Kolik stály francouzské hlasy pro fotbalové mistrovství v Kataru? 36 stíhaček Rafale

„Výběr Kataru byl chybou. Tehdy jsme se ve výkonném výboru dohodli, že pořadatelství mistrovství světa v roce 2018 obdrží Rusko a v roce 2022 USA,“ uvedl začátkem listopadu pro švýcarský deník Tages-Anzeiger Joseph Blatter, bývalý prezident FIFA. „Bylo by to gestem míru, kdyby oba dlouholetí političtí protivníci hostili mistrovství světa jeden po druhém.“

Volba ale nakonec dopadla jinak. Zkraje prosince 2010 výkonný výbor FIFA v Curychu rozhodl o konání mistrovství světa 2022 v Kataru, a to čtrnácti hlasy proti osmi hlasům pro Spojené státy. Výběr malého emirátu, demografického a fotbalového trpaslíka, se stal velkým překvapením. Z původních devíti kandidátských zemí se Katar jako jediný řadil mezi vysoce rizikové země, a to zejména kvůli klimatickým podmínkám (letní extrémně vysoké teploty) a nedostatečné infrastruktuře (chybějící stadiony a hotely).

Podezření na nekalé jednání ze strany Katařanů se vzápětí stalo předmětem zkoumání několika mediálních a soudních vyšetřování. Jejich jádro představuje oběd v Elysejském paláci, který se odehrál 23. listopadu 2010, pouhých devět dní před výše zmíněným curyšským hlasováním. U stolu v ten moment seděli tehdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy, bývalý prezident UEFA a člen výkonného výboru FIFA Michel Platini, katarský korunní princ a pozdější emír Tamím bin Hamad Ál Thání stejně jako katarský premiér Hamad bin Džasím.