KOMENTÁŘ: Armádu čekají hektické roky. Zvládne nákupy?

Voják Armády ČR; ilustrační foto / Zdeňek Koza

Armáda České republiky v příštích několika letech plánuje výraznou obměnu používané techniky. Zvládnout komplikované tendry je ale pouze jednou z výzev, které na ni čekají. Klíčové bude také zajistit odpovídající financování, což se ve světle současného vývoje jeví jako stále větší problém.

Hlavním akvizičním programem příštích let bude pořízení zhruba 210 pásových BVP jako náhrady za používané BVP-2. Cena programu se vyšplhá na 50 miliard korun. Dalšími velkými investicemi bude například modernizace dělostřelectva, nákup nových víceúčelových vrtulníků, pořízení 3D radarů typu MADR, nahrazení systémů protivzdušné obrany 2K12M KUB a transportních letadel Jak-40 nebo obměna vozového parku vozidel Land Rover a UAZ.

Novou techniku budou potřebovat také útvary, které teprve vzniknou. Podle nové Obranné strategie ČR schválené vládou 13. března totiž armáda počítá s navýšením tabulkových počtů vojáků o 5000 na zhruba 29 162 vojáků.

Navíc, podle dokumentu Koncepce výstavby Armády České Republiky 2025 (KVAČR) čeká ministerstvo obrany a generální štáb do roku 2025 rozhodování o pořízení raketometů a také náhradě za tanky T-72M4CZ nebo jejich modernizaci. V tomto období by mělo rovněž dojít k rozhodnutí o budoucí podobě českého nadzvukového letectva, neboť se bude blížit konec smlouvy o pronájmu strojů Gripen.

AČR přitom v posledních letech nemá s akvizicí nové techniky dobré zkušenosti. V současnosti běžící programy (3D radary, víceúčelové vrtulníky) se z různých důvodů neustále zpožďují, v minulosti pořizovaná transportní letadla CASA C-295 nebo kolové transportéry Pandur pak doprovázely pochybnosti o adekvátnosti jejich ceny. Bezproblémový nebyl ani nákup lehkých obrněných vozidel Dingo a Iveco LMV.

Zcela zásadní roli bude ale v přezbrojení armády hrát obranný rozpočet. Bohužel, i přes koaliční dohodu z roku 2014 o jeho postupném navyšování v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) na 1,4% do roku 2020 nemůžeme sledovat velké zlepšení. Nominálně sice rozpočet pomalu roste, jeho poměr k HDP je ale stále nízký (0,91% v roce 2014, 0,96% v roce 2015, 1,03% v roce 2016 a 1,08% v roce 2017).

Navíc, pokud bude rozpočet nakonec opravdu navýšen tak, jak je v dohodě deklarováno, bude armáda čelit hrozbě, že tento skokový nárůst financí nedokáže správně využít. Už dnes se ministerstvu obrany podle dostupných údajů nedaří všechny alokované peníze utratit. Rozpočet rezortu na současný rok je zhruba 52,5 miliardy korun. Při dvouprocentním růstu ekonomiky by ale jeho výše v roce 2020 podle vládní dohody měla být zhruba 73 miliard korun.

Pravděpodobná je tedy spíše realizace upravených návrhů růstu obranného rozpočtu, kterou přinesl Střednědobý výhled státního rozpočtu na roky 2017 a 2018. Podle něj bude obranný rozpočet růst tempem zhruba 4 až 5 miliard za rok – v roce 2018 by tedy mohlo jednat o zhruba 57,2 miliard korun místo 62,03 miliardy, jenž předpokládala KVAČR.

Konečné rozhodnutí o podobě státního rozpočtu na příští roky bude ovšem věcí „nové“ poslanecké sněmovny, která vzejde z podzimních voleb. Těžko předvídatelný je navíc i kvůli své komplexitě ekonomický vývoj. Z minulých let je zřejmé, že v případě nutnosti snižování výdajů státního rozpočtu bývá AČR na řadě mezi prvními.

Plánované přezbrojení přitom bude relativně nákladné. Podle KVAČR by mělo, včetně doplnění zásob munice a výstroje, stát do roku 2025 zhruba 460 miliard korun. Pro modernizaci AČR tedy bude zajištění dostatečných zdrojů klíčové.

Zdroj: Army.cz, Army.cz, Army.cz, SIPRI

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Armáda ČR míří k nákupu vrtulníků UH-1Y Venom

Podle deníku Právo a zdrojů Armádních novin komise odborníků Armády ČR a Ministerstva obrany ČR (MO ...

České stíhačky Gripen Slovensku nepomůžou

Slovenský a Český minister obrany podpísali 15.2.2017 medzinárodnú zmluvu o vzájomnej spolupráci pri ...

TAROS a NIMR na logistickém cvičení FOURLOG 2017

Mezinárodní cvičení logistiky FOURLOG pro studenty vojenských škol má dlouholetou tradici a ve druhé ...

RETIA dodala české armádě další radar ReVISOR

Přední český výrobce radarových a elektronických systémů RETIA patřící do holdingu CZECHOSLOVAK ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Falko
    09:48 14.04.2017

    Grecko dava na obranu 2%,pretoze si do toho zapocitavaju aj vysluhove dochodky....Napriklad vo Velkej Britanii sa do 2% pocitaju aj peniaze pre zeny mrtvych v misiach a pre veteranov....takze do toho mozete pocitat aj toaletny papier.U nas sa naprillad do toho nepripocita ani nakup UH-60M....A k tej kariere v armade trebars v OSSR ,mam dva priklad jedneho znameho tesne pred dosiahnutim vysluhoveho dochodku vyhodili ,druhy to stihol vtedy, ked sa to oplatilo najviac a teraz ma 800€ vysluhovy a robi na manazersko technickej pozicii,tretiemu znamemu vyslo 435€ a robi sbskara.Vsetko je to aj o hodnosti prvy mal malu hodnost(sofer) a nadriadeny si s nim v podstate robili co chceli druhy bol kapitan a treti ostrelovac(hodnost neviem nebavili sme sa o tom) vsetci traja robili so mnou v tom istom case tak som si to vedel velmi dobre porovnat(na ich platy v armade som sa nepytal,ale viem,ze chodili na misie a tam dostavali o hodne viac ,ako ked boli na SK)U nas sa jedneho casu tlacilo na to aby ludi vyhadzovali z armady tesne pred dosiahnutim vysluhoveho dochodku.Tolko ku kariere v armade OSSR zaver si urobte sami.Pisem ,lebo sa tu spominalo ci sa oplati pracovat v armade a ci je konkurencie schopna na trhu prace.Napiste ,nejaky priklad z CR rad by som si to porovnal.

  • Bazinga20
    19:56 10.04.2017

    Řecko dává tolik peněz na armádu, protože sousedí s s Tureckem a tak nějak se spolu nekamarádí a raději jsou připravení na nějaký ten konflikt s turkem... a ano oba jsou v NATO :)

  • CerVus
    15:00 07.04.2017

    Na druhou stranu ale můžeme s klidem vyčlenit z rozpočtu 2% pokud by na nás Amíci tlačili. Očividně se u nás stále uvadí za loňský rok 1,16% i když to v po vrácení peněz do rozpočtu bylo v reálu pod 1%. a dost možná i pod 0,9% což by nás posunulo na předposlední místo.

  • juhelak
    14:38 07.04.2017

    podle mě to je hloupost takto počítat..tam rozhoduje i kupní síla dané země, kurz a síla měny nebo absolutní hodnota..mi dát příští rok 2% to by bylo něco okolo 100 miliard..proste i kdyby chtěli tak to neutratí..ve chvili kdyby byla obnova techniky provedena..tak nevim co by s tim 2% pak reálně dělali..leda navýšit o jednu nebo dvě brigády.

  • CerVus
    14:22 07.04.2017

    Tak oni i Němci minulý měsíc podali oficiální dotaz co do toho všechno mohou započátat. Když by se to sjednotilo tak ani ti Řekové na tom nebudou tak růžově.

  • faxpr
    09:42 07.04.2017

    Poprve, kdyz jsem se dozvedel o tom kolik % HDP kdo dava na obranu, tak me sokovalo, ze zeme jako treba Recko (o ktery si vetsina Evropanu mysli, ze je to bananova republika zivena nemeckyma dotacema) dava ony, pro Trumpa&spol, dulezite 2% HDP na obranu. Jak je to mozny, kdyz ekonomicky silnejsi staty NATO to nedavaji? Bylo to tady uz nekolikrat zmineno a neni treba na to zapominat - kazda zeme NATO pocita kolik % HDP dava na obranu jinak. Dokud nebude nejak ucelena vize, co vlastne ma byt pokryto tema 2% HDP, tak to ma jen malou vypovedni hodnotu. Pokud se nenastavi standard, tak se tezko posuzuje kvalita jeho naplneni.

  • royal
    20:29 05.04.2017

    Nevíte kdy se bude rozhodovat vítěz PVO systému??
    Jinak co si myslíte o Iron Beam jako C-RAM??

  • semtam
    18:52 05.04.2017

    CerVus

    Jordánsko dostává sice pomoc od USA (Izraele to asi ne), ale není nijak vysoká. Určitě ne natolik, aby jejich armádní rozpočet dosáhl našeho.

    Kulturní prostředí. Třeba Estonsko je sice taky vzdálenější, ale je to taky postkomunistická země. A dokáže se o armádu náležitě starat s úplným minimem.

    Jo a to další souhlas, neumíme hospodařit, ale pořád to svádět na komunismus nejde. Já jsem komouše nazažil a mezi nejmladší už taky nepatřim. 27 let od pádu komunismu, jsme už mimo výchozí pozici. To, že se krade a jede kamarádokšeft ve velkým je problém už někde jinde. Hlavně je problém v tom, že málokdo s tím chce něco dělat. Za prvé je to vo hubu, za druhé aby si měl páky musíš s vlky víti.

  • CerVus
    18:33 05.04.2017

    Tak třeba to Jordánsko dostáva každoročně finanční a zbrojní pomoc od USA a Izraele.
    Musíme se porovnávat se zeměmi nám kulturně blízkými. Nejhorší je, že ani s tím Finskem to díky komunismu nejde. Máme špatnou výchozí pozici a ještě pár let bude trvat než se nahradí špatné zákony a špatní lidí na MO. Stačí se podívat co AČR stojí běžné provozní výdaje, které musí proti minulosti zbytečně vynakládat.
    Dříve byly firemní uklízečky, které dostávaly řekněme 8 tisíc, teď máme civilní firmu, která to samé dělá za 40 tisíc. Prohrnování sněhu, sekání trávy to samé akorát v mnohem vyšších částkách. Údržba budov - byla provozní střediska s kvalifikovanými zaměstnanci, teď to dělají pochybné firmy. To samé servis vozidel - opět drahé civilní firmy. Pamatuju, jak se LR občas davaly do oficiálního servisu za hodně nekřesťanské peníze. Ostraha areálů - větvička a stromeček - no to je alespoň státní podnik.
    Prostě spoustu toho by si mohla dělat armáda sama za menší prostředky, ale to kvůli zákonům prostě nejde. Výběrová řízení na pořízení kde jaké kraviny jsou obdobný problém. Proměnili jsme se v papírovou armádu ve které je na všechno 10 formulářů. Už jen kolik stojí neustále přejmenovávání útvarů, nebo přetištění dokumentace a razítek protože nějaký inteligent změnil nějakou bezvýznamnou zkratku. A to samé se prý děje i u PČR.

  • semtam
    18:15 05.04.2017

    CerVus

    Jistě konkrétně Katar má spoustu zbrojních aktivit mimo běžný rozpočet. Je pravděpodobné, že armáda dostane na akvizice příslušný balík navíc, jenže jsou země chudší než my třeba jako Jordánsko a dokáže efektivně vyzbrojovat armádu. Finsko i když bohatší země s vyšším armádním rozpočtem, ale ne zase nijak velkým, aby si mohla dovolit na co si vzpomene dokáže šikovně vyzbrojit svoji armádu.

    Problém v ČR není až tak finančního rázu, jako hlavně hospodaření s prostředky. Jistě, že by armádě prospělo zvýšení financí na obranu, ale bez dobrého hospodaření se toho moc nezmění. Ne nadarmo máme s pořizováním nové techniky neblahé zkušenosti...

  • CerVus
    18:01 05.04.2017

    semtam: To se nedá srovnávat pokud nevíme co přesně do svých výdajů zahrnují.

  • cejkis
    17:56 05.04.2017

    Já myslím, že dojičku kluci z akvizic zvládnou jako mnohokrát v minulosti :-D

  • semtam
    17:42 05.04.2017

    Hubňa

    Nepochopil jste můj příspěvek. Jasně píšu, že Katar dává do armády stejnou finanční částku jako ČR. Tudíž ne víc ani míň, ale rovnou!

    HDP, výdaje na obranu mají úplně totožné jako my dokonce za fiskální rok 2015 je měli o něco nižší.

    Proto srovnávám nás s Katarem, protože finance a personál v armádě máme prakticky totožný. A samozřejmě bych mohl porovnat i jiné státy.

    A o sociální zřízení Kataru bych se nebál vzhledem k tomu, že má HDP stejné jako my, ale jen 2 mil. obyvatel, tak je vlastně na obyvatele 5x bohatší než my.

  • Hubňa
    17:30 05.04.2017

    Semtam:

    srovnáváte nesrovnatelné. Obranná politika státu se vždy odvíjí od toho, v jakém bezpečnostním prostředí se nachází. Její formulování je dost komplexní proces zahrnující spoustu proměnných, hlavním dilematem bývá, o co všechno přijdu, když naliju víc peněz do armády.

    Zrovna Katar je tak úplně vedle. Ano, dává hodně peněz do ozbrojených sil, ale jak to tam asi mají se zdravotnictvím? Co sociální služby a sociální stát obecně? A bezplatné školství pro všechny...?

    Je to o prioritách.

  • Thanos
    16:57 05.04.2017

    Rase: Mám pocit, že LANCE je trochu jiná věž, protože ta na Pumě je bezoosátková, kdežto LANCE ne.

  • semtam
    16:33 05.04.2017

    Dám sem jedno hrubé srovnání armád s obdobným armádním rozpočtem jako má ČR.

    Armády Kazachstánu, Ekvádoru, Nigérie, Rumunska a Kataru mají zhruba stejný rozpočet jako má AČR. Tudíž kolem 2,2 mld. dolarů.

    Všechny tato státy v minulosti pořídili či pořizují nákladné zbraňové systémy.

    Jako nejvhodnější z těchto států pro přímé srovnání s ČR se mi jeví Katar. Jeho výše HDP je téměř totožné s ČR a na obranu dává obdobnou % část z HDP, tudíž armádní rozpočet je opět téměř totožný. Početní stav armády je kolem 12 000 osob tudíž je cca o 10 000 osob menší než u AČR, ale jisté vyrovnání v nákladech na personál bude odhadem stejné vzhledem k pravděpodobně vyšším mzdám. Pro zajímavost v ozbrojených silách slouží mnoho cizinců de-facto žoldáků.

    Armáda Kataru disponuje 62 tanky Leopard 2A7 (opce na 200 kusů), 36 Piranha s 90mm kanonem, 158 VAB 6x6, 40 AMX-10, 24 VAB s PTŘS HOT a mnoha lehkými vozidly jako Fennek, Sherpa, VBL apod.
    Dělostřelectvo disponuje 24 houfnicemi PzH 2000 a dále disponuje raketomety Himars, Astros II a BM-21.
    PVO má PAC-3, THAAD, Roland, Mistral, Stinger

    Letectvo objednalo 24 Rafale a jedná se o nákupu až 72 F-15QA, dále 8 C-17, 4 C-130, 19 AW-139, 22 NH90, 24 AH-64, 24 PC-21.

    A námořnictvo disponující menšími plavidly.

    Jen na první pohled je zřejmé, že u nás je něco špatně, když stát se srovnatelnými příjmy dokáže pořizovat ne moc levnou vojenskou techniku. Pokud by výše rozpočtu AČR dosáhla 1,4 % HDP, tak se pohybujem na úrovni států jako Finsko, Maroko a Ázerbajdžán, které v posledních letech významně modernizovali.

  • Rase
    16:13 05.04.2017

    KOLT:
    diky, koukám, že sériová Puma může být osazena střelami Spike-LR. Zatím jsem je na ní neviděl, ale osadit je nejspíš nebude problém a vozidlo pojme až šest střel. Přeci jen u věže Lynxe jsou dvě střely Spike integrované v takovém otočném boxu na levém boku věže. Výhodou je, že by nám Rheinmetall tu věž Lance prodal ať vybereme jakýkoliv podvozek - což je v pohodě.
    Když koukám na CV90, tak u něj byla integrace PTŘS řešená dost podivně a neohrabaně:

    http://www.militarypedia.it/wp...

    K té ceně věží, nejdražší budou věže německé a od BAE, taky ale mají nějaké to pancéřování. Turra a Samson II jsou jen okapotované (pro pásák mi přijdou moc křehké) - přeci jen váhu moc řešit nemusíme.

  • Rase
    15:59 05.04.2017

    Thano: Jop, taky ji mám rád.
    Věž co je na Boxeru, Lynxu (co nám nabízí Rheinmetall) a zkušebně i na Pumě, se jmenuje LANCE. Jak je označená věž na Pumě nevím, výsledek je ale "stejný". Cenově bude rozhodně dražší než Samson a Turra30, ale kvalitou mi přijde dál, navíc má integrované všechno potřebné.
    Oprava: Lynx má ma věži Lance integrované PTŘS :) - tak pro mě jasná volba (věž)

    http://www.palba.cz/album/disp...

  • KOLT
    15:53 05.04.2017

    Rase, Puma měla mít Spike-LR. Nevím ovšem, jestli to nakonec neodpískali. Každopádně ačkoliv by se mi také líbil 40mm kanón (nejlépe CTM ;-) ), použití Samson Mk. 2 má z logistického hlediska docela logiku.

  • Muhaha
    15:36 05.04.2017

    Pane kazd,

    ano, patrně si nerozumíme.

    Vy tvrdíte, že pokud je systém špatně nastaven nalití peněz nepomůže.

    A já tvrdím, že je to komplexnější problematika. Říkám: ano, pokud je systém špatně nastaven, nalití peněz ke zvýšení bojové připravenosti nepomůže, ale zato pomůže jinde a jiným.

    Tedy Vy říkáte pouze "A" a já dodávám i "B".

    Armáda se stala nedílnou součástí rozvojových institucí a struktur, které (ať už formálně či neformálně) podporují významné skupiny občanů ČR. Armádní základny tak fungují podobným způsobem, jako třeba regionální operační programy, fakultní nemocnice, dopravní odbory krajských úřadů apod.

    V dnešní době armádní jednotku dislokovanou v určitém regionu neživí tento region, ale region žije z armády.

    A lidé, kteří armádě vystaví fakturu, nebo si od ní něco půjčí, peníze zase pošlou dál. Nenechají si dovézt ojeté BMW, ale koupí si nové. A máme tu krásný multiplikační efekt přispívající k růstu růstu.

  • Thanos
    15:22 05.04.2017

    Rase: Asi máš pravdu. Mě by se ovšem nejvíce líbila věž, co má Puma. Nevím ale ani jak se jmenuje a kolik stojí v porovnání s ostatními...

  • Rase
    14:53 05.04.2017

    BVP od Zetoru (Wolfdog) - poslední tisková zpráva byla ve smyslu, že mají koncept, 3D modely atd. a teď jen čekají na investora, který zaplatí výrobu prototypu... což samozřejmě nikdo neudělal :D Vzhledem k tomu, že se mají zůčastněná vozidla testovat už za pár měsíců a prakticky už je po uzávěrce, tak... Zetor se nekoná.

    royal: ten druhý důvod by měl být na prvním místě. Jinak souhlas. On to byl i důvod, proč BAE pohořelo v tendru pro Britskou armádu, kdy dali přednost ASCODu. Zástupci MO u nás ale nebudou tak "úplatko-vzdorní" tak má BAE velice slušnou šanci. Navíc se zdá, že je to i slušné vozidlo, tak je to asi jedno.

    Obecně vzato jsou všechny ty podvozky zhruba stejně kvalitní a žádné vozidlo není vyloženě špatné. Pokud jde o věž, tak očekávám, že ani jedno nebude pro AČR s původní věží. Žádné z vozidel totiž nemá integrované PTŘS. Zbývá tedy jen úprava věže, nebo osazení jinou věží - tedy Samsom Mk.II nebo Turra 30 (nic dalšího dostupného mě nenapadá).

  • kazd
    14:53 05.04.2017

    Muhaha: vůbec nechápu na co narážíte. Já jsem pod článek, kde je uvedeno

    "Plánované přezbrojení přitom bude relativně nákladné. Podle KVAČR by mělo, včetně doplnění zásob munice a výstroje, stát do roku 2025 zhruba 460 miliard korun. Pro modernizaci AČR tedy bude zajištění dostatečných zdrojů klíčové."

    uvedl konkrétní příklad, že pokud je systém špatně nastaven nalití peněz nepomůže.
    Já prostě nemůžu zkousnout ty řady techniky (auta na údržbu dráhy, PHM atd.) které stojí v Kbelích a opakovaně nejsou schopni u vojenského letiště zajistit provoz alepoň na úrovni civilu - k čemu mě je taková armáda ?
    Nebylo by lepší si konečně říct, že je třeba lepší mít méně techniky a majetku, ale kvalitní a efektivní?
    V devadesátých letech to byla naprosto správná a logické reakce, protože to co předváděla ČSLA nemělo nikde obdoby
    Jak psal jeden bývalý pilot při letu kolem hranice - na západ krásná krajina na východ jen střelnice a kasárna a střelnice.

  • Nesher
    14:41 05.04.2017

    royal
    No, Švédové momentálně nejsou u našich politiků v kurzu, Sobotka loni při návštěvě Švédska dával najevo velkou rozmrzelost nad nevyvážeností v obchodě se zbraněmi mezi ČR a Švédskem. Švédové to nechtěli slyšet a následovalo pozastavení nákupu RBS 70NG (byť oficiálně z jiného důvodu), samozřejmě to může být jen hra. Nicméně to min. opticky vyrovnává startovní pole.

  • royal
    14:29 05.04.2017

    myslím si že tendr na BVP vyhraje CV90.
    1. je to jeden z hlavnich favoritu a je hodne dobrej
    2. BAE System jsou asi největší upláceči ze všech zbrojovek..

  • Nesher
    14:25 05.04.2017

    Katz
    Řekl bych že nijak, pokud je AČR oslovila, tak asi nereagovali. Nicméně předváděčky se v létě ve Vyškově zúčastní Němci s Pumou a Lynxem, GDLS s Ascodem 2, BAE s CV 90 a Turci s Tulparem a Kapanem

  • Jura99
    14:24 05.04.2017

    CerVus: jestli tě vykopnou až po 14ti letech, tak to je armáda celkem perspektivní zaměstnavatel :-). I ta perspektiva řidiče náklaďáku ne každého vyděsí, kdekdo si povolání šoféra zvolil hned sám. Chytřejší bývalí vojáci určitě seženou manažerskou pozici. A do třetice stále jsou regiony s nezaměstnaností, kde bude armáda atraktivní zaměstnavatel, nakonec vloni se dařilo rekrutovat nad plán. Sice třeba na severu Moravy, kde je nezaměstnanost, je posádek pomálu.

  • Katz
    14:19 05.04.2017

    Tak ja som veľmi zvedavý čo zač budú tie modernizované BVP-2 v počte 18ks pre OS SR. Či to bude IFV Šakal lebo už nejaký ten pátek je nejak ticho o tejto akvizícii z pred vyše roka.
    http://www.armadninoviny.cz/sl...
    https://www.msm.sk/msm-group/p...
    https://www.msm.sk/downloads/1...

    Inak ako to vypadá s tým BVP-čkom čo pripravuje Zetor?

  • CerVus
    12:53 05.04.2017

    avatar
    PavolR: To sice ano, ale armáda u nás už není na základních funkcích ani perspektivní (vykopnou tě po 14ti letech) a přestává být na trhu práce i konkurenceschopná. Navíc po tom co si od tebe vezmou ty nejlepší roky a v podstatě příjdeš o jakoukoli předchozí kvalifikaci skončíš v lepším případě jako řidič náklaďáku. Ono dojíždět pres půl republiky, trávit polovinu roku někde na výcvikáči a druhou uprostřed ničeho v kasárnách za 23tisíc spoustu lidí odradí. A utéct z takových pozic je dost těžké.
    Ale na Slovensku snad také probíhal obdobný experiment ne? Celkem neúspěšně co jsem slyšel.
    Ona celá koncepce je špatně postavená. Bývalý kolega dělá leteckého návodčího. Člověk by čekal že při práci tak odpovědné a náročné na výcvik bude nějak lépe ohodnocen a ono prd. Bere to samé co člověk který sedí se stejnou hodností v kanceláři. A teď jim ještě řekli, že do výsluh se nepočítá doba strávená v zahraničních kurzech delších než 6 měsíců. Celkem na palici.
    Hlavně se nedá počítat jen potřebných 5 tisíc lidí. Spíše dvojnásobek. Naše armáda rok co rok stárne. I když se zákon nezmnění (což je v rozporu s tím co tvrdil Babiš ve 2015), tak lidi prostě naraz na věk, kdy si budou rozmýšlet jestli podepsat nebo ne. Běhat po lese nebo být v 27h směnách ve 40 už není žádné terno. A jestli to zachrání ti, které příjmou díky sníženým požadavkům je otázka.

  • PavolR
    12:19 05.04.2017

    CerVus:
    Neplánovali sa u vás zmeny v podmienkach prijímania do armády? V tom zmysle, že by sa zmiernili podmienky rozdelením pozícií do viacerých kategórií. Nedali by sa tam nájsť nejaké rezervy nalákaním vojakov skrze patričnú finančnú motiváciu z menej náročnýchnebojových pozícií k bojovým jednotkám a ich následnou náhradou regrútmi "nižšej kategórie"?
    Aj keď jasné, na zverbovani 5000 ľudí by to iste nestačilo.

  • CerVus
    11:34 05.04.2017

    To by mě zajímalo, kde chce jako armáda nabrat 5k lidí, když už teď má podstav a do roku 2020 z obavy před změnou výsluh skončí další tisíce.

  • Muhaha
    11:33 05.04.2017

    Pane kazd,

    nechci tvrdit, že ve svém příspěvku uvádíte nesprávná fakta, vybíráte ale jen ta negativní a nedíváte se na problematiku komplexně.

    Snad si také pamatujete, jak počátkem 90tých let téměř všichni starostové obcí bez výjimky bojovali za to, aby byly v jejich regionech zlikvidovány vojenské základny.
    A dnes? Dnes je situace naprosto opačná, a to i v případě leteckých základen!

    Spolupráce regionálních zastupitelů lidu a místních podnikatelů s (nejen) velitelstvími místních útvarů je více než příkladná.

    Nejde jen o Vámi zmiňovanou show, virtuální pocit bezpečí, či formální dodržování mezinárodních závazků, ale i o nepřímou podporu regionů - dotační program de facto.

    A to je třeba si uvědomit. Pokud nejste libertarián, tak potřebu armády a jejích akvizic pochopíte i z tohoto úhlu pohledu.

    Když nám nevadí poměr náklady/užitečnost třeba u rozpočtových položek Ministerstva vnitra, tak proč by to měl být problém u MO? Kde by se to potom zastavilo? Chceme dlouhodobou nezaměstnanost 20% a větší? V takovém případě se stanou nejsilnější parlamentní stranou komunisté.

  • kazd
    10:55 05.04.2017

    problémy jsou minimálně dva

    1) chybějící manažerské řízení akvizic - viníci Koštoval + Stropnický
    dávno měly být za ty 4 roky provedeny kategorizace akvizic - co půjde přímo (ala tatra), co půjde přes vládu, kde bude ofiko výběrko dle zákona atd. včetně právních analýz - jiné resorty to umí a umí obhájit i prasárnu - viz. mýto
    Pak by se s tím měl ministr seznámit a přestat žvanit do novin jak ho chtějí všichni zavřít, když něco podepíše

    2) bohužel se nepodařilo vymýtit z hlav části armády sovětskou doktrínu a ty požadavky armády prostě nereflektují 21 století - návrhy na odvody, 300 titusů atd..
    Prakticky jedinou akvizicí kde to proběhlo jak mělo (z tohoto pohledu) byly Gripeny.
    To ale bylo vyvoláno situaci, kdy se naši piloti stali nejlepšími na světě v likvidaci vlastních muničních skladů a panelových sídlišť (nepovolené lety, osoby v letadle co tam neměli co dělat, nedodržování elemntárních pravidel atd.).
    Z toho chaosu se podařio vymanit pouze praktickým zrušením té "sovětské generace", která byla vynucena přechodem na západní techniku.

    Pokud armáda nezmění organizaci spolu s přechodem na novou techniku, tak to bude stále mnohdy žalostný výsledek (počet důstojníků, počet kasáren, fixní náklady).
    Ví tady třeba někdo, že na letišti Přerov je 81 % pohybů v podobě sportovního létání a armáda za to ještě platí 12 mln CZK ?
    Ví někdo, že dva roky po trapasu s odletem do AFG, kdy Kbely nebyly shopné provozu kvuli námraze (Ruzyně samozřejmě byla) se to opakovalo a provozu nebyly navíc schopné ani Pardubice (únor 2017)

    Jako show je to dobré, jako armáda spíše ne.

  • Larry
    10:28 05.04.2017

    Pánové, vy jste jako z jiné planety. Na podzim jsou volby, dojde na ministerstvech k zemětřesení, noví ministři si přivedou "své týmy" budou nové priority a úkoly.
    Bude to stejně jako s Bílou knihou obrany. Obyčejná hromada papíru a fantasmagorických nesmyslů, na které si dnes nikdo skoro nevzpomene.
    Současná vláda, což je politikům vlastní se řídí heslem "slibem nezarmoutíš"
    Jaká bude realita uvidíme koncem roku.

  • Rase
    09:54 05.04.2017

    První splátka na BVP je údajně připravená v plánovaném rozpočtu na rok 2019.
    Co se týče tanků, tak s modernizací T-72M4CZ se nepočítá / nepočítalo, tak spíš čekám "nový" stroj, nebo zrušení MBT (náhrada lehčím strojem). Klidně to ale může dopadnout jako s houfnicemi a zase půjdeme kompromisem (tedy modernizace starých a pár nových). Jinak ty objemy nákupů jsou opravdu hodně masivní a pokud nějakou techniku chtějí začít vyrábět v roce 2020, tak moc času nezbývá (ideálně letos). U BVP je ta snaha vidět, jinde ale ne. Navíc zatím armáda nevyřešila ani ty vrtulníky. Krom nové techniky se mají, za desítky miliard, opravovat i kasárna atd. Do roku 2025 se mají pořizovat i moderní minomety, robotické prostředky (patrně Taros) a spousta dalších věcí. Vzhledem k tomu, že se spousta věcí nedaří zasmluvnit v čas, tak hrozí, že se ty zakázky někde nakupí a "ucpou" celý systém.

  • Josef
    09:52 05.04.2017

    On ten problém překvapivě nespočívá v malém objemu financí - těch je relativně dost. Hlavní potíže dělá počet jednotlivých položek k nákupu, které akviziční pracoviště není schopno realizovat z kapacitních důvodů, z důvodů komplikovaného zákona o veřejných zakázkách a rovněž z důvodu obav a strachu z postihů i za drobná pochybení.
    V případě klíčových nákupů, které jsou zmíněny v článku, bych se snad ani moc nebál. Spousta z nich půjde vyřešit cestou vláda - vláda a cena snad nebude zásadním parametrem výběru.
    Horší to bude u zbytku nákupů "běžného a drobnějšího" charakteru. Na ty už kapacity být nemusí a jednotlivé útvary budou dále strádat.