KOMENTÁŘ: Dělostřelectvo nesmí opustit tanky a pěšáky v boji

Americká samohybná houfnice M109A6 Paladin při střelbě; ilustrační foto; větší foto / US Army 

Efektivnost dělostřelecké palby na pozemní cíle závisí především na tom, zda palba je pozorovaná či nepozorovaná. Tento článek reaguje na informace v článku „Slovenské dělostřelectvo získá houfnice Zuzana 2“, kde se píše o nutnosti po provedení palby rychle opustit dělostřelecké postavení.

Při pozorované palbě se provede nejdříve zastřílení, kdy podle dopadu střel vzhledem k cíli se zkoriguje zamíření děl a následně se vede účinná střelba. Zastřílení garantuje, že střední bod zásahu děl je totožný s polohou cíle. Zastřílením se minimalizuje počet ran, který je potřeba vystřelit k jeho umlčení či zničení.

 

 

Při nepozorované střelbě pozorovatel nevidí cíl a ani tak nemůže korigovat střelbu. Zamíření děl se nastaví pouze podle znalostí o poloze, souřadnicích cíle, zjištěných průzkumem. Souřadnice cíle jsou zatíženy chybami v určení jeho polohy.
 

Důsledkem pak je, že střední bod zásahu děl není totožný s polohou cíle. K umlčení nebo zničení cíle je pak nutné vystřelit větší počet ran ve srovnání s pozorovanou střelbou. Může se i stát, že celý palebný zásah nepozorovanou střelbou cíl vůbec nezasáhne. 
 

Palba vedená na základě znalosti souřadnic cíle určených dělostřeleckým radarem je střelbou nepozorovanou. Její účinnost tak závisí na tom, s jakou přesností dělostřelecký radar určí souřadnice cíle.
 

Řešme palebnou úlohu umlčení dělostřelecké baterie, jejíž souřadnice jsou určeny dělostřeleckým radarem. Při splnění jmenovitých podmínek: měření pohybu střely kolmo na rovinu střelby, střela sledována po převážnou část dráhu letu, aktuální meteozpráva, se udává že:

 + tabulková pravděpodobná kruhová úchylka polohy děla činí 40 až 50 m.

                           

V bojových podmínkách lze jen výjimečně detekovat let střely za jmenovitých podmínek. Především nebude možno splnit požadavek detekovat střelu kolmo na rovinu střelby. Střela bude zpravidla detekována šikmo k rovině střelby. To zhorší podmínky měření letu střely, zejména v určení kursu jejího letu, tj. azimutu roviny střelby.
 

Dělostřelecký radar nebude sledovat jen jednu střelu, ale tolik střel, kolik děl bude současně střílet. Palebné zásahy se minimálně vedou baterií, 6 až 8 děl, na větší cíle celým oddílem, 18 až 24 děl. V tomto případě v přesnosti měření bude hrát významnou roli rozlišovací schopnost radaru v odlišení snímaných drah jednotlivých střel.

 

Důsledkem je zvětšení kruhové odchylky, která se zvýší na uváděnou hodnotu:

 +  bojová pravděpodobná kruhová úchylka polohy děla činí až 100 m i více.

 

Polská houfnice DANA v Afghánistánu při pozorované střelbě.

 

Umlčení baterie se střelou s koncovým navedením

Podmínkou úspěšného užití střel s koncovým navedením, jako jsou M982 Excalibur, M1156 Precision Guidance Kit, je přesná znalost polohy cíle. Aby střela zasáhla cíl, poloha cíle musí být určena s přesností menší, než je pravděpodobná kruhová úchylka střel s koncovým navedením, která se pohybuje v rozmezí 5 až 20 m.  

 

Když se srovná přesnost určení cíle dělostřeleckým radiolokátorem s přesností zásahu střel s koncovým navedením, tak i za splnění jmenovitých podmínek funkce dělostřeleckého radiolokátoru plyne závěr:

Cíle, jejichž poloha byla určena dělostřeleckým radiolokátorem nelze úspěšně ničit střelami s koncovým navedením.
 

Umlčení baterie HE střelami

Při umlčení dělostřelecké baterie klasickým HE (tříštivo-trhavým) střelivem se jedná o tzv. protibaterijní činnost. Když se zjednoduší pravidla střelby, tak k umlčení dělostřelecké baterie se musí na ní vést střelba celým dělostřeleckým oddílem. Aby střelba byla efektivní, musela by se vést jako střelba pozorovaná. Za tohoto předpokladu k umlčení baterie je třeba vystřelit nejméně 350 až 400 ran.

 

Pokud se poloha baterie určí použitím dělostřeleckého radiolokátoru, potom na se baterii povede nepozorovaná střelba. To se odrazí v počtu ran, které je nutné vystřeli k jejímu umlčení. Reálně jde o nejméně dvojnásobek ran než při pozorované střelbě, ne méně něž 800 ran. 
 

Každé dělo v oddíle vystřelí 30 až 40 ran, tj. téměř celou svoji vezenou zásobu střeliva. Pokud se předem u děl nevytvořila dopředu na protibaterijní činnost potřebná zásoba střeliva, tak na umlčení baterie dělostřelecký oddíl vystřílí prakticky svoji celou denní normu spotřeby a pro zbytek dne jen ztěží poskytne palebnou podporu pěchotním jednotkám a tankům.
 

Z hlediska zásobování dělostřeleckým střelivem je třeba si uvědomit, že tonáž HE střeliva k umlčení baterie činí 60 až 70 tun, cca v hodnotě 20 milionů Kč.

 

Cvičení americké dělostřelecké baterie samohybných houfnic M109 Paladin.

 

Závěr

Při střetnutí dvou stejně vyspělých protivníků hlavním úkolem dělostřelectva je palebná podpora pěchotních jednotek a tanků.

 

Protibaterijní činnost je vedlejší činností, používaná jen v krajním případě krizové bojové situace a za předpokladu dostatku dělostřeleckého střeliva. Připadá do úvahy při útoku na předem připravenou obranu protivníka k narušení jeho dělostřelecké protipřípravy, když předem do palebných postavení se navíc naveze střelivo v objemu potřebném k protibaterijní činnosti.

 

Představa, že dělostřelecká palba spočívá ve vystřelení co největší rychlostí a po 30 sekundách opustit palebné postavení, je zcela mylná z těchto důvodů:

Palebná podpora pěchotním jednotkám musí být nepřetržitá a soustavná. Protivník musí být trvale pod palbou, aby nemohl klást ozbrojený odpor a byl zbaven schopnosti pohybu. Není možné proto po 30 sekundách palbu přerušit a nechat pěchotu a tanky bez palebné podpory.

 

Z hlediska vojenského práva takové jednání by bylo „zběhnutím z boje“ s patřičnými důsledky. Dělostřelecké jednotky musí vést palebnou činnost, i když sami jsou pod palbou. Pěchotu a tanky nelze opustit v palebné podpoře, protože na ni spoléhají.

 

Dělostřelecká palebná podpora v plnění palebného úkolu probíhá nepřetržitě desítky minut až hodinu, kdy se střídají tempa střelby tak, aby se docílilo co největšího palebného účinku v cíli.
 

Dělostřeleckým jednotkám vůbec nehrozí nebezpečí, že po vystřelení první rány budou do 30 sekund vystaveny dělostřelecké palbě protivníka, jak bylo doloženo v rozboru. A pokud by k tomu došlo, tak z dělostřeleckého oddílu může být umlčena nanejvýš ani ne celá baterie. Na víc nebude zpravidla mít protivník potřebnou palebnou kapacitu.

 

Ve střetném, dynamicky probíhajícím boji, protibaterijní činnost protivníka nebude mít vůbec místo, především pro nedostatek dělostřeleckého střeliva. Dělostřeleckým jednotkám bude hrozit spíše vzdušné napadení.

 

Podle tvrzení „pokud tedy jakýkoliv dělostřelecký systém neopustí po prvním výstřelu do 30 až 40 sekund svou pozici, tak bude nepřátelským dělostřelectvem (pokud se tedy střetne s rovnocenným protivníkem) prakticky jistě zničen,“ by dělostřelectvo mělo po pár výstřelech utéct z bojiště a nechat pěchotu a tanky „na holičkách“. Armáda by se vlastně mohla bez dělostřelectva zcela obejít. Nač by mu bylo.

 

Takové názory jsou zcela zavádějící a pouze svědčí o nekompetentnosti ve vojensko-technické problematice. Vždy bude platit: „Pot dělostřelce chrání krev pěšáka".

 

Není proto žádný důvod z uvedených důvodů dehonestovat 155mm samohybnou houfnici ZUZANA 2 a podceňovat její kvality se srovnatelnými dělostřeleckými systémy. A totéž platí o DANĚ.

 

Nahlásit chybu v článku


Související články

Nový ukrajinský taktický raketový systém Hrom-2

Ukrajinská média zveřejnila fotografie nového ukrajinského mobilního raketového systému Hrom-2, ...

Budoucnost městského boje podle ukrajinských zkušeností

Ukrajinská armáda v minulých letech získala značné bojové zkušenosti na východě země. Tyto ...

Izrael zavádí do výzbroje taktické rakety země-země

Podle izraelského deníku Jedi'ot achronot izraelské obranné síly (IDF) zavedou do výzbroje taktické ...

Slovenské dělostřelectvo získá houfnice Zuzana 2

Ozbrojené síly Slovenské republiky (OS SR) nakoupí osm nových samohybných kolových houfnic (ShKH) ...

Zvýraznit příspěvky za posledních:
6h12h24h
Rozbalit všeSbalit vše

  • Lukas
    15:42 01.03.2018

    "Palebná podpora pěchotním jednotkám musí být nepřetržitá a soustavná. Protivník musí být trvale pod palbou, aby nemohl klást ozbrojený odpor a byl zbaven schopnosti pohybu. Není ...Zobrazit celý příspěvek

    "Palebná podpora pěchotním jednotkám musí být nepřetržitá a soustavná. Protivník musí být trvale pod palbou, aby nemohl klást ozbrojený odpor a byl zbaven schopnosti pohybu. Není možné proto po 30 sekundách palbu přerušit a nechat pěchotu a tanky bez palebné podpory"
    Tak tylko przed "wsparciem ogniowym" natarcia (opis wskazuje na wspieranie natarcia)
    artyleria wykonuje "ogniowe przygotowanie artyleryjskie" - czyli zadanie uderzenia min. w artylerię przeciwnika (rozpoznaną), systemy przeciwlotnicze i inne newralgiczne elementy obrony...

    Tak więc - to nie jest takie proste...

    Reżymy czasowe powstały w latach 80 - gdy pojawiły się dobre radary artyleryjskie i (najważniejsze) zautomatyzowane systemy dowodzenia...
    To one umożliwiają krótki czas reakcji i realizacji ognia nieplanowanego...
    To wówczas zakładano że na froncie nasyconym radarami artyleryjskimi dronami czy samolotami i śmigłowcami obserwacyjnymi artyleria będzie zbyt szybko wykrywana


    Nie wiem jaki problem ma Zuzana - 6 strzałów / minuta - to standard. Haubica jest zgodna z Joint Ballistics Memorandum of Understanding (JBMoU)

    Dodatkowo w przeciwieństwie do większości kołowych haubic może prowadzić ogień +/- 45 stopni od osi pojazdu... (Tak więc stojąc na drodze, haubice mogą bardzo szybko odjechać)

    Tak więc nie szukajmy problemu tam gdzie go nie ma
    Problemem może być system dowodzenia (nie wiem czy i jaki system ma OSSR)
    i środki rozpoznawcze (radar, drony, wyszkolenie obserwatorzy)Skrýt celý příspěvek

  • kubo4747
    15:38 01.03.2018

    Chcel by som naozaj vidieť ako sa v konflikte využíva taktika "úder a uteč" pre delostrelectvo. Aby len vystrelili pár rán a zdrhli sa presunúť, aby ich nezameral a neohrozil ...Zobrazit celý příspěvek

    Chcel by som naozaj vidieť ako sa v konflikte využíva taktika "úder a uteč" pre delostrelectvo. Aby len vystrelili pár rán a zdrhli sa presunúť, aby ich nezameral a neohrozil nepriateľ je trochu mimo, hlavne pre celé batérie. Delostrelectvo tým stráca význam a nemalo by to účinok. Asi prečo potom sú raketomety ako Grad, MLRS a iné alebo ostatné húfnice nasadzované vo väčších počtoch? Také plošné bombardovanie má najväčší účinok a je jedno či s tým zrovnaju celé mesto a pod a nie že párkrát vystrelia a dovi dopo. A už dupľom nie počas konfliktu.Skrýt celý příspěvek

  • kazd
    15:11 01.03.2018

    Né že vyhráli slováci nad někým, ale že ten jejich projekt vyhrál nad ostatními projekty, které nebyly vybrány. Asi ty ostatní byly ještě horší? "Slovenský projekt sa dostal ...Zobrazit celý příspěvek

    Né že vyhráli slováci nad někým, ale že ten jejich projekt vyhrál nad ostatními projekty, které nebyly vybrány.
    Asi ty ostatní byly ještě horší?
    "Slovenský projekt sa dostal spomedzi 49 navrhovaných projektov medzi finálnych 17, ktoré budú realizované už v prvej fáze. "Skrýt celý příspěvek

  • Bucci
    15:08 01.03.2018

    kecy o delostreleckej palbe meranej v sekundách su kecy... je to len marketingový tah... delostrelectvo má v konfliktoch svoje miesto...polovica Donecku bola zničená ...Zobrazit celý příspěvek

    kecy o delostreleckej palbe meranej v sekundách su kecy... je to len marketingový tah... delostrelectvo má v konfliktoch svoje miesto...polovica Donecku bola zničená delostrelectvom... a kto sa bavil o tom ako rýchlo to delostrelectvo strielalo?Skrýt celý příspěvek

  • analytic
    15:06 01.03.2018

    kazd: Slováci nic nevyhráli, jen se sami nabídli jako lead nation v této iniciativě. AČR se ani nezapojila jako účastník, jen jako pozorovatel. Co z té iniciativy, tak jako z ...Zobrazit celý příspěvek

    kazd:

    Slováci nic nevyhráli, jen se sami nabídli jako lead nation v této iniciativě. AČR se ani nezapojila jako účastník, jen jako pozorovatel. Co z té iniciativy, tak jako z celého PESCA bude, je ve hvězdách. Žádné iluze z výsledků si nedělám.Skrýt celý příspěvek

  • cejkis
    14:46 01.03.2018

    Zatímco předchozí článek popisoval budoucnost, tento článek popisuje současnost. Pokud budete mít baterii, pohybující se v taktu desítek sekund, budete mít při dobré koordinaci ...Zobrazit celý příspěvek

    Zatímco předchozí článek popisoval budoucnost, tento článek popisuje současnost.

    Pokud budete mít baterii, pohybující se v taktu desítek sekund, budete mít při dobré koordinaci vždy střílející postavení. Představte si fungující systém řízení palby do kterého vstupují data z různých prostředků téměř automaticky. Vyhrává ten, na jehož straně bude rychlejší koordinace.Skrýt celý příspěvek

  • kazd
    14:30 01.03.2018

    Proč slováci vyhráli v PESCO, když zuzana vypadá dle parametrů jako x tá reinkarnace? "Pomalost" palby Zuzany ve srovnání s konkurencí je dána podvozkem, hlavní nebo nabíjecím ...Zobrazit celý příspěvek

    Proč slováci vyhráli v PESCO, když zuzana vypadá dle parametrů jako x tá reinkarnace?
    "Pomalost" palby Zuzany ve srovnání s konkurencí je dána podvozkem, hlavní nebo nabíjecím automatem ?Skrýt celý příspěvek

  • analytic
    14:29 01.03.2018

    "Dělostřelecká palebná podpora v plnění palebného úkolu probíhá nepřetržitě desítky minut až hodinu, kdy se střídají tempa střelby tak, aby se docílilo co největšího palebného ...Zobrazit celý příspěvek

    "Dělostřelecká palebná podpora v plnění palebného úkolu probíhá nepřetržitě desítky minut až hodinu, kdy se střídají tempa střelby tak, aby se docílilo co největšího palebného účinku v cíli."

    To jistě platí, ale nepřetržitá dělostřelecká podpora neznamená, že je vedena z jednoho palebného postavení. Z jednoho palpost je plněn jeden palebný úkol a po jeho splnění palbat palpost co nejrychleji opuští do vyčkavacího postavení. Další palebný úkol je plněn z dalšího palpost. Bojová sestava palbat se mj. skládá z vyčkavacího postavení a 2-4 palpost. Rychlost opuštění/zaujetí palpost je jedním z důležitých parametrů moderního děl. systému.

    Další nepřesnost: Při pozorované palbě se provede nejdříve zastřílení..."

    Neexistuje pozorovaná palba, ale střelba na pozorované/nepozorované cíle. Účinná střelba na pozorované cíle může být zahájena i bez zastřílení, záleží na podmínkách/přesnosti topo-geo přípravy (přesnost určení polohy cíle a palpost), meteo přípravy, technické a balistické přípravy. Při splnění podmínek bude zahájena účinná střelba i na pozorované cíle bez zastřílení např. sérií střelby dělbat 2 ranami ráz naráz a po vyhodnocení dopadu střel se prvky střelby upraví (jednou) a dále je účinná střelba vedena až do splnění palebného úkolu, tj. dosažení požadoveného účinku (zničit, umlčet, rušit).

    Autor vůbec nerozlišuje mezi dělostřelectvem přímé a všeobecné palebné podpory. K příme podpoře boje mech. jednotek, tj. jednotek v přímém dotyku s nepřítelem jsou určeny praporní minbat a brigádní děl. oddíly. K plnění úkolů všeobecné pal podpory, tj celkového/všeobecného úkolu podporovaného uskupení, je potřeba ničit/umlčovat/rušit i cíle, které nejsou v dotyku s vlastními jednotkami. Těmito cíli mohou být např. místa velení, prostředky EW, pz radiolokátory, vrtulníky na přistávacích plochách, prostory soustředění apod., ale také velmi důležité dělostřelectvo nepřítele. Tzv. protibaterijní činnost je jedním z hlavních a nejdůležitějších úkolů dělostřelectva všeobecné palebné podpory!!! Tyto úkoly by mělo plnit divizní dělostřelectvo tvořené hlavňovými prostředky a salvovými raketomety.

    Vzhledem k tomu že AČR nemá divizní dělostřelectvo a tedy dělostřelectvo všeobecné pal podpory, musí být děl oddíl schopen plnit úkoly jak přímé, tak všeobecné palebné podpory. Absence divizního dělva je však pouze jedním z příkladů devastace AČR.Skrýt celý příspěvek

  • logik
    14:25 01.03.2018

    Koukám, že tu je vzácná shoda. Ještě u těch Zuzan by to šlo okecat nižší cenou, že by jich bylo více - jenže více houfnic znamená podstatně větší náklady na provoz (uskladnění, ...Zobrazit celý příspěvek

    Koukám, že tu je vzácná shoda. Ještě u těch Zuzan by to šlo okecat nižší cenou, že by jich bylo více - jenže více houfnic znamená podstatně větší náklady na provoz (uskladnění, servis, pohoné hmoty) i na výcvik osádek. Opět se tu chybně pracuje pouze s pořizovací cenou a nikoli s TCO, které je podstatně důležitější..... Takže ve výsledku můžeme mít levné dvakrát dražší houfnice....Skrýt celý příspěvek

  • Dušan
    14:20 01.03.2018

    Charlie: přesně tak, autor možná zapomněl na raketomety, které právě Rusové používali na Ukrajině na protibaterijní činnost a klasická děla ponechávali k podpoře vlastních ...Zobrazit celý příspěvek

    Charlie: přesně tak, autor možná zapomněl na raketomety, které právě Rusové používali na Ukrajině na protibaterijní činnost a klasická děla ponechávali k podpoře vlastních jednotek. Právě eliminace palebných prostředků protivníka které jsou schopny ničit důležité prvky vlastních sil patří k hlavním úkolům dělostřeleckých jednotek.
    A tady je pak velký rozdíl jednak kolik toho naše děla budou schopna rychle vystřelit (což ta Zuzana 2 rychlostí střelby zrovna neoplývá), případně kolik vydrží když se ocitnou v palebném přepadu - a zde je právě velká slabina 155mm poloautomatu Caesar, kde v případě, že se tento systém octne pod palbou protivníka, tak jeho obsluhy nebudou mít již schopnost podporovat vlastní jednotky. Je dále na výsost jasné že než Caesar si připraví nebo poté opustí palebné stanoviště, tak to trvá mnohem déle než u plnohodnotných automatů).
    Z toho také plyne, že pokud bude mít AČR houfnice Zuzana 2 nebo Caesar, bude mít dost podstatnou nevýhodu oproti potencionálnímu protivníkovi, který používá plnohodnotné ShKH nebo raketomety. A tyto prostředky jsou běžné již od pol. 60- tých let minulého století, kdy se plánovali konflikty vysoké intenzity. Proto absolutně nechápu, jak někdo v roce 2018 může přemýšlet v tomto ohledu o houfnici poloautomatu Caesar, nebo o Zuzaně 2, která má pouze tu "výhodu", že je vyrobená na Slovensku a tudíž se předpokládá, že bude laciná. Konflikt na východě Ukrajiny jasně ukazuje, kam se věci budou hýbat, a to nejen v dělostřelectvu.Skrýt celý příspěvek

  • Marthy
    14:16 01.03.2018

    Autor má pravdu v tom že protibaterijní palba vedena na základě zaměření protivníkových děl pomocí sledování jeho palby radarem nebude absolutně účinná,jak se psalo v článku o ...Zobrazit celý příspěvek

    Autor má pravdu v tom že protibaterijní palba vedena na základě zaměření protivníkových děl pomocí sledování jeho palby radarem nebude absolutně účinná,jak se psalo v článku o Zuzaně.Kdyby ano tak by vyspělé mocnosti dávno vyřadily tažené houfnice-což se nestalo.
    Přece-pokud se zjistí že protivník používá dělostřelecký radar tak ten se stane cíl č.1-zaměřit jeho polohu pomocí několika od sebe vzdálených pasivních prostředků bude celkem snadné a první várka granátů půjde po něm,nebo je možnost radar zarušit,či zničit jej jinými prostředky-letecky.
    Dělostřelecký radar je skvělý proti protivníkovi který jej nemá jak zaměřit a zničit,příklad-Irák proti USA.
    Ale proti vyspělému protivníku je celkem k ničemu,představte si konflikt my proti Německu,kolik baterií Německého dělostřelectva by jsme zničily pomocí Arthuru?(za předpokladu že budou na dostřel našich děl).Hádám že ani jedinou,pár minut po zapnutí děl.radaru bude 100%po něm.
    Hádám že účinnější (a v boji proti silnému protivníkovi použitelné) bude seismické zaměřování.Ovšem o jeho přesnosti nemám ani zdání.Moc to asi nebude.Skrýt celý příspěvek

  • Jura99
    14:03 01.03.2018

    Změna postavení není přece dezerce. Palebná podpora za první světové se celkem lišila od druhé světové a dále se liší od současnosti. Zatímco za první světové palebná příprava ...Zobrazit celý příspěvek

    Změna postavení není přece dezerce. Palebná podpora za první světové se celkem lišila od druhé světové a dále se liší od současnosti. Zatímco za první světové palebná příprava trvala nepřetržitě i týden (!), za druhé světové hodiny, tak dnes by díky přesnému navedení mělo stačit pár ran a změnit pozici, tedy nedezertovat, ale posunout se jinam. Během změny pozice může na protivníka pálit jiná houfnice z jiné pozice, takže kdyby šlo jen o to, palebná podpora může být zdánlivě nepřerušená.Skrýt celý příspěvek

  • wlko
    14:01 01.03.2018

    Z tohto článku cítim tak trocha nejakú postaršiu doktrínu.... "Palebná podpora pěchotním jednotkám musí být nepřetržitá a soustavná. Protivník musí být trvale pod palbou, aby ...Zobrazit celý příspěvek

    Z tohto článku cítim tak trocha nejakú postaršiu doktrínu....

    "Palebná podpora pěchotním jednotkám musí být nepřetržitá a soustavná. Protivník musí být trvale pod palbou, aby nemohl klást ozbrojený odpor a byl zbaven schopnosti pohybu. Není možné proto po 30 sekundách palbu přerušit a nechat pěchotu a tanky bez palebné podpory"

    Ono to vyznieva že autor článku chce útočiť... A na staršie dáta poukazuje aj množstvo munície ktoré je podľa autora nutné na ničenie nepriateľskej batérie.Skrýt celý příspěvek

  • Aldini
    13:52 01.03.2018

    A není to prostě jen tak, že platí oba scénáře? Vždyť existuje nekonečné množství možností (např. scénář p. Bednára bude platný na začátku konfliktu a scénář p. Vašíčka v druhém ...Zobrazit celý příspěvek

    A není to prostě jen tak, že platí oba scénáře? Vždyť existuje nekonečné množství možností (např. scénář p. Bednára bude platný na začátku konfliktu a scénář p. Vašíčka v druhém roce války) a kdo je lépe připraven není pak překvapen.Skrýt celý příspěvek

  • Charon314
    13:27 01.03.2018

    Přiznám se že nerozumím logice autora článku. Na jednu stranu je na efektivní umlčení dělostřelecké baterie (a to i při "pozorované palbě" - ponechme stranou jestli je toto dělení ...Zobrazit celý příspěvek

    Přiznám se že nerozumím logice autora článku. Na jednu stranu je na efektivní umlčení dělostřelecké baterie (a to i při "pozorované palbě" - ponechme stranou jestli je toto dělení smysluplné v době UAV a sdílení dat mezi jednotkami) potřeba celý palebný průměr baterie, na druhou stranu je dělostřelectvo nezbytně nutné a tudíž patrně velmi efektivní pro podporu pěchoty i kontinuální palbě (tj. nízké rychlosti palby). To mi nějak nedává smysl... Pokud nejsem schopný trefit houfnici o které vím kde je, jak je možné že jsem schopný trefit to co po mě chce trefit pěchota?

    Jinak mě fascinuje odvaha autora jedním šmahem obvinit z diletantismu celý světový zbraňový průmysl, který jednoznačně už několik desetiletí akcentuje (samozřejmě ne výlučně) právě tenhle aspekt dělostřeleckých systémů. Koneckonců co o dělostřelectvu může vědě americká, ruská nebo třeba francouzská armáda, že. Ne, pravými experty jsou jedině Češi, kteří naposledy použili (vlastní) děla nejspíš za císaře pána.Skrýt celý příspěvek

  • Lukas
    12:37 01.03.2018

    Tak, wszystko w porządku A teraz "symulacja" Strzelamy haubicami (nie ważne PzH2000, Dana czy K9) Przeciwnik ma radary artyleryjskie dobry system dowodzenie i np. BM ...Zobrazit celý příspěvek

    Tak, wszystko w porządku

    A teraz "symulacja"

    Strzelamy haubicami (nie ważne PzH2000, Dana czy K9)
    Przeciwnik ma radary artyleryjskie dobry system dowodzenie i np. BM 9A52-4

    Salwa BM 9A52-4 (6 rakiet) trwa 20 sekund i pokrywa 33 hektary...


    Do ognia kontrbateryjnego najlepiej stosować amunicje kasetową - o oddziaływaniu na duża powierzchnie
    Stąd też kluczowym systemem są systemy rakietowe - po to Amerykanie tworzyli M270 z M26 i M30
    A Rosjanie BM27 i BM30Skrýt celý příspěvek

  • Charlie
    12:09 01.03.2018

    K té rychlosti střelby - ona se hodí ve vícero případech, typicky když vedu palbu na protivníka, který je schopen rychle měnit polohu, takže mám malé "okno" kdy ho můžu zasáhnout - ...Zobrazit celý příspěvek

    K té rychlosti střelby - ona se hodí ve vícero případech, typicky když vedu palbu na protivníka, který je schopen rychle měnit polohu, takže mám malé "okno" kdy ho můžu zasáhnout - v tom případě se pálí maximální kadencí po krátkou dobu.

    Může tedy jít o palbu protibaterijní (na jednotky samohybného dělostřelectva) nebo na mechanizované svazky atp.

    Další rozměr celé teorii přidává fakt, jestli naše strana či nepřítel disponuje eketivními prostředky protibaterijní palby - smrtícím nepřítelem pro konvenční dělostřelectvo jsou hlavně salvové raketomety, schopné pokrýt velkou plochu v krátkém čase velým množstvím munice, zejména pokud disponuji kazetovými hlavicemi (ať už samonaváděcími, nebo jen plošnými). Salva jedné baterie raketometů může nahradit v článku zmiňovanou sumu 400-800 ran dělostřeleckého oddílu.

    Pak samozřejmě záleží, jaké a jak početné síly vyčlení vyšší velení k provádění protibaterijních paleb a co bude primárně podporovat vlastní vazky v boji, jak kvalitním průzkumem disponuje...

    V ideálním případě mám prostředky s delším dostřelem, než má protivník, a nemusím protibaterijní palbu vůbec řešit. V reálné situaci víceméně vyrovnaných sil se bude každá strana snažit uchránit vlastní palebné prostředky před zničením palbou protivníka při zachování mohutnosti palby a soustavné podpoře svých vlastních svazků. Bude to tedy vyžadovat propracovaný systém střídání palebných stanovišť jednotlivými bateriemi/oddíly, palby krátkými salvami, střídání pálících jednotek, vše pro to, aby protivník nemohl efektivně odhalit polohu mých baterií (a plýtval municí při palbě na prázdná stanoviště), a zároveň mít dostatek hlavní k podpoře pozemních jednotek.

    Já osobně bych klasickým dělostřelectvem poskytoval podporu mechanizovaným jednotkám a rakeťákům nechal na starosti soustředění vojsk nepřítele a protibaterijní palbu a jiné plošné cíle.Skrýt celý příspěvek

  • liberal shark
    11:50 01.03.2018

    Dovolím si s autorem zdvořile nesouhlasit. Cílem protibaterijní činnosti není nepřátelské dělostřelectvo zničit, ale přinutit ho k přerušení jeho palebného úkolu - tedy zabránit mu ...Zobrazit celý příspěvek

    Dovolím si s autorem zdvořile nesouhlasit. Cílem protibaterijní činnosti není nepřátelské dělostřelectvo zničit, ale přinutit ho k přerušení jeho palebného úkolu - tedy zabránit mu v ničení našich jednotek. A k tomu není potřeba výrazná palebná převaha ani enormní množství munice. Mělo by stačit, když je palba donutí přestat střílet a opustit pozici. Proto je protibaterijní činnost dělostřelectva nejen důležitá, ale i efektivní. Navíc v dnešní době už nikdo nemá tisíce děl jako za WW2, a proto s mini nebude plýtvat a setrvávat v postavení za každou cenu i během ostřelování.Skrýt celý příspěvek

  • alexa123
    11:26 01.03.2018

    ... tiež sa mi jeho teórie zdali trochu pritiahnuté za vlasy. Nie sú to jeho teórie, tvrdí len to, čo opísal od ostatných "odborníkov" - on predsa nie je delostrelec. Že sú ...Zobrazit celý příspěvek

    ... tiež sa mi jeho teórie zdali trochu pritiahnuté za vlasy.

    Nie sú to jeho teórie, tvrdí len to, čo opísal od ostatných "odborníkov" - on predsa nie je delostrelec. Že sú tieto teórie do istej miery nezmysel, to už je iná vec. Ale tiež by ma zaujímalo, načo je potom u delostrelectva dobrá vysoká rýchlosť streľby.Skrýt celý příspěvek

  • kazd
    11:23 01.03.2018

    Kdyby bylo jediným úkolem dělostřelectva podporovat útok tanků, fajn. Nicméně moderní dělostřelectvo s dostřelem přes 30 km takto úzký úkol nemá. Informace z arthuru přece ...Zobrazit celý příspěvek

    Kdyby bylo jediným úkolem dělostřelectva podporovat útok tanků, fajn.
    Nicméně moderní dělostřelectvo s dostřelem přes 30 km takto úzký úkol nemá.
    Informace z arthuru přece neslouží k zaměření odvetné palby. Pouze zpřesňuje pro ostatní průzkumné prostředky umístění nepřátelského dělostřelectva na velmi malou plochu, která je třeba 30 km daleko od Arthuru.
    Jinak než výpočtem z letící střely se to dá udělat jak? Scanovat stovky km2 AWACS a hledat zášleh hlavně?
    Zda se palebná odveta provede na základě údajů Arthuru nebo na základě dalšího zpřesnění polohy nepřátelského dělostřelectva jinými prostředky a čím se provede je jiná věc.
    Situce kdy z nějakých důvodů má dělostřelectvo a nikoli letectvo provést na 30 km vzdálenost palebný přepad a zničit jeden lokalizovaný cíl, si jiný postup něž vystřel a přesuň se neumím představit. Garanci, že na druhé straně nemají radar, raketomet, a taky nějakou houfnici mě totiž nikdo nedá.

    Takže nedochází k žádné dohonestaci Zuzany. Pouze její schopnost výstřelu a přesunu v této jedné teoretické možnost nasazení vychází hůř.Skrýt celý příspěvek

Načítám diskuzi...

Stránka 3 z 4