KOMENTÁŘ: Hon na Rafaje s podivnými argumenty

KOMENTÁŘ: Hon na Rafaje s podivnými argumenty
Petr Rafaj / ÚOHS (Zvětšit)

Českou republikou obchází strašidlo. Není to ale komunismus, jak v roce 1848 ve svém Manifestu komunistické strany uváděli představitelé nerealizovatelných a utopistických teorií Karel Marx a jeho sponzor Bedřich Engels. U nás se toto „strašidlo“ podle jistých kritiků jmenuje Petr Rafaj, který je od roku 2009 předsedou vlivného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se sídlem v Brně. 

Ke „svaté“ štvanici se na toto tzv. strašidlo spojili premiér Andrej Babiš, místopředseda nynější vlády Jan Hamáček, ale i například vedení ústeckého kraje a dále několik novinářů. Každý z uvedených má k tomu nejspíš nějaký důvod.

Koncem července redaktor Martin Čaban ve svém komentáři s názvem Rafajův úřad bez Rafaje? To je málo - na Seznamu.cz „rozpálil“ kritiku natvrdo. Hned v úvodu píše, že Rafaj již dávno neměl stát v čele antimonopolního úřadu. Předseda ÚOHS Petr Rafaj má od loňska podle Čabanova článku oplétačky s policií kvůli podezření z korupce a zneužití pravomoci při tendru na dálniční mýto.

Kolega novinář má asi svůj zdroj informací. Proč ale požaduje odvolání Rafaje z funkce Ústecký kraj, je na první pohled zřejmé. ÚOHS uložil totiž Dopravní společnosti zatím nepravomocnou pokutu za porušení zákona o zadávání veřejných zakázek ve výši 18 milionů korun. Pokuta je opravdu poměrně dost vysoká. Je samozřejmé, že zejména působení ÚOHS v oblasti veřejných zakázek je nesmírně citlivou záležitostí a firmy a instituce, které jsou sankcionovány, se brání všemožnými způsoby a rády by se placení pokut vyhnuly. Proto také samotný proces udělování pokut nespočívá pouze na jednom člověku, tj. předsedovi nebo šéfovi úseku zadávání veřejných zakázek, ale je, jednoduše řečeno, řešen pomocí dvoustupňového systému v rámci antimonopolního úřadu, a v zájmu objektivity je pak možno každé rozhodnutí přezkoumat „zvnějšku“ soudními orgány.

Pokud má účastník řízení pochybnosti o rozhodnutí ÚOHS může podat tzv. rozklad, k rukám předsedy úřadu. Ten pak na základě doporučení rozkladové komise rozhodne. V roce 2019 bylo v oblasti veřejných zakázek přijato 196 rozkladů. Rovněž v oblasti obrany a vojenství nacházíme příklady podání rozkladu. V roce 2006 proběhlo například správní řízení ve věci přezkoumání rozhodnutí, kdy zadavatele ‒ Ministerstvo obrany, zastupoval Karel Kühnl, tehdejší ministr obrany. Rozklad podala společnost Patria Vehicles Oy Jednalo se o přezkoumání přidělení zakázky „Přezbrojení armády ČR obrněnými transportéry“.

Předseda Martin Pecina na základě návrhu rozkladové komise rozhodl o zamítnutí podaného rozkladu. V roce 2017 s rozkladem neuspěla společnost STV Group, která navrhovala uložení zákazu plnění kupní smlouvy na veřejnou zakázku Ministerstva obrany „Kolový podvozek zbraňového kompletu 120mm PRAM“. Ministerstvo vybralo z uchazečů společnost TATRA TRUCKS. Předseda Petr Rafaj neshledal tehdy důvody, pro které by bylo nutno rozhodnutí změnit nebo zrušit.

Kvalifikace šéfa antimonopolního úřadu    

V komentáři Petra Čabana mne zaujala ještě jedna převratná myšlenka. Autor se zmiňuje o Rafajově kvalifikaci na post předsedy ÚOHS: „…báňský inženýr bez zjevné kvalifikace pro složitý úřad. Pecinův známý. Zřejmě to jako kvalifikační kritérium stačilo,“ uvádí autor.

Znám osobně všechny dosavadní předsedy ÚOHS a shodou okolností měli všichni stejnou kvalifikaci – byli absolventy vysokých škol technického zaměření, byli tedy inženýry. Stanislav Bělehrádek a Josef Bednář vystudovali brněnské Vysoké učení technické a Martin Pecina je stejně jako Petr Rafaj absolventem Vysoké školy báňské ‒ Technická univerzita Ostrava. Před lety jsem na toto téma hovořil s prvním federálním šéfem antimonopolního úřadu Imrichem Flassikem. Tento noblesní bratislavský právník a ekonom mi tehdy řekl, že by předsedovi antimonopolního úřadu více slušelo právnické či ekonomické vzdělání, zároveň ale dodal, že sleduje velmi pozorně od začátku činnost českého ÚOHS a musí konstatovat, že všichni jeho šéfové dokázali tuto instituci řídit velmi fundovaně. Rafaj má navíc praktické zkušenosti v oblasti zadávání veřejných zakázek ze svého předchozího působení na radnici ve Frýdku-Místku.

Nikdo nesmí v právním státě zneužívat svého postavení nebo se nechat ve své pozici korumpovat, zejména, zastává-li významné postavení a rozhoduje v klíčových kauzách. Je správné, že novinářská obec je jedním z „hlídacích psů“ a sleduje a komentuje počínání „nejvyšších“. Je však také stejně důležité být spravedlivý a uvážlivý a vycházet z reálných podkladů. Je jednoduché osočit v článcích či v komentářích jakoukoli vysoce postavenou osobu, aniž by se uvedly důkazy anebo aniž by tato osoba byla trestně stíhaná. Vyšetřování policii neznamená vždy a priori trestní stíhání.

Podle autora článku Čabana čelil Pecina všetečným otázkám, proč se jako šéf antimonopolního úřadu setkal na utajené schůzce s majitelem holdingu Agrofert Andrejem Babišem. Nejsem v žádném případě advokátem premiéra Babiše, který je sám trestně stíhaný, ale utajená schůzka? Vracel jsem se tehdy s předsedou Pecinou ze zahraniční služební cesty. Bylo to koncem května 2008. Po přistání v Ruzyni se mne Pecina zeptal, zda se chci seznámit s podnikatelem Babišem, že mu sekretariát neplánovaně domluvil krátké setkání. Odmítl jsem, ale chápal jsem Pecinovu strategii.

Hned po nástupu do funkce předsedy dal najevo, že chce úřad více otevřít směrem k veřejnosti, že by se s veřejností, podnikatelskou obci nevyjímaje, mělo dostatečně komunikovat, naslouchat podnětům, dávat odborné rady. Naslouchat neznamená nechat se ovlivňovat. Schůzka dvou fyzicky nepřehlédnutelných postav pak trvala snad dvacet minut a oba aktéři seděli v restauraci na benzínce v pražském Chodově přímo u okna. Utajení rozhodně nebyli. Zajímavé je to, že záběry z průmyslových kamer použily sdělovací prostředky až více než za měsíc. Každý novinář přitom dobře ví, že nic není staršího než včerejší zpráva.

O práci ÚOHS se zajímám od jeho vzniku v roce 1991. Nejdříve jako novinář a později v letech 1999 až 2013 jsem měl tu čest v této prestižní instituci pracovat ve funkci ředitele tiskového odboru. Měl jsem možnost navštívit řadu soutěžních úřadů v Evropě, hovořit s jeho šéfy či jinými pracovníky. Až do mého odchodu z ÚOHS před více než sedmi lety jsem až na malé výjimky vždy slyšel o jeho práci slova uznání. Rozhodující měrou k tomu přispěli všichni dosavadní předsedové, včetně Petra Rafaje. Ostatně nejvýmluvnějším důkazem kvalitní práce Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je jeho úspěšnost u soudů, kam se odvolávají neúspěšní účastníci řízení. Každé rozhodnutí ÚOHS je totiž soudně přezkoumatelné. Za loňský rok uspěl ÚOHS v případě veřejných zakázek u příslušných soudů v téměř 98 procentech. Toto číslo hovoří samo za sebe, není třeba nic dodávat. Poslední slovo bude mít prezident Miloš Zeman, který může šéfa antimonopolního úřadu na základě žádosti vlády odvolat.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

KOMENTÁŘ: Protičeská rétorika šéfa českých komunistů v Rusku

Ve zjitřené atmosféře léta roku 1968 zveřejnil deník ústředního výboru Komunistické strany ...

KOMENTÁŘ: Kritizovat nekonzistentnost je laciné, armádu přes noc nepřebudujete

Poslanci se vrátili k nelichotivému hodnocení armádních akvizic a nakládání s finančními prostředky ...

Zneužívání armády proti odpůrcům komunistického režimu

Záhy po převzetí moci v únoru 1948 začali českoslovenští komunisté budovat represivní model ...

KOMENTÁŘ: Komunistickou totalitu nelze zlehčovat

Opět se blíží výročí srpnového vpádu statisícových jednotek Sovětského svazu a jeho čtyř podřízených ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Pro vizuální i informační zpřehlednění diskuze jsme od 4.9.2020 vytvořili sbalovací příspěvky. Viditelných bude vždy prvních 180 znaků. V případě zájmu si může čtenář zbytek textu v příspěvku rozbalit a poté zase sbalit.

Zvýraznit příspěvky za posledních:
  • Christian
    11:03 18.08.2020

    V minulosti jsem se mohl mnohokrát přesvědčit, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kde jsem dříve pracoval, se v zahraničí, ale i v tuzemsku dlouhodobě těší pověsti nezávislé ...
    Zobrazit celý příspěvek

    V minulosti jsem se mohl mnohokrát přesvědčit, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, kde jsem dříve pracoval, se v zahraničí, ale i v tuzemsku dlouhodobě těší pověsti nezávislé instituce. To však neznamená, že se nenajde řada "ukřivděných". Z tohoto důvodu asi nikoho nepřekvapí, když místopředseda vlády přiznává, že jeho motivem k žádosti o odvolání současného předsedy Petra Rafaje je rozhodnutí antimonopolního úřadu ve věci veřejné zakázky rezortu, který řídí právě zmíněný člen vlády. Nabízí se vysvětlení - nejspíše má jít o trest za nezávislé rozhodování ÚOHS.

    Kristián Chalupa
    Skrýt celý příspěvek

  • Zbrojir
    10:16 14.08.2020

    Problém ÚOHS, resp. fundovaného a pokud možno i spravedlivého rozhodování sporů okolo veřejných zakázek, zdaleka nesouvisí jen s Rafajem.

    Velkým problémem je i velmi ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Problém ÚOHS, resp. fundovaného a pokud možno i spravedlivého rozhodování sporů okolo veřejných zakázek, zdaleka nesouvisí jen s Rafajem.

    Velkým problémem je i velmi „prosoutěžně aktivistická“ a na administrativu velmi náročná legislativa a její výklad, kdy je zadavatelům z praxe všeobecně známo, že požadavky soutěžních pravidel (ZZVZ) jsou často v kolizi s legislativou na úseku majetku, resp. s povinností řádně hospodařit se svěřeným majetkem, což je mj. kolize nosných ekonomických norem země…. samozřejmě, když se chce, resp. existuje-li vyšší zájem, tak se prosoutěžní přístup ihned nahradí přístupem zcela opačným…

    Nemalé škody páchají i různé neziskové organizace, které bez komplexní znalosti řešené problematiky, pod líbivými hesly, přicházejí se „zdokonaleními“ legislativy a procesů, které by bylo možno charakterizovat dle rčení: „cesta do pekla je zpravidla dlážděna dobrými úmysly“…

    Rafaj vyšetřování, resp. svou pozici, zatím ustál prý díky lidem z okolí prezidenta Zemana. Ze zveřejněných informací je díky svým dosavadním aktivitám z korupce podezřelé údajně celé vedení ÚOHS, takže výměna jednotlivců nic nevyřeší, snad jen rozsáhlá personální i organizační reforma úřadu. Problém bude v tom, že politici budou do čela úřadu samozřejmě vždy chtít dosadit k jejich přáním dostatečně vnímavého předsedu, resp. celé vedení.

    Příklad s armádní zakázkou na dodávku ručních palných zbraní za 2,85 miliardy Kč s DPH je přesně důvod, proč tam potřebují svého člověka, nejlépe svoje lidi, neboť dle platné legislativy a jejího výkladu, viz § 29 písm. s), kdy pro aplikaci obecné výjimky musí být současně splněny tři zde stanovené kumulativní podmínky a resort obrany u této zakázky bezezbytku naplnil patrně jen pouze jednu z nich…

    Při nezávisle fungujícím ÚOHS by prostě takovou lukrativní zakázku na dodávku vcelku běžného vojenského materiálu, jako jsou ruční palné zbraně, přidělit privilegovanému tuzemskému výrobci nešlo a muselo by se soutěžit, což by mj. znamenalo, že šance CZUB na vítězství v mezinárodní konkurenci by nebyly zrovna vysoké a navíc vítězná cenová nabídka by musela být min. o 0,5 miliardy Kč nižší, a to by se spřízněným lobby jistě také nelíbilo…

    Resort obrany vskutku nemusí vždy a za každou cenu soutěžit (pravidla na úseku "obrana a bezpečnost"), ale aplikace této obecné výjimky předpokládá zbrojní materiál výlučně určený pro vojenské účely, proto tedy ta úporná snaha CZUB a MO ČR deklarovat ruční palné zbraně pro A ČR, jako výrobky s podstatnými konstrukčními změnami oproti výrobkům pro ostatní ozbrojené složky a ostatní civilní sektor (výklad legislativy EU, co lze za materiál výlučně určený pro vojenské účely považovat), ale i kontrakt zcela jiné technické, technologické a bezpečnostní úrovně, kdy by např. již samotným zveřejněním soutěžních podmínek mohlo dojít k ohrožení podstatných bezpečnostních zájmů státu (umím si představit např. nákup sofistikovaného PL systému, či stíhaček 5. generace, za určitých okolností i moderního MBT), avšak aplikace výjimky na běžně dostupné ruční palné zbraně, pušky, pistole, které se v jiných členských zemích NATO běžně „tendrují“, je flagrantní znásilnění příslušných ustanovení, a skutečně zákonné toto rozhodnutí patrně nebude. Teď už jen záleží na tom, zda se najde někdo, kdo se s tím nesmířil a využije dalších právních kroků k jeho napadení, resp. k napadení uzavřené rámcové dohody…
    Skrýt celý příspěvek

  • dedapacik
    04:55 14.08.2020
    Oblíbený příspěvek

    To je ten pán co prý měl 2 miliony korun zastrkané v obálkách za nábytkem pro svatbu dcery :-)
    ( zdroj ...
    Zobrazit celý příspěvek

    To je ten pán co prý měl 2 miliony korun zastrkané v obálkách za nábytkem pro svatbu dcery :-)
    ( zdroj https://www.idnes.cz/zpravy/do... )
    Skrýt celý příspěvek

  • Zbrojir
    21:45 13.08.2020

    MPi.cz vers MO ČR - čj. ÚOHS-S0105/2019/VZ-01052/2020/533/BŠp

    https://www.uohs.cz/cs/verejne...

    MO ČR se už poněkolikáté rozhodlo, ...
    Zobrazit celý příspěvek

    MPi.cz vers MO ČR - čj. ÚOHS-S0105/2019/VZ-01052/2020/533/BŠp

    https://www.uohs.cz/cs/verejne...

    MO ČR se už poněkolikáté rozhodlo, že zadá CZUB lukrativní veřejnou zakázku. Tentokrát zakázku na nákup téměř čtyřech desítek tisíc ručních palných zbraní, dle uzavřené rámcové dohody v konečném objemu cca 2,85 miliardy Kč s DPH. Jako forma nákupu byl, tak jako už tradičně, zvolen přímý nákup v nesoutěžním prostředí. Jelikož předmětem nákupu bylo velmi široké spektrum zbraní a příslušenství, z něhož CZUB mj. velkou část vůbec nevyrábí, armáda nepoužívá, a zejména jiné typy zbraní, než MO ČR doposud provozuje (např. 20 000 pistolí CZ P 10 verzí C a F…). byla zvolena obecná výjimka dle § 29 písm. s). zák. č. 134/2016, o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“).

    K udělování všech takových výjimek ze zákona se musí dle platného práva přistupovat vždy restriktivně a nikoli extenzivně, tzn., že zadavatel, tedy MO ČR muselo splnit všechny tři z příslušného ustanovení vyplývající kumulativní podmínky, mj. i podmínku: „tento postup nesmí nepříznivě ovlivnit podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie s výrobky, které nejsou určeny výlučně k vojenským účelům“….

    Jsou-li předmětem kontraktu běžné ruční palné zbraně služebního charakteru, které se v totožné, či téměř totožné podobě (varianta, výrobní provedení) prodávají i dalším nevojenským segmentům, jako jsou např. bezpečnostní složky, ale některé dokonce i v civilním sektoru, a takto hodně zvýhodněný dodavatel může tuto konkurenční výhodu, tedy velké dodávky prakticky stejných produktů, realizované ze stejných materiálů a na stejném výrobním zařízení, navíc realizované za nesoutěžní ceny, tedy obvykle za ceny s vyšší marží, než bývají ceny soutěžní, snadno přenést na kontrakty a trhy jiné, je tedy celkem logické, že takovým kontraktem musí být podmínky na vnitřním trhu EU (nevojenské trhy – „Law Enforcement“ i „Civil“) velmi negativně ovlivněny.

    A jak pak se nám jindy velmi „prosoutěžně aktivistický“ ÚOHS s námitkou proti postupu zadavatele vypořádal:

    Tak s automatickými zbraněmi se ÚOHS, resp. jeho předseda, velmi rychle vypořádal tak, že se jedná o zbraně zakázané, tedy zbraně kategorie A, v civilu je jejich užívání zakázáno a v bezpečnostních složkách se prý dle pana předsedy užívají jen hypoteticky, nebo jen okrajově (tisíce kusů prokazatelně provozovaných automatických zbraní ve vojenských standardech u bezpečnostních složek je patrně pod rozlišovaní schopností pana předsedy…) a dále se o námitkách, že stejné, či téměř stejné automatické zbraně jsou hromadně užívány i v nevojenských ozbrojených složkách, i stanovisky několika konkurenčních renomovaných výrobců, že u svých produktů nedělají rozdíly v provedení, vyjma volitelné specifikace, tedy pokud si zbraň daného katalogového čísla objednají ozbrojené síly, či bezpečnostní sbory, jde vždy o totožný výrobek, se již ÚOHS zabývat odmítl….

    S pistolemi to bylo poněkud těžší. Tam se proces zasekl, jelikož rozkladová komise už tak daleko zajít asi nechtěla… Ale obdobný postup se nakonec našel. CZUB svou pistoli CZ P 10 označila dodatkem NATO, a tvrdila, že se jedná o jiný výrobek, než civilní provedení pistole CZ P 10. Rozdíly se nakonec podařilo doložit, a to: mírně jiný úhel skluzavky hlavně, hliníkové botky zásobníků a poněkud delší závit po tlumič hluku výstřelu u verze pistole pro aplikaci tlumiče. Tyto odlišnosti pak VTÚVM Slavičín označil, za rozdíly zásadní (mj. organizace podřízená přímo zadavateli MO ČR)…

    Zda se jedná o podstatné konstrukční změny oproti nevojenským výrobkům, jak pro naplnění podmínky vyžaduje legislativa EU, si asi každý umí vyhodnotit sám…. Komické je, že MO ČR pořizuje dvě provedení pistole, a to CZ P 10 C a CZ P 10 F, kdy konstrukční rozdíly mezi verzí full a verzí Compact jsou podstatně větší, než se výrobci podařilo účelově „vypotit“ mezi údajně „civilní“ verzí CZ P 10 a „vojenskou“ verzí CZ P 10 NATO….

    Ale to by nestačilo, a ÚOHS měl dle rozkladové komise zadat znalecký posudek, který by posoudil, zda konstrukční rozdíly mezi „vojenskou“ pistolí CZ P 10 NATO, kterou mj. CZUB na svých stránkách nabízí všem ozbrojeným složkám, tedy i těm nevojenským… a „civilní“ pistolí CZ P 10 jsou skutečně zásadní ve smyslu evropské legislativy. ÚOHS se s tím vypořádal tak, že delší dobu nic nedělal, počkal a najednou zjistil, že pistole CZ P 10 NATO byla výrobcem podrobena dle civilního zákona o zbraních kategorizaci a zařazena do kategorie A, a pak už jen stačilo konstatovat, že se jedná o zbraň vojenskou, s údajně specifickými vlastnostmi, prostě vojenský materiál dle ZZVZ, a jelikož se jedná o zbraň zakázanou na civilních trzích, o trzích bezpečnostních složek, kde se běžně provozují zbraně dle civilní kategorizace zakázané, se ÚOHS raději vůbec nezmínil, nemůže k narušení hospodářské soutěže dojít….

    Závěrem jde pouze konstatovat, že kategorizace zbraní dle civilního zákona o zbraních (§ 3 a další zákona č. 119/2002 Sb.), který se mj. na zbraně ozbrojených sil a bezpečnostních sborů nevztahuje, je určena výhradně pro registraci zbraní dle tohoto zákona, proces kategorizace tedy vůbec nezahrnuje posuzování specifických vojenských vlastností, tedy skutečnosti, zda mezi „civilní“ a „vojenskou“ pistolí existují podstatné konstrukční rozdíly, jak vyžaduje legislativa EU….

    A jak bylo dosaženo, že samonabíjecí pistole CZ P 10 NATO byla zařazena do kategorie A, poměrně snadno, ačkoli jsou vojenské a civilní normy u ráže 9x19 velmi blízké a tyto zbraně se obvykle navrhují tak, aby současně splnily požadavky vojenských i civilních předpisů (Stanag 4090 pro 9x19 NATO, resp. C.I.P, popř. SAAMI pro 9 mm Luger) stačilo málo. CZUB u této pistole (že by záměrně…) vynechala ověření pro civilní užití, tedy pistole neměla příslušné zkušební značky dle C.I.P a ČÚZZS v Praze ji velmi ochotně zařadil do kategorie A, neboť takto bude zařazena každá samonabíjecí pistole neoznačená mezinárodně uznávanou civilní značkou….

    Pointa je v tom, že se jednalo o v průběhu správního řízení dodatečný, zjevně naprosto účelový a svým směrem zcela obrácený proces, neboť kategorizovat vojenskou zbraň pro potřeby civilního zákona, když do jeho režimu zařazena vůbec nebude, je proces zcela iracionální, pakliže jím ale nechci zmanipulovat reálný status zbraně, a z odborného hlediska prakticky nic neříkající kategorii A, která zde mj. vůbec nesouvisí s konstrukcí zbraně, vydávat za něco výjimečného a rozvinout tak právní konstrukci, že jde o zbraň vojenskou, vojenský materiál dle ZZVZ se specifickými vojenskými vlastnostmi, prostě zbraň na civilních trzích zakázanou, a jaké pak ovlivnění hospodářské soutěže na nevojenských trzích, že….

    Na ÚOHS sice prakticky nejsou odborně kompetentní úředníci, ale tady je již celkem jasný úmysl za každou cenu dosáhnout předem vytčeného cíle, kdy lukrativní armádní zakázku zachránila až zázračná proměna úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v úřad pro potírání hospodářské soutěže, ale samozřejmě pouze jen pro daný případ a možná ještě nějaké další V.I.P. zakázky….

    Vy hloupí kluci z Rakouska, SRN a dalších západních zemích, zbraně vyrobíte a otestuje s ohledem na všechny obvyklé mezinárodně uznávané normy a standardy (STANAG, C.I.P a SAAMI), s cílem maximálně odstranit obchodní bariéry, takže i samopaly a útočné pušky obvykle značíte na hlavních dílech i mezinárodně uznávanými civilními značkami C.I.P., aby nebylo pochybnosti o možnosti užívání i tohoto střeliva v nich…, v civilu koupený Clock je shodný s tím "policejním" i "vojenským" a může bezpečně používat střelivo všech uvedených norem... a vidíte, vyčůraní Češi a Moravané naopak přes tyto normy umí obchodní bariéry dodatečně a uměle vytvořit a s využitím velmi nestandardních výkladů s hospodářskou soutěží pěkně vyběhnout (prostě jiný kraj, jiný mrav…).

    ˇÚOHS, kompetentní a nezávislý úřad, ale jděte....
    Skrýt celý příspěvek

  • Zbrojir
    20:48 13.08.2020

    Tak s tímto názorem by patrně většina zadavatelů v ČR zásadně nesouhlasila. Odhlédnu-li od zveřejněných záležitostí s odposlechy pana předsedy Rafaje v kauze "mýtný systém", a ...
    Zobrazit celý příspěvek

    Tak s tímto názorem by patrně většina zadavatelů v ČR zásadně nesouhlasila. Odhlédnu-li od zveřejněných záležitostí s odposlechy pana předsedy Rafaje v kauze "mýtný systém", a zajištěnou nemalou částkou v hotovosti, tuším to byly 2 miliony Kč, s následným, poněkud nevěrohodným vysvětlením (na různým místech v obálkách, prý peníze na svatbu dcery)… ÚOHS se, zejména pod vedením současného předsedy Rafaje, stal zcela nepředvídatelným, v některých případech i velmi podivně rozhodujícím molochem, kdy mnohá jeho rozhodnutí jsou ve více ohledech zjevně nesprávná, postavená na pochybném výkladu a realitě zcela odporujících argumentech.

    Problém ÚOHS je rovněž skutečnost, že personál sice patrně vykazuje požadované právní vzdělání, nemá však často min. potřebou, či vůbec žádnou zadávací praxi a spory obvykle řeší s ignorancí zadávací praxe i s naprostou neznalostí odborných specifik dotčených komodit. V některých případech jde již hovořit o signálech, kdy rozhodnutí bylo patrně učiněno na objednávku.

    Skutečnost, že soudní spory ÚOHS vyhrává může souviset i s tím, že celé martyrium před ÚOHS, případně následně u soudů, může být několikaletá až mnohaletá záležitost a zadavatelé, či stěžovatelé ji mnohdy po vyhodnocení všech nákladů již v průběhu procesu vzdají a k soudům se tak dostává jen velmi omezený počet před úřadem řešených sporů.

    Pro státní i veřejnou správu a samozřejmě i pro soukromé subjekty je toto řízení spojeno s nemalými náklady, zejména pak na právní služby, které se u poněkud složitějších záležitostí, což je vzhledem k vysoké administrativní náročnosti prakticky každé nadlimitní veřejné zakázky, celkem běžný případ, pohybují v řádu statisíců až milionů Kč, a pro menší a ekonomicky slabší subjekty je to náklad neúnosný a neakceptovatelný.

    Využívaní rozkladu zadavateli je dnes zcela běžná záležitost a ze svého okolí vím, že při dostatečné zarputilosti se často podaří nesmyslná i nezákonná prvoinstanční rozhodnutí ÚOHS nakonec zvrátit, je to ovšem administrativně a někdy i finančně a zejména časově dost náročný proces (obvykle mnoho desítek stránek odborně i právně promyšleného a provázaného textu, s prostudováním mnoha materiálů o desítkách, či až stovkách stran), kdy ÚOHS při své činnosti běžně zneužívá správních lhůt (počítají se ve dnech kalendářních, nikoli ve dnech pracovních). Svá rozhodnutí tedy zasílá v pátek odpoledne, před víkendy, před svátky, doplnění vyžaduje v nejkratších zákonných lhůtách (tuším 5 dnů), nejlépe opět tak, že zahrnují i víkendy. V praxi tedy pracujete o víkendech, o svátcích, platíte specializované právní kanceláře a modlíte se, aby nějaké rozhodnutí ÚOHS, ještě hůře nějaká námitka, nepřišly před těsně Vánocemi, dokonce i v průběhu Vánoc, či např. v době letních dovolených (15, resp. 10 kalendářních dnů na vyjádření zadavatele, či rozklad, pokud to nestihnete, jistý neúspěch, a u zadavatelů v některých případech hrozí i pokuta, mj. nic, co by se už reálně nestalo).

    Takže asi takto vypadá vymáhání práva před tuzemským ÚOHS….

    Vzhledem k tématice AN proto dále přidám jeden konkrétní, nedávný případ takového velmi kontroverzního rozhodnutí ÚOHS.
    Skrýt celý příspěvek