Kopečný: Geopolitické soupeření o vesmír už běží. A Češi jsou u toho

Kopečný: Geopolitické soupeření o vesmír už běží. A Češi jsou u toho
Tomáš Kopečný, náměstek Ministerstva obrany ČR / archív autora (Zvětšit)

Mocnosti soupeří o nové geopolitické rozložení sil a ze Země se soutěžení přesouvá do vesmíru. Státy proto budují vesmírné jednotky a investují do technologií zvyšujících jejich bezpečnost i ekonomickou převahu. Pro Evropskou unii i NATO se vesmírné technologie stávají prioritou a vědci i instituce z České republiky značnou měrou přispívají k jejich rozvoji. „V Severoatlantické alianci jsme se zavázali, že se naším schopnostním cílem stane zpracování obrazů. Evropská unie pak navýšila investice do obranného výzkumu a vývoje, Praha se stává centrem dění,“ říká v rozhovoru Tomáš Kopečný, náměstek Ministerstva obrany ČR. 

Geopolitické rozložení sil se proměňuje, sledujeme to doslova v přímém přenosu. Čína je podle vás pro západní svět větší hrozbou než Rusko. Proč?

Nejdříve bych uvedl na pravou míru terminologii. Čína představuje větší výzvu než Rusko. O výzvě se hovoří i v dokumentech NATO. V poslední době je vidět významný posun ve vnímání Číny jakožto nastupujícího aktéra, který zásadním způsobem mění geopolitickou rovnováhu světa a tím pádem představuje výzvu pro stabilitu světového řádu. Je to téma skutečně nové. Prvně se nový postoj NATO k Číně deklaroval loni v prosinci na summitu v Londýně. Členské státy se shodly, že rostoucí vliv Číny a její zahraniční politika pro nás představují výzvu, které je třeba čelit. Deklarace tak vyjádřila první společný postoj s jasnou bezpečnostní konotací. Generální tajemník NATO také relativně před krátkou dobou na konferenci v USA označil Čínu za aktéra, který mění základy globální rovnováhy moci a rozdmýchává závod o ekonomickou a technologickou dominanci, čímž zvyšuje rizika pro otevřenou společnost a osobní svobody. Aliance neoznačuje Čínu za hrozbu jako takovou, ale upozorňuje na její aktivity představující hrozby pro konkrétní oblasti našeho života. Dotýká se to nejen konvenční výzbroje, kterou Čína buduje, ale soupeří se i v kyberprostoru nebo ve vesmíru. 

Soupeření tedy probíhá, ale nejde o otevřený konflikt, proto jste v jednom z rozhovorů uvedl, že jsme v nové studené válce? Jakou má nebo bude mít podobu? 

Opět začnu upřesněním. Historie za studenou válku označuje konflikt mezi západním a východním blokem po druhé světové válce, který se ale nepřelil do přímého střetnutí těchto bloků. Ty ale k soupeření využívaly prostředníky, kteří bojovali i fyzicky. Soupeření, jež je možné pozorovat teď, probíhá v ekonomické oblasti i v oblasti technologické. Hraje se o vytvoření technologicko-ekonomické závislosti, soupeří se o dominanci na trzích, o klíčovou infrastrukturu, o obranyschopnost zemí. Podoba tohoto soupeření je a bude jiná už z podstaty věci. Pořád jde ale o jednoznačný vliv nejen z hlediska soft power, jako je třeba popularita určitého modelu života, ale i o hard power, tedy o to, na kom budou státy nebo teritoria závislé. Pokud totiž státy nedokážou zajistit občanům bezpečnost a legitimitu bez vlastních technologií a ekonomických prostředků jedné či druhé strany, pak tyto státy v tomto boji prohrají. 

Co rozhodne o vítězi nové studené války? Jak poznáme vítěznou stranu?

Vítěznou stranu bude extrémně těžké poznat. V tuto chvíli probíhá zahřívací fáze, která nemá jednoznačného vítěze. Jistě, řada komentátorů poukazuje na upadající roli USA ve světě, ale to je fenomén, o kterém se hovoří posledních dvacet let, protože devadesátá léta byla o absolutní dominanci USA ve světě a jakýkoli nástup nových mocností tento vliv snižoval. Na vítěze nové studené války si budeme muset počkat, protože i projekce na čínské straně jsou plánovány na desítky let dopředu. Do toho je nutné zakomponovat demografický vývoj a další faktory. O vítězi – nebo spíše o vedoucí pozici v tomto závodě – budou rozhodovat technologie, jež jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti státu. V momentě, kdy jedna či druhá strana vytvoří stav závislosti, tak se to promítne i do dalších oblastí života států ve sféře vlivu, do zahraniční politiky a tak dále. Věřím, že technická a ekonomická provázanost bude jednou z klíčových konstancí.

Bude mít tato nová válka klasické oběti jako války předchozí? Nebo budeme například namísto životů přicházet o ekonomické výsady? 

Jak to nyní vnímám, prohrávající strana bude skutečně spíše ztrácet některé výsady, jakkoli budou probíhat i klasické konflikty, v nichž půjde o lidské životy. Státy, které se dostanou do sféry vlivu, mohou přijít nejen o ekonomické svobody, ale také o občanské svobody, a to se dotkne modelu života, který je v tom kterém teritoriu veden. Může být ohrožena svoboda projevu, svoboda tisku. Přitom kontrola toku informací je důležitá. Například čínský internet funguje diametrálně odlišně než internet v západním světě. 

Soupeření je stále zřetelnější také v oblasti vesmírných technologií. Některé státy začínají budovat vesmírné jednotky. Proč je to důležité?

Jak se mění rovnováha moci, vesmír se stal podobně jako v šedesátých letech minulého století doménou, kde se soupeří. Nastupující mocnosti proto uvažují, jak tuto doménu ovládnout. Když tam nepůjdou ony, půjdou tam jiné státy. Stává se z toho konkurenční výhoda. Ale není to nic nového, vzpomeňte na Hvězdné války, iniciativu SDI, Strategic Defense Initiative, kterou v roce 1983 zahájil Reagan. Donald Trump vydal loni pokyny ke zřízení šesté větve ozbrojených sil – vesmírných sil – a do naplňování vize se pustil ještě před schválením tohoto kroku Kongresem. Nástup nových technologií a soupeření o vliv ve vesmíru zohledňují ve svých strategiích všechny mocnosti – ze západního světa například také Francie. Samozřejmě, vesmírné jednotky budují i další státy, jako je Čína, Rusko nebo Indie. 

Jak se do vesmírného programu zapojuje Česká republika? 

Velmi dobře. Máme kapacity, které jsou na stát naší velikosti pozoruhodné. Máme i historii a tradici zájmu i úspěchů ve vesmíru. Vzpomeňte si na Remka nebo na družice Magion určené k výzkumu magnetického pole ionosféry. V roce 2017 jsme do vesmíru vyslali nano satelit o váze dvou kilogramů, který má ověřit funkci rentgenového dalekohledu a má i další úkoly. Je to produkt vytvořený Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem, VZLÚ, který připravuje i další družice. Mimochodem, pokud má Elon Musk důvod znát Českou republiku, je to proto, že Výzkumný a zkušební letecký ústav spolupracuje s jeho společností SpaceX a náš druhý satelit by měl být na oběžnou dráhu vynesen raketou Falcon 9 společnosti SpaceX. V České republice navíc máme desítky dodavatelů a subdodavatelů, kteří vyrábí a dodávají pro letecký i vesmírný průmysl. 

Češi by měli vyrábět satelity nejen pro sebe, ale i pro zahraniční zájemce. Jak tento program pokračuje? 

Když budou naše satelity úspěšné, určitě je bude možné nabízet na zahraničních komerčních trzích. Naši odborníci na to rozhodně mají. Za posledních deset let jsme se zapojili do náročných misí, do jedinečných vědeckých projektů. Účastníme se například projektu Solar Orbiter, který bude startovat ke slunci, připravujeme se na misi k ledovým měsícům Jupiteru. To vše je fascinující. Chystají se ale i zmíněné dodávky do zahraničí. Na Klatovsku například působí firma Aerotech Czech, která vyrábí speciální aerodynamické kryty pro ochranu raket Ariane 5. Česká firma MCE Slaný se zase zapojuje do přípravy startovací rampy pro rakety Ariane 6. Objevování vesmíru a s tím spojené vědecké poznání jsou velmi důležité, je dobře, že jsme u toho. 

Armáda ČR si od VZLÚ nechá pravděpodobně vyrobit průzkumné satelity. Zároveň se v ČR buduje centrum pro satelitní zpracování obrazu. Co můžete o této schopnosti prozradit? 

Mohu říci, že Satelitní centrum České republiky (SATCEN ČR) jakožto součást Ministerstva obrany ČR má celonárodní působnost v oblasti získávání, zpracování a analýzy satelitních snímků. VZLÚ a další podniky, které se podílí na přípravě tohoto projektu pracují na tom, abychom byli na špici. Tento vývojový projekt je pro nás prioritou. Navíc, v rámci Severoatlantické aliance jsme se zavázali, že schopnost obrazového kosmického průzkumu bude jedním z našich schopnostních cílů, jedním z dílků, z nichž se skládá celková obranyschopnost NATO. Těžit z toho budou i vojenské struktury a nejen ty. 

Jaké další projekty český vesmírný program řeší? 

Náš vesmírný program řeší řadu projektů. Je skvělé, že výborně funguje dobrá spolupráce napříč resorty a všemi subjekty. Nestorem vesmírných aktivit ČR je Ministerstvo dopravy, které odvádí fantastickou práci, spolupracuje s Ministerstvem obrany, s armádou, s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Český vesmírný program zažívá nebývalý rozvoj. Od roku 2012 sídlí v Praze Evropský program družicové navigace EGNOS a Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém GSA zaměstnává kolem dvou stovek lidí z jedenadvaceti evropských zemí. Za loňský rok měla agentura skvělé výsledky a evropské instituce rozhodly, že v Praze sdruží řízení všech kosmických programů EU a z GSA se stane Evropská agentura pro kosmický program. To jsou veliké věci. Navíc, Evropská unie přikládá vesmírnému programu veliký význam, začátkem roku vzniklo nové evropské Generální velitelství pro obranný průmysl a vesmír – to je zásadní moment. Je zřejmé, že obranný průmysl a vesmír jsou pro evropskou výkonnou moc důležité, a to nejen vědecky, ale i geopoliticky. 

Co se teď bude ve vesmíru dít? 

Vesmírné programy jsou staronovým fenoménem a všechny mocnosti do nich investují. V podstatě jsou něčím takovým, co byla otázka cyber security před zhruba patnácti lety. Tehdy na důležitost cyber security poukazovalo pár vizionářů, dnes už jejich důležitost nikdo nezpochybňuje. Podobně nyní vidím otázku vesmírných programů. Vesmír se zahušťuje, počty těles v něm narůstají. Vezměte si, že od šedesátých let do současnosti jsme na oběžnou dráhu vypustili jako lidstvo 1 500 satelitů, do pěti let jejich počet stoupne na šest tisíc, což je čtyřnásobek. To se pochopitelně dotkne našich životů, jsem proto rád, že je Česká republika součástí diskuzí o tom, co se ve vesmíru děje a bude dít.

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

ROZHOVOR: Věříme, že vzájemná pomoc je nejkratší cestou k úspěchu

4. brigáda rychlého nasazení je pojem nejen mezi vojáky, ale i mezi veřejností. Aktuálně její ...

Generál Feix: Otevřená komunikace je nejjednodušší krok k armádě 21. století

Armáda začala přímo a srozumitelně mluvit s veřejností. Proměnil se styl její komunikace na ...

Sklenář: Byli jsme u hranic, v domovech pro seniory i u hasičů

Vojáci byli v posledních týdnech více vidět. Posílili policisty u hranici, pomáhali zdravotníkům, ...

Plukovník Vávra: Zjišťujeme, co 15 000 veteránů trápí, a chystáme změny

Od začátku devadesátých let se Česká republika zapojila do řady misí, z nichž vzešli novodobí ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • pjaro77
    12:09 25.06.2020

    Myslím, že SATCEN by malo spolupracovať s Ostravským superpočítačovým centrom a využívať ich mašiny.

  • SofF
    12:28 24.06.2020

    pan Konečný mluví velice diplomaticky, ale jde o to kam se postavíme v horizontu běžících událostí, jestli se necháme unést slepým antirusismem a nekritickým nadšením pro euro-německý projekt nebo zůstaneme i přes velká lákadla a dotace ostražití. Budiž mementem osud lužických Srbů kteří se nechali nakonec asimilovat.
    Dějiny pracují tak jak se povídá - pokud se některý národ z nějaké lekce nepoučí je nucen si ji zopakovat. Je s podivem že opět lezeme do stejné náruče ze které naši pradědové tak pracně utíkali. Tehdy měli také velice silná lákadla abysme se stali součástí jejich "Mitteleuropy" - dnes sice nejsou císařové ale ta vize je velice podobná.
    Základ našeho vesmírného programu je ve společném státě se Slováky, na to nezapomínat. A vyměnit komplexní funkčnost hospodářství i armády za úzkou specializaci co si vymýšlí Brusel/Berlín není dobrý nápad, staneme se pak jen kolečkem celého soukolí a o to hůř z toho pak půjde vycouvat když se věci začnou příliš sr**. V zásadě R-U taky nebylo tak zlé dokud si vliv nerozdělili Němci a Maďaři, jenže pak všechny menší národy byly automaticky přehlasovány/přehlíženy. Totéž hrozí i nyní, jen to chce rozhled a porovnávat a ne jen koukat na nabízený cukr.