KOMENTÁŘ: Kritizovat nekonzistentnost je laciné, armádu přes noc nepřebudujete

KOMENTÁŘ: Kritizovat nekonzistentnost je laciné, armádu přes noc nepřebudujete
T-72M4CZ / Maulincio, CC BY-SA 4.0 (Zvětšit)

Poslanci se vrátili k nelichotivému hodnocení armádních akvizic a nakládání s finančními prostředky na modernizaci od Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Byly posuzovány akvizice za období 2016 až 2018, během nichž Ministerstvo obrany (MO) za techniku vydalo přes čtyři miliardy korun, přičemž se to na provozuschopnosti příliš neprojevilo. Už dříve přitom, v reakci na hodnocení NKÚ, zazněly ve veřejném prostoru zkazky o nekonzistentnosti přístupu Ministerstva obrany (MO) ve věci modernizace T-72M4 CZ. 

Tyto tanky byly zmodernizovány v 90. letech minulého století a splňovaly tehdejší vojenské i technické požadavky a současně modernizace respektovala dané finanční možnosti. Zásadní je, že v té době se do modernizace významně zapojil domácí obranný průmysl včetně vědeckých kapacit. 

Je samozřejmě otázkou, jestli mělo smysl modernizovat techniku, která měla, s ohledem na svůj původ, být již tehdy vyřazena a nahrazena technikou západní. Bylo by to samozřejmě velice nákladné, ale tak tomu bude vždy. Je jenom otázkou času, kdy a jak tento radikální řez provedeme. Do té doby je nutno vyřešit, co s tankovým vojskem jako unikátní schopností, kterou netvoří jen 33 tanků, ale zejména vycvičený personál a související technické a duševní zázemí. 

Nemá smysl zabývat se otázkou malého počtu modernizovaných tanků T-72M4 a jejich bojovou hodnotou. Mnohem důležitější je zajistit provozuschopnost a alespoň základní soudobé bojové možnosti této techniky právě do doby pořízení tanků nových. Nebo můžeme ušetřit peníze daňových poplatníků za částečnou modernizaci a ukončit provoz T-72M4. Tím ale Armáda České republiky (AČR) ztratí jednu ze svých schopností, jejíž opětovné nabytí bude velice těžké a dlouhé.

Stejným způsobem bychom mohli kritizovat modernizaci protiletadlového raketového komplexu 2K12 KUB, která probíhala na počátku tohoto milénia. Také by šlo říci, že tyto prostředky mohly být vyřazeny, stejně jako ostatní technika pozemní protivzdušné obrany v té době, místo jejich modernizace. A byly bychom opět na stejném místě jako s tanky. 

Vzhledem k tomu, že akviziční proces nástupce KUBů je na začátku, a AČR nedisponuje jiným systémem protivzdušné obrany krátkého dosahu (SHORAD), zbyly pouze dvě možnosti: před dvaceti lety ušetřit peníze daňových poplatníku za „přeladění“ KUBů, ovšem opět za cenu ztráty důležité schopnosti bránit tento segment vzdušného prostoru anebo se smířit s kritikou odvolávající se na nekonzistentnost. 

Tento argument je také zmiňován v případě nerealizovaného nákupu malého dopravního letounu. Ani zde není vše černobílé. To potvrdil i ministr Lubomír Metnar: „Armáda nemá zkušenosti s tím, že by kupovala nějaký second hand. To byla první zkušenost a zakázka byla zrušena.“ Ten, kdo se pohybuje v oboru ví, že není složité koupit použitý letoun pro standardního komerčního zákazníka. Zákazník definuje základní požadavky, posoudí nabídnutý letoun a v případě spokojenosti se obchod realizuje. V opačném případě se hledá dál. Takto však nákup plánovaný nebyl. 

Ministerstvo obrany není standardní komerční zákazník. Musí se pohybovat v mezích zákona č. 134/2016, O zadávání veřejných zakázek. Ostatně prvotním důvodem pro hledání nástupce zastaralých dvou letounů Jak-40 a věkově, nikoli technicky, starého CL-601 tímto nevyzkoušeným způsobem bylo nepořízení modernějších letounů mnohem dříve. 

A to se netýká pouze letadel, tanků, radarů apod. Hledání příčin by bylo samozřejmě na několik článků. Sněmovní Výbor pro obranu na základě zjištění NKÚ vyzpovídal ministra obrany i náčelníka generálního štábu generála Aleše Opatu. Poslanec Pavel Růžička (ANO), který jednadvacet let u armády sloužil, kolegům připomněl, že aktuálně je vojenská technika v průměru dvacet let stará. Dodal přitom, že např. Pandury jsou již nová technika, byť jsou u útvarů jedenáctým rokem. Současně vyzval, aby MO při nákupech nové techniky garantovalo, že běžnou údržbu, servis a opravy zvolí s ohledem na potřeby AČR i s ohledem na finance.

K nápravě současného stavu, kdy by spíš než na bojišti mohlo mnoho typů naší vojenské techniky dělat radost návštěvníkům v muzeích, nestačí kouzelná hůlka. I kdybychom měli teď a tady neomezené finance k okamžitém nákupu veškeré techniky, armádu ze dne na den zrušit a vybudovat znovu prostě nejde. Proto se situace řeší postupně a někdy i prostřednictvím provizorií. Nemůžeme tyto cesty paušálně označovat nekonzistentním přístupem.

Richard Štecha je ředitel projektů ve společnosti Omnipol a.s, obdivovatel letecké, kosmické a pozemní techniky, nadšený vytrvalostní běžec a cyklista.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Klíčové modernizační projekty Armády ČR

Náčelník Generální štábu (GŠ) generálporučík Aleš Opata představil ambiciózní program modernizace ...

Pokračování modernizačních projektů AČR bude přínosem pro český průmysl

V posledních týdnech, v souvislosti s celosvětovou pandemií koronaviru, se začaly ...

Nová děla pro Armádu České republiky: Zuzana 2 vs. CAESAR

Ministerstvo obrany ČR (MO ČR), slovy ministra Lubomíra Metnara, i přes následky pandemie koronaviru ...

Houfnice CAESAR pro Armádu České republiky

Ministerstvo obrany České republiky (MO ČR) začne s francouzskou společností Nexter Systems ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • Zabahaz
    18:07 22.06.2020

    "Kritizovat nekonzistentnost je laciné, armádu přes noc nepřebudujete"
    To je pravda. Ale nekonzistentnost (lidově: každý pes jiná ves) je přímým důsledkem nekoncepčnosti. A chybějící dlouhodobá koncepce je tragédie. Dovolte mi prosím užít heslo, co mi bylo vtlučeno mými instruktory za mládí: vize bez akce je snění, ale akce bez vize je noční můra.

  • JP--
    17:09 22.06.2020

    To, že ministerstvo neumí, nechce, nebo nemůže koupit techniku a vybavení, to je pravda a o tomhle problému se ví, píše a časem pokud budou peníze se třeba vyřeší.
    Spíš co se mě nelíbí, je pořád organizace naší armády, což je věc čistě armádní. Roty a prapory jsou pořád na pseudo WP základě, přestože jsme 20 let v NATO a změnu moc nevidím. Prostě prapor naší armády postavený vedle praporu USARMY nebo Bundeswehru vypadá a je hodně hodně chudý příbuzný, o praporním úkolovém uskupení což je hroznej kočkopes nemá cenu mluvit.

    Navíc kolik je jich naše armáda schopná postavit nasadit a přiměřenou dobu zásobovat? reálně jeden, dva, víc určitě ne.

    Tohle je spíš k zamyšlení, protože nemá smysl jenom tupě nahrazovat techniku, když pak ten celek se nedá smysluplně nasadit a lepí se to ad hoc na každé nasazení apk se divíme, že amici v agánistánu koukaj jak blázni jak chcete provozovat pandury, když nemáte sebou vyprošťovák?

    Klidně jít cestou postavit jeden skutečně funkční mechanizovanej BTC, i na 6ti člených družstvech a zbytek armády zkoncentrovat na samostatný prapory (který budou mít +- strukturu se kterou může každý NATO velitel umět fungovat), ale prostě něco do dává smysl dnešní AČR mě smysl organizačně nedává.

    • Jirosi
      19:48 22.06.2020

      Pokud se nepletu tak požadovaný počet nových BVP odpovídá přechodu na NATO počty.

      • Migi
        21:19 22.06.2020

        Na týhle úrovni organizace nic jako NATO počty neexistuje.

    • Scotty
      20:38 22.06.2020

      Přechod na čtyřkovou sestavu je plánován v rámci přezbrojení na nové BVP, ale jak se to bude řešit u 4.BRN je jiná otázka. Možná by migi věděl víc.
      Máme dvě mechanizované brigády se kterými se zjevně počítá i do budoucna. Jaký by mělo smysl rozdělení na samostatné prapory?

      • Migi
        21:26 22.06.2020

        Zrovna pandury není to "úzký hrdlo láhve" - prostě se přerozdělí a už nebudou samostatné roty KBVP (nebo teď se teda zase používá KOT) u praporů, který mají jinak techniku jinou. Což jak logicky, tak logisticky dává větší smysl i bez změny org. struktury.
        Tím úzkým hrdlem se zcela nepřekvapivě stali jednak lidi - ono nejde jen o základní funkce, ty se vždycky nějak odnáborujou, ale specialisti a velitelé je potřeba si vychovat, navíc i za starý struktury jich byl nedostatek.
        Dalším takovým úzkým hrdlem je zázemí - ono postavit, nebo i třeba opravit nový barák je ve vojenském prostředí běh na hodně dlouhou trať i když ty peníze na to jsou.

        • Scotty
          22:12 22.06.2020

          Jen pro představu, už se v tom podnikají nějaké konkrétní kroky nebo je to pořád v rovině plánování?

          • Migi
            06:52 23.06.2020

            Co máš namysli? Konkrétní změna struktůry? Tady už je to rozběhnutý, někde už na nových tabulkách jedou, někde se to o rok pozdrželo. Ono se ukázalo (zcela překvapivě :) ), že tabulkový navýšení míst skokově sníží naplněnost jednotky jako celku, což zase má návaznost na nějaký NATO věci atd., takže se to mimojiné i pro to rozložilo do delšího časového úseku aby ten skok naplněnosti nebyl tak razantní....

          • Scotty
            08:17 23.06.2020

            Například jestli se už začalo s rekonstrukcí a přípravou posádek. Zkrátka ty věci které jsou administrativně/finančně nejnáročnější.
            Ještě k těm Pandurům. Jejich předání, předpokládám od 44 a 74 praporu, je stejně závislé na nákupu nových BVP pro 7.mb?
            Doufám že se armádě vyhnou razantní škrty v rozpočtu. V téhle situaci by to bylo zvlášť nepříjemné.

          • Migi
            15:21 23.06.2020

            S tím se začalo už před lety, jenže zrovna třeba nemovitka se plánuje v různých plánech třeba na 5 let dopředu, před tím, než začne vůbec realizace, takže to ještě potrvá. Takže ty projekty jsou v různý stavu rozpracování a navíc už se v tom asi začalo škrtat, tak uvidíme jak to dopadne...
            Přerozdělení pandurů, myslím, na nákup bvp pro 7.mb nemá žádnou závislost.
            To že se škrtá je jasný a ostatně asi i správný, já jen doufám že se bude opravdu škrtat jen to, co není nutně potřeba...

          • Scotty
            16:04 23.06.2020

            Tak na to aby jste dostaly Pandury od lmopr je nejdřív musí něco nahradit nebo ne? Stejně tak 44. prapor by měl asi dostat LOV od 74. praporu jako náhradu za Pandury. Nebo to že je nutné pro provedení těchto přesunů techniky přezbrojit 74.mpr chápu špatně? Jak se zařídí že technika převedená do 41. a 42.mpr nebude chybět u útvarů které ji provozují dnes? Myslel jsem že je to přímo navázané na přezbrojení 7.mb.
            Jak se bude vyvíjet rozpočet MO do budoucna nejlíp naznačí návrh rozpočtu na příští rok. Babiš se bije do prsou že počítají se stejnou částkou jakou plánovali před krizí, tak uvidíme....
            Mám pocit že chtějí podepsat klíčové zakázky co nejdřív, aby se nemohlo říct že MO stejně nedokáže peníze utratit a tedy je nepotřebuje.

          • Migi
            07:33 24.06.2020

            Tak vzhledem k tomu, že je skoro celá 7.brn v součastnosti defacto pěší/motorizovaná, tak si nemyslím že by je nutně muselo něco okamžitě nahradit. Ale je pravda že situaci u kluků na Moravě tak dopodrobna neznám...

            Tak je jasný že se na MO a v AČR nastoupil krizový management a snaží se z toho dostat co nejvíc. Zatím to vypadá, že se jim to až výjimky, docela daří...

  • Jura99
    09:24 22.06.2020

    Jedna paní ministrině čeká už 11 let po odchodu z funkce na rozsudek, jestli podpisem pod nákup CASA nespáchala zločin a jestli se posadí na pár let do basy. Tato nejistota, že podepisující osoba je jednou nohou v kriminále, nejspíš zavinila nicnepodepsání ministra Stropnického a v podstatě paralizuje a prodlužuje procesy výběru.
    S tím Finskem, nevím proč se tu porovnáváme zrovna s Finskem, které není členem NATO a má přímého zlého souseda, který se za 70let od posledního konfliktu moc nezměnil. Nebýt v NATO znamená mít braneckou vševojskovou armádu a řekl bych, že finská armáda je co do kvality techniky a počtů poměrně slabá na to, že není v NATO a sousedí s agresorem.

    • PetrTechnik
      11:51 22.06.2020

      Teď jste to trefil, finská armáda má už 100let stále stejného nepřítele a to se pak armáda snadno plánuje. Česká republika za tu dobu byla přítel / nepřítel , podle toho jak zrovna velký bratr nařídil. Pak je asi fakt lepší se na všechno .... :-)

      • Jirosi
        12:28 22.06.2020

        Tak svobodná CR má jednoho nepřítele už přes 75.let. To, že jsme byli značnou část té doby v jeho vlivu, neznamená, že nepřítelem nebyl.
        Stejně jako to, že jsme se ho zbavily neznamená, že nás opět nechce dostat pod svůj vliv!
        On i dnes posílá tanky prosazovat svou vůli, pokud je cíl v jeho dosahu. CR zatím v dosahu nemá, ale jednou opět může být. Zatím to jen zkouší jinými cestami.

      • Jura99
        14:21 22.06.2020

        U nás je snažší se orientovat podle toho, kdo je naším přítelem a kdo dokonce stál u zrodu republiky, bez ohledu na to, že jsme jej z naší strany 40let jako přítele nesměli oficiálně vnímat. Jsou to USA :-).

    • Geronimo
      19:36 22.06.2020

      To Finsko je super příklad, protože oni mají techniku od SSSR a Ruska a přesto jsou rivalové. Finské BVP se modernizuje......

      • Jirosi
        20:15 22.06.2020

        Finsko se rozhodlo v roce 2015 modernizovat (dodávky 2018-21), a počítá s nimi do 2030.
        ACR se rozhodla nemodernizovat a počítá s jejich ukončením jen o pár let dříve.

        Ono i to Finsku pak bude muset koupit nové stroje nejen za ty BVP, ale i za CV90.

        • Geronimo
          21:19 22.06.2020

          Toužil jsem po Pumě nebo druhém němčourovi....

  • PetrTechnik
    09:01 22.06.2020

    Zásadní rozdíl mezi finskou armádou a českou(československou) je ,že neprošla za posledních 100let několika evolucemi, které znamenaly kompletní přeměnu ,jak koncepční, tak ideologickou. Armáda 1. republiky , v té době byla hlavní ideologie republika, obranná koncepce založená na pevnostech, tanky a letadla se teprve vyvíjely. Okupace je pasé. Potom totální orientace na agresivní komunistickou doktrínu, šíření světové revoluce a ČSLA v pozici hodně drahé potravy pro děla NATO. Po roce 89, ve znamení divoké privatizace, zlodějin a nekoncepčnosti. Kdyby se spočítalo , kolik peněz se od roku 1920 do dneška utratilo zbytečně (zlodějiny úmyslně neberu v potaz), byla by to obrovitá částka, která přišla vniveč.

    • Danik
      23:36 22.06.2020

      Souhlasím.

  • Danik
    15:55 21.06.2020

    Jirosi

    Myslím, že tu moc lidí nepopírá, že při lepším vedení AČR (stabilní rozpočet, dlouhodobá vize, modernizace s delším časovým rámcem provozu, ochota politiků a veřejnosti, rozplánované modernizační projekty atd.) by naše armáda byla na úplně jiné úrovni.

    To co mě osobně zkrátka zajímá je jak je možné, že Finsko při tak "malém" rozpočtu dokáže udržovat tak velké ozbrojené síly, které jsou početnější než armády ostatních skandinávských zemí, které všechny vydávají na svoji obranu větší částky a to až dvojnásobně.

    Když pak trochu od toho severu odhlédnu, tak např. Řecké ozbrojené síly (zde zajímavost, že stejně jako Finsko používají RM-70 v počtu 116 ks) mají téměř identický rozpočet jako Dánsko cca. 113 mld. Kč. Už tu dlouze nebudu vypisovat jak se počty mají, stačí jen říci, že rozdíly v počtu vojáků jsou ve statisících a počty techniky ve stovkách či desítkách ve prospěch Řeků (třeba tanků Leopard 2A4/A6 mají Řekové víc jak 6 násobek a to nepočítám dalších dohromady 1000 tanků Leopard 1, M48 a M68).

    Portugalsko dává na obranu o něco méně než již zmiňované Finsko. Rozdíly v počtu vojáků jsou ve stotisících a počty techniky ve stovkách či desítkách ve prospěch Finska (tanků mají Finové více jak 5 násobek).

    Bylo tu psáno, že profesionální armáda je finančně výhodnější. Tyto data nám ukazují opak. I Puheloinen řekl, že aby Finsko mělo 40 000
    profesionálních vojáků tak by muselo svůj rozpočet zdvojnásobit.

    • Lukas
      16:18 21.06.2020

      Żeby to było takie proste?
      Panaceum nie istnieje
      Jaka jest główna "domena" Puolustusvoimat? - wojska lądowe (Maavoimat)
      A na czym opierają się fińskie wojska lądowe - na piechocie.
      Nie wojska pancerne, nie wojska zmechanizowane, tylko piechota...
      Piechotę można szybko i tanio wyszkolić, ale piechoty potrzeba dużo...
      Stąd Finlandii opłaca się armia poborowa... Taka specyfika państwa - położenia politycznego i geograficznego.

      Ile śmigłowców ma Finlandia?
      Ile okrętów podwodnych?
      Dlaczego nie maja wojsk aeromobilnych
      W ilu operacjach międzynarodowych brali udział w ostatnich 20 latach?

      Dlatego ciężko porównać armie Finlandii z armią Danii czy Czech.
      Rozwiązania które sprawdzają się w państwie A nie sprawdzą się w państwie B.

      • Danik
        17:46 21.06.2020

        Nevěřím, že je to tak jednoduché jen se dívám na čísla, která když jsem viděl poprvé tak mě překvapily. V tuzemském veřejném prostoru se totiž neustále opakuje (dá se říci, že jde o konsensus), že profesionální armáda nám ušetřila a že to vychází mnohem lépe. V tom případě panaceem nemusí být ani profesionální armáda že ne. Ano jejich hlavní doménou jsou pozemní síly, stejně jako u většiny armád světa. S tou pěchotou máte pravdu jen z části, ale souhlasím. Obávám se, že v případě většího vojenského konfliktu bude i profesionální armáda potřebovat hodně pěchoty. Vrtulníků mají pouze 27 a je bez ponorek což pro 5,5 milionový stát zas není úplně neobvyklé a jejich geografické pozici to tolik nepřekáží. Co se aeromobilních jednotek týče nejsou jediní, kteří dedikované aeromobilní útvary nemají. Vojenských operací (ať už s příspěvkem bojových jednotek nebo pozorovatelů) se zúčastnili/zúčastňují mnoha operací (od roku 1956 bylo nasazeno 43 000 vojáků, v poslední době např. Afghánistán, Kurdistán nebo Libanon). U těch zahraničních operací stojí za připomenutí, že nejsou v NATO. Za 20 let přesné číslo neznám, ale můžete to zkusit najít. Např. v roce 2003 měli nasazeno přes 1000 mužů což pro tak malou zemi není špatné. To že nemůžeme srovnávat různé armády myslím není pravda, avšak souhlasím, že řešení co někde fungují nemusí fungovat jinde.

    • Jirosi
      16:31 21.06.2020

      "To co mě osobně zkrátka zajímá je jak je možné, že Finsko při tak "malém" rozpočtu dokáže udržovat tak velké ozbrojené síly"
      "Ročně tam výcvikem prochází přes 25 000 mužů a jejich celkové zálohy mají 900 000 mužů"

      Vy si odpovídáte sám, krom věcí z prvního odstavce tu máte ještě kombinaci extra prostředků.
      VzS nemá nárok na odpovídající plat srovnatelný z profíkem, stejně tak nedostane výsluhu. To jsou další extra prostředky, jejichž kumulativní součet se po pár letech prostě projeví.
      Jistě má to svoje výhody v možnosti povolat ty vojáky opět do služby. Ale nic to nemění na tom, že se ty peníze odsávají hlavně z jejich kapes.

      • Jirosi
        16:36 21.06.2020

        *Ročně tedy mají ve službě 25 000 vojáků. ACR také není tvořena jen lidmi co slouží aktivně, v případě nouze by se první sáhlo po lidech co odešly. To taky bude slušné číslo, i když menší než ve Finsku(18+36(900/25)=54let).

        • Lukas
          16:42 21.06.2020

          Jeśli chcemy być dokładni to 25 tyś poborowych to Finowie mieli w 2015...
          W 2010 było 27 tyś poborowych, a w 2022 przewiduje tylko 22 tyś (taka demografia)

          Dodatkowo fińska armia czasu wojny to "tylko" 280tyś (wojska operacyjne + wojska terytorialne)

          W tym celu co roku dodatkowo 20-30 tyś rezerwistów ćwiczy...

          • Danik
            17:08 21.06.2020

            Samozřejmě je to rok od roku jiné (nemusí do toho zasahovat pouze demografie ale také kolik žen se dobrovolně přihlásí či kolik branců odmítne nastoupit nebo zvolí nevojenskou službu). Ty čísla jsou tedy jak píšete mezi 20-30 tisíc.

            Dohromady mají Finové nějakých 350 000 mužů, ale v rámci tabulkové struktury armády to skutečně odpovídá těm 280 000 (61 000 + 176 000).

          • Jirosi
            17:19 21.06.2020

            To číslo tu uvedl "danik".
            Pokud uvádíme u branecké armády cca 25 000/rok( 900 000 celkem).
            Není fér napsat, že profesionální armáda má jen 26 000 mužů.
            Není to fér. I ta profesionální armáda produkuje jistý počet lidí co už nejsou ve službě, ale prošly výcvikem.

          • Danik
            18:02 21.06.2020

            Jirosi

            Jedním z častých argumentů u profesionální armády je, že schopnosti se rychle ztrácí a tak je potřeba je obnovovat. Jestli to je nebo není fér nebude zajímat útočící armádu proti které budeme moct rychle postavit x profesionálů nebo y vycvičených branců. V kolika tak profíci v průměru běžně odcházejí 30? 40?. Což znamená, že někteří z nich už mají ty nejlepší roky za sebou, avšak někteří odejdou třeba 25 30 a potom ano mají výcvik a zkušenosti. Zde však opakuji otázku, jsou pro tyto lidi připraveny útvary, výstroj a výzbroj, velící struktury, technika, zázemí atd.?

          • Jirosi
            19:17 21.06.2020

            Jistě to je dobrá připomínka.
            Ale to pak navazuje na tu racionalizaci toho čísla z 900k na 280k.
            Ono zase i CR má mobilizační sklady techniky. Měla by k tomu mít i připravené struktury.

        • Danik
          17:10 21.06.2020

          Jsou plány kam tyto osoby umístit a bude potřeba vyhlášení všeobecné mobilizace, aby se po nich mohlo sáhnout?

      • Danik
        16:59 21.06.2020

        "To co mě osobně zkrátka zajímá je jak je možné, že Finsko při tak "malém" rozpočtu dokáže udržovat tak velké ozbrojené síly"

        Toto byla řečnická otázka

        To, že branecká armáda bude mít více mužů než profesionální je logické. Já ale nemyslím jen počty mužů, že ano. Co se platů týče, nevím proč mi to sem vypisujete, když jsem to sám psal v dřívějším příspěvku.

        "Ale nic to nemění na tom, že se ty peníze odsávají hlavně z jejich kapes."
        Specifikujte.

        • Jirosi
          17:14 21.06.2020

          "Vy si odpovídáte sám..."

          Práci vojáka může vykonávat branec v přidělené službě za určené minimum, nebo profesionální voják za odpovídající plat+výsluhy.
          Ten rozdíl je pak to co vezmete tomu branci, a můžete použít na investice do techniky.

          • Danik
            17:52 21.06.2020

            Ano takto to funguje. Nějak nevím proč mi tady pořád toto píšete. Zatímco já si sám odpovídám, vy si tu povídáte sám se sebou mi přijde.

          • Danik
            17:53 21.06.2020

            Pardon přehlédl jsem, že jde o vysvětlení.

          • Jirosi
            19:24 21.06.2020

            V pohodě a dík za diskuzi.

          • Danik
            22:18 22.06.2020

            Také děkuji.

        • flanker.jirka
          22:26 21.06.2020

          Danik, Jirosi
          Každé řešení má své přednosti. Tak jako tak, v případě nouze branci budou potřeba. Dokážu si představit kombinovanou armádu, kde na úplně nejnižší úrovni budou profíci například pouze velitelé družstev. A pak většina funkcí specialistů, například PVO, letectvo, IT a spojovací oblasti.
          Oproti tomu střelce, kulometčíky, řidiče, logistické nejnižší funkce, nabíječe, a tak podobně zmáknou branci.

          K otázce proč je armáda na bázi branců levnější v poměru počtu provozované techniky se zkuste podívat kolik techniky jsme používali v roce 1999 a za kolik. Prakticky všeho bylo více, nadzvukových stíhaček, stíhací bombardery, bitevníky, cvičné stroje. PVO měla ještě útvary po bývalé PVOS, tanků jsme provozovali přes 500. Dělostřelctvo bylo také početnější, včetně tažených houfnic a raketometů, kolik ženijní techniky, nemluvě, že bylo více dislokací a objektů.
          Jsou tu další, na první pohled, neviditelné náklady po vzniku profesionální armády, které dříve byly nižší, když tu byli branci, tak v kasárnách neuklízely civilní firmy, nevařily cateringové firmy, které se na armádu přisály jako pijavice, ale vojáci s OZ, outsourcing byl naprosto minimální a právě hodně outsourcingu v českém podání byl a nejspíše bude tunel pro peníze vybraných firem.
          Prakticky na všech typech dopravní techniky si byli schopni VZS udělat TÚ sami, bez nutnosti zadávat výměnu oleje na autě firmě.
          A systém je natolik pokřiven, že slovo velitel znamená být nesvéprávný člověk v možnosti pořízení byť jen spotřebního materiálu.

          • Scotty
            23:16 21.06.2020

            Ovšem všechna ta technika dožívala už v té době. Takže by branci museli fingovat s technikou s velice spornou bojovou hodnotou nebo by se musely nakupovat drahé systémy ve velkém počtu. Na to by ani 2% HDP nestačila.
            Jak to popsal Lukas. Finská armáda dávaná tu za příklad je většinově složená s levných pěchotních útvarů.
            U nás byla polistopadová branecká armáda levná a s množstvím techniky jen proto že používala techniku a část výstroje ještě z doby ČSLA. Kdy naopak byly výdaje na obranu extrémní.
            Takže pokud to chápu správně nejsou potřeba bojeschopní vojáci, ale otroci kteří budou zajišťovat chod armády aby se jako ušetřilo. Protože bráno do krajnosti přesně to povinná ZVS je. Otroci možná jsou levnější, ale stěží efektivnější lidé co práci vykonávají dobrovolně.

          • Jirosi
            23:44 21.06.2020

            "K otázce proč je armáda na bázi branců levnější v poměru počtu provozované techniky se zkuste podívat kolik techniky jsme používali v roce 1999 a za kolik."

            Armáda branců je levnější stačí škrtnou platy vojáku, nákupy techniky, munici,
            náklady údržbu nahradit kanibalizací, a aby to pak nevycházelo levněji...
            Co na tom, že za dalších 10-20.let to bude vypadat jako ACR(muzeum).¨
            Protože, i ta technika na kanibalizaci vám jednou dojde, stejně jako jednou budete muset koupit novou co si sami neopraví, a k jejímu dobrému zvládnutí budou potřebovat delší výcvik.

            Zkuste si spočítat jen náklady na investice na obnovení těch počtů techniky.
            1993-9 2,25%HDP, 2000-9 1,958%HDP, 2010-2019 1,19%HDP
            Pro představu pokud by armáda dostala v roce 2019 průměr levné armády z 90.let bylo by to 125 mld. oproti reálným 66,7 mld. (+58,3). To by se to nakupovalo... Třeba 41 ks H1, limit dle smlouvy pro bojové vrtulníky je 50 ks.

        • Danik
          22:15 22.06.2020

          Také děkuji.

    • semtam
      08:30 22.06.2020

      Danik

      Souhlasím s Vámi.
      AČR šla cestou plné profesionalizace hlavně z důvodů politických. Česká veřejnost v té době nebyla povinné vojenské službě moc nakloněna a profesionální armáda se i díky politikům prezentovala jako ta, co zruší VZS, bude prý levnější a celkově efektivnější. Jediné, co je na tom pravdy je zrušení VZS.
      Můj osobní názor je ten, že jsme měli jít cestou "poloprofesionální" armády. To znamená povinnou VZS nerušit, ale nepokračovat v jejím plošném charakteru, ale branci by se vybírali na základě motivace. Podobně to mají např. ve Švédsku či nově v Litvě.

      Profesionální armáda, pokud je zavedena v menším státě, který není zrovna bokem mimo geopolitického dění moc výhod nepřináší.
      Vlastně má jen jednu výhodu a tou je nasazení profesionálů v zahraničních misích. Ovšem vzhledem k poměrně nízkém počtu našich vojáků v zahraničních misích, by stejně kvalifikované profesionály dokázala vyslat jak armáda branecká, tak poloprofesionální.

      • Jirosi
        09:55 22.06.2020

        Včlánku se řeší uvedení do provozu T-72M4CZ za 1,8 mld.Kč / 30 ks, pokud by tu byla branecká armáda řekněme z 300 ks, stálo by to 18 mld. kč. To je skoro 25-30% rozpočtu dnešního MO.

        • satai
          10:05 22.06.2020

          Ale zase by tech 18 miliard udelalo z kluku chlapy. Nejak.

    • Migi
      21:37 22.06.2020

      Možná je na čase si přiznat, že to to není typem armády, ale prostě způsobem fungování jednotlivých států jako celku. Vsadím se, že kdyby jsme měli braneckou armádu my, tak kromě toho, že by jsme na ni nic neušetřili, tak zlodějin a rozkrádaček by přibylo, za to jakákoliv bojeschopnost (ať už je teď jakákoliv) by šla do kopru.

      BTW moc nechápu tu fascinaci braneckým systémem - osobně znám jediný stát který skutečně dokázal, že mu to funguje a takovou společnost, jako v Izraeli tu prostě nevybudujeme ani za 100 let. Na druhé straně jsou jasné zkušenosti, kdy větší a v podstatě i lépe vybavená branecká armáda v konfliktu s profi armádou shořela jak papír (na první dobrou třeba Falklandy). Ono to prostě není vždy o nějakých tabulkových počtech....

      • Danik
        23:31 22.06.2020

        Možná je na čase si připustit možnost, že vše má své klady a zápory. Psal jsem ve svém původním příspěvku, že se stále více přikláním na stranu profesionální armády v případě ČR, právě z těch a dalších důvodů, které uvádíte v prvním odstavci. Zde je otázka jak velká katastrofa by to byla a jak dlouho by trvala náprava (pokud by vůbec byla možná).

        Čí fascinaci, mojí? Co mě fascinuje je arogance. Izrael není jediný stát kde v obranné politice státu figurují branci a funguje (Izrael je poloprofesionální pokud se nepletu). Od začátku píši primárně o tom jak branecká armáda Finska má v porovnání se svými skandinávskými sousedy slušné počty techniky za menší peníze (a v porovnatelné kvalitě), tečka. To, že mě zajímá i jiný systém než plně profesionalizovaná armáda (společně s jistou sympatií k severským zemím) ještě neznamená, že přehlížím všechny mínusy braneckého systému či si snad myslím, že je superiorní a měli by jsme ho hned teď zavést...

        • Jirosi
          23:50 22.06.2020

          Ono dost záleží co si děláte u těch počtů doma a co kupujete.
          Třeba to Švédsko si hýčká Saab a jeho Gripen, ale taky jich museli nakoupit skoro 4x více než ti Finové a to už prostě díru do rozpočtu udělá.

          To, že by pro počty branecké armády mělo smysl udržovat vlastní obraný průmysl by bylo jedno z velkých pozitiv branecké armády. Ale za jakou cenu v nákladech, a to i těch nepřímých.

          • Danik
            01:24 25.06.2020

            Dobrá poznámka, třeba Finové si zase hýčkají Patrii a nyní Protolab. Dále pak mají Valmet/Sako.

        • Migi
          07:02 23.06.2020

          Myslím že tady jste asi zbytečně vztahovačný. Já to myslel spíš obecně protože těch lidí kteří si myslí, že branecká armáda bude vyřeší naše problémy s obranou je docela dost (i tady).

          A Izrael beru jako jediný stát, který skutečně potvrdil že jejich branecký (nebo částečně branecký) systém funguje. Tím potvrzením beru, že prošel nějakém ostrým nasazením a uspěl. Nenapadá mě jiný příklad, ale klidně se nechám doplnit, jestli Vás něco napadne.

          • Danik
            01:22 25.06.2020

            Omlouvám se pokud to tak vyznělo, pouze jsem chtěl ujasnit svou pozici.

            Pokud budeme brát jako ostré nasazení i zahraniční operace (reálně jsou) tak i branecké systémy (FDF) se osvědčily stejně jako ty profesionální (AČR). V 20. století by se dalo najít dost případů.

  • tryskac
    12:55 21.06.2020

    Všade sa udáva, že modernizácia T72M4 je jedna z najpodarenejsich modernizácii tanku T72. Vedel by niekto (aspon približne) rozpísať po položkách, koľko jednotlivé bloky modernizácie stali? Lebo motor+powerpack iste dodali potrebný výkon a možnosť rýchleho pohybu dozadu, ale za cenu kompletnej prestavby zadnej časti tanku, odhadujem, že práve táto časť modernizácie bola najdrahšia. Potom už neostali peniaze na výmenu kanonu a zlepšenie možnosti palby za pohybu.

    • satai
      13:29 21.06.2020

      Za co bys kanón měnil, že jsem tak smělý?

    • Jirosi
      15:58 21.06.2020

      Vyměnilo se více než 90% dílů, tzn. jednalo se v podstatě o novovýrobu.

    • tryskac
      21:45 21.06.2020

      Mal som samozrejme na mysli kanon 2a42ms, keď je dobrý tu...
      https://www.valka.cz/PT-91M-Pe...
      Neviem v akom stave boli, sú kanony na českých T72, ale na Slovenských sú v zlom stave.
      Inak v článkoch sa píše, že v porovnaní, ktoré robili Malajci, vyšiel PT 91M lepšie ako T90(Rus) a T84 (Ukr).

  • palo satko
    08:10 21.06.2020
    • (10)

    Armady česka aj slovenska su obetami našej politickej kultury, presnejšie nekultury až zhovadilosti. Politici maju jediny zaujem volby vyhrat a u moci sa udržat a tak korumpuju voliča a osieraju vladu a je šumafuk kto vladne. Kedže mame štvorročny cyklus nie je možne nič dotiahnut nielen že do uspešneho konca, ale je problem vôbec vyriešit objednavku.
    Nazornym prikladom je dnešna slovenska situacia. Obrnaky nebudu a nebyt zaplatenych penazi za tryskače a že dodavatelom su USA, tak by naša vlada nakup F-16 populisticky zatrhla a peniaze naslubovala na riešenie Korony.
    Podla mna treba Obranu nejakym ustavnym mechanizmom oddelit od aktualnej politiky, uzakonit automaticku tvorbu armadneho rozpočtu a zbrojne programy plne zverit do ruk ozbrojenym silam

    • Takeda
      09:49 21.06.2020

      Politici plní politickou objednávku voličů. Takže je to zhovadilostí voličů, když už někoho.

      Jestli by něco dávalo smysl, tak ústavně určit rozpočet na obranu jako průměr 2% HDP za posledních 20 let (možná připočíst inflaci), aby šlo predikovat kolik obrana v reálu dostane. A s timhle pevnym výhledem by pak už bylo lze něco rozumně plánovat.

      Sem rozhodně proti tomu, aby se část peněz z rozpočtu dala vojákům jen tak bez civilní kontroly jak mi připadá, že navrhujete...

      • palo satko
        10:04 21.06.2020

        Ozbrojene sily maju zbrane, vycvik, povinnost a tušim aj prisahaju, že budu branit krajinu. Akou vybavou disponuje civil? Dve ruky, rychla huba a vzdelanie zo sociologie? Čo je to civilna kontrola, napriklad pri kupe PVO? Môžete mi napisat, čo by mala kontrolovat?

        • satai
          10:48 21.06.2020

          Čemu nerozumíš na "civilní kontrola armády"? Vzdělání v sociologii se posmíváš, ale sám jsi nejen v tom idiot.

      • flanker.jirka
        11:30 21.06.2020

        Pokud se bavit o ústavním vymezení obrany, tak ve smyslu mít dlouhodobější cíle a období a nevztahovat to k tomu, že jde o silový resort, přes který se tu 30 let perou peníze ve velkém. Politická, tj. civilní kontrola tam musí být vždy.
        Dovolil bych si polemizovat s tím, že politici plní politickou objednávku voličů. Tak tomu není, primárně si politické strany vytváří své programy se kterými chtějí uspět a ostatním je nabízet. Pokud by měli politici plnit poptávku voličů, tak bychom museli být ve Švýcarsku, kde není problém mimo řádné termíny voleb vyvolat referenda. U nás se voličům namaže med kolem pusy a po volbách si 4 roky dělají co chtějí a to není objednávka voličů.
        Prakticky všechny parlamentní politické strany v ČR plní přání skupin lidí schovaných za loutkami z parlamentu, jen občas se stává, že loutky vystoupí do popředí, například Babiš. U některých politiků je vidět, že plní více zájmy cizích států než ČR, ať už je to Rusko, Čína, USA, Izrael nebo Německo.

        Rozhodně nesouhlasím s rozpočty na bázi několika procent HDP. Armáda má mít stabilizovaný rozpočet stanovený podle velikosti jednotek, počtu techniky a vše spojením s tímto provozem a investicemi, aby v případě ekonomických výkyvů nedocházelo k zneschopnění armády, protože 2% HDP nebudou stačit. V privátní sféře si také podniky nedávají investice v procentech obratu, ale v částkách, které k rozvoji a provozu reálně potřebují. 2% HDP je typický příklad politické hlouposti, upsali se k nim v roce 1998 a všechny strany, které souhlasí se členstvím v NATO to celou dobu vědomě porušují.
        Níže Danik pěkně popsal co vše dokáží za podobnou sumu peněž uživit Finové.

        • palo satko
          12:23 21.06.2020

          myslim, že aj podla čskej ustavy je prezident hlavnym velitelom ozbrojenych sil. Prezident je voleny priamo občamni na vyššiu legitimitu než premier, alebo minister. Ked dame nabok to, že aktualny česky rezident vyvolava polemiku a našim prezidentom je vojensky amater, tak je podla mna prezident možne zodpovednost za "civilnu kontrolu" plne delegovat na svoju vojensku kancelariu, ktora by bola sučastou prezidentskeho aparatu. Bolo by na uvaženi prezidenta koho si po "opekačke" vypočuti v senate do vedenia dosadi. Vyhodou by bolo, že by si mohol vybrat medzi byvalymi aktivnymi vojakmi alebo bespečnostnymi expertami, bez stranickych limitov. Iste by takyto civilny kontrolor pri prezidentovi, mal väčšiu oporu v demokratickych zvyklostiach, než minister obrany, ktoremu je rezort venovany ako pašalik a je delegovany po politickych handrkovačkach vitazov volieb.

          • satai
            12:52 21.06.2020

            Další ústavní kutil.

          • Scotty
            12:57 21.06.2020

            Vojenská kancelář prezidenta republiky nemůže vykonávat civilní kontrolu už z toho důvodu že v čele stojí voják. Navíc funkce prezidenta jako vrchního velitele je silně formální a na vojenské záležitosti má nulový vliv.

          • palo satko
            13:57 21.06.2020

            Scotty, bavime sa sefovi kontroly a nie šefovi kancelarie.

          • Scotty
            14:03 21.06.2020

            palo satko
            "Šéf" civilní kontroly armády je ministr obrany. Proč vymýšlet znovu kolo?

          • satai
            14:27 21.06.2020

            Protoze ustavni kutilstvi. Houby tomu rozumi, ale chce to redesignovat.

          • palo satko
            15:14 21.06.2020

            Scotty, ved to píšem na začiatku. Aby sa odstranilo budovanie armady z ministerstvom obrany a prešlo na prešlo plne na samotne ozbrojene sily. tym uradnikom v prezidentskej kancelarie sa rieši len kontrola procesu vyzbrojovania. Jednoducho aby tento zložity a korupciou ohrozeny proces nebol v rukach hochštaplerov, ktori akurat vyhrali volby. napriklad u nas SNS a u vas možno nabuce Okamuru.

          • satai
            15:36 21.06.2020

            Proces vyzbrojování je jenom jedna věc. Kontrola armády je daleko složitější a má víc aspektů...

          • Scotty
            15:40 21.06.2020

            palo satko
            Takže by byl v rukách koho? Nikým nevoleného úředníka? Nebo samotných vojáků? Kde je potom ta civilní kontrola.

          • palo satko
            20:18 21.06.2020

            Scotty nakup v rukach vojakov a kontrola nakupu v rukach prezidentskeho uradnika.

          • Scotty
            21:00 21.06.2020

            palo satko
            Takže bez jakékoli veřejné kontroly.

          • palo satko
            08:49 22.06.2020

            Scotty a čo ste za tych temer tridsat rokov v Česku "verejne ukontrolovali"? ja som za odbornu kontrolu a osobnu zodpovednost a halvne za dlhy pobyt vo funkcii a nie za to že každy kto ma dve dierky v nose a jedno v zadku a zhodol pobluznenia ho ludia zvolia do parlamentu ma regulovat nakup vyzboje. Vieš si predstavit, že by Vaše ministerstvo obrany ovladli komunisti? Nie? a Čo im v tom zabrani, ked sa tak dohodnu po buducich volbach sa Burešom a Okamurom?

          • Scotty
            09:44 22.06.2020

            palo satko
            Posadí se tam ten kdo bude nominován jako ministr za vlání stranu. Kdo to bude můžou částečně rozhodovat voliči. Rozhodně je to lepší než kdyby tam seděl voják nebo nikým nekontrolovaný úředník.

  • SofF
    18:18 20.06.2020

    armádu sice přes noc ani do roka nepřebudujeme, ale pro efektivní výstavbu je třeba znát zdroje minulých chyb které vedly k danému stavu a i ukázat na největší viníky - byť se jistě budou intenzivně této negativní publicitě bránit.

    P.S: bude článek k situaci v Asii? Zdá se že se tam něco děje co smrdí válkou - od střetu ČLR-Indie, přes Taiwan a náhlý návrat KLDR k izolaci.
    Ta technika co se má k tibetské hranici přesouvat vypadá na přípravu k vážnému střetu.

  • Danik
    15:02 20.06.2020

    Ještě k diskuzi níže

    https://barentsobserver.com/en...

    • technik
      16:36 20.06.2020

      Naprosto s ním souhlasím.

    • flanker.jirka
      16:57 20.06.2020

      Možná jim poslouží AČR jako ten správný příklad toho co nedělat, jako jsme posloužili polákům, když začali s profesionalizací.

    • Lukas
      17:41 20.06.2020

      Warto pamiętać że poborowi z Finlandii CHCĄ służyć w armii.
      Społeczeństwo SZANUJE żołnierzy i ich służbę...

      Armia poborowa jest dobra - jeśli poborowi służą bo "chcą służyć" - a nie "bo muszą".

      Armia zawodowa vs poborowa to problem nie tylko finansów i bezpieczeństwa, ale i społeczny.

      • flanker.jirka
        18:39 20.06.2020

        To je svatá pravda, armáda se musí stát prostředím, kam se lidé nesmí bát přijít. Bohužel, v AČR stále přežívají zbytky Rakousko-Uherského pohledu na fungování armády spojeného se zbytečnými věcmi na kterých se dokážou seberealizovat duševně slabší jedinci. Doba VZS v AČR je spojená s nesmylným držením lidí v kasárnách po pracovní době bez možnosti vidět rodinu. To jsou všechno přežitky, pokud se branec může zapsat v blízkosti svého bydliště a při běžném výcviku pak dojíždí jako do práce každý den. Tak je to jiné, není vytržen a uzavřen jako v kriminále, to byl zásadní problěm VZS v AČR, že se služba podobala kriminálu.
        Dnes je AČR očištěna od většiny excesů, důstojnický a praporčický sbor je kvalitně připravován tak, že vedení branců by bylo úplně o něčem jiném. Jen se toho nebát.

        • technik
          23:24 20.06.2020

          Víš ono jsou branci a branci. To že jsou zavření jak v kriminále má něco do sebe. To je to, co dělá z chlapců muže. Právě v tomto období se učíte navazovat přátelství, stát jeden za druhým, nebo se někoho zastat. Osobně na tohle období vojny velice rád vzpomínám a to jsem sloužil u bigošů, takže klasická mazarna. Naučilo mě to pokory, poznal jsem super kluky a zažil spoustu srandy třeba ikdyz jsem prosil vypínač zda ho můžu po večerce vypnout :)). Když tato doba skončila už jako VZP jsem vnímal velký pokles kvality VZS, to mamánkovství z nich jinak nedostanete než že po pracovní době zůstanou pěkně s ostatními. Jinak o kvalitě přípravy bych polemizoval, tenkrát ZVS ukončily 4 výcvikové období BOS rot ty dnešní profici vůbec neznají, kdyz se dostanou na BOS čet můžou si gratulovat. Ano střelecká, zdravotní, topografická je dnes někde jinde ale to neznamená že tenkrát byli nekvalitně připraveni.

          • Scotty
            00:07 21.06.2020
          • flanker.jirka
            11:36 21.06.2020

            jenomže ta "mazárna" jak píšete pramenila z toho jak neefektivní byla služba v systému armády, který tu byl. Disciplínu a respekt si má nadřízený sjednávat trochu jinak, než mazáctvím a buzerací.
            Měl jsem na mysli systém přípravy jednotlivců, větší cvičení samozřejmě hodně chybí.

      • Danik
        15:16 21.06.2020

        Lukas

        Naprosto souhlasím, díky historii je ve Finsku jiný pohled většinové společnosti na svoji obranu, ozbrojené síly a službu v armádě. Tamější občanská společnost si svých vojáků váží a VZS vnímají pozitivně. I toto se pak odráží v tom, že branci se službě nevyhýbají (část se třeba i těší).

        • Danik
          15:17 21.06.2020

          Ještě dodám že u nás (a asi i u vás) je pohled na VZS značně zdeformován předchozím režimem.

          • Lukas
            16:49 21.06.2020

            Dokładnie - dlatego o tym wspominam...

            Moim zdaniem "stary model" - nie ma sensu...
            Trzeba szukać nowych rozwiązań - adekwatnych do możliwości gospodarczych, demograficznych, oraz polityczno społecznych...

            W PL powstaje WOT między innymi dlatego że politycy boją się przywrócić ZSW (VZS) a wiedzą że nie stać nas na więcej żołnierzy...

            Inna sprawa to pomysł był dobry - ale wykonanie jest... kiepskie...

          • Danik
            18:22 21.06.2020

            Pro nás je to "starý model" který u nás už zřejmě nebude, avšak Finové zdá se ho opouštět v nejbližší době nechtějí. Ve Finsku to funguje a dle mého skromného názoru je na jejich armádě co obdivovat což při pohledu na AČR bohužel nemůžu říci... Obě naše vlády se snaží zvýšit počty vojáků takovými "hybridy" jako WOT nebo AZ. Prostě problémem je, že stát naší velikosti si nemůže dovolit větší profesionální armádu (ekonomicky ta branecká zdá se vychází lépe a když je to správně provedeno tak by se našly i pozitivní sociální efekty).

          • Tesil
            23:10 21.06.2020

            Vojenská služba je zavedena v různých formách po celém světě.To ovšem obnáší jisté nepohodlí,omezení atd.na rozdíl od bušení do klávesnice.
            Ano jsou i státy kde službou v armádě občané projevují vlastenectví.
            Finsko je toho určitě dobrý příklad.

    • semtam
      19:55 20.06.2020

      Danik

      Ari Puheloinen má svatou pravdu.
      Finská armáda je dle mého soudu jednou z nejefektivnější armád co do složení výzbroje a skladby organizace až po akvizice.
      Finskou armádu obdivuji a líbí se mi její tah na bránu.

      • Arthur
        22:25 20.06.2020

        Tak tak, Fíni sa nebáli a nehanbili ani v DOBRˇˇÝČH ČASOCH efektívne zmodernizovať 94ks BVP-2 do podoby BVP-2MD za cca 4% ceny nových BVP, ktoré chcete v čase jednej z najväčších kríz COVID-19 akvizovať.

        Netreba sa potom čudovaˇť, že dokážu efektívne hospodáriť a vynakladať finančné prostriedky svojich daňových poplatníkov nielen v rezorte obrany a hlavne pre Fínske ozbrojené sily ako celok a nie len pre ich jednu spôsobilosť na úkor ostatných.

        P.S. keď vidím ako sa na MO SR feat. MF SR boria so splátkami na akvizíciu 14ks F-16 malo by to byť pre niekoho mementom.

        • Jirosi
          09:47 21.06.2020

          Napíšu to ještě jednou pro méně chápavé.
          Finsko nové BVP koupily už v roce 2002(CV90).BVP modernizují jen z toho důvodu, že nové BVP(V90) chtějí dojet do konce životnosti přitom tu modernizaci plánují používat do roku 2030 a poté nahradit novým BVP.
          I dnes vybrané BVP v CR bude u jednotek po roce 2025.

          • Lukas
            11:54 21.06.2020

            To nie takie proste...
            Dla Finlandii klasyczne siły zmechanizowane nie są priorytetem - gros sił to piechota zmotoryzowana (na transporterach i wszędołazach)

            Z dostępnych informacji wynika że
            posiadane CV9030 i Leopardy 2A4 są w Karjalan prikaati i one mają tworzyć 3 "mechanizowane grupy bojowej " - w każdej kompania czołgów i 2 kompanie CV90.
            BMP-2 i Leopardy 2A6 to Panssariprikaati - ta brygada wystawia 2 pancerne batalionowe grupy bojowe - w każdej dwie kompanie czołgów i dwie kompanie BVP. (oraz dwie batalionowe grupy bojowe tylko na MTLB-V)

            Razem to tylko ok. 15 tyś żołnierzy z 300 tyś armii

            W warunkach terenowych Finlandii bardzo dobrze sprawują się lekkie pojazdy - MTLB i BVP sąd nie sądzę by szybko pozbyli się pojazdów (o ile nie będzie problemu z częściami)

            Po prostu inne priorytety i inne oczekiwania.

          • Jirosi
            15:55 21.06.2020

            Lukas: To není můj názor, ale v tohle smyslu se vyjádřili sami Finové.
            Dodávky probíhají v letech 2018-2021, u nás by i při zvolení modernizace před rokem 2025 nedostala armáda nic.

          • Geronimo
            19:44 22.06.2020

            Docela dobrou službu jim udělaly sovětské BMP-2 :D proti velkému bratru....

  • cejkis
    09:14 20.06.2020

    Armáda, která stále vypisuje tendry na kotelníky s lopatou na házení uhlí jen proto, že společnosti typu Omnipol dojily tento rezort po desetiletí....

  • Yarda
    08:26 20.06.2020

    Koukám, že bylo úspěšně zametené pod koberec naprosté selhání naší armády v případu nedávného přistání seniora na ruzyňském letišti. Ti co by je to třeba zajímalo si ověřili, že se tam lze snadno dostat a další letadlo co by tam mířilo a narazilo do řídicí věže nebo odbavovací haly by mohlo být plné kanystrů s benzínem.
    Nemyslím, že by se muselo hned střílet, zasahující letadlo mělo toho zbloudilého (?) pilota navést na přistání na vhodnějším letišti.

    • Scotty
      09:10 20.06.2020

      To letadlo se, až do vstupu do řízeného prostoru letiště Ruzyně, pohybovalo v našem vzdušném prostoru naprosto legálně. Při vstupu do řízeného prostoru po přistání na dráze uplyne zhruba 10 minut. Za tu dobu stihnou z Čáslavi tak odstartovat a to za předpokladu že by hotovost startovala okamžitě. Nevím tady o jakém selhání je řeč.

      • Yarda
        13:26 20.06.2020

        Takže všechno bylo v pořádku a to že tam přistál někdo, kdo tam neměl co dělat je taky v pořádku? V tom případě je ten pořádek nějak nepořádný a mělo by se s tím něco dělat.
        Cituji z jiné diskuse:

        ...Uspořádáme v sobotu ve 12:00 slet letadel GA u prahu dráhy 06. Opečeme buřtíky, poklábosíme a zavzpomínáme na staré dobré časy, kde se dalo létat jak jsme chtěli. Bude předčítání z biografie Jana Kašpara.
        Snad to ÚCL pochopí, že každý dělá občas klukoviny. Při nejhorším nás Ing. Horák vytahá za ouška a postaví do kouta. Nebo nás nechá desetkrát přepsat zkouškové otázky PPL.
        P.S. Kytaru a zpěvník beru.

        • technik
          16:39 20.06.2020

          Jarine on někdo rozhoduje o nasazení pohotovostních letounu a ten někdo zná svoje povinnosti a letecké předpisy vic jak ty a ostatní chytrolíni. Takže asi vám nezbyde nic jiného než si tu kytaru a zpěvník vzít a jít do háje.

        • satai
          16:55 20.06.2020

          A to si představuješ, že za každé letadlo, co v ČR bez problémů poletí, pověsí armáda Gripena, kdyby se rozhodlo udělat něco nepředvídatelného?

          • Jirosi
            18:07 20.06.2020

            Možná čekal, že se vyhodí polovina velitelů PVO jako když ten kluk přistál na Rudém náměstí v Moskvě.

      • flanker.jirka
        17:03 20.06.2020

        Zvláštní, že se nikde nezmiňuje, že letadlo mělo nahlášený flight plan ze Stuttgartu do Rakouska a ne do Prahy :-D ale ono to asi bude přes Prahu kratší, že? :-D

        Na omluvu pilota, je to senior ve velmi pokročilém věku, možná ještě s návyky z HitlerJunge nebo Luftwaffe.
        Na druhou stranu, mít jeho zdravotní stav a smět lítat v jeho věku, super.

        • Scotty
          18:56 20.06.2020

          To byl ovšem problém Německého řízení ne našeho. Navíc nejspíš letěl bez sledování od řízení letů a let tohoto druhu můžou vletět do našeho vzdušného prostoru bez kontaktování naších řídících. Tedy opravdu začal problém až vlétnutím do řízeného prostoru letiště.

          • flanker.jirka
            11:43 21.06.2020

            Ano, existuje shengen i ve vzduchu, ale i při minimální inteligenci v srovnání s flight plan by to mělo být do očí bijící, že zakufroval.

            Krásná vizitka práce ostrahy českého vzudšného prostoru.

          • Scotty
            13:42 21.06.2020

            flanker.jirka
            Ze strany našich řídících nebyl jediný důvod to letadlo kontaktovat, ale je vizitka ostrahy vzdušného prostoru? To letadlo nehlásilo žádné potíže a až do narušení řízené zóny pražského letiště nebyl důvod mu věnovat pozornost.
            P.S.
            To že měl nehlášený letový plán jsem nikde nenašel.

      • Yarda
        08:40 22.06.2020

        Napadlo mne přirovnání: Přijdu domů, v mé posteli se válí bezdomovec. Ale ten bezdomovec dokud nevylomil dveře mého bytu nedělal nic nezákonného, tak není potřeba s tím nic dělat. Ani vyměnit si dveře za bezpečnostní, aby se to už nikdy nemohlo stát.

        • Scotty
          09:41 22.06.2020

          Pokud jste tomu bezdomovci dal volný přístup do vašeho bytu, tak si nemůžete stěžovat.

          • Yarda
            09:08 24.06.2020

            Chlapče. asi jsi nedočetl můj hypotetický příklad, že ten bezdomovec vylomil dveře. Ale když fedrpuše a šněrovačky generálů jsou důležitější než zajištění ochrany velkého mezinárodního letiště, tak se s tím asi fakt nedá nic dělat.
            Pro tvou informaci: Mám zkušenost s lítáním a co se může stát, když se plácám s érem někde, kde nesmím- zaplať Pán Bůh jen ze školení v aeroklubu.

          • Torong
            09:33 24.06.2020

            Jenže to co ty by jsi chtěl po letectví není bezpe"tnostní zámek - tím jsou pravidlá létání - ale to, aby za každým bezdomovce, který projde po chodníku kolem tvého baráku poslalo policejní výjezdovku, jestli náhodou nechce vylomit ty dveře.
            Žádná pravidla nejsou dokonalá a občas se něco posere. Pokud sis chtěl kopnout do armády, tak se ti to nepovedlo.

  • Americký brouk
    19:23 19.06.2020

    Polistopadové vlády měly na postupné přebudování armády dost času. Místo toho se spoléhalo na vstup do NATO, který všechny naše problémy vyřeší. Z blažené nevědomosti nás vytrhl ruský vpád na Ukrajinu a tehdy jsme pro změnu zjistili, že potřebujeme zmodernizovat všechny složky armády a nevíme, kde začít. Vlastně potřebujeme všechno a na to všechno nemáme peníze.

    Leda bychom všechny přesvědčili, že se na našich hranicích bude bojovat jen pěstmi, klacky a kameny, podobně jako mezi Indíí a Čínou.

    • Miroslav
      22:02 19.06.2020
      • (0)
      Oblíbený příspěvek

      Myslím, že si to popísal vcelku presne. AČR aj OSSR najviac ublížila myšlienka, že NATO je tu od toho, aby nás chránilo. To samozrejme nie je pravda. Kolektívna obrana je síce lacnejšia avšak nie natoľko, že ostatní nás budú chrániť a my sa budeme viezť. Diferenciácia práv a povinností v akomkoľvek spolku nevyhnutne vedie k rozpadu všeobecných noriem záväzkov. Ľudskou rečou povedané: ,,Nikto nebude za teba platiť tvoju časť výdavkov". A vlastne, ani sa nejak zvlášť neušetrilo lebo výdavky na obranu sú aj v súčasnosti v podstate rovnaké k pomeru k HDP ako boli pred profesionalizáciou.

      • Scotty
        22:19 19.06.2020

        S tím že se neušetřilo profesionalizací není tak docela pravda. Pokud by se dnes musela přezbrojovat mohutnější branecká armáda logicky by byly náklady mnohem větší. Nebo by se musela smířit z mnohem horší technikou. V devadesátých letech se branecká armáda vezla ještě na technice a zásobách předlistopadové armády. I tak jsme dávali v té době na obranu v procentech k HDP nejvíc, pak už to jen klesalo.

        • flanker.jirka
          22:50 19.06.2020

          To se veze i armáda profesionální 21 let vstupu do NATO :-) Země míře dochází ke konfliktům jasně ukazují, že sama profesionální armáda nezmůže nic bez branců. A žádný dát papírů v podobě smlouvy nikomu nepomůže.

          • Scotty
            23:10 19.06.2020

            Většina armáda dodnes částečně funguje na technice ze studené války.
            A k profesionální versus branecké armádě. Většina vyspělých států má nebo směřuje k profesionálně armádě. Nakonec i Putin tvrdí že se ruská armáda do budoucna plně zprofesionalizuje.

          • flanker.jirka
            07:34 20.06.2020

            Scotty
            Pokud starší technika splňuje kriteria pro její používání a jsme schopni ji udržovat, tak ji používat můžeme. Ale u nás se stává i to, že modernizovaná technika je v horším stavu, než původní verze. A mnohdy se technika zrušila bez náhrady.
            Profesionální armády jsou efektivní venku ve spolupráci s partnery v aliancích. Když nastane problém doma, tak je problém a nejsou kapacity na nic. Zkuste se podívat na to kolik vojáků byla schopna AČR poslat na pomoc při záplavách v roce 1997 a 2002, ..ještě s VZS. Tolik lidí dnes jen tak nedají dohromady. Ukázalo, se, že i "blbá a tupá" činnost jako je hlídání v okolí muničního skladu u Vrbětic armádu slušně paralyzovala, musely se rušit plánované akce a došlo i na použití jindy nepoužívaných složek, které jsou určeny v jiném hotovostním systému.
            A jak tak koukám, tak ve specifických lokalitách neustále chybí lidské zdroje. http://www.acr.army.cz/informa...

          • flanker.jirka
            07:44 20.06.2020

            Scotty
            Zkuste s podívat čím a za kolik řeší modernizaci BMP 2 ve Finsku, právě pro braneckou armádu.
            Profesionální amráda je vždy dražší. Od té doby, co se zrušila VZS, tak se přestaly šít na sklad uniformy a i přes pochvalné písně, jak je AČR skvělá, tak nemají vojáci ani základní výstroj!!! Tragikomicky to pak vypadá například při příchodu pár set lidí do přijímače, běžně se stává, že i pro předem ohlášený příchod nováčku první dvat týdny nemají nafasováno, to co bylo naprosto běžné při nástupu VZS.

          • flanker.jirka
            08:00 20.06.2020

            Scotty
            další samostatnou kapitolou jsou pak mzdy a benefity. Oproti tomu, že třeba na rok budete platit brance, tak u VZP vám rapidně narůstají mzdové náklady, benefity pro VZP a pak ještě renty, které nějakou formou existovat musí, protože armáda je specifické prostředí a po 25 letech na místě důstojníka jsou někteří rádi, že zvládnou práci skladníka, tak že se to kompenzovat musí. Ale u branecké armády těch benefitů nebude tolik, protože nebudete muset vyplácet pomalu každého kulometčíka po 20 letech služby ještě dalších 50 let na rentě a přitom za těch 50 let už pro armádu nehne prstem.
            Podíl těchto nákladu vůči celkovým nákladům na obranu neustále stoupá a nepoklesne. Ve výsledku vás renty budou stát hodně peněz na investice. A to se bavíme o stavu, kdy má armáda i dost velkou procentuální tabulkovou nenaplněnost osob, tak že reálně je třeba i toto připočíst.
            Ale MO má i pro obranu země zcela nedůležité výdaje a nemalé, například "Výdaje na sportovní reprezentaci z kapitoly MO" ...za rok 2019 něco málo přes 408 000 000 Kč.

          • Scotty
            08:05 20.06.2020

            flanker.jirka
            Při povodních od zrušení VZS pomáhojí profesionálové. Jasně není to tak masové, ale zatím dostatečné. Je potřeba si uvědomit že při prvních velkých povodních nefungoval IZS a všechno bylo poněkud chaotické. Další povodně se zvládli i s menším počtem lidí díky lepší organizaci.
            Problém s uniformami už v podstatě není a i výstroj jednotlivce se postupně dokupuje.
            CO se BVP-2 týče, psal jsem že technika pro braneckou armádu by byla buď mnohem dražší nebo výrazně horší. Modernizace BVP-2 je ta druhá možnost.

          • Scotty
            08:38 20.06.2020

            Scotty
            Samozřejmě že branec pracující za byt a stravu bude mnohem levnější než profesionál. Ovšem výhoda profesionála je že své práci věnuje mnohem delší dobu a jeho rozhodnutí vstoupit do armády je dobrovolné. Nějaká kompenzace za dobu služby v armádě je asi nutná, protože zkušenosti z většiny pozic jsou v civilním zaměstnání nepoužitelné.
            Obecně NATO doporučuje dávat na "lidské zdroje" 60% rozpočtu.

          • flanker.jirka
            09:53 20.06.2020

            Scotty
            V roce 1997 se vše zvládalo dobře a i bez mobilních telefonů, protože existovaly zdroje v podobě útvarů s vojáky. Idea IZS vznikla později, ale nikdy nemůže IZS působit v takovém rozsahu, protože jednoduše na to ty lidi a techniku nemají.
            V roce 2002 to vypadalo dobře, než se do toho vložil jeden užitečný idiot z Tábora.
            NATO doporučuje spoustu věcí, je jen na nás jak si s tím poradíme. VZS by byl levnější i kdyby dostával pouze minimální mzdu a ne pouze kapesné, jak tomu dříve bývalo. Ale nedocházelo k tomu, že na nejnižších funkcích chyběli lidé, tak jako si aktuálně můžete přečíst na army.cz. ...ve Strakonicích hledají 60 řidičů!!! A na ostatních místech jistě chybí také lidé.
            Jak jsem psal, rentu pro vysloužilé VZP musí armáda zajistit. Dobře to tu popsal Danik v případě Finska. A to si troufnu tvrdit, že na 100% budou mít vojáci z povolání vyšší platy než naši, a přece utáhnou početnou, silnou armádu.
            ... ani ekonomicky by to nemuselo mít dopad na výkon ČR, protože stále je tu nějaká nezaměstnanost, pouze se mladí zapojí do ekonomie až po vojně, nebo náhradní službě. O tom se moc nemluví, ale od doby, kdy se zrušila civilka například v nemocnicích, tak zdravotnictví jede na přesčasy, to je další dluh společnsti a státu, který nás něco stojí.

          • skelet
            11:03 20.06.2020

            Drobná korekce. Od roku 1993 byla IZS budována v rámci Ostravy, následně pak díky dobrým zkušenostem s tímto systémem v roce 1997 byl tento systém zlegalizován, respektive přenesen na celostátní úroveň. Ale tomu je tak vždy, že pokrok v rámci IZS jde z Ostravy :)

        • Miroslav
          00:26 20.06.2020

          Áno, bola technika z bývalého režimu ale zase jej bolo omnoho viac, čiže vyššie výdavky na prevádzku, vyššie náklady na šatenie, stravu, výstroj brancov (pred profesionalizáciou sme mali 50 tisícovú armádu, dnes je to 1/3). Malý prehľad o výdavkoch na obranu po rokoch v percentách HDP...

          1993 - 1,99% HDP
          2000 - 1,63% HDP
          2004 (vstup do NATO) - 1,68%
          2005 (profi armáda) - 1,7%
          2009 - 1,53% HDP
          2020 - 1,6% HDP

          Ja sa teda niekedy sám seba pýtam, že či to skutočne prinieslo nejaký ekonomický efekt tá profesionálna armáda keď za fakticky rovnaké peniaze udržujeme omnoho menšiu armádu.

          V roku 1993 mali ossr vo výzbroji: 53 000 vojakov, 995 tankov, 1370 BVP a obrnených transportérov, 1053 delostreleckých systémov, 146 bojových lietadiel a 19 bojových vrtuľníkov.

          V roku 2015 mali Ozbrojené sily Slovenskej republiky k dispozícii 15 996 príslušníkov ozbrojených síl a 3 967 civilných zamestnancov,22 tankov, 675 BVP, 153 delostreleckých systémov.

          • flanker.jirka
            07:40 20.06.2020

            Pěkně srovnané. Zajimavé by bylo také vědět, kolik z těch 22 tanků, 675 BVP a 153 děl. systémů je opravdu funkčních.

            ... a ekonomicky to bylo jak? Jaké procento zadlužení vůči HDP měla SR v roce 1993 a jaké má nyní?

          • Jura99
            08:28 20.06.2020

            flanker.jirka: srovnávat dnešek s rokem 1993 je docela o ničem, každý asi ví, že tehdejší velké počty techniky byly dědictvím 40let totalitní armády, které byla podřízena velká část naší ekonomiky. Tehdejší zadlužení v penězích je také nicneříkající číslo, existoval velký vnitřní dluh, ve městech padaly domy na hlavu, fabriky vyráběly nekonkurenceschopné věci, prostě jsme o mnoho dál.

          • Miroslav
            11:05 20.06.2020

            Na Slovensku máme ústavným zákonom dané, že maximálne zadlženie je 55%. Takže to bude menej.

            Potom ešte záleží od toho, aké zadlženie máš na mysli lebo ekonomika rozlišuje viacero druhov dlhu

          • Jirosi
            11:34 20.06.2020

            To je tím, že nepočítáte ty náklady na pořízení, zavedení, atd. Opravy se dali řešit na kanibalizací.

      • Danik
        01:27 20.06.2020
        Oblíbený příspěvek

        Zde se musím zastat Miroslava

        Je nutno si uvědomit, že platy profesionálních vojáků nejsou zrovna malé částky (myšleno v tom počtu). Když budu velmi velmi mírný a nebudu počítat AZ, OZ a SZ a budu počítat pouze vojáky tak v roce 2019 jich máme dle údajů 25 899. Když se podíváme na tabulkový plat podle hodností a opět budu velmi mírný řekněme, že i s příplatky, příspěvky atd. dáme pod reálným průměrem částku 30000 měsíčně. Jednoduchým výpočtem jsme na
        9 323 640 000 za rok což je solidní číslo a to jsem mírný.

        V rámci téhle debaty jsem pořád více na straně profesionální armády, avšak zajímavý je pohled na Finské obranné síly (Puolustusvoimat). Finsko je samozřejmě ekonomicky rozvinutější avšak má poloviční počet obyvatel. Rozpočet Finských sil na rok 2020 je cca 84,2 mld Kč a jejich armáda je kromě velení a výcviku čistě branecká. Ročně tam výcvikem prochází přes 25 000 mužů a jejich celkové zálohy mají 900 000 mužů (jinak doporučuji si přečíst jak to tam mají nastavené pro účely zdejšího komentáře by to bylo příliš zdlouhavé). No rozpočet MO ČR na rok 2020 je 75,5 mld Kč. Na první pohled to tedy Finové se svojí braneckou armádou mají o necelých 9 mil levnější, ovšem když si uvědomíme kolik mají vycvičených mužů, kolik kvalitní techniky provozují a zároveň udržují i slušné počty té starší sovětské (a jiné) musím se ptát jestli to skutečně vychází levněji v poměru cena/výkon.

        Jen pro představu 5,5 milionové Finsko provozuje v rámci pozemních sil např. 200 Leopardů 2A4 a 2A6 (100 a 100 a to nepočítám tanky ženijních verzí Leo 1 Leo 2 a T-55), 222 pásových BVP (102 CV90 a 110 BMP2) dále 394 pásových OT (MT-LB) 700 kolových OT (Patria, Sisu, Misu), 74 RG 32m a k tomu další Mercedesy G, toyoty hillux a LR 110. Dále dalších 269 pásových vozidel jako je např. BV 206 a k tomu čtyřkolky a sněžné skútry. Dělostřelectvo jim zajišťuje přes 500 ks tažených houfnic, 74 2S1 Gvozdik, 18 samohybných minometů Amos a od roku 2024 také 48 K9 Thunder. Za zmínku také stojí, že používají 29 M270 (MLRS) a 34 RM-70 čs. výroby. PVO je pak např 24 NASAMS II a další kusy techniky (např leopardy 2 Marksman), celkově mají PVO (jak stacionární tak mobilní SAM systémy a AA dělostřelectvo) v počtu 814 ks. Logistiku jim zajišťují Scanie, DAF, SISU a dokonce i Tatra 815. Poté jsou tu slovy stovky minometů a tisíce protitankových zbraní (jako třeba 3000 ks NLAW). Vrtulníky a UAV podléhají armádě. 20 NH-90, 7 MD 500, 11 Ranger UAV a obdrží 250 Orbiter mini UAV.

        Finské letectvo je pak kromě jiného vlastníkem 55 F/A 18C, 7 F/A 18D (pro výcvik) a 3 CASA 295M (jeden z těchto letounů je určen pro elektronický boj).

        Jestli si stále myslíte, že toho zas tolik nemají, součástí Finských sil je i námořnictvo.
        8 raketových člunů, 5 minonosek, 13 minolovek, 125 přepravních a přistávacích plavidel a to není vše co se plavidel týče (výzkumné, tažné, výcvikové, velitelské a 3 plavidla na kontrolu zamoření). Také mají objednaný vývoj 4 Korvet. Dále jsou pod námořnictvem pobřežní síly, které mají nespecifikovaný počet stacionárních i mobilních pobřežních dělostřeleckých baterií, mobilních odpalovačů protilodních střel (některé namontované na transportních vozidlech, některé jako třeba Spike nesené pěchotou) a pobřežní průzkumné radary. Pobřežní síly dále mají OT Sisu, hilluxy a nákladní vozidla.

        Když se na to tedy podívám zpětně tak Finové sice platí o 9 mld Kč ročně víc, avšak mají za to vskutku slušný počet techniky. Nyní se samozřejmě dá oponovat, že jsou v jiné geopolitické situaci, že mají jinou historickou zkušenost a národní morálku, že ne všechna ta jejich technika je moderní, že máme o jednu CASU víc (možná budeme mít o 3), budeme (pokud bůh, premiér a ministr financí dá) mít více moderních BVP a máme Breny 2 generace zatímco Finové modernizují své RK62 (už jsou na verzi M3) a RK95. Stále však na to, že jich je o polovic míň mají za tu cenu poměrně úctyhodnou vojenskou sílu, která v porovnání s AČR vypadá, že jich je tak 4x tolik.

        • flanker.jirka
          08:02 20.06.2020

          Danik
          pěkně sepsáno!

        • flanker.jirka
          08:08 20.06.2020

          Není pochyb, že náklady/versus síla armády jsou úplně někde jinde. Už jen při srovnání toho, že jejich letectvo má 55 Hornetů je neporovnatelné se 14 pronajatými Gripeny a pár skoro bezzubých bitevníků.
          ... ČR šlo jinou cestou, to co je ruské musí pryč a tak jsme bez ničeho, ani případně povolané brance už nebude čím vystrojit a vyzbrojit, přestože máme stále ročníky, které si rok odsloužili.

        • Jura99
          08:37 20.06.2020

          Finové neprodělali převrat v hospodářství a jejich HDP bylo konstatntě nadprůměrně vysoké, my se snažíme alespoň průměr západu 30let dohnat. Přesto ty počty jejich techniky nevypadají nějak excelentně.
          Branecká armáda levnější není. Je dobré nezapomínat na to, že branci v nejlepších létech svého života jsou nuceni sloužit za směšný žold a jejich práce chybí v ekonomice. ČSSR byla vlastně velmi bohatá, když si mohla dovolit na 2 roky zavřít mladé kluky do kasáren.

          • flanker.jirka
            10:07 20.06.2020

            Jura99
            Ale tady se bavíme o reálných částkách a reálně provozované technice a počtech osob v armádě. V tomto případě je jedno, zda někdo v roce 1989 prodělal politicko ekonomickou změnu společnosti. Na obranu vydávají podobnou částku a za to mají rozdílné možnosti!!!
            ... a to jsme měli teoretiky lepší možnosti v tom, že tu bylo mnohem více techniky po studené válce. Která se pokoutnou cestou rozprodala přes kalousky a jiné exoty privátním firmám.
            V ekonomice nikdo nechybí, je tu stále procento nezaměstnanosti, jediný menší šok by byl v tom, že by se služba zavedla zpět, tak než by se otočil první cyklus, tak by mohl někdo chybět, mezi mladou populací je dokonce i větší procento nezaměstnaných než u osob v produktivním věku, protože si hledají prnví zaměstnání. (bavím se o době služby max. jeden rok) Armáda v časech ČSSR se používala i v hospodářství, byly pracovní útvary, které se podílely na stavbě železnic, mostů a ostatních liniových staveb, vojáci jezdivali i na brigády do průmyslu a zemědělství, kde v té době bylo více ruční práce. Celkově však byla armáda velkou zátěží, co dělat, tehdy náš naši současní soudruzi chtěli spálit na popel.

          • Danik
            11:38 20.06.2020
            Oblíbený příspěvek

            Dobrá tedy, takže jinak.

            Severské státy: Norsko obranný rozpočet 171 mld Kč, Švédsko 152 mld Kč, Dánsko 113 mld Kč. Finsko s rozpočtem 84 mld Kč má největší počet tanků (dohromady jich seveřané dají 430, z toho 200 je finských, druzí jsou Švédové se 120 tanky Strv122 což jsou vylepšené Leo 2A5).

            Poté třeba švédové těch BVP mají víc (509 vs 222), stíhaček (140 vs 127 jsou započítány i cvičné letouny), transportních letounů, vrtulníků (53 vs 39) a také mají 1 létající tanker a 4 letouny EB (Finové mají jeden), avšak strádají v dělostřelectvu, pvo, OT (296 švédských vs. 860 finských), počtu vojáků (Švédsko má 22 500 profesionálů a 34 500 záložáků). Švédové mají silnější námořnictvo (např. 5 ponorek). Zde je si však nutno uvědomit, že Švédsko má 2x tolik obyvatel a téměř dvojnásobný rozpočet.

            Norové jsou zajímaví. Podobný počet obyvatel a dvojnásobný rozpočet. Přesto mají 23 250 profesionálů, 40 000 záložáků a od roku 2016 zavedenou velmi mírnou VZS (přes 9000). Mají méně tanků (52 Leo 2A4 vs 200), méně BVP (144 vs 222), méně OT (444 vs 1101), méně dělostřelectva (Norové nahrazují 56ks M109 za 24ks K9 zatímco Finové objednali 48ks K9, Norové mají 12ks M270 MLRS zatímco Finové 29ks M270 a k tomu 34ks RM-70, Norsko nemá žadná tažená děla), méně AA systémů. Norsko má více vrtulníků (44 vs 39), více stíhacích letounů (75 vs 62, zahrnuty i cvičné verze pokročilých strojů) a kromě cvičných letadel mají celkově větší letectvo. Norské námořnictvo je pak větší ve smyslu 6 ponorek 5 fregat, 6 korvet, avšak Finové mají více minolovek a minonosek (Norové nemají žádnou) a i přes nejrůznější lodě pobřežní stráže atp. je Finské námořnictvo větší (246 hladinových plavidel a mají velkou převahu v pobřežních transportních kapacitách). Na to, že Norové dávají na obranu dvojnásobek, tak naprostá převaha není vidět.

            Dánové mají podobně obyvatel, větší rozpočet o cca 30 mld. Kč a 15 420 vojáků a 63 000 záložáků. I v Dánsku je jako v Norsku osekaná VZS (přes 4000 mužů). Dánové mají méně tanků (57 vs 200), BVP (45 vs 212), OT (638 vs 860), dělostřelectva (tento rok nahrazují své M109 za 19ks Caesar, mají 15ks samohybných minometů a žádné tažené dělostřelectvo či MLRS, když to srovnám s počty Finska 63(+12) MLRS, 82 SPG, 627 tažených houfnic a 18 samohybných minometů), o PVO jsem toho moc nenašel, mají méně stíhacích letounů, cvičných letounů, vrtulníků. Jediné kde mají víc techniky než Finové je transportní letectvo (ovšem když budu brát všechny kusy transportního Finského letectva tak ani tady ne, protože je to 4 vs 13). Co se námořnictva týče Dánové mají 9 fregat, dále 9 patrolovacích plavidel a poté dalších 9 plavidel. Nemají pobřežní transportní lodě, minonosky, minolovky a na počty zaostávají (i když nezapomínejme, že mají 9 fregat).

            Shrnuto podtrženo 4 severské státy dávají dohromady nějakých 520 miliar Kč. Z toho Finsko dává nejméně (84 mld), avšak má povětšinou nejpočetnější síly, které ani kvalitativně příliš nezaostávají. Myslím, že není potřeba poukázat, že všechny 4 státy jsou bohaté už nějaký ten pátek. Jinak pokud se obáváte o zahraniční operace tak Finové dle údajů mají nasazeno 486 vojáků (Norové 266 a Dánsko 806) a to vybavení se kterým byli posláni třeba do Afu by jim stále záviděla značná část AČR.

            Jinak jestli si stále myslíš, že pro 5,5 milionový stát jejich kusy techniky (a kvalita) nevypadají nějak excelentně je to tvůj názor, ale čísla hovoří jinak.
            Opakuji zjisti jsi něco o tom jak to tam mají nastavené. 80% branců výcvik dokončí, poté nejsou "odhozeni", ale jejich schopnosti jsou (na základě úlohy a pozice) průběžně udržovány (ti co chtějí mají poté mnohem více příležitostí).
            Ne všichni musí sloužit přímo u bojových jednotek a je možnost nevojenské služby. Píšeš tu něco o 2 letech, avšak ve Finsku je VZS na 6, 9 nebo 12 měsíců v závislosti na zařazení.

          • Jirosi
            11:43 20.06.2020

            Flanker.jirka: Pokud to chcete takhle srovnávat. Pak musíte stát za tím, že se ta technika měla jezdit, vyměnit za novou a starou poslat rovnou na šro´ták.

            Právě ty spousty používané techniky v 90. letech, společně z pokusy o domácí výrobu(modernizaci) vypařily z armády ty prostředky za které by mohla mít podobné stavy jako ta Finská.

            O tom, že další extra peníze berete z peněz vojáků základní služby ani nemluvím. On rozdíl 10 mld vypadá málo, ale za 10.let máte 200 mld. k tomu si přičtěte ještě ty peníze od branců a máte celou ve velkém počtu nově vyzbrojenou armádu.

          • Danik
            12:10 20.06.2020

            Oprava: Norové mají 6 lovců min/minolovek zatímco Finové 13

          • Danik
            12:21 20.06.2020

            Upřesnění: jednou píšu, že Finové mají 860 a pak zase 1011. Data se v některých případech různí, avšak tyto dvě čísla jsou sečtené kusy momentálně používané techniky. 860 jsou kolová OT a 1011 jsou počty i s pásovými MT-LB

          • flanker.jirka
            12:39 20.06.2020

            Jirosi
            10 mld rozdíl a co se takhle podívat na to, že mají sice o 10 mld Kč vyšší rozpočet, ale mají i námořnictvo. To bude stát také velké peníze, možná i více než těch 10 mld rozdílu.

          • Jirosi
            12:46 20.06.2020

            flanker.jirka: Takže podle vás mají námořnictvo za více jak 200 mld?

            Ono je více podstatné si napsat kdy si tu výzbroj pořizovaly. Pak vám dojde, jak vzniká ten rozdíl. F-18 mají z 90.let, L2 z 2002/2014. Co se v té době dělalo tady, že dnes řešíme tyhle nákupy společně z dalšími?

          • flanker.jirka
            12:49 20.06.2020

            Jirosi
            Máte pravdu v tom, že se v 90. letech probendily peníze za projekty nedotažené do konce. Na druhou stranu, modernizace té techniky by nás nedostala do svízelné situace, kdy máme vše na odpis. Příklad, dělostřelectvo se mělo modernizovat v době, kdy se pořídily Atrhury, mobilní radary měly být v roce 2005 a to vše se odsouvalo a odvouvalo a najednou máme rok 2020 a vše na spadnutí. A projektů bylo více, sam jsem viděl projekt Zubr, pokus o náhradu OT 64, také to šlo do kopru v době kdy stát měl vyvážet pouze kytičky a hlásat pravdu a lásku. Finové ten vnitřní dluh nemají, když něco ruší, tak to něčím nahrazují a dobře vědí co chtějí. Ve výsledku jsou na tom mnohem lépe. Dokážete si představit u nás provozovat 55 Hornetů? Nebo mnohem větší počet dělostřeleckých systémů?
            Na tomto odkazu najdete dole tabulku s tím jak to šlo s počty techniky papírově z kopce dolů ve sledovaných systémech, nejsou tam uváděné obranné systémy jako PVO nebo ženisti. http://www.acr.army.cz/informa...

          • Miroslav
            13:08 20.06.2020
            Oblíbený příspěvek

            Ono to bude aj o tom, ako v tej škandinávie dokážu narábať so zdrojmi. U nás sa veľké množstvo zdrojov premrhá alebo ukradne.

            A tiež severania chápu, že obrana nie je zadarmo. Ak sa vláda rozhodne kúpiť 200 tankov/BVP, tak majú 200 nových tankov/BVP na 30-40 rokov. U nás aby ľudia nenadávali, že sa kupuje nová technika, sa vrazia potichu polovičné peniaze na to, aby sa predĺžila životnosť starých strojov o 10 rokov. A kým oni majú o 20 rokov 90% operačne spôsobilej techniky v polovici životnosti, my hľadáme zase ďalšie peniaze na predĺženie životnosti o ďalších 5 rokov. Ak sa peniaze nenájdu tak sa jednotka zruší a technika ide bez náhrady do súkromných rúk ktoré ju predajú do Afriky alebo strednej Ázie kde bude fungovať ďalších 20 rokov.

            Presne ako útvar v mojom meste kde ho za ťažké peniaze zrekonštruovali a hneď na to jednotku zrušili, útvar zrovnali so zemou a na jeho mieste postavili TESCO. Tomu sa hovorí "efektívne" vynaložené prostriedky

          • Jirosi
            13:09 20.06.2020

            Problém, je právě to dočasné řešení z nejasným koncem. Kdy se stále hrnou projekty kdy je potřeba koupit novou techniku. Teď se tu má nakoupit v podstatě všechna za 10.let. Životnost i z modernizací je kolem 40.let, takže to 4x větší potřeba než by měla být. Z toho pak vychází i ty peníze na jednotlivé složky, případně počty ks techniky.

          • Jirosi
            13:18 20.06.2020

            Prostě, kdyby se na začátku skutečně odepsalo více techniky. A začalo se nakupovat už v 90-00. (00-10, 10-20, dnes máme 20-30). Tak už bychom v tohle desetiletí dotahovali plný přechod na západní techniku.

          • flanker.jirka
            13:23 20.06.2020

            Jirosi
            Mám na mysli, že provoz toho námořnictva, včetně investic bude stát cca těch 10 mld korun ročně. To znamená, mzdy, provozní náklady, modernizace, munice, a také akvizice, ...
            Přijde mi divné to sečíst a říct si, že za 20 let to dá 200 mld a tak mají námořnictvo za 200 mld.

          • Danik
            13:27 20.06.2020

            Jirosi

            Ve srovnání s ekonomicky ještě výkonnějšími zeměmi jim jejich způsob budování obrany v poměru cena/výkon vychází poměrně dobře když se podíváme na ty čísla. Jinak pokud vím tak plánujeme navyšovat výdaje na obranu, takže na těch 80 a víc miliard se s rostoucím HDP myslím dostaneme (dohnat ten rozdíl mezi nimi a námi, který je cca 8,7 mld. Kč), i tak si ale moc neumím představit, že budeme provozovat 200 leopardů (nejsou započítány ženijní a vyprošťovací verze) nebo (i s cvičnými letouny) přes 60 ks stíhaček.

            Co se námořnictva týče, projekt Squadron 2020 (Laiuve 2020) je o vývoji a koupi 4 pokročilých fregat. Odhadovaná cena jednoho kusu je 34,7 mld. Kč. Chtějí kupovat 4 tudíž jsme na částce okolo 140 mld.

            Jinak vaše počty, že 10 let 10 mld = 200 mld mi nějak nevychází se přiznám. Samozřejmě obranný rozpočet ČR kolísal ovšem když se budu bavit o těch 8,7 mld za 10 let tak jsme na 87 mld. co ČR "ušetří". Takže za tuhle částku nemají finové ani 3 nové korvety a to kupují 4. Dohromady provozují téměř 250 plavidel, tudíž tu cenu námořnictva, která podle vás nepřesahuje 200 mld. je myslím ve skutečnosti vyšší.

            I tak to, že s tímhle rozpočtem dokážou poměrně slušně modernizovat, udržovat solidní počty pozemní, letecké a námořní techniky, účastnit se zahraničních operací a ročně cvičit (a vybavovat) až 27 000 nových mužů a žen, společně s tím, že ten lidský kolos potom průběžně aktualizují během cvičení je popravdě přinejmenším zajímavé.

          • flanker.jirka
            13:35 20.06.2020

            Jirosi
            "Ono je více podstatné si napsat kdy si tu výzbroj pořizovaly."
            ...je úplně jedno kdy si co pořídili, jen mají techniku v různých fázích životního cyklu. Podstatné je to, že za podobné peníze naší profesionální armády 5M oni dokážou provozovat mnohem větší množství techniky.

            Problém s nakupením akvizic do jednoho období je vizitka našich politků, vidíte, že Finové jednají jinak. Nejdou do pořízení nových BVP, ale do modernizace, mají ještě CV 90, my máme zase novější Pandury.
            Jednají racionálněji a nesnaží se za každou cenu vyhodit peníze z okna. Podobným příkladem jsou vrtulníky, Polsko chce modernizovat staré Mi 24 (ještě vyrobené za studené války) my musíme mít nové mašiny za 17 mld, i když máme mladší Mi 35, které mají větší potenciál k modernizaci. No tak na to asi máme a nemusí nás trápit nějaká zakázka navíc :-D
            Jak píše Miroslav, umějí účelněji použit finance, které mají. My jsme se vzdali modernizace raketometů, houfnic, tažené se vyřadily bez náhrady.
            A k tomu mají ještě námořnictvo :-D za velmi podobný rozpočet :-D
            ...zajímalo by mně, kolika stupňové mají velení a počet štábů s kancelářemi lidí na funkcích obraceč faxů jako v AČR?

          • Jirosi
            15:10 20.06.2020

            flanker.jirka: Jedno to právě není!
            Pokud nevidíte souvislost mezi časy kdy si Finové pořizovali výzbroj, kterou se tu argumentuje a překvapivě podobnými investicemi ze strany ACR do výhodní, domácí techniky, co dnes je jen koule na noze.
            Když se se podíváme zpětně tak jediná dlouhodobá investice do moderního vybaveni jsou Pandury a CASA.

            "Nejdou do pořízení nových BVP, ale do modernizace, mají ještě CV 90"

            Chce se mi s vámi souhlasit, jenže pak se podívám do tendru a vidím tam to CV90. Oni prvotně právě upřednostnily nákup nových CV90.
            PS: Polsko se zatím nerozhodlo, CR se rozhodla. Ale pak nechápu co kritizujte, když teď tu argumentuje vyhozením dalších zbytečných peněz do východní techniky.

            Danik: Mělo tam být 20., tedy 2000-2020
            Vy jste popisovalo dnešní stav, a žádné takhle drahé lodě u nich nevidím. Největší třída je 1500t, ty covety mají mít 3900t. Jaký průvan jim to udělá v rozpočtu nevíme.
            K tomu letectvu: CR provozuje 39 ks(14+25), ale kupovala (14+72=86).
            Sice máme hezký pronájem. Ale jeho faktické dopady(každých 10.let to spolkne 19, 17, XY?) z investic armády. Kdyby se ty peníze dali rovnou, dalších desetiletích by mohli jít do jích zbraní.

          • Danik
            16:15 20.06.2020

            Jirosi

            Sice mají obecně menší plavidla, avšak zas jich provozují mnoho. Částku toho námořnictva bych nepodceňoval.

            Shodneme se, že pronájem Gripenů je fraška (to nikde nerozporuji) avšak kde si dovolím nesouhlasit jsou ty počty VzS AČR. 14 Gripenů sedí a počty Alc také. Zde je však problém jestli chceme skutečně porovnávat Super Hornet a Alcy.

          • flanker.jirka
            17:20 20.06.2020

            Jirosi
            To musíte vysvětlit vy Finům, že zbytečně vyhazují peníze za modernizaci a prodloužení životnosti techniky ze sovětského svazu. Oni v tom stále vidí nějaký smyslplný potenciál. A to i přesto, že mají nevyzpytatelného rusa za souseda a mohlo by to vojákům posloužit jako argument k nákupu jiné nové techniky.
            AČR má koule na noze, ale jsou to sněhové koule, které se zvětšují s tím jak "povedené" jsou smlouvy na provoz nové techniky. Máme s bídou 14 pronajatých Gripenů a nebýt pronájmu, tak lítaj 4 kousky, tak jak Migy na Slovensku, aby se podržela hotovost. Stačí se podívat na "kouli" v podobě L 159, z 72 původních jich s bídou pravidelně létá 8!!!
            V případě letectva je to neporovnatelné, finské Hornety, v počtu celkem 62 kusů, jsou kompletně vybaveny jako víceúčelové stroje. A ekonomicky jsou mnohem náročnější než L159 nebo Gripen. L159 srovnávejte spíše s provozem cvičných Hawků, které Finsko má. A počty L 159, které uvádíte jsou spíše papírové než praktické. Finové si opravdu drží bojeschopnost na procentech, které my dosahujeme jenom díky smlouvě o pronájmu Gripenů. Pokud si je někdy odkoupíme, tak půjde provoz do kopru, protože se bude šetřit a osekávat vše co nehoří.
            Možná ještě jedna zajímavost při srovnání nákladů, Finsko si stále udržuje kapacity v záložních plochách pro letectvo, což AČR už 30 let nedělá a nemá k tomu ani prostředky.

          • Jirosi
            17:44 20.06.2020

            Danik: Srovnání výkonů můžeme udělat, ale bude to jen k pláči.
            Pokud, ale vedle sebe postavíte investice. Pak za ty peníze+gripeny mohlo být normální nadzvukové letectvo v dostatečném počtu 36+ks.
            To by překvapivě nebyl náklad, ale uvolnění peněz do dnes doplácíme na pronájem na další jiné investice.
            Tohle je ten podstatný rozdíl v budování armády.

          • Jirosi
            18:56 20.06.2020

            flanker.jirka: Nemusím jim nic vysvětlovat. Oni sami se k tomu vyjádřili, že životnost té modernizace je do roku 2030. Poté plánují jejich výměnu společně z nahrazením CV90. Tedy důvodem odsunu je dojetí životnosti CV90, ale CR žádná nová BVP nemá!

            Můžete si to řešit jak chcete, ale za Alca(50+mld)+Gripne(19mld) by slušné nadzvukové letectvo bylo. Gripeny máme v modernizovaném stavu nad rámec smlouvy o pronájmu (za naše Kč).
            Odkoupení není někdy, ale už 1/2 desetiletí se musí rozhodnout zda jsme vybrali nový typ, nebo opět vyjednávat jen se Švédy v 2/2.
            S poklesem bojeschopnosti počítám také, ale jednou se musíme naučit starat se o sebe sami. Ten pronájem je spíše přítěž než řešení.

          • semtam
            19:37 20.06.2020

            Danik

            Děkuji, opravdu dost dobře napsané. Zároveň děkuji i Miroslavovi, který s touto myšlenkou přišel.
            Osobně jsem téhož názoru, že kdyby se zachovala armáda branecká či možná ještě lépe armáda poloprofesionální, že by obranyschopnost ČR byla lepší, než za současného stavu a hlavně by odpadli dlouhodobé problémy se zálohy, které AČR stále trápí.
            Samozřejmě nic není ideální, ale s odstupem času a při srovnání se ostatními armádami lze opravdu říci, že branecká či poloprofesionální armáda je v rámci "malé" země efektivnější, než armáda profesionální.

        • flanker.jirka
          12:55 20.06.2020

          Danik
          Jak je to s financemi na výpomoc Estonsku? Finové údajně s nimi úzce spolupracují a pomáhali jim při pořízení radarů, výměnou za předávání dat. Psalo se o radarech Ground Master 403.

          • Danik
            13:37 20.06.2020

            Zde se přiznám, že o tomto projektu nevím dostatek. Finové vědomi si své geografické situace udržují s Estonskem blízké vztahy a jsou spolu často viděni na společných cvičeních a různých výměnných pobytech.

            Ono obecně i přes to, že Švédi ani Finové nejsou v Nato, účastní se v podstatě všech cvičení, které Nato v regionu pořádá (Trident juncture nebo Aurora)

          • Danik
            14:19 20.06.2020

            Jinak dodám, že Finové skutečně jednají velmi efektivně a účelně. Například všechna tato cvičení používají k obnovení a zlepšení schopností svých vycvičených záloh (branců). Co se výbavy jednotlivce týče, zde poslední dobou také nezůstávají pozadu a vojáci (rezervisté i nově příchozí branci) dostávají v čím dál větším měřítku modernizované RK62 M2 a M3 (v ráži 7,62 x 39, také používají PKP, MG3 nebo NSV, defacto kombinují východní a západní jak potřebují). Nosiče plátů jsou také více přítomné a část vojáků má jako helmy Ops-core Fast (či podobné). Jinak nový přilbová systém už mají navržený a to i s poměrně netradičním připevněnm NVG). Samozřejmě jako u nás mají povoleno pořizovat si vlastní výbavu, takže různé doplňky jsou také k vidění, společně s integrovanými chrániči kolen, taktickými košilemi atp (některé jednotky už mají dodáváno i toto). Také jsou jedna z mála armád takto malých států, která používá 4 druhy maskování. Lesní, pouštní, dedikovaný zimní (tedy nejen čistě bílá) a také na přechod mezi zimou a teplejším obdobím.

            Je trochu smutné, že dokážou vybavit (často lépe) více lidí, mít více techniky (včetně námořnictva) a to všechno za cenu podobnou jako my.

            https://www.thefirearmblog.com...

            https://defence.pk/pdf/threads...

            Toto je ta kamufláž na přechod https://www.reddit.com/r/Milit...

          • Jirosi
            15:16 20.06.2020

            Danik: To je právě tím jak ty prostředky investujte. Bu´ď můžete rvát peníze do modernizací techniky z životností prd. Nebo si kupujete věci za účelem 30.let provozu. Mezi tím vám vzniká čas pro investice do dalších složek.

            Počet dlouhodobých řešení techniky v ACR lze spočítat na prstech jedné ruky (do 2020).

          • Danik
            16:09 20.06.2020

            Jirosi

            Nikdo nepopírá důležitost vedení té dané armády (časový plán, modernizace, investice, vyváženost a stabilita rozpočtu atd.), avšak v mém srovnání s ostatními skandinávskými zeměmi je myslím patrné, že za A) Finové jsou geniální a efektivní plánovači nebo B) Na tom, že se na profesionální armádě ušetří nemusí být úplně pravda. Myslím si, že to bude kombinací obou faktorů.

          • Jirosi
            17:51 20.06.2020

            Vždy je to o penězích, tedy o to z jakých kapes ty peníze berete.
            Profesionální armáda je bere z daní, u všeobecné služby si k tomu ještě vezmete přímo z kapes těch co zrovna slouží.

          • flanker.jirka
            11:51 21.06.2020

            Jirosi
            Jak si finové berou peníze na provoz armády z kapes branců? Branci dostanou vše potřebné pro službu od státu. Ve výsledku stejně stát financuje i důchody a jiné dávky. Pouze se o pár měsíců nebo rok odloží vstup brance do ekonomie.
            ...pořád lepší než pokud se část těchto mladých lidí válí doma na podpoře v nezaměstnanosti. (doba služby jim i prodlouží možnost hledat si práci po ukončení vzdělání)

          • Jirosi
            17:30 21.06.2020

            "pořád lepší než pokud se část těchto mladých lidí válí doma na podpoře v nezaměstnanosti"

            Je otázkou zda se bavíme o CR nebo Finsku? V CR se podpora vyplácí jen pokud jste odpracoval daný čas v práci(placení pojistného). Bez toho nedostanete nic.
            V CR byl spíše nedostatek pracovních sil, než jejich přebytek.
            Zda by šlo v rámci této služby hledat práci je otázkou nastavení. Ale živě si dovedu představit tu hromadu žádostí za účelem vyhnutí se jisté části výcviku.

  • flanker.jirka
    18:23 19.06.2020

    Až takhle? "Kritizovat nekonzistentnost je laciné, armádu přes noc nepřebudujete"
    ...řetězec špatných a pochybných rozhodnutí, ať už při přesýpání písečků podle toho, kdo s kým kamarádí a kde má chatu rozhodně nebyl laciný. Spolu s netransparentním pořizováním techniky za tichého přikyvování servilních jedinců čekajících na zahrádku okolo hvězdy to stálo více než jen spoustu peněz (a díky špatným logistickým smlouvám ještě stát bude) ale díky reformám reforem a redislokacím a restrukturalizacích jsme přišli o lidské zdroje, hlavně v technických oborech, zbyla jen potrava pro kanony a specialisté pořadového kroku, kteří si neumí poradit ani nefunkční tužkou.
    Za posledních 15 let se nenašel žádný generál, který by se nenechal uchlácholit nebo podmáznout věcmi jako více hvězd nebo politickou trafikou. Tak že šel vlivovým skupinám politických stran na ruku.
    AČR nezachrání ani modla v podobě 2% HDP.

  • Jura99
    14:49 19.06.2020

    Update T-72M4CZ byl plánován za nějakých 900mil. Kč (asi 30mil.Kč/ks). To by zřejmě se zavřením obou očí smysl dávalo. Následně se ale začalo mluvit o dvojnásobné ceně a tam se obávám, že to jsou vyhozené peníze. Ten tank poslouží ještě nějakých max. 10let a cena updatu je 2,5mil. USD. Nový tank K-2 nebo Leo2 stojí okolo 10mil.USD, bojová hodnota je značně vyšší a perspektiva životnosti asi 40let. Tam není co řešit, "prostě to koupit".

    • Torong
      14:55 19.06.2020

      Dvojnásobná cena, protože snížení počtu modernizovaných tanků na polovinu...

      • Jura99
        14:58 19.06.2020

        Tomu nerozumím už vůbec, plán byl updatovat T-72M4CZ v počtu cca 30ks, říkáte že jich bude 15ks za 1,8mld ? :-)

        • Torong
          15:06 19.06.2020

          Ne, plán byl pokud se nepletu n~kde okolo 70...

        • Scotty
          15:09 19.06.2020

          Současná modernizace/zprovoznění se má týkat všech kusů, ale ke zvýšení ceny došlo dodatečným požadavkem na výměnu motorů. Což ovšem neprošlo a dá se očekávat že k tomu dojde mimo tento projekt modernizace při "běžné údržbě". Tak aby to nikoho nedráždilo.

          • Jura99
            15:26 19.06.2020

            Bohužel proto "aby nikoho nedráždilo" se ten update asi dělá, protože koupit nové tanky by dráždilo. Koupit pluk nových tanků by stálo asi 15mld.Kč. Závazku těžké brigády by stačil i prapor tanků, pluk abychom aspoň trochu drželi krok se sousedy.

          • Jirosi
            15:36 19.06.2020

            Nejsou to pak trošku vyhozené peníze vzhledem k době jakou tu mají zůstat?

          • Scotty
            15:47 19.06.2020

            Ta modernizace se dělá zejména aby armáda získala čas. Problém je že těch 15 miliard jaksi není k dispozici a nějakou chvíli patrně ještě nebude. Navíc krom nákupu MBT je třeba počítat i s nákupem mostních a vyprošťovacích tanků.
            Když bylo před lety rozhodnuto o modernizaci T-72 místo nákupu uložených Leopardů bude to s nimi muset armáda ještě nějakou chvíli vydržet.

          • Jura99
            15:49 19.06.2020

            Jirosi: trošku jsou. Dát do zprovoznění čtvrtinu ceny nového tanku s perspektivou jeho krátké služby, tak by asi člověk s vlastním majetkem nanakládal. Netuším jak dalece "není jiná možnost", ale zakázky se vlečou roky, tak je celkem možné, že když se dnes řekne koupíme raději nový tank, že jeho pásy u nás zarachotí tak za 5-10let. Vůbec je pozoruhodné, že Rus nás probudil v roce 2014 a nějaká výzbroj přijde tak o deset let později v polovině dvacátých let.

          • Scotty
            16:29 19.06.2020

            Jura99
            Perspektiva jejich služby je dalších +-10 let a pokud budou potom ještě aspoň trochu držet pohromadě půjdou k AZ. To není zase tak krátká doba.

          • Jura99
            17:06 19.06.2020

            Scotty: cena opravy (2,5milUSD/ks) a životnosti (10let) zhruba odpovídá poměrně vůči novému tanku (4x dražší a 4x déle poslouží). Potud to zní celkem přijatelně, ale T-72 bude vždycky jen stará sovětská rachotina, se starým kanonem a menší šancí na bojišti než třeba takový K-2 nebo L2A7. Modernizace je cesta menšího odporu, ale raději bych urychlil nákup nových tanků, které se stejně koupit musí. I za cenu, že akutně nepojízdné T-72M4 půjdou do garáže a bude se pár let jezdit na M1.

          • Scotty
            17:24 19.06.2020

            Scotty
            Problém je že těch deset let na nový tank nebude. Nejdřív se musí zaplatit BVP, vrtulníky, děla, SHORAD, ..... Pak se může začít uvažovat co dál s tanky. Tou dobou už bude jasněji jako dopadne projekt MGCS a pro jaký tank se rozhodnou Poláci. Pokud se v Polsku rozjede výroba polonizované K2 tak by nemělo být co řešit.
            Ovšem zůstat po tu dobu jen u T-72M1, který už nemá ani symbolickou bojovou hodnotu, by rozhodně dobrá cesta nebyla.

          • otecko
            18:09 19.06.2020

            Psal to tady Scooty a nikdo si toho nevšiml... Nejde o tanky samotné, jde o to, že takový Leopard váží o 20 tun navíc a musíte měnit od podvalníku po vyprošťováky, od pojízdných dílen po tankové tahače a vagony. Takže do ceny těch Leopardů zapracujte i tyto vícenáklady i mnoho dalšího související s přezbrojením a máte na stole úplně jiné čísla!

          • CerVus
            18:36 19.06.2020

            otecko: Tak pořád tu je šance ty M4 poslat k vodě, částečně modernizovat uložené t-72 a k tendru na BVP přidat 30 vozidel palebné podpory.
            Je to spíš takové řešení z nouze, ale... i Němcům se to za druhé světové vyplatilo. A až se t-72 za dalších 15 let budou poroučet úplně, tak nám zůstanou vozidla palebné podpory částečně kompatibilní s BVP a snad bude i na nové tanky a jejich podpůrné prostředky.

          • Jirosi
            18:57 19.06.2020

            otecko: Ale tahle techniky už je na odpis dnes, případně je potřeba ji budovat od 0 (železniční překladiště).
            Nakoupíme už dnes i ty další věci nebo se opět budeme tvářit, že válka nebude? Protože, pak by můžeme mít stále ty T-72M4CZ tak jak jsou dnes.

          • Scotty
            19:01 19.06.2020

            CerVus
            Dost pochybuji že je v současné situaci reálné jakkoli zvyšovat počet objednávaných kusů BVP a tedy i celkovou cenu. Navíc objednat dalších 30-40 BVP s "tankovou" věží by mohlo zdražit celou zakázku dost podstatně.

          • skelet
            20:58 19.06.2020

            o navýšení kontraktu o vozidla palebné podpory, alias lehké tanky, se můžeme babit tak za čtyři pět let. Teď s tím armáda a ani MO obrany nikoho nebudou prudit. Prostě se část modernizace tanků přesune z investic (které zajímají všechny) do servisu (které nezajímají nikoho)

          • CerVus
            13:08 20.06.2020

            Scotty: Tam by musela být vládní podpora na převedení prostředků z té zpackané modernizace tanků.

          • Scotty
            23:41 20.06.2020

            CerVus
            Obávám se že by to 1-2 miliardy nespravily.

          • CerVus
            10:01 21.06.2020

            Scotty: Asi ano, jen mi prostě přijde úplně zbytečné vrážet peníze do něčeho, o čem víme, že už dnes jen díra na peníze a za co plánujeme do 15 let vyřadit. Tahle varianta by měla alespoň šanci být dále užitečná a přinesla by armádě alespoň nějakou přidanou hodnotu i v delším časovém horizontu. Z těch dvou špatných voleb je podle mě tahle ta lepší.
            Jenže u nás se pořád hraje na to zachování co největšího množství vševojskových schopností i když ty jsou vzhledem k počtům dané techniky, jejímu stavu a množství munice jen iluze.

  • Tango23
    12:06 19.06.2020
    Oblíbený příspěvek

    Za sveho pusobeni jsem zazil dve reorganizece. V te prvni se kladl duraz na "odejiti" delnickych dustojniku, profesionalizaci armady a zavadeni standartu NATO. V te druhe uz slo predevsim o reorganizaci a redislokaci armadni struktury, zavadeni brigadniho systemu a druhou vlnu personalistickych opatreni (ti z kontakty povetsinou obcansti zamestnanci ve vysluze :) za vodou). No uz v te dobe ACR moc dobre vedela, jake pocty techniky a vybaveni bude z dlouhodobe ho hlediska potrebovat, ale nekdy okolo te doby probehla "opozicni smlouva" (kupodivu pan Klaus nikdy v tomto spojeni protimluv nespatroval, narozdil od bankovni unie...ale to sem ted nepatri) a od te doby hraje armada ctvrte az pate housle... Chci pouze dat do souvislosti, ze obecne je z meho pohledu vina predevsim na vladach, at uz jakekoliv, za poslednich 20 let.

  • JaHoDa
    11:56 19.06.2020

    Tak já tomu tedy moc nerozumím. Když se to u nás dělá tak dobře, jaktože to třeba v Polsku umí ještě lépe ?

    • Scotty
      12:02 19.06.2020

      Co umí v Polsku lépe? Pokud tedy pomineme že na obranu dávají nesrovnatelně víc peněz.

      • flanker.jirka
        18:16 19.06.2020

        V Polsku se například neustále nepřesýpají velitelství z měst O do města P a pak zase zpět, v polsku nestěhují nesmyslně vrtulníky na základny, kde v okolí nemají pro koho létat, letecké základny využívají efektivněji. V Polsku se dokáží přenést i přes to, že je něco původem Ruské a snaží se z toho vytěžit maximum a modernizovat. Tak že se u nich stále používají PVO systémy, vrtulníky, tanky sovětské provenience. V Polsku se nebáli modernizovat houfnice Dana o SŘP. Polsko již přes 10 let používá i 3D radary vlastní výroby.
        Ono to není jenom o tom, kolik peněz tam vložíte, ale za co je vložíte.
        Ve výsledku se jim vše vrací v tom, že nejsou v takovém marastu skoro ve všech druzích vojsk. A všechen ten marast se naši skvělí politici snaží řešit hodně netransparentně.

        • Scotty
          18:55 19.06.2020

          Ta velitelství souvisí s rozpočtem a osekáváním sádla co tak propagoval jeden z předchozích ministrů. Hlasy že to není dobrý nápad se ozývali už tehdy.... Ovšem to že by v Polsku také nedělali chyby při reorganizaci struktur velení silně pochybuji.
          Nevím co je špatného na přesunutí vrtulníků do Náměšti, odkud je +- stejná vzdálenost jak do Prostějova tak do Chrudimi.
          Logicky jejich poměrně velká armáda nemůže obměnit veškerou techniku naráz, ale i tak pokládají provozování sovětské techniky jako nouzovou dočasnou záležitost. Je také potřeba připomenout že poněkud partyzánský servis zejména letecké techniky vede občas ke tragédiím. Myslím že i AČR dodnes používá mnoho systémů sovětské provenience a jejich náhrada se teprve rozjíždí. Což je podobné jako v Polsku.
          Právě že to naprosto souvisí s financováním. Bez peněz se modernizuje nebo budují nové schopnosti dost těžko. Pokud by MO mělo jistá 2% HDP jako v Polsku, tak by to taká vypadalo jinak. Dále se k tomu přidává zdlouhavý akviziční proces, ale i v Polsku se některé projekty táhnou roky.

          • Lukas
            19:25 19.06.2020

            Bądźmy precyzyjni...

            1. PL wydaje na wojsko 2% HDP od 2-3 lat...
            Od 20 lat jest ustawa obliguje rząd to projektowania tak budżetu aby MON miał minimum 1.95% HDP
            Ale...
            Projekt budżetu to jedno - realizacja to drugie...
            Faktycznie realny budżet MON w latach 2005-2015 to ok. 1,7% HDP
            A koszty prowadzenia operacji zagranicznych (Afganistan/ Irak) kosztowały tyle że moglibyśmy sobie kupić z 300 nowych czołgów albo 3 eskadry myśliwców...

            2. Jeśli porównujemy możliwości finansowe to porównujmy średni budżet z 10 lat - bo to coś powie o faktycznych możliwościach (każdy duży program potrzebuje czasu i wieloletniego finansowania)

            Realnie budżet polskiego MON jest mniejszy niż...
            Holenderskiej armii

          • Scotty
            20:50 19.06.2020

            Lukas
            My jsme dávali na obranu od 0,96% v roce 2014 do 1,3% HDP v letošním roce. Jistě tedy uznáte že jste na tom jaksi pořád lépe. Naše armáda má obrovský vnitřní dluh který se patrně nepodaří zcela sanovat už nikdy.
            To že máte uzákoněné minimální procento výdajů na obranu vám dává obrovskou výhodu ve stabilním financování do dalších let. Naše vláda se ostudně opírá o hlasy komunistické strany která útočí na obraný rozpočet při každé příležitosti. naštěstí se náš premiér postavil celkem překvapivě za modernizaci armády, ale stejně je rozpočet MO na další roky ve hvězdách. Armádní generál Opata řekl že je nutné dosáhnout minimálně 1.8% HDP aby se nemuselo výrazně škrtat v modernizačních projektech.
            Tady je možné zhlédnou rozpočet MO od roku 1993.
            http://www.mocr.army.cz/financ...
            Za posledních deset let byl nejvyšší v roce 2010 a to 1,38% HDP, pak už to šlo jen dolů.

          • skelet
            21:00 19.06.2020

            co je špatného na Náměsti? No záleží na období... vrtulníkaři si často lebedí / stěžují, že je tam dost námrazy. To je na provoz letecké techniky celkem .. k ničemu.

          • Scotty
            21:22 19.06.2020

            skelet
            Vždyť mají poctivé sovětské stroje s vyhříváním listů rotoru, né jako ty rachotiny s JŮ-ES-EJ. Nějaká námraza by je neměla vůbec rozhodit. :)
            Ovšem je možné že jsou tam někdy horší meteorologické pomníky, ostatně je to začátek Vysočiny. Jak moc byl v tomhle Přerov lepší nedokážu posoudit, ale argument že nemají v okolí pro koho létat neberu.

          • Lukas
            22:38 19.06.2020

            Pro Scotty
            Ale nie macie marynarki wojennej - która nawet mała i słaba kosztuje.
            Szybciej też dokonaliście redukcji wojsk i systemów uzbrojenia.

            Przypominam w PL mamy 3 bardzo duże (jak na standardy NATO) kompleksy poligonowe - to też kosztuje...

            Generalnie jeśli chcemy na poważnie rozmawiać o finansach to sam % HDP wiele nie mówi.
            Struktura budżetu czyli ile % budżetu idzie na
            - wynagrodzenie żołnierzy i pracowników
            - szkolenie
            - zakupy nowego sprzętu
            - utrzymanie / modernizacje infrastruktury

            To powie prawdę o możliwościach.

          • flanker.jirka
            22:52 19.06.2020

            Věčně stěhování a předělávání souvisí s hlouposti, neschopností a ne s penězi, protože každé takové opatření bylo spojeno s náklady navíc a ve skutečnosti se nic neusetrilo

          • flanker.jirka
            22:58 19.06.2020

            Skelet
            Vrtulníky jsou autobusy pro bigose. Když byli v Přerově a dříve v Prostějově, tak to měli kousek ke speciálům, nebo k 7. brigádě. Kousek do prostoru k Vyškovu nebo na Libavou, kde mají střelnici a kousek do Olomouce k bývalým společným silám.
            Do Náměště šli, protože se tam narvaly velké peníze pro jiný účel než vrtulníková základna. Kdyby tehdy chlapům do Přerova dovezli písek a cement, tak výši základnu raději opravili sami než aby se museli stěhovat a s tím i své rodiny.

          • Scotty
            23:27 19.06.2020

            Lukas
            Námořnictvo sice nemáme, ale zase větší personální náklady. Také máme 4 větší vojenské výcvikové prostory. Asi ne tak velké jako ty Polské, ale i tak to nějaké peníze stojí.
            Obecně se dá souhlasit s tím že podíl na HDP není jediný ukazatel. Ovšem to že se u nás ten podíl držel nebezpečně dlouho kolem jednoho procenta něco naznačuje a nic pozitivního to není. Poslední dobou se sice rozjíždí mnoho modernizačních projektů, ale volby budu už za rok....

          • Scotty
            23:40 19.06.2020

            flanker.jirka
            Sedmá brigáda je těžká, tedy pro vrtulníkáře to nejsou tak zajímavý "zákazníci". V současné době to mají stejně daleko jak ke speciálům tak k výsadkářům. Což jsou jednotky které by měli primárně podporovat.
            To jestli je vhodnější Přerov nebo Náměšť by nám mohl říct TFHU jestli se tu objeví.

          • flanker.jirka
            10:12 20.06.2020

            Scotty
            7. je sice těžká, ale ještě nedávno měla lehký prapor v Bučovicích, kde se počítalo i s výsadkovou rotou. Obecně vrtulníkové letectvo slouží pro podporu pozemních sil a to použití není limitováno pouze na výsadkáře.
            Touhle logikou by se musely vrtulníky přestěhovat do Chrudimi a Prostějova.

          • Lukas
            11:01 20.06.2020

            Pro Scotty
            Tylko w PL tych poligonów jest znacznie więcej
            https://grafik.rp.pl/g4a/67090...
            ^ To tylko "największe" - razem maja powierzchnie Czarnogóry...

            Marynarka wojenna w czasie pokoju kosztuje
            Trzeba prowadzić morski SAR a to jest droższe niż "lądowy" SAR.
            Na Bałtyku cały czas jest dużo min i niewybuchów (stąd cały czas utrzymujemy zdolności przeciwminowe - i to taka nasza specjalność w NATO)

            Ja jestem bardzo krytyczni jeśli chodzi o "działania" polskiego MON.
            Ale nie da się "łatwo" porównywać polskiego MON z Czeskim czy Szwedzkim...

          • Scotty
            23:57 20.06.2020

            Lukas
            Ani naše vojenské prostory nejsou právě nejmenší.
            Vojenský újezd Boletice- 16 559 ha
            Vojenský újezd Březina- 14 983 ha
            Vojenský újezd Hradiště- 28 081 ha
            Vojenský újezd Libavá- 22 710 ha
            http://www.acr.army.cz/scripts...
            Také se v devadesátých letech museli sanovat velké vojenské prostory po Sovětské armádě. To taká stálo celkem dost peněz.

          • Scotty
            00:01 21.06.2020

            flanker.jirka
            Bučovice jsou od tohoto roku mechanizovaný prapor. S tím že mají nové BVP dostat jako první.
            Právě že dělit vrtulníkové letectvo nemá při stávajících počtech techniky žádný smysl. Proto základna "na půli cesty" má svou logiku.

  • chalupab
    11:25 19.06.2020

    Kritizovat nekonzistentnost a další nepořádky na MO je laciné?!

    NEKRITIZOVAT nekonzistentnost a další nepořádky /nechci použít mnohem výstižnějšího slova souvisejícího s tankem/ na Ministerstvu obrany JE PŘEDEVŠÍM VELMI DRAHÉ - pro všechny občany ČR!!!

    nespokojený občan
    ex-poslanec,
    ex-místopředseda Výboru pro obranu Sněmovny Parlamentu ČR 2013-2017

    • Torong
      11:43 19.06.2020

      Já myslím, že tady jste se "předvedl" dostatečně. Jsem velmi vděčný za to, že kromě toho "nespokojený občan" jste ve všem už jen bývalý. Ostatně, v poslední době je vidět, že armáda I MO se podobných "odborníků" jako Vy zbavuje.

    • Scotty
      12:00 19.06.2020
      Oblíbený příspěvek

      Především je laciné kritizovat současné vedení za problémy které vznikly v minulosti a v současné době se pracuje na jejich nápravě.

    • Danik
      15:26 19.06.2020

      Nejste vy takhle náhodou politik (bývalý díkybohu)? Koukám, že jediné co zde děláte v každém svém vyjádření je kritika všeho a všech, dožadování se nějakých vysvětlení (přitom jste byl ve vládě a jak sám píšete přímo ve Výboru pro obranu) a přitom skutek utek a konstruktivních řešení a návrhů jak to dělat jinak a líp jsem zatím moc neviděl.

      • Mortles
        16:51 19.06.2020

        Jinak si dovolím poslat odkaz na článek na wiki, zdá se že pán působil od roku 1993 snad na každém ministerstvu, což je asi ten důvod, proč ho na svoji kandidátku zlákalo právě ANO: https://cs.wikipedia.org/wiki/...

    • Maximus
      17:32 19.06.2020

      Pan Chalupa pracoval dle mého soudu dobře, ale na MO i na GO obecně nebyla vůle cokoliv výrazněji měnit.
      V armádě chybí výrazné osobnosti, které měli "drive" něco měnit. Spousta lidí na GŠ je spokojená když má pod sebou co nejméně techniky, lidí a zodpovědnosti, pokud jim jejich tabulkové místo na štábu umožňuje nadále pohodlný život (čest a sláva výjimkám). Proto se i tak snadno škrtalo a řezalo "sádlo". Navíc je hodně lidí z generality navázáno na různé lobbistické skupiny nejen ze segmentu akvizice armádní techniky. Ale máme tu třeba Vojenské lesy a statky a další firmy spravující majetek spadající pod MO. Proč jsou z AČR odstavováni lidé v nejlepším vojenském věku a s maximem zkušeností jako byl generál Petr Pavel či generála Karla Řehku "uklidili" do pozice šéfa úřadu pro kybernetickou bezpečnost.

      Je sice vidět v posledních letech jisté pokroky, ale do příští války to tímto tempem výrazně změnit rozhodně nestihneme.

      • Scotty
        18:18 19.06.2020

        Maximus
        Zrovna současný NGŠ určitě má snahu armádu posunovat dál a věci měnit. Naštěstí skončilo to Bečvárovo přešlapování na místě. Navíc se zdá že spolupráce mezi Opatou a Metnarem funguje celkem dobře.
        Generál Pavel odešel proto že v armádě už neměl kam pokračovat. Když je někdo NGŠ a velitel vojenské části NATO už může těžko dostat odpovídající místo. Řehka šel šéfovat NÚKIBu dobrovolně. Navíc z armády neodešel.
        Pana Chalupu můžu hodnotit pouze podle jeho různých veřejných příspěvků a popravdě občas pochybuji o jeho zdraví. Několikrát sám psal že ho Babiš posílal do pr*ele. Což je jeden z mála Babišových výroků se kterým se zcela ztotožňuji. Pokud víte co dobrého prosadil za svého krátkého působení na MO můžete se s námi podělit.

      • Jirosi
        19:06 19.06.2020

        Kybernetická bezpečnost bude, tedy ona už spíše je v první linii obrany každého státu.

    • otecko
      18:14 19.06.2020

      Mi přijde děsně laciné, když poslanci branně bezpečnostního výboru po třiceti letech zjišťují, že vojenská technika je stará jako Metuzálem a tuto situlaci začínají kritizovat. Táži se, co po ty roky tito poslanci z titulu své funkce pro změnu této katastrofální situlace udělali. I bych si odpověděl, ale asi bych dostal ban!

      • Jirosi
        19:09 19.06.2020

        Také bych očekával, že se ten pán pochlubí svými úspěchy.

  • Tango23
    11:05 19.06.2020

    Je to takovy zacarovany kosoctverec.

    Vlada-MO-odborna verejnost-laicka verejnost.

    Vzdy nekomu neco chybi. Jednou penize, podruhe rozum nebo spravny pravni ramec, potreti ambice... zajem... definice atd...