Automatický kanon ráže 50 mm pro americká BVP

Automatický kanon ráže 50 mm pro americká BVP
Bojové vozidlo pěchoty Griffin III / (Zvětšit)

Americká armáda (US Army) chce v polovině příštího desetiletí získat nová bojová vozidla pěchoty (BVP). Dopomoci tomu má program OMFV (Optionally Manned Fighting Vehicle). Armáda se přitom snaží osadit nová BVP automatickým kanónem ráže 50 mm.

Americká armáda proto zájemcům o účast v programu OMFV nabízí k zapůjčení experimentální automatický kanón ráže 50 mm XM913 Bushmaster. Pentagon nabízí dva prototypy XM913 a hodlá je od července poskytnout soutěžícím. Vzhledem k tomu, že armáda nabízí pouze dvě sestavy XM913, je možné, že obě zbraně budou postupně přemístěny do více vozidel.

Součástí zbraňového kompletu XM913 je také digitálně řízený zásobník munice, který umožňuje střelci velmi rychle volit mezi různými typy munice (tříštivo-trhavá, průbojná atd.). Kanon XM913 dokáže také používat ve vzduchu explodující munici a je tedy účinný i proti malým dronům a bitevním / dopravním vrtulníkům. Můžeme si tipnout, že BVP programu OMFV získají špičkové elektro-optické a radiolokační senzory, stejně jako špičkové systémy řízení palby a boje (využívající prvků umělé inteligence), které z nových BVP (při použití 50mm kanonu) udělají de facto také prostředky protivzdušné obrany krátkého dosahu. 

Ostatně podobnou schopnost mají roky i česká kolová bojová vozidla (KBVP) pěchoty Pandury II ‒ ve výcviku jsou někdy Pandury II vyčleněny k pozorování vzdušného prostoru. Pandury II jsou pak schopné ničit (je však otázkou, s jakou účinností) některé prostředky vzdušného napadení, především drony a vrtulníky ve visu.

Zpět do USA. Americká armáda neplánuje vyvíjet zcela nové BVP, jako tomu bylo v případě neúspěšného programu GCV (Ground Combat Vehicle). Místo toho Američané zvolí BVP zřejmě evropské výroby. Mezi známé účastníky tendru OMFV patří GDLS (General Dynamics Land Systems) s vozidlem Griffin III (na podvozku španělsko-rakouského ASCODu, resp. odvozeného Ajaxu), německý Rheinmetall a americký Raytheon nabízí KF41 Lynx, BAE Systems CV90 a německá PSM bojové vozidlo Puma. O účast v tendru projeví zájem zřejmě i jihokorejská firma Hanwha Defense Systems s BVP K-21.


První veřejné střelby z kanonu XM913

Americká armáda v roce 2020 vybere dvě firmy s nejlepšími návrhy budoucích amerických BVP. Každá firma získá peníze na stavbu 14 prototypů. S přezbrojením se pak začne v roce 2026.

Prozatím jsme mohli vidět zástavbu XM913 pouze v demonstrátoru Griffin III, který byl představen minulý rok s experimentálním dvoumístným bojovým modulem od výzkumného centra americké armády ARDEC (Armament Research, Development and Engineering Center).

Také Rheinmetall na KF41 Lynx testuje „oživený“ kanón RH503 ráže 50 mm (s kadencí 150 až 400 ran za minutu), který byl vyvinut v 80. letech. Podle IHS Janes lze RH503 umístit do stávající věže Lynxe a údajně také již proběhly střelecké zkoušky (zřejmě jen samotného RH503). Rheinmetall testuje 50mm kanon a přípravuje jeho zástavbu do Lynxe právě kvůli programu OMFV.

Americká armáda zatím oficiálně neupřesnila požadovanou ráži pro své budoucí BVP, ale neoficiálně preferuje právě kanon ráže 50 mm, a to především kvůli nové generaci dobře pancéřovaných vozidel potenciálních protivníků. Na druhou stranu, podle webu Inside Defense, pokud se nepodaří zavést kanon ráže 50 mm (např. kvůli ceně, hmotnosti, náročnější logistice, nespolehlivosti, nesoběstačnosti ve výrobě munice, atd.), americká armáda raději zvolí standardní kanon ráže 30 mm. Je to lepší, než na území USA budovat drahou výrobní linku (nebo munici dovážet ze zahraničí) na „o něco“ výkonější munici ráže 35 mm nebo 40 mm.


XM813 ráže 30 mm vs Bushmaster III ráže 50 mm; větší foto / RDECOM

V případě ráže 40 mm americká armáda uvažovala o evropském kanónu na CT40 od firmy CTA International (joint venture mezi BAE Systems a NEXTER Systems), ale nakonec tento kanon na teleskopickou munici (střela je zcela zapuštěná v nábojnici) odmítla.

XM913 je poměrně vyzrálá konstrukce, neboť vychází z deset let starého automatického kanonu Bushmaster III od společnosti Alliant Techsystems (ATK). Samotný Bushmaster III přitom využívá několik desítek let zkušeností s kanony rodiny Bushmaster, včetně kanonů M242 ráže 25 mm z BVP Bradley. Pro úplnost uveďme, že ATK v roce 2014 zamířila pod křídla Orbital Sciences Corporation, což mělo za následek vznik Orbital ATK. Následně společnost Orbital ATK koupil zbrojní gigant Northrop Grumman.

Bushmaster III byl původně vyvinut jako kanon ráže 35 mm. Avšak díky tomu, že diskutovaná munice ráže 50 mm využívá rozměrově podobnou nábojnici jako zmíněná munice ráže 35 mm, mohl být Bushmaster III snadno převeden na ráži 50 mm. Dodejme, že svého času americká armáda uvažoval o přezbrojení BVP Bradley právě na ráži 35 mm.


EAPS kanon Bushmaster III ráže 50 mm s programovatelnou municí; větší foto / RDECOM

Kromě toho americká armáda v roce 2010 zkoumala možnost použít kanon Bushmaster III ráže 50 mm k ničení dronů, stejně jako dělostřeleckých granátů nebo raket. Zbraň (s programovatelnou municí) byla vyvinutá v rámci širšího programu prostorové obrany EAPS (Extended Area Protection and Survivability). Zvažovaný kanon XM913 pro nová BVP OMPF využívá tedy zkušeností z programu EAPS a využívá konstrukční základ osvědčeného Bushmasteru III, stejně jako již otestovanou munici ráže 50 mm.

Firmy soutěžící v programu OMFV ale mohou podle Pentagonu použít volitelně také kanon ráže 30 mm, pokud design vozidla neumožňuje zástavbu kanonu ráže 50 mm.

Ostatně americká armáda menší verzi XM813 ( písmeno „X“ stále říká, že jde o vyvíjenou zbraň) ráže 30 mm již umístila na některá KBVP Stryker. Vozidla Stryker s 30mm kanony nesou označení Stryker Dragoon. Celkově se počítá s vyzbrojením tří brigád Stryker (SBCT).

Zdroj: IHS Janes, Inside Defense, The Drive

 
 
 
 
 
 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

NGCV: Americké bojové vozidlo budoucnosti

Tankové centrum pro výzkum, vývoj a konstrukci TARDEC (Tank Automotive Research, Development and ...

Bojové vozidlo nové generace NGCV: US Army hledá v zahraničí

Americká armáda (US Army) v rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) hledá nové pásové ...

NGCV: Nástupce bojových vozidel Bradley v roce 2026

V rámci programu NGCV (Next-Generation Combat Vehicle) americká armáda začne od roku 2026 nahrazovat ...

Budoucnost amerických obrněných vozidel: Od M1A3 Abrams po NGCV

Americká armáda (US Army) počítá s vývojem zcela nových bojových obrněných vozidel, od robotických ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • AyKira
    23:52 10.06.2019

    V článku chybí pointa proč bushmaster něco takového vyvíjí, když jsou na trhu výkonnější kompaktní automatické kanóny jako Bofors 57 mm (již mnoho let zavedení v US armádě) nebo sovětský 57 mm AZP S-60 (viz. technologický demonstrátor BRM-3K Rys) s levnou a dostupnou municí. Jde o to že tyhle staré kanóny se nabíjí pomocí klipů po 5ti ranách, dělo tak dokáže vystřílet automaticky jeden klip a pak čeká na nabíječe, zatímco 50mm kanon od bushmasteru je v současné době nejsilnější kanon na světě nabíjený pomocí řetězu belt-fed. Kanón by tak mohl mít ve věži buben s náboji (stejně jako všechny vozidla/letadla s automatickým kanónem bushmaster) a vystřílet 300 nábojů bez nutnosti čekat na přebíjení. Navíc bushmaster v roce 2017 předvedl nový kanón Orbital ATK XM813 Chain Gun 30mm/40mm s double belt feed systémem kde může střelec vybírat mezi AP munici a programovatelnou municí z dvou oddělených bubnů, je pouze otázkou zda nový 50mm bude umět to samé.
    Rozdíl v palebné síle je dramatický, asi jako BVP-2 s rychlopalným automatickým 30mm kanonem oproti britskému bvp Warrior také s 30mm ale pouze s klipem na 3 náboje.
    ukázka střelby BVP-2 https://youtu.be/6hfK72VRfqA?t...
    ukázka střelby Warrior https://www.youtube.com/watch?...

    • Rase
      00:04 11.06.2019

      vždycky šlo o to, kolikrát musíš vystřelit abys zasáhl a zničil cíl, ne kolik toho nasypeš do hlíny vedle. Vzhledem k tomu, že počet vezené munice není neomezený, je potřeba klást důraz na jiné věci než jen bohapusté kropení. Tím se nezastávám Warrioru, ale video je dost nic neříkající.

      • AyKira
        01:03 11.06.2019

        Právě naopak, malé ráže potřebují více zásahů do obrněného cíle než například 120mm rheinmetall l44 aby byl nepřítel efektivně zneškodněn, je tedy nutné zajistit rychlou kadenci. Například ve válce v zálivu zničili AFV Bradley mnohem více obrněných vozidel nepřítele než tanky Abrams. Stejné výsledky mají i letadla s 30mm viz. A-10 Thunderbolt II, AH-64 Apache, apod.
        Pevně věřím že narozdíl od vás se vojáci se učí střílet na cíl a nikoliv do hlíny, cílem videa bylo pouze ukázat jaký je rozdíl střílet s nabíječem a bez něj, nikoliv hodnotit přesnost zastaralých BVP-2 oproti modernímu 2019 50mm kanónu.

        • Jirosi
          06:01 11.06.2019

          AFV Bradley - Pomocí kanonu nebo raket? I u těch vrtulníků a A-10, bych si nebyl zrovna jistý...
          Německá armáda počítá se třemi výstřely z tanku na 100% zásah....

  • Jara
    10:29 10.06.2019

    Smutné, že v diskuzi o kanónu pro americké bvp se tady vyrojí přes 100 komentů a v předešlých diskuzích o Bvp pro AČR kanón nikoho nezajímá, přitom je hodně co k diskuzi nechme na pokoji ráži 30mm je to standard NATO a tedy ačkoliv jsem trochu doufal aspoň v pětatřicítku, tak je to taková rozumná volba buďme rádi za airburst. Nicméně tady máme tři možné třicítky bushmaster( dle mého nejhorší volba) a pak 30 mm wotan a do lynxe jde osadit 30 Pumy mají to na stránkách RH takže tu máme ještě volbu externaly driven a gas operated, to co umí kanón pumy všichni víme a v případě výhry lynxu nad Cv90 by se možná pro maximalizaci palebné síly hodilo využít kanón a SŘP pumy

    • Rase
      13:51 10.06.2019

      Osobně bych byl pro Wotan od Rheinmetallu, nebo co nám tato společnost nabídne (neumím posoudit). Bushmaster by zas mohl být vybrán, pokud AČR bude trvat na co největší kompatibilitě PBVP (nové BVP) a KBVP (Pandur). Taky bude jistě nabízen na CV90 a Ascodu. Němci zas budou u svých vozidel prosazovat svůj kanón co vyrábí. MO je nejspíš dost jedno jaký kanón bude na novém vozidle, pokud bude v ráži 30×173mm, tak se rozhodne až co dodá výrobce.

    • Jirosi
      21:58 10.06.2019

      MO v podstatě požaduje věž z možností zástavby v budoucnu. Ale nic není trvalejšího než dočasné řešení. A čekat na USA bychom mohli také na vždy.

  • Starlight
    21:06 09.06.2019
    Oblíbený příspěvek

    Doplním pár údajů, které byly v článku nebo použité grafice jen nastíněny.

    1)

    Aktivity US ARMY ohledně nových automatických kanonů střední ráže zastřešuje vývojový program Advanced Lethality and Accuracy System for Medium Caliber (ALAS-MC). V rámci něho vznikla nová rodina vylepšených kanónů řady Bushmaster ráže 30 až 50 mm firmy Northrop Grumman (dříve ATK), nová munice a systém řízení palby.

    2)

    Například kanón XM813 ráže 30x173 mm (nedávno zavedený do výzbroje na vozidlech Stryker s věží MCT-30) a nový kanón XM913 ráže 50x228 mm tak sdílejí řadu společných prvků. Například koncept podávání munice, časovač programovatelného zapalovače, prvky munice a systém řízení palby.

    Předpokládá se, že boj bude probíhat v zastavěných oblastech, kde se protivník kryje za překážkami a bude se střílet přes hlavy vlastních jednotek. Proto se US ARMY snaží docílit maximální přesnosti střelby včetně nastavení vzdušného výbuchu. To by jednak mělo umožnit šetřit municí (kanón by měl umožnovat i velmi přesnou „snajperskou“ střelbu první/jedinou ranou), jednak je potřeba přesností kompenzovat relativně malý poloměr účinnosti exploze munice střední ráže.

    SŘP proto používá nový přesný laserový dálkoměr v kombinaci s laserovým měřičem směru a síly větru po trase střelby, dynamickým senzorem meteorologických podmínek a jednotný balistický počítač a ovládací terminál.

    • Starlight
      21:08 09.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      3)

      Zajímavostí je, že kanón XM913 ráže 50x228 mm skutečně vzniknul přestavbou kanónu Bushmaster III ráže 35 mm. US ARMY si údajně dva kusy pořídila v Holandsku (z výzbroje BVP CV9035NL) a proto jsou na zkoušky k dispozici právě a pouze jen dva kusy.

      4)

      Stejně jako kanón Bushmaster II ráže 30 mm s municí 30x173 mm umožňuje snadnou přestavbu na ráži 40 mm (SuperShot, Super 40) s municí 40 x 180 mm, tak i kanón Bushmaster III ráže 35 mm s municí 35x228 mm, umožnuje přestavbu na ráži 50 mm (Supershot, Super 50) s municí ráže 50 x 228 mm.

      Poznámka: německý kanón Rh503 z 80. let používal munici 50 x 330 mm Supershot.

      Na následujícím obrázku je kompletní rodina munice (podkaliberní šípově stabilizované průbojné APFSDS-T a tříštivotrhavé s programovatelným vzdušným výbuchem HEAB, PABM) ráže 25 mm až 50 mm, která byla nedávno vyvinutá US ARMY.
      http://i.imgur.com/V1hAiiW.jpg...

      Na obrázku je pěkně vidět, že munice 50 x 228 mm je odvozena od munice 35 x 228 mm. 50 mm munice při stejném průměru nábojnice a stejné délce v podstatě zabírá stejně místa jako 35 mm munice, přestože má větší střelu o mnohem větším průměru.

      US ARMY tedy vidí budoucnost automatických kanónů v BVP pouze s dvěma bojovými typy munice - APFSDS-T a programovatelnou HEAB. A pochopitelně cvičnou. Tomu také odpovídá koncepce uložení munice a jejího bezpásového podávání munice do kanónu ze dvou muničních schránek. S levnějšími klasickými HE střelami s kontaktním zapalovačem se zřejmě už nepočítá.

    • Starlight
      21:08 09.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      5)

      Co vede US ARMY k preferenci ráže 50 mm pro budoucí BVP OMFV? Obrovské reálné zkušenosti z mnoha lokálních válek i analýza výzbroje potencionálních protivníků.

      a) Tzv. materiálové cíle - vyspělí protivníci zavádějí čím dál lepší BVP. OMFV s 50 mm APFSDS-T municí by měl dle US ARMY mít komplexní převahu nad ruskými BVP typu BMP-3 (s kombinací 100mm a 30 mm kanónů) a T-15 Armata s 30 mm kanónem. S takto výkonnou municí bude možné ohrozit zboku i zezadu i MBT tanky. Pochopitelně tento vývoj US ARMY, který už probíhá od počátku desetiletí, je jeden z důvodů, proč Rusko reaguje obnovením vývoje starých protiletadlových kanónů ráže 57 mm kanónů pro jejich použití na BVP.

      b) Poznámka: BVP OMFV budou vyzbrojena i PTŘS. Počítá se s novou verzí střel TOW (asi TOW ER). Budou mít vetší dostřel, větší letovou rychlost a naváděcí signály budou přenášeny nikoliv po drátě, ale rádiem.

      c) Živé cíle (osmičlenné družstvo, dvoučlenný protitankový tým) za zdí nebo v otevřeném terénu. Požadavky na účinnost 50 mm munice v zastavěných oblastech, které ráže 30 mm nezvládne, jsou následující: zničit živý cíl schovaný za 8“/20 cm zdí z dutých betonových tvárnic, za 8“/20 cm zdí z dvojitých železobetonových panelů, za 34“/86 cm zdí z vepřovic, za 12“/30 cm zdí z trojitých pálených cihel.

      d) Programovatelnou munici HEAB a SŘP nechce US ARMY používat jen k ostřelování cílů v otevřeném terénu nebo k palbě do oken/atd. v zastavěném terénu (případně k palbě na pomalé vzdušné cíle), ale klade hlavní důraz na schopnost prostřelit různě silné a odolné zdi a přesně načasovanou kanónovou střelu nechat explodovat až za ní.

    • Starlight
      22:01 09.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      6)

      Co se týče materiálu penetrátorů v munici APFSDS-T, tak US ARMY bude nadále využívat stávající svůj standard bez kompromisů – ochuzený uran.

  • flanker.jirka
    15:12 08.06.2019

    Obecně lze říct, že kanony s možností ničit nějakým způsobem drony a jiné podobné hračky budou do budoucna nutností, tam by mohlo 50 mm, nebo 57 mm hrát roli ve větším efektivním dostřelu oproti 30 mm, ale kapacitně na takové cíle má i 30 mm. A pokud budou mít jinde ve světě BVP s hmotností středního tanku, tak se větší ráže bude hodit také. Pro námořní 57 mm kanony nabízí již dnes BAE Systems zajímavé spektrum munice
    https://www.youtube.com/watch?...

    A o testech 57 mm kanonu na BVP v Rusku se tu už psalo
    https://www.armadninoviny.cz/b...
    na jednom prototypu měli i zaměřovací a průzkumné senzory s "okny" i na horní polosféru
    https://www.armyrecognition.co...

  • Proxy
    09:38 08.06.2019

    Trochu nerozumím té představě, že verze s bojovou věží by měla mít stejnou kapacitu jako transportní verze s lehkou věží a tím omezená velkou ráží jako 50 mm. Vnitřek se sice tolik změnit nemůže, ale právě třeba u přechodu na 50 mm mi přijde celkem normální mít osádkovou věž, extra munici a elektroniku na úkor výsadku, ale většinu vozidel s lehkou bezosádkovou věží a větší výsadek.

    Při integraci hard-kill APS doufám v napojení věží na tyto senzory a vytvoření vozidel působících jako SHORAD a C-RAM na stejném podvozku jako IFV a APC.

    • Jirosi
      11:10 08.06.2019

      Výhodnější je jednotné řešení pro co nejvíce vozidel.
      Takže snížit výsadek na 4-6 a místo toho nasadit výkonnější věž na všechna vozidla, a posílat větší uskupení.
      1x 30mm + 12 lidí +1x50 (4)
      3x50mm + 4-6 lidí v každém

      Tohle má jedinou nevýhodu, a tou je logistika. Ale tu má každé zvýšení palebné síly. Cílem každé modernizace v armádě je navýšit palebnou sílu.

      • Safi
        15:14 09.06.2019

        No hlavni nevyhoda bude, ze musim vysolit miliardu, abych dovezl na bojiste dost lidi na obsazeni samoty v lese...

        • Jirosi
          21:33 09.06.2019

          Válka je, byla a bude drahá záležitost. Ale nejdražší je pro mrtvé, nebo pro ty co ji prohráli.
          Zkus se zeptat Ukrajinců, zda by raději nedali před pár lety na obranu více. Pokud by jim to zajistilo, že je Rusko nenapadne...

          • Safi
            21:50 09.06.2019

            Myslim, ze by miliardu utratili urcite lepe nez na 4 pumy... Mozna by za stejnou cenu zvladli i rotu tanku.
            Moje pointa neni v setreni na vyzbroji, ale ve smysluplnem nakupovani...

          • Jirosi
            22:11 10.06.2019

            Safi: O rotě jakých tanků se bavíte? L2, Ch2, Leclerx, Abram, všechny jsou dražší než Puma...
            Místo 4 pum si koupíte leda 3 MBT, a vámi daný počet jen naznačuje jak jste mimo.

          • Safi
            00:59 12.06.2019

            Budou kupovat, co vyrabi. Takze napriklad oplot, jehoz prodejni cena je cca tretinova oproti pume. Prodejni, nikoliv vyrobni.

            Jak moc jsem mimo smudlo ? ;-)

          • Jirosi
            19:44 13.06.2019

            Bavili jsme se o naší armádě. Ukrajince sem uvedl jako příklad armády, kde se neinvestovalo. Tudíž řešit situaci před rokem 2014 nákupem tanku z roku 2016, jo proč ne..

            Bavil sem se o technicky srovnatelných vozidel... T-84 vyráběná na Ukrajině bude daleko za výkony té Pumy... Potom neberte do srovnání ceny "pumu".
            Ale upgrade na BVP-2... Které jim vyrábíme.

  • juhelak
    13:00 07.06.2019

    v ciste hypoteticke budoucnosti kdy acr přezbrojila třeba na ten Lynx si dokážu představit ze by se doplnily vozidla o 10-15 kusu s 50tkou..zas takovy problém dvou ráži to být nemůže, která by ty výsadky nevozila a palbou by kryla vysazování pechoty z ostatních vozu...150-400 ran za minutu..no nevim kolik takove munice by se do vozidla veslo..aby vůbec vic jak minutu tu podporu vykonávala..byl by to takový bořič a uzemnovač pěchoty...plusy a mínusy by se porovnavaly asi s minometnými vozy..co by vyslo pro celek lepe...pak uz je otázka jestli uz nevyjde lépe tanková vez 120.

    • Jirosi
      20:44 07.06.2019

      Moc nerozumím pro větší ráži spojujete z jediným tipem BVP?

  • Pavel II
    12:24 07.06.2019

    Jak tam mam bambilion mínusů na to, že BVP především má sloužit přepravě desantu a jeho podpoře (a podle mne KOMPLETNÍHO, pokud je to jedno družstvo, protože kde se budou dohledávat), tak jen dodám, že se západu nelíbilo, jak máme silně ozbrojená bévépéčka, museli jsme kvůli tuším pařížským dohodám vyřazovat mraky jedniček, a přešupačovat to v Mariánkách na rotě rekonstrukce na Hybridy. A víceméně se dokazovalo, po rozpuštění VS, že to byla špatná koncepce, založená na agresivní politice a koncepci VS (jež agresivní bezpochyby byla) a dokazovalo se, že BVP jako takové stejně nemá na bojišti proti silnějším šanci, a že ten západní koncept s dvacítkama ve věži je lepší. A teď mi tady tvrdíte, že smysl má jakýsi prasopes, který převeze POLOVINU organického družstva, a výzbrojí stejně je pořád ,,druhý". Podle mne tedy ne. Ale nikomu jeho názor nevyvracím, já v tom na bojišti sedět nebudu, ani nebudu nikam posílat rotu vojáčků, jejichž družstva jsou už v remíze v kasárnách rozdělena na poloviny. Já se nebudu někde pod keřem dohledávat toho druhého kulometu co ho tady a teď potřebuju, mám ho tady mít, a velitel roty počítá, že dokážu splnit všecko tak, jako bych ho tady i měl. A do mě...:)

    • Pavel II
      12:26 07.06.2019

      Jen bych dodal, že na druhou stranu by se mi jako védéčku ta artilerie ve věži HODNĚ líbila, podpora to je pořádná!

    • Jirosi
      13:02 07.06.2019

      Oni přijedou dva, místo jednoho. Takže budou mít podporu 2x 30-50mm z různých směrů.
      To je přece cíl mechanizace vojska. Poskytnou na bojišti vojákům ochranu a palebnou sílu. To v takové míře, že ji sami nedokáží unést.

      Na bojišti až se dostanete do špatné pozice. Tak se budete modlit, aby přijelo další BVP a pomohlo vám odlákat pozornost.

      • Pavel II
        13:10 07.06.2019

        Nojo, ale v dnešní době, kdy hned jak vyjedou z brány základny tak křápne u druhého vozidla družstva metrák hnojiva z Loštic, je na pováženou posílat něco, co má bojovat spolu nadvakrát. Ale to už by bylo pořád dokola. Mechanizovaná pěchota je furt pěchota. Furt asi gró její činnosti spočívá v pohybu po bojišti pěšky. V opačném případě můžete mít jednotky sestavené čistě z ,,palebných" vozidel. Ideálně asi MBT. To už zahrnovaly ty Liddel Hartovy teorie ze třicátých let...

        • satai
          13:44 07.06.2019

          Takže v jednom případě přijdeš o 50% kapacity a v druhém o celou? :-O

        • Jirosi
          18:46 07.06.2019

          Už sem vám to psal níže, nepošlete 1+1. Ale 2+1, +1 je záloha.
          Pěšáci jsou tam proto, aby dočistily místa, kam BVP nemohou(domy, les, příkopa).

          Největší palebná síla je stejně výzbroj vozidla. Bez něj jsou to jen ti samí pěšáci, proti kterým je nasadíte.

    • Safi
      15:28 09.06.2019

      Osobne tu koncepci silne vyzbrojenych BVP vubec nechapu. Prece postaveni vozidla palebne podpory musi byt uplne nekde jinde, nez je misto pro vhodne vysazeni pechoty. Zkusenosti hovori spise ve prospech boje v neprehlednem terenu a ve mestech, kde oponenta nesmazne letectvo/delostrelectvo navadene cim dal lepsimi pruzkumnymi prostredky.
      A jak bude jednotka vybavena takovymi monstry bojovat v okresnim meste ? Na obsazeni bloku budov musim prijet s kolonou tezkych extremne drahych vozidel, aby z kazdeho vystoupila ctverice chlapiku a ja tu kolonu zase poslal nekam dozadu, protoze na mestsky boj nemaji schopnosti. To uz radsi nejaky relativne laciny "autobus" typu srbskeho lazaru, ktery uveze kopu vojaku a podporenych plnohodnotnym tankem nebo vozidlem ekvivalentni odolnosti treba prave s tim 50mm kanonem. Tyhle hybridy tezky jako tank, ale bez jeho palebne sily a odolnosti, ma vezt pechotu a uveze ji sotva na marias...

      • Rase
        16:58 09.06.2019

        V podstatě popisuješ Francouzský koncept, kdy pěchotu převáží kolové transportéry VBMR Griffon (něco jako Titus) a palebnou podporu zajistí kolová bojová vozidla EBRC Jaguar s PTŘS a kanónem CTA 40. Případně můžeme jako vozidla palebné podpory brát i samotné tanky Leclerc. Tahle kombinace je variabilní a šla by aplikovat i na pásová BVP, tedy pro převoz pěchoty použít jen obrněný transportér s výzbrojí řekněme jen velkorážní kulomet a na palebnou podporu pak slouží čistě bojová vozidla (se silnou výzbrojí ale bez výsadku). Takhle to mají Britové, kdy transportér pěchoty je ARES a o palebnou podporu se stará AJAX.

        • Safi
          21:48 09.06.2019

          V podstate i izraelskou.

          • tomas.kotnour
            21:58 09.06.2019

            A proto nemají Izraelci potřebu vymýšlet BVP o hmotnosti skutečného moderního tanku :D

          • Safi
            01:44 10.06.2019

            Namer ? To je to, co to ma byt. Silne chraneny autobus pro pechotu. Uveze 2xtolik co evropske hybridy, lepe tu pechotu ochrani a nehraje si na tank.
            Pro nase podminky ale kvuli vaze silne neprakticke...
            Podivejte se na eitan. Primerene tezky, dobre chraneny s velkou kapacitou pro prevoz pechoty. Zadny kockopes co nezvladne zadnou ulohu poradne...

        • Starlight
          23:08 09.06.2019

          @Rase

          pleteš si tady různé typy jednotek – těžké mechanizované a „střední“ mechanizované.

          Výzbroj těžkých mechanizovaných/obrněných sil francouzské armády tvoří kombinace MBT Leclerc a kolové BVP VBCI. Kolové OT VBMR Griffon nahrazují kolové OT VAP, které jsou hlavně u středních mechanizovaných jednotek nebo jako pomocné kolové OT. První přijdou na řadu vozidla VAP u námořní pěchoty. Kolové EBRC Jaguar zase nahrazují kolové AMX 10 RC u lehkých obrněných jízdních jednotek.

          Britská armáda také není žádný holubník. Jádro těžkých mechanizovaných/obrněných sil budou tvořit tanky Challenger 2, BVP Warrior a obrněná průzkumná vozidla AJAX. Střední mechanizované brigády Strike budou sice tvořit průzkumné/vozidla palebné podpory AJAX, ale pěchotu budou vozit kolové OT Boxer v Británii známé podle názvu akvizičního programu jako Mechanised Infantry Vehicle (MIV). Pásové OT ARES jsou určené jen k převozu specialistů v rámci průzkumných jednotek – vezou jenom 4 členy výsadku – zpravidla pěší průzkumníky. AJAX jako čistě kavaleristické průzkumné vozidlo a žádné pěší průzkumníky nevozí. To je „britská škola“, kterou v AČR neměl kdo postřehnout, protože to není pěchota, ale jezdectvo/kavalérie. A to AČR neměla a nemá, tak se nemá kdo inspirovat.

          US ARMY naopak k ozbrojenému obrněnému průzkumu kavalerie používá BVP Bradley ve verzi M3. Vozí jak rozšířenou zásoby munice, tak malý počet pěších průzkumníků – tedy mají jedno vozidlo, které plní stejné úkoly jako dvojice britských speciálních vozidel. Předpokládám, že tento koncept si US ARMY ponechá i u nových OMFV, které budou plnit opět roli standartního BVP u pěších mechanizovaných jednotek, tak i průzkumného vozidla u kavalerie. A to jen s malými úpravami mezi podverzemi.

          • Rase
            13:39 10.06.2019

            po způsobu nasazení těch vozidel jsem se nikdy nepídil, tak moc děkuju za tyto informace

  • Lukas
    22:12 06.06.2019

    Ja bym się nie ekscytował Futurystycznymi projektami USA.
    Armata 50mm? - to już było - 30 lat temu
    Spz Marder 2 miał mieć działko 35/50mm
    A co ma Spz Puma?
    Mimo iż armata 35/50mm -> Rh-503 była gotowa

    Właśnie...
    Póki co US Army przezbraja Strkery w 30mm mk 44
    Wątpliwe by za 10 lat nagle przezbrajali się w nowy kaliber...

    Szczególnie że 30x173 może dużo
    https://external-preview.redd....

    • Rase
      22:48 06.06.2019

      i kdyby zůstali jen u ráže 30 mm, tak věž bude (prakticky jistě) dimenzovaná na 50 mm, což je jen dobře. Abrams měl taky původně jen ráži 105 mm :-)

      • Lukas
        10:55 07.06.2019

        Tak, ale 105mm miał właśnie z powodu "logistyki"

        Nawiasem mówiąc nasze wieże (Hitfist30p i ZSSW-30) są dostosowane do kal. 40mm :P
        Ciekawe czy mk44 w RCWS-30 można przebudować na 40mm

  • ARES
    13:49 06.06.2019

    Zavést pro OT/BVP automatický kanón o ráži větší než 30 mm má smysl. Ovšem jen tehdy, když jeho náboj bude standardizován v NATO. Jinak vzniknou logistické problémy v rámci bojové součinnosti pro tu armádu, která si jej individuálně zavede. Samozřejmě s výjimkou armády USA.

  • Miroslav
    13:48 06.06.2019

    400 rán za minútu z 50 mm kanónu. No dlho to bolieť nebude keď ťa s tým niekto pokropí...

  • lukus
    13:24 06.06.2019

    Sotva co jsme přešli na ráži 5,56mm přichází západní partneři s nutností výměny za silnější kalibr 6,8mm.

    Probíhá u nás výběrové řízení na BVP s kanonem 30mm a západ koketuje s vážnou myšlenou na vyšší 40mm nebo 50mm ráži.

    Doufám že nekoupíme mostní konstrukce, vyprošťovací techniku, nezpevníme mosty, nové vlakové soupravy a tanky LEO2 nebo jejich ,,post studenoválečné" mastodonty s váhou 65 tun a více, abychom se do do 10 let dověděli, že nový LEO3 a další tanková generace bude mít cca 50 tun a současné mosty a zázemí jsme by nám stačilo.

    PS.
    (vím, že napíšete že to vše musíme přebudovávat kvůli spojeneckým LEO2 atd... nechť když budou chtít na východ, ať nás objedu za mne- ledaže by jste si přáli vše mít srovnané se zemí jako poláci nebo ukrajinci po konci 2svv. )

    • PavolR
      14:08 06.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      O mosty sa treba postarať v každom prípade, už len z hľadiska bezpečnosti civilnej dopravy. Pozrite, v akom sú niektoré stave! Takto budú aspoň musieť kompetentní poopravovať aj také, o ktoré by sa inak nestarali, kým by nedošlo k nejakej nehode/tragédii a potom by len ukazovali jeden na druhého, kto čo zanedbal.

    • Scotty
      16:35 06.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      lukus
      Ráže 5,56 bude v NATO zavedena ještě hodně dlouho, stejně jako 30mm kanón. Připomínám že i německá Puma má taky kanón ráže 30mm a nezdá se že chystají brzo měnit. Stejně jako jsou pušky 5.56 stále nakupovány armádami NATO.

    • Jirosi
      17:40 06.06.2019

      Lukus: Současné mosty překvapivě vládnou i těch 65+. Ale ono je to jedno, většina důležitých mostu stejně padne, a budou se dělat nové.

    • Poly
      18:12 06.06.2019

      Infrastrukturu v ČR a kór mosty bych raději moc nezmiňoval...

  • Pavel II
    12:12 06.06.2019

    Tam se moc vojáčků nevleze. A od čehopak je BVP, než od přepravy vojáčků?

    • SeaWolf
      12:58 06.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      Pro začátek doporučuji rozklíčovat co znamená zkratka BVP :-D dost to pomůže.

      • Pavel II
        11:41 07.06.2019

        A tam bych se soustředil na to třetí slovíčko. Protože královnou bojišť je furt ta moje milovaná pěchota.

    • Miroslav
      13:54 06.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      A ja som doteraz žil v tom, že BVP má primárne bojovať s obrnenou aj nepancierovanou technikou a na transport družstva má slúžiť OT.

      Samozrejme, BVP má mať reso. mal by mať schopnosť transportu živej sily avšak to záleží od doktríny. V našich podmienkach sme boli zvyknutí na to, že BVP uskutočnilo výsadok a tento podporovalo. Ale to neznamená, že tomu tak musí byť aj v USA

      • Pavel II
        11:40 07.06.2019

        Jakékoliv BVP bude VŽDYCKY tahat za kratší konec provazu, než tank, nebo většina obrněných průzkumných vozidel, vozidlo palebné podpory a podobně. BVP má přepravit desant na bojiště, a podporovat ho. JE TAM TEDY především KVŮLI DESANTU. Pokud chcete silnou mašinu která vede účinně boj s obrněnou technikou protivníka, tak tam pošlete samotné hlavní bojové tanky. Ne nějaké kompromisy, ani prase, ani pes, s takovou ,,polosilno" výzbrojí, a vezoucí takovýhle ,,polovýsadek". Ale nedopadne to dobře...

      • Pavel II
        12:44 07.06.2019

        Jasně, družstvo tam převeze ótéčko, a za ním jedoucí bévépéčko to tam všecko zmasakruje. :)

    • Rase
      14:36 06.06.2019
      Oblíbený příspěvek

      on ten Griffin III tak možná vypadá, ale malý rozhodně není.
      http://www.palba.cz/album/albu...
      spíš je tak dvakrát vyšší jak BMP-1 :-D Většinou se zmiňuje, že Američané požadují osádku 2+5 a palebný tým je rozdělen do dvou vozidel. Vozidlo má být libovolně osádkové nebo bezosádkové, věž je bezosádková.

      • CerVus
        16:19 06.06.2019

        Oni na rozdíl od našich odborníků a "veteránů Varšavské smlouvy" nejspíše i vědí co chtějí. Ne na základě toho, co fungovalo před 50ti lety, ale podle toho co zjistili za posledních 20 let.

        • satai
          16:33 06.06.2019
          Oblíbený příspěvek

          Nutno ovšem říct, že také řeší o dost jiný problém než naše armáda.

          • Nesher
            17:11 06.06.2019
            Oblíbený příspěvek

            A s podstatně jiným rozpočtem. Já vážně nerozumím proč někteří přispěvatelé nechápou, že ty požadavky, které AČR má jsou prostě kompromis daný ekonomickými a personálními limity. Věřím, že pokud by AČR měla takřka neomezený rozpočet a relativně dost vojáků jako US Army, tak by ty požadavky vypadaly jinak.

          • Jirosi
            17:52 06.06.2019

            "Věřím, že pokud by AČR měla takřka neomezený rozpočet a relativně dost vojáků jako US Army, tak by ty požadavky vypadaly jinak."

            Kdyby měla ACR více vojáků, tak by byli třeba požadavky na 3+10, 3+12, atd?

            Větší počet vojáku, ale nikdy nenahradí větší počet vozidel. Ten nepoměr se prostě odrazí na výkonu celé jednotky.
            Na pěchotní úkoly jsou tu snad jiné jednotky.

          • Scotty
            18:21 06.06.2019
            Oblíbený příspěvek

            Jirosi
            Nesher nejspíš naznačoval že pokud by AČR měla větší prostředky, tak by také výsadek rozdělila do dvou vozidel. Ovšem zdvojnásobit počet kupovaných vozidel je mimo možnosti armádního rozpočtu.

          • Nesher
            18:57 06.06.2019
            Oblíbený příspěvek

            Jirosi
            Scotty ti odpověděl za mě (za což mu děkuji). Ano, chtěl jsem tím říci, že pokud by AČR měla větší rozpočet, tak by třeba také chtěla rozdělit družstvo do dvou BVP. Jenže nemá, tedy musí přistoupit ke kompromisu, prostě dát do jednoho vozidla víc lidí. A ohledně těch vojáků, to je podobné, i kdyby bylo víc peněz, tak prostě nejsou vojáci. Mít v četě 2x víc vozidel znamená mj. i více lidí ve stálé osádce vozidla, více zabezpečovacích vozidel (tedy i více vojáků) jako vyprošťovací vozidla, tahače s návěsy, cisterny s PHM atd. Tohle všechno stojí peníze a lidi. A ani jednoho nemá AČR nazbyt. Takže jsme zpět u kompromisu. Někdo je holt schopen se nad tím zamyslet komplexně a pochopit to, někdo zase obviňuje vojáky ze zamrzlosti v dobách VS.

          • Jirosi
            20:29 06.06.2019

            Ano, i tohle je součástí toho všeho. Ale výsledkem je mnohem účinější brigáda, zvětším počtem levnější techniky.
            Ve výsledku to má jen samá +, tedy krom mírně zvýšených nákladů.

        • Scotty
          16:43 06.06.2019

          Těch lidí co pamatují VS už ve velení armády nezadržitelně ubývá, například současný NGŠ nastoupil k armádě až v roce 1987. Navíc by mě zajímalo co vás vede k domněnce že to co armáda dnes požaduje taky nevzniklo na základě zkušeností za posledních 20 let.

          • Jirosi
            18:01 06.06.2019

            Podle kterého kalendáře je 1987 před 1989?
            Pokud se změnily v posledním roce, tak asi neodpovídají 20.letům. Ale dle posledního roku. Ale co se stalo v posledním 1-2 letech, že se museli měnit požadavky?

          • Scotty
            18:18 06.06.2019
            Oblíbený příspěvek

            Jirosi
            Tím jsem chtěl pochopitelně říct že většinu své vojenské kariéry odsloužil po revoluci. Pokud se podíváte na životopis většiny vyšších důstojníků zjistíte že studovali západní vojenské školy. Těžko je tedy lze obviňovat že nemají přehled a ustrnuli před rokem 1989.

          • CerVus
            18:19 06.06.2019

            A kde by jsme k těm zkušenostem jako přišli? Z pandurů? V tomhle nevidím nic jiného než tupě zkopírovaný koncept bvp-2 3+6, ke kterému jsou jen připočítány další dvě nové funkce, které stejně v reálu nebudou.
            Proč 3+8 nepoužívá nikdo jiný, kdo zaváděl v posledních letech novou techniku a kdo opravdu někde bojoval, aby mohl vycházet ze zkušeností?
            Ty naše prodloužená monstra vyjdou mnohem dráže než klasické (po zkušenostech z pandurů) a jen horko těžko mi někdo nerozmluví, že víc menších a levnějších by neudělalo víc práce.

          • Scotty
            19:23 06.06.2019
            Oblíbený příspěvek

            CerVus
            /ke kterému jsou jen připočítány další dvě nové funkce, které stejně v reálu nebudou./
            Jste si nějak jistý, u některých jednotek vyzbrojených Pandury jsou už všechna místa výsadku obsazena. Souvisí to s testováním a zaváděním systému MBK II.

            /Ty naše prodloužená monstra vyjdou mnohem dráže než klasické (po zkušenostech z pandurů) a jen horko těžko mi někdo nerozmluví, že víc menších a levnějších by neudělalo víc práce./
            Takže jistě znáte cenový rozdíl například mezi Lynxem KF31 a KF41 nebo mezi ASCODem 35 a 42. Jestli je neznáte tak jsou to jen řeči.

          • Nesher
            20:11 06.06.2019

            Cervus, jako, že dvě menší vozidla stojí méně než jedno větší? Nezlob se, ale to už není racionální diskuse, ale umanutost. Pochopitelně, že nikoliv. A to ani na přímých akvizičních nákladech, tak i (a hlavně) na provizních. Víc vozidel znamená víc lidí v osádce, víc podpůrných systémů a jejich obsluhy. A AČR nemá ani peníze a ani lidi.

          • Jirosi
            20:25 06.06.2019

            Scotty: Tyhle ceny nezná nikdo, protože si MO samo zavřelo dveře svými požadavky. Nebavíme se o obecně ceně, ale o ceně dle požadavků MO!

          • Jirosi
            20:36 06.06.2019

            Nesher: 1+1 = 2, ale při počtu 210 těžkých nebo 360 lehčích vozidel, by se ta jednotková cena opravdu mohla blížit 1+1= 1.

          • Scotty
            20:53 06.06.2019

            Jirosi
            V tom případě nevím de berete tu jistotu že 2 lehči budou levnější než jedno větší.
            Co je obecná cena a cena dle požadavků MO? Jaký myslíte že bude cenový rozdíl mezi Lynxem 41 který prezentuje Rheinmetall a Lynxem 41 podle požadavků AČR? Troufnu si říct že minimální.

          • Jirosi
            21:51 06.06.2019

            Scotty: Základy vojenských zakázek.
            Cenu zakázky netvoří cena za kus z katalogu * počet. Cena je různá dle požadavků zákazníka. Viz Slovenský nákup F-16..

            "Slovensko za 14 stíhaček F-16 Block 70/72, munici a kompletní provozní zázemí zaplatí více jak 1,6 miliardy euro, tedy více než 41,35 miliardy Kč"

            Opravdu si myslíte, že cena za jednu F-16 je 115m e?

            Značnou část ceny na BPV budou tvořit fixní náklady na vybudování linky(rozhoduje kapacita výroby/rok), přenos "know how" a vytvoření zásoby náhradních dílu, munice. I náklady na vývoj jsou fixní.
            Zbytek bude opravdu tvořit cena vyráběných kusů vozidel. Ta není fixní, ale značnou měrou ji ovlivňuje počet vyráběných kusů.
            Při zvýšení z 210 na cca 350 přes 60% by došlo k velice významnému propadu ceny. K tomu se přidává i vliv lehčího vozidla, kde prostě je všechno i v údržbě levnější.

          • Nesher
            21:57 06.06.2019

            Jirosi
            Jednak nevíš jaká je reálná cena těch BVP. Moc bych za to nedal, že cena PUMY (chápu-li to dobře, o tom je celá ta debata) bude v plné palbě vyšší než podobně vybavený Lynx KF41.
            Ale hlavně do té rovnice dosazuješ jen část proměnných tak, aby ti vyšlo co potřebuješ. Už jsem to tu psal, není to jen o počtu BVP, ale i o počtu podpůrných vozidel (vyprošťovací vozidla, cisterny, tahače s návěsy...…) a o počtu vojáků. Každé BVP navíc znamená min. 3 vojáky posádky, pak posádky těch podpůrných vozidel, větší spotřeba phm, musíš koupit více munice a bůhví co ještě. V dlouhodobém výhledu by ta tvoje koncepce stála odhadem 2x tolik. Tolik, pominu-li, že ne máme a ni ten personál, prostě armáda nemá a mít nebude. Smiř se s tím, že vojáci se pohybují v realitě a tomu přizpůsobují koncepci.

          • Jirosi
            22:17 06.06.2019

            Nesher: Takže opět "puma", místo argumentu? Zkuste se od toho oprostit bude vám lépe..

            Lehčí vozidla = menší spotřeba, lehčí náhradní díly, atd.
            To vše jsou úspory na logistice a týlovém zabezpečení.
            Zajímavé, že když je diskuze o MBT jsou lehčí podvozky jen klady. Když je diskuze o BVP, je potřeba těžší kráva. Protože úspora.

            Logistika se ti do toho počítá hezky. Pokud se budou pořizovat jiné prostředky boje pro nahrazení chybějící palebné síly, ty logistiku potřebovat nebudou?
            Ochranu a průzkum v místě bojiště tyhle prostředky nenavýší. To je dost podstatný nedostatek.

          • Nesher
            22:46 06.06.2019

            Jirosi
            Nemusíš hned urážet, měl jsem za to, že patříš do Puma fan clubu, pokud to tak není, tak promiň.
            Menší spotřeba PHM? Jistě, ale o kolik. I tak dvě lehčí BVP spotřebují více než jedno těžší. Nicméně další nevýhody tam jsou i nadále. Potřebuješ víc lidí, víc podpůrných systémů (jejich počet se řídí počtem vozidlem v praporu a nikoliv váhou). Cena ND se rozhodně neřídí jejich váhou. Pochop, já neříkám, že ta americká koncepce je špatná, není. Jen si ji prostě nemůžeme dovolit. Tedy AČR této realitě podřídila koncepci (jsem bytostně přesvědčen, že profesionální vojáci tomu rozumí lépe než internetoví rozumbradové jako jsme my dva, potažmo většina diskutujících) a zvolila rozumný kompromis.

          • Jirosi
            23:12 06.06.2019

            Nesher: Kdy naposled operovali naši vojáci s touto technikou v zahraničí, v boji se raději neptám?

            Cena ND se neřídí vahou, ale množstvím. Více vozidel = vice dílů. Hmotnost, velikost dílu je důležitá pro logistické zajištění.

            Tohle je právě to místo, kde si vybraná vozidla mohla konkurovat. Armáda mohla volit mezi různými nabídkami. Jenže, díky rozhodnutí armády jsme si prostě zavřeli dveře. To je to co kritizuji.

          • CerVus
            22:10 07.06.2019

            Nesher: Vždyť já netvrdím že dvě menší vyjdou na stejné peníze jako jedno větší. Ale čekám že cenový rozdíl bude nějakých 20%. Nehledě na nároky na servis kvůli vyššímu opotřebení způsobeném nárůstem váhy.

          • Migi
            21:33 09.06.2019

            Rozdělení družstva do dvou vozidel je v realitě AČR nesmysl. Kromě mnoha jiných důvodů, jako že to ČR nikdy nezaplatí, třeba proto, že nejsou lidi. Pokud by současná rota měla vozit družstvo ve dvou autech, tak z roty by zůstalo nějakých 50 "pěšáků" a zbytek by musel být v technice... Prapor by tak měl všeho všudy nějakých 150 pěšáků....

      • Pavel II
        11:43 07.06.2019

        Posílat na bojišti někam skupinu lidí, co na sobě vzájemně závisí ve výce ,,košíkách" mi nepřijde jako dobrý nápad. Pokud se může COKOLIV potentočkovat, tak se to potentočkuje.

        • Pavel II
          12:11 07.06.2019

          více

        • Jirosi
          13:08 07.06.2019

          Pokud pošlu jedno vozidlo a to odejde, nebude mi vojáky krýt nic. Pokud pošlu 2 bude je kryt to druhé. Pokud pošlu 2+1 zálohy, zůstanou mi 2.
          a) pokud plánuji 1. vozidlo a pošlu mu zálohu 2. Musím mít o 100% více přepravní kapacity.
          b) pokud plánuji 2 vozidla a pošlu mu zálohu 3. Musím mít jen o 50% více přepravní kapacity.

          To je ta úspora... jako bonus i podstatný nárůst palebné síly a očí sledujících krajinu.

  • juhelak
    11:22 06.06.2019

    počítám že zas tyhle vozidla nebudou mít ptřs. tak je otázka jestli je lepší 30 s ptřs a vetší zásobou munice nebo 50 bez s menší zásobou. Jednotlivé zásady vyřadí vícemene jakékoli vozidlo, ale trefit se na par km bude oproti ptřs težší..podpora výsadku nejakou plošnou palbou asi nebude možná, na to asi počítají spis s leteckou podporou.

    • GlobeElement
      11:28 06.06.2019

      AV nemají primárně bojovat s tanky, ale s živou sílou nebo vojáky schovanými v budovách a tady je větší ráže lepší - větší nálož, více střepin.
      Proti tankům je možná lepší 30 mm než 40 mm, alespoň Rusům to tak vyšlo v testech, i když kdo ví, jak pokračuje vývoj.

  • Gibon
    10:09 06.06.2019

    "Je to lepší, než na území USA budovat drahou výrobní linku (nebo munici dovážet ze zahraničí) na „o něco“ výkonější munici ráže 35 mm nebo 40 mm."

    Ale u nas sa stale bude dookola debatovat, aby sme zbytocne presli na Mk.44 30mm :-/

    • Clanek
      10:42 06.06.2019

      Prechazet na Mk.44 30mm jiste je zbytecne, stejne zbytecne ale bude i zavadet jakoukoliv vez, ktera neunese vic. S tim jak dlouze ty vozidla budou muset slouzit se da dne, i kdyz VS raze, pochopit, ale myslet na budoucnost se musi minimalne v tom co vyhledove snese vez. Pokud OS SR uvazuji takhle, pokud je jiste ze Turra zvladne i rekneme 40mm a budouci uprava se omezi na prehozeni zbrane (a nejake drobnosti kolem), pak proc ne.

      • Gibon
        10:54 06.06.2019

        Podla info z IDETu, EVPU pracuje na vezi s CTA 40.

        • Rase
          11:21 06.06.2019

          Akorát pokud je na vás drahý Bushmaster II, který v roce 2005 vyšel na cca 140 000 dolarů, tak CTA 40 vychází na 497 000 dolarů. Samotných věží na CTA 40 je navrhnuto taky dost, hlavně ve Francii toho ukuchtili hodně. Zde zajímavé způsoby zásobování municí:
          http://www.palba.cz/album/albu...

          • PavolR
            11:29 06.06.2019
            Oblíbený příspěvek

            Práve na toto som narážal (len som teraz nevedel ten obrázok nájsť - vďaka). Mať v bezposádkovej veži zásobník s 52 ks munície a to ešte rozdelenej na 3-4 druhy, je prinajmenšom trúfalé. V reálnej bojovej situácii by museli každú chvíľu zastavovať ládovať zásobník, lebo by im chýbala raz jedna, raz druhá, ... .

          • Clanek
            11:54 06.06.2019

            Cena zbrane samotne je v te cele rovnici jen mala cast, zvlast kdyz se porovnava jedna tricka, jiz zavedena, se zazemim a munic, vs. zavedeni jine tricitky uplne od nuly. Tam pak vychazi ten pomer cena navic vs. vykon navic dost tristne a ani zdaleka to neni jen o cene zbrane samotne. U CTA 40mm to vychazi lip ten pomer, cena za zbran je sice jeste vyssi, ale taky vykony jsou nekde jinde proti obema tricitkam. Tim netvrdim ze k zavedeni 40mm nekdy dojde, ale tam ty naklady navic jsou dle me snaze obhajitelne nez prechod z 2A42 na Mk.44

          • Gibon
            12:24 06.06.2019

            Rase:
            Clanek to napisal presne.

            Cena 100ks kanonov nie je problem. Problem je naplnit sklady municiou.
            Pri 30x173 to vyratali na mld. Eur.
            (MOSR vlastni 50% podiel spolocnosti co 30x165 municiu vyraba)

          • Nesher
            22:01 06.06.2019

            Gibon

            V tom případě, když nemáte na munici do Bushmastera, by mě zajímalo kolik by stálo naplnit sklady municí do CTA 40.

          • Gibon
            13:03 07.06.2019

            Nesher:
            Na tu municiu do Bushmastra nenate ani vy. Sklady mate prazdne.

            A tak si moze kazdy vybrat. Vykonnejsi kanon akurat tak na prehliadky alebo slabsi so zasobami municie na 30 dni inten. bojov a s moznostou vyroby na plne obratky.

        • PavolR
          11:22 06.06.2019

          No tak CTA40 zúfalo potrebuje koncepciu bezposádkovej veže so zmysluplným počtom vezenej munície, lebo čo existuje doteraz, je doslova smiešne - obzvlášť ak sú vo vežiach 3-4 typy munície súčasne. A práve koncept Turra30 je na tom vo svojej kategórii s počtom vezenej munície veľmi dobre.

          • Clanek
            11:58 06.06.2019

            Myslim ze s vetsim rozsirenim vetsich razi pro BVP, zvlast kdyz se bavime o 50mm, pujde postupne i u vezi BVP k trendu jako u MBT a veze se jednoduse zacnou prodluzovat, mozna i s vetsim durazem na oddeleni munice od zbytku vozidla/veze (precijen, sedet v BVP s 50 nebo 57mm kanonem, kteremu se nepratelskou palbou zapali munice bych teda nechtel). A mit k dispozici jen treba 10ks z kazde munice nedava ani me zadny smysl.

          • Jirosi
            18:10 06.06.2019

            BVP tam často mívají horní přístup do prostoru posádky.

        • Karlos73
          12:45 06.06.2019

          Tu reálne hrozí, že CTA 40 možno zavedú len Francúzi. Nik vojenský silný zatiaľ neuvažuje nad týmto systémom, všetci oprašujú osvedčené (a lecnejšie) riešenia v klasických systémoch 30,35,40,50mm . EVPU podľa mňa míňa finacie do diskutabilného systému. Skôr by sa mali venovať vývoju veže z odlahčených materiálov, či už bezosádkovú, alebo ťažku-osádkovu... a skôr sa upriamiť na získanie licencie zbraňovej stanice s perspektívnou rážou 40 alebo 50 mm (?) . 30mm už neriešiť, skôr sa zamerať na skvalitnenie streliva a kvalitu streľby...

          • Slavoslav
            12:54 06.06.2019

            ono ta teleskopicka municia na prvy pohlad vyzera skvele. Mensia dlzka, lachsi kompaktnejsi zaverovy uzol. Mensia dlzka funckneho cyklu a tym potencialne vyssia kadencia atd.

            lenze ma to aj druhu stranu mince a to je hrubka takejto municie kde je tato daleko vacsi problem ako dlzka ked sa bavime o nesenej zasobe v zasobnikoch

          • PavolR
            13:16 06.06.2019

            Nie, nehrozí. Budú ju mať aj Belgičania (v EBRC Jaguar) a samozrejme Briti.

          • Gibon
            13:24 06.06.2019

            "30mm už neriešiť, skôr sa zamerať na skvalitnenie streliva a kvalitu streľby..."

            Na tom sa pracuje.

          • PavolR
            13:29 06.06.2019

            Slavoslav: Na rozdiel od puškovej munície u tejto je hrúbka podobná, ako u klasického 40mm náboja a konštrukčným orieškom je skôr podávanie až 3-4 druhov munície do záveru, pričom sa zjavne nepoužíva klasický nábojový pás s kovovými krabmi.

          • Rase
            14:42 06.06.2019

            tak to je úsměvný omyl. Už to zmínil PavolR. CTA 40 zavádějí Britové na vozidla Ajax a Warrior NG. Francouzi jej osadí na EBRC Jaguar a ty kupují i Belgie. Tedy máme to tři státy a z hlavy víc jak tisíc kanónů. Pro Slovensko by bylo myslím hodně zajímavé získat nějakým způsobem část výroby munice k těmto kanónům a nějaký počet zavést i pro OSSR. Munice by pak asi byla levnější

          • Karlos73
            10:43 07.06.2019

            Rase 14:42 06.06.2019
            Mea culpa. Tak tých Angličanov som si neuvedomil, že chcú zavádzať CTA 40. Bol som presvedčený, že tento systém je zatiaľ preferovaný len Francúzskom.

  • liberal shark
    09:52 06.06.2019

    Tak se nám ta BVP postupně mění na Pz III J :-)

    • Slavoslav
      10:16 06.06.2019

      a to vsetko na ukor vysadku

      fakt by ma zaujimalo o co horsi by bol koncept vyclenit par vozidiel ktore budu niest organizku vyzbroj. Osadit ich za usetrene prostriedky (napr miesto 4 priemerných jedna spickova) vezov disponujúcou silnou hlavnovou vyzbrojov a spickovymi senzormi kde nebude problem s ulozenim elektroniky, generatorov ci dostatocnej zasoby municie pricom by sa skrtol vysadok a zvysne vozidla vybavit za usetrenu vahu kvalitnejsou ochranou.

    • Pauli
      10:43 06.06.2019
    • GlobeElement
      11:30 06.06.2019

      Džípy se mění na BVP, BVP na tanky. Teď ještě na co se změní tanky.

      • liberal shark
        19:19 06.06.2019

        Asi na bitevní lodě ;-(.

        • satai
          20:03 06.06.2019

          Landship? To už tu bylo ;-)

  • Jirosi
    08:51 06.06.2019

    S kolika munice počítají v zásobníku?
    Úkolů se dají vymyslet mračna, ale nábojů si vezmete jen omezený počet.

    • Karlos73
      10:54 06.06.2019

      Švédsky CV9040C (plus výsadok 6) , s Bofors 40 mm L/70BC má kapacitu vezeného streliva 120ks. Prípadne 234 ks. Čiže v týchto množstvách možno predpokladať vezenú zásobu streliva pre kanón ráže 50 mm, 100 - 200 ks

      • Jirosi
        11:53 06.06.2019

        Což je sakra málo, když to podělíš dvěma druhy si na 60ks.

        • Karlos73
          13:12 06.06.2019

          Súhlas, a to sa vytýka švédskym CV9040C, ich slabý palebný priemer.

  • kisam
    08:46 06.06.2019

    Ako to že Ascod pre US Army vyzerá tak dobre a Ascod pre AČR vyzerá ako škaredé káčatko?

    Inak zaujímalo by ma zdôvodnenie odmietnutia kanóna CT40, vie niekto?

    • Slavoslav
      08:58 06.06.2019

      mas to v clanku
      "Je to lepší, než na území USA budovat drahou výrobní linku (nebo munici dovážet ze zahraničí) na „o něco“ výkonější munici ráže 35 mm nebo 40 mm."

    • PavolR
      09:52 06.06.2019

      Najskôr to bude absenciou toho hnusného výstupku/schodíka za vodičom + ešte čo spraví dobrá kamufláž. ;-)

    • Kichot
      11:11 06.06.2019

      Možná protože Ascod pro AČR ještě nebyl představen. A ani žádný jiný výrobce nic finálního ještě nepředstavil.... Ale všeci už ví co je pro nás nejlepčejší

      • Jirosi
        11:35 06.06.2019

        Zatím svoje přání co je pro nás nejlepší projevila jen ACR/MO, viz "no-go".

      • Crowley
        15:28 06.06.2019

        Občas se mi zdá, že nejlepší pro AČR je korejská K21, alespoň splňuje skoro všechny požadavky naší armády. Proč Korejce nikdo neoslovil nevím.

        • satai
          17:33 06.06.2019

          Papírově mi také přijdou super, ale logistika by byla nejspíš peklo ;-(

          • Jirosi
            18:05 06.06.2019

            Jako že německý/Swe výrobek z VOP urazí větší cestu, než Korejský?

            Nebo narážíte na to, že výroba doma je jen "iluze". Bez ohledu na zvolené řešení.

          • Crowley
            20:47 08.06.2019

            Satai: Samozřejmě, je to vhodný kandidát pouze za předpokladu přenesení technologií a výroby do ČR. Korejci už dokázali, že jsou schopní obchodní partneři a třeba Polsko je pěkný případ, že to jde. Samozřejmě teď už jde jen o akademickou připomínku.

            Jirosi: na to těžko odpovědět, bohužel v tomhle ohledu jsem skeptický.