Ruský Kuzněcov vs. americké útočné skupiny CSG

USS Abraham Lincoln (CVN-72)
Útočná skupina CSG amerických plavidel kolem letadlové lodě USS Abraham Lincoln (CVN-72) ; větší foto / Public Domain

Ruské námořnictvo provozuje jedinou letadlovou loď, resp. letadlový křižník Admiral Kuzněcov. V Rusku, a to i v námořnictvu, sílí hlasy o nutnosti stažení letadlové lodě z výzbroje. Má však ruské námořnictvo bez letadlové lodě vůbec šanci čelit americkým útočným skupinám letadlových lodí CSG (Carrier Strike Group)?

Lekce z historie

Ruský týdeník Vojensko-průmyslový kurýr (VPK) se zamyslel nad dopadem stažení jediné letadlové lodě z ruského námořnictva. Autor článku, Konstanin Sivkov, si pro modelovou situaci vybral střet ruského námořnictva s CSG svazem amerických lodí kolem letadlové lodě třídy Nimitz.

Americké námořnictvo v současné době má aktivních 10 skupin CSG - “králem” skupiny je letadlová loď s 65 až 70 bojovými letadly, letadlovou loď podporuje minimálně jeden křižník, dále několik torpédoborců, ponorky a další plavidla. Na jedné CSG skupině slouží 7500 námořníků. Sílu CSG však mohou posílit další bojová hladinová i podvodní plavidla, případně další CSG skupina.

Sivkov ve svém článku nejdříve míří do historie. Hlavním znakem ruské letadlové lodě Admirál Kuzněcov je 12 odpalovacích šachet pro těžké protilodní střely P-700 Granit. Také raketová protivzdušná obrana (PVO) je výrazně silnější něž u západních letadlových lodí.

Ruská letadlová loď pojme 24 stíhaček Su-33 a MiG-29K. Podle autora Su-33 dokáží v případě potřeby použít také střely P-270 Moskit - úspěšné zkoušky byly provedeny.

Takové uspořádání letadlové lodě odráželo ruskou doktrínu námořního válčení - ruské lodě měly pomocí střel dlouhého dosahu zničit nejnebezpečnější letadlovou loď, která pluje uprostřed CSG svazu. Bez letecké podpory by ostatní americké lodě měly výrazně menší šanci odolat ruským protilodním střelám dlouhého dosahu, případně leteckým úderům námořních Su-33.

Díky mohutné raketové výzbroji je při čistě lodním souboji výhoda na ruské straně. Hlavní hrozbu ruských lodí tak představuje letecké křídlo bitevních skupin CSG.

Ruské námořnictvo čelí závažnému problému. Dolet protilodní střely P-700 Granit je sice 700 km (pomineme ”drobnost”, že před tím je nutno zjistit, kde se CSG nachází - viz. dále), ale dolet amerických útočných stíhaček F/A-18 (díky možnosti doplňovat palivo za letu) je násobně větší.

Admiral_Kuznetsov_aircraft_carrier

Admirál Kuzněcov / Public Domain

Americká letadla tak mohou ruské lodě vypátrat, sledovat a případně na ně útočit “beztrestně”. Problém nevyřeší ani PVO ruských letadlových lodí, která díky omezenému množství munice dokáže odrážet jen malé množství leteckých úderů.

Jedinou možností v minulosti, ještě před příchodem letadlové lodě Admirál Kuzněcov (1991), bylo krytí ruských lodí pomocí stíhacích letadel z námořních základen. Ruské stíhačky mohly učině bojovat s americkými letadly z letadlových lodí a dokázaly ochránit ruské dálkové bombardéry nebo námořní průzkumná letadla.

Ruské, resp. Sovětské, lodě se tak ale mohly spoléhat na vzdušné krytí jen cca 350 km od leteckých základen na pevnině. Na tuto vzdálenost mohly dolétnout ruské stíhačky a na místě poskytovat po určitou dobu vzdušné krytí.

Na konci 60. let si tak ruské námořnictvo uvědomilo, že bez leteckého krytí z letadlových lodí dokáže čelit americkému námořnictvu pouze několik stovek kilometrů od pozemních leteckých základen. V Sovětském svazu tak bylo v 60. letech rozhodnuto o stavbě protiletadlové letadlové lodě Projekt 1143.5 -  Admirál Kuzněcov.

Nyní je situace v ruském námořnictvu poněkud jiná. Podle Sivkova Admirál Kuzněcov přišel o střely P-700 Granit a letadla Su-33 doplnily (a postupně nahradí) stíhačky MiG-29K - ty jsou schopny provádět přesné údery na hladinové i pozemní cíle.

Účel a poslaní jediné ruské letadlové lodě se však nezměnil - ochrana ostatních ruských lodí proti letadlům amerických bitevních skupin CSG.

Foto: MiG-29K / Leonid Faerberg, GFDL 1.2

MiG-29K / Leonid Faerberg, GFDL 1.2

Ruské vs. americké námořnictvo

Co mohu Rusové proti CSG nasadit (bavíme se pořád o jedné CSG z deseti!)? Na jedné, americké, straně (modelová situace) bude ve středu formace letadlová loď Nimitz, jeden až dva křižníky (Ticonderoga), šest až osm torpédoborců (Arleigh Burke), teoreticky několik LCS (Littoral Combat Ship, velikostně odpovídající fregatám), dvě víceúčelové útočné ponorky, 100 letadel, z toho až 70 útočných F/A-18 Hornet, resp. Super Hornet.

Dodejme, že americké námořnictvo (i když samozřejmě všechny lodě nejsou okamžitě nasaditelné z důvodu oprav) má v současnosti 22 křižníků, 62 torpédoborců a prozatím 25 LCS lodí.

Ruské námořnictvo modelově proti CSG nasadí tři jaderné ponorky Projekt 949, dvě útočné ponorky Projekt 945/971, dva raketové křižníky Projekt 1144/1164, deset torpédoborců, velký raketový torpédoborec Projekt 1155 a fregaty Projekt 22350.

Tyto síly budou podporovat bombardéry Tu-22M3 s protilodními střelami Ch-22. Dodejme, že veškeré ruské námořní síly - resp. ty, které lze nasadit proti CSG - tak budou prakticky vyčerpány.

Následující popis bojů může působit od Sivkova akademicky a hraní s čísly, ale zákonitosti z popisu jasně vylívají.

Imaginární boj potrvá 10 až 12 hodin a jako místo střetu se očekává severní Norské nebo Barentsovo moře. Autor srovnává průběh bojů s ruskou letadlovou lodí i bez ní. V případě zapojení dokáže Admiral Kuzněcov vygenerovat 52 vzletů za den 12 stíhaček Su-33 a 14 MiG 29K (současné složení). Nimitz dokáže generovat až 140 bojových letů za den.

Nimitz

 USS Nimitz (CVN-68) / Public Domain

V první fázi se dostane ke slovu americké letectvo, které zaútočí na ruská hladinová plavidla a ponorky. Sivkov očekává v první fázi útok 30 až 34 letadel z amerických letadlových lodí a až 9 amerických protiponorkových letadel (P-3 Orion) z norských letišť.

V případě nasazení dokáží ruské stíhačky podle Sivkova zajistit až 90% schopnost přežití ruským lodím a ponorkám proti útokům (Sivkov očekává v první vlně 16 až 20 vzdušných úderů) amerických letadel. Bez podpory letectva šance ruských lodí výrazně poklesnou - 50 až 60 % pro lodě, resp. 60 až 70 % pro ponorky.

V druhé etapě (případně současně) se bude ruské námořnictvo snažit vyhledávat pozice lodí CSG pomocí letadel, satelitů nebo ponorek. Podle Sivkova je přítomnost stíhacích letadel pro vyhledávání a zaměřování cílů naprosto klíčové.

V případě použití letectva pro vyhledávání a zaměřování cílů, Sivkov při čtyřech až šesti ruských raketových úderech očekává až 95 % úspěšnost zasažení amerických lodí (nemluví však, zda jde o zásah jedné lodě, nebo více lodí).

Bez letectva se ale úspěšnost útoků snižuje na 40 až 50 %. Důvod je jednoduchý - pokud ruské námořnictvo nepošle stíhačky k obraně průzkumných letadel, stanou se lehkou kořistí pro americké stíhačky. Stejně tak americká letadla (P-3 Orion) mohou vyhledávat prakticky beztrestně ruské ponorky, které se budou snažit objevit a odesílat informace o poloze amerických lodích.

Skupina stíhaček F/A-18 Hornet and Super Hornet na letadlové lodi USS Nimitz (CVN 68). / Public domain

V další části se do akce zapojí dalekonosné stíhací bombardéry Tu-22M3 se střelami Ch-22 z ruských letišť. Sivkov odhaduje, že vzhledem k omezenému času, půjde vykonat proti CSG jen 16 leteckých úderů. Při krytí stíhacím letectvem Tu-22M3 velmi pravděpodobně potopí tři až čtyři lodě z doprovodu CSG a také těžce poškodí letadlovou loď. Sivkov přitom počítá se ztrátou dvou Tu-22M3.

Avšak bez krytí stíhaček ztráty dosáhnou jedné třetiny všech Tu-22M3 a schopnost zničit letadlovou loď nedosáhne více než 25 %. Zároveň například výrazně poklesnou šance na přežití ruských ponorek, z důvodu vyčlenění větších amerických sil na jejich likvidaci.

Verdikt

Sivkov na konci bilancuje - v případě nasazení ruské letadlové lodě, díky střelám velkého dosahu a přítomnosti dálkového letectva v Norském moři, by při rusko-americkém střetu byla americká letadlová loď zničena s pravděpodobností 80 % a bylo potopeno dalších až osm lodí amerického doprovodu.

Ruské ztráty by byly relativně malé - tři až čtyři lodě, jedna až dvě ponorky, 10 až 12 letadel, včetně dvou bombardérů Tu-22M3.

Bez ruských stíhaček v oblasti se však karta zcela obrátí. Šance na zničení americké letadlové lodě poklesne pod 30 % a očekává se ztráta maximálně dvou lodí amerického doprovodu. Ruského námořnictvo však ztratí osm lodí, včetně dvou raketových křižníků, čtyř ponorek a až 12 bombardérů Tu-22M3.

Závěr podle Sivkova je jasný, bez přítomnosti vlastní letadlové lodě má ruské námořnictvo jen mizivou šanci uspět proti americkým útočným skupinám letadlových lodí. Diskuze o vyřazení letadlové lodě Admirál Kuzněcov tak podle Sivkova musí přestat. 

Zdroj: VPK

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Ruská letadlová loď Admirál Kuzněcov

Letadlové lodě patří mezi vůbec největší vojenská plavidla a ve své podstatě slouží jako plovoucí ...

Ruské námořnictvo: Nové lodě a staré problémy

Rusko pokračuje pomalu ale vytrvale ve zvyšování schopností svých námořních sil. Pozoruhodná je ...

Nový král moří: Americká letadlová loď Gerald R. Ford

V dubnu nebo květnu americké námořnictvo (U.S. Navy) zařadí do výzbroje nejnovější letadlovou loď ...

Hypersonické střely pro ruské raketové křižníky Kirov

Raketové křižníky třídy Kirov jsou po letadlové lodi Admirál Kuzněcov největšími plavidly ruského ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
Stránka 1 z 4
  • Hlinsky
    14:00 24.08.2016

    Znáte?
    Kdy nejlépe přepadnout Rusko?
    Obama a jeho generálové vedou v Pentagonu diskuzi a nemohou se shodnout, kdy je lépe přepadnout Rusko.
    Nakonec se rozhodli zeptat se Francouzů:
    "Kdy je nejlepší přepadnout Rusko?"
    Francouzové odpovídají:
    "Nevíme, ale rozhodně ne v zimě, to by špatně dopadlo!"
    Bude asi lepší zeptat se Němců:
    "Kdy je nejlepší přepadnout Rusko?"
    Němci odpovídají:
    "Nevíme, ale rozhodně by to nemělo být v létě... To už jsme zkusili..."
    Co s tím? Někdo navrhl zeptat se Číny - ta je progresivní a vždy přijde s nějakým novým nápadem Zeptají se tedy Číňanů:
    "Kdy je lepší přepadnout Rusko?
    Číňané odpoví:
    "Hned teď! Rusko začalo stavět "Sílu Sibiře", "Turecký potok", kosmodrom "Vostočný", most na Krym, v nejbližší době chtějí obnovit stavbu BAM, staví nové sportovní komplexy pro MS ve fotbale 2018, buduji Arktidu! Zrovna teď by se jim nejvíc hodilo hodně zajatců !!!

  • vojáček v záloze
    19:01 23.08.2016

    Milý Barry,
    píšete, že se předpokládá nahrazení "kravinek" v příštích 30 letech něčím jiným, ale nepíšete kdo to předpokládá a z čeho vychází. Nejspíš asi z prognózy technologického vývoje námořního letounu ve srovnání s vývojem letounu startujícího ze země a ve srovnání s vývojem raketové střely. Ovšem prognózovat takto vývoj 30 roků napřed je problematické a zvláště v souvislosti s intelektuálními možnostmi a "profesními" omezeními některých prognostiků. Zde bude třeba doplnit jeho identitu, abychom mohli zjistit charakter jeho zázemí a tedy jeho zájmy a vaši informaci lépe posoudit.

    Rozlišuje zbraně podle určení, píšete. Vážně? Opravdu je rozlišujete? Je meč zbraní čistě útočnou? Zajisté je. Pro to byl stvořen. Znamená to tedy, že meče nepotřebují ty země, které chtějí pouze chránit vlastní území? Stačí takové zemi k obraně pouze štíty v rukách "štítonošů"? Ne. Jakmile začne válka, je úplně jedno, kdo je z politického hlediska agresor a kdo obránce. Jakmile začne válka, řídí se svými vlastními pravidly (viz. Clausewitz: O válce), tzn. že je třeba nepřítele porazit a zbavit jej všech možností obrany. A to nelze jinak než útokem.

    Je letadlová loď zbraní čistě útočnou? Ne. To, vzhledem k historii té zbraně vůbec není pravda. K tomu se ještě vrátím. Ale i kdyby to pravda byla, znamená to, že země, která nechce být agresorem, letadlovou loď nepotřebuje? Jasně, že ne! Příkladem budiž nasazení doprovodných letadlových lodí při ochraně obchodních konvojů v Atlantiku, za druhé světové války. Zřizovatel konvoje byl vůči útočníkovi, který konvoje ohrožoval obráncem v politickém i čistě vojenském smyslu. A zjistil, po té kdy zaplatil vysokou cenu, že bez letecké podpory je jeho schopnost bránit konvoj mnohem menší, než s leteckou podporou. Druhým příkladem budiž druhoválečná Itálie, která o letadlové lodě dlouho nestála, protože její území je ve středozemním moři přece samo o sobě nepotopitelnou letadlovou lodí. V průběhu války se dostala Itálie do defenzívy. Z čistě vojenského hlediska se stala z útočníka obráncem a změnila názor. Z vojenských zkušeností, které v průběhu bojů učinila logicky uznala, že letadlovou loď nutně potřebuje, pokud má mít šanci uspět proti nepříteli na moři. Viz. článek pana Grohmana, ke kterému se "odborně vyjadřujete." Bez znalosti věci. A bez znalosti historie.

    V tuto chvíli se vracím, jak jsem předeslal, k charakteru letadlové lodi, coby zbraně. Opravdu to není čistě útočná zbraň. A nikdy nebyla. Předně je historicky doloženo vícero druhů letadlových lodi. První druh, ten nejstarší měl zajišťovat průzkum pro bitevní flotilu. To jest, měl plnit roli křížníku, který do té doby prováděl průzkum "na dohled". S užitím letadlové lodě k leteckému útoku se vůbec nepočítalo. Později byly vyvinuty námořní stíhačky, k ochraně letadlové lodi a flotily před leteckým útokem z pevniny. Soudím, že stíhačka je obrannou zbraní, neboť stíhá útočníka, nikoli obránce. Opravte mě prosím, pokud se pletu. Tedy letadlová loď zajišťující ochraný protiletadlový deštník je z čistě vojenského hlediska zbraní obrannou, ačkoli může být nasazena (jako všechny zbraně) v nepřátelském prosotru, k podpoře útoku. Později byla na letových palubách zdomácněla útočná letadla, to ale neznamená, že by tím zanikla obranná funkce letadlových lodí. Je tedy moderní letadlová loď stejně útočná a obranná, jako jakákoli jiná hladinová válečná loď. Hou, domluvil jsem.

    Váš,
    vojáček v záloze,
    úplně blbý, protože obyčejný,
    v Afhánistánu totálně nepoužitelný,
    jen málo maličko historie znalý

  • Barry
    20:23 18.07.2016

    Já rozlišuji spíše zbraně podle toho, k čemu jsou určeny. Jsou snad letadlové lodě určeny k ochraně vlastního území? Přítomnost ruského námořnictva chtějí v blízkosti svých vod některé jihoamerické země. Proč asi? Rusko skutečně nepotřebuje letadlové lodě,jsou jen symbolikou. Pro USA symbol útoku kdekoliv na zemi. Čtu zde třeba vyjádření pána,co si říká Strategist. Vy by jsta jako chtěl na Rusko útočit? Okupovat jej? Nebo dopadnout jak v Afghanistánu? Předpokládá se, že USA zruší několik dohod s Ruskem a letadlové lodě a podobné kravinky nahradí v následných 30.letech jiný typ zbraní. Pokud ovšem se do té doby nepodaří vyvolat válku či nekrachne amerikou budovaný finanční systém. Který již nyní může smrtelně zranit Čína........

  • Ledna
    22:04 25.05.2016

    Strategist:
    S Rusem netřeba válčit, ten se zahubí sám, stejně jako my, USA....a další

  • Strategist
    17:15 25.05.2016

    Ony CSG a letadlové lodě mají lepší využití v pacifiku než při útoku na Rusko ze severu, tam totiž není k dispozici tolik letišť a tak dávají CSG obrovskou výhodu. Například proti číně, která je podle mě mnohem větší nebezpečí než rusko. V bojích mezi ostrovy se CSG a jejich letadla hodí jak potlačování obrany tak útoku a tyto ostrovy nikdo nebude opevňovat tak dobře jako ruské pobřeží. Tam leží budouctnost CSG. Na rusy se musí po zemi, ne pouze z moře.

  • Pepin Nešpor
    12:34 25.05.2016

    Jej blbě jsem si to přečetl omlouvám se cernakus.

  • KóĎA
    12:24 25.05.2016

    Pepin Nešpor: spíše ty máš problém s chápáním psaného textu...

  • Pepin Nešpor
    11:07 25.05.2016

    Cernakus
    Nejsi ty z Marsu??!! Coto meleš??!! Výš vůbec výzbroj USA na obranu proti lodím a podobně?? Ruské námořnictvo by mělo hodně velký problém bojovat na druhé straně světa ve větším jak technicky tak ekonomicky. A myslet si že budou bojovat pomocí jdam na lodě to vymyslí jen člověk co otom ví prd. Těch pár lodi co mají by polovinu zničili ještě než by se vůbec přiblížili!!

  • Wiktores_SVK
    07:27 25.05.2016

    To ozarovanie pre SM-2 a ESSM mi dako uniklo, ale podstata ostava, 3x Tico a 7x AB disponuju mohutnou PVO ktoru by bol velky problem prekonat a pri raketovom utoku na CSG by urcite nikto neriesil ani cenu SM-6. :-)

    Shania da sa v Command: MA/NO nasimulovat aj takyto stret CSG proti ruskej flote?

  • asdf
    05:32 25.05.2016

    Este k tomu AN/SPG-62. Ciel nemusi byt ozarovany stale, staci az pri koncovom

    navedeni. Co som nasiel, tak mu staci ozarovat ciel niekolko sekund pred zasahom.

  • asdf
    05:22 25.05.2016

    Shania > Diky. To som myslel. Oznacuje sa to AN/SPG-62 Fire Control Radar.

    Ticonderoga ich ma 4 a Burce 3. Ciel musi byt oziareny tymto radarom.

  • Shania
    00:35 25.05.2016

    Wiktores: SM-2 a ESSM vyžadují ozáření a na to je potřeba(Tico jich mají víc jak burke)

    http://www.gd-ots.com/armament...

    A nevykonává to radar, to bude až u nových radarů u flight III.

    SM6 a RAM to nepotřebují.

    SM6 umí CEC a muže utočit na cíle za horizontem, je ale draha, takže je spíš proti letadlům.

    Iluminatory vyzadují LOS na cíl, takže problém u nízkoletících cílu.

  • Shania
    00:28 25.05.2016

    Luky: z toho původního ne, ale tady máš pár čísel jak je to ve hře.

    Vzajemně se přibližující letadla max rychlostí.

    SH- M 1,6 920knots alt:11km
    120D- M 4,46 30,5km odpaleni 70-73nm od cile
    aktivni rezim 5nm od cile při sestupu aktuálně v 18km PK 38%, skutečná vzdálenost kterou raketa urazila 60nm

    Odpal na 38nm - skutečna delka letu 35nm (letadla při manévrování zpomalila, takže se nepřibližují tak rychle
    D - PK 64%
    C7- M 4,36 alt: 24,3km (cil byl znicen, PK nemám, z jiného pokusu na podobnou vzdalnost o pár procent nižší)
    AA-12 - M 4,14 11km odpal 57nm aktivni rezim 14nm od cíle(nejspis kvuli tomu že SU-35 už bylo KO), v době zasahu uletela cca 50nm PK29%

    -------

    Hra simuluje různé rychlosti raket v různých letových hladinách, např pro AIM-120D:

    Např do 3,5k M2,58; až 7km M2,95; až 10km M3,82; nad 10km M4,62

    Zajimavé že ve hře všechny amraamy mají optimální výšku viz niže myslel jsme že to je až od C):
    D se snazi dostat na 30,5km
    C7 a starší mají všechny 24km

    Na kratší vzdálenosti se D odpalená z 11k na cíl ve stejné hladině dostane do:
    17nm - 19km
    7nm -14km

    Zkoušel jsem i co se stane pokud raketa nedostava updaty a cíl změní dramaticky vektor, u delších vzdáleností bude cíl mimo dosah radaru rakety která ho hledá na původně odhadnutém místě.

    Pokud stroje neletí přímo proti sobě, raketa neodpalí dokud nebude cím dostatešně hluboku v WEZ rakety vzhledem k aktualnímu vektoru a rychlosti cíle(předpokládám).

    Takže např u kolmo letícího stroje je to místo 75nm 60nm atd.

    Jde např pokud letí proti sobě a raketa je odpálena na max vzdálenost a cíl se hned otočí a uletětí ji.

    Co moc nevypadá je, že by se u raket ztracela rychlost na delších vzdalenostech (což předpokládám bude pro tebe zasadni), je to tu nejspíš řešeno max životností rakety D má 105s,C7 90s, A-C 64s, AA-12B 94s, R-37M 4 minuty (po vypršení dojde k autodestrukci) atd a ztrata agility je počítana penalizací u vypočtu PK podle vzdalenosti. Na to se budu muset podívat.

    ----------

    Testnul jsem i Mig 31BM s R37M proti E-2D, raketa má dosah 160nm, pokud E2 letí kolmo, je odpalena asi na 100nm. Zkusil jsme vypnout radar a zmenit smer, raketa sice letí na puvodní předpokladané místo, ale při přechodu do aktivího režimu raketa E2D 3x našla, sice nesestřelila, ale to bylo spíš štestí.

    Nicmeně aby se Mig dostal na 100nm k E2 která ho vidí asi na +300nm a nezastavil ho CAP je dost nepravděpodobné.

  • Wiktores_SVK
    21:04 24.05.2016

    to asdf: AN/SPY1 dokaze vyhladat, sledovat a navadzat na 100 cielov sucasne... Tak kolko cielov dokaze vyhladat, sledovat a navadzat na ne rakety 10 radarov AN/SPY1. A navyse sa bavime o AEGIS ktory dokaze vystrelit aj na ciel z ineho zdroja napr. z E-2C alebo ineho AWACS-u...

  • asdf
    20:47 24.05.2016

    Wiktores > To je sice pekne, ze mas 1000 rakiet, ale kolko cielov dokaze sucasne postrelovat to DDG.
    Co som nasiel o AN/SPY-1, tak sa spomina ze dokaze "vykonávať vyhľadávanie, sledovanie a navádzanie rakiet funkcie súčasne so schopnosťou viac ako 100 cieľov"

    Napr. pri pozemnych prostriedkoch PVO som napriklad zachytil, ze sledovat dokaze napr 50 cielov ale len na 4 z nich dokaze navadzat streli.

  • Wiktores_SVK
    17:34 24.05.2016

    Podla mna neni CSG ako CSG. CSG 5 mala v 2015 skladbu 1x CVN, 3x CG, 7x DDG co, ked si spocitam tak mi dava 1038 VLS z toho len keby 100 bolo pre ESSM tak je to 1338 rakiet pre PVO, viem, ze vozia aj TLAM a ASROC, tak -150ks TLAM a -50ks ASROC tak mam stale 1138 rakiet na PVO (SM3, SM6, SM2, ESSM) tak aby som pokryl ako kratky, stredny aj dlhy dosah + daco proti balistickym strelam. To je velmi slusna PVO a rusi by museli vystrelit asi vsetko co v baltskej a severnej flote maju aby to prekonali. A ked ako prvy vystrelim Tomahawky na nepriatelske letiska a zname pozicie radarov dalekeho dosahu tak ukratim aj ich letecke krytie a to uz pre rusku flotu nevyzera moc ruzovo...

  • Luky
    12:55 24.05.2016

    @Shania : máš tam někde i výšku?
    Ty vzdálenosti jsou dost limonádový...vysvětlím později.

  • cernakus
    11:49 24.05.2016

    Pepin Nešpor:

    Ruské lodě problém bojovat na druhé straně zeměkoule nemají. Ovšem u Amerických vod by to bylo ještě rychlejší rodeo než kdyby Americké útočili u Ruských.

    Američani by byli vcelku bez potíží schopni dostat do vzduchu kolem 1500 letadel a zaútočit v hejnu. I kdyby použili hloupé JDAMy, tak by z Ruské hladinové Navy nezůstalo nic. A ta cca tisícovka ASW letadel a vrtulníků by vychmátla Ruské ponorky do několika dnů.

  • Pepin Nešpor
    11:16 24.05.2016

    No co se týče námořnictva tak bych u ruské federace byl skeptický pac popravdě nikdo neví kolik je opravdu lodi schopných moderního boje!!! A jinak by mě zajímalo jak by to dopadlo naopak ze scénářem kdyby Rusy bojovaly u amerických vod. Řekl bych zeby to byl nemožné bojovat na deset patnáct tisíc kilometrů od domova.

  • vali
    03:32 24.05.2016

    Zdravím! Nevím, jestli to sem náhodou už někdo nepřidával, neměl jsem totiž čas číst všechny komentáře. Rád bych sem ale přidal pohled ruské propagandy (analýza rozhodně není nezávislá, byť se tak tváří :-) ) na to, co by bylo, kdyby šly ceny ropy nahoru a ruský stát měl peníze na financování vojenských projektů:

    https://www.youtube.com/watch?...

  • Marthy
    21:58 23.05.2016

    Ale taky je fakt,že LL je útočná zbraň,PVO základen třeba v Číně nebo Indii je obrana...to ti kteří mají LL rozhodnou,kdy a kde zaútočí,to je nesporná výhoda.
    Pokusí se zaútočit tam kde bude obrana nejslabší,v době kdy to protivník nebude čekat.

  • cernakus
    21:35 23.05.2016

    logik:

    logika je jiná. LL útočí na konkrétní cíle a ty jsou chráněny kombinovanou silou letectva, PVO a námořnictva. Chránit poušť, pláž nebo tundru nedává valný smysl.

  • logik
    21:33 23.05.2016

    cernakus: jenže LL neútočí na kontinent. Útočí na cíle v dosahu - a naopak pouze PVO v dosahu může úder vrátit. Takže tady je rozloha spíše problémem, než čím jiným - musíš udržovat PVO po celém břehu. LL stačí jedna.

  • cernakus
    21:10 23.05.2016

    Mimochodem oni to, Ledno, blbě nedělají. US Navy sice odčerpává finance, které by potřebovala US Airforce a US Army, ale tyto dvě složky poměrně efektivně obkličují Rusko (hlavně v Evropě). Rusko je klíč k světovládě. Pokud by se podařilo Rusko nějak vyřadit ze hry, Čína a Indie mohou rovnou předat kapitulační listiny. Bez jaderné ochrany Ruska jsou v jaderné výměně proti USA bezvýznamní.

  • cernakus
    21:04 23.05.2016

    Ledna:

    Asi jsem to nenapsal dostatečně srozumitelně - USN nemá šanci při útoku na Indii nebo Čínu jako kontinent. Tedy v dosahu letectev a PVO těchto dvou států.

    A proč? protože vyjma obrovských počtů zbraní jsou jak Indie tak Čína obrovské (plochou) cíle. Letadlové lodi naopak malé. Jedna bomba, která projde aegisem LL vyřadí nebo potopí, jedna bomba která dopadne na letiště ho ani nezbrzdí v provozu.

    Sokrates:
    Mno stále sice nejsem přesvědčen, ale je fakt, že jsem v důkazní nouzi. Takže tohle kolo jsi vyhrál :-)

  • Ledna
    20:27 23.05.2016

    Cernakus:
    proč myslíš, že USN namá šanci proti Číně či Indii?
    Neříkej mi, že v Pentagonu jim nesedí nějakej Cernakus co by jim říkal, hele, neděláme to blbě???
    Díky za super diskuzi, obvzláště Schania a Cernakus.

  • Sokrates
    20:15 23.05.2016

    cernakus: Ja si naopak myslím, že to číslo je pomerne reálne. Treba si uvedomiť, že z tých 520 vyrobených kusov sa 32 nachádza v Kazachstane a ďalších 33 havarovalo. To si hneď na počte 455, pričom prvé stroje začali schádzať z výrobnej linky v roku 1979. Tie by dnes mali 45 rokov, neuveriteľný nálet a práve preto si myslím, že mnoho z nich to už má dávno za sebou. Na základe zmlúv z roku 2007, 2011 a 2014 chcú Rusi na štandard MiG-31BM zmodernizovať do roku 2019 celkovo 141 kusov. Oni pravdepodobne majú ešte ďalších 50 kusov uskladnených, ale zjavne dnes neexistujú ani financie, ani bezpečnostná potreba na to, aby prešli modernizáciou aj tieto stroje.

    http://www.vz.ru/news/2014/2/2...

    Obdobná situácia bola pri Mig-29, ktorých počty taktiež výrazne klesli. Chýbali tam peniaze nielen na prevádzku, ale aj servis lietadiel. Po pár rokoch Rusi zistili, že im pri 100 odstavených strojoch zhrdzaveli krídla a nemôžu ísť do vzduchu. Celkom sa to pred pár rokmi rozmazávalo v ruských médiách. Fyzicky a morálne zastarané letky Mig-29 začali už Rusi nahrádzať novými Su-30SM.

    Čo sa týka Sýrie, tak ak sa nemýlim, poslali tam len 4 svoje najmodernejšie stíhačky (Su-35S). Keďže ich majú celkovo 48, tak to nebola štvrtina všetkých lietadiel, ale 1/12. A mimochodom, tomuto číslu by som veril najviac. Keďže momentálne ide o to najlepšie, čo môžu do vzduchu poslať, tak informujú okamžite o každom novom kuse, ktorý zíde z výrobnej linky. Kontrakt na ďalších 50 kusov je už uzavretý a prvé stroje z tejto objednávky zlezú z linky koncom tohto roka.

  • cernakus
    18:03 23.05.2016

    Sokrates:

    Já samozřejmě tyto čísla také znám, ale osobně je považuji za absolutní minima. Trochu se kolem techniky motám a tak prostě nevěřím, že z 520 fortelných Mig-31, kdy poslední vyrobili někdy v roce 1995 jich přežilo 130. Stejně tak nevěřím ty tzv. pomalé modernizace. Protože oni něco pošlou do šrotu a za 5 let to vyjede z doku zmodernizované. Stejně tak plíživě zmodernizovali T-72ky.

    Stejně tak mám problém věřit, že by poslali 1/4 svých nejlepších stíhaček do Sýrie.

    Rusáci jsou navíc mimořádně ulhaní když přijde na počty. A paradox je, že nelžou ve smyslu nás mnogo, ale nás nemnogo i vygrali. Aby prostě vypadali jako hrdinové.

    A Čína ta je ještě horší, bo není pod drobnohledem v rámci smluv o konvenčních silách v Evropě.

    V každém případě marně hledám od roku 1990 válku, kde by letectvo CVBG hrálo prim. Nějaký důvod k tomu být musí, US Navy je vcelku silná lobárna.

  • Shania
    17:17 23.05.2016

    Luky: oprava SH měl AIM 120D...

    Záleží jak si nastavíš doktrínu, na jakou % max vzdalenost a kolik střel.V tomto případě je to jen test kdo koho dřív uvidí a má možnost sestřelit.

    Tohle moc nevypovídá o reálném nasazení. Není tam využita žádná další taktika, mimo odpálení na max, pak letet kolmo pro udrzeni cile na radaru, pokud rakety selžou odpaluji se další...

    Takto omezený test vychází trochu líp pro SH, SU by ale stačilo nepoužívat SAHR a odpalit víc raket a vzali by většinu Hornetů sebou. Vyhral by nejspíš ten s lepším SA a taktikou.

    Na vstřícném kurzu SH opaluje na max cca 75nm, stroje se prakticky přibližují i po odpálení. C7 na 60nm
    Alamo C má odpal na 70nm
    Alamo A/B 45nm
    R77-1 má 60nm
    atd.


    Vzdálenost na vliv na kp, viz log niže.
    Je např. vidět že na max vzdálenost je pk okolo 30% a bliž už 60%, každé protiopatření se pak počítá zvlášť.

    Tady je log z posledního testu proti R77 a Alamo B
    Nejdřív byl na cily první dvě AIM 120

    14:33:59 - Weapon: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #4 is attacking Su-35S Flanker E with a base PH of 95%. PH adjusted for distance: 66%. PH adjusted for actual target speed (895 kts): 61%. Su-35S Flanker E has nominal agility: 4,9. Agility adjusted for proficiency (Regular): 3,92. Aircraft has a weight fraction of 0,38 - Agility adjusted to 3,03. High-deflection impact (no effect on agility). Final agility modifier: -30%. Final PH: 31%. Result: 76 - MISS
    14:33:59 - Defensive jammer (L-265V Khibiny-MV; Tech: Late 2000s) on Su-35S Flanker E is attempting to spoof sensor: Active Radar Seeker(Tech: Early 2010s)(Of: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #4). Final probability: 15%. Result: 72 - FAILURE
    14:33:59 - Decoy (Generic Chaff Salvo [4x Cartridges]; Tech: N/A) from Su-35S Flanker E is attempting to seduce sensor: Active Radar Seeker (Tech: Early 2010s)(Guiding weapon: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #4). Final probability: 10%. Result: 20 - FAILURE
    14:33:55 - All weapon seekers were spoofed - weapon missed target
    14:33:55 - Defensive jammer (L-265V Khibiny-MV; Tech: Late 2000s) on Su-35S Flanker E is attempting to spoof sensor: Active Radar Seeker(Tech: Early 2010s)(Of: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #3). Final probability: 15%. Result: 15 - SUCCESS
    14:33:55 - Decoy (Generic Chaff Salvo [4x Cartridges]; Tech: N/A) from Su-35S Flanker E is attempting to seduce sensor: Active Radar Seeker (Tech: Early 2010s)(Guiding weapon: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #3). Final probability: 10%. Result: 63 - FAILURE

    Ted dvě R-77 - ty si našli vlečné navnady.

    14:35:06 - Contact MISSILE #3 has been lost.
    14:35:06 - All weapon seekers were spoofed - weapon missed target
    14:35:06 - Decoy (AN/ALE-55 FOTD; Tech: Late 2000s) from F/A-18F Super Hornet is attempting to seduce sensor: Active Radar Seeker (Tech: Late 1990s)(Guiding weapon: AA-12 Adder B [R-77-1, RVV-SD] #6). Final probability: 30%. Result: 3 - SUCCESS
    14:35:02 - Contact MISSILE #2 has been lost.
    14:35:02 - All weapon seekers were spoofed - weapon missed target
    14:35:02 - Decoy (AN/ALE-55 FOTD; Tech: Late 2000s) from F/A-18F Super Hornet is attempting to seduce sensor: Active Radar Seeker (Tech: Late 1990s)(Guiding weapon: AA-12 Adder B [R-77-1, RVV-SD] #5). Final probability: 30%. Result: 22 - SUCCESS

    Druhá vlna AIM-120D Odpálená blíž. Došlo ke zničení Flankeru, který ale předtím odpálil Alama B (IR)

    14:36:18 - Contact Su-35S Flanker E #1 has been lost.
    14:36:18 - Weapon: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #10 is attacking Su-35S Flanker E with a base PH of 95%. PH adjusted for distance: 91%. PH adjusted for actual target speed (766 kts): 90,54846%. Su-35S Flanker E has nominal agility: 4,9. Agility adjusted for proficiency (Regular): 3,92. Aircraft has a weight fraction of 0,36 - Agility adjusted to 3,07. High-deflection impact (no effect on agility). Final agility modifier: -31%. Final PH: 60%. Result: 53 - HIT
    14:36:18 - Defensive jammer (L-265V Khibiny-MV; Tech: Late 2000s) on Su-35S Flanker E is attempting to spoof sensor: Active Radar Seeker(Tech: Early 2010s)(Of: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #10). Final probability: 15%. Result: 49 - FAILURE
    14:36:18 - Decoy (Generic Chaff Salvo [4x Cartridges]; Tech: N/A) from Su-35S Flanker E is attempting to seduce sensor: Active Radar Seeker (Tech: Early 2010s)(Guiding weapon: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #10). Final probability: 10%. Result: 96 - FAILURE
    14:36:14 - All weapon seekers were spoofed - weapon missed target
    14:36:14 - Defensive jammer (L-265V Khibiny-MV; Tech: Late 2000s) on Su-35S Flanker E is attempting to spoof sensor: Active Radar Seeker(Tech: Early 2010s)(Of: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #9). Final probability: 15%. Result: 13 - SUCCESS
    14:36:14 - Decoy (Generic Chaff Salvo [4x Cartridges]; Tech: N/A) from Su-35S Flanker E is attempting to seduce sensor: Active Radar Seeker (Tech: Early 2010s)(Guiding weapon: AIM-120D AMRAAM P3I.4 #9). Final probability: 10%. Result: 60 - FAILURE

    A tak vzal SH sebou do hrobu (vzdálenost mezi stroji byla už pod 40nm)

    14:36:34 - F/A-18F Super Hornet has been destroyed!
    14:36:34 - Weapon: AA-10 Alamo B [R-27T, MR IR] #11 is attacking F/A-18F Super Hornet with a base PH of 80%. PH adjusted for distance: 54%. PH adjusted for actual target speed (583 kts): 53,90366%. F/A-18F Super Hornet has nominal agility: 4,5. Agility adjusted for proficiency (Regular): 3,6. Aircraft has a weight fraction of 0,5 - Agility adjusted to 2,52. Agility adjusted for rear-oblique impact effect: 2,1. Final agility modifier: -21%. Final PH: 33%. Result: 27 - HIT
    14:36:34 - Decoy (Generic Flare Salvo [3x Cartridges, Dual Spectral]; Tech: Dual-spectral IR) from F/A-18F Super Hornet is attempting to seduce sensor: IR Seeker (Tech: Dual-spectral IR)(Guiding weapon: AA-10 Alamo B [R-27T, MR IR] #11). Final probability: 20%. Result: 22 - FAILURE

  • Luky
    15:27 23.05.2016

    @Shania - na jakou vzdálenost letadla v Command* ty střely najednou odpálila?

  • Marthy
    15:19 23.05.2016

    Pokud by došlo k útoku USA na Rusko,nebyl by to určitě jen útok námořní,ale i pozemní a vzdušný,takže by Rusové museli většinu taktického letectva odvelet na podporu pozemních jednotek,na ochranu pobřeží proti CSG by jich zůstalo asi jen pár.
    Na druhou stranu CSG by se napřed museli dostat přes Oscary a útočné ponorky.
    Cernakus psal že us navy je schopno použít současně asi 6 svazů,no dejme tomu že se na útok proti Rusku budou předem připravovat a dokážou poslat 8 CSG.Odhadem ponorky zničí polovinu,takže ke břehům dorazí 4 CSG.Aby byly ve válce platné,budou se asi snažit zničit v dané oblasti letecké síly,PVO a důležité cíle-vojenské námořní základny,základny ponorek,hladinové lodě,které se určitě bude držet u pobřeží aj.
    Ale přes to že tam asi Ruských stíhaček bude jen sporadicky to bude velmi obtížný úkol,možná nad síly CSG.Důležité cíle budou určitě chráněné pozemní PVO,a tu mají rusové velice silnou.Když bude spolupracovat s několika letky stíhaček,překonat takovou obranu nepůjde snadno,a pokud ji ještě posílí PVO obrana několika hladinových lodí+zde uvedený Kutuzov,tak nevěřím že se to podaří,nebo spíš že by to us navy vůbec risklo a poslali by své CSG do útoku na Rusko.
    Taky se nesmí zapomínat že v blízkosti pobřeží by pro CSG znamenaly velkou hrozbu tiché dieselové ponorky.Zmatků a vzájemného silného rušení by taky mohli využít rychlé raketové korvety k překvapivému útoku.
    Aby byly s. hornety při útocích na pobřeží,souboje s pozemními stíhačkami a bojem s PVO něco platné a dokázali se bezpečně vrátit na paluby letadlovek musí se k pobřeží přiblížit mnohem blíže než je jejich bojový dolet.Ten znamená let k cíli optimální rychlostí a v optimální výšce,krátká bojová akce a zpátky opět optimálně...což by bylo v bojových podmínkách ve válce s Ruskem naprosto nerealistické.Spíž by na cíl letěli v malé výšce,a klidně by se mohli vracet na plnou forsáž,v patách letouny mig-29smt.To by se ten bojový dolet hned scvrknul na nějakých 200-300km.A to by se ty CSG dostali do velkého ohrožení.
    Co se týká dostřelu LPLS s aktivním radiolokačním navedením,to jsou taky jen hodně teoretické,spíš nesmyslné údaje.Max 180 km vypadá dobře,ale to platí tak leda při střelbě na meteorologický balón.Kolik to bude když střela bude muset překonat velký výškový rozdíl?Kolik když napadený letoun poletí plnou rychlostí pryč?I ta TU-22M dokáže lětět nějakých 2 200 km/h,a to není málo.A na jakou vzdálenost trefíte třeba na plný plyn letící mig 31? 30km? 10km? ..určitě ne těch 180....

  • Shania
    14:52 23.05.2016

    asdf: byl jsem na tabletu a koukal na starší verzi stroje, a taky jsem se hned opravil misto abych to nechal být i přesto jak nesnáším přispívání na tabletu.

    Nikdy nepočítej s tím, že ani u F35 bude odemě vše 100% přesně, spoustu věcí jsem četl hodně dávno a fakt nemám čas to vše dohledávat, navíc klidně zdroj muže kecat a když vidíš chybu a opravíš, tak uděláš službu všem...

    Navíc jsme nenapsal že Tu 22 neunese tři, ale že se to operačně nedělá.. Nař. Tomcat unesl 6 Fenixu, operačně to dělala jen jedna letka a ostatní nosili max 4...

    A-10 taky nelíta se sedmi tunami a obvěšená na každém závěsníku maximem co to jde, jak je to vidět na propagačních snímcích.

    Stejný problém, je to těžká raketa a má to dopad na výkony....

    O R77 jsem tu psal, kde jsme to vzal už několikrát, nebudu to pořád dokola dohledávat. To že jsou to makety je jen možnost, ne fakt, víc pravděpodobné je že vytahli těch par testovacích co ještě zcela určitě mají, což je víc pravděpodobné než že mají tajné plné sklady těchto raket.... Mimochodem já nemusím dokazovat, že je nemájí v operačním nasazení, spíš by někdo měl dokázat, že je tam mají a ještě líp v jakých počtech...nová výroba měla probíhat letos ale pokud vím, tak nic nebylo dodáno.

    Ch15 jsme řek že je to pravděpodobné, ne že je to skutečnost a vysvětlovalo by to jejich absenci po 2010...
    ----------------------------------------------

    A jinak jen tak pro zajímavost, projel jsme si v Command: Modern Air / Naval Operations simulovaný střetu F/A-18E a SU-35 oba v konfiguraci z roku 2015, čelně bez taktiky a dalších věcí jen pro zkoušku detekcí a zbraní. SH nese 6x Aim-120C7 2x AIM9X, obdobně nese SU-35 Alama a archery, jammer. dobré počasí, žádná oblačnost.


    Letadla se viděli teměr ve stejnou dobu SH111/SU116 nm, i přes teoreticky vyšší dosah radaru Flankeru, SH dokázal hned identifikovat typ protivníka přes NCTR. Flanker na 96nm rozpoznal kategorii stoje přes OLS )že by měl problém s tím, že Sh nejdou vidět lopatky motoru a NCTR se nechytlo) a na 70nm identifikoval typ. Odpálení raket proběhlo skoro stejně AA-10 nedoletěli k cíly ani jednou, pokaždé ztratili lock když byl flanker donucen manevrovat když se k němu bližili AIM-120 (předtím letadla letěli podél sebe aby udrželi nepřitele na okraji radaru, nj SAHR...)

    Ješte jsem zkusil variantu s podporou Growleru 100nm v zadu, detekce radaru su 35 asi na 300km a znalost přibližné polohy, detekce flankeru na kratší vzdalenost.

    jenže Su-35 dokazala přežit tři vlny po dvou AIM-120C7 a přitom vyplýtvat všechny svoje Alama (všechny ztatili lock kvuli manevrování), po nasledném přibližení se do sebe pustili IR raketami, neuspěšně a nakonec flanker vyhral na kanony- velmi statisticky neuspěšný pokus pro rakety:)

    Při dalším pokusu hned první dvě rakety flanker sestřelili.

    Tohle nijak nevypovída jak by si vedli v komplexním prostředí, ale minimálně to napovídá to, že v BVR není SH tak bezbranný vs SU-35.... A to ani neměl AIM 120D (pravda SU zase nemělo R77)

  • asdf
    13:51 23.05.2016

    shania > Prezrad, na akom matrosi ides.

    Podla teba Tu-22M su vyradenie,
    R-77 rusi nemaju. V syrii vesali na Su-35 makety

    Tu-22M3 nedokaze nosit 3 x Ch-22.

    Podla teba vyradili Ch-15, lebo sa nevyskytuje na nejakej stranke.

  • Sokrates
    13:44 23.05.2016

    Cernakus:
    1. Ja ruskou technikou rozhodne nepohŕdam, ani ju nepodceňujem. Skôr vychádzam z dostupných technických dát, ktoré už len pri porovnaní doletu rakiet (RVV-SD a AIM-120D) sú na strane AIM-120D. Pri RVV-SD sa uvádza 110 km a pri AIM-120D viac ako 180 km.

    http://rbase.new-factoria.ru/m...
    http://www.defensetech.org/201...

    Navyše, tých RVV-SD dnes nemajú Rusi dostatočne veľa ani na to, aby s nimi vybavili všetky Su-35. Počet objednaných kusov síce nebol zverejnený, ale z celkovej ceny zákazky a termínu dodania vieme zhruba odvodiť, koľko ich v súčasnosti môžu mať (pochybujem, že ich je viac ako 70).

    http://bmpd.livejournal.com/14...

    Spomínal si ešte strelu R-27. O efektívnosti týchto rakiet nevieme príliš veľa, preto nemá cenu o tom moc diskutovať. To málo, čo vieme je, že 24 rakiet R-27 nezasiahlo počas vojny medzi Eritreou a Etiópiou ani jeden Mig-29, ani jeden Su-27. Rodina AMRAAM má Pk 59%, ale to bolo proti pomalým a slabo manévrujúcim strojom alebo do vlastných radov.

    2. Napriek tomu, že Rusov nepodceňujem, tak v Sýrii nepredviedli z hľadiska vzdušného boja nič, čo by mi dvihlo obočie. Snáď len to, že pri drzom porušovaní tureckého priestoru si nedali ani tú námahu, aby Su-24 boli sprevádzané Su-30.

    3. Čo sa týka počtov, tak tam môžeš zabudnúť na 900 strojov a to nie preto, že to hovoria západní analytici, ale o stave ruského letectva informujú v tomto zmysle aj samotné ruské médiá. Mig-29 nenarátaš v súčasnosti 250 ani omylom, keďže už v roku 2011 sa hovorilo o 200 kusoch (vrátane SMT). Od tej doby určite pár ďalších strojov museli vyradiť a netrpezlivo očakávajú príchod Mig-35.

    http://izvestia.ru/news/504391...

    Na štandard MiG-31BM/BSM je zmodernizovaných zatiaľ len 72 strojov a tie jediné sú schopné niesť rakety R-37M. Mimochodom, ja to považujem za dostatočne veľa, ale nebavíme sa o 150 strojoch. Celkovo aj so staršími MiG-31B/BS je to 134 kusov. Ak by si chcel poslať proti Super Hornetom aj staré Su-27 tak budiž, ja by som to nerobil, ale I tak ich nie je viac ako 150. Modernizovaných Su-27SM/SM3 je 82 a Su-35S je zatiaľ len 48.

    http://bmpd.livejournal.com/17...

    4. Chibiny svojim stíhačkám nepochybne pomôžu a zvýšia ich šance na prežitie, ale verzia určená pre Su-24 nebola nikdy dokončená.

    http://militaryrussia.ru/blog/...

    O použití systému Chibiny proti AEGIS sa môžme baviť akurát tak zo srandy po vypití pol litra vodky.
    Navyše, mi je dosť divné, ako preceňuješ schopnosti Chibiny a integrácia AESA radaru do Hornetov je pre Teba len taký drobný detail.

    Záverom len toľko, ja netvrdím, že by to Rusi proti F/A-18E/F neuhrali, ale v tojom podaní to vyznieva ako úplne jasná záležitosť.

  • Shania
    13:12 23.05.2016

    cernakus: nový UGM/RGM-109I Tomahawk Blk IV MMT [Multi-Mission] má schopnost utočit na lodě.

    Su-24 nedokáže nest Chbiliny a navic to je jen obyč self defence jammer...
    Těmi přelety se jen rusové snaží ukazat, že tam nemají co dělat a vyprovokovat nějakou reakci ze strany torpedoborce. Není to tak dlouho co stejne lodi provadeli to stejne v baltském moři.


    Všechny ty parametry co jsi u těch letadel popsal jsou sice hezké, ale spíš tak do dogfightu a i tam by si hornet udržel svoje, obzvlašť s HMDS a aim9x. V BVR jde o avioniku a SH jsou po F22 aktualně asi nejlíp vybavené stroje v americké vyzbroji pro tento typ boje (možná těch pár F15 s Aesa je na tom líp).
    nebyli nakonec makety... a i kdyby ne, vzhledem k jejich staří a pověstné
    Rusové v syrii vybalili par R-77 aby udělali PR show pro SU-35, pokud to kvalitě by si měli urychleně vyrobit novou verzi...

  • fenri
    12:41 23.05.2016

    Celý ten Cook je z 90% otázka bulváru mnoha stran. Su-24 nenosí Chbiliny. Prostě je neutáhne a pochybuji, že by udělali úpravy pár kousků s rekonstruovanou palubní sítí.

  • cernakus
    12:20 23.05.2016

    Fenri:

    Mno SU-24 s "nejspíše" Chibinkou, otravoval v Černém moři Cooka, takže tím bych si nebyl jist. Fakt je, že sestřelený Su-24 v Sýrii chibinku neměl, ale proti AIM-9 by jim to bylo prd platné. Chibini je REB, proti IR naváděným střelám nefunguje.

  • cernakus
    12:14 23.05.2016

    fenri:

    Já jsem technik. Snažím se tedy sledovat jen to co mohu dokázat, odvodit, kvalifikovaně odhadnout.

    jakmile do válečné hry začnu tahat lidský faktor, je to čistá spekulace. Můžeš mít pravdu, a lepší hodinová dotace na výcvik ryze profesionální US Navy vykompenzuje technické nedostatky jejich univerzálních zbraní v souboji s asymetrickými speciály.

    Ale to jde prostě mimo mně. Já neumím ten výcvik a ten lidský faktor zhodnotit a tudíž by jakákoliv analýza byla předem chybná.

    Co zhodnotit, ale umím je fyzika zbraní. To mi jde dobře. A toho se držím.

    A zde musím čitatelům připomenout, že hned na začátku zapojení do této diskuze jsme uvedl, že IMHO by válka mezi Ruským a Americkým námořnictvem byla výhradně ponorková. A teprve po zničení ponorkových sil protivníka by se zapojily další složky. Přičemž CVBG by se nikdy nepřiblížily k dosahu Ruských kontinentálních leteckých sil.

    Na Rusko, Čínu a Indii US Navy nemá (útok na pevninu samozřejmě) a ze slabších soupeřů - Irán by pustil US Navy pěkně žilou, nežli by prohrál.

  • cernakus
    12:04 23.05.2016

    Sokrates:

    Ehm to je takové to - nepříteli nevyjde nic a nám vše. Nevíme kolik je doopravdy letuschopných ruských stíhaček, jako to doopravdy nevíme u amerických. Máme odhady, ale u Ruska založené na čem? Na analýzách NATO analytiků? Jak ti jsou naprosto mimo realitu ukázala Sýrie v plné nahotě. Přitom my amatéři jsme zvedali obočí už když ruské vedení prohlásilo válku v Gruzii za fiasko a začali masivně modernizovat a cvičit. Zejména cvičení v letech 2012 a 2014 nás amatéry zaskočila. Pak jsme již nebyli zaskočeni Sýrií na podzim 2015 ;-)

    Dodnes nechápu, proč si lidé na západě myslí, že Ruská elektronika a avionika stojí za pendrek? Že by to bylo analýzou exportních "monkey" verzí těch zbraní? První PESA radar - SSSR, První AESA radar - SSSR (na stíhačkách). Dosahy radaru Mig-31 nic? Jejich schopnost navádět jiné stíhačky a rakety (tedy jsou to miniawacsy) nic? Schopnost fázové superpozice jejich radarů a tedy "antény" s virtuálním radomem s průměrem v kilometrech taky nic?

    Superhornet technicky odpovídá polovině 90tých let. Tedy na úrovni raných verzi Su-27/Mig-29. Jediný čím vybočuje z řady letadel 4. generace je AESA radar. Což je sice důležitá věc, ale ne jediná.

    Je pravda, že Ruská elektronika a avionika není tak hezky zabalená, nebo user friendly jako ta Západní, ale to neomezuje její funkčnost. Co třeba fakt, že každej Mig-29 i Su-27 od počátku má EOS integrovaný přímo do letadla (první v USA to má až F-35)? taky nic?

    Trochu jsem doufal, že pohrdání a podceňování Ruské techniky se Sýrií skončí. Ale zřejmě to fakt bude chtít, aby Rusák nakopal prdel někomu jako je Turecko, aby se Západní svět probudil ze svých vzdušných zámků. ono nám to totiž dost škodí.

    Mimochodem, AIM-120D je schopna dosáhnout doletu RVV-SD jen po semibalistické křivce, při které spálí i druhý stupeň. Dobré na AWACS, bombardér, špatné na stíhačku s EOS.

  • asdf
    11:59 23.05.2016

    K tej R-77. Som zachytil, ze na videach zo Syrie mali byt podvesene tie R-77 na Su-35.

  • fenri
    11:56 23.05.2016

    Ještě technická poznámka k Chbilinám - neponese ho každý ruský letoun. Má velké nároky na napájení a třeba Su-24 ho proudově "neutáhne".

  • fenri
    11:55 23.05.2016

    cernakus - s řadou Vašich věcí lze souhlasit, plus máte dobrý přehled o technice, ale ve všech podobných disputacích je vždy určité procento nejistoty. Je dáno neznalostí (utajením, zkreslením) technických parametrů, úrovní výcviku i výcvikem a vlastnostmi konkrétního člověka "s prstem na spoušti", použitou strategií nasazení, počasím a vůbec přírodními podmínkami, momentálním technických stavem zařízení a v neposlední řadě štěstím. Vy si to ale více než hodně nastavujete tak, aby to vycházelo Rusům. Taková situace sice může nastat i v praxi, ale přecijenom si myslím, že tam, kde je to nejisté to vždy přikloníte na ruskou stranu. Samozřejmě je zde spousta drsnějších příkladů, kdy to jiní diskutéři dělají na stranu opačnou, ale myslím, že si tím ty příspěvky trochu degradujete. Konflikt nikdy není o optimálních technických parametrech té které zbraně. To samozřejmě platí pro všechny.

  • cernakus
    11:41 23.05.2016

    shania:

    Však neroubuji. Dolet protizemní varianty (jednostupňové) je 2500+km, dolet protilodní, dvoustupňové je 660km. přitom protizemní má hlavici cca 450kg, protilodní 200kg.

    Jo už vidím, kde děláš chybičku. Neber v potaz dolety E verzí. Exportní jsou značně ořezané protože INF.

    Jinak ta rozdílnost zase taková není. Je to modulární raketa. Tedy má modul booster (3 varianty, dvě pro hladinové a jeden pro ponorky, pro letadla není), letovou část (stejný turbjet s křídly, modulární palivové bloky) a koncovou část (HE hlavice 450kg, AP+HE hlavice 200kg + booster, torpédo + padák). Je to díky tomu velmi unikátní systém.

    Harpoony - njn, v USA je to "tajné". Tam i Mark 48 má oficiálně "více než 28 uzlů a více než 5 námořních mil" :-) A ve finále to je cca 50km@50kt a maximální rychlost je 65kt. Dolet Harpun bych odvozoval od doletu obdobného systému (pohonem, rozměry) - Exocetu a ten těch 200km (110nm) dá taky.

    Šance E-2D zachytit kalibr není tak jistá, jak by se mohlo zdát. Platí tam to samé co u ASW boje. AN/APS-145 vidí cíle velikosti kalibru na 100-150km, více určitě ne (proti vodní hladině to může být podstatně méně). Tedy je schopen pokrýt plochu maximálně 70000km^2, ale kalibr může přiletět odkudkoliv z plochy 1,4 mil. km^2.
    Samozřejmě, pokud jej zachytí, lze na něj pohodlně navést hornety. Kalibr nemanévruje a vlastně ani neví, že po něm někdo jde (co je mi známo, nemá REB). Je to pracovní kůň. Levný s vysokým poměrem cena/výkon.

    Tomahawk v protilodní verzi už neexistuje (ne že by kdy prakticky existoval). Samozřejmě loď s ním trefit lze, šťastným zásahem.
    Standardy s ASuW kapacitami byly zaveden proto, že ničit turbaňácký sebevražedný člun Harpunou za milión je trochu luxus, je to ale znouzecnost a po zavedení railgunů se od toho IMHO opustí.

    Pro Su-35 není Superhornet soupeř. Ale i vcelku průměrný Mig-29SMT ho překonává ve všech ohledech. Rychlost, dolet, stoupavost, výkon, AoA, integrovaný EOS, dosah radaru a hlavně výzbroj (větší dosahy, vyšší rychlosti). Proti Mig-31BM nebo Su-35 pak má šanci založenou pouze na štěstí. Poměr 1:1 neudrží Superhornet ani s F-16kami, což se pravidelně ověřuje na cvičeních.

    Samotné letecké křídlo má pak ještě horší vyhlídky, protože dostat celé letecké křídlo z Nimitze do vzduchu, to je na cca hodinku (i dvě). Za tu dobu nepřátelské kontinentální letectvo provede přiblížení, odpal a odval. Pokud budou na nepřátelskou letku posílat Superhornety postupně, tak o ně přijdou.
    Nakonec logistické zajištění, aby všechny hornety po vzletu byly ekvivalentně naplněny palivem pro misi je také logistikova noční můra.

    Prostě námořní letectvo bylo vždy handicapované. Je to logické - letadlové lodě neposkytují komfort letišť. Už jen přidaná hmotnost kvůli CATOBAR a snížená strukturální integrita křídel kvůli skladnosti jsou velmi omezující handicapy. omezení Hawkeye je opět založeno na tom, že musí být kompaktní a trubovrtulový pohon limitující jeho dostup, rychlost i vytrvalost jsou věci, které pozemní AWACSy trápit nemusí.

    Ruské letectvo, počítej se mnou Mig-29M/SMT = 250 kusů, Mig-31(BM) = 150, Su-27M = 320 kusů, Su-27SM(Su-35) 65 kusů a Su-34 = 100 kusů. Celkem zhruba 900 kusů strojů lepších než Superhornet (dobře, možná u těch Su-34 přeháním, jsou to sice stíhací, ale stále bombardéry :-)

    A v mnoha dalších státech je to obdobné, proto USN tlačí na F-35, i když je drahé a má spoustu dětských nemocí. F-35 superhornet překonává tak významně, že by to z USNavy letectva opět udělalo velmi významnou světovou sílu.

    Kontinentální letectvo, zejména to Ruské, se může velmi bryskně přesouvat. Startují z pole a stačí jim benzín z místní benzínky. Rozhodně se přesune letka Suchojů rychleji, nežli CVBG.

    To o nedostatku BVR raket víš odkud? Rusák je na konkrétní počty háklivej, a že v Sýrii nosil R-27? Na tamní šamšuly to stačí (R-27ER je plnohodnotným ekvivalentem AIM-120D pokud nebudeme brát semibalistický let v potaz) a Rusáci tam vůbec očividně vyprazdňovali sklady historické munice. Navíc létání v poušti poškozuje draky letadel i střel.

    Gowler - o toho se postará R-37 či KS-100. Navíc chibini je, alespoň dle kvičení analytiků NATO, očividně obdobně účinné, ale nemusíš mít kvůli němu speciální letoun. Ponese si ho každý z Ruských.

    Proti AWACS raketám žádné technické protiopatření neexistuje. Pokud AWACS vysílá, tak je nic jiného nepřesvítí a raketa se navádí pasivně a hlavně po balistické křivce, takže AWACS do poslední chvíle neví, že na něj něco letí (nahoru nevidí), odhadne to maximálně z toho, když identifikuje boogies jako Mig-31 ve velké výšce (20+ km).
    Pokud by AWACS vypnul, raketa přejde do inerciálního navedení s koncovým aktivním radarovým. S ohledem na to, že tyhle rakety letí rychlostí 2km/s, je reakční doba 200-300 sekund maximálně. Za tu dobu bude AWACS o 40km jidne, což s ohledem na dosah aktivního radaru R-37 cca 60km proti velkým cílům nestačí a navíc jsi po dobu 200-300 sekund nechal své stíhače bez vše vidoucího oka. To se jim může stát osudné.
    Jediné taktické řešení jak ochránit AWACS před Mig-31 je sejmout ho dříve, než se dostane na cca 600km k AWACS. Hodně štěstí proti třímachové stíhačce, která "vyskočí" přes 30 kiláků vysoko, když na to přijde.

    Ad TEU - a o tom to je. To je totiž pregnantní příklad asymetrického boje.

    Obecně, vidím, že víš hodně a zřejmě ti trochu více imponuje americká vojenská doktrína. To respektuji. Ale zkus vzít něco v potaz. Asymetrii. Sověti/Rusáci byli vždycky ti chudší. Neměli šanci se vyrovnat v ekonomické síle USA a jejich vazalům (prakticky celý EHS a Bývalé briské impérium). Proto sahali po asymetrických řešení.
    Máte stovky strategických bombardérů a tisíce stíhaček? Bum, my si postavíme tisícovku mezikontinentálek za zlomek ceny vašich bombardérů a jejich ochran.
    Máte desítky letadlovek - bum, my máme desítky výrazně levnějších plavidel s raketami určenými výhradně a jedině k ničení těch vašich letadlovek.
    Máte tisíce helikoptér? Bum, my si zavedeme Tunguzsku a jinou polní PVO za zlomek vašich nákladů.
    Máte desítky AWACSů? Bum, my si zavedeme výrazně levnější stíhačky s ještě levnějšími AWACS killer raketami.

    atd. Prostě asymetrie. Letadlová loď, respektive její CVBG je úžasně univerzální zbraňový systém. Umí ničit nepřátelské letectvo, umí ochránit před nepřátelskými bombardéry, umí ničit pozemní, námořní i podhladinové cíle, umí být skvělou nemocnicí, humanitární pomocnicí, transportérem vojsk i zboží, základnou tajných operací, diplomatickou půdou i hrozbou, a dnes už i chránit proti balistickým střelám.
    Co oproti tomu umí Oskar? Připlout na dostřel k CVBG a potopit ho. Tím to začíná a končí. Nic jiného neumí. Ještě - je to průměrná SSN, ale to hlavně kvůli výzbroji. Ale jinak nic. Je to ponorka za miliardu dolarů s raketami za 250 miliónů dolarů a satelitním systémem za stovky miliónů dolarů a jediné co umí, je potopit CVBG.
    Trochu hořká pachuť IMHO (proto vznikl Jasan, je univerzálnější).

    To je totiž rub a líc asymetrických zbraní. Jsou to specialisté. Ale co umí, to umí perfektně a univerzál nemá velkou šanci se jim postavit.

  • fenri
    10:54 23.05.2016

    Shania - neočekávám brzký zánik kategorie CV(N), jen se jejich role pomalu posouvá jinam. IMHO i k té "noze ve dveřích". Ostatně to je potenciálně i významná role pro Kuzněcova (s tím, že rozdílem, že USA těch noh mají více a silnějších).
    cernakus: Rusové nemají 900 letadel, překonávajících jednoznačně SuperHorneta. Ano, v dogfightu jistě (tam SH není moc silný a nebylo to ani úplně jeho zadání), ale sotva předpokládat, že by se celý konflikt odehrával pouze v kategorii dogfightu. SH je ve stíhací roli překonáván pouze nejvyššími evolučními verzemi Su-27 (hlavně Su-35, tam je to očividné) a těch Rusové zase tolik nemají. Samozřejmě přiblížení se k ruskému pobřeží by byla pro svaz(y) CVN konečná, ale proč by to USA dělaly. Od toho je nemají a dobře ví, jak a k čemu je použít.

  • Sokrates
    10:50 23.05.2016

    cernakus: Hoci je nepochybné, že ruské letectvo prešlo za posledných pár rokov značnou modernizáciou a obmenou letového parku, v porovnaní so Super Hornetmi by som bol opatrnejší. Určite by Rusi proti nim nemohli postaviť 900 rovnocenných stíhačiek, max. tak 238 (82x Su-27SM/SM3, 76x Su-30M2/SM, 48x Su-35S, 32x MiG-29SMT). Aj to je len papierové maximum, z ktorého môže byť k okamžitému nasadeniu schopných 70 - 80%. Čo sa týka výzbroje pre BVR je to tiež diskutabilné, aj keď rusi už RVV-SD majú. Obávam sa však, že "Sršeň", vyzbrojený AIM-120D, by vedel bodnúť na väčšiu vzdialenosť. V tomto prípade sa však dá protiargumentovať, že tak veľká vzdialenosť (ako je deklarovaná pre AIM-120D), výrazne prevyšuje akýkoľvek reálny zostrel v boji, ktorý sa kedy uskutočnil. Zásadnejšie by sa mohla miska váh nakloniť v propech Ruska snáď len pri boji WVR.

  • Shania
    10:02 23.05.2016

    Fenri: taky bych řek, že je to plodná diskuze.

    CVN budou mít cenu, dokud tu budou užitečná letadla a ty budou mít omezený dolet. Až ty letadla něco nahradí, tak zaniknou i CVN. Takže možná za 50 let. Co se mě týká, tak letadlovky byli zranitelné vždy, myslím si že dnes mají větší šanci než před 90 rokem a ještě nějakou dobu se ta situace bude pro USN zlepšovat.

    Cernakus: Kalibr je rodina raket, nemůžeš ale vzít protilodní variantu a naroubovat na ni dolet proti zemní, jsou nakonec dost rozdílné.

    Protilodní je SS-N-27 Sizzler [3M54E Klub] s doletem 120nm a SS-N-27 Sizzler [3M54E1 Klub] s 160nm a i exportní varianty bez boosteru mají dokonce nižší dolet, což je zajímavé, protože bych si myslel, že je ovlivněno ním.
    Protizemní je v podstatě větší tomahawk SS-N-30 [3M14 Klub], myslím že “výkonny v syrii” překvapili tak max nic netusici novinaře.
    nebo ASROC variantu 91RE1
    Všechno to jsou rozdílné rakety (+milion exportních verzí) s naprosto jinými parametry.

    Všechny varianty Harpoonu co jsme se díval mají dolet 75nm nebo menší.

    Takže můžeš počítat že Superhornet s třemi nádržemi, 2 AGM 84 a 4 AAM má radius 525nm + 75nm bez tankovaní.
    Signatura není jen o velikosti, rychlost letu u hladiny dělá hodně, je pak odhalitelná na větší vzdálenosti už jen tepelnou stopou. Kalibr to proste řeší, že terminální vzálenost překročí co nejrychleji s tím že pomalejší faze letu bude za horizontem, tohle ti ale dnes moc nepomůže proti svazu s E2D a SH a později s F35, které ho dokáží zachytit a navést na něj střeli dlouho předtím než překročí horizont.

    Největší problém USN není to jestli to dokáží trefit, ale omezená kapacita VLS a cena těch raket, proto se snaží aby měli víceúčelové střely, takže např ASuW + protizemní Tomahawk, SM-6 s ASuW, SAM a protizemními schopnostmi. ESSM kvůli vyšší kapacitě raket atd.
    Později to chtějí řešit lasery, railguny a víc zapojit REB v dřívější fazi a než až v terminální obraně.
    -------------------------
    Nevím jak si přišel na to, že SU-35 (pokud teda nectes APA, to pak chapu) si se SH lehce poradí (bez E-3D), nemůžeš počítat, že by měli lepší poměr ztrát než 1:1, obzvlášť v BVR a s CEC schopnostmi USN.

    Měl by sis taky poupravit ty počty ruských letadel co překonají superhornety, Su27/30 mají kolik? 320? Kolik z nich je vůbec na úrovni SH co se týká avioniky a kolik z nich modernizovali natolik, že jsou vůbec schopné vést BVR? 48 SU-35 což jsem ochoten přiznat, že muže mít lehce nad SH navrch. 250 mig-29/35, nepoužitelné pro eskortu bombarderu/ochranu svazu, a možná tak mig 35 má vůbec nějakou šanci v BVR. Mig-31 do toho už vůbec nepočítám.

    Vyděl si to polovinou letadel v údržbě, rozházej je po celém území Ruska a vyjde ti, že toho zas tak moc nemají co můžou nasadit na jenom místě.
    Co se týká BVR raket, tak ani nemají dost R-77, pokud je mají vůbec v operační službě, takže pokud nepovazuješ starou R27 za lepší BVR zbran nez AIM-120C a D, která když už nic dostává jeden update za druhým…. Za pár let tu budeš řešit problém jak si poradit s F35…. Co se týká radaru, SU-30/35 mají tak možná větší antenu, to je tak vše. Přidej si growlera do mixu a jakákoliv menší výhoda většího dosahu radaru se ti vypaří, pokud vůbec nějaká byla.

    Navíc nemáme vůbec tušení jaké protiopatření mají proti těm ruským raketám dlouhého doletu co mají ničit AWAC, že by např. třeba stačilo chvilku přestat vysílat.

    TEU kontejner je pěkný svinstvo a nevím jestli chceme aby se tu pak střílelo po každé lodi co se dostane blízko. To pak způsobí dost problémů pro obě strany.

  • cernakus
    09:12 23.05.2016

    Marthy:

    Operačně způsobilých je normálně 5-6 svazů, zbylé sedí na opravách.

    Letadla ani posádky si LL obvykle nepůjčují. Pouze pokud je vyřazena na delší dobu. Letadla mají resursy kratší než lodě, takže když je LL na opravě či hluboké údržbě, jsou její letadla též. Navíc jsou součástí leteckého křídla, které je svým způsobem na lodi nezávislý celek.

    Letadlová loď má sice teoretickou schopnost nést kolem 100 letadel velikosti F/A-18, ale takové množství se jí nevleze do hangáru a obsazená letová paluba výrazně zhoršuje bojové schopnosti LL (všechny operace na letové jsou pomalejší). Dnes je obvyklé letecké křídlo složeno z 3-4 letek (super)hornetů, 1-2 letek Seahawků, půl letky growlerů/prowlerů, 2-3 Hawkey a případně i C-2. Dnes už často i nějaké ty drony.
    Letka je po 12 strojích, takže to máme v průměru kolem 70ti letadel. Z toho stíhaček schopných utkat se s nepřítelovými stíhačkami je nejvýše 50. Odečteme-li Air policing okolo CVBG, tak máme k dispozici zhruba 40 (super)hornetů na svaz pro útok.
    S tím by si poradilo i letectvo Alžíru, když by měli slušný výcvik.

    Vezmeme-li v potaz operačně způsobilé lodě, jsou Američané v období do jednoho měsíce nasadit na jednom místě do 300 (super)hornetů. Což není nic, z čeho by se někdo, vyjma slabochů, posadil na zadek.

    Moc se to nerazí, ale ve všech válkách USA od pádu SSSR nehrálo letectvo USNavy prim. To hrálo vždy USAirforce, neboť USA mají základny (ať už své nebo vazalské) po celém světě.

    Dokonce to už moc nefunguje jako projekce síly (kvalita letadel se světově vyrovnává), IMHO se obávám, že USA už ji spíše používají jako nohu ve dveřích. Prostě se počítá s tím, že pokud někdo potopí LL, tak dostane atomem přes držku, bo se utopilo umřelo 8000 chrabrých Američanů a 20 miliard USD. A počítá se, že i když bude ta LL mimořádně otravná, tak ji právě z výše napsaného důvodu žádnej číňan, peršan, korejec či ind ohrožovat nebude.

    PS: Taktické letectvo Ruska se skládá ze zhruba 900 stíhaček, kdy každá bez výjimky Superhorneta celkově překonává. Navíc celá strategie převahy leteckých sil NATO je založena na AWACS+pasivní stíhačky. Jakmile jsi schopen efektivně sundat AWACS (což Rusáci jsou), dostávají se piloti stíhaček do prekérní situace, anžto jejich stíhačky mají horší radary, horší BVR zbraně, horší REB, horší dogfight parametry a diskutabilní výcvik.

    Proto US Navy otravuje Rusáky v jejich zónách zájmu jen ponorkami a občas nějakým tím osamoceným torpédoborcem. Na Rusáka totiž atomhrozba neplatí, umí ji totiž oplatit :-D

  • fenri
    07:56 23.05.2016

    Hezká debata (zejm. pánové Shania a cernakus) a souhlasím na ní s jedním postřehem.
    Letadlové lodě dnes začínají být tím, čím byly bitevní lodě za druhé světové války. Přestávají být silou, která rozhoduje námořní boj s technologicky a materiálově souměřitelným protivníkem. Jsou stále výborné pro podporu invazí, vzdušné krytí a hodí se proti slabším protivníkům. Tedy stále tři zatraceně dobré důvody pro jejich existenci.
    Ostatně zdá se mi (byť jde o zjevnou znouzectnost), že tento trend zastihla i Čína, která se velmi soustředí na vývoj těžkých ASM a pomalu se rodící palubní letectvo bere spíš jako nástroj na prudění malých států JV Asie.

  • Marthy
    07:41 23.05.2016

    Mám takový dotaz,psalo se tady že us navy má 11 operačně použitelných letadlovek,jak je to s jejich letadly?Má každá z nich těch zhruba 90 letadel "svých",nebo,vzhledem k tomu že se CSG nepoužívají všechny najednou,kvůli opravám,velmi drahému provozu atd.je těch letadel celkem méně a letadlovky které odplouvají na misi si je mezi sebou půjčují.Totéž by mě zajímalo o posádkách...
    Pokud má každá letadlovka plný počet svých letadel, plnou posádku a může opravdu kdykoliv vyplout všech 11 je to obrovská síla,vždyť na boj s nimi by Rusko potřebovalo celé své taktické letectvo.
    Tedy pokud by se jim ty letadlové lodě nepodařilo zničit pomocí ponorek či jinak.

  • cernakus
    02:48 23.05.2016

    Pepusak:

    Mno, jenže ty harpony jsou primární výzbrojí letadel USNavy. Harpoon odpáleny z Tico má dosah 200km, pokud mu vypomůžeme superhornetem, zvedneme jej minimálně nad 600km.

    A v tom je celý vtip ;-)

Stránka 1 z 4