kolik lidí při těchto emigračních vlnách odešlo z českých zemí, se liší. Je však jisté, že v průběhu staletí jsme postupně přicházeli o velké masy lidi schopných, talentovaných a nadaných, tedy o elity.

Významné emigrační vlny následovaly po zásadních, ba prudkých politických a náboženských změnách. Už za středověku docházelo k „odlivu mozků“. Unikátem evropských dějin je emigrace katolického kléru z Čech a Moravy za husitských válek. Odcházeli především kněží či řeholníci, a to do míst, kde působil jejich řád. Zásadním datem pro silnou emigrační vlnu se stal rok 1620, kdy bylo poraženo stavovské povstání a následně zavedeno o sedm let později Obnovené zřízení zemské. První vlna emigrace po bitvě na Bílé hoře byla vedena zejména strachem z trestů za účast ve stavovském povstání. Ke druhé vlně vystěhovalectví došlo po vydání Obnoveného zřízení zemského v roce 1627, které nařizovalo přestup na katolickou víru. Neodcházela jen šlechta, ale i měšťané či poddaní. Odhaduje se, že celkem v tomto období odešlo do exilu 150 000 až 200 000 lidí, mezi nimi i pedagog Jan Amos Komenský nebo literát Pavel Stránský.

Porážku stavovských vojsk na Bílé hoře v neděli 8. listopadu 1620 a následnou popravu 27 českých „pánů“ v pondělí 21. června 1621 lze zařadit mezi největší traumata v dějinách naší země. Tyto události se staly součástí naší novodobé „mytologie“ a bývají popisovány poněkud zjednodušeně. Řada historiků upozorňuje, že nelze Bílou horu vnímat černobíle. Emigrace po Bílé hoře byla skutečně masivní, došlo k velkému odlivu inteligence. Ovšem díky rozvoji nového katolického školství vyrostla nová vrstva inteligence.

Mýtem je také, že bylo v červnu 1621 popraveno 27 českých „pánů“. Ve skutečnosti byli moravští stavové až na výjimky ušetřeni nejvyšších trestů. Legenda tkví už v ustáleném názvu celé exekuce – „poprava 27 českých pánů“. Mezi popravovanými ale ani zdaleka nepřevažovali členové urozeného šlechtického stavu, tedy pánové – víc perzekvovaných bylo měšťanů. A nesedí ani slovo „čeští“, neboť mezi zabitými měšťany bylo také několik Němců. Vlna emigrace byla výrazná, ale přesto je bitva na Bílé hoře nesprávně charakterizována jako národní katastrofa. Identita společenství se totiž v bělohorské době se zakládala na náboženské víře a vztahu k politické moci, nikoliv primárně na mateřském jazyku.

Tento článek je součástí exkluzivního obsahu Armádních novin!
Chci PREMIUM účet

Související články

Cesta skupiny Mašínů za svobodou byla hodně drsná

Ozbrojené akce protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů z počátku 50. let, během nichž ...

Ctirad a Josef Mašínovi odešli, aby dále bojovali za svobodu

Odpůrci bratří Mašínů často zdůrazňují z jejich aktivit zejména použití zbraní proti ozbrojeným ...

Josef Mašín: Trump byl mimo Reagana nejúspěšnějším prezidentem USA

Se jménem Josef Mašín jsem se poprvé seznámil již někdy v deseti letech. Otec mi tehdy vyprávěl ...

PREMIUM Systémová rivalita Číny a USA: Rozhodne nejen rýžové zlato ze Sečuanu, ale i vnímání lidských práv

Kdepak Rusko. Spojené státy americké mají v 21. století jiného nepřítele. Systémové soupeření, někdy ...

Do diskuze PREMIUM článku mohou přispívat jen uživatelé s premium účtem.