Královské námořnictvo bojuje s poruchovými torpédoborci Daring

Královské námořnictvo bojuje s poruchovými torpédoborci Daring
HMS Defender připlouvá do skotského města Glasgow / Royal Navy (Zvětšit)

Šestice drahých britských protiletadlových torpédoborců patří mezi nejmodernější válečné lodě na světě. Mají však pověst problematických a poruchových plavidel. Královské námořnictvo se je i tak naučilo využít naplno.

Lodě třídy Daring, označované také jako typ 45, měly původně nahradit starší britské torpédoborce, které pamatovaly ještě Falklandskou válku. Tento záměr úplně nevyšel, poněvadž Britové koupili místo plánovaných dvanácti lodí jen šest.

Společně s dalšími úspornými opatřeními to znamená, že Královské námořnictvo se stalo jednou z nejvytíženějších válečných flotil na světě, ne-li úplně nejvytíženější. Šestice nových torpédoborců donedávna nestíhala držet krok se zběsilým koloběhem zámořských nasazení i hlídkování v domácích vodách. Trápily je totiž četné mechanické poruchy.

Nejdůležitější problém je s takzvaným integrovaným elektrickým pohonem lodí IEP (Integrated Electric Propulsion). Každá loď má dvě plynové turbíny a dva dieselové generátory. Turbíny i generátory vyrábějí elektřinu, která roztáčí dvojici elektromotorů. Teprve elektromotory pohání dvojici lodních šroubů torpédoborce. Turbíny i generátory zároveň napájí také všechny další systémy lodě.

IEP má teoreticky spoustu výhod, například možnost umístit generátory a turbíny kdekoliv uvnitř trupu lodě. Z praxe je ale známo několik případů, kdy úplně vypověděl službu. 150 metrů dlouhá loď za miliardu liber zůstala bezmocně trčet na vodě úplně bez proudu. Kromě pohonu to znamená vyřazení všech radarů, sonarů, a dalších senzorů, včetně základního navigačního vybavení, jako je třeba hloubkoměr. 


HMS Dauntless

Nespolehlivý mezichladič

Britské ministerstvo obrany nezveřejnilo počet selhání IEP. V roce 2010 ale selhání postihlo například HMS Daring kdesi v severním Atlantiku. Torpédoborec musel přerušit plavbu a po nahození motorů se vydat do doků v Kanadě. Jeho sesterská loď, HMS Diamond, se zase v roce 2017 musela kvůli poruše pohonného systému předčasně vrátit z Perského zálivu.

Zdá se však, že Britové se s nespolehlivými plavidly časem naučili zacházet. Web Save The Royal Navy (SRN) uvádí, že celková míra připravenosti lodí v poslední době stoupla.

Drží se podle něj „nad osmdesáti procenty.“ SRN nepíše, jak se ta procenta počítají, takže těžko říct, co údaj znamená. Uvádí ale i konkrétní případ. V pořadí pátá loď typu 45, HMS Defender, strávila v roce 2019 na moři 270 dní. Z toho 93 dní se pohybovala v Perském zálivu. 

Nejslabší článek IEP jsou plynové turbíny. Konkrétně je to speciální mezichladič, který v nich recykluje odpadní teplo. 

Snižuje spotřebu paliva a množství infračerveného záření, jež loď vyzařuje do svého okolí. Mezichladič má ale konstrukční chybu. Ta způsobuje, že čas od času selže celá turbína. Náhlé zvýšení zátěže pak vyřadí z provozu i dieselové agregáty. Potíže s mezichladičem se jako na potvoru projevují zvlášť během horkých dnů, s jakými se loď setká třeba v Perském zálivu.


Prohlídka HMS Duncan

Nové agregáty

Úprava plynové turbíny není podle SRN praktická. Jednodušší je vyměnit diesel. Procedura už je naplánovaná. Britové ji označují zkratkou PIP (Power Improvement Project). Kvůli novým generátorům bude potřeba vyřezat do boku lodí otvor. Pracovníci loděnice skrz něj diesely vymontují a namontují místo nich tři nové, silnější. Zajímavé je, že moderní válečné lodě se dnes staví z vyměnitelných modulů, které mají usnadnit budoucí upgrady. V případě třídy Daring to ale zjevně nebylo nic platné.

Letos procedurou PIP jako první projde HMS Dauntless (druhá v pořadí podle spuštění na vodu). Britské ministerstvo obrany však nejspíš nepočítalo s koronavirovou pandemií. Je proto možné, že se úpravy torpédoborců ještě zdrží. 

Elektrické výpadky jsou nejvážnější problém lodí.Mají však i spoustu dalších potíží. Svědčí o tom mimo jiné i dokumentární seriál Warship: Life at Sea (Válečná loď: Život na moři). Natočila ho britská televizní stanice Channel 5. Vypráví o životě na palubě nejmladší lodě třídy Daring, HMS Duncan. Podle seriálu to vypadá, že loď má technické potíže velmi často.


První díl první série Warship: Life at Sea.

Samé zkoušky

V jedné epizodě přestal Duncanu fungovat levý lodní šroub. Ve stejném dílu tekla do lodi voda z odpadního potrubí a mechanici nemohli najít porušenou trubku. V další epizodě se Duncanu cestou do rušného přístavu rozbil navigační radar. 

Seriál je opravdu dobrý. Dá se shlédnout na webu Channel 5 i na Youtube. Zatím má dvě série. Není jasné, jestli vyjdou ještě další. Bohužel je jen v originále bez titulků.  Pro jeho sledování je proto potřeba relativně dobře rozumět mluvené angličtině. Někteří námořníci mají dost podivné přízvuky.

Seriál se dotýká několika významných bezpečnostních krizí z poslední doby. Duncan se v něm podívá k břehům okupovaného Krymu, válkou zmítané Sýrie i do Perského zálivu. Kromě Duncanu je v seriálu vidět mnoho dalších lodí. Jsou mezi nimi jak plavidla NATO, tak ruská nebo iránská. Dozvíte se, jak vypadá běžný den různých profesí na palubě válečné lodě. Život mnoha námořníků překvapivě dost připomíná univerzitní studium. Na torpédoborci se skoro neustále někdo připravuje na nějaké zkoušky, které probíhají přímo na lodi.

Zdroje: Save The RN, 2, NI, Channel 5

Nahlásit chybu v článku

Doporučte článek svým přátelům na sociálních sítích

Související články

Čína údajně vyvíjí novou třídu torpédoborce určenou k ničení vzdušných cílů

Číňané mají podle některých zpráv vyvíjet novou třídu torpédoborce určeného zejména k nesení ...

Nový japonský torpédoborec třídy Maya

Japonsko spustilo na vodu první raketový torpédoborec Maya stejnojmenné třídy. Torpédoborec je ...

Čína se chlubí obřím torpédoborcem typu 055

Na nedávné přehlídce k oslavě sedmdesáti let od založení čínského námořnictva se představil ...

Austrálie má nový torpédoborec. Jmenuje se Sydney

Australské válečné loďstvo má nový přírůstek. Je to poslední z trojice torpédoborců, označovaných ...

Přidávat diskuzní příspěvky a hlasovat pro článek mohou jen registrovaní. Prosím zaregistrujte se nebo se přihlašte!

Komentáře

Zvýraznit zeleně příspěvky za posledních:
  • damik
    11:16 04.04.2020

    >>> plasmový spalovač odpadků...

    treba nejsou prasata aby to hazeli do more ...

  • warspite
    15:45 03.04.2020
    Oblíbený příspěvek

    Pán Radek John, cením si že sa snažíte pravidelne prispievať článkami o Royal Navy, ale už to prosím nerobte, pretože Vaša "práca" je jedna katastrofa. Povedal som si že na to reagovať nebudem, ale pri tomto článku mi to už vážne nedá. Ohliadnuc od toho že Váš článok vznikol iba spojením a okopírovaním dvoch článkov zo Savetheroyalnavy, tak absolútne nerozumiete tomu čo píšete, resp. prekladáte.
    Táto Vaša stať ma skutočne dostala:

    "Nejslabší článek EIP jsou plynové turbíny. Konkrétně je to speciální mezichladič, který v nich recykluje odpadní teplo.
    Snižuje spotřebu paliva a množství infračerveného záření, jež loď vyzařuje do svého okolí. Mezichladič má ale konstrukční chybu. Ta způsobuje, že čas od času selže celá turbína. Náhlé zvýšení zátěže pak vyřadí z provozu i dieselové agregáty."

    Takže poporiadku
    1. pletiete hrušky z jablkami na začiatku ste správne začal používať názov IEP - Integrated Electric Propulsion, ale od polovice článku už uvádzate EIP čo však znemená equipment improvement plan t.j. plán na úpravu problematických komponentov medzichladiča, ak by ste problematiku študoval dôsledne vedel by ste to.
    2. samotná turbína funguje vynikajúco, takže určite nie sú najslabším článkom "EIP". Problém je z medzichladičom ako ste správne uviedol, čo je ale externý systém nie súčasť turbíny.
    3. Medzichladič nerecykluje žiadne odpadné teplo!!!!!!!! Medzichladič s pomocou vody ako chladiaceho média ochladzuje vzduch z nízkotlakého kompresora, ktorý je ohriaty vďaka stlačeniu. Je to z toho dôvodu, aby bolo možné dostať čo najviac objemu vzduchu do vysokotlakého kompresora (horúci vzduch sa rozpína).
    4. odpadné teplo sa recykluje vo výmeníku tepla. Horúce plyny z turbíny ohrievajú vzduch z vysokotlakého kompresora pred vstupom do spaľovacej komory, kde je naopak veľmi výhodné mať vstupujúci vzduch čo najteplejší (Účinnosť). Tým že sa teplo predá vzduchu z VK sú výstupné plyny ochladené a potom vyvedené von z komína a vďaka tomu sa znižuje IR stopa lode.

    Problém u pohonu nastával pri problémoch z medzichladičom (projektovaný Northrop Grummanom). Vzduch nebol dostatočne ochladený a pokiaľ sa namerané hodnoty líšili od projektovaných tak digitálne ovládanie FADEC v rámci ochrany jednoducho zastavilo turbínu. Takže došlo k výpadku prúdu, lebo dva 2 MW dieseli nestíhali zásobovať pohon aj el. sieť lode. Po totálnom výpadku enerie, program ovládania turbíny upravili tak aby aj v prípade iných hodnôt teploty vzduchu z NT kompresora, turbína pokračovala v práci. Táto totiž dokáže pracovať aj bez výrazne ochladeného vzduchu ale dochádza samozrejme k priamo úmernému poklesu výkonu. Na nápravu problému vytvorili Briti projekt Napier, ktorý sa skladá z 2 častí jeden je EIP - equipment improvement plan, ktorý upravuje dielčie komponenty medzichladiča ako aj rekuperátora, tak aby sa zvýšila spoľahlivosť IEP a nedochádzalo k poklesom výkonu takže napriek tvrdeniu autora "úprava plynové turbíny není podle SRN praktická" deje sa to, pán autor slovo Replacement sa neprekladá ako úprava ale ako nahradenie/výmena. A druhá časť je PIP - Power Improvement Project čo nie je ako uvádza autor len " Jednodušší je vyměnit diesel", ale posilnenie elektrickej siete lode tým že dva 2 MW dieselgenerátory budú vymenené za 3x3MW. Tým dôjde k tomu že lodné systémy budú môcť byť napájané el. energiou nezávisle od turbín (ktoré budú môcť byť používané iba na pohon, doteraz slúžili aj na napájanie lode). Tiež bude môcť tak loď byť pri malých rýchlostiach poháňaná iba dieselmi.

    Komentovať ostatné veci nebudem, na to už nemám energiu. Verím že som aspoň vniesol trochu svetla do chaosu pána Johna. Pán John opäť na Vás apelujem buď nepíšte alebo venujte štúdiu a prekladu problematiky viac času, a nepoužívajte translator.

    • MainMan
      09:04 07.04.2020

      Díky moc, teď už to dává smysl.

  • PavolR
    14:33 03.04.2020
    Oblíbený příspěvek

    Plazmový spaľovač odpadu nie je kravina, pokiaľ chcete mať istotu, že princezná Leia z lode neutečie ... ;-p

    • PavolR
      14:34 03.04.2020

      ... mala to byť reakcia na StandaBlabol 10:57 ...

  • madrabbit
    14:16 03.04.2020
    Oblíbený příspěvek

    Vyříznutí díru do trupu je normal, s tím modularita nemá nic společného. Jak by autor navrhoval přístup k dieselům uvnitř trupu bez řezání?

  • StandaBlabol
    10:57 03.04.2020

    V minulosti se zásadní inovace (třeba přechod z kotlů na turbíny, jaderný pohon, atd.) nejdřív vyzkoušely na jedné experimentální lodi. A až potom se šlo do sériové výroby. Možná proto, že je teď stavba každé lodě neskutečně drahá, tak se tento krok přeskakuje. A pak jsou problémy. Nejen Daring ale třeba i Ford, kde mají tunu novinek včetně úplných kravin - plasmový spalovač odpadků...

    • Kichot
      11:32 03.04.2020
      Oblíbený příspěvek

      Anebo se o problémech s vojenskou technikou prostě nepsalo. A když tak jen v případě fatálních následků. Ty ponorky z dob studené války na dně moří by mohly vyprávět. Dřív bylo vše utajované dnes je z každého prdu seriál na YouTube. Stejně tak mě fascinují 5y mýty o nerozbitné sovětské technice asi mám Alzheimer středního věku, ale moje zkušenosti jsou jiné.

      • liberal shark
        12:18 03.04.2020
        Oblíbený příspěvek

        Jediná výhoda "spolehlivé" a "robustní" ruské techniky spočívá v tom, že se o jejich problémech v novinách tolik nepíše.

        • dusan
          13:23 03.04.2020

          Ani to nie je celkom pravda ...

          O problémoch a zdržaniach pri stavbách ruských plavidiel sa píše bežne i v ruských novinách ... ale v Rusku je najdôležitejšia televízia ... a tam sa to nedostane : )

    • liberal shark
      12:17 03.04.2020

      JJ, technická práce nejsou jen pěkné obrázky v AutoCadu a program pro CNC stroj či 3D tiskárnu. Bez pořádného systematického testování komponent se kvalitní a spolehlivý výrobek neudělá.

      • Kichot
        12:51 03.04.2020
        Oblíbený příspěvek

        Sere se nová i stará technika a sebevětší testování nenahradí reálné nasazení. A až historie ukáže úspěšnost konstrukce. Nakonec i v lidovce " Ach synku synku" sa kolečko polámalo. Každá doba má své vítěze a poražené