Katastrofa polského Tu-174M u Smolenska: objevila se nová podivná okolnost

Tu-154M Smolensk
Foto: Hořící zbytky polského prezidentského Tu-154M v lese u Smolenska / Rossija 1

V souvislosti s katastrofou polského prezidentského speciálu Tu-154M Lux, provozovaného polskou armádou, který se 10. dubna 2010 zřítil při pokusu o přistání u běloruského Smolenska, se objevila nová podivná okolnost. Tuto sobotu byl totiž ve svém bytě na předměstí Varšavy nalezen oběšený letecký palubní inženýr Remigius Mus, kterého polská prokuratura považovala za klíčového svědka v celém případu.



S odvoláním na polské zdroje to uvedla ruská tisková agentura RIA. „Zabýváme se možností, že byl dohnán k sebevraždě, nebo že mu s ní někdo pomohl,“ prohlásil v této souvislosti mluvčí oblastní varšavské prokuratury Darius Slepokurov. A polský ministr vnitra Jacek Cichocký prohlásil, že Mus byl jedním z nejdůležitějších svědků celého případu.

Tu-154M Smolensk Foto: Tr osky polského prezidentského Tu- 154 M Lux v lese u Smolenska /  Wikipedia

Musův význam jako svědka spočíval v tom, že s jiným polským vládním letadlem přistál na smolenském letišti jen o hodinu dříve, než došlo ke katastrofě. A prostřednictvím radiového vybavení ve svém letadle vyslechl celou komunikaci, která před katastrofou probíhala mezi polským prezidentským Tu-154 M Lux a řídící věží na letišti ve Smolensku.

Ve svých dosavadních výpovědích Mus tvrdil, v rozporu s oficiálními závěry vyšetřování, že dispečer smolenského letiště povolil pilotům zříceného letadla klesnout až do letové výšky padesát metrů nad zemí. Všechny dosavadní oficiální dokumenty přitom uváděly, že pilotům bylo nařízeno, že vzhledem k husté mlze nesmí letět níže než ve sto metrech. Právě nízká výška letu prezidentského Tu-154 M Lux vedla ke katastrofě.

Tu-154M Smolensk Foto: Polský prezidentský Tu-154M Lux přistává 2 dny před katastrofou v Praze /   Wikipedia

K zřícení tohoto letadla u běloruské obce Pečetek poblíž Smolenska došlo 10. dubna 2010 v 10.41 místního času. Polská delegace na jeho palubě tímto strojem směřovala do Smolenska, kde se měla zúčastnit pietního aktu, věnovaného sedmdesátému výročí katyňského masakru.

Při této katastrofě, kterou nikdo z lidí na palubě letadla nepřežil, zahynul mimo jiné tehdejší úřadující polský prezident Lech Kaczyński a také prakticky celé nejvyšší velení polské armády, včetně náčelníka generálního štábu a velitelů pozemních, leteckých, speciálních i námořních sil Polské republiky.

Tu-154M Smolensk Foto: Trajektorie posledního letu polského prezidentského Tu-154M Lux / Wikipedia

Na vyšetřování havárie spolupracoval Mezinárodní letecký výbor (MAK) s ruskou a polskou vyšetřovacími komisemi. Ze závěrečné vyšetřovací zprávy, kterou vydal, vyplývá, že bezprostřední příčinou zřícení letadla byla skutečnost, že stroj při nízkém letu nad zemí přišel o jedno z křídel po předchozím nárazu do stromu. Za viníky katastrofy zpráva označuje piloty, kteří se za mimořádně špatného počasí dopustili řady chyb.

Letos v září však vyšetřovací komise polského parlamentu, tvořená poslanci zvolenými za opoziční stranu Právo a spravedlnost přišla s jinou verzí příčin této katastrofy. Ve zprávě, kterou zveřejnila letos v září, se tvrdí, že neštěstí způsobily exploze, ke kterým za letu došlo na palubě prezidentského speciálu. Podle tvrzení členů této vyšetřovací skupiny jejich zpráva vychází z výsledků experimentů, které provedli odborníci, přizvaní k vyšetřování.

Tu-154M Smolensk Foto: Vyšetřovatelé kontrolují signální reflektory u přistávací dráhy ve Smolensku /

 Wikipedia

Takovéto podezření ovšem okamžitě odmítl jeden z vysoce postavených představitelů Hlavní vojenské prokuratury Polska, která se v Polsku vyšetřováním katastrofy stále zabývá. „Teorii o výbuších nepotvrzují shromážděné důkazy. Vyšetřování stále probíhá, a pokud se v případu objeví nějaké nové skutečnosti, budeme se jimi zabývat,“ prohlásil v této v souvislosti.

V roce 1940 bylo v Katyni poblíž Smolenska a na několika dalších místech příslušníky NKVD (předchůdce KGB) povražděno přes dvacet tisíc Poláků. Šlo především o příslušníky polské inteligence a důstojníky polské armády, zajaté Rudou armádou po sovětském vpádu do Polska, ke kterému došlo 17. září 1939.

Zdroj: MAK , MAK , Komisja.smolensk , RIA , RIA

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Polské letectvo: Síla, se kterou je třeba počítat

Středoevropská letectva jsou svým způsobem specifická i tím, že v nich lze nalézt zároveň letouny ...

Polská armáda plánuje ambiciózní modernizaci svého vrtulníkového letectva

Poláci měli vždy speciální vztah ke své armádě. Byla a je největším zdrojem polské národní hrdosti - ...

Polská modernizace ruských kulometů PKM

Podobně jako Armáda České republiky, i polská armáda řeší jak a čím nahradit své univerzální ...

MSBS-5,56 - Polská útočná puška odhalena

Polský vojenský průmysl jede na plné obrátky. Díky chuti (a vojenskému rozpočtu) polské armády ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • butters
    11:31 02.11.2012

    "Údajný nález zvyškov trinitrotoluénu a nitroglycerínu v troskách leteckého špeciálu totiž dementovali samotní poľskí vyšetrovatelia. Rzeczpospolita, ktorá v článku neuvádzala žiadne zdroje, si následne priznala pochybenie, pričom v tejto veci zvolala tlačovú konferenciu a zverejnila vyhlásenie na svojom internetovom portáli."

    takze tak

    zdroj: http://www.sme.sk/c/6589838/po...

  • asdf
    13:58 31.10.2012

    proc by tam nemohla bejt vybusnina... stejne tak odpalili Airbus A330 z Ria do Parize