Kopečný: IDEX 2021, agentura AMOS a kybernetické válečné hry

V současné době jste stále na výstavě IDEX 2021 ve Spojených arabských emirátech (SAE) (rozhovor vznikl 22.2.). Můžete nám říct Vaše pocity z výstavy a z působení českého obranného průmyslu? O které české výrobky nebo technologie měli návštěvníci či zástupci konkrétních zemí největší zájem?
V první řadě musím zmínit perfektní organizaci – veletrh probíhá za přísných hygienických opatření hladce a je tak bezesporu nejvýznamnější letošní akcí tohoto druhu. Jsem rád, že se zde sešel rekordní počet vystavujících českých firem a musím říct, že každá z nich zde našla partnery, kteří o její výrobky projevili enormní zájem. Také se podařilo napojit české firmy na místní státní společnosti věnující se rozvoji sil SAE, ale i výzkumu a vývoji, což by mohlo do budoucna znamenat velmi lukrativní partnerství.

Které produkty nebo technologie českého obranného průmyslu Vás osobně zaujaly?
Vzhledem k tomu, že se českému obrannému průmyslu věnuji již mnoho let, jsem s portfoliem většiny vystavujících firem seznámen a díky pravidelnému kontaktu vím o jejich novinkách. Některé byly poprvé prezentované přímo na veletrhu – pokřtil jsem houfnici ráže 155mm DITA z dílny Excalibur Army či nový motor PBS.
Kromě řekněme již zaběhnutých dobrých značek od skupin CSG, Omnipol a CZ Group se na veletrhu objevili i noví aktéři, což mě potěšilo – např. simulační technologie VRgineers či drony Liaz. A také jsem se zde někdy dozvěděl i něco nečekaného. Třeba že česká firma Novitex specializující se mj. na nanotechnologie a ekologickou likvidaci odpadů dodává marocké armádní kapele hudební nástroje.

DITA a obrněné vozidlo Patriot II na IDEX 2021; větší foto / Jan Krátký, CSG

Můžete prozradit něco o podepsaných kontraktech či zajímavých příslibech spolupráce mezi českými společnostmi a zahraničními partnery?
Vzhledem k citlivosti projednávaných kontraktů je velká část projektů nezveřejnitelných, nicméně mohu zmínit třeba dohody o produkci raketových systému společností Excalibur Army v Indonésii či přenosu výroby kabeláží firmy Ray Service do Saúdské Arábie. Obecně lze říct, že drtivá většina jednání se zahraničními partnery se nesla v duchu konkrétních návrhů řešení ze strany českých firem.

Na svém twitterovém účtu jste informoval o podpisu dohody o společné produkci raketových systémů na podvozcích Tatra mezi českou společností Excalibur Army a indonéskou RDI. Indonéská armáda si již pořídila české raketomety Vampire na podvozku Tatra. Můžete uvést o dohodě něco bližšího?
Měl jsem tu čest být přítomen u podpisu dohody mezi společností Excalibur Army a indonéskou společností PT Republic Defensindo (PT. RDI), která se týká společné výroby raketometů RM-70 Vampire ráže 122 mm na podvozcích Tatra a přesunu potřebných technologií do Indonésie. Spolupráce obou firem navazuje na již proběhlou dodávku českých raketometů RM-70 Vampire pro indonéské ozbrojené síly. Podepsaná dohoda vytváří potenciál pro další exportní zakázky a spolupráci v řádech desítek milionů dolarů.

Pokřtění nového proudového motoru od PBS Bites; větší foto / Twitterový účet Tomáše Kopečného, @TomasKopecny_CZ

Jaký dojem udělal na partnery ze SAE český letoun L-39NG? Emirátské cvičné letouny Hawk mají již 30 let a je třeba je nahradit. Projevil emirátský ministr obrany Mohammed Ahmed al-Bawardi zájem o L-39NG?
Otázku cvičných letounů L-39NG jsem samozřejmě probíral jak s ministrem al-Bawardím, tak s velitelem letectva al-Alawím. Oba měli o projekt zájem a myslím, že by bylo velkým překvapením, pokud by se nedostal do nejužšího výběru.

Vedl jste také jednání s ukrajinským náměstkem pro vyzbrojování Oleksandrem Mironjukem. Ukrajinská armáda kupuje české houfnice DANA M2, chce postupně přejít na podvozky Tatra a zajímá se o transfer know-how. Můžete nám něco prozradit o diskutované oblasti společných zájmů? O jaké české produkty a technologie projevuje Ukrajina zájem? A naopak, zajímá se ČR o ukrajinské technologie nebo zbraňové systémy?
S Oleksandrem Mironjukem jsme vedli skutečně živou diskusi o potenciálu obranně-průmyslové relace mezi Českem a Ukrajinou. Společnost Excalibur dlouhodobě buduje vztahy na Ukrajině s vysokým zájmem podílet se na modernizaci ukrajinských ozbrojených sil. Tyto aktivity mají mj. též geopolitický rozměr, jelikož posilují bezpečnostní vazby mezi Ukrajinou a zeměmi NATO a EU. Ukrajina projevuje zájem o lokalizaci výroby či přenos know-how u všech projektů se zahraničními dodavateli. A samozřejmě se vždy bavíme o tom, jak nastavit spolupráci oboustranně.

Podpis smlouvy mezi Excalibur Army a PT. RDI; větší foto / Twitterový účet Tomáše Kopečného, @TomasKopecny_CZ

Nedávno vznikla Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci AMOS. Můžete nám agenturu ve zkratce představit a uvést její největší přínosy pro český obranný průmysl? Jak konkrétně AMOS zvýší exportní potenciál českého obranného průmyslu?
Agentura AMOS vzniká jako zcela nový nástroj pro podporu exportu, a to konkrétně pro případy prodeje vojenského materiálu na bázi vláda-vláda. Agentura, která bude spadat pod Ministerstvo obrany, bude zpracovávat tyto obchodní případy, přičemž bude mít za úkol zastřešit obchodní kontrakt mezivládní dohodou o vojensko-technické spolupráci a konsolidovat nabídku české firmy včetně koordinace technických záruk za kvalitu zboží. Vzhledem ke stále rostoucí poptávce ve světě na uskutečňování zakázek vojenského materiálu na mezivládní úrovni tak bude Česká republika schopná pozitivně reagovat na tento trend. Některé vlády úrovní G2G nákup přímo podmiňují. Ve světě je pouze několik zemí, které takový nástroj mají, proto tím náš český průmysl může získat významnou konkurenční výhodu.

Agentura AMOS již zaštiťovala jednání s partnery na výstavě IDEX 2021. Jakou hlavní novou přidanou hodnotu agentura AMOS do jednání přinesla?
Agentura AMOS vznikla teprve usnesením vlády dne 22. února a začne reálně fungovat během několika týdnů, takže na IDEX 2021 ještě přítomna nebyla. Její vznik jsme ale mohli během jednání s partnery již oznámit a avizovat možnosti, jaké nám ustavení Agentury přinese. A mohu upřímně říct, že tato informace některé partnery velice zaujala.

Ruslan Shpekbayev, náměstek ministra obrany Kazachstánu, se zajímal mimo jiné o L-39NG ale i o český vesmírný program; větší foto / Twitterový účet Tomáše Kopečného, @TomasKopecny_CZ

Agentura dostane na starost uzavírání vojensko-technických dohod mezi ČR a partnerskými zeměmi. Jak si takovou dohodu představit, jaký je její přínos a na jaké státy ČR zaměřuje svou pozornost?
Dohody o vojensko-technické spolupráci nejsou zcela novým elementem v oblasti obranné spolupráce s jinými státy. Jedná se o dohody, které mají za cíl nastavit možnosti užší spolupráce mezi ministerstvy obrany včetně zapojení obranného průmyslu na obou stranách. Dohody o vojensko-technické spolupráci, které by měly zastřešovat prodej vojenského materiálu cizí vládě na bázi G2G, budou specifické v tom, že budou zahrnovat vedle obecnějších ustanovení o nástrojích spolupráce v obranné oblasti, i konkrétní obchodní případ, o který se bude v dané situaci jednat.
Okruh států, na které se chceme zaměřovat, není a priori nijak omezený. Při posuzování jednotlivých obchodních případů a rozhodování o tom, zda poskytnout či neposkytnout spolupráci AMOS, bude samozřejmě vždy přihlédnuto k aktuální mezinárodně-politické situaci, např. existujícím zbrojním embargům. Každý případ bude úzce koordinován s dalšími resorty, včetně Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalšími.

V zahraničí zaujal český projekt kybernetických válečných her propojující české silové / státní složky a civilní sféru. Můžete nám ve zkratce tento projekt představit?
V poslední dekádě došlo k rapidní proměně bezpečnostního prostředí. Aktéři nespokojení se současným geopolitickým rozložením sil začali být mnohem asertivnější a hledají nové cesty pro posílení svého vlivu. Protože se chtějí vyhnout konvenčnímu konfliktu, začali čím dál více útočit ne přímo na své soupeře, ale na jejich strategické poskytovatele kritické infrastruktury a kritických technologií ze soukromého sektoru. Tyto aktivity spadají pod tzv. hybridní hrozby a jejich cílem je oslabit soupeře bez využití kinetické síly a bez rozpoutání ozbrojeného konfliktu. Jedná se například o kyberútoky, dezinformace, narušování dodavatelských řetězců nebo nepřátelské zahraniční investice. Již není možné vnímat ekonomiku jako oddělenou od národní bezpečnosti a geopolitiky – od konce studené války se tyto oblasti znovu začínají prolínat.

Jednání se srbským náměstkem ministra obrany Nenadem Miloradovicem; větší foto / Twitterový účet Tomáše Kopečného, @TomasKopecny_CZ

Jak si máme představit kybernetickou válečnou hru? Jde například o cvičné „útoky“ na reálnou infrastrukturu, instituce, nebo jde například o koordinaci práce klíčových osob, firem a institucí?
O útoky na reálnou infrastrukturu se v žádném případě nejedná. Tzv. „table top“ cvičení probíhají tak, že účastníci řeší předem připravený scénář, který vychází ze situací, které mohou reálně nastat. Nejdříve dochází k výměně informací, k poznání vzájemných potřeb a možností a ke školení strategických společností ze soukromého sektoru o současných hrozbách. Získané poznatky následně vrcholí v co nejrealističtější scénář útoku nepřátelské mocnosti na soukromé společnosti poskytující kritickou infrastrukturu a kritické technologie s cílem vyřadit, narušit či zkomplikovat jejich provoz pomocí útoků z šedé zóny – kybernetický útok je tedy jen jedním typem hrozeb, kterým se věnujeme. Při tomto cvičení v table top formátu si státní a soukromí aktéři vyzkouší, jak co nejefektivněji zvládat krizový management v případě takového útoku, a diskutují mechanismy, jejichž implementace v reálném světě jim umožní útokům nejen předcházet, ale i reagovat.