Konec karabin M4 a kulometů M249: Americká armáda přechází k ráži 6,8 mm

Prototyp karabiny na teleskopickou munici ráže 6,5 mm od firmy Textron. Karabinu lze snadno upravit pro ráži 6,8 mm; větší foto / Nicholas Drummond‏; Twitter

Americká armáda (US Army) se bez nadsázky několik desítek let snaží najít náhradu za karabiny M4 (resp. dříve pušky M16) a za automatické zbraně družstva (kulomety) M249, resp. se snaží najít nástupce puškového náboje ráže 5,56×45 mm NATO. Nyní se však zdá, že US Army skutečně směřuje k novým puškám a kulometům.

Původně US Army dávala přednost programu náhrady kulometů družstva NGSW-AR (Next Generation Squad Weapon-Automatic Rifle). Nově ale armáda souběžně spustila i program NGSW-R (Next Generation Squad Weapon-Rifle), tedy program výměny karabin M4 a M4A1.

V rámci programů NGSW-AR a NGSW-R armáda vybere tři společnosti, která každá dodá 50 prototypů pušek a kulometů, 850 nábojů ráže 6,8 mm a náhradní díly. Zřejmě půjde o firmy, které se již účastní programu NGSAR (viz dále).

„Důvodem proč to děláme [souběžný vývoj pušky a kulometu - pozn. red.] je, že chceme opravdu získat univerzální společný náboj,“ vysvětluje brigádní generál Anthony Potts, velitel armádního vývojového centra PEO Soldier (Program Executive Office Soldier). „Chceme, aby inženýři, kteří tyto zbraně vyvíjejí, upravili obě zbraně správně. Pokud se nejprve zaměří na kulomet, pak přizpůsobí náboj kulometu. Pokud nejprve vyvinou pušku, přizpůsobí náboj pušce. Střela by mohla být příliš velká a těžká pro pušku, naopak zase střela nemusí být dostatečná pro kulomet.“

Výrazným zlomem v zavádění nových ručních palných zbraní pro US Army se stal 4. říjen, kdy armáda zvolila svou novou standardní puškovou ráži 6,8 mm. Podle generála Marka Milleyho, náčelníka štábu US Army, munice ráže 6,8 mm musí být schopná penetrovat jakoukoliv osobní balistickou ochranu.

„Bude se [nová munice - pozn. red. ] pohybovat rychlostí, která překoná rychlost současných střel a penetruje jakoukoliv současnou nebo známou balistickou ochranu,“ uvedl Milley na konferenci AUSA 2018. „To, co jsem mohl zatím vidět od inženýrů a lidí, kteří tyto věci dávají dohromady, je to technicky reálné.“

Armáda nemluví o konkrétním typu munice, zda o klasické munici s mosaznou nábojnicí, o teleskopické nebo o hybridní (viz dále). Armáda ale požaduje u nové munice na jedné straně mnohem větší dosah a zastavovací účinek, na druhé straně výrazně nižší hmotnost (oproti současné obdobně výkonné munici).

„Jedním z nových základních požadavků je pravděpodobnost vyřazení [protivníka] z boje. Dříve stačilo, pokud jsme něco zasáhli; právě pravděpodobnost zásahu řídila mnoho našich požadavků. Nyní se díváme na energii střely a její dosah… jde o klíčové faktory, které řídí směr vývoje další generace pušek a kulometů,“ vysvětluje brigádní generál David Hodne, velitel týmu CFT (Cross-Functional Team) pro zvyšování ničivosti vojáků (Soldier Lethality).

Obecně armáda potřebuje zbraň, s příslušným zaměřovačem, s mnohem větším účinným dostřelem, než nabízejí současné útočné pušky nebo kulomety družstva. Armáda odmítla specifikovat požadovaný účinný dostřel, ale má být výrazně větší než 300 m, tedy vzdálenost, na kterou lze vést mířenou palbu z karabin M4 nebo M4A1.

V současné době již běží demonstrační program NGSAR (Next Generation Squad Automatic Rifle), který hledá nástupce kulometů M249. Do 12 měsíců každá z pěti vybraných společností (AAI Corporation/Textron Systems, General Dynamics-OTS, PCP Tactical, SIG SAUER a FN America) dodá armádě prototypy kulometů NGSAR, příslušné zaměřovače a 2000 nábojů.


Prezentace teleskopické munice a nové generace karabin a kulometů od firmy Textron.

Zdá se, že programy NGSW-AR, NGSW-R a NGSAR poběží společně. Není v tom problém, protože ve všech třech případech jde o demonstrační vývojové programy, pomocí kterých chce armáda pochopit současné technologické možností firem v oblasti puškové munice, ručních palných zbraní a optiky. Nejde tedy o programy, na jejichž konci bude přijato závazné rozhodnutí o masovém zavedení konkrétní zbraně do armády.

Nicméně podle Military.com má armáda zájem celkově o 250 000 nových karabin / útočných pušek a kulometů, včetně náhradních dílů, nástrojů, příslušenství a 150 milionů nábojů ráže 6,8 mm. V prvním roce kontraktu armáda na nákup vynaloží 10 milionů dolarů (pro nákup omezené testovací série), následně až 150 milionů dolarů ročně při plné sériové výrobě.

O požadovaných technologiích a munici se však příliš neví. Podle amerických médií armáda jednak zapojeným firmam neříká, jak mají požadovaných výsledků dosáhnout, jednak armáda nechce prozrazovat požadované schopnosti protivníkům. „Nehceme moc mluvit o technických schopnostech, protože naší protivníci sledují tyhle věci velmi detailně,“ vysvětluje Milley.

Osud zbraní NGSW-AR a NGSW-R, resp. nových karabin a kulometů, je však stále (minimálně časově) nejistý, protože v letošním fiskálním roce na nákup nejsou zajištěny potřebné finance. „Nedostali jsme souhlas s tím, abychom… spustili program nové pušky a nového kulometu družstva ve fiskálním roce 2019. Možná, že se Kongres znovu zamyslí a umožní nám začít letos. Pokud ne, začneme v příštím roce [fiskální rok 2020 - pozn. red. ] a to určí náš časový plán,“ řekl Potts.


Kromě teleskopické munice je ve hře například i nová odlehčená hybridní munice od firmy SIG SAUER; větší foto / SIG SAUER

Jaké technologie firmy nabízí? Velké šance má firma Textron, která pro americký program LSAT (Lightweight Small Arms Technologies) vyvinula teleskopickou munici standardní ráže 5,56 mm, 6,5 mm i 7,62 mm. Teleskopická munice 5,56 mm je o 40 % lehčí a zabírá o 12 % méně místa než běžný náboj 5,56×45 mm NATO. Textron rovněž představila prototypy nových karabin a lehkých kulometů střílející teleskopickou municí ráže 6,5 mm, tyto zbraně ale lze snadno upravit pro náboje ráže 6,8 mm

Karabina Textron ráže 6,5 mm má hmotnost 3,9 kg, se zásobníkem na 20 nábojů váží 4,4 kg. Naproti tomu M4A1 má hmotnost 2,9 kg (hlaveň 14,5", bez optiky) a se zásobníkem na 30 nábojů (5,56 mm) váží 3,4 kg. Podle propagačních materiálů firmy Textron ale teleskopická munice ráže 6,5 mm „má o 30 % větší smrtící účinek v cíli v porovnání s municí ráže 7,62 mm.“

Teleskopická munice však není jediná ve hře. Švýcarsko-německá firma SIG SAUER, účastník programu NGSAR, představila na výstavě AUSA 2018 novou hybridní munici, která má o 20 % nižší hmotnost, než klasická mosazná munice, a také větší úsťovou rychlost. Hybridní munice se skládá ze tří metalických částí a lze ji použít i v současných zbraních (v příslušné ráži). Munici lze navíc vyrábět bez nutnosti masivních investic do nových technologií výroby.

Hybridní munice nenabízí takovou hmotnostní úsporu a menší rozměry, jako teleskopická munice. Výhodou hybridní muncie bude ale nepochybně nižší cena, snazší (rychlejší) způsob výroby a především větší jistota, že nové zbraně budou fungovat za všech myslitelných podmínek (horko, mráz, bláto, voda, písek, prach, atd.).

Zdroj: Task and Purpose, Military.com

 

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Spojené státy vybírají nové útočné pušky

Ministerstvo obrany Spojených států se rozhodlo nahradit standardní karabiny M4 zcela novou zbraní, ...

Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu

Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o licenční výrobě zbraní České zbrojovky, včetně ...

NGSAR: Nová generace kulometů pro americkou pěchotu

Americká armáda (US Army) v rámci programu NGSW (Next Generation Squad Weapon) hledá celou rodinu ...

Nové útočné pušky pro české speciální síly

České ministerstvo obrany podepsalo se společností Cairo CZ smlouvu na dodávky 350 nových útočných ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • omarkadafi
    22:44 20.11.2018

    podla mna je toto chore..ked pozeram.tie bojove vide tak tam amici strielaju hore dole neskutocne mnozstvo striel a i tak.nakoniec volaju letectvo...co keby im skor ako nove zbrane a novu monuciu rozdali dlhsie hlavne nie tiw sracky 10.5 - plamenomet alebo 14.5 co je uz lepsie ale stale to ji je ono a dli by im kompromisnych 16 palcov a lepsi strelecky a aj psychicky vycvik normalne zameriavace nie red doty alebo nieco hybridne ? lebo akoze.povedzme si na rovinu na zabitie tych ich superov nemaju potrebovat viac ako 5 nabojov a to sa bavim o 5 nabojov od jednehk vojaka..ako by to vyzeralo ak by bojovali s rovnocennym superom? akoze lezalo by 15 vojakov proti sebe a vsetci by po sebe palili hlava nehlava az kym by sa navzajom nevybombardovali? smiesne...
    sam mozem potvrdit ze 5.56 je na 300 m je to totalne presna zbran a to aj pri dynanickej strelbe pri mierenke je to stale velmi presna zbran na 650 az 800m potom to je uz zle...a ak chcu zastrasovat tak nech im rozdaju 12.7 a nech to tam sypu kade tade..lebo argument ze 5.56 nezastrasuje je tiez smiesny ak by vedel strielat presne tak by sa neuchilii k niecomu takemu...ale viem ze bojisko je bojisko naboje nekupuju bojuju na cudzom uzemi cize nebrania svoju rodinu vlast atd tym padom vsak naco naozaj bojovat staci ze to hici lieta a ze to.za mna vyriesi pilot....hruza

  • Slavoslav
    12:50 23.10.2018

    Charlie

    ehm

    m1*v1=m2*v2 ak m1=0,01, v1=1000 a m2=10 tak v2 = 1
    E1 = m1*v1^2 = 10000 J
    E2 = m2*v2^2 = 10J

    Cisla som volil tak ako som volil kvoli pocitaniu z hlavy (a snad som tam neurobil nejaku chybu ked som posuval desaatinu ciarku hore dole :) ), ale nejaky pomer medzi energiou zbrane vs energiou strely ti to snad da

  • KOLT
    12:42 23.10.2018

    Charlie, dejte vědět, až vás párkrát trefí tou plašičkou na vrabce, jak neefektivní to bylo ;-)

  • Charlie
    12:36 23.10.2018

    Svatoslav - střela má energii, která se rovná součinu její hmotnosti a čtverce rychlosti. Rychlost jí byla udělena rozpínáním plynů - ty střele udělily nějakou hybnost (hmotnost x rychlost) působením vektoru síly. Stejně tak ale plyny působily v opačném směru na dno nábojnice, takže v případě uzamčené komory i na zbraň. Protože platí zákon zachování hybnosti, bude i hybnost udělená zbrani stejná (v součinu vzorce pro hybnost bude větší hmotnost zbraně, ale zase se zmenší její rychlost) a musí být stejná energie na obou "koncích" soustavy (tj. když střele udělíme 2400J v jednom směru, stejných 2400J musí být uděleno i zbrani).

  • Slavoslav
    09:00 23.10.2018

    Charlie

    ono netreba si zamienat energiu s hybnostou. Hybnosti strela/zbran su rovnake a energie diametralne rozdielne.

    Balm najskor operoval s tym, ze strela letiaca vysokou rychlostou sposoby pri naraze na plat hydrodynamicky raz a ten poskodi kmitanim tkanivo i ked neprenikne do tela. Tazko povedat co presne myslel kedze v realite aj k tomuto dojde len ak strela prenikne tkanivom v tuneli vytvorenom za nou a to este musi mat vyrazne nadzvukovu rychlost.

    To co popisal sa mohlo stat jedine tak, ze by ten stit bol relativne maly a energia sa sutredila do malej plochy, pripadne sa deformoval natolko, ze pomliazdeniny sposobili dostatocne zranenie na zabitie chlapa. Lenze to je setsakra nahoda a nie nieco co by sa stavalo pravidelne.

  • Charlie
    08:47 23.10.2018

    reakce na balm a jeho příběh o člověku zabitém i při nepenetraci:

    Z hlediska fyziky, zejména pak zákona akce a reakce, působí na střelce v okamžiku výstřelu zhruba stejná síla jako na projektil (rozpínající se plyny působí na dno střely a zároveň na dno nábojnice, do hry samozřejmě vstupuje i plocha), přičemž projektil pak energii už jen ztrácí - pokud tedy úsťová energie je (přibližně) stejná jako ten kick do ramene, při zásahu cíle bude menší (stráta rychlosti během letu).

    Jelikož vás tedy zásah z brokovnice nepošle letem světem dozadu při výstřelu, je nesmysl očekávat totéž od pojektilu dopadnuvšího na cíl (ony spektakulární odlétávající figury z filmů jsou holý nesmysl).

    Reálně pokud odstanete do balistického plátu zásah z pistolové munice, tak to s vámi téměř nehne, a i zásah z výkonnější munice nebude nijak fatální. Co může působit problém a proto se nosí i traumavložky je prohnutí balistiky (zejména u měkké, ale v určitém měřítku i u plátů), které může dosahovat značných rozměrů a způsobit nepěkná poranění (typicky polámaná žebra).

    Na tomhle videjku je pěkně vidět, jak s váma devítka ani nehne:
    https://youtu.be/cJSJ0OawC5s?t...

    A na tomhle střílej z besprostřední blízkosti do plátu vážícího několik kg a i 7,62x54R ho jen povalí - účinek na 80kg tělo si dovedete představit...
    https://youtu.be/aoru-A29ZwU...

  • Charlie
    08:26 23.10.2018

    Buďto je to blbě převzatý, nebo ti někdo divně hraje s číslama, každopádně 30ranej STANAG naplněnej municí 5.56x45mm váží půl kila a ne 300g jako je u zmiňováno (to číslo platí pro dvacetiranej mag). Stejně tak dost pochybuju, že se dvacet ran munice 6.5 v teleskopickým provedení dostane na půl kila (vzhledem k tomu, že udávají teleskopickou 5.56 o 40% lehčí než standard, bude 6,5 v teleksopu těžká zhruba stejně jako klasická 5.56, čili půl kila bude mít třicetiranej mag a né dvacítka - pokud teda ten zásobník nebude z ocelovýho tlustoplechu jako první AK)...

    Jinak co dodat - už aby to bylo, v současný době je 5.56 dobrá tak na plašení vrabců nebo plinkání terčů někde na střelnici, její použití se stále dokola ukazuje jako zoufale neefektivní. Jediný, co celou situaci zachraňuje, je taktická doktrína, kdy palba pěchoty má pouze omezit protivníka a s jeho vyřazením se čeká na letectvo. Což je ovšem trochu drahá stranda a když zrovna nejni éro, je problém.

  • KOLT
    08:57 22.10.2018

    pet.rok, jenže munice 5.56 zase můžete nést o poznání více než plnotučné 7.62, a to tak že minimálně o 1/3 více. Což se při krycí a potlačovací palbě docela hodí :-) Není to prostě tak jednoduché. Nicméně souhlasím, že přechod na "něco mezi" je asi žádoucí, minimálně kvůli sjednocení munice do ÚP a UK. Jen se obávám, že pokud zároveň nedojde k technologickému "zlomu" (teleskopická, spalitelná, beznábojnicová...), tlak na přezbrojení nebude velký, protože výhody nepřevýší náklady.

    kubo4747, 5.56 má o poznání vyšší úsťovou rychlost při vyšším plošném zatížení. Co je nepochopitelného na tom, že má na kratší vzdálenosti vyšší průbojnost než pomalejší a tlustší střela? Nehledě na to, že byla porovnávána dosti moderní M855A1 s již letitou M80, což vůči ráži 7.62x51 nebylo zrovna spravedlivé... Nicméně jsou to aktuálně nejrozšířenější typy munice v těch rážích, které US Army u svých jednotek má, proto to porovnání bylo provedeno.

    strikehawk, jasně, a proto USMC o106 nakupuje HK416 aka M27 :-) Pistoli už nějakých 25 let mají italskou, kulomety belgické (a ÚP vlastně také, nejnovější soutěž o M4 vyhrála FN) a mohl bych vesele pokračovat až někam k fregatám. Chápu, politicky se vám to nehodí, ale to mě u vás nepřekvapuje.
    Mmchd, děsně mě baví, jak na jednu stranu lidé volají po podpoře domácího vojenského průmyslu, ale když ho podporují jiní u sebe doma, tak se vztekají, že nedostanou šanci "naše" firmy. Drobet schíza, ne?

    cejkis, co naděláte, AČR už na 5.56x45 dávno přešla :-D Jenže to by chtělo žít v realitě a ne ve vaší bublině, kde byste v rámci politiky lízání nejraději přecházeli na 5.45x39 ;-)

  • cejkis
    22:15 21.10.2018

    Myslím, že by AČR měla rychle kompletně přejít na 5,56×45, aby dalších 20 let mohla přecházet na nový model v rámci politiky lízání.

  • strikehawk
    21:02 21.10.2018

    Kolt

    Nevím jestli chápeš jaký scénář je žádoucí z hlediska US Vojenskoprumysloveho komplexu.......prioritou je “vyvíjet” i to co je dávno vyvinuto a tahat z rozpočtu peníze v řádech stamilionu až miliard US$..... ne lacino koupit licenci od HK v řádech milionu nebo desítek milionu US$

  • 18:35 21.10.2018

    5.56 má podobné účinky ako 7.62x51? O tom silno pochybujem. Už len fyzika nepustí.

  • pet.rok
    13:13 21.10.2018

    KOLT: "Ona 5.56x45 s moderní střelou je furt dost hnusná sviňa s velkým ranivým i penetračním účinkem (M855A1 má v mnoha případech lepší penetrační schopnosti než M80, tzn. 7.62x51 mm...), s vysokou rychlostí, plochou balistickou křivkou a minimálním zpětným rázem. Jediná výhoda přechodu na 6.5-6.8 by byla v tom, že by se na tuto ráži daly předělat i universální kulomety, čili by se sjednotila ráže a zjednodušila logistika."

    Samotny ucinok v cieli je len jedna charakteristika. Kedze vacsina municie sa ale realne pouzije na krytie alebo potlacenie, hra nezanedbatelnu ulohu psychologicky efekt (inymi slovami cim vacsi to robi bordel pri dopade tym lepsie). Americke skusenosti z afganu s gulometmi 5.56mm popisovali schopnost krytia ako vyznamne nizsiu ako u 7.62mm.
    Z tohto pohladu je motivacia k prechodu na vacsi kaliber viac pochopitelna.

  • KOLT
    12:27 21.10.2018

    HonzaH, balm – od toho mají normální balistiky protišokové vložky :-)

    Myslím, že Horny to popsal dobře – Grendel (nebo jakákoliv podobná munice) by sice přinesl nějaké zlepšení, ale nebylo by ospravedlnitelné ve světle astronomických výdajů. Je potřeba přijít s něčím revolučnějším. Ona 5.56x45 s moderní střelou je furt dost hnusná sviňa s velkým ranivým i penetračním účinkem (M855A1 má v mnoha případech lepší penetrační schopnosti než M80, tzn. 7.62x51 mm...), s vysokou rychlostí, plochou balistickou křivkou a minimálním zpětným rázem. Jediná výhoda přechodu na 6.5-6.8 by byla v tom, že by se na tuto ráži daly předělat i universální kulomety, čili by se sjednotila ráže a zjednodušila logistika. Ale to by v tuhle chvíli absolutně nevyvážilo náklady s tím spojené. Takže je potřeba větší změny.

    Kusa, ani ne. Je sice možné, že Amíci nechtějí Grendela, protože pochází z M43 a neudělali si ho sami. Ale zrovna 6.8 SPC měla zcela jiný cíl než stát se universální municí do ÚP, měla to být záležitost speciálně pro boje na malé vzdálenosti. A spolu s ní vznikala i puška SCAR. Jen se nakonec (jako obvykle) ukázalo, že přednosti ani jednoho z nových řešení nejsou dostatečné, aby se ospravedlnily vysoké náklady. V USA jinak existuje hromada nestandardizované munice v ráži 6.5, která by klidně mohla posloužit jako obdoba Grendelu.

    strikehawk, nebál bych se, že by si Amíci nedokázali poradit s beznábojnicovou municí, dokonce by mě ani nepřekvapilo, kdyby si ji s klidem od HK koupili, s puškami od nich nemají nejmenší problém. Problém je v tom, že beznábojnicová munice je prostě problém z fyzikálního hlediska – její zranitelnost a riziko samovznícení nejsou stále dostatečně eliminovány (a kdo ví, jestli kdy budou, spíš bych si tipl, že přejdeme na zcela jinou konstrukci projektilů, než že budeme mít obdobu munice do G11).

    Ideální nábojnice by byla celospalitelná, jen by nesměla zasírat mechanismy zbraně, což je právě dosti problém. Respektive udělat ji tak pevnou a zároveň "čistou" asi nebude zrovinka jednoduché.

  • HonzaH
    10:23 21.10.2018

    balm: Zajímavé. Je zvláštní, že když střela zasáhne plát a dále se tak pohybuje soustava střela + plát a plát přitom působí na vcelku dost velkou plochu, že by to vyvodilo tak strašlivý ráz, že by to někoho zabilo. Co by pak měl říkat chudák střelec, na kterého působí reakční síly (které pochopitelně rozpohybují větší hmotu zbraně). To aby mu to minimálně vykloubilo rameno. Jasně, já vím, je tam úsťová brzda a tak. Ale stejně.
    Pokud se případ stal (a nemám důvod si myslet, že jste si to jen tak vymyslel), spíš to vypadá, že střela plátem téměř prošla a prudká deformace plátu pak poslala dostatečnou energii dál do těla nešťastníka. A pokud ho měl na hrudníku (ano, na zadku ho asi nenosil), s velkou pravděpodobností energie přešla do nějakého žebra a to se pak dále chovalo jako střela. Z toho je vidět, že požadavek na balistickou ochranu není jen střelu prostě zastavit, ale je třeba bezpečně vstřebat energii, nejlépe roznést do co největší plochy.

  • Kusa
    09:47 21.10.2018

    Ještě k té hybridní munici to jako vážně vyjde levněji vyrobit nábojnici z několika kovů než jí vylisovat z plastu? Já bych se bál že se my ve zbrani rozpadne a kousne se zbraň. Taky jde o ty kovy. To je mosaz s hliníkem? Jestli jo proč neudělají celou hliníkovou (samozřejmě ne z čistého hliníku ale adekvátní slitiny). Prostě je v článku málo informací jediná relevantní je že se úředníci rozhodly pro 6,8 mm. :-(

  • Kusa
    09:35 21.10.2018

    Takže výstup je že na ráži má větší vliv politika a byrokracie než balistické vlastnosti. Ten svět jde vážně do kopru. :-(

  • Baron
    10:42 20.10.2018

    Chjo, tajně jsem doufal, že USA a postupně i zbytek NATO zavede Grendela. Bohužel opět se provádí experimenty s nejasným výsledkem. Pokud bude vítěz jeden z výše uvedených nábojů, tak sázím na SIG. Důležitá je snadná vyrobitelnost a cena, kterou v případě teleskopické munice její výhody neospravedlní. Prostě nechtějme velké inovace, při dnešní efektivitě palby, kdy na jednoho zabitého nepřítele připadá šílený číslo vystřelených nábojů. Na druhou stranu 5.56 NATO potřebuje nahradit a i když Grendel revoluce zrovna není, tak je to stále ideální cesta. A cena přezbrojení bude ve srovnání s jinými programy akceptovatelná a bohužel se za chyby (5.56) platí. Navíc při masové výrobě by to cenu Grendela snížilo i pro civilní trh (if you know what I mean ;) )

  • Horny
    08:37 20.10.2018

    kubo4747 -
    1) zavedení Grendelu by neposkytlo takové výhody, aby se ospravedlnily astronomiácké náklady spojené s výměnou všech pušek a kulometů.
    2) Američané hledají takovou munici, která parametry tyto náklady ospravedlní.
    3) Armáda Grendela nenávidí, protože byl vyvinut mnohem levněji a přitom je ještě o něco lepší, než armádou placená munice 6,8 SPC.

  • 00:04 20.10.2018

    A oni vôbec neuvažujú o klasickom náboji grendel? Musí to byť teleskopická?

    No a s výkonom munície neviem čo riešia. Keby sa všade nepchali tie krátke hlavne, tak by nebol problém ani s 5.56 alebo sa mýlim?

    Alebo nech sa vrátia, respektíve nech pouvažujú nad starými dobrými HK G3, 7.62x51 s výkonom ani s ranivosťoj problém nemá. :D

  • Slavoslav
    21:34 19.10.2018

    balm

    na to aby sa ti prejavil v tkanive hydrodynamicky ucinok musi strela tkanivo penetrovat a mat dostatocnu rychlost. Ta lapua ho zabila maximalne dosledkom pomliazdenin a to sa mi tiez nechce verit ak nepentrovala ten plat. Jedine, ze by bol extremne maly a sustredila sa energia do specifickeho bodu.

    A celkov je tento konstrukt v pripade zbrani o ktorych sa bavime bezpredmetny. Naboje s takym vykonom ktore by nieco taketo dokazali aj na mensie vzdialenosti nie rovno 900m by v zbraniach toho urcenia neboli zvladnutelne.

    gangut

    tych vysvteleni co tie pismena (I, S a J) znamenaju je viac a ak niekto tvrdi, ze vie 100% pravdu klame

  • gangut
    21:21 19.10.2018

    Kolt
    samozrejme som to špatne formuloval. 7,62 sú tri čiarky tj 3/10 palca.
    Slavoslav
    Máte pravdu, Ja som bol v tom, že J je od slova Jagd. Tak mi to bolo kedysi vysvetlené, keď som zháňal náboje do Mausera vz,24.

  • balm
    20:50 19.10.2018

    Nenašel jsem zatím jediné validní informace o předpokládané hmotnosti, rychlosti a úsťové energii projektilu. Samotná energie a následky energie (např.: hydrodynamické otřesy tkání a tekutin) dokáže spolehlivě zabíjet, aniž by bylo nezbytné penetrovat balistickou ochranu živého cíle. Balistická ochrana zůstává předmětem kompromisu mezi ochranou a pohyblivostí.

    Myslím, že v Iráku si nějaký blb na hrudník nasadil ocelový plát a čekal přežití. Standardní .338 Lapua Magnum ho zabila na 900 - 1000m aniž by penetrovala ocelový plát (s vycpávkou buhví z čeho - sláma + hlína) a prakticky mu roztrhala orgány a dutiny (následky doprovodného hydrodynamického pulzu vyvolaného dopadovou energií střely).

  • strikehawk
    20:41 19.10.2018

    Teleskopicka munice přináší jen okrajové výhody

    Revolučním řešením je beznabojnicova munice ale americani nemají v této oblasti potřebné know how

  • strikehawk
    20:39 19.10.2018

    Nevidím tento směr vývoje moc pozitivně ......spis je to americky polovičaté řešení problému...... žádná velká inovace
    Beznabojnicove střelivo s plne spalitelnym tělem bylo před zavedením do Bundeswehru na konci 80. let
    Od té doby materiálový vývoj pokročil vpřed .....problém je ze americké firmy nejsou nositeli inovaci a vývoje v této oblasti proto vytahují v podstatě variaci na 7,62x39 s pořádnym marketingovým humbukem kolem

    Vysoká rychlost při větší razí nemůže vést k ničemu jinému než nárůstu zpětného rázu a jsme opět u 7,62x51 a všech jejich nevyhodach

    Je to proste blbost

  • Jara
    20:23 19.10.2018

    Tak Fenri se nám vyčerpá s logikem na nasmyslném dohadování o Tu-95, a tam kde by se nám hodil nějáký jeho koment nic.... ;)

  • Slavoslav
    19:52 19.10.2018

    KOLT

    rusky palec mal tak ako anglicky 25,4 mm. Jedna ciarka bola1/10 palca = 2,54 mm. Mosin-Nagant mal v rustine kaliber 3 ciarky a nazov "3ciarkova pusko vz 1891"

  • Slavoslav
    19:49 19.10.2018

    gangut

    8x57S, 8x57IS ci 8x57JS (prepis z tej nemeckej hatmatilky kde to iekto precital ako I a niekto ako J) je jeden a ten isty naboj a vo vsetkych pripadoch sa jedna o civilne oznacenie.

  • KOLT
    19:21 19.10.2018

    Jsem to ale trouba, ach ty jednotky, ruský palec by podle tohohle samozřejmě neměl 76.2 cm, ale jen 7.62 cm... omlouvám se!

  • KOLT
    19:20 19.10.2018

    7.62 jako 1/10 palce? To měli v Rusku skoro 3/4 metru dlouhé palce? Jako možné to je, když mají i třímetrového trpaslíka.... ;-)

  • KOLT
    19:18 19.10.2018

    Slavoslav, myslím, že nejsme ve sporu :-)

    Hyena, být na místě OSSR a mít v zásobě dostatek Sa58 (jako že asi mají), tak bych je jen modernizoval (lišty na předpažbí, možná i na zadní kryt závěru, nová pažba...) a počkal na to, co se za Velkou louží vymyslí. Pokud nějaká kravina (napotřetí), kterou v Evropě nebude nikdo chtít následovat, koupil bych evropskou zbraň. Pokud vymyslí něco pěkného, sem s tím. Na BREN bych každopádně být vámi v tuto chvíli zvysoka vyvíteco...

    @Argonaut.CZ
    1) Pokud na to přejdou Amíci a nebude to pro změnu kravina jako předchozí dvě ráže, které prosadili v NATO, je velmi pravděpodobné, že NATO tu ráži schválí jako standard a postupně na ni přejdou všichni. To postupně může být i přes dvacet let, takže klidně někdy kolem 2050 :-)
    2) 6.5 Grendel má lepší charakteristiku než 6.8 SPC, jenže tohle má být úplně jiný náboj ;-) Grendel je dnes už bez licence. A nový náboj pro NATO rozhodě bude také, jinak by se jim na to všichni ostatní z vysoka vydefekovali.
    3) Investovat do 7.62x39 mm nemá smysl, není to špatný náboj, ale z dnešního hlediska prostě není vhodný, i kdybyste ho potunil sebevíc – je pomalý, rychle ztrácí výšku... Proto vznikl Grendel, který je při nižší hmotnosti ve všem lepší, ačkoliv do jeho střely také nebyly nality žádné převratné prostředky. Pokud by se to udělalo, bude to hodně zlá střela. Mmchd, většina soutěžních střelců v této kategorii ráží střílí z nějaké 6.5 mm, asi to nebude náhoda :-)
    4) Používat BRENy s M43 nemá pro AČR smysl. Munice už není až tolik, klidně ji nechejme pro zbytky mobilizačních Sa58/rozprodejme na civilním trhu/rozdejme spojencům – předelávat na ni nové pušky by se nám ani ekonomicky nevyplatilo. Navíc moderní střelivo v ráži 5.56x45 mm je prakticky ve všech ohledech lepší než stará M43. Zapomeňte na nějaké ovlivňování větvičkami či malou průraznost. Mk. 262 nebo M855A1 jsou prostě někde úplně jinde než 75 let stará M43. A pro jistotu znovu zopakuji – ve své době to byl skvělý počin, lepší než německá 7.92 Kurz, o americkém (a pozdějším) 7.62x51 protlačeném jako náboj do útočné pušky ani nemluvě.

  • gangut
    19:15 19.10.2018

    Arcos
    7,62 je ruská imperialna miera čiarka - merala sa ako 1/10 palca. Na západe klasické kalibre vychádzali z britských imperiálnych mier, ktoré sa počítajú v 1/2,1/4,1/8,1/16 alebo 1/32 palca. Napríklad 5,56 zodpovedá 7/32 palca, nemecký 7,92 Mauser alebo 8x57 zodpovedá 5/16.
    8x57S alebo polovnícky JS je modernizovaný a má o niečo vačšie rozmery. Pri zámene može roztrhnúť komoru.

  • Slavoslav
    18:52 19.10.2018

    Arccos

    zem povodu. 6,5; 7; 7,5; 8 atd su europske kontinentalne kalibre ktore boli navrhovane tak aby to boli pekne cisla v mm

    americania, anglicania a carske rusko navrhovala v palcoch

    A v konencom dosledku to nic nehovori o skutocnom priemere tej ktorej strely. Niekto meral v poliach niekto v drazkach. Priemer strely pre 8x57S je 8,22 mm, Nemci to oznacovali ako 7,92 (priemer v poliach) a civilne oznacenie je 8x57S a to sa bavime o tom istom naboji

    Potom napr Rusi i americania mali priemer 0,3 palca (3linejky) co je sice 7,62mm ale kazdy ma tie skutocne rozmery ine a gulky nie su zamenitelne

    Pripadne 38 spec a 357 magnum. Priemer striel a rozmery vyvrtov aboslutne rovnake ale oznacenie ine podla toho co kto meral anajma preto, ze ich chceli kvoli moznej zamene co najviac odlisit aby niekto nesupol 357 do 38mickoveho valca

    Pripadne ak sa nejaky priemer ci kaliber osvedil v europe ci v usa sdruha strana ho prevzala, a ak niekto na tej strane navrhol novy kaliber s tym priemerom dal mu uz oznacenie vo vsojich mierach a dostavame cisla ktore nie su pekne ani v mm ani v palcoch

    Toto by bolo na dlhu rozpravu a je v tom bordel.

  • Arccos
    18:22 19.10.2018

    Tak jednoduché to s tím přepočítáním na palce nebude. 7.62 mm je sice pěkných 0.3", ostatní ráže jsou ale nicneříkající hausnumera: https://en.wikipedia.org/wiki/...

  • Slavoslav
    18:09 19.10.2018

    btw aby sa tu z teleskopickej municie nerobil zazrak vyzadujuci radikalne ine konstrukcie, alebo nieco take.

    Z hladiska konstrukcie zbrani sa nic nebude menit. Stale to bude nabojnica zabezpecujuca tesnenie pri vystrele s drazkou pre vytahovac akurat kratsia lebo strela bude vsunuta do vnutra s ktorou budu mechanizmy zbrani narabat tak ako doteraz.

    Letmy pohlad tam odhali, ze bude treba davat pozor na odladenie nabehu do nabojovej komory, ta hrana na cele tam nie je velka a pri automatickej funkcii vdaka valcovemu tvaru bude problem aby priecne netrhalo nabojnice. Ale nic co by sa nedalo poriesit. Ostatne ani 5,45 nema bohvie aku kuzelovitost a revelioho drazky to dokazu poriesit pripadne nejake mazanie nabojnic.

    Vyhodou je najma ta dlzka. O co skratite naboj tak o 2x tolko mozete skratit telo zbrane pri rovnakej dlzke hlavne a to vie usetrit peknu hmotnost.

    Zaujimalo by ma ako maju riesenu zivotnost nabehoveho kuzelu a vplyv na presnost. Pri takto riesenych nabojoch bude mat strela pri prvom kontakte s nim uz nejaku rychlost co moze zvysit opotrebenie, ale zrejme to nebude problem. Nemci to vyriesili na G11 uz pred rokmi

  • Slavoslav
    17:49 19.10.2018

    KOLT

    ved pisem, ze ak ju nenavrhnu prilis hrubu a, ze vyrazne vacsi priemer by uz bol problem kedze vonkajsi priemer hlavne je obmedzeny existujucou konstrukciou. Len do toho vyrazne vacsieho priemeru podla mna nepojdu z praktickych dovodov ako zasobnik atd.

    mimochodom je to vsetko len teoreticka otazka. Nik pricetny nebude BREN prekalibrovavat na teleskopicku municiu. To by sa muselo stretnut privela faktorov, aby to bolo zmysluplne. Ibaze by niekto pri navrhu novej municie na to myslel a prebral nejake obmedzenia ktore by umoznovali lachsiu konverziu existujucich zbrani. Lenze naco, zvacsa je lacnejsie vyrobit tu zbran novu ako prerabat skladovky

  • Jirosi
    17:16 19.10.2018

    Slavoslav: Protože, imperiální jednotky(palce, mile, atd.)

  • Slavoslav
    16:58 19.10.2018

    To aj američania. Prerataj si to na palce a dostaneš pekné čísla

  • Kusa
    16:32 19.10.2018

    Mám takovou totálně blbou otázku, tak na mně buďte hodní. Proč se ráže zbraní dělají v tak divných číslech např 7,62 - 5,56 - 6,5 atd to opravdu ty desetiny a setiny mm mají nějaký vliv na balistiku? Proč 6,8 vždyť rozdíl oproti 7 mm musí být zanedbatelný.( mám prostě rád celá čísla :-) )

  • Hyena
    15:39 19.10.2018

    Dufam, ze co najskor po zavedeni noveho naboja 6.8mm na ten isty rozmer prejdu aj OSSR.

  • Argonaut.CZ
    15:31 19.10.2018

    Pokud přejde USA armáda, postupně bude muset (a nebo taky ne?) i zbytek NATO. Efektem by ale mohlo být prudké snížení ceny uložené munice a zakonzervování stávající 223 ráže všude tam, kde ta munice stačí.

    Otázka také zní, zda by např. pro Evropu nebyl lepší náboh 6.5 Grendel, který má ještě trochu lepší charakteristiku. Vůbec ale netuším, kolik je licence za vyráběný náboj.

    A pokud se jedná o nás, množství zbraní a munice v ráži 7,62x39 snížily různé humanitární darovací akce. Jinak bych řekl, že investovat pár desítek milionů do vývoje nové střely 7,62x39 by nemuselo být špatné. Ale to je již passé.

    Naší armádě totiž nezbude, než počkat na to, co bude ten standard. Do té doby by mohli aspoň používat breny jak v 223, tak v 7,62x39.

  • KOLT
    15:27 19.10.2018

    lemkin, tak to ani náhodou :-) Chtějí střelu, která bude létat rychleji ideálně než 5.56x45 mm, minimálně 7.62x51 mm. Nehledají tlustý pomalý knedlík ;-) 7.62x39 mm je zastaralá ráže (a M43 starobylá konstrukce), ve své době to bez pochyby byla vynikající munice, ale od té doby jsme se o kus pohnuli – technologicky i zkušenostmi. 6.5 Grendel, která z ruského náboje přímo vychází, je o poznání lepší varianta. Čekal bych, že od nové 6.8 mm budou chtít minimálně stejné výkony.

  • KOLT
    15:22 19.10.2018

    Nejsem odborník na konstrukci pušek, ale dost pochybuju, že by to smysluplně šlo. Teleskopická munice je fakt tlustá, vyžaduje jinou konstrukci nábojové komory, atd. Podle mě na to není v těle zbraně dost místa. Ve výsledku by zůstala nezměněná leda tak pažba...

  • lemkin
    15:21 19.10.2018

    Mám dojem že US army hledá 7,62x39, jenom si to nechce přiznat :D

    Celospalitelna munice asi ne, ale teleskopicka je hezky krok vpred. Otazka je bojova efektivita vs. cena.

  • Rase
    14:00 19.10.2018

    emca:
    jasně, ale v ráži 7,62x51 je to už fungl nová zbraň, spíš jsem myslel zda by tak šlo přerážovat třeba stávající BREN 2. Tedy nový hlaveň, zásobník a další díly, bez nutnosti vyrobit novou pušku.

  • emca
    13:59 19.10.2018

    KOLT, to je pravda, já měl spíše na mysli, že se mi zdá, že vývojové a konstrukční oddělení v CZUB konečně chytlo druhý dech

  • Slavoslav
    13:35 19.10.2018

    KOLT

    Kratsi naboj vyrazny problem nebude. Opacny pripad by znamenal uplne novu zbran. I ked samozrjeme by si v pripade takejto prestavby na kratsi naboj prisiel o vyhodu kompaktnejsej zbrane ktoru prave CTAS umoznuje a mal tam zbytocny mrtvy priestor.

    Vyrazne vacsi priemer by uz problem bol ci uz hladiska pevnosti hlavne kedze jej vonkajsi priemer je dany sucasnou konstrukciou, alebo ci uz zhladiska cela zaveru. Ale zas ten bude obmedzeny prave z praktickeho hladiska co spominas a zrejme nepojdu cez nejakych 12-13 mm (7,62x39 ma 11,35mm; 308 w cca 12mm)

  • KOLT
    13:29 19.10.2018

    emca, až na to, že ta zbraň je oproti mikrorážovému BRENu dost přepracovaná a s přechodem na teleskopickou municí to nemá nic společného. Přerážovat pušku na náboj obdobné balistické síly umí každý výrobce, v tom fakt problém není :-)

  • emca
    13:24 19.10.2018

    CZUB by s tím asi problém neměl, viz novinka BREN 2 BR v ráži 7,62x51 https://www.czub.cz/cz/produkt...

  • KOLT
    13:23 19.10.2018

    Po přečtení nadpisu jsem se lekl, že chtějí přejít na 6.8 SPC. To by byla už třetí chyba USA v této sféře, ale vypadá to, že se poučili, tak snad to bude "do třetice všeho dobrého".

    Slavoslav, já bych tak optimistický nebyl. Teleskopická munice je o poznání kratší a širší, čili by překopávka byla o dost složitější. Mmchd, ona ta šířka teleskopické munice je její docela podstatná nevýhoda. Je fajn, že ušetříte pár procent na objemu, ale manipulace s tím je většinou o poznání složitější. Kupříkladu dvouřadý zásobník bude tlustý jak svi*na. S tím samým zápasí i CTAS, kde vezené palebné průměry těch vozidel jsou dost tragické (v řádech desítek, oproti stovkám u objemově srovnatelné munice, ale i 40mm nábojů od Boforsu je zpravidla mnohem víc).

  • Slavoslav
    12:58 19.10.2018

    Rase

    teleskopicka municia by nemusela byt problem. Zaver s nou moze manipulovat rovnako ako s konvencnou a ma vpredu zrazenie kvoli navedeniu do nabojovej komory. Hlaven a minimalne celo zaveru kde dosada dno naboja sa musi menit tak ci tak. Teda aspon predpokladam, kedze priemer dna 5,45x445 vs 7,62x39 je dost iny.

    Celkovo bude limitom celkova dlzka naboja, ktora moze vyvolat nutnost prekopat celu zbran. Pripadne vyrazne vyssie zatazenie od vystrelu na uzamykacie prvky, ale to nrepdpokladam.

  • Longsword
    12:54 19.10.2018

    Docela by mě zajímala cena té hybridní munice od SIGu. Nápad to je zajímavý, ale pokud by to zvdoj-a-více násobilo cenu, pak je to docela problém.
    Ona i ta teleskopická munice je dost oříšek a vyřešit jej během jednoho roku? To si nemyslím ...

  • Rase
    12:44 19.10.2018

    možná že to je i důvod, proč Bundeswehr odložil výběr nové pušky. Sice se oficiálně tvrdí že důvodem je že výrobci nesplnili požadavky, ale stejně... Poláci taky ještě MSBS nezavedli. Britové zatím řeší náhradu za kulomety a těžší zbraně, u lehčích mají L85A2 upravované na A3. Problém tak mají aktuálně hlavně Frantíci.

    Ještě si říkám, že pokud by ta ráže 6,8 mm byla konvenční, tak by asi CZUB neměl problém upravit BREN 2. Koukal jsem a prý jednotný systém kotvení vyměnitelných hlavní umožňuje změnu ráže na 7,62 x 39 mm, ale i na 6,8 mm Remington SPC. Pokud by američané přešli na celospalitelnou nebo teleskopickou munici, byl by to už mnohem větší problém - nutný vývoj a novovýroba.

  • Deutschmann
    12:26 19.10.2018

    marfolodej: Otázkou je jak dlouho bude trvat než se v NATO všichni domluví že nový náboj pro zbraně je tento.
    Můj odhad je tak 5-10 let možná více.
    To už Breny 1 v AČR budou mít cca 15 let služby za sebou.
    Bren 2 nějakých 10 let.

    Spíš přezbrojování teď a v následujících letech mi přijde lehce podivné.
    Představa že D, FR, GB, PL přezbrojí na nové zbraně a najednou se tu ukáže nový náboj a budou přezbrojovat znovu je podivná.

  • marfolodej
    12:11 19.10.2018

    vidím v tom jenom kšeft pro výrobce zbraní...pak budou nuceni přezbrojit celý NATO...na palici, že sme nezůstali u 7,62 :-(