KOMENTÁŘ: Armádu čekají hektické roky. Zvládne nákupy?
- 5. 4. 2017
- 36 komentářů
- Pavel Vinkler
Armáda České republiky v příštích několika letech plánuje výraznou obměnu používané techniky. Zvládnout komplikované tendry je ale pouze jednou z výzev, které na ni čekají. Klíčové bude také zajistit odpovídající financování, což se ve světle současného vývoje jeví jako stále větší problém.
Hlavním akvizičním programem příštích let bude pořízení zhruba 210 pásových BVP jako náhrady za používané BVP-2. Cena programu se vyšplhá na 50 miliard korun. Dalšími velkými investicemi bude například modernizace dělostřelectva, nákup nových víceúčelových vrtulníků, pořízení 3D radarů typu MADR, nahrazení systémů protivzdušné obrany 2K12M KUB a transportních letadel Jak-40 nebo obměna vozového parku vozidel Land Rover a UAZ.
Novou techniku budou potřebovat také útvary, které teprve vzniknou. Podle nové Obranné strategie ČR schválené vládou 13. března totiž armáda počítá s navýšením tabulkových počtů vojáků o 5000 na zhruba 29 162 vojáků.
Navíc, podle dokumentu Koncepce výstavby Armády České Republiky 2025 (KVAČR) čeká ministerstvo obrany a generální štáb do roku 2025 rozhodování o pořízení raketometů a také náhradě za tanky T-72M4CZ nebo jejich modernizaci. V tomto období by mělo rovněž dojít k rozhodnutí o budoucí podobě českého nadzvukového letectva, neboť se bude blížit konec smlouvy o pronájmu strojů Gripen.
AČR přitom v posledních letech nemá s akvizicí nové techniky dobré zkušenosti. V současnosti běžící programy (3D radary, víceúčelové vrtulníky) se z různých důvodů neustále zpožďují, v minulosti pořizovaná transportní letadla CASA C-295 nebo kolové transportéry Pandur pak doprovázely pochybnosti o adekvátnosti jejich ceny. Bezproblémový nebyl ani nákup lehkých obrněných vozidel Dingo a Iveco LMV.
Zcela zásadní roli bude ale v přezbrojení armády hrát obranný rozpočet. Bohužel, i přes koaliční dohodu z roku 2014 o jeho postupném navyšování v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) na 1,4% do roku 2020 nemůžeme sledovat velké zlepšení. Nominálně sice rozpočet pomalu roste, jeho poměr k HDP je ale stále nízký (0,91% v roce 2014, 0,96% v roce 2015, 1,03% v roce 2016 a 1,08% v roce 2017).
Navíc, pokud bude rozpočet nakonec opravdu navýšen tak, jak je v dohodě deklarováno, bude armáda čelit hrozbě, že tento skokový nárůst financí nedokáže správně využít. Už dnes se ministerstvu obrany podle dostupných údajů nedaří všechny alokované peníze utratit. Rozpočet rezortu na současný rok je zhruba 52,5 miliardy korun. Při dvouprocentním růstu ekonomiky by ale jeho výše v roce 2020 podle vládní dohody měla být zhruba 73 miliard korun.
Pravděpodobná je tedy spíše realizace upravených návrhů růstu obranného rozpočtu, kterou přinesl Střednědobý výhled státního rozpočtu na roky 2017 a 2018. Podle něj bude obranný rozpočet růst tempem zhruba 4 až 5 miliard za rok – v roce 2018 by tedy mohlo jednat o zhruba 57,2 miliard korun místo 62,03 miliardy, jenž předpokládala KVAČR.
Konečné rozhodnutí o podobě státního rozpočtu na příští roky bude ovšem věcí „nové“ poslanecké sněmovny, která vzejde z podzimních voleb. Těžko předvídatelný je navíc i kvůli své komplexitě ekonomický vývoj. Z minulých let je zřejmé, že v případě nutnosti snižování výdajů státního rozpočtu bývá AČR na řadě mezi prvními.
Plánované přezbrojení přitom bude relativně nákladné. Podle KVAČR by mělo, včetně doplnění zásob munice a výstroje, stát do roku 2025 zhruba 460 miliard korun. Pro modernizaci AČR tedy bude zajištění dostatečných zdrojů klíčové.
Související články
Armáda ČR míří k nákupu vrtulníků UH-1Y Venom
Podle deníku Právo a zdrojů Armádních novin komise odborníků Armády ČR a Ministerstva obrany ČR (MO ...
- 22.03.2017
- 612 komentářů
- Jan Grohmann
České stíhačky Gripen Slovensku nepomůžou
Slovenský a Český minister obrany podpísali 15.2.2017 medzinárodnú zmluvu o vzájomnej spolupráci pri ...
- 28.03.2017
- 118 komentářů
- Vladimír Bednár
TAROS a NIMR na logistickém cvičení FOURLOG 2017
Mezinárodní cvičení logistiky FOURLOG pro studenty vojenských škol má dlouholetou tradici a ve druhé ...
- 04.04.2017
- 7 komentářů
- Tisková zpráva
RETIA dodala české armádě další radar ReVISOR
Přední český výrobce radarových a elektronických systémů RETIA patřící do holdingu CZECHOSLOVAK ...
- 04.04.2017
- 28 komentářů
- Tisková zpráva
Grecko dava na obranu 2%,pretoze si do toho zapocitavaju aj vysluhove dochodky....Napriklad vo Velkej Britanii sa do 2% pocitaju aj peniaze pre zeny mrtvych v misiach a pre ...Zobrazit celý příspěvek
Grecko dava na obranu 2%,pretoze si do toho zapocitavaju aj vysluhove dochodky....Napriklad vo Velkej Britanii sa do 2% pocitaju aj peniaze pre zeny mrtvych v misiach a pre veteranov....takze do toho mozete pocitat aj toaletny papier.U nas sa naprillad do toho nepripocita ani nakup UH-60M....A k tej kariere v armade trebars v OSSR ,mam dva priklad jedneho znameho tesne pred dosiahnutim vysluhoveho dochodku vyhodili ,druhy to stihol vtedy, ked sa to oplatilo najviac a teraz ma 800€ vysluhovy a robi na manazersko technickej pozicii,tretiemu znamemu vyslo 435€ a robi sbskara.Vsetko je to aj o hodnosti prvy mal malu hodnost(sofer) a nadriadeny si s nim v podstate robili co chceli druhy bol kapitan a treti ostrelovac(hodnost neviem nebavili sme sa o tom) vsetci traja robili so mnou v tom istom case tak som si to vedel velmi dobre porovnat(na ich platy v armade som sa nepytal,ale viem,ze chodili na misie a tam dostavali o hodne viac ,ako ked boli na SK)U nas sa jedneho casu tlacilo na to aby ludi vyhadzovali z armady tesne pred dosiahnutim vysluhoveho dochodku.Tolko ku kariere v armade OSSR zaver si urobte sami.Pisem ,lebo sa tu spominalo ci sa oplati pracovat v armade a ci je konkurencie schopna na trhu prace.Napiste ,nejaky priklad z CR rad by som si to porovnal.Skrýt celý příspěvek
Řecko dává tolik peněz na armádu, protože sousedí s s Tureckem a tak nějak se spolu nekamarádí a raději jsou připravení na nějaký ten konflikt s turkem... a ano oba jsou v NATO :)
Řecko dává tolik peněz na armádu, protože sousedí s s Tureckem a tak nějak se spolu nekamarádí a raději jsou připravení na nějaký ten konflikt s turkem... a ano oba jsou v NATO :)
Na druhou stranu ale můžeme s klidem vyčlenit z rozpočtu 2% pokud by na nás Amíci tlačili. Očividně se u nás stále uvadí za loňský rok 1,16% i když to v po vrácení peněz do ...Zobrazit celý příspěvek
Na druhou stranu ale můžeme s klidem vyčlenit z rozpočtu 2% pokud by na nás Amíci tlačili. Očividně se u nás stále uvadí za loňský rok 1,16% i když to v po vrácení peněz do rozpočtu bylo v reálu pod 1%. a dost možná i pod 0,9% což by nás posunulo na předposlední místo.Skrýt celý příspěvek
podle mě to je hloupost takto počítat..tam rozhoduje i kupní síla dané země, kurz a síla měny nebo absolutní hodnota..mi dát příští rok 2% to by bylo něco okolo 100 miliard..proste ...Zobrazit celý příspěvek
podle mě to je hloupost takto počítat..tam rozhoduje i kupní síla dané země, kurz a síla měny nebo absolutní hodnota..mi dát příští rok 2% to by bylo něco okolo 100 miliard..proste i kdyby chtěli tak to neutratí..ve chvili kdyby byla obnova techniky provedena..tak nevim co by s tim 2% pak reálně dělali..leda navýšit o jednu nebo dvě brigády.Skrýt celý příspěvek
Tak oni i Němci minulý měsíc podali oficiální dotaz co do toho všechno mohou započátat. Když by se to sjednotilo tak ani ti Řekové na tom nebudou tak růžově.
Tak oni i Němci minulý měsíc podali oficiální dotaz co do toho všechno mohou započátat. Když by se to sjednotilo tak ani ti Řekové na tom nebudou tak růžově.
Poprve, kdyz jsem se dozvedel o tom kolik % HDP kdo dava na obranu, tak me sokovalo, ze zeme jako treba Recko (o ktery si vetsina Evropanu mysli, ze je to bananova republika zivena ...Zobrazit celý příspěvek
Poprve, kdyz jsem se dozvedel o tom kolik % HDP kdo dava na obranu, tak me sokovalo, ze zeme jako treba Recko (o ktery si vetsina Evropanu mysli, ze je to bananova republika zivena nemeckyma dotacema) dava ony, pro Trumpa&spol, dulezite 2% HDP na obranu. Jak je to mozny, kdyz ekonomicky silnejsi staty NATO to nedavaji? Bylo to tady uz nekolikrat zmineno a neni treba na to zapominat - kazda zeme NATO pocita kolik % HDP dava na obranu jinak. Dokud nebude nejak ucelena vize, co vlastne ma byt pokryto tema 2% HDP, tak to ma jen malou vypovedni hodnotu. Pokud se nenastavi standard, tak se tezko posuzuje kvalita jeho naplneni.Skrýt celý příspěvek
CerVus Jordánsko dostává sice pomoc od USA (Izraele to asi ne), ale není nijak vysoká. Určitě ne natolik, aby jejich armádní rozpočet dosáhl našeho. Kulturní prostředí. ...Zobrazit celý příspěvek
CerVus
Jordánsko dostává sice pomoc od USA (Izraele to asi ne), ale není nijak vysoká. Určitě ne natolik, aby jejich armádní rozpočet dosáhl našeho.
Kulturní prostředí. Třeba Estonsko je sice taky vzdálenější, ale je to taky postkomunistická země. A dokáže se o armádu náležitě starat s úplným minimem.
Jo a to další souhlas, neumíme hospodařit, ale pořád to svádět na komunismus nejde. Já jsem komouše nazažil a mezi nejmladší už taky nepatřim. 27 let od pádu komunismu, jsme už mimo výchozí pozici. To, že se krade a jede kamarádokšeft ve velkým je problém už někde jinde. Hlavně je problém v tom, že málokdo s tím chce něco dělat. Za prvé je to vo hubu, za druhé aby si měl páky musíš s vlky víti.Skrýt celý příspěvekTak třeba to Jordánsko dostáva každoročně finanční a zbrojní pomoc od USA a Izraele. Musíme se porovnávat se zeměmi nám kulturně blízkými. Nejhorší je, že ani s tím Finskem to ...Zobrazit celý příspěvek
Tak třeba to Jordánsko dostáva každoročně finanční a zbrojní pomoc od USA a Izraele.
Musíme se porovnávat se zeměmi nám kulturně blízkými. Nejhorší je, že ani s tím Finskem to díky komunismu nejde. Máme špatnou výchozí pozici a ještě pár let bude trvat než se nahradí špatné zákony a špatní lidí na MO. Stačí se podívat co AČR stojí běžné provozní výdaje, které musí proti minulosti zbytečně vynakládat.
Dříve byly firemní uklízečky, které dostávaly řekněme 8 tisíc, teď máme civilní firmu, která to samé dělá za 40 tisíc. Prohrnování sněhu, sekání trávy to samé akorát v mnohem vyšších částkách. Údržba budov - byla provozní střediska s kvalifikovanými zaměstnanci, teď to dělají pochybné firmy. To samé servis vozidel - opět drahé civilní firmy. Pamatuju, jak se LR občas davaly do oficiálního servisu za hodně nekřesťanské peníze. Ostraha areálů - větvička a stromeček - no to je alespoň státní podnik.
Prostě spoustu toho by si mohla dělat armáda sama za menší prostředky, ale to kvůli zákonům prostě nejde. Výběrová řízení na pořízení kde jaké kraviny jsou obdobný problém. Proměnili jsme se v papírovou armádu ve které je na všechno 10 formulářů. Už jen kolik stojí neustále přejmenovávání útvarů, nebo přetištění dokumentace a razítek protože nějaký inteligent změnil nějakou bezvýznamnou zkratku. A to samé se prý děje i u PČR.Skrýt celý příspěvekCerVus Jistě konkrétně Katar má spoustu zbrojních aktivit mimo běžný rozpočet. Je pravděpodobné, že armáda dostane na akvizice příslušný balík navíc, jenže jsou země chudší než ...Zobrazit celý příspěvek
CerVus
Jistě konkrétně Katar má spoustu zbrojních aktivit mimo běžný rozpočet. Je pravděpodobné, že armáda dostane na akvizice příslušný balík navíc, jenže jsou země chudší než my třeba jako Jordánsko a dokáže efektivně vyzbrojovat armádu. Finsko i když bohatší země s vyšším armádním rozpočtem, ale ne zase nijak velkým, aby si mohla dovolit na co si vzpomene dokáže šikovně vyzbrojit svoji armádu.
Problém v ČR není až tak finančního rázu, jako hlavně hospodaření s prostředky. Jistě, že by armádě prospělo zvýšení financí na obranu, ale bez dobrého hospodaření se toho moc nezmění. Ne nadarmo máme s pořizováním nové techniky neblahé zkušenosti...Skrýt celý příspěvekHubňa Nepochopil jste můj příspěvek. Jasně píšu, že Katar dává do armády stejnou finanční částku jako ČR. Tudíž ne víc ani míň, ale rovnou! HDP, výdaje na obranu mají úplně ...Zobrazit celý příspěvek
Hubňa
Nepochopil jste můj příspěvek. Jasně píšu, že Katar dává do armády stejnou finanční částku jako ČR. Tudíž ne víc ani míň, ale rovnou!
HDP, výdaje na obranu mají úplně totožné jako my dokonce za fiskální rok 2015 je měli o něco nižší.
Proto srovnávám nás s Katarem, protože finance a personál v armádě máme prakticky totožný. A samozřejmě bych mohl porovnat i jiné státy.
A o sociální zřízení Kataru bych se nebál vzhledem k tomu, že má HDP stejné jako my, ale jen 2 mil. obyvatel, tak je vlastně na obyvatele 5x bohatší než my.Skrýt celý příspěvekSemtam: srovnáváte nesrovnatelné. Obranná politika státu se vždy odvíjí od toho, v jakém bezpečnostním prostředí se nachází. Její formulování je dost komplexní proces zahrnující ...Zobrazit celý příspěvek
Semtam:
srovnáváte nesrovnatelné. Obranná politika státu se vždy odvíjí od toho, v jakém bezpečnostním prostředí se nachází. Její formulování je dost komplexní proces zahrnující spoustu proměnných, hlavním dilematem bývá, o co všechno přijdu, když naliju víc peněz do armády.
Zrovna Katar je tak úplně vedle. Ano, dává hodně peněz do ozbrojených sil, ale jak to tam asi mají se zdravotnictvím? Co sociální služby a sociální stát obecně? A bezplatné školství pro všechny...?
Je to o prioritách.Skrýt celý příspěvekDám sem jedno hrubé srovnání armád s obdobným armádním rozpočtem jako má ČR. Armády Kazachstánu, Ekvádoru, Nigérie, Rumunska a Kataru mají zhruba stejný rozpočet jako má AČR. ...Zobrazit celý příspěvek
Dám sem jedno hrubé srovnání armád s obdobným armádním rozpočtem jako má ČR.
Armády Kazachstánu, Ekvádoru, Nigérie, Rumunska a Kataru mají zhruba stejný rozpočet jako má AČR. Tudíž kolem 2,2 mld. dolarů.
Všechny tato státy v minulosti pořídili či pořizují nákladné zbraňové systémy.
Jako nejvhodnější z těchto států pro přímé srovnání s ČR se mi jeví Katar. Jeho výše HDP je téměř totožné s ČR a na obranu dává obdobnou % část z HDP, tudíž armádní rozpočet je opět téměř totožný. Početní stav armády je kolem 12 000 osob tudíž je cca o 10 000 osob menší než u AČR, ale jisté vyrovnání v nákladech na personál bude odhadem stejné vzhledem k pravděpodobně vyšším mzdám. Pro zajímavost v ozbrojených silách slouží mnoho cizinců de-facto žoldáků.
Armáda Kataru disponuje 62 tanky Leopard 2A7 (opce na 200 kusů), 36 Piranha s 90mm kanonem, 158 VAB 6x6, 40 AMX-10, 24 VAB s PTŘS HOT a mnoha lehkými vozidly jako Fennek, Sherpa, VBL apod.
Dělostřelectvo disponuje 24 houfnicemi PzH 2000 a dále disponuje raketomety Himars, Astros II a BM-21.
PVO má PAC-3, THAAD, Roland, Mistral, Stinger
Letectvo objednalo 24 Rafale a jedná se o nákupu až 72 F-15QA, dále 8 C-17, 4 C-130, 19 AW-139, 22 NH90, 24 AH-64, 24 PC-21.
A námořnictvo disponující menšími plavidly.
Jen na první pohled je zřejmé, že u nás je něco špatně, když stát se srovnatelnými příjmy dokáže pořizovat ne moc levnou vojenskou techniku. Pokud by výše rozpočtu AČR dosáhla 1,4 % HDP, tak se pohybujem na úrovni států jako Finsko, Maroko a Ázerbajdžán, které v posledních letech významně modernizovali.Skrýt celý příspěvekKOLT: diky, koukám, že sériová Puma může být osazena střelami Spike-LR. Zatím jsem je na ní neviděl, ale osadit je nejspíš nebude problém a vozidlo pojme až šest střel. Přeci jen ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT:
diky, koukám, že sériová Puma může být osazena střelami Spike-LR. Zatím jsem je na ní neviděl, ale osadit je nejspíš nebude problém a vozidlo pojme až šest střel. Přeci jen u věže Lynxe jsou dvě střely Spike integrované v takovém otočném boxu na levém boku věže. Výhodou je, že by nám Rheinmetall tu věž Lance prodal ať vybereme jakýkoliv podvozek - což je v pohodě.
Když koukám na CV90, tak u něj byla integrace PTŘS řešená dost podivně a neohrabaně:
http://www.militarypedia.it/wp...
K té ceně věží, nejdražší budou věže německé a od BAE, taky ale mají nějaké to pancéřování. Turra a Samson II jsou jen okapotované (pro pásák mi přijdou moc křehké) - přeci jen váhu moc řešit nemusíme.Skrýt celý příspěvekThano: Jop, taky ji mám rád. Věž co je na Boxeru, Lynxu (co nám nabízí Rheinmetall) a zkušebně i na Pumě, se jmenuje LANCE. Jak je označená věž na Pumě nevím, výsledek je ale ...Zobrazit celý příspěvek
Thano: Jop, taky ji mám rád.
Věž co je na Boxeru, Lynxu (co nám nabízí Rheinmetall) a zkušebně i na Pumě, se jmenuje LANCE. Jak je označená věž na Pumě nevím, výsledek je ale "stejný". Cenově bude rozhodně dražší než Samson a Turra30, ale kvalitou mi přijde dál, navíc má integrované všechno potřebné.
Oprava: Lynx má ma věži Lance integrované PTŘS :) - tak pro mě jasná volba (věž)
http://www.palba.cz/album/disp... Skrýt celý příspěvekRase, Puma měla mít Spike-LR. Nevím ovšem, jestli to nakonec neodpískali. Každopádně ačkoliv by se mi také líbil 40mm kanón (nejlépe CTM ;-) ), použití Samson Mk. 2 má z ...Zobrazit celý příspěvek
Rase, Puma měla mít Spike-LR. Nevím ovšem, jestli to nakonec neodpískali. Každopádně ačkoliv by se mi také líbil 40mm kanón (nejlépe CTM ;-) ), použití Samson Mk. 2 má z logistického hlediska docela logiku.Skrýt celý příspěvek
Pane kazd, ano, patrně si nerozumíme. Vy tvrdíte, že pokud je systém špatně nastaven nalití peněz nepomůže. A já tvrdím, že je to komplexnější problematika. Říkám: ano, ...Zobrazit celý příspěvek
Pane kazd,
ano, patrně si nerozumíme.
Vy tvrdíte, že pokud je systém špatně nastaven nalití peněz nepomůže.
A já tvrdím, že je to komplexnější problematika. Říkám: ano, pokud je systém špatně nastaven, nalití peněz ke zvýšení bojové připravenosti nepomůže, ale zato pomůže jinde a jiným.
Tedy Vy říkáte pouze "A" a já dodávám i "B".
Armáda se stala nedílnou součástí rozvojových institucí a struktur, které (ať už formálně či neformálně) podporují významné skupiny občanů ČR. Armádní základny tak fungují podobným způsobem, jako třeba regionální operační programy, fakultní nemocnice, dopravní odbory krajských úřadů apod.
V dnešní době armádní jednotku dislokovanou v určitém regionu neživí tento region, ale region žije z armády.
A lidé, kteří armádě vystaví fakturu, nebo si od ní něco půjčí, peníze zase pošlou dál. Nenechají si dovézt ojeté BMW, ale koupí si nové. A máme tu krásný multiplikační efekt přispívající k růstu růstu.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...