Komunikační kabely, ropovody, plynovody: Svět se připravuje na boj na mořském dně

V posledních desetiletích se rozvíjejí strategické hospodářské činnosti na mořském dně. Téměř všechna mezikontinentální digitální data se přenášejí prostřednictvím optických podmořských kabelů. V oblasti energetiky se ropa a zemní plyn těží stále dále od pobřeží a ve stále větších hloubkách. K nim se přidávají větrné elektrárny na moři, které pokrývají místní poptávku po elektrické energii. V příštích letech se na mořském dně pravděpodobně začne rozmáhat těžba vzácných nerostů a vznikat další infrastruktura, včetně budování datových center nebo vědeckých výzkumných stanic.

Námořní síly se proto v nadcházejících letech budou muset vypořádat s řadou technických a operačních problémů. Na jedné straně se operace na mořském dně často skládají ze zpravodajských operací nebo operací zaměřených na zajištění kontroly prostoru a zabezpečení přístupu k infrastruktuře. Na druhé straně se provádí v přísném utajení. Využívají přitom nepřehlednosti, složitosti a nehostinnosti podmořského prostředí. V době míru se připravují dlouhou dobu dopředu a jejich aktéři se spoléhají na hodnověrné popření (plausible deniability). V případě konfliktu vysoké intenzity se ovšem otevírá cesta k rozsáhlejším a ničivějším nepřátelským akcím.

Válka na mořském dně se v mnoha ohledech liší od ostatních operací. Soupeření v tomto prostoru vyžaduje schopnost volně operovat v širokém rozsahu hloubek, od pobřeží až po pánve v hloubce přes 6000 metrů pod hladinou. Miny se dnes využívají jen v několika desítkách metrů pod vodou a ponorky v pouze několika stovkách metrů. Akce na mořském dně se navíc vyznačují stálostí prostředí. Přítomná infrastruktura se pevně připevňuje k podloží a poměrně jednoduše ji lze lokalizovat díky interakci s povrchem. To sice přesně vymezuje území, jež je potřeba bránit, zároveň ale usnadňuje protivníkovi nalézt cíl.  

Stejně jako na ostatních bojištích patří znalost prostředí k nezbytným předpokladům pro vedení úspěšných operací na mořském dně. Jakákoli strategie proto musí vycházet z geologických, hydrografických a oceánografických průzkumných misí, které identifikují a prozkoumají citlivé oblasti. Taková znalost podmořského prostředí pomůže předpovědět přibližovací trasy možných nepřátelských plavidel nebo usnadnit vlastní útočné akce. V mezinárodních vodách nebo v blízkosti vlastního pobřeží jsou tyto operace obvykle prováděny specializovanými vojenskými plavidly nebo najatými soukromými společnostmi.

Americký časopis Foreign Policy nedávno varoval před desítkami ruských plavidel, která operují ve vodách kolem severní Evropy. Jedno z nich, Admirál Vladimirskij, se minulý rok v listopadu plavilo dánskými teritoriálními vodami s vypnutým vysílačem polohy. Stejnou taktiku využívají státy jako Severní Korea ke skrytí nezákonného obchodu a k obcházení mezinárodních sankcí. Schopnosti a výbava Admirála Vladimirského se hodí k mapování kritické podmořské infrastruktury, například datových kabelů v dánských vodách mezi Evropou, Velkou Británií a USA.