Kompenzace chybějící vzdušné nadvlády na Ukrajině

Snahy Ukrajinců prorazit ruskou obranu při probíhající ofenzívě mají výrazný limit v chybějící vzdušné nadvládě. Ta by jistě dokázala pomoci v přímé podpoře na frontě při pokusech o průlom. Letectvo tak v této válce nehraje zdaleka takovou roli, jako bylo v posledních desetiletích zvykem.

V žádném velkém konfliktu, počínaje druhou světovou válkou, se vyspělé země nepokoušely zaútočit bez snahy získat vzdušnou dominanci. Ta zajistí výrazně jednodušší postup pozemních sil bez rizika masivních ztrát. Ani tak to nebylo vždy bez potíží.

Několik historických příkladů

Po vylodění v Normandii v červnu 1944 trvalo i přes naprostou vzdušnou nadvládu Spojenců více než měsíc, než se probojovali do francouzského vnitrozemí. Při vylodění u Inčchonu v září 1950 během korejské války Američané a jejich jihokorejští spojenci vsadili na moment překvapení. Ten byl opřený o masivní bombardování z letadel a bitevních lodí. Nasazené letectvo posléze nedopustilo ohrožení výsadku a krach vylodění.

Na vzdušné údery a získání vzdušné nadvlády také opakovaně sázel Izrael při řadě konfliktů Blízkého východu. Letecká operace Moked v červnu 1967 během šestidenní války je typickým příkladem. Izraelská letadla vesměs francouzské výroby při ní zničila většinu egyptského, syrského a jordánského vojenského letectva při minimálních vlastních ztrátách.

Nástup západních raketometů

Dlouze lze rozebrat příklady využití letectva a jeho zásadního přínosu u mnoha dalších konfliktů. Nic z toho nyní na Ukrajině neplatí. Králem bojiště je především dělostřelectvo a raketomety, letectvo nemá rozhodující roli. Ukrajinci musí využít všechny typy zbraní kompenzující vzdušnou nadvládu. Mnohé z nich dodané západními státy. Před více než rokem na konci června 2022 dorazily na ukrajinské bojiště americké raketomety s koncovým navedením M142 HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System) a M270 MLRS (Multiple Launch Rocket System) a výrazně ovlivnily vojenskou situaci.

V okamžiku jejich plného nasazení vyřadily mnoho muničních skladů, velitelských center, shromaždišť techniky a lidské síly, jednotlivých palebných postavení a důležitých míst infrastruktury. Vše s cílem především narušit ruskou logistiku. Právě efektivní uplatnění raketometů v boji změnilo ráz celé války a ruská iniciativa postupně ochabla. To pomohlo u následného postupu Ukrajinců na podzim. Nyní se Ukrajinci pokoušejí o něco podobného. Je to však již za mnohem složitějších podmínek připravené ruské obrany a všudypřítomných ruských minových polí.

Storm Shadow

V květnu 2023 na bojiště dorazily první stealth podzvukové střely s plochou dráhou letu Storm Shadow. V exportní verzi mají dostřel softwarově omezen na 300 kilometrů (neomezený dostřel je 550 kilometrů). Záhy se přidala i Francie s další dodávkou totožných střel pod svým názvem SCALP-EG (Système de Croisière Autonome à Longue Portée – Emploi Général). Ukrajinci střely odpalují z letounů Su-24.

Ukrajinská armáda pomocí těchto střel zasahuje cíle na mnohem větší vzdálenost, než zvládla dříve. A to včetně velitelských uzlů a logistických bodů na okupovaném Krymu. Cílem je přerušit schopnost Ruska adekvátně podporovat svou frontovou linii. Právě funkční logistika přitom rozhodne o osudu války. Výsledky už jsou patrné. Čonharský most na severu Krymu byl v červnu a červenci napaden právě za použití střel Storm Shadow/SCALP EG.

Uplatnění na bojišti

Raketomety HIMARS/MLRS a střely Storm Shadow/SCALP EG alespoň částečně kompenzují absenci ukrajinské vzdušné nadvlády.

Zavedení raketometů MLRS v 80. letech mělo pomoci vyrovnat sovětskou převahu v dělostřeleckých systémech. Tehdy nebyly ještě dostupné střely o tak malém průměru s koncovým navedením. Proto se využívala konvenční munice s kazetovou bojovou hlavicí.

Munice s koncovým navedením GMLRS (Guided Multiple Launch Rocket System) se objevila po roce 2000. Existují dva typy bojové hlavice GMLRS. Bojová hlavice střely M30 má plošný účinek – těsně před dopadem výmetná nálož rozmetá 182 000 wolframových projektilů. Střela M31 má klasickou tříštivo-trhavou hlavici s možností iniciace v předem dané vzdálenosti od země, při dopadu nebo se zpožděním.

Důvody zavedení MLRS v 80. letech a jejich nasazení na Ukrajině mají stejné pozadí. Převaha sovětského / ruského dělostřelectva byla zvláště do okamžiku nástupu těchto přesných zbraní zdrcující.

Další možný vývoj

Právě zesílení efektu ničení živé síly na ruské straně mělo navíc zajistit i dodání dělostřelecké kazetové munice z USA. Ruští vojáci s masivním nasazením této zbraně zažívají opravdu těžkou zkoušku. Zakoušejí tak vlastní medicínu. Ruská armáda používá kazetovou munici od války na Donbase v roce 2014. Proti vojenským i civilním cílům.

Delší dobu je také očekáváno nasazení taktické balistické rakety ATACMS (Army TACtical Missile Systém) s dosahem 300 kilometrů. Jestli se nakonec americká vláda rozhodne je dodat, se ještě ukáže. ATACMS nepochybně Ukrajincům pomohou zaškrtit ruskou obranu a její zásobování. Ruské obranné linie budou pod setrvalým tlakem. Zcela přirozeně se tak zvýší šance na ukrajinský průlom, i na dosud „opomíjených“ úsecích fronty. Například v oblasti dolního toku Dněpru.

Taurus a užití dronů

V jednání je navíc i předání německých střel s plochou dráhou letu KEPD 350 s doletem 550 kilometrů (pro potřeby Ukrajiny může být omezen dolet a oblast nasazení). Vláda Olafa Scholze je v této otázce zatím stále rozdělená. Čím dál více zákonodárců se ale vyslovuje pro předání i těchto zbraní Ukrajině.

Vypadá to tak na podobný příběh jako s tanky Leopard, které se nakonec po velkém váhání na Ukrajinu dostaly. I zmíněné německé střely, kterých je k dispozici minimálně několik stovek, pomohou k dalšímu ochromení ruské logistiky a oslabení ruských jednotek.

Podobně jako v minulosti, tak i dnes záleží především na odvaze politiků, zda nebo kdy k předání dojde.

Rusko se přitom přes veškeré hněvivé a výhružné reakce pravidelně stává terčem legitimních ukrajinských úderů. Ty jsou zaměřeny proti vojenským cílům – továrnám a objektům vojenské správy. Objevilo se už i několik pokusů napadnout vojenská letiště v hlubokém ruském týlu. Mnoho z nich mají na svědomí drony. Podobných útoků nepochybně přibude. Na rozdíl od všech zmíněných střel a raket jsou drony velmi levné a dají se vyrábět rychle a snadno. Toho si jsou samozřejmě vědomi i Rusové. Válka dronů bude jednoznačně eskalovat.

Shrnutí

Nezbývá než souhlasit s ukrajinským prezidentem – válka se vrací do Ruska, odkud vzešla. Zimní pokusy zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu neuspěly. Přes obrovské škody se země nezhroutila. Ukrajina může tuto zimu kontrovat stejně a napadat rozvodnou síť v Rusku.

Navíc přesuny ruských jednotek a materiálu jsou závislé na železnici. Ukrajinci to dobře vědí a uvidíme, zda se právě na tuto slabinu zaměří. Ukrajinci mají přitom možnost dále rozvíjet své schopnosti zasahovat cíle v Rusku. Tento „souboj“ neskončí, dokud neskončí celá válka.

Jak je tedy vidět, absence vzdušné nadvlády sice omezuje možnosti prolamovat obranu, ale rozhodně nesnižuje schopnost tvrdě zasáhnout obzvláště citlivá místa nepřítele. Válka na Ukrajině vstupuje do dalšího dějství. Rok a půl spolu zápasí jaderná velmoc s velkými zdroji a země, která měla být jejím podřízeným vazalem. Ukrajina se však rozhodla vzdorovat. Opět se ukazuje – papírové předpoklady nejsou zdaleka tím určujícím. Další vývoj ukáže, co nakonec převáží, jestli ruské ambice expandovat a bezohlednost nebo ukrajinská schopnost učit se a vracet úder!

Nahlásit chybu v článku

Související články

Komentáře

Zvýraznit příspěvky za posledních:

6h 12h 24h

Rozbalit vše Sbalit vše

Eiffelos

12:48 19.08.2023
- 2
- 1
UA požádala USA a , jestli by ji nemohli dodat rakety do Himarsu M26-30 ,s kazetovou municí....téhle raket je ve skladech dost , asi tisíce kusů a ČEKAJÍ na více méně na ...Zobrazit celý příspěvek

UA požádala USA a , jestli by ji nemohli dodat rakety do Himarsu M26-30 ,s kazetovou municí....téhle raket je ve skladech dost , asi tisíce kusů a ČEKAJÍ na více méně na LIKVIDACI...

M 30 má 400 kusů submunice
M 26 starší typy s 518 kusy submunice ale kratším dostřelemSkrýt celý příspěvek
Tesil

14:02 17.08.2023
- 0
- 9
V případě Normandie je situace podobná tomu co vidíme v současném konfliktu.Protivník měl dost času na vybudování rozsáhlé obrany. Jiná situace nastala v Afghánistánu,tam ani ...Zobrazit celý příspěvek

V případě Normandie je situace podobná tomu co vidíme v současném konfliktu.Protivník měl dost času na vybudování rozsáhlé obrany.
Jiná situace nastala v Afghánistánu,tam ani drtivá vzdušná převaha nepřinesla oslnivé vítězství.
Co se týká poničené ukrajinské energetické infrastruktury informace není,jak jinak zcela přesná.
Někde proběhly pouze nouzové opravy,jinde žádné.Což se projeví až s příchodem chladného počasí.Skrýt celý příspěvek
- flanker.jirka
  
  16:41 17.08.2023
  4
  
  0
  Nejen vzdušná nadvláda, ale obecně technologická nadvláda ve všem co jsme mohli vidět v Afghanistánu byla na straně NATO.
  
  Nejen vzdušná nadvláda, ale obecně technologická nadvláda ve všem co jsme mohli vidět v Afghanistánu byla na straně NATO.
  - VitaZ
    
    19:22 17.08.2023
    
    3
    
    2
    Žádný skutečně demokratický stát nedokáže vést okupační válku bez toho, aniž by opustil principy demokracie a právního státu.
    
    Žádný skutečně demokratický stát nedokáže vést okupační válku bez toho, aniž by opustil principy demokracie a právního státu.
    - flanker.jirka
      
      20:50 17.08.2023
      
      8
      
      9
      
      Zkuste se podívat jak se demokratické státy chovaly ve svých koloniích a jaké diktátorské režimy podporovaly a podporují dodnes většinou pouze pro vlastní zisk. Jaké zmetky kde po ...Zobrazit celý příspěvek
      
      Zkuste se podívat jak se demokratické státy chovaly ve svých koloniích a jaké diktátorské režimy podporovaly a podporují dodnes většinou pouze pro vlastní zisk. Jaké zmetky kde po světě si platí na špinavou práci.Skrýt celý příspěvek
    - Západňan
      
      20:58 18.08.2023
      
      4
      
      0
      
      Západním spojencům se kupodivu po 2. světové válce okupace Německa a Japonska celkem vydařila. Rozdíl byl v tom, že Německo mohlo navázat na světlejší stránky své minulosti a v ...Zobrazit celý příspěvek
      
      Západním spojencům se kupodivu po 2. světové válce okupace Německa a Japonska celkem vydařila. Rozdíl byl v tom, že Německo mohlo navázat na světlejší stránky své minulosti a v Japonsku se našli politici, kteří chtěli rozvíjet japonskou ekonomiku, a ne dobývat území v Asii. Rozdíl byl ale i v tom, že tehdejší politickou korektností nepolíbené západní vlády byly připraveny přitlačit na místní obyvatelstvo, kdyby nechtělo spolupracovat.
      
      Oproti tomu Američané v Afghánistánu měli naprosto nerealistickou představu, že lze v jedné z nejzaostalejších muslimských společností zavést demokracii. Domnívám se, že velký podíl na neúspěších nedávných okupací muslismkých zemí má nedostatek porozumění vlastní minulosti. Vždyť i v západním světě je demokracie (systém založený na všeobecném a rovném volebním právu) věcí poměrně novou. Demokracie může fungovat pouze v zemi s tradicí diskuse o věcech veřejných. Jinými slovy občanská společnost musí existovat dříve, než zavedeme vládu založenou na všeobecném volebním právu. Opačně to nebude fungovat.
      
      Nejlepším řešením pro muslimské země je (osvícená) monarchie. Vždyť i Afghánistán jakžtakž za monarchie fungoval a v 60. letech tam jezdili západní turisté. Pak se v Afghánistánu zmocnili vlády komunisté a Afghánistán se už z toho nevyhrabal.Skrýt celý příspěvek
      - leir
        
        06:08 19.08.2023
        
        5
        
        0
        
        Vaše představa je dosti zjednodušená. Uvědomte si, že plná demokracie nebyla ani v USA ještě do 60. let 20. století. Ve Švýcarsku, "vzoru demokracie", nebyla ještě v 70. letech ...Zobrazit celý příspěvek
        
        Vaše představa je dosti zjednodušená.
        
        Uvědomte si, že plná demokracie nebyla ani v USA ještě do 60. let 20. století. Ve Švýcarsku, "vzoru demokracie", nebyla ještě v 70. letech 20. století.
        Dnes se nad demokracií opět smráká nejen v USA, ale i v Evropě. Vše má néjaký vývoj - ani Řím se nepostavil přes noc.
        
        To ale neznamená, že demokracie nemá šanci. Problém v Afghánistánu je v tom, že demokracii nelze instalovat shora - ale to ani v Evropě, ani v USA. A ani v Afghánistánu.
        
        Je k tomu potřeba vzdělávání - alespoň umět číst a psát, což je u Paštunů (zvláště jejich žen) schopnost stále na velmi nízké úrovni.
        
        Zavést demokracii zdola možné ale je - respektovat místní organizaci a nastavit demokratické principy nejprve na kmenové úrovni. Ta myšlenka se musí zakořenit v myslích obyčejných lidí. Ne naopak a nechat si kmenové náčelníky kooptovat do parlamentu.
        
        "Osvícená" monarchie není nic jiného, než absolutistický stát se všemi nešvary, tím nikoho k demokracii nepřivedete a naopak vše konzervujete do stavu nesvobody - nemáte jak zajistit osvíceného monarchu. Jen hloupá romantická představa.Skrýt celý příspěvek
- darkstyle
  
  17:02 17.08.2023
  10
  
  4
  Mám pocit ako keby ste nevedel načo slúži armáda.. Na vyhranie konfliktu a porazenie protivníkovej armády.. Na čo slúžia policajné a špeciálne policajné sily a národná garda.. Na ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Mám pocit ako keby ste nevedel načo slúži armáda..
  Na vyhranie konfliktu a porazenie protivníkovej armády..
  
  Na čo slúžia policajné a špeciálne policajné sily a národná garda..
  Na udržiavanie poriadku a bezpečnosti v štáte..
  
  Americká armáda nemá za úlohu inú ako poraziť armádu.. to v Afganistane skutočne došlo..
  Afganistanská armáda talibancov padla viac menej do 2 týždňov - ja tam oslnivé víťazstvo vidím..
  
  Potom je otázkou či ako Sovieti proti Banderovcom budete viesť roky trvajúci ich genocídu alebo nie.. alebo sa protivník zmiery s prehrou a nebude vyvolávať bunt..Skrýt celý příspěvek
  - Tesil
    
    19:25 17.08.2023
    
    0
    
    14
    Tak zrovna cílem invaze do Afghánistánu bylo zajetí Bin Ládina. A to jaksi nevyšlo.
    
    Tak zrovna cílem invaze do Afghánistánu bylo zajetí Bin Ládina. A to jaksi nevyšlo.
    - Západňan
      
      20:31 18.08.2023
      
      4
      
      0
      
      To byl jen jeden z cílů. Dalším cílem bylo svrhnout vládu Talibánu a znemožnit al-Káidě využívat Afghánistán jako místo pro výcvik svých bojovníků.
      
      To byl jen jeden z cílů. Dalším cílem bylo svrhnout vládu Talibánu a znemožnit al-Káidě využívat Afghánistán jako místo pro výcvik svých bojovníků.
      - Tesil
        
        14:32 19.08.2023
        
        0
        
        3
        
        Kolega darkstyl nám tvrdí,že úkolem armády je porazit protivníka,což není přesné. Úkolem je zachovat suverenitu státu,to samo o sobě nemusí znamenat porážku soupeře.To jen na ...Zobrazit celý příspěvek
        
        Kolega darkstyl nám tvrdí,že úkolem armády je porazit protivníka,což není přesné.
        Úkolem je zachovat suverenitu státu,to samo o sobě nemusí znamenat porážku soupeře.To jen na okraj.
        Pokud tedy armáda Spojených států porazila tálibánce za dva týdny proč téměř dvacet let okupace.
        Ale hlavně primárním impulsem k invazi bylo nevydání bin Ládina po uplynutí ultimáta.A tak pan G.W Bush zavelel k útoku. Zajetí UbL ani další cíle prostě nebyli splněny.Pokud to někdo vidí jinak ,tak to pardon.Skrýt celý příspěvek
Irving

13:41 17.08.2023
- 6
- 0
Mě překvapuje, že Ukrajina zatím nenasadila vlastní obdobu Shahedů - dron s doletem kolem 1500 km a více. Navigace třeba pomocí GPS v kombinaci s rozpoznáváním topografických ...Zobrazit celý příspěvek

Mě překvapuje, že Ukrajina zatím nenasadila vlastní obdobu Shahedů - dron s doletem kolem 1500 km a více. Navigace třeba pomocí GPS v kombinaci s rozpoznáváním topografických znaků. Ideální k úderům na kritickou ruskou infrastrukturu - moc se o tom nemluví, ale Ruská vojenská výroba je hodně centralizovaná a poškození nebo zničení několika málo závodů by mělo na ruské vojenské schopnosti drtivý dopad. Všeobecně známý je Uralvagonzavod, ale patří tam třeba i továrna na střelný prach v Kazani, která by měla zajišťovat 80% výroby střelného prachu v Rusku...Skrýt celý příspěvek
- Flader
  
  16:12 17.08.2023
  2
  
  1
  Problémom takýchto strojov sú vedľajšie straty.
  
  Problémom takýchto strojov sú vedľajšie straty.
- flanker.jirka
  
  16:41 17.08.2023
  3
  
  0
  A co jsou asi drony, které občas něco trefí v Moskvě?
  
  A co jsou asi drony, které občas něco trefí v Moskvě?
  - darkstyle
    
    17:03 17.08.2023
    
    0
    
    0
    presne Bobor je čo podľa pánka?
    
    presne Bobor je čo podľa pánka?
  - Irving
    
    22:40 17.08.2023
    
    3
    
    0
    To jsou drony s doletem cca 500 km, což je na zasažení strategických podniků málo. Navíc útočí jen v malých skupinách, na opravdu účinnou akci by to chtělo koordinovaný útok ...Zobrazit celý příspěvek
    
    To jsou drony s doletem cca 500 km, což je na zasažení strategických podniků málo. Navíc útočí jen v malých skupinách, na opravdu účinnou akci by to chtělo koordinovaný útok alespoň desítek strojů z různých směrů. Jako to prováděli v zimě Rusové. Vedlejší ztráty jsou samozřejmě problém, na druhou stranu má Ukrajina přístup k mnohem modernější technice, než Rusové a mohla by tak docílit mnohem větší přesnosti zásahů.Skrýt celý příspěvek
    - jj284b
      
      06:50 18.08.2023
      
      3
      
      0
      
      to si nechavaju na zimu podla mna... momentalne im len ukazuju ze ak budu musiet tak ich vedia zasiahnut..
      
      to si nechavaju na zimu podla mna... momentalne im len ukazuju ze ak budu musiet tak ich vedia zasiahnut..
liberal shark

11:27 17.08.2023
- 9
- 0
Ničení bodových cílů v ruském zázemí mají Ukrajinci jakž-takž pořešené. Co jim momentálně chybí, jsou účinné prostředky pro plošné ničení cílů přímo na frontě. K tomu jsou potřeba ...Zobrazit celý příspěvek

Ničení bodových cílů v ruském zázemí mají Ukrajinci jakž-takž pořešené. Co jim momentálně chybí, jsou účinné prostředky pro plošné ničení cílů přímo na frontě. K tomu jsou potřeba kazetové, FAE a napalmové pumy.Skrýt celý příspěvek
Splasher

11:21 17.08.2023
- 6
- 2
Nějak utichla avizovaná snaha dodat letouny F/A-18 z přebytků Austrálie? Nemáte někdo nové info? Viděl bych to jako mnohem lepší řešení než třeba i F-16. Odolnost těchto strojů ...Zobrazit celý příspěvek

Nějak utichla avizovaná snaha dodat letouny F/A-18 z přebytků Austrálie? Nemáte někdo nové info?

Viděl bych to jako mnohem lepší řešení než třeba i F-16. Odolnost těchto strojů a jejich schopnost se rozptýlit po UA území by mohla být pro UA zajímavá. Viz taktika použití Hornetů Finska a Švýcarska.Skrýt celý příspěvek
- flanker.jirka
  
  12:18 17.08.2023
  8
  
  3
  Nebylo by to lepší řešení. F 16 provozuje nebo provozovalo mnohem více uživatelů a je zde větší potenciál jak v zabezpečení provozu, tak v možnosti mít tam dobrovolníky mezi ...Zobrazit celý příspěvek
  
  Nebylo by to lepší řešení. F 16 provozuje nebo provozovalo mnohem více uživatelů a je zde větší potenciál jak v zabezpečení provozu, tak v možnosti mít tam dobrovolníky mezi pozemním personálem nebo i piloty. Ukazuje se, že ukrajinci mají základní problém s angličitnou i u pilotů, což by měla být elita. Horší stav bude i u pozemního personálu. A nemohou si v současné době dovolit všechny lidi od letectva poslat někam na školení.Skrýt celý příspěvek