Konec Heckler & Koch G36 v německé armádě

Foto: Německý voják s karabinou G36C; ilustrační foto; větší foto / Public Domain
Německý voják s karabinou G36C; ilustrační foto; větší foto / Public Domain

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen zpochybnila další budoucnost útočné pušky Heckler & Koch G36 v německé armádě. Ministryně tak reaguje na rostoucí kritiku přesnosti G36 při používání v extrémních klimatických podmínkách.

Útočná puška G36 vstoupila do výzbroje německé armády v roce 1995. Od té doby se podařilo firmě Heckler & Koch vyvést zbraň do více než 40 zemí světa. G36 a její deriváty používá jak armáda, tak speciální policejní jednotky.

Po nasazení v Afghánistánu se však na G36 vznesla v německých médiích kritika. Zbraň při vysokých provozních teplotách, ať už z důvodů okolní teploty nebo dlouhodobé střelby, údajně výrazně ztrácela přesnost.

Podle deníku Der Spiegel odchylka G36 při střelbě na 500 metrů, při vysokých provozních teplotách, dosahuje až šest metrů. Připomeňme, že německé ministerstvo obrany za 178 000 pušek všech verzí utratilo 180 milionů euro.

Firma Heckler & Koch všechny námitky odmítla. Podle výrobce G36 je plně funkční ve všech podmínkách.

Nyní se však ke kritice přidalo také samotné německé ministerstvo obrany. „Přesné a cílené zasažení protivníka není možné v náročných bojových podmínkách," uvedla minulou středu německá ministryně obrany. „Tato zbraň, jak je nyní postavená, nemá žádnou budoucnost v německých ozbrojených silách."

Negativní hodnocení ministryně přichází po zveřejnění výsledků vládního testování G36. Na testech se podílelo Technické centrum pro zbraně a munici (WTD 91) německé armády a Výzkumný ústav pro materiály, paliva a maziva (WIWeB).

Pro test bylo vybráno 25 pušek G36 ve variantách A0, A1, A2, A3 a A4 a nespecifikovaný počet cizích útočných pušek. Střelivem se stal standardní náboj 5,56x45 mm NATO. Vzorkové pušky střílely na terč velikosti lidské postavy na vzdálenost 300 metrů. Požadována byla 90 % přesnost, tedy devět z deseti střel muselo zasáhnout cíl.

G36 však při zahřátí (z 15°C na 45°C během 10 min) rychle ztrácela přesnost. Už po vystřílení dvou zásobníků některé zbraně G36 dosahovaly přesnost pouze 53 %. Zpráva zároveň potvrdila, že ostatní testované zbraně „dokáží v zásadě" splnit požadavky Bundeswehru.

Podle ministryně obrany musí být němečtí vojáci nasazení v zahraničí a členové speciálních komand vybavení novou útočnou puškou tak rychle, jak to jen půjde. Ministryně zároveň nechala bez odpovědi, zda úpravená G36 dokáže splnit podmínky Bundeswehru,

Firma Heckler & Koch kritizoval testování, protože se nemohla podílet na výběru a testování dalších zbraní. Vybrané cizí testovací zbraně podle firmy údajně plní jiné provozní role, než pušky G36.

„Předpokládáme, že vládní zpráva byla nespravedlivě kritická ke G36 – testovaná takovým způsobem, zbraň nebyla nikdy určená k uspokojení politických narativů. Heckler & Koch věří, že to je základ kritické zprávy, nikoliv praktické problémy, které mohou mít dalekosáhlé důsledky pro klíčový prvek vojenské techniky používané po celém světě," stojí v tiskovém prohlášení firmy Heckler & Koch.

Mezi tím se rozběhly další dvě studie. První studie prozkoumá, jak si G36 vedla v bojových situacích, zejména v Afghánistánu, a zda výkony zbraně měly dopad na životy vojáků i úspěch mise. Druhá studie analyzuje zadání veřejné zakázky, rozhodovací procesy a hodnocení, které vedly k nákupu pušek G36.

Zdroj: IHS Janes

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Operace Pegasus - Evakuace německých občanů z hroutící se Libye

Jedním z úkolů, před který jsou ozbrojené síly vyspělých zemí poměrně často postaveny, je evakuace ...

Německé houfnice PzH 2000 pro Chorvatsko

Chorvatsko získá z Německa 12 samohybných houfnic PzH 2000. Dohodu 5. prosince potvrdil svým ...

Leopard 3: Německo vyvíjí nástupce tanků Leopard 2

Německý parlament schválil přidělení financí k programu vývoje nového hlavního bojového tanku ...

Německo nechce dodávat zbraně Saúdské Arábii?

Německá média spekulují o zastavení německého exportu zbraní do Saudské Arábie kvůli podpoře ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • KOLT
    22:50 16.05.2015

    KOLT má zase podezření, že Aliase k tomuto příspěvku někdo navedl či motivoval... Kdyby totiž místní diskusi četl dost často na to, aby dokázal posoudit, zda je Zbrojíř troll či ne, věděl by, že Zbrojíř není kancelářský úředník.

  • Zbrojir
    20:22 16.05.2015

    k Alias

    Zbrojir má naopak příliš mnoho práce, takže ho diskuse již někdy docela unavuje. Pokud bude existovat poptávka, aby se zbrojir již nevyjadřoval, nebude to pro mě opravdu žádný problém, naopak, časová úspora.

    Zbrojir má zprostředkovaně informace, že některé zástupce nejmenovaných zbrojovek jeho zdejší příspěvky opravdu příliš netěší.

    Zbrojir své názory nikomu nevnucuje, snaží se být maximálně objektivní, je věcí každého, zda s jeho názory souhlasí, či nikoli.

    Zbrojir se rovněž nikdy nepovyšoval nad zbraňové laiky, kteří o zbraních jen čtou a nebo s nimi občas střílí, ať již soukromě, či služebně. V ozbrojených složkách jsem za desetiletí praxe viděl tolik mistrů světa, kteří nakonec neměli ani nezbytné znalosti a často ani dovednosti. Obecně platí, čím nižší věk a vyšší dosažený stupeň vzdělání, tím vyšší riziko ztráty sebereflexe.

    Zbrojir má z podstaty věci mnohem komplexnější pohled na věc a u výzbroje hodnotí mnoho okolností, které běžný uživatel ani nevnímá, resp. netuší, jak je to důležité. I když se může samozřejmě, tak jako každý, mýlit.

    Zbrojir má dostatek kontaktů do ozbrojených složek, mj. i na instruktory speciálních jednotek včetně OS P ČR, a i jejich zkušenosti zahrnuje do svých hodnocení.

    Zbrojir sloužil v ozbrojených složkách, včetně bojových útvarů, takže má za sebou dostatečnou praxi a zkušenosti.

    Zbrojir je znechucen mj. tím, kolik lidí (od řadových až po funkcionáře) v ozbrojených složkách se nechá zásadně ovlivnit různými dary a výhodami.

    Zbrojir nemá potřebu ani důvod se z něčeho a vůči nikomu zbavovat viny.

    Zbrojir do politiky nikdy nevstoupí, protože ze své pozice viděl a i nyní vidí, na jakých principech tato funguje, a to napříč politickým spektrem.

    Zbrojir se nikterak netají skutečností, že mu jsou některé negativní vlastnosti "české povahy", všeobecně kritizované ve vyspělém světě, naprosto odporné.

    Z příspěvku zbrojir mj. vůbec nepochopil, které konkrétní argumenty pisatele natolik rozčílily, že napsal tento komentář.

  • Alias
    09:48 15.05.2015

    To all:

    Zbrojir je Troll.

    Nemá smysl reagovat na jeho podněty. Evidentně nemá nic jiného na práci než profesionálně vstupovat do diskuzi s uživatelsko/amatérskými názory na zbraně, byt evidentně s jistou známkou hlubších akademických znalosti.
    Ze by nudici se kancelářský úřednik vyvinujici se ze svých profesních selhání? Možná by ku prospěchu naši společnosti více přispěl svoji účasti na volebním místě některé z politických stran a tim přejit od slov k činům.

    Tímto nebráním CZUB, BREN nebo cokoli jiného. Obvykle nemám potřebu vstupovat do diskusí pod články, tentokrat jsem to však nevydržel. Je třeba byt objektivní.

    Příslušník OS ČR z mnohacetnymi zkušenostmi z reálného nasazení.

  • Zbrojir
    15:43 05.05.2015

    ke KurtKnispel

    Naprosto chápu, že většina uživatelů hodnotí zbraně především v oblastech spojených s uživatelským komfortem, ale hodnocení zbraní je záležitost mnohem komplexnější od provozní spolehlivosti za normálních i ztížených podmínek, přes životnost, opravitelnost, udržovatelnost atd.

    V době vývoje a zavádění HaK G 36 byla tato srovnávána s tehdejšími útočnými puškami, jako např. Stg. 90 (SIG 550), Steyr AUG, M16/M4 atd. Jak jsem již psal, v mnoha ohledech své konkurenty převyšovala, např. z hlediska funkční spolehlivosti a poruchovosti, či ve schopnostech zachovat funkci ve ztížených klimatických podmínkách, či při zanedbání údržby, kdy zvládne tisíce ran bez čištění a mazání, což jsem mj. osobně vyzkoušel. I testy v USA tyto přednosti potvrdily.

    Obecně však platí, že zbraň musí být jako celek vyvážená. Byl by tedy problém, pokud by se u jinak velmi spolehlivé zbraně s velkou životností objevila citelná slabina podstatně snižující její bojové schopnosti (již dostatečně rozebráno, tady nyní nic nového již nevymyslíme, tedy já si udělám min. ještě jeden další test).

    Ergonomie a řešení manipulačních prvků HaK G 36 bylo v tolerancích tehdejších požadavků ozbrojených sil, ale vrchol opravdu nepředstavovalo. Patrně to vyplývalo z rigidních požadavků Bundeswehru. Já osobně bych za slabinu původních verzí např. považoval neexistenci vypouštění záchytu závěru pomocí dostupného ovládacího prvku (např. CZ 805 jej nemá ani v modernizované verzi, u původních G 36 jej lze snadno a rychle doplnit dodatečnou montáží), což vyžadovalo osvědčený, avšak poměrně zastaralý a překonaný způsob manipulace.

    Co se týče přebíjení, tak tehdejší ovládací prvky byly na úrovni horšího průměru. V případě potřeby, lze starší verze doplnit oboustranně ovladatelným prodlouženým záchytem závěru, který umožňuje manipulaci cca na úrovni osvědčené M4, a podle přání i prodlouženým záchytem zásobníku, který umožňuje oboustranné vyhazování zásobníků, a to bez potřeby změny úchopu silné ruky. V této konfiguraci je rychlost přebití plně srovnatelná s nejmodernější konkurencí a záleží spíše na výcviku uživatele.

    Zvolený způsob uložení zásobníku v šachtě u HaK G 36 je zjevnou snahou o kompromisní řešení, tedy dostatečná stabilita, jako při tradičním a velmi osvědčeném ukotvení ve dvou bodech (AK/vz. 58/SIG 550…) a přitom rychlá výměna s přímočarým pohybem jako u typu AR15/M16/M4, kdy primární snahou bylo potlačit negativní dopady málo stabilního uložení, což zpravidla vede k závadám při podávání (viz problémy původních M16/M4 s tehdejším provedením zásobníků).

    Z vlastní zkušenosti bych přebíjení u verze HaK G 36 s aplikací modernizovaných ovladačů považoval za dostatečně intuitivní a pohotové. Šachta si nechá líbit i mnohem větší chyby při směrování zásobníku, než např. u první verze CZ 805, z jejichž originálních zásobníků CZUB si mj. lze při zbrklé manipulaci poměrně snadno vyrazit sloupec nábojů o hranu zásobníkové šachty.

    Shrnuto a podtrženo: design M4 a pušek od něj odvozených lze považovat patrně za nejzdařilejší nejen pro manipulaci, ale i pro tvorbu zbraňových kompletů.

    Samopal vz. 58 byl nepochybně nejlepší dlouhá ruční palná zbraň tuzemského socialistického zbrojního průmyslu, ve své době patřila ke světové špičce, škoda horší kvality výroby, ale není bez slabin a bývá mnohdy značně přeceňována. Hodně záleží na konkrétním kusu a výrobní sérii, protože kvalita hromadné výroby byla v průběhu let dost rozdílná.

    k Rott

    Jak jsem uvedl, ke dvěma již testovaným alternativním produktům bych měl poměrně mnoho zásadních připomínek, takže jako plnohodnotná náhrada vyzrálé, kultivované, bezporuchové a téměř „nezničitelné“ HaK MP5 při hromadném přezbrojení podle mého i názoru mnoha jiných neobstojí. Stačí jen sledovat problémy a táhnoucí se dovývoj CZ Scorpion EVo 3 A1. Jen velmi nezodpovědný člověk by se zavedením tak zjevně nedotaženého produktu souhlasil. Mj. již se připravuje další modernizace Eva, která reaguje na celou řadu problémů. Odhaduji, že vady a nedostatky se budou vychytávat tak ještě 5-10 let, pokud se v CZUB nevzpamatují a nezkusí to znovu a pořádně.

    Zajímal by mě ještě tvůj názor na HaK MP7A1, kterou také poměrně dobře znám.

  • Zbrojir
    20:37 04.05.2015

    k Rott

    díky za odpověď, zajímavá byla informace o HaK MP7A1, protože v ČR není moc jednotek vyzbrojených touto zbraní současně s HaK G 36. Mj. já vím o jediné.

    BaT APC a EVO mám dostatečně otestovány (v řádu tisíce ran), a výsledek zapadá do již uvedeného hodnocení, tedy moderní design a ovládání, výsledek však HaK MP5 zdaleka nepředčí, to je názor i mnoha dalších operátorů, co srovnání prováděli, ale nikomu ho nevnucuji.

    Mj. HaK má záchyt pro MP5 vyřešený již léta (viz MP5-10), ale většina uživatelů ho z důvodu zachování dosavadních návyků nechce. Z počátku mi také chyběl, dnes, cca po 50 000 ranách s MP5 již nikoli.

    SIG MPX v ČR doposud nikdo netestoval, mám informaci, že tu zatím není ani k dispozici a proto nelze činit žádné závěry.

    Mj. kdyby nadřízení informaci o ztrátě přesnosti někam postoupili, mohlo se s tím třeba něco udělat.

    k KurtKnispel

    Nadčasovost konstrukce G 36 je zjevná, to ale zdaleka neznamená, že musí dominovat ve všem.

    Modernizační sadou jsem myslel prodloužený záchyt závěru a prodloužený záchyt zásobníku, nikoli šachtu pro Stanag Magazines.

    HaK kvalitní zbraně bezpochyby produkuje, avizovaný problém s G 36, mj. zjištěný téměř po dvaceti letech, a to přes řadu pozitivních testů pro Bundeswehr a zahraniční ozbrojené síly včetně USA, je patrně výjimka potvrzující pravidlo.

    Mj. MO SRN svými prohlášeními pušku v podstatě popravilo, takže naprostý opak toho, co dělá MO ČR, které problémy CZ 805 Bren naopak usilovně zapírá.

    Ani jednu variantu přístupu nepovažuji za profesionální.

  • KurtKnispel
    19:32 04.05.2015

    k Zbrojir

    co se týče nadčasovosti konstrukce, nemám z G 36 nastříleno 20.000 jako Vy, přesto ale si troufám posoudit některé její další uživatelské vlastnosti.

    například přebíjení není ze zrovna nejlépe vyřešených a rozhodně není rychlé ani intuitivní. A to nedejbože aby se kolem střílelo, znám dost lidí, kteří v takovém stresu přebíjí i ergonomičtější zbraně, řekněme zmatečně.
    upgrade kit jsem viděl snad jen na zásobníky M4 a přiznejme si vypadá hrozně, tak hrozně, že když jsem ji teď hledal na stránkách HK tak ji tam radši ani neměli :D

    A vymlouvat se na zadání a přejímací zkoušení samozřejmě můžeme. Jenže to mě jako koncovému uživateli je ve finále úplně jedno pokud nejsem schopen efektivně opětovat palbu.

    Může to být klidně způsobeno nevhodnou údržbou či "přetěžováním" zbraní, ale ten problém tu je a dokazuje ho i provedený test. A pokud se G 36ky tak snadno nechaly přetížit- možná to opravdu něco vypovídá o kvalitě HK.
    Když si vzpomenu jak nám dlouho vydržely 58my...a na 100m jsem se s ní vždycky pohodlně nasřílel.

  • Rott
    19:26 04.05.2015

    K Zbrojíř

    Měl jsem G36K

    U jedné krajské zásahové skupiny, ale nyní jsem u MO

    Velitel to hlásil nadřízenému, ale kam až hlášení proniklo nevím

    S SA58 střílím pravidelně, ale podobný problém jsem nezaznamenal

    Zbraní jako náhrada MP5 je více, střílel jsem s APC9, ta byla obstojná, vlastním CZ SCORPION EVO 3 S1, a co se týče přesnosti a manipulace, hlavně záchyt závěru, od té doby jsem se s MP5 "pral". Slibně vypadá i MPX, ale ještě jsem neměl tu čest.

    k Jancz
    asi mám víc povinností, ale nemám čas pouze vysedávat u pc. Raději víc střílím reálně než jiní ve hrách....

  • Zbrojir
    14:29 04.05.2015

    Já to myslel upřímně, tedy samozřejmě ne tak upřímně, jako Gross.

    Když má někdo nějaké konkrétní poznatky, či návrhy, rád si je vyslechnu, protože nikdo nemůže vědět všechno a být všude.

  • jancz
    11:38 04.05.2015

    koukám Rott odjel sloužit na další misi se svou G 36 takže se už asi odpověď na Zbrojířovu otázku nedozvíme ;-)

  • Zbrojir
    22:29 02.05.2015

    k petr99

    Pokusím se to vysvětlit asi takto. SSSR produkoval funkční a plně bojeschopné ruční zbraně, a to i pro nepříliš vycvičenou braneckou armádu. Ačkoli nedisponoval průmyslovou základnou, která by byla schopna vyrábět s přesností obvyklou u renomovaných západních zbrojovek, konstrukce sovětských zbraní tuto situaci plně reflektovala. Konstruktéři měli cit a nebáli se rovněž přebírat osvědčená řešení, byly používány jakostní materiály a v rozhodujících uzlech a rozměrech bylo zpracování zpravidla na velmi dobré úrovni.

    Po rozpadu SSSR však zbrojní průmysl upadal, rovněž tak v oblasti ručních zbraní se tradiční podniky dostaly do problémů, což se projevilo na technickém a technologickém zaostávání a samozřejmě i kvalitě. Mnoho civilních zbraní z dnešní produkce bývalých zemí SSSR potřebuje pro řádnou funkci zásah zbrojíře a zdaleka nedosahují kvality zbrojní produkce pro tehdejší Sovětskou armádu. Podle mých informací jsou problémy i u zbrojních dodávek současným ozbrojeným silám. To však neznamená, že zde můžeme paušalizovat, jen vycházím z informací, kdy např. speciální jednotky RF mají problém najít v domácím sortimentu zbraně na požadované úrovni.

    Rovněž je třeba si uvědomit, že mnohé ruské zbraně, které se prodávají na současném trhu EU, pochází přímo ještě z dob SSSR, nebo se jedná jen o upravené zbraně, zpravidla na výhradně samonabíjecí, samozřejmě ze zásob státních ozbrojených sil, vyrobených rovněž před rokem 1990.

    Prostě těch signálů, že se citelně zhoršila kvalita produkce je více, ale to platí i pro západní svět, kdy globalizační tlaky a snižování nákladů posílají kvalitu zbraní do… Jak jsem psal, HaK patří k těm málo vyvoleným, kde problémy zpravidla nebývají…

    Když AK/AKM, tak nějaký z dob SSSR.

  • petr99
    18:47 02.05.2015

    Zbrojir: Chápu dobře, že podle vás jsou ruské zbraně nespolehlivé ? No sice nemám zkušenosti, ale obecně jsou to nejspolehlivější zbraně, které se dají shnat, nebo se mýlím ?

  • Zbrojir
    10:33 02.05.2015

    k petr99

    Nové ruské zbraně jistě reagují na soudobé trendy. Hodnotit je ale nemohu, protože s nimi nemám osobní zkušenost. Většina nám dostupných informací je ovlivněna propagandou.

    Popravdě, mnoho informací o zbraních, ať již v médiích, ale i odbornějších zdrojích, jako jsou např. odborné časopisy a publikace pro veřejnost, bývá značně ovlivněno PR, či se přebírají povrchní hodnocení, rovněž ovlivněné příslušnou propagandou, a to jak v pozitivním, tak samozřejmě i v tom negativním slova smyslu.

    Stačí se podívat např. na světoznámou M16/M4 z pohledu západní, či východní propagandy a hodnocení je ihned znatelně odlišné.

    Např. i obecně známé publikace o zbraních obsahují dost kontroverzní hodnocení min. některých zbraní, které znám. Téměř nikdo si nemůže každý jednotlivý model na trhu existující zbraně důkladně a osobně vyzkoušet a prověřit a proto autoři často hodnocení pouze přebírají. To vede k opakování těch stejných nepřesností, či dokonce naprostých blábolů.

    Zde bych uvedl příklad tuzemské pistole vz. 52. Ačkoli se jedná o složitou, neergonomickou, značně nespolehlivou a pro použitý náboj zjevně poddimenzovanou konstrukci, řada publikací ji hodnotí velmi kladně a vyzdvihuje mj. nešťastný systém uzamčení válečky. Takže je jasné, že autor s pistolí reálné zkušenosti nemá.

    U ruských zbraní bych se obával především kvality hromadné výroby. S rozpadem SSSR a úpadkem tamního zbrojního průmyslu se kvalita citelně zhoršila. Je to vidět na civilním trhu, dle mých informací to platí i u zbraní pro ozbrojené složky.

    Mj. HaK, který je v článku zdrojem kritiky za údajné problémy G 36, je jednou z mála firem, která dokáže hromadně produkovat zbraně ve vysoké kvalitě, se kterými zpravidla nejsou žádné problémy a velmi dlouho vydrží. Na trhu existuje celá škála výrobků jiných značek, ovšem většina, když se dostane do služby, tedy do prostředí s omezeně poučenou obsluhou, problematickou údržbou a častým hrubým zacházením, vykazuje časté poruchy, a potřebuje poměrně intenzívní servis.

    Takže, když zde např. zazněl názor, že HaK MP5 je překonaný, položil jsem otázku, čím ho v 9x19 nahradit. Já o ničem tak kultivovaném a vyzrálém nevím. Vše, co jsem zkoušel, na HaK MP5 prostě nemělo, ano, modernější design, ovládací prvky, nižší hmotnost, ale toť prakticky konečný výčet výhod, pak již obvykle jen samá negativa.

  • Zbrojir
    22:28 01.05.2015

    k plingr2

    HaK G 36 byla a dodnes je silně nadčasová konstrukce, včetně aplikovaných technologií a materiálů. Hlaveň je plovoucí, uchycena v ocelové vložce, která je zalita v polymerovém pouzdře. Sestava hlavně je ve vložce utažena převlečnou centrální maticí, a to přesně definovaným momentem. To zaručuje volné kmitání, resp. vysokou přesnost a rychlou výměnu hlavně, kdy z každé verze lze snadno, s relativně s malým počtem součástí vytvořit verzi jinou (změna délky hlavně v řádu jednotek minut).

    Pokud bude problém ve vlastnostech polymeru, pak moc jiných řešení než výměna pouzdra za jiné, z vhodnějšího materiálu, či jinak řešenou zalitou vložkou, např. spojenou s ocelovým rámem, asi neexistuje. Stávající pouzdro závěru je poměrně levné, odhaduji, že výrobce nestojí více než 2 tis. Kč.

    Ještě bych dodal, že ačkoli HaK G 36 byla v mnoha ohledech silně nadčasovou, vznikla pro jiné podmínky nasazení (klasický konflikt mechanizovaných sil) a v době počátků rozvoje optoelektronických zaměřovačů pro pěchotní zbraně, takže, tak jako tak, verze Bundeswehru (prakticky první z řady nových konstrukci útočných pušek na trhu) modernizaci po dvaceti letech již docela potřebovala.

    1. Verze G 36 V je poměrně dlouhá a nehodí se pro velkou část dnešních bojových podmínek, tzn. moderní puška musí být kratší, i za cenu kratší hlavně, což vykompenzuje nová munice ráže 5,56x45 (viz přechod z M16 na M4).

    2. Původní duální zaměřovač (zaměřovací dalekohled 3x, kolimátor 1x) již s ohledem na pokrok v odvětví zastaral, takže by byla žádoucí náhrada za modernější řešení s lepšími parametry a vlastnosti.

    3. Rovněž ovládání původních verzí, podobné tomu u CZ 805, je překonané, a chtělo by zefektivnit (HaK má sadu, kterou lze rychle aplikovat na každou původní zbraň a manipulace již splní soudobé požadavky, navíc je vše plně oboustranné).

    Kdyby neměli v SRN ministryni obrany, resp. lidi kolem ní na úrovni politiků 4. kategorie, mohli případný problém vyřešit v klidu, potichu a elegantně, buď rozsáhlejší a v podstatě již potřebnou modernizací a nebo přechodem na HaK 416, která je pro dnešní potřeby a podmínky nasazení patrně produkt vhodnější. Pušky od Bundeswehru mohly projít u HaK „repasí“ a být prodány na trzích vhodných zemí méně vyspělého světa….

    Nejde o to, problémy zapírat. Vojáci, ani daňoví poplatníci by neměli být poškozováni, ale jekotem přes média, aniž bych vlastně přijal základní nápravná opatření, měl závěry nezávislé zprávy a především problém od počátku řešil společně s výrobcem, nikomu a ničemu nepomohu. Pouze poškodím zájem německého výrobce a průmyslu jako celku (viz tendr ve Francii), vyděsím vojáky v činné službě a pak řeknu, že teprve zadám nezávislou studii.

    Tady je nutné připomenout, že za problém, tedy pokud se potvrdí, nese díl odpovědnosti i Bundeswehr a další státní instituce. Ony definovaly své požadavky, prováděly testy, a přejímaly zbraně. Před několika lety mj. vypracovaly novou metodiku zkoušení, která měla simulovat střelbu v reálných bojových podmínkách a puška HaK G 36 ji prý splnila. Takže ta kritika padá i do vlastních řad…

  • petr99
    14:45 30.04.2015

    Zbrojir: A co AK-12 ? Tam už jsou ty limity smazány a je ve všem srovnatelná se západními konstrukcemi, naopak v ohledech, které má Kalašnikov obecně výborné, západní konstrukce převyšuje.Případně další ruské konstrukce jako AN-94 a AEK-971.
    Myslím, že dnešní ruské rušní zbraně nezaostávají za Západem, a to ani v ohledech ergonomiky nebo možnosti rychlého uchycení dalšího vybavení.

  • plingr2
    12:14 30.04.2015

    Pokud je vážně chyba v plastu, možná se na to koukám moc jednoduše ale nejde do upreru vložit nějakou hliníkovou vložku. Tím myslím udělat horní část z odlitku z AL a na fest to spojit s čepem hlavně. Vážila by krapet víc ale mezi mířidly a hlavní by nebyl žádný článek který by mohl teplem změknout.

  • Zbrojir
    09:48 30.04.2015

    k Rott

    Mohl by si prosim upresnit i verzi (delka hlavne), se kterou jste na problem narazili.

  • KOLT
    00:51 30.04.2015

    hurvo: Jenže tohle platí jen pro civilní trh :-) K armádám a policejním složkám se H&K chová úplně jinak než k civilistům (tedy mám to z druhé ruky, přiznávám).

    Ten produkt, co již dlouho překonává MP5, by mě také zajímal.

  • Zbrojir
    22:37 29.04.2015

    k petr99

    pokud akceptuješ konstrukční řešení zbraní řady AK a s tím spojené limity (zpětný ráz, munice, přesnost, možnosti osazení doplňky a příslušenstvím), vybereš zbraně z dřívější sovětské výroby, pak je poměr výkon cena vskutku jedinečný, ale standardní puška západní provenience to není, byť v některých situacích dodnes AK dominuje.

  • hurvo
    22:36 29.04.2015

    H&K because you suck and we hate you. :) Myslim ze onedlho sa ukaze kde je pravda ci u oberndorfskych alebo u nemeckych melonov a ich ministerky. Ale narozdiel od tej ciernej hranatej veci z brodu aspon funguje.

    Otazka trochu mimo , preco su breny cierne leskle a nekvalitne nafarbene?

  • Zbrojir
    22:29 29.04.2015

    k Rott

    Můžeš říci kde jsi s HaK G 36 sloužil, stačí obecně?

    Hlásili jste problém se ztrátou přesnosti někomu kompetentnímu?

    Zkusil jsi podobné zatížení u vz. 58?

    Čím bys nahradil HaK MP5, myslím zbraní stejné ráže popř. adekvátní zbraní s jinou ráží.

  • petr99
    21:55 29.04.2015

    Rott: Naprostý souhlas. Němci sice umí zbraně, ale člověk se musí probudit a ohlídnout se okolo sebe.

  • Rott
    21:19 29.04.2015

    Nedá mi abych nereagoval.

    Bohužel jsem měl tu čest s G36 sloužit, byl jsem s ní docela spokojen až do doby, kdy jsme se díky končící životnosti nábojů dostali k většímu počtu munice.

    Vše, co je v článku, je pravda. Po prvním rozstřílení a základním tréninku, dohromady asi 6 zásobníků i s přestávkami, jsme dali na skupině soutěž v přesnosti. Zezačátku jsem myslel, že se jedná o sabotáž od kolegy, ale po pár pokusech nastřelení jsme zjistili, a to všichni, že přesnost s horkou G36 je v tahu.

    Děkuju, ale už nikdy víc. Od té doby jsem nosil MP7, ale ta taky nenahradí dlouhou.

    Nechápu, proč jsme tak zatížení na němce, vždyť i MP5 je již dlouho překonaná.
    Kdy to konečně nahoře někomu dojde?

  • petr99
    20:53 29.04.2015

    Zbrojit: Já jen k tomu poměru výkon/cena. Jak jsou na tom ruské zbraně,
    např. typu AK ??

  • Zbrojir
    20:19 29.04.2015

    Charlie, ve všem souhlasím.

  • Zbrojir
    19:57 29.04.2015

    Tak abychom zbytečně nevázli na bezvýznamnostech.

    Zkouška musí být snadno reprodukovatelná, takže se postupuje přesně definovaným způsobem, kdy dávky jsou nezbytnou součástí všech obvyklých testů.

    U jednotlivých by se musel přesně stanovit optimální interval mezi výstřely, a to pravděpodobně pro různé ráže a tento udržovat, navíc dávka lépe prověří další vlastnosti zbraně, protože zkouška není jen o rozptylu, ale i o schopnostech spolehlivé funkce při tepelném zatížení (přehřátá komora) a dalších anomáliích.

    Postup byl takový:

    jeden zásobník dávkami,

    5 ran mířenou, a tyto cykly opakovat.

    5 ran proto, že tento počet má dostatečnou vypovídající hodnotu, eliminují se chyby střelce z velkého počtu mířených ran v rámci celého testu a zároveň se omezuje chladnutí zbraně.

    Já jsem provedl 7 cyklů, tj. celkem 210 ran, z toho 35 mířených v relativně rychlém sledu. Cílem bylo útočnou pušku pokud možno nepoškodit.

    Jednalo se o zahraničí (česká mise) s poměrně vysokými letními teplotami, podmínky byly natolik příhodné, extrémní vedro a vhodná střelnice, že jsem neodolal tuto zkoušku uskutečnit. V ČR je dnes poměrně problém najít vhodnou střelnici pro takový test, zejména sladit termín návštěvy s vysokými teplotami, kdy je zbraň na počátku již silně zahřátá slunečním svitem (simulace opravdu nepříznivých podmínek).

    Pro HaK samozřejmě nepracuji, jen mám s jejich zbraněmi velmi dobré zkušenosti. Osobně zastávám názor, když služební pistoli, tak Glock, když dlouhou tak HaK. U 9x19 je to jasné, HaK MP5 u 5,56x45 HaK G36 nebo novější HaK 416, nejlépe verze A5.

    Odbočím-li, kdo ví něco o vývojových trendech a sestavování zbraňových kompletů, tak design typu M4 je dnes asi to nejvhodnější, protože většina příslušenství je pro něj přímo navržena, o výborné ergonomii, snadné, rychlé a logické manipulaci nemluvě.

    Patrně nadále platí, že nejlepší poměr výkon cena poskytují produkty typu M4 od renomovaných US zbrojovek.

  • Charlie
    19:41 29.04.2015

    Tedy, to co tu někteří předvádíte, to mi hlava nebere :(

    1) nejdřív si zkuste zjistit, jak vypadají armádní testy při výběrech pušek a co třeba G 36 musela dokázat, aby jí BW zavedl. Při testech se vystřílí tisíce ran různými režimi, v různých stupních znečištěnosti, aby se nasimuloval vliv opotřebení jak vlastní funkcí, tak vlivem okolí. Stejně tak se střílí velké dávky ran, aby se zjistilo, jestli se kvér vlivem tepla nerozpadne - a to se po sobě střílí třeba stovky ran.

    2) dehonestující kampaň je nejednotná a čísla, po kterých G36 ztrácí přesnost se radikálně liší, navíc neříkají nic o tom, jaké verze G36 tímto trpí - jsou totiž 3 a liší se zejména délkou hlavně.

    Vše nejspíš začalo stížnostmi z Afghánu, kde vojáci zjistili pokles přesnosti "po několika stovkách ran", přičemž velitelé doporučili, aby zbraň nechali chladnout. Postupně média přitvrzují a dnes již zbraň ztrácí přesnost po dvou zásobnících, což je dle mého nemožné, pokud zbraň již před tím neutrpěla závažné poškození (při dlouhotrvající střelbě s přehřátou hlavní se výrazně opotřebovává vývrt hlavně).

    Stovky ran v krátkém čase jsou navíc velmi neurčitá hodnota a navíc i u kulometů, což jsou zbraně určené k dlouhotrvající střelbě, se doporučuje po několika málo minutách soustavné palby měnit hlaveň, přičemž tyto jsou mnohem mohutnější a konstrukce s takovýmto namáháním počítá. Přesto i u kulometů výrobci uvádí, že dávka o určitém počtu střel (kupříkladu 200-300 ran) vypálená najendou může hlaveň nenávratně zničit. Je otázka, jestli toto nenastalo u uváděných G36 (použili vysoce opotřebené zbraně z Afghánu, které poté podrobili testu spočívajícímu v rychlém vypálení velkého množství ran, čímž zničili vývrt).

    3) V únoru 2014 podle wiki vydalo ministerstvo obrany prohlášení, že za přehříváním stála munice (což může být rovněž jedna z příčin problému, současné střely jsou těžší a mohou vyžadovat jiné stoupání vývrtu než lehčí, původní náboje užívané v osmdesátých letech).

    Paní ministryně vydává prohlášení, že za vším je snaha o odlehčení zbraně (což byl jeden z požadavků BW už na začátku, proto se koneckonců konstruovala z polymerů), přičemž není jisté co vlastně nepřesnost způsobuje (opotřebení hlavně, uvolnění závěru v pouzdře, deformace rámu zbraně, případně kombinace více faktorů) a že zbraň končí. Přitom než zavádět novou zbraň je výrazně lehčí překonstruovat stávající zbraně - zesílením pouzdra závěru (kovovou vložkou), zavedením nasivněšjích hlavní s jinou konstrukcí vývrtu atp. Je nutno si uvědomit, že nejde jen o zbraň, ale i o nadrilované ovládání u stovek a tisíců vojáků, kteří se zbraněmi dlouhá léta cvičí a jsou na jejich ovládání zvyklí.

    Skoro to vypadá, že nějaký chytrák vymyslel, že BW nenakoupí kulomety (MG36) ale ušetří a nechá to na standardních puškách, které osadí velkokapacitními zásobníky. Že pak pušky, tkeré na takovéto zacházení nejsou konstruovány, odcházejí, je nasnadě.

    Můj názor: problémy v Afghánistánu vyplynuly z nadměrného zatížení a vlivem prostředí (prašnost, vysoké teploty), přičemž se nejednalo o nic neobvyklého (Američanům v Iráku odcházely granátomety Mk19) a armáda to řešila. Mezitím někdo chtěl ušetřit, a když se stal průšvih, snaží se zachránit si krk a hodit vinu na jiné (že by paní ministryně nebo nějaký stranou dosazený perspektivní kádr?!?), přičemž problémy z Afgu mu přišly vhod a za pomoci pár opotřebovaných klumprů se rozhodl vytvořit mediální kauzu.

  • KurtKnispel
    16:51 29.04.2015

    Ad 1) je všeobecně známý fakt, že při dávce nedochází k nejrychlejšímu zahřátí zbraně. Naopak při rychle opakovaných jednotlivých výstřelech dochází k většímu teplotnímu zatížení zbraně. Jedná se o efekt teplotní výmětnosti .

    Nicméně mě zaujala Vaše poznámka o tom, že HaK nezkouší jenom doma v návaznosti na Vaše prohlášení: "v zahraničí vypálím 7 plných zásobníků, v drtivé většině dávkami, mj. v naprostém odpoledním vedru, pušku nelze za předpažbí ani držet a nadměrný rozptyl nezjištěn. Tu zkoušku jsem již dělal poté, co se objevily první pochybnosti. "

    Pochopil jsem správně, že pracujete tedy pro HK?

  • Zbrojir
    16:25 29.04.2015

    Nechapu tuto poznamku, davka nejrychleji zahriva zbran, pri kazdem dalsim zasobniku se strili nakolik ran jednotlive se snahou o nejlepsi rozptyl, vyhodnocuje se seskupenost a spravnost.

    HaK nezkousi jen doma, to je snad jasne. Myslim, ze takova diskuse nas opravdu nikam neposune.

  • KurtKnispel
    15:27 29.04.2015

    Ono při střelbě dávkami toho moc o přesnosti nezjistíte :D LOL

    a v Oberndorfu odpoledne zas takové vedro není ;)

  • Zbrojir
    14:48 29.04.2015

    Z pušky HaK G 36 mám přes 20 000 ran, střílel jsem s více provedeními, tak vycházím především z vlastní zkušenosti.

    Pokud jim to tak špatně střílí a po tak malém počtu ran, jak je tedy možné, že nikdo doposud nic nezjistil, resp. nehlásil, vždyť jsou ty zbraně i v celé řadě zemí, kde nemůžou být tak silné klientelistické vazby, které by problém tak dlouho tutlaly a proč tedy já např. v zahraničí vypálím 7 plných zásobníků, v drtivé většině dávkami, mj. v naprostém odpoledním vedru, pušku nelze za předpažbí ani držet a nadměrný rozptyl nezjištěn. Tu zkoušku jsem již dělal poté, co se objevily první pochybnosti.

    Navíc se musely dělat důkladné zkoušky jak při vývoji, tak při zavádění a zbraně tehdy prý s rezervou obstály.

    Ono to tak jednoznačné být prostě nemůže. Musíme počkat na serióznější informace, jinak budeme pouze spekulovat

  • Zbrojir
    14:36 29.04.2015

    S těmi dalšími uživateli CZ 805 bych jako s příkladem příliš neargumentoval, jelikož všechna rozhodnutí pro tento produkt jsou krajně problematická, či pouhopouhá politická rozhodnutí.

    Egypt a Mexiko, jsou země s neobyčejnou korupcí, tam žádné srovnání s konkurencí nebylo, leda tak možná, kdo dá větší všimné.

    U Slovenska je to také jasné, tam politici současné vládnoucí garnitury dopředu avizovali, že bez výběrového řízení koupí přímo CZ 805, na názor vojáků, který je dle mých informací negativní, se samozřejmě nikdo neohlížel.

    Takže takové „výběry“ nemají žádnou vypovídající hodnotu o kvalitě produktu. Navíc se jedná o nákup po několika letech dovývoje, tedy již ve fázi „v boji použitelná, byť s velkými výhradami“. Tzn. podstatně lepší než produkty z prvních dvou let dodávek do MO ČR. Ty by snad nekoupil nikdo, ani ten Egypt, či Mexiko. Mj. i ty civilní S1 již fungují, protože těží z poznatků letitého dovývoje, to se říci o prvních dodávkách do A ČR tedy říci opravdu nedalo.

    Jak jsem psal, nevylučuji, že HaK G 36 může za určitých okolností vykázat nějaký problém s přesností, a to přesto, že prošla celou řadou testů v mnoha zemích, včetně USA a léty služby, kdy většina uživatelů je naprosto spokojená.

    Např. já osobně, bych ji po létech zkušeností a cca 20 tis. ranách zvolil do nejtěžších podmínek nasazení. Po této kampani bych raději nakonec zvolil HaK 416, ale moje sympatie HaK G 36 neztratila. V některých oblastech je to doposud světová jednička.

    Průkopnictví, ať v technologiích, materiálech a konstrukci má svá úskalí, kdy standardizované testy ozbrojených složek lámete s velkou rezervou a pak se po čase objeví problém, se kterým vlastně nikdo nepočítal. Na to většinou opravdu přijde jen uživatel. Je však korektní s výrobcem o problému jednat a ne vypouštět mediální ataky. Kdyby je HaK poslal do… a nebo vyhrožoval politiky, jak to často dělá CZUB tuzemským ozbrojeným složkám, tak bych to pochopil, ale lidi od HaK jsou opravdu jiní, to potvrdí každý, kdo s nimi někdy komunikoval, natož pak obchodoval.

    Na http://www.heckler-koch.com/en... jsou vyjádření výrobce. Mně nejde spíš do hlavy, proč to neřeší Buneswehr s HaK dvoustranným jednáním bez účasti veřejnosti, ale mediálními útoky, to mi připomíná tradiční české dehonestační a nátlakové praktiky, i když zde obvykle útočí privilegované firmy na státní sektor, zpravidla proto, aby se prosadily na úkor konkurence….

  • KurtKnispel
    13:49 29.04.2015

    S Bundeswehrem jsem měl tu možnost střílet loni. Zahřátí zbraně pro ně jsou opravdu 2 zásobníky po nich už s puškou i na 100m mají rozptyly jak kráva. (naměřit to raději nechtěli)

    Pro srovnání: s krátkou 805kou mám standardně do 3 MOA bez ohledu na množství vyvaleného střeliva.

    To jsou prostě fakta.

    Respektuji zjevný rozhled pana zbrojíře, ale mám dojem že to je až příliš načtené.

  • Jenda
    13:09 29.04.2015

    Zbrojir:

    Doporučení cz805 Bundeswehru je samozřejmě ironie, i když její logika a relevantnost odpovídá hysterii okolo poruchovosti G36 - zkrátka teď už je možné naprosto všechno :-)

    Nicméně nelze ani přehlížet fakt, že cz 805 si poměrně rychle našla uživatele i mimo AČR - Mexiko, Slovensko, Egypt,

    Dále je zřejmé, že G36 za zcela specifických podmínek vykazuje popsaný problém s přesností a někdo už ví, kde ten problém je - proto se to tentokrát povedlo nasimulovat při zkouškách. Tím, kdo to ví, ale bohužel není HK, ale někdo z konkurence. Kdyby u HK věnovali informacím o tomto jevu více pozornosti, tak by již dávno měli připravené řešení a nenechali se takhle nachytat...

  • pajo
    13:00 29.04.2015

    Vdaka Zbrojir za velmi poucne prispevky.
    Nasiel som clanok na IHS http://www.janes.com/article/5... , podla ktoreho nemecke ministersvto obrany spustilo dve nezavisle studie o G36, pricom prva by mala byt ukoncena v oktobri a druha v novembri. Takze uvidime koncom roka.

  • Zbrojir
    12:01 29.04.2015

    Mé názory zde v podstatě shrnul KOLT.

    Když jsem psal své komentáře, vycházel jsem nejen z obsahu článku, ale i z přidaných příspěvků. Jelikož někteří přispěvatelé doporučovali, nevím, zdali se nejednalo jen o pouhou ironii, pro vyzbrojení Bundeswehru tuzemskou útočnou pušku CZ 805 Bren, musel jsem je upozornit, že tento projekt je v podstatě mrtvý, že to bylo neúspěšné konstruktérské cvičení na téma útočná puška a pouze politická rozhodnutí a neobyčejná servilita a zbabělost státních úředníků umožnila zavedení zbraně s takovými vadami a nedostatky do výzbroje ozbrojených sil ČR. Na mediální obraz nesmíte dát, to jsou pouhé PR bláboly. CZ 805 Bren je v podstatě odrazovým můstkem CZUB pro vývoj útočné pušky schopné uspět na některých trzích i v konkurenčním prostředí. Tak proto mé odbočky k CZ 805.

    Vrátím-li se k uvedeným nákladům SRN za nákup 178 000 kusů útočných pušek HaK G 36, a přepočítáme je na dnešní ceny a předpokládané srovnatelné konfigurace zbraňových kompletů, tak i kdyby nyní útočné pušky HaK G 36 v SRN rovnou zahodili, což samozřejmě neočekávám, byl by proces přezbrojení Bundeswehru přepočítaný na pořizovací cenu jedné zbraně citelně levnější, než přezbrojení MO ČR útočnou puškou CZ 805 Bren, kde budeme na ceně okolo 2 miliard Kč, a to za cca 17 500 kusů kompletů útočné pušky.

    Pokud je někdo v oboru lídrem, je obvykle na čele pokroku v oblasti konstrukce, aplikovaných technologií i materiálů, logicky se tudíž pohybuje v oblasti podstatně vyšších rizik nezdaru, než mainstream. HaK takovou firmou nepochybně je. Všeobecně je známý např. velmi nákladný projekt G11, který technicky a technologicky natolik předběhl dobu, že byl v důsledku uvolnění napětí a požadované standardizace v NATO nakonec zcela pohřben a dodnes se nikdo na podobnou úroveň nedopracoval, ačkoli, by zbraň na beznábojnicové střelivo měla být naprosto logickým výsledkem dosavadního technického a technologického pokroku. Bez těchto průkopníků by se však vývoj v podstatě ustrnul.

    I HaK G 36 byla v době vývoje a zavedení rovněž velmi progresivním produktem, moderní a přitom jednoduchá a velmi spolehlivá konstrukce, automatika založená na odběru plynu s pístovým systémem s autoregulací, vysoký podíl polymerů, plně oboustranné ovládání, aplikace duálního optického zaměřovacího systému, to vše drtivou většinu konkurentů posouvalo na vedlejší kolej. Při střeleckých soubojích na větší vzdálenosti by se na ni starší konstrukce zbraní včetně naší vz. 58 vůbec nechytaly. Byla však konstruována dle tehdejší doktríny a je tedy otázkou, zda i to v kombinaci s četnými polymery není příčinou avizovaných, avšak doposud oficiálně nepotvrzených problémů, byť nevěřím, že je to tak špatné, protože na to by se přišlo jak v četných testech, tak v provozu, a to již poměrně brzy. Mj. mnoho řešení a celých uzlů HaK G 36 je předmětem kopírování.

    Co se týče zveřejňování informací, je opravdu podivné, že v tisku kolují téměř katastrofické příběhy, výrobce zbraně přitom nebyl dle svého vyjádření o problému oficiálně informován, jiné zahraniční složky, včetně těch „teplokrajných“, o problémech s HaK G 36 také nic nevědí a údajně se s nimi ani nesetkaly. Proč tedy neřeší Bundeswehr problém především s výrobcem. Tento postup neodpovídá německým zvyklostem a není ani nikterak racionální. Jediné co způsobí, je poškození výrobce a produktu. Neumím si představit, kolik bych chtěl po šiřiteli zpráv zaplatit, pokud by se ukázalo, že nejsou pravdivé, popř., že aktuální nároky kladené na útočnou pušku (zmiňované testy) jsou daleko za hranicí, která byla a je obvykle po tomto druhu zbraně požadována.

    Jen upřesňuji, že HaK G 36 je vyčítána ztráta přesnosti po zahřátí. Spolehlivost ani ostatní důležité vlastnosti nikdy nebyly, pokud vím, předmětem kritiky. Mj. ve srovnávacích testech, a to i v extrémních podmínkách konkurenty naopak s rezervou ve spolehlivosti porazila (FN SCAR, HaK 416 včetně modernizované M4). A proto nemohu nějak uvěřit, když se např. testovaly zbraně v USA v extrémních pouštních podmínkách, že by se na tento problém u XM8 nepřišlo….

    Mediální obraz nezřídka zdaleka neodpovídá realitě, takže musíme počkat, kolik je na zveřejněných informacích vlastně pravdy.

    Co se týče kompletu CZ 805 Bren:

    Přezbrojení MO ČR útočnou puškou CZ 805 je rozděleno na dvě etapy:

    1. „Tendr“ na výběr dodavatele 7937 útočných pušek z přelomu let 2009/2010, z toho má mít posledních 200 souprav MC šachtu.

    2. Usnesení vlády č. 908/2012 – dokončení přezbrojení MO, tj. 9654 útočných pušek CZ 805 Bren s MC šachtou.

    Celkem má být MO ČR dodáno 17 591 útočných pušek CZ 805 Bren včetně CZ 805 Bren MC. Vezmeme-li v úvahu prodejní cenu, která se prý pro obě etapy příliš neliší (podle dřívějšího prohlášení náměstka ministra obrany Daniela Koštovala stojí jedna útočná puška Bren i s příslušenstvím zhruba 78 000 korun - puška bez zaměřovačů).

    První etapa již byla ukončena, prý existuje velká snaha tu druhou ukončit předčasně, a to již v letošním roce. To by mohlo korespondovat se zájmem výrobce, splnit kontrakty na CZ 805 a přejít na zdokonalený model.

    Celkové vícenáklady na přezbrojení MO ČR útočnou puškou CZ 805 Bren A1/A2 dále patrně navýší předpokládaný přechod na jednotný zásobník (z dlouhodobé perspektivy je současný paskvil jedné zbraně se dvěma vzájemně nekompatibilními a mj. i krajně obtížně vyměnitelnými šachtami, resp. zásobníky asi neudržitelný), tedy dodatečná výměna šachet, zásobníků a sumek u drtivé většiny zbraní z I. etapy, v předpokládaném objemu pár desítek mil. Kč. Doposud MO ČR tvrdí, že pořídí jen pár MC šachet pro mise, že u původních pušek, které nyní předává na méně exponované útvary, konfiguraci měnit nebude. Mé zdroje ale potvrzují, že se potichu zásobovací systém nakonec sjednotí. Však to bez reptání opět zaplatíme.
    Co se týče zaměřovačů, pak souhlasím. Meopta ZD-Dot není vůbec levná, tedy opět nadstandardní světová pořizovací cena, je rozměrná, velmi hmotná, s nikterak velkou výdrží, především první dodávky, a s problematickým ovládáním (nevhodná pozice ovladače, nesmyslný rozsah pozic). Spolu se zvětšovacím modulem Meopta DV-Mag tvoří vskutku hmotnou a nikterak praktickou kombinaci, která dělá z kompletu útočné pušky již obtížně manévrovatelné monstrum. Světové značky jako Eotech a Aimpoint budou mít k vojáků mnohem složitější cestu, oficiální nákup pro osazení Brenů to ale jistě není.

    Mnoho vojáků a důstojníků zbraním vůbec nerozumí, prostě zalehnou na palebné čáře a na stovku střílí do desítky (nekrytě ležící figura) a jsou z toho nadšení, protože to nebylo se vz. 58 s mechanickými mířidly zdaleka tak snadné. Kdyby se ale museli se zbraní pohybovat celý den po bojišti, a střílet v dynamickém režimu, a současně si mohli za stejných podmínek vyzkoušet konkurenci, už by hovořili úplně jinak, ale to jim zde nikdo samozřejmě neumožní. Mj. proč myslíte, že výběrová řízení se na MO ČR rozhodují pouze na papíře, tedy posouzením písemných nabídek, až poté se uzavře kupní smlouva a následně se léta vychytávají vady a nedostatky produktů tradičních privilegovaných dodavatelů.

    Mj. v SRN byla před zavedením do výzbroje Bundeswehru HaK G 36 s renomovanou konkurencí komparována. CZ 805 Bren se s ničím ani nepotkala, rozhodlo se na základě písemných a po pravdě i nepravdivých (potvrzení ukončeného vývoje) deklarací CZUB.

    Samozřejmě, že se produkt CZ 805 Bren po několika letech od zavedení postupně zdokonalil. Otázkou je, zda mají ve „výběrových řízeních“ pro ozbrojené složky státu vyhrávat útočné pušky ve stavu „polofunkční prototyp“, kdy výrobce neměl v době „tendru“, tj. přelom 2009/2010, patrně ani deset stejných kusů zbraní. Je otázkou, zda se má hromadně pořizovat produkt ve stadiu „puška se systémovými vadami“, kdy ani dodatečná změna podmínek a nesankcionované výrazné prodloužení termínu dodání pro CZUB, které pokrývalo urychlený dovývoj ze stavu „polofunkčního prototypu“ do akceptovatelné podoby, kdy první zkoušky prokázaly celou škálu zásadních vad a nedostatků, státem poskytnutý čas ale nakonec nestačil a nově pořizované pušky záhy končily zpět u výrobce, což se opakovaně dělo v prvních letech dodávek, o ohrožení vojáků v misích ani nemluvě. Současné stadium bych nazval „v boji použitelná, byť s velkými výhradami“. Tedy citelně lepší než první dodávky, ale jako celek stále zbraň druhořadé kategorie.

    Některá zdokonalení jsou pozitivem, jako je např. odstranění zcela nepovedeného CZUB zásobníku, to vojáci mj. požadovali již před zavedením útočné pušky CZ 805 Bren, ale CZUB v té době řešila tolik problémů, že na tento požadavek nepřistoupila, a tak patříme k raritám, kdy krátce po zavedení do výzbroje máme stejnou útočnou pušku se dvěma nekompatibilními šachtami a rozměrově zcela odlišnými zásobníky. Mj. i tento detail ukazuje, kdo je zde pánem, nikoli zákazník, ale politiky preferovaný dodavatel.

    Kratší páka, ano, ta původní byla doslova strašná a nikdo nechápe tak hloupé hranaté zakončení, ale pokud použiji např. Eotech, je ta nová již dost krátká a při rychlé manipulaci hrozí poranění ruky o aplikovaný zaměřovač, především při kombinaci kolimátor-modul, nebo zbývá volba neoptimálního úchopu. Prostě pohybující se pevná napínací páka umístěná blízko horního railu je a bude problém…

    Rovněž nová MC šachta umožňuje používání vhodnějších Stanag zásobníků, ale oboustranné ovládání je mimo dosah kratších prstů, ruka se musí uvolnit z úchopu, a při opření pušky o tělo zásobníky vypadávají, protože se stlačí příslušný záchyt zásobníku. Možná už to CZUBáci zase předělávají…

    Dalším problémem je aplikace úsťových nástavců ve formě brzdy, kdy změna směru vytékajících plynů ohrožuje sluch střelce a osob stojících v jeho blízkosti, zejména po stranách. Takže patrně zpět do reality, tedy k tlumičům plamene…

    Zpracování zbraně se zlepšilo, jelikož CZUB za několik let cenných poznatků a trpělivého a MO ČR nesankcionovaného dovývoje snad již získala základní know-how pro výrobu mikrorážové útočné pušky s rotačním závorníkem. Kdo viděl ty první dodané pušky a úroveň opracování závěru a jeho mechanismů, tak ihned pochopil, že v CZUB opravdu neví, která bije.

    Výsledný produkt je ale nadále skutečně „světový unikát“, byť samozřejmě v tom negativním slova smyslu, který by nemohli skuteční odborníci do výzbroje vůbec doporučit. Nejde jen o hmotnost, resp. vyvážení, ergonomické nedostatky, ale zejména takové paskvily jako je uživatelsky nerozebiratelná sestava závěru či pístu. Problémy to dělá i v míru a při patrolování v misích, ale to není skutečné bojové nasazení v poli trvající týdny, a tam je celý voják včetně jeho výstroje zakrátko pěkně špinavý. Pokud nemůže kritická místa zbraně řádně vyčistit s omezeným vybavením, které nese s sebou, zbraně rychle zkolabují. Podívejte na řešení vz. 58, AK/AKM, ale i snadnou přístupnost a rozebiratelnost M16/M4. Opravdu „dobrou“ radou je doporučení k CZ 805 Bren, aby cca po každých 1000 ranách zbraň předali specialistovi k vyčištění. Jo, za války bude za každým českým vojákem stát min. jeden zbrojíř-specialista, aby až spadne do kaluže, nebo pořádně zmokne, vyválí se v blátě, zasype ho prach z výbuchů grantů a podobně mu zbraň v přestávkách v boji vyčistil. Hezká a velmi realistická představa top managementu CZUB a MO ČR!

    V této spojitosti doporučuji tuto adresuhttp://www.strelectvi.cz/forum... tam se pušce CZ 805 věnují speciálně a jsou tam i velmi zajímavé informace, a to i přímo od uživatelů.

  • KOLT
    08:52 29.04.2015

    Je mi skutečně hrozně divné, že by se za dvacet let používání těch pušek nepřišlo na to, že jsou to takové šunty. Třeba u CZ 805 se to vědělo, ještě než byla zavedená ;-) I u britské SA80 se to vědělo od počátku (také si Britové po průserech během Války v Zálivu nechali pušku překonstruovat, takže je z ní prý už obstojná zbraň; a hádejte, kde jim ji upravili – ano, v Oberndorfu :-)) ). Sice to zpočátku nepřiznávala oficiální místa, ale minimálně odborná veřejnost to věděla. U G36 nic takového. Takže mi celá aféra drobet smrdí. Pokud nezveřejní podmínky testu, aby bylo možné jej opakovat, jedná se o nanejvíš podezřelou záležitost.

  • KOLT
    08:43 29.04.2015

    Left: Běží druhá fáze přezbrojení, zhruba stejný počet pušek jako v první (nechce se mi dohledávat přesné počty). Teleskopickou pažbu mají skoro všechny pušky už z první smlouvy (dokonce snad CZUB vyměnila i ty neteleskopické dodané s první pětistovkou zbraní). MC šachtu má celá nová dodávka. Ohledně kolimátorů nevím, ale předpokládám individuální nákupy. Vlastně by mě zajímalo, jestli k těm novým puškám jsou kupované stejné šunty od Meopty jako k těm původním. Protože to je snad ještě větší nedodělek než kvér samotný. Přitom Meopta umí i slušnou optiku, jenže to by se asi muselo znovu vysoutěžit. Zbrojíř snad doplní lepší info :-)

  • Left
    22:04 28.04.2015

    To Zbrojir:
    Děkuji za fundovaný příspěvek. Vím, že téma je G36, ale nedá mi to a chtěl bych se Vás blíže poptat k CZ 805, resp. k jejímu aktuálnímu stavu.
    Konkrétně by mě opravdu velmi zajímalo jak moc se 805ka změnila v porovnání prvních dodávaných kusů s koncem várky. Pokud se nemýlím, tak obrana objednala cca 7 000 A1 a cca 1 500 A2 v roce 2011. Dodávky běžely do roku 2013 (?). Například posledních 200 kusů už mělo být dodáno s klasickou MC šachtou. Některé kusy pak už dostávaly teleskopickou pažbu a upravené táhlo závěru...také jsem zahlédl u vojáků Aimponty a Eotechy - jsou od obrany (místo Meopty) anebo si je koupili sami?
    Chtěl bych se tedy zeptat, jestli se pak předělávaly (nebo budou předělávat) kusy dodané na začátku do konfigurace, kterou mají nové kousky.
    Možná bych také uvítal lehké upřesnění, jak to vlastně dnes s dodávkami je - bylo zatím uzavřena stále jen jedna smlouva/resp. jedna várka? Dnes tedy už 2 roky žádné dodávky neprobíhají?
    Jsou "dnešní" 805 výrazně použitelnější než původní šarže? Jaké všechny změny se tedy nakonec udělaly?

    Osobně jsem měl v ruce jen civilní S1, tudíž úplně nevím, jestli je tato zkušenost srovnatelná s vojenskou verzí. Pokud bych mě shrnout pocity, tak mě opravdu zklamala ergonomie, a to prakticky ve všech aspektech (no, jak bych to řekl, působilo to prostě nedotaženě). Také se mi zdála pocitově poměrně těžká (i oproti vz.58) a celkové těžiště bylo taky dost podivné.

    Velmi bych ocenil Vaše cenné poznatky.
    Předem děkuji :)

  • GAVL
    21:45 28.04.2015

    Některé německé zbraně v druhé světové válce trpěli nevyvážeností odolnosti jednotlivých částí a konstrukčními vadami již koncepčními.
    Takže i zde je nejspíše problém v tom, že některé zásadní části odcházejí až příliš rychle jak vlivem prostředí tak i vlivem reálného užívání v bojových podmínkách.

    Též mi přijde nepravděpodobné, že by nějaký politik páchal politickou sebevraždu
    takovým to způsobem, takže na tom něco pravděpodobně bude. G36 asi nebude takovým skvostem, jak by si všichni u Heckler & Koch přáli.

  • stirling
    21:44 28.04.2015

    Zbrojir:
    Určitě jste odborník a já rozhodně ne, ale ve vašem projevu úplně zbytečně neustále do této situace vtahujete CZ 805 Bren, kterou očividně nemůžete vystát. Já jsem trošku patriot a mám rád vše jen trošku konkurenceschopné pokud je to vyrobeno u nás, ale hádat se o Bernu nehodlám, protože to sem vůbec nepatří. Určitě by mě také zajímalo jak by dopadla ve stejném testu. I když jste odborník (nebo spíše právě proto, že jste odborník) by jste si měl odpustit "odhadovat" špatný výsledek v něčem co není ani popsáno - to vás spíše shazuje.
    Zpět k tématu - nemám pochyb o tom, že g36 prošla x testy po celém světě dobře, ale dost dobře si dovedu představit to, že až při službě v Afghánistánu narazili na situaci, která jí dovede do nepoužitelného stavu a to hned z několika příčin:
    např. znečištění specifickým materiálem, opotřebení (při výběrových řízeních se jedná o nové či trochu opotřebované zbraně), nadměrné zatížení, které nikoho nenapadlo testovat atd. nebo kombinace všeho. Mám zkušenost (ne se zbraněmi), že uživatel vždy najde něco s čím výrobce nepočítal.

  • Zbrojir
    21:13 28.04.2015

    Ano, přes nepřehlédnutelný morální úpadek západu, není SRN žádnou shnilokracií českého typu.

    Zajímavý je např. údaj, že za 178 000 pušek zaplatili německé ozbrojené síly 180 milionů euro. To by mj. znamenalo, že jedna HaK G 36 vyšla německého poplatníka několikrát levněji, než jeden CZ 805 Bren toho českého….

    Zbraň byla zavedena v roce 1995 a vyvezena do 40 zemí, tzn., že absolvovala jak zkoušky pro Bundeswehr, tak i v mnoha jiných zemích, včetně USA (viz XM8). Jak u Bundeswehru, tak i v zahraničí není pravděpodobné, že by byly výsledky většiny zkoušek zmanipulovány, jak bývá zvykem ve východoevropských shnilokraciích. Takže pokud vznikl problém, „standardní rozsah armádních a policejních testů“ ho prostě po celá léta neodhalil. Je to sice možné, ale….

    Krajně podezřelé je i řešení problému přes média. Pokud zjistím problém, kontaktuji výrobce, seznámím ho s ním a hledáme řešení. Dle HaK ale nebyl výrobce s problémem vlastně oficiálně ze strany Bundeswehru obeznámen, sám učinil vlastní testy a kritizované problémy nezjistil. Kdo zná německý přístup a firmu HaK tak ví, že je to diametrálně odlišný přístup, než u našich namachrovaných „mistrů světa“ z UB kotliny.

    Pokud by byl problém v pouzdru závěru, dá se navrhnout nové, zdokonalené a tyto u zbraní následně vyměnit. Puška je snadno a rychle demontovatelná, samotný díl pouzdra závěru mj. není ani jako náhradní díl nijak finančně nákladný.

    HaK používá poměrně „těžké“ hlavně, mj. mnohem většího průměru, než je ta tenká „trubička“ u CZ 805 Bren, která „ostrouhala“ díky snaze snížit váhu zbraně, takže materiálu na hlavni má HaK G-36 opravdu nadprůměrně.

    Zadání obou studií naznačuje, že SRN opravdu ještě není shnilokraciií českého typu. Bylo by jistě zajímavé, kdyby byly podobné studie zadány také v ČR, a to na to, jak se CZ 805 Bren osvědčila v praxi a na to, jak byla pořízena. V prvním případě je stížností až dost, zejména při nasazení v zahraničí, a to v boji, resp. v takových podmínkách jako HaK G 36, kdy se vojáci bránili silné přesile v obklíčení, a přitom vypálili neobyčejně velké množství munice, CZ 805 ještě nikdy nebyla. Ve druhém případě by bylo zjištění ještě závažnější, a několik důstojníků, generálů i bývalých ministrů obrany, tedy včetně toho současného, by patrně za to, jakou kvalitu a za jakou neomalenou cenu pořídili, včetně diskriminačního výběru, kdy byla vybrána puška, která zjevně nesplňovala ani základní podmínku zadání, patrně nakonec skončili v teplácích…. To však ve východoevropských shnilokraciích opravdu nehrozí….

    Jako člověka dobře znalého této zbraně, s kontakty na jiné uživatele mi prostě zveřejněné údaje vůbec nekorespondují s realitou, např. změna teploty o pouhých 30 stupňů, že mění přesnost takovým způsobem. Na to by se muselo přijít už při vývoji, popř., v kontrolních zkouškách pro Bundeswehr, nebo jiné zahraniční zákazníky, ale i v provozu. Kolikrát už jsem se stejně nastřelenou toutéž puškou střílel v létě i zimě, a popisovaná odchylka nezaznamenána. Kdo jiný, než uživatel, který je se zbraní velmi spokojen, musí o doposud zveřejněných údajích silně zapochybovat.

    Nelze samozřejmě vyloučit, že konstrukce s vysokým podílem polymeru může v některých specifických podmínkách vykazovat v mnoha testech doposud nezjištěný problém, ale doposud zveřejněné údaje i způsob řešení vykazují opravdu značné anomálie, takhle se problémy u zbraní opravdu neřeší.

    Jako člověk pohybující se v této oblasti bych mohl jmenovat celou řadu všeobecně uznávaných pravd, či naopak u odborné veřejnosti kolujících naprosto zaručených iformací a přesto to jsou všechno pouhé bláboly, či polopravdy zcela vytržené z kontextu.

    Já si doposud umím pouze přestavit situaci, kdy HaK G 36 konstruovaná pro určité zatížení palbou, které vyplývalo z tehdejších armádních předpokladů, neseného palebného průměru, je-li vystavena zatížení palbou na úrovni kulometu, může, díky polymerovému pouzdru, zkolabovat dříve, než „celokovové zbraně“. Je totiž krajně nepravděpodobné, že by se při zavádění polymerové HaK G 36 nevyzkoušela, a to důkladně, odolnost aplikovaného polymeru proti degradaci a ztrátě požadovaných vlastností vůbec tepelným zatížením. Z nového materiálu museli mít tehdy zbraňoví specialisté logicky obavy, podobně jako z polymerových rámů u pistolí Glock.

  • stirling
    19:16 28.04.2015

    jj i mistr tesař se někdy utne.
    Jinak přes úctu k ostatním diskutérům, přijde mě přinejmenším naivní si myslet, že to tak opravdu není. Že ty stížnosti si vojáci vymysleli, nebo že Němci udělali falešný test? Jasně je uvedeno, že ostatní zbraně prošly. A ministr opravdu neprohlásí jen tak něco, protože se mu chce - to by ho stálo místo, to není banánová republika. A hlavně by se to okamžitě provalilo.
    Někdy se zapomíná, že to nejdůležitější je aby to střílelo co nejlépe a to jak je to těžké či ergonomické už je pouze bonus.

  • Zbrojir
    17:40 28.04.2015

    Předně zdůrazňuji, že zde, na stránkách AN, problém útočné pušky HaK G 36, ať již se jedná o problém skutečný, domnělý, či dokonce účelově uměle vytvořený, nevyřešíme.

    Útočná puška HaK G 36 byla opravdu konstruována primárně pro ozbrojené konflikty jiného charakteru (viz datum zavedení), jako zbraň pro plošná přezbrojení. Současně je také pravda, že konstrukční řešení využívá patrně nejvyšší podíl polymerů, a to včetně tak důležitých částí, jako je pouzdro závěru.

    Výroba probíhá s vysokým podílem automatizace a s využitím technologií, o kterých se může většině ostatních výrobců jenom zdát. Kdo viděl výrobu u HaK a zná jejich produkty, tak mi dá jistě za pravdu, že se jedná o neobyčejně kvalitní zbraně, které mj. používají i věhlasné speciální jednotky, včetně ozbrojených složek USA.

    HaK G 36 je již léta používána mnohými ozbrojenými složkami světa včetně těch speciálních, která prošla celou řadou testů a lze ji tudíž označit za zbraň v praxi prověřenou. Např. v USA testované XM8, které byly navrženy na stejném technickém i technologickém základu, žádné podobné problémy v náročných testech nevykázaly, naopak, oproti renomované konkurenci prokázaly s rezervou nejlepší spolehlivostní hodnoty.

    Jelikož HaK G36 znám nejen z médií, ale osobně jsem z ní vystřelil již hezkých pár tisícovek ran…, tak proti této útočné pušce, která svojí spolehlivostí zastínila vše, co jsem doposud měl v ruce, která dokáže střílet tisíce ran bez jakékoli údržby, nemohu říci nic výrazněji kritického. Naopak, je neobyčejně pěkně zpracovaná, zejména mechanismy závěru jsou min. na úrovni, která je pro drtivou většinu výrobců nedostižná, vše funguje, tak, jak má, a to bez poruch, závad a s minimálním opotřebením.


    Jak jsem již psal v několika diskusích, po té, co se před lety podobné informace objevily, osobně jsem v zahraničí, a to v opravdu velkém odpoledním vedru, kdy byla černá zbraň silně zahřátá již samotným sluncem, vyzkoušel G 36 verze K 210 výstřely, tj. 7 plnými zásobníky za sebou, funkce i přesnost, tedy seskupenost a správnost střelby naprosto bez problémů.

    Rovněž jsem mluvil s instruktorem, který se v zahraničí účastnil střeleckých zkoušek více typů automatických zbraní a HaK G 36 naopak velmi chválil.

    Podle údajů ze SRN, byl nadměrný rozptyl v některých dřívějších zkouškách prý způsoben konkrétními šaržemi munice.

    HaK má na stránkách srovnávací test útočných pušek s výsledky.

    Na stránkách HaK jsou i aktualizované reference z ozbrojených složek, které podobné problémy naopak za léta provozu nezaznamenaly.

    Takže doposud opravdu nemám žádný signál naznačující, že informace tisku má skutečně reálný základ.

    Co se týče některých komentářů, neodpustím si pár poznámek:

    Hak G 36 není zbraň ve své třídě nijak drahá, spíše naopak, alespoň vzhledem ke světové prestiži značky HaK. Např. v tuzemsku ji ozbrojené složky pořizovaly citelně levněji než MO ČR CZ 805 Bren. A to se jednalo o nákupy s podstatně menším objemem a tedy i množstevní slevou, než mnohatisícové kontrakty MO ČR!

    Tak hluboko v Bundeswehru snad ještě neklesli, aby tam do výzbroje prošlo nezdařené konstruktérské cvičení na téma útočná puška jménem CZ 805 Bren, která se v ozbrojených silách ČR do funkční podoby dovyvíjela několik let, čerstvě dodané zbraně se v prvních letech ihned, samozřejmě potichu, vracely výrobci „k dopracování“, celá škála problémů CZ 805 zdaleka nekončí, jen se o nich prakticky nemluví, jelikož ve složkách MO ČR je na uvolňování informací embargo a PR MO ČR nás naopak zásobuje bláboly, jako např., že původní zásobníkovou šachtu lze u „modulární“ CZ 805 Bren snadno a rychle vyměnit za šachtu MC, a to na úrovni koncového uživatele s pomocí běžného nářadí (doporučuji si to vyzkoušet).

    Mj. CZ 805 je i dle lidí z CZUB vlastně odumírající projekt, protože má tolik vad a nedostatků, že nebyla u náročnějších zákazníků třetího světa prakticky vůbec prodejná a tak byla na základě rozsáhlé kritiky a poznatků, především ze složek MO ČR, vyvinuta zásadně přepracovaná exportní verze. Že se o tom doposud mlčí, je vcelku pochopitelné. Ono není příliš politicky prozíravé vojákům a zejména daňovým poplatníkům zdůrazňovat, že posloužili pouze za užitečné blbce, aby si mohla soukromá firma CZUB za vskutku nadstandardní světové ceny (dodávky MO ČR) a neobyčejnou podporu dalšími formami, jako např. granty, neuplatňováním smluvních pokut, trpělivým čekáním, až se problémy po letech nějak vyřeší, či přehlíženým zjevných vad a konstrukčních paskvilů, jako jsou např. uživatelsky nerozebiratelná sestava závěru i sestava pístu (silněji znečištěná puška musí ke zbrojíři), nebo, že na modernizované zbraně aplikují místo tlumičů plamene úsťové brzdy a pak se diví, že hluk výstřelu vojákům v bojovém nasazení (bez chráničů sluchu) škodí…. bez sankcí vyvíjet a vychytávat chyby, až se prý již dopracovala k výrobku prodejnému snad i v konkurenčním prostředí…

    HaK disponuje 416, která je oceňována i nejelitnějšími složkami světa. Nelze ani vyloučit, že některé složky v SRN mohou křičet právě proto, že nechtějí zbraň pro plošná přezbrojení, ale touží po zbrani speciálních jednotek, tedy ergonomičtější HaK 416, kterou používá např. i US NAVY Seals. Její cena by při větších objemech kontraktů nebyla vyšší než cena CZ 805 Bren pro MO ČR, spíše naopak, samozřejmě za předpokladu normálního kurzu měn.

    Co se týče srovnání přesnosti, i když je přesnost CZ 805 Bren kladem, viděl jsem přímé srovnání HaK G 36 vers. CZ 805 Bren z výzbroje MO ČR a HaK vyšel podstatně lépe, samozřejmě se stejnou municí (test prováděl někdo jiný a jednalo se o nahodile vybrané zbraně, takže závěr nelze jistě paušalizovat).

    Uváděný test není standardizován, neznáme bližší podmínky, takže není pravděpodobné, že by ho některý výrobců u svých výrobků ve stejných parametrech aplikoval.

    Nemám informace, že by u HaK používali méně vhodný polymer, jen proto, že je levnější. Pokud má někdo konkrétní informaci, nechť se podělí. Ale HaK je znám pečlivou volbou kvalitních materiálů a velmi vysokým standardem zpracování, takže mi takový přístup nezapadá do dlouholeté tradice firmy.

    Závěrem nemohu samozřejmě vyloučit, že se i jeden z nejlepších světových výrobců ručních palných zbraní nedopustil nějaké chyby, že zjevně nadčasové technologie a neobyčejný rozsah aplikace polymerů mohly ukázat některé své limity, zejména v kombinaci s požadavky asymetrických válek, kdy jsou jednotky vystaveny nenadálým útokům se značným přečíslením a útočné pušky jsou pak zatíženy neobyčejně velkým množstvím výstřelů, a to ve velmi krátkém čase (výrazně nad jednotlivcem nesený palebný průměr). Ale v takovém režimu postupně zkolabují veškeré doposud známé konstrukce. Většinou se přehřeje nábojová komora, což se u kulometů řeší rychlou výměnou hlavní, u útočných pušek je rychlá výměna hlavně velmi neobvyklé řešení, má je např. výborný Steyr AUG.

    Zkusím zjistit více, ale tento mediální obraz HaK G 36 mi zatím se skutečnými fakty dost koliduje. Je už divné, že se problém, tedy pokud vůbec existuje, řeší přes média. To nebývá vskutku obvyklé.

  • Jenda
    13:47 28.04.2015

    Pokud se Němci skutečně rozhodnou nahradit G36, tak je cz 805 ideální volba - zcela jistě u ní nenastanou problémy se složení polymerového rámu a navíc je kompatibilní s naskladněnými zásobníky pro g36. ;-)

  • David
    13:44 28.04.2015

    Mne osobně by zajímalo srovnání s dalšími puškami. Třeba s tou HK 416, ale i AK atd. Nejsem si jist, zda v takových podmínkách nejde o jev typický pro všechny konstrukce.
    Zajímavé pro mne je to, že G-36 používá armáda Saúdské Arábie (třeba i nyní v Jemenu), tedy v podobných podmínkách - a přitom G-36 vysoce hodnotí, mnohem výš než M-4/M-16. Takže mi na tom všem něco nesedí

  • RiMr71
    13:15 28.04.2015

    ...no bylo by zajímavé vědět, jak v tom zmiňovaném testu uspěla CZ805.... protože nepochybuju, že si ten test spáchali taky.

  • Jenda
    08:41 28.04.2015

    No jo, HK koupí licenci a Němci zavedou G805 BROB (Brod-Oberndorf)

  • Jura99
    07:56 28.04.2015

    Tak to je dobrá zpráva pro CZUB, mohla by v Německu uspět se svou CZ805 :-).

  • FullHaDes
    07:50 28.04.2015

    kubo4747: Podle mě HK416 je moc drahá na takový masový zavedení pro tak velkou armádu. I když je fakt že kvér je to fajnej a hodně armád už to zvažovalo, tak třeba to tentokrát opravdu dopadne.

    Ale docela hustý jak se rozhodli tak rychle, chudáci reeneactoři, to zase budou muset nakupovat nový softky a svoje G36 hodit pryč.. :D

  • GAVL
    07:38 28.04.2015

    Zřejmě by se G36 měla užívat výhradně s polárkovým dortem.

    Charlie
    Co se týče reklamací, tak vysoká cena levně vyrobených zbraní zcela účelně slouží jako držhubný. Jenže ministrině je ve funkci necelý 1,5 roku a třeba má větší vazby na někoho jiného než je HK. Třeba zavedou belgické FN.

    Uvidíme jak se kauza vyvine, jsem na to velmi zvědav a doufám, že se tomu budou AN věnovat i nadále.

  • 23:48 27.04.2015

    A prečo G36 nevymenia napr. za HK 416? Čo je v podstate upravený Armalite. A pokiaľ dobre viem, tak pušky rady Armalite, sú už dlhšiu dobu odolnosťou na tej istej úrovni, ako ákačká.

  • Charlie
    20:05 27.04.2015

    Upřímně řečeno, paní Ursula tomu možná rozumí, nebo taky možná o puškách ví houno, jako každej politik, koneckonců pro příklady nemusíme chodit daleko.

    Nikdo neví, za jakejch podmínek a s jakým zadáním ty testy dělali, jaký kvéry na to vzali a jakou munici na to používali. Jenom "standardní náboj Nato" může znamenat celkem slušnou várku střel a laborací, navíc pokud vím, některé náboje mohly mít vliv na opotřebení hlavní a měnilo se i stoupání drážek.

    Jestli tedy chlapci vytáhli ze skladu nějaké klumpry s pár desítkami tisíc ran na kontě a z prvních výrobních dávek a prohnali jimi pár desítek ran nejnovějších těžkých střel, tak je klidně možné, že šla přesnost do kopru. Stejně tak se mohlo stát, že se u G36 zaváděla lehká hlaveň, protože se při návrhu nepožadovala schopnost dlouhotrvající střelby v extrémně horkých podmínkách (přeci jen, BW se primárně vyzbrojoval pro masivní koflikt doma s Rusy), stejnou věcí trpí i naše 58 (přehřívání předpažbí).

    Hurvo: polymer by na přesnost neměl mít vliv, hlaveň je plovoucí a předpažbí se nedotýká, a pokud by se uvolňoval závěr z pouzdra, tak to by byl průser až na půdu.

    Navíc - G36 používá spousta ozbrojených složek a že by si toho všimli až teď po tolika letech? A vzhledem k tomu, jak ukrutné peníze G stojí by nezkoušeli reklamace?

  • hurvo
    19:58 27.04.2015

    u g36 je hlaven volne plavajuca a ulozena v trunion-objimke? zapustenej do plastu tela pusky. Problem udajne nastava ked pri strelbe sa vplyvom tepla podda telo zbrane a hlaven kmita vo vacsom uhle ako by mala.
    Keby tam soudruzi z NDR nabili natvrdo 9x srobov ako czbubaci mozno by si pomohli ale hlavne nemali sulit na plastoch a davat tam recyklovane igelitky z aldi.

  • Jenda
    19:17 27.04.2015

    Zlatá neergonomická duralová cz 805. Když už střílí, tak přesně...

  • SpiritWar
    19:14 27.04.2015

    aj taka 58smicka zacne strielat tak na hovno ked ma hlaven 45°C ?

  • hurvo
    16:46 27.04.2015

    Oni pani u h&k totizto pozmennili oproti vzorkovej puske ktora presla skuskami , zlozenie polymeru pusky a zacali pouzivat lacnejsi plast. A az doteraz im to prechadzalo.

  • hurvo
    16:44 27.04.2015

    Ona ta ministerka sa vyjadrila ze g36 nema u bw buducnost v tejto podobe v akej v sucastnosti je. Nevylucila ze g36 v upravenej podobe moze u bw fungovat aj nadalej.

  • Muhaha
    15:48 27.04.2015

    PR Heckler & Koch může věřit, čemu chce. Já bych věřil rychlé ztrátě přesnosti.

    Ostatně, s poněkud diskutabilními výkony své vojenské techniky v horkém a prašném prostředí se potýkali již Britové v Iráku viz.: https://www.youtube.com/watch?...

    Hezký slunečný den.