Konec karabin M4 a kulometů M249: Americká armáda přechází k ráži 6,8 mm
-
18. 10. 2018
-
54 komentářů
-
Jan Grohmann
Americká armáda (US Army) se bez nadsázky několik desítek let snaží najít náhradu za karabiny M4 (resp. dříve pušky M16) a za automatické zbraně družstva (kulomety) M249, resp. se snaží najít nástupce puškového náboje ráže 5,56×45 mm NATO. Nyní se však zdá, že US Army skutečně směřuje k novým puškám a kulometům.
Původně US Army dávala přednost programu náhrady kulometů družstva NGSW-AR (Next Generation Squad Weapon-Automatic Rifle). Nově ale armáda souběžně spustila i program NGSW-R (Next Generation Squad Weapon-Rifle), tedy program výměny karabin M4 a M4A1.
V rámci programů NGSW-AR a NGSW-R armáda vybere tři společnosti, která každá dodá 50 prototypů pušek a kulometů, 850 nábojů ráže 6,8 mm a náhradní díly. Zřejmě půjde o firmy, které se již účastní programu NGSAR (viz dále).
„Důvodem proč to děláme [souběžný vývoj pušky a kulometu - pozn. red.] je, že chceme opravdu získat univerzální společný náboj,“ vysvětluje brigádní generál Anthony Potts, velitel armádního vývojového centra PEO Soldier (Program Executive Office Soldier). „Chceme, aby inženýři, kteří tyto zbraně vyvíjejí, upravili obě zbraně správně. Pokud se nejprve zaměří na kulomet, pak přizpůsobí náboj kulometu. Pokud nejprve vyvinou pušku, přizpůsobí náboj pušce. Střela by mohla být příliš velká a těžká pro pušku, naopak zase střela nemusí být dostatečná pro kulomet.“
Výrazným zlomem v zavádění nových ručních palných zbraní pro US Army se stal 4. říjen, kdy armáda zvolila svou novou standardní puškovou ráži 6,8 mm. Podle generála Marka Milleyho, náčelníka štábu US Army, munice ráže 6,8 mm musí být schopná penetrovat jakoukoliv osobní balistickou ochranu.
„Bude se [nová munice - pozn. red. ] pohybovat rychlostí, která překoná rychlost současných střel a penetruje jakoukoliv současnou nebo známou balistickou ochranu,“ uvedl Milley na konferenci AUSA 2018. „To, co jsem mohl zatím vidět od inženýrů a lidí, kteří tyto věci dávají dohromady, je to technicky reálné.“
Armáda nemluví o konkrétním typu munice, zda o klasické munici s mosaznou nábojnicí, o teleskopické nebo o hybridní (viz dále). Armáda ale požaduje u nové munice na jedné straně mnohem větší dosah a zastavovací účinek, na druhé straně výrazně nižší hmotnost (oproti současné obdobně výkonné munici).
„Jedním z nových základních požadavků je pravděpodobnost vyřazení [protivníka] z boje. Dříve stačilo, pokud jsme něco zasáhli; právě pravděpodobnost zásahu řídila mnoho našich požadavků. Nyní se díváme na energii střely a její dosah… jde o klíčové faktory, které řídí směr vývoje další generace pušek a kulometů,“ vysvětluje brigádní generál David Hodne, velitel týmu CFT (Cross-Functional Team) pro zvyšování ničivosti vojáků (Soldier Lethality).
Obecně armáda potřebuje zbraň, s příslušným zaměřovačem, s mnohem větším účinným dostřelem, než nabízejí současné útočné pušky nebo kulomety družstva. Armáda odmítla specifikovat požadovaný účinný dostřel, ale má být výrazně větší než 300 m, tedy vzdálenost, na kterou lze vést mířenou palbu z karabin M4 nebo M4A1.
V současné době již běží demonstrační program NGSAR (Next Generation Squad Automatic Rifle), který hledá nástupce kulometů M249. Do 12 měsíců každá z pěti vybraných společností (AAI Corporation/Textron Systems, General Dynamics-OTS, PCP Tactical, SIG SAUER a FN America) dodá armádě prototypy kulometů NGSAR, příslušné zaměřovače a 2000 nábojů.
Prezentace teleskopické munice a nové generace karabin a kulometů od firmy Textron.
Zdá se, že programy NGSW-AR, NGSW-R a NGSAR poběží společně. Není v tom problém, protože ve všech třech případech jde o demonstrační vývojové programy, pomocí kterých chce armáda pochopit současné technologické možností firem v oblasti puškové munice, ručních palných zbraní a optiky. Nejde tedy o programy, na jejichž konci bude přijato závazné rozhodnutí o masovém zavedení konkrétní zbraně do armády.
Nicméně podle Military.com má armáda zájem celkově o 250 000 nových karabin / útočných pušek a kulometů, včetně náhradních dílů, nástrojů, příslušenství a 150 milionů nábojů ráže 6,8 mm. V prvním roce kontraktu armáda na nákup vynaloží 10 milionů dolarů (pro nákup omezené testovací série), následně až 150 milionů dolarů ročně při plné sériové výrobě.
O požadovaných technologiích a munici se však příliš neví. Podle amerických médií armáda jednak zapojeným firmam neříká, jak mají požadovaných výsledků dosáhnout, jednak armáda nechce prozrazovat požadované schopnosti protivníkům. „Nehceme moc mluvit o technických schopnostech, protože naší protivníci sledují tyhle věci velmi detailně,“ vysvětluje Milley.
Osud zbraní NGSW-AR a NGSW-R, resp. nových karabin a kulometů, je však stále (minimálně časově) nejistý, protože v letošním fiskálním roce na nákup nejsou zajištěny potřebné finance. „Nedostali jsme souhlas s tím, abychom… spustili program nové pušky a nového kulometu družstva ve fiskálním roce 2019. Možná, že se Kongres znovu zamyslí a umožní nám začít letos. Pokud ne, začneme v příštím roce [fiskální rok 2020 - pozn. red. ] a to určí náš časový plán,“ řekl Potts.
Kromě teleskopické munice je ve hře například i nová odlehčená hybridní munice od firmy SIG SAUER; větší foto / SIG SAUER
Jaké technologie firmy nabízí? Velké šance má firma Textron, která pro americký program LSAT (Lightweight Small Arms Technologies) vyvinula teleskopickou munici standardní ráže 5,56 mm, 6,5 mm i 7,62 mm. Teleskopická munice 5,56 mm je o 40 % lehčí a zabírá o 12 % méně místa než běžný náboj 5,56×45 mm NATO. Textron rovněž představila prototypy nových karabin a lehkých kulometů střílející teleskopickou municí ráže 6,5 mm, tyto zbraně ale lze snadno upravit pro náboje ráže 6,8 mm
Karabina Textron ráže 6,5 mm má hmotnost 3,9 kg, se zásobníkem na 20 nábojů váží 4,4 kg. Naproti tomu M4A1 má hmotnost 2,9 kg (hlaveň 14,5", bez optiky) a se zásobníkem na 30 nábojů (5,56 mm) váží 3,4 kg. Podle propagačních materiálů firmy Textron ale teleskopická munice ráže 6,5 mm „má o 30 % větší smrtící účinek v cíli v porovnání s municí ráže 7,62 mm.“
Teleskopická munice však není jediná ve hře. Švýcarsko-německá firma SIG SAUER, účastník programu NGSAR, představila na výstavě AUSA 2018 novou hybridní munici, která má o 20 % nižší hmotnost, než klasická mosazná munice, a také větší úsťovou rychlost. Hybridní munice se skládá ze tří metalických částí a lze ji použít i v současných zbraních (v příslušné ráži). Munici lze navíc vyrábět bez nutnosti masivních investic do nových technologií výroby.
Hybridní munice nenabízí takovou hmotnostní úsporu a menší rozměry, jako teleskopická munice. Výhodou hybridní muncie bude ale nepochybně nižší cena, snazší (rychlejší) způsob výroby a především větší jistota, že nové zbraně budou fungovat za všech myslitelných podmínek (horko, mráz, bláto, voda, písek, prach, atd.).
Zdroj: Task and Purpose, Military.com
Související články
Spojené státy vybírají nové útočné pušky
Ministerstvo obrany Spojených států se rozhodlo nahradit standardní karabiny M4 zcela novou zbraní, ...
-
11.12.2017
-
65 komentářů
-
Jan Buchar
Česká puška CZ BREN 2 pro maďarskou armádu
Na konci minulého měsíce byla podepsána dohoda o licenční výrobě zbraní České zbrojovky, včetně ...
-
08.04.2018
-
205 komentářů
-
Jan Grohmann
NGSAR: Nová generace kulometů pro americkou pěchotu
Americká armáda (US Army) v rámci programu NGSW (Next Generation Squad Weapon) hledá celou rodinu ...
-
13.07.2018
-
171 komentářů
-
Jan Grohmann
Nové útočné pušky pro české speciální síly
České ministerstvo obrany podepsalo se společností Cairo CZ smlouvu na dodávky 350 nových útočných ...
-
30.07.2018
-
75 komentářů
-
Jan Grohmann
Komentáře
Kolt samozrejme som to špatne formuloval. 7,62 sú tri čiarky tj 3/10 palca. Slavoslav Máte pravdu, Ja som bol v tom, že J je od slova Jagd. Tak mi to bolo kedysi vysvetlené, ...Zobrazit celý příspěvek
Kolt
samozrejme som to špatne formuloval. 7,62 sú tri čiarky tj 3/10 palca.
Slavoslav
Máte pravdu, Ja som bol v tom, že J je od slova Jagd. Tak mi to bolo kedysi vysvetlené, keď som zháňal náboje do Mausera vz,24.Skrýt celý příspěvekNenašel jsem zatím jediné validní informace o předpokládané hmotnosti, rychlosti a úsťové energii projektilu. Samotná energie a následky energie (např.: hydrodynamické otřesy tkání ...Zobrazit celý příspěvek
Nenašel jsem zatím jediné validní informace o předpokládané hmotnosti, rychlosti a úsťové energii projektilu. Samotná energie a následky energie (např.: hydrodynamické otřesy tkání a tekutin) dokáže spolehlivě zabíjet, aniž by bylo nezbytné penetrovat balistickou ochranu živého cíle. Balistická ochrana zůstává předmětem kompromisu mezi ochranou a pohyblivostí.
Myslím, že v Iráku si nějaký blb na hrudník nasadil ocelový plát a čekal přežití. Standardní .338 Lapua Magnum ho zabila na 900 - 1000m aniž by penetrovala ocelový plát (s vycpávkou buhví z čeho - sláma + hlína) a prakticky mu roztrhala orgány a dutiny (následky doprovodného hydrodynamického pulzu vyvolaného dopadovou energií střely).Skrýt celý příspěvekTeleskopicka munice přináší jen okrajové výhody
Revolučním řešením je beznabojnicova munice ale americani nemají v této oblasti potřebné know howTeleskopicka munice přináší jen okrajové výhody
Revolučním řešením je beznabojnicova munice ale americani nemají v této oblasti potřebné know howNevidím tento směr vývoje moc pozitivně ......spis je to americky polovičaté řešení problému...... žádná velká inovace Beznabojnicove střelivo s plne spalitelnym tělem bylo před ...Zobrazit celý příspěvek
Nevidím tento směr vývoje moc pozitivně ......spis je to americky polovičaté řešení problému...... žádná velká inovace
Beznabojnicove střelivo s plne spalitelnym tělem bylo před zavedením do Bundeswehru na konci 80. let
Od té doby materiálový vývoj pokročil vpřed .....problém je ze americké firmy nejsou nositeli inovaci a vývoje v této oblasti proto vytahují v podstatě variaci na 7,62x39 s pořádnym marketingovým humbukem kolem
Vysoká rychlost při větší razí nemůže vést k ničemu jinému než nárůstu zpětného rázu a jsme opět u 7,62x51 a všech jejich nevyhodach
Je to proste blbostSkrýt celý příspěvekKOLT
rusky palec mal tak ako anglicky 25,4 mm. Jedna ciarka bola1/10 palca = 2,54 mm. Mosin-Nagant mal v rustine kaliber 3 ciarky a nazov "3ciarkova pusko vz 1891"KOLT
rusky palec mal tak ako anglicky 25,4 mm. Jedna ciarka bola1/10 palca = 2,54 mm. Mosin-Nagant mal v rustine kaliber 3 ciarky a nazov "3ciarkova pusko vz 1891"gangut 8x57S, 8x57IS ci 8x57JS (prepis z tej nemeckej hatmatilky kde to iekto precital ako I a niekto ako J) je jeden a ten isty naboj a vo vsetkych pripadoch sa jedna o civilne ...Zobrazit celý příspěvek
gangut
8x57S, 8x57IS ci 8x57JS (prepis z tej nemeckej hatmatilky kde to iekto precital ako I a niekto ako J) je jeden a ten isty naboj a vo vsetkych pripadoch sa jedna o civilne oznacenie.Skrýt celý příspěvekSlavoslav, myslím, že nejsme ve sporu :-) Hyena, být na místě OSSR a mít v zásobě dostatek Sa58 (jako že asi mají), tak bych je jen modernizoval (lišty na předpažbí, možná i na ...Zobrazit celý příspěvek
Slavoslav, myslím, že nejsme ve sporu :-)
Hyena, být na místě OSSR a mít v zásobě dostatek Sa58 (jako že asi mají), tak bych je jen modernizoval (lišty na předpažbí, možná i na zadní kryt závěru, nová pažba...) a počkal na to, co se za Velkou louží vymyslí. Pokud nějaká kravina (napotřetí), kterou v Evropě nebude nikdo chtít následovat, koupil bych evropskou zbraň. Pokud vymyslí něco pěkného, sem s tím. Na BREN bych každopádně být vámi v tuto chvíli zvysoka vyvíteco...
@Argonaut.CZ
1) Pokud na to přejdou Amíci a nebude to pro změnu kravina jako předchozí dvě ráže, které prosadili v NATO, je velmi pravděpodobné, že NATO tu ráži schválí jako standard a postupně na ni přejdou všichni. To postupně může být i přes dvacet let, takže klidně někdy kolem 2050 :-)
2) 6.5 Grendel má lepší charakteristiku než 6.8 SPC, jenže tohle má být úplně jiný náboj ;-) Grendel je dnes už bez licence. A nový náboj pro NATO rozhodě bude také, jinak by se jim na to všichni ostatní z vysoka vydefekovali.
3) Investovat do 7.62x39 mm nemá smysl, není to špatný náboj, ale z dnešního hlediska prostě není vhodný, i kdybyste ho potunil sebevíc – je pomalý, rychle ztrácí výšku... Proto vznikl Grendel, který je při nižší hmotnosti ve všem lepší, ačkoliv do jeho střely také nebyly nality žádné převratné prostředky. Pokud by se to udělalo, bude to hodně zlá střela. Mmchd, většina soutěžních střelců v této kategorii ráží střílí z nějaké 6.5 mm, asi to nebude náhoda :-)
4) Používat BRENy s M43 nemá pro AČR smysl. Munice už není až tolik, klidně ji nechejme pro zbytky mobilizačních Sa58/rozprodejme na civilním trhu/rozdejme spojencům – předelávat na ni nové pušky by se nám ani ekonomicky nevyplatilo. Navíc moderní střelivo v ráži 5.56x45 mm je prakticky ve všech ohledech lepší než stará M43. Zapomeňte na nějaké ovlivňování větvičkami či malou průraznost. Mk. 262 nebo M855A1 jsou prostě někde úplně jinde než 75 let stará M43. A pro jistotu znovu zopakuji – ve své době to byl skvělý počin, lepší než německá 7.92 Kurz, o americkém (a pozdějším) 7.62x51 protlačeném jako náboj do útočné pušky ani nemluvě.Skrýt celý příspěvekArcos 7,62 je ruská imperialna miera čiarka - merala sa ako 1/10 palca. Na západe klasické kalibre vychádzali z britských imperiálnych mier, ktoré sa počítajú v 1/2,1/4,1/8,1/16 ...Zobrazit celý příspěvek
Arcos
7,62 je ruská imperialna miera čiarka - merala sa ako 1/10 palca. Na západe klasické kalibre vychádzali z britských imperiálnych mier, ktoré sa počítajú v 1/2,1/4,1/8,1/16 alebo 1/32 palca. Napríklad 5,56 zodpovedá 7/32 palca, nemecký 7,92 Mauser alebo 8x57 zodpovedá 5/16.
8x57S alebo polovnícky JS je modernizovaný a má o niečo vačšie rozmery. Pri zámene može roztrhnúť komoru.Skrýt celý příspěvekArccos zem povodu. 6,5; 7; 7,5; 8 atd su europske kontinentalne kalibre ktore boli navrhovane tak aby to boli pekne cisla v mm americania, anglicania a carske rusko ...Zobrazit celý příspěvek
Arccos
zem povodu. 6,5; 7; 7,5; 8 atd su europske kontinentalne kalibre ktore boli navrhovane tak aby to boli pekne cisla v mm
americania, anglicania a carske rusko navrhovala v palcoch
A v konencom dosledku to nic nehovori o skutocnom priemere tej ktorej strely. Niekto meral v poliach niekto v drazkach. Priemer strely pre 8x57S je 8,22 mm, Nemci to oznacovali ako 7,92 (priemer v poliach) a civilne oznacenie je 8x57S a to sa bavime o tom istom naboji
Potom napr Rusi i americania mali priemer 0,3 palca (3linejky) co je sice 7,62mm ale kazdy ma tie skutocne rozmery ine a gulky nie su zamenitelne
Pripadne 38 spec a 357 magnum. Priemer striel a rozmery vyvrtov aboslutne rovnake ale oznacenie ine podla toho co kto meral anajma preto, ze ich chceli kvoli moznej zamene co najviac odlisit aby niekto nesupol 357 do 38mickoveho valca
Pripadne ak sa nejaky priemer ci kaliber osvedil v europe ci v usa sdruha strana ho prevzala, a ak niekto na tej strane navrhol novy kaliber s tym priemerom dal mu uz oznacenie vo vsojich mierach a dostavame cisla ktore nie su pekne ani v mm ani v palcoch
Toto by bolo na dlhu rozpravu a je v tom bordel.Skrýt celý příspěvekTak jednoduché to s tím přepočítáním na palce nebude. 7.62 mm je sice pěkných 0.3", ostatní ráže jsou ale nicneříkající hausnumera: https://en.wikipedia.org/wiki/...
Tak jednoduché to s tím přepočítáním na palce nebude. 7.62 mm je sice pěkných 0.3", ostatní ráže jsou ale nicneříkající hausnumera: https://en.wikipedia.org/wiki/...
btw aby sa tu z teleskopickej municie nerobil zazrak vyzadujuci radikalne ine konstrukcie, alebo nieco take. Z hladiska konstrukcie zbrani sa nic nebude menit. Stale to bude ...Zobrazit celý příspěvek
btw aby sa tu z teleskopickej municie nerobil zazrak vyzadujuci radikalne ine konstrukcie, alebo nieco take.
Z hladiska konstrukcie zbrani sa nic nebude menit. Stale to bude nabojnica zabezpecujuca tesnenie pri vystrele s drazkou pre vytahovac akurat kratsia lebo strela bude vsunuta do vnutra s ktorou budu mechanizmy zbrani narabat tak ako doteraz.
Letmy pohlad tam odhali, ze bude treba davat pozor na odladenie nabehu do nabojovej komory, ta hrana na cele tam nie je velka a pri automatickej funkcii vdaka valcovemu tvaru bude problem aby priecne netrhalo nabojnice. Ale nic co by sa nedalo poriesit. Ostatne ani 5,45 nema bohvie aku kuzelovitost a revelioho drazky to dokazu poriesit pripadne nejake mazanie nabojnic.
Vyhodou je najma ta dlzka. O co skratite naboj tak o 2x tolko mozete skratit telo zbrane pri rovnakej dlzke hlavne a to vie usetrit peknu hmotnost.
Zaujimalo by ma ako maju riesenu zivotnost nabehoveho kuzelu a vplyv na presnost. Pri takto riesenych nabojoch bude mat strela pri prvom kontakte s nim uz nejaku rychlost co moze zvysit opotrebenie, ale zrejme to nebude problem. Nemci to vyriesili na G11 uz pred rokmiSkrýt celý příspěvekKOLT ved pisem, ze ak ju nenavrhnu prilis hrubu a, ze vyrazne vacsi priemer by uz bol problem kedze vonkajsi priemer hlavne je obmedzeny existujucou konstrukciou. Len do toho ...Zobrazit celý příspěvek
KOLT
ved pisem, ze ak ju nenavrhnu prilis hrubu a, ze vyrazne vacsi priemer by uz bol problem kedze vonkajsi priemer hlavne je obmedzeny existujucou konstrukciou. Len do toho vyrazne vacsieho priemeru podla mna nepojdu z praktickych dovodov ako zasobnik atd.
mimochodom je to vsetko len teoreticka otazka. Nik pricetny nebude BREN prekalibrovavat na teleskopicku municiu. To by sa muselo stretnut privela faktorov, aby to bolo zmysluplne. Ibaze by niekto pri navrhu novej municie na to myslel a prebral nejake obmedzenia ktore by umoznovali lachsiu konverziu existujucich zbrani. Lenze naco, zvacsa je lacnejsie vyrobit tu zbran novu ako prerabat skladovkySkrýt celý příspěvekMám takovou totálně blbou otázku, tak na mně buďte hodní. Proč se ráže zbraní dělají v tak divných číslech např 7,62 - 5,56 - 6,5 atd to opravdu ty desetiny a setiny mm mají nějaký ...Zobrazit celý příspěvek
Mám takovou totálně blbou otázku, tak na mně buďte hodní. Proč se ráže zbraní dělají v tak divných číslech např 7,62 - 5,56 - 6,5 atd to opravdu ty desetiny a setiny mm mají nějaký vliv na balistiku? Proč 6,8 vždyť rozdíl oproti 7 mm musí být zanedbatelný.( mám prostě rád celá čísla :-) )Skrýt celý příspěvek
Pokud přejde USA armáda, postupně bude muset (a nebo taky ne?) i zbytek NATO. Efektem by ale mohlo být prudké snížení ceny uložené munice a zakonzervování stávající 223 ráže všude ...Zobrazit celý příspěvek
Pokud přejde USA armáda, postupně bude muset (a nebo taky ne?) i zbytek NATO. Efektem by ale mohlo být prudké snížení ceny uložené munice a zakonzervování stávající 223 ráže všude tam, kde ta munice stačí.
Otázka také zní, zda by např. pro Evropu nebyl lepší náboh 6.5 Grendel, který má ještě trochu lepší charakteristiku. Vůbec ale netuším, kolik je licence za vyráběný náboj.
A pokud se jedná o nás, množství zbraní a munice v ráži 7,62x39 snížily různé humanitární darovací akce. Jinak bych řekl, že investovat pár desítek milionů do vývoje nové střely 7,62x39 by nemuselo být špatné. Ale to je již passé.
Naší armádě totiž nezbude, než počkat na to, co bude ten standard. Do té doby by mohli aspoň používat breny jak v 223, tak v 7,62x39.Skrýt celý příspěvek
Načítám diskuzi...