Čínská alternativa transsibiřské magistrály v ohrožení

Čínsko–Kyrgyzsko–Uzbecké železnice
Foto: Železniční spojení mezi Čínou a Kazachstánem v Džungarské bráně. /  Yaohua2000, CC BY-SA 3.0

Čínský projekt Nové Hedvábné stezky, spojující průmyslová centra Číny s energetickými zdroji na Blízkém východě a Evropu, stojí na rychlém železničním spojení. Část trasy vedená přes středoasijské republiky je ohrožena, neboť vyjednávání mezi Čínou a Kyrgyzstánem o výstavbě trati přes jeho území se komplikují.

Na začátku září tohoto roku oznámila uzbecká železniční společnost dokončení 104 km z plánovaných 129 km nové trati spojující města Angren a Pap. Celá trať Angren-Pap, která spojí východní část Uzbekistánu hraničící s Kyrgyzstánem se západní částí země, by měla být hotova do poloviny roku 2016.



Pokud se podaří celý mezinárodní projekt dokončit, vznikla by důležitá železniční spojnice mezi Čínou, centrální Asii, a Evropou. Navazující železniční spojení mezi Uzbekistánem, Turkmenistánem a Íránem je v provozu od roku 2014.



Nicméně celý projekt teď stojí na rozhodnutí kyrgyzské vlády, které ho v jeho počátcích v roce 2012 velmi podporovala, ale v průběhu času se její postoje změnily.



Na konci roku 2013 dokonce kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev oznámil, že železnice není pro jeho zemi prioritou a nepřinesla by Kyrgyzstánu významnější prospěch, naopak by z ní měly užitek pouze sousední země.



Přesto podle odhadů samotného Kyrgyzstánu výstavba trati přes jeho území přinese zemi 30 000 dočasných a 3000 trvalých pracovních míst a odhadovaný roční zisk z provozu trati pro Kyrgyzstán dosáhne 200 milionů dolarů.



Podle odhadů místních expertu je však kyrgyzský váhavý postoj pouze součástí vyjednávací strategie, jejímž cílem je vytěžit z Číňany financovaného projektu co největší benefity. Zdržování projektu však může oslabit postavení kyrgyzské vlády prezidenta v očích zahraničních investorů a partnerů.



Celý projekt se začal komplikovat po vstupu Kyrgyzstánu do ruského projektu Euroasijské ekonomické unie (EEU) v květnu tohoto roku. Po vstupu do EEU se reexport čínského zboží přes Kyrgyzstán propadl o 90 %.



Úsek vedoucí územím Kyrgyzstánu měří vÅ¡ehovÅ¡udy 260 kilometrů, je vÅ¡ak strategicky významný, neboÅ¥ kvůli hornatému reliéfu regionu je v podstatÄ› nezbytný. Od začátku projektu BiÅ¡kek už nÄ›kolikrát pÅ™ehodnotil odhad nákladů na stavbu svého úseku, takže zatímco jeÅ¡tÄ› pÅ™ed 16 lety byla jeho cena stanovena na 1,4 miliardy dolarů, dnes už se mluví o 3,5 až 4,5 miliardy. I pÅ™es vytrvalý tlak Číny se navíc dosud vůbec nezačalo se stavebními pracemi, pÅ™estože se na tom obÄ› strany dohodly už v roce 2001. VÅ¡e tak poukazuje na to, že Kyrgyzstán dosud nemá vytvoÅ™ený reálný rozpočet, anebo pokud ano, pak je silnÄ› prodchnut korupcí. Zdroj: http://ceskapozice.lidovky.cz/vznika-alternativa-transsibirske-magistraly-fon-/tema.aspx?c=A120415_052232_pozice_63471 Foto: Mapa hlavních železničních spojení v Asii. Tečkované úseky (na zemi) jsou ve výstavbě.Úsek vedoucí územím Kyrgyzstánu měří všehovšudy 260 km, je však strategicky významný, neboť kvůli hornatému reliéfu regionu je v podstatě nezbytný; větší foto / UNECE

 

V samotném Kyrgyzstánu se začínají objevovat hlasy kritizující vstup do EEU. Podle kritiků bude EEU ruským nástrojem ke kontrole středoasijských republik a poslouží k posílení ruského vlivu v oblasti. Podle kritiků EEU, je první negativním jevem spojeným se vstupem země do EEU omezení reexportu čínského zboží z Kyrgyzstánu.



Moskva také může podle odpůrců EEU tlačit Kyrgyzstán do ukončení projektu  Čínsko–Kyrgyzsko–Uzbecké železnice, argumentujíce, že projekt odporuje závazkům k ostatním členům EEU.



Rusko má k železničnímu projektu vlažný postoj. Moskva sice ujistila čínské lídry na konferenci v Moskvě v květnu 2015, že EEU hodlá spolupracovat na čínském projektu Nové Hedvábné stezky, ve kterém Čínsko–Kyrgyzsko–Uzbecká železnice hraje důležitou roli.



Rusko rovněž deklarovalo svou snahu stát se spojnicí zemi Čínou a Evropou, čemuž má pomoci plán na vybudování vysokorychlostní železnice, která v budoucnu spojí Moskvu, Kazaň a Peking. Nicméně někteří ruští analytici uvádějí, že výstavba Čínsko–Kyrgyzsko–Uzbecké železnice je v rozporu s ruskými zájmy, neboť by tím byla oslabena pozice Moskvy ve střední Asii a ruská snaha stát se mostem mezi Asií a Evropou by vážně utrpěla.



Čínský železniční projekt však nemusí utrpět jen kyrgyzským vstupem do EEU. Složité vztahy mezi Uzbekistánem a Kyrgyzstánem projektu také příliš nepřejí.



Spory mezi oběma zeměmi, zejména o vymezení hranic, používání hraničních řek, zásoby plynu a tvrdý postup kyrgyzských státních orgánů proti tamní uzbecké menšině mohou vést k daleko větším problémům, než komplikace spojené s vstupem země do EEU.



Kyrgyzští vládní představitelé často železniční projekt pojmenovávájí jen Čínsko-Kyrgyzská železnice a symbolicky vypouštějí z celého názvu Uzbekistán, případně hovoří o možnosti vybudování Čísko-Kyrgyzská-Tadžické železnice.



Kyrgyzstán původně usiloval o propojení severu a jihu země, která je rozdělená horami. Číňané však navrhují západo-východní trasu přes jih Kyrgyzstánu, jejíž výstavba je rychlejší a daleko levnější. Za kyrgyzským plánem je nutné vidět  také zájmy kyrgyzských elit ze severu země, které se obávají, že trasa vedoucí jen jihem by omezila jejich možnosti ekonomického růstu a umožnila by jižním částem země získat větší politický vliv.



Toto severojižní rozdělení země je potenciálním spouštěčem nestability, zejména po převratu, který proběhl v roce 2010. Převrat byl veden zejména politickými skupinami ze severu, přičemž svržený prezident Kurmanbek Bakijev byl podporován zejména elitami z jižní části Kyrgyzstánu.



Váhavost kyrgyzské vlády v otázce železničního projektu je způsobena mylným názorem Biškeku, který je postaven na představě, že „Čína potřebuje pro svůj projekt Kyrgyzstán více, než Kyrgyzstán Čínu.“ Kyrgyzská vláda si tudíž představuje, že Čína splní všechny její požadavky spojené s financováním a výstavbou trati.



Realita je však zcela jiná a prozření kyrgyzských elit může přijít pozdě. Stejně tak úvahy o vypuštění trasy přes Uzbekistán jsou nereálné, neboť Čína investovala do uzbeckých tratí nemalé prostředky a změna finální trasy by se jí tak velmi prodražila.



Alternativní trasa vedoucí mimo Uzbekistán také není z bezpečnostních hledisek možná, neboť okolní země nejsou zdaleka tak bezpečné.  

Zdroj: Jamestown

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Vojenská přehlídka v Číně: Supervelmoc ukazuje svaly

Pekingské náměstí Nebeského klidu bylo 3. záři svědkem oslav 70. výročí konce druhé světové války v Asii. Na největší vojenské přehlídce v dějinách Číny jsme vůbec poprvé viděli některé nejnovější čínské zbraňové systémy. Přehlídka ukázala a potvrdila rostoucí vojenské kapacity Číny.

Čínský letecký průmysl posiluje své postavení v Africe

Čínské letecké podniky oznámily pokroky v plánované expanzi do Afriky. Číňané plánují postavit v Africe centrum pro letecký výcvik, nová regionální zastoupení, letecké opravny a sklady náhradních dílů pro letadla vyráběná v Číně.

ANALÝZA: Ruská intervence v Sýrii – důvody, dopady, výhledy

Po dvou článcích popisujících ruské vojenské dodávky syrskému režimu, se přesuneme více na pole politiky. V tomto článku se budeme věnovat důvodům proč se Rusko rozhodlo k intervenci v Sýrii a jaké mohou být následky tohoto činu.

Ruská armáda: Nová státní ideologie Ruska

Ruský deník Gazeta.ru v článku Zato my vyrábíme rakety se zamyslel o úloze ruské armády v současném Rusku. Deník se poněkud provokativně ptá s odkazem na slavný výrok Alexandra III: ”Může armáda a námořnictvo nahradit všechny ostatní potřeby občanů?” Jak připomíná deník, armáda se v Rusku stává opět nosnou ideologii.

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

  • KOLT
    21:44 08.11.2015

    pro Atlan: Souhlas. Jen holt nás někteří přesvědčují, že Rusko a Čína jsou ohromní kamarádi, a nejsou schopni pochopit, že je to partnerství z rozumu.

  • Atlan
    20:57 08.11.2015

    Takeda: moc bych za tím nehledal. Rusové nemají zájem přes všechno přátelství přenechat čínanům vliv ve Střední Asii, pořád ji berou jako svoji doménu. Spíš by raději aby tu "Hedvábnou stezku" měli pod palcem, když by to nakonec přes Kyrgízii krachlo, tak zůstává nejbezpečnější severní větev přes Rusko plus zbytek jižní přes spřátelený Kazachstán.
    V ruském zájmu je aby Čína dělala těžkosti Američanům v Tichém oceánu a poutala značné zdroje, ale ne aby získávala vliv v bývalém sovětském regionu.

  • Takeda
    17:05 08.11.2015

    Chjo, cist umím. Jen spekuluju nad tím, co je za oficialnima stiznostma.

  • pajo
    13:31 08.11.2015

    Cena zvysovania rychlosti za prevadyky danej trate je zvycajne vyssia ako stavba novej vysokorychlostnej trate, vid http://ekonomika.idnes.cz/stavba-rychlodrahy-v-cesku-je-draha-duu-/ekonomika.aspx?c=A151005_213515_ekonomika_rts

  • mattea
    09:53 08.11.2015

    stetula: porovnání nemám, neznám totiž technické parametry stavěné železnice. Obecně lze říct, že udělat koleje správně uklopené, s hladkými svary a kvalitním podložím není problém: co z toho v Evropě udělá vysokorychlostní trať je až informační a zabezpečovací systém - ten je hodně drahý a nejsem si zcela jist, že Čína bude dodržovat stejně vysoké bezpečnostní standardy...

  • stetula
    09:18 08.11.2015

    Chjo Takeda,

    mám malou otázku vy neumíte číst nebo neznáte zeměpis ? problémový stát je Kyrgyztán

    co se týče technické stránky projektu mě fascinuje rychlost stavby té železnice 2012 začátek projektu a dnes chybí cca 300 kilometrů.
    nevíte někdo zda se dá srovnat tato vysokorychlostní železnice s naší tratí ostarava - praha ?

  • Takeda
    19:21 07.11.2015

    Tohle je významná zpráva! Čína chce nějakou alternativu k námořním trasám. Ty nemá Čína pod kontrolou. Hedvábná stezka měla pojmout 10% čínské kontejnerové přepravy, pro případ, že by se USA rozhodly Číňanům prostřihnou křídla.

    Rusové ale asi nechtěli hrát druhé housle, tak teď dochází ke komplikacím. Zájmy Rusů a Američanů ve vzájemné shodě. Jsem zvedav jak to nakonec dopadne.

    No a co na to místní rusofilové, kteří bájí o bezvadné rusko čínské spolupráci proti satanovi USA.☺