Kanada se soustředí na Arktidu

Foto: Stanice kanadské armády v Arktidě; větší foto / National Defence and the Canadian Armed Forces
Stanice kanadské armády v Arktidě; větší foto / National Defence and the Canadian Armed Forces 

Kanadské ozbrojené síly získají nové vybavení a techniku pro operace v oblasti Arktidy. Kanadští vojáci se mohou těšit na nové lodě, letadla nebo průzkumné satelity.  

První akvizicí je v rámci programu A/OPS (Arctic/Offshore Patrol Ship) nákup tří arktických hlídkových lodí třídy Harry DeWolf v ceně 3,5 miliardy kanadských dolarů. Celkově se plánuje (podle výše rozpočtu) pořízení až šesti lodí třídy Harry DeWolf .

Plavidla mají svůj konstrukční základ v norských lodích třídy Svalbard. Výtlak lodí Harry DeWolf je téměř 6500 tun pří délce 103 metrů. Posádku tvoří 65 námořníků.

Třída Harry DeWolf slouží především k hlídkování a průzkumu kanadských výsostných vod v Arktidě. Loď pojme malé čluny i námořní vrtulník CH-148. Pro vlastní obranu slouží dálkově ovládný 25mm rychlopalný kanón.

Samozřejmostí je také nejmodernější velitelský, kontrolní, komunikační, počítačový, zpravodajský, průzkumný a sledovací systém typu C4ISR (Command, Control, Communications, Computers, Intelligence, Surveillance and Reconnaissance).

Modernizací dále projde čtveřice transportních, pátracích a záchranných turbovrtulových letounů de Havilland Canada DHC-6 Twin Otter (CC-138). Letouny slouží především pro transport osob a nákladu v Arktidě.

Foto: PÅ™edstava lodi Harry DeWolf. / Harry DeWolf / National Defence and the Canadian Armed Forces

Cena modernizace dosáhne 20 milionů až 49 milionů dolarů. Poslední modernizovaný letoun převezme kanadské letectvo do roku 2020.

Modernizované CC-138 překlenou období do příchodu nového užitkového letadla. Kanada nové stroje hledá v rámci programu UTA (Utility Transport Aircraft). Původně letouny UTA neměly prioritu, ale události posledních měsíců o několik let uspíšily práce na programu.

Kanadské letectvo poptává celkově 12 víceúčelových letounů UTA uzpůsobených pro operace v Arktidě. První stroje se však nedostanou do výzbroje pravděpodobně dříve než v roce 2025.

Podle Norma Jolina, analytika organizace Navy League of Canada, se kanadská armáda nesoustředí na nákup zbraňových systémů, ale spíše systémů schopných působit v nehostinném prostředí.

Foto: CC-138 kanadského letectva je přizpůsoben pro operace v extremním severském počasí. /
CC-138 kanadského letectva je přizpůsoben pro operace v extrémním severském počasí. / National Defence and the Canadian Armed Forces 

I když dochází k tání ledovců, obrovské části regionu jsou nedostupné. „Tam nahoře to je stále o přežití," říká Jolin.

Ve stejném duchu nakoupí kanadská armáda i nové arktické vybavení pro své vojáky. Kromě oblečení a výstroje půjdou finance na nákup lyží, sněžnic nebo sání. Výše investice je 49 milionů dolarů a dodávky začnou v roce 2021.

V plánu je rovněž nahrazení pásových dopravních vozidel Bandvagn 206 (Bv 206) pořízených v 80. letech minulého století. Nová vozidla mají být schopná operací v extrémních mrazech a jízdy na sněhu. Za 100 vozidel plánuje kanadská armáda utratit 100 milionů až 249 milionů kanadských dolarů.

Kanadský premiér Stephen Harper opakovaně zdůrazňuje nutnost vojenské a politické přítomnosti v Arktidě. Premiér dokonce jmenoval Juliana Fantineho jako pomocného ministra obrany čistě pro otázky Arktidy.


Vojenské cvičení kanadské armády v Arktidě. Významná část území Kanady leží v Arktidě.

Cílem větší vojenské a politické přítomnosti je podle Fantineho efektivněji řešit ekologické problémy (při těžbě plynu, ropy), záchranné operace nebo pomáhat uvízlým obchodním lodím.

Klíčem podle Fantineho jsou špičkové komunikační, velitelské a informační systémy. Kanada proto plánuje v roce 2020 udělit kontrakt na vyslání dvou polárních družic – jedné komunikační a jedné meteorologické. Cena kontraktu se odhaduje na 1,5 miliardy kanadských dolarů.

Kromě toho Kanaďané plánují vypustit tři satelity RCM (Radarsat Constellation Missio) v rámci programu Polar Epsilon 2, které doplní jeden současný satelit RADARSAT-2 systému Polar Epsilon. Satelity budou pomocí radaru provádět námořní průzkum (lodě, plující led), detekovat ropné skvrny, lesní požáry nebo povodně, sesuvy půdy či erupce sopek. 

Zdroj: DefenseNews

Nahlásit chybu v článku


Související články

Kanaďané testují v Arktidě stealth skútry

O nerostné bohatství pomalu tající Arktidy má zájem řada severských států. Kromě Ruska a Spojených ...

Ruské strategické velitelství pro Arktidu

Ruská armáda do konce letošního roku vytvoří nové strategické velitelství pro oblasti za polárním ...

Ruský systém protivzdušné obrany Pancir-S1 v Arktidě

Rusko testuje v Arktidě systém protivzdušné obrany krátkého dosahu Pancir-S1. Testy jsou součástí ...

Kanadský projekt nové útočné pušky

Kanadská vojenská výzkumná organizace DRDC (Defence Research and Development Canada) a firma Colt ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Luky
    13:31 21.03.2015

    jsem v půlce filmu, ale přijde mi to zajímavé.. americký "Camp Century": https://www.youtube.com/watch?... Thule AFB mě vždycky přitahovala a to nejen kvůli názvu, ...Zobrazit celý příspěvek

    jsem v půlce filmu, ale přijde mi to zajímavé..
    americký "Camp Century":

    https://www.youtube.com/watch?...

    Thule AFB mě vždycky přitahovala a to nejen kvůli názvu, ale tohle je ale ještě o 150 mil více ve vnitrozemí.Skrýt celý příspěvek

  • alexa123
    17:31 17.03.2015

    "Třída Harry DeWolf slouží především k hlídkování a průzkumu kanadských výsostných vod v Arktidě. Loď pojme malé čluny i námořní vrtulník CH-148. Pro vlastní obranu slouží dálkově ...Zobrazit celý příspěvek

    "Třída Harry DeWolf slouží především k hlídkování a průzkumu kanadských výsostných vod v Arktidě. Loď pojme malé čluny i námořní vrtulník CH-148. Pro vlastní obranu slouží dálkově ovládný 25mm rychlopalný kanón"

    Oni chcú loď (aj keď iba hliadkovú) za cca 1mld dolárov chrániť jedným kanónom 25mm? To sa mi asi sníva.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...